Při této příležitosti rád bych se zmínil, že co nejostřeji budeme bojovati proti každému pokusu, podniknutému s kterékoliv strany, aby v některé živnosti byla zrušena osmihodinná doba pracovní. Pravím to proto, poněvadž před několika dny němečtí měšťáci podali návrh, směřující k tomu, aby osmihodinná doba pracovní nejen byla v zemědělství zrušena, nýbrž také aby byla poskytnuta možnost odstraniti ji také v průmyslu. To jest předsevzetí, jež se zcela podobá pánům, kteří stále vycházejí a praví: My jsme také zástupci dělníků, my se zasazujeme také o to, aby se šetřilo malého dělníka. V praxi však pracují pak tito pánové jen pro velké kapitalisty, v tomto případě pro velké agrárníky, neboť to jsou vlastní zaměstnavatelé, pánové Schwarzenbergové atd., kteří zaměstnávají sta a tisíce zemědělských a lesnických dělníků a zřízenců, kdežto střední rolníci mohou nanejvýš jen jednoho nebo dva dělníky v celém roce poněkud zaměstnati. Jest zcela jasno, komu se slouží tímto návrhem: jen kapitalistům ve městech a na venkově. Proti tomuto útoku se obrátíme ovšem všemi prostředky. Jest příznačno, že tito lidé mluví o ochraně německého národa; z čeho se skládá německý národ a národ vůbec? Z pracujících lidí. Chtíti jim vzíti osmihodinný pracovní den, jest bezpříkladným protikulturním činem a neopomineme tento návrh oné strany ve veřejnosti vhodně přibíti na pranýř.
Nyní bych rád promluvil ještě několik slov všeobecně o labské plavbě. Velký národohospodářský význam labské plavby pro stát jest nepopíratelný. Jest známo, jak velice v posledních čtyřech měsících zastavením labské plavby pro nepříznivé počasí a pro krutou zimu klesl náš vývoz zboží. Poukázal bych rád na to, že dokonce v měsíční zprávě Bankovního úřadu za březen se poukazuje na to, že jelikož labská plavba byla znovu zahájena pro nákladní dopravu, zlepšil se stav vývozního průmyslu. Chci tím jen říci, že by stát měl labské plavbě věnovati zcela zvláštní pozornost. Několikráte jsem na tomto místě poukazoval, jak nutným jest vybudování plavební cesty na dolním Labi, v německém území, okresích litoměřickém, lovosickém, ústeckém, děčínském, a jak právě zanedbávání této trati poškozuje národohospodářské zájmy republiky. Pozorujeme však, že jest úmysl, při zanedbávání těchto hlavních tratí Labe obrátiti plavbu více na horní Labe, na území mělnické, roudnické atd., že se usiluje vybudovati tamější přístavní překladiště. To jest zřejmé zanedbávání dolního labského území, kde skutečně jest největší plavební ruch. Beze vší pochybnosti jest skutečností, že také v budoucnosti, ať se o to usiluje jak chce, hlavní ruch labského překládání bude v okresích děčínském, litoměřickém, ústeckém atd. Jsme velice vzdáleni toho, abychom chtěli bojovati proti soustavnému vybudování vodních cest; naopak víme, že daleko rozvětvená síť vodních cest jest ohromně veliké ceny. Připomínám na tomto místě boje v Německu, jež se tam vedly o výstavbu průplavu mezi Odrou a Labem, že to tam byly vysoce politické otázky. Domnívám se však, že jest přece lepší a chytřejší vybudovati to, co jest, než se učiní krok dále. Po této stránce se vždy něco dělá; připomínám, že n. p. u Střekova se staví za značné prostředky přehrada, avšak rád bych poukázal na to, že by bylo dlužno ještě velice mnoho vybudovati na dolním toku Labe, aby se vyhovělo všem moderním požadavkům. Tak schází n. p. moderní zimní přístav na hranicích k ochraně lodí před ledem, schází výstavba překladiště v Loubí, věc, o níž se již po léta upomíná. Plány jsou úplně hotovy, byly převzaty od starého Rakouska; do rozpočtu byly sice na to zařazeny částky, avšak tak nízké, že možno říci, že budeme dříve Metusalémy, nebudou-li vyšší částky vyhrazeny pro tak důležité účely.
Rád bych poukázal ještě na to, že by bylo nutno zregulovati dolní Labe. Jest tam mnoho nebezpečných míst, která ještě dlužno odstraniti. Teprve v posledních dnech člun s nákladem cukru, patřící Československé plavební společnosti, narazil u Děčína a velká část drahocenného nákladu tím byla zmařena. Po této stránce bylo by zapotřebí ještě tak mnohé opraviti a změniti. Vím sice dobře, že se v ministerstvu veřejných prací kují dalekosáhlé plány o výstavbě vodních cest spojením Labe s Moravou a dále s Dunajem. Míním, že to jsou otázky pozdější praxe, hudba budoucnosti, plány, které by nyní sotva vydržely vážné přezkoušení. Mezi lodníky byla mínění o těchto plánech velice různá. Možnou a nutnou jest však především výstavba nynějších překladišť a úprava staré hlavní trati právě na dolním Labi. Jest zajímavo, co se člověk dovídá po té stránce, jak chtějí uměle labskou plavbu přeložiti dále nahoru. Tak n. p. bylo vyprávěno, že veliký náklad surového cukru z cukrovaru ve Štětí, jenž byl určen k překládání na Mělníku, nemohl býti překládán proti proudu a že proto byly vagony vráceny až do Sebuzína u Ústí. Logické a prosté bylo by bývalo, kdyby se byli pokoušeli přeložiti cukr tam, blíže hranic, aby se uspořilo dopravné. Avšak to se ku podivu nestalo, nýbrž tyto vagony běžely asi 60 km přes Štětí znovu vzhůru zpět až do Mělníka a teprve tam byly přeloženy do člunu. Po celé týdny stály na kolejích. Co bylo při tom ztraceno na stojném a jiných poplatcích, nevím, avšak zajisté bylo vyhozeno bezúčelně několik tisíc korun, poněvadž se trvalo na tom, že se to zboží musí nakládati na Mělníku. Výsledek jest, že ta věc jest mnohem dražší a působí ztrátu času. Zboží jezdí po trati na procházku a pak, když jest naloženo, veze se kolem našich měst, kde by již dávno mohl!o býti naloženo. To jest kapitola o tom, jak se uměle chce doprava odvrátiti vzhůru a od území ústeckých atd. S velice chválenou šetrností nemá to ovšem co dělati. Nechápali bychom tohoto postupu a považovali bychom jej přímo za nemožný, kdybychom nevěděli, že v labské plavbě jsou činné velice silné české finanční síly a mají velký zájem na rozvoji labské plavební společnosti. Jest zřejmé úsilí, aby tato labská plavební společnost všemožným způsobem byla protežována. Rád bych zdůraznil, že na této společnosti jsou zúčastněny tyto banky: Agrární banka, Pražská úvěrní banka, Česká průmyslová banka, Živnostenská banka a Slovenská banka. Jest také známo, že jest užší poměr k oderské plavbě. Na oderské plavbě se účastní dokonce pan Rotschild. Lodní park vydaný Německem, jak na Labi tak na Odře, byl postoupen této společnosti za velice výhodných podmínek a tato společnost pečuje o to, aby se jistina přiměřeně zúročila. Jedná při tom bohužel na útraty překladišť na dolním Labi, která trvají již staletí a vždy skvěle plnila svůj úkol. Jaká škoda při tom povstává národnímu hospodářství, nelze při takové jednostranné, národními směry hnané hospodářské politice změřiti. Již několikráte jsme před tím varovali, nemůžeme učiniti nic více, než znovu povznésti svůj hlas. Plníme tím svou povinnost.
Ve všeobecné politice jsme, jak jsem pravil, protivníky tohoto hospodářství, jaké jsem krátce vylíčil, avšak tento zvláštní případ, tento návrh sám vítáme jako pokrok a hlasujeme tím spíše pro něj, že se našim přátelům v ústavně-právním výboru podařilo dosáhnouti několika podstatných jeho zlepšení. Konečně bych prosil: Jestliže již vláda jedná o otázkách labské plavby, nechť pohlíží na ni s vyššího stanoviska, nikoliv však s úzkoprsého stanoviska a nechť myslí také na hlavní trať, na dolní Labe a jeho překladiště. Jest to poškozování našeho národního hospodářství, jak se s tím dosud manipulovalo a proti tomu chceme vznésti svůj protest. (Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Ke slovu dále není nikdo přihlášen, debata je skončena.
Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji posl. dr. Hrubanovi.
Zpravodaj posl. dr. Hruban: Slavná sněmovno! Pan posl. Schweichhart věcně vyslovil se pro předlohu. Pravil o ní, že jej věcně uspokojuje a že nemá proti ní námitky. - Vyslovil toliko přání, aby labské plavební soudy byly zřizovány, resp. aby agendou těchto soudů byly pověřeny soudy a úřady v místech a městech, kde toho vyžaduje praktická potřeba, aby snad zde nebyly nějaké úzkoprsé tendence nebo jiné snahy. Po informaci na směrodatných místech, mohu prohlásiti, že budou pověřeny soudy a politické úřady funkcemi labských plavebních soudů v těchto městech a místech: v Kralupech, Mělníku, Roudnici, Litoměřicích, Ústí n. L., Losovicích - tam ovšem bude jen soud, poněvadž politického úřadu tam není - a v Děčíně n. L. Myslím, že tím jsem vyhověl již jaksi přání předešlého pana řečníka a rozptýlil jeho eventuelní obavy.
Jinak nebylo námitek a prosím tedy, aby předloha byla slavnou sněmovnou schválena.
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Zákon má 15 paragrafů, nadpisy jednotlivých paragrafů, nadpis zákona a úvodní formuli. Pozměňovací návrh učiněn nebyl.
Dám tedy hlasovati o celé osnově najednou.
Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona,
to jest s jejími 15 paragrafy, nadpisy jednotlivých paragrafů, nadpisem zákona a úvodní formulí zákona ve znění, navrženém p. zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad schůze čtvrteční.
Přerušuji projednávání dnešního pořadu a přistoupím k ukončení schůze.
Připomínám však, že je dnes nutno konati ještě jednu schůzi z důvodů formálních, aby mohla býti výboru přikázána naléhavá osnova o úpravě užívání pastvin na Slovensku a Podkarpatské Rusi (tisk 4516).
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala dnes v 5 hod. 15 min. odpol. s
pořadem:
Nevyřízené odstavce 6 až 10 pořadu dnešní schůze. Jsou to imunity.
Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly.)
Námitek není, návrh můj jest přijat.
Prohlašuji schůzi za skončenou.
(Konec schůze v 5 hodin 5 min. odpol.)