Začátek schůze v 1 hod. 15 min. odpol.
Přítomni:
Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: Buříval, dr. inž. Botto, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Špaček, Špatný.
177 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, dr. Dolanský, Habrman, dr. Markovič, inž. Novák, Srba, Šrámek; za ministerstvo financí odb. přednosta dr. Vlasáka min. radové Kallus, dr. Štorkán a Zoulek, za Nejvyšší účetní kontrolní úřad vícepresident dr. Erben a odb. přednosta Jaroš, za ministerstvo nár. obrany odb. rada dr. Vorel.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška, dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 251. schůzi poslanecké sněmovny.
Dovolenou udělil jsem na dnešní schůzi posl. Trnobranskému a Špatnému pro cestu do ciziny, posl. Stenzlovi pro neodkladné záležitosti; na tento týden posl. dr. Labayovi z téhož důvodu.
Nemocí omluvila se pí. posl. Pechmanová (též pro minulou schůzi).
Lékařské vysvědčení předložili: pp. posl. Jan Černý (soc. dem.), Hillebrand, Rosolová-Chleborádová a Bobek.
Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jejich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců čsl. národní demokracie posl. Špačka za posl. Dyka; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Koutného za posl. Kreibicha; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Schweichharta za posl. Čermaka.
Předseda: Došly některé spisy: dotazy a odpovědi. Žádám o sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Dotazy:
posl. Szentiványiho a súdr. ministrovi zemedelstva o protizákonnom prevádzaní §u 29 zák. článku XII z r. 1894 niektorými okresnými úrady na Slovensku,
posl. Jar. Marka ministru zahraničních věcí o propuštění zaměstnanců zastupitelského úřadu ČSR ve Vídni,
posl. Patzela:
ministru pošt a telegrafů o nakládání s německými poštovními úředníky,
ministru vnitra, že okresní politické správy stále protizákonně předpisují poplatky,
posl. Füssyho ministrovi školstva a nár. osvety o vyučovacej reči obecnej školy v Ini,
posl. Buřívala a spol.:
ministru železnic o některých doposud nesplněných požadavcích železničních zaměstnanců, jakož i o reakčním postupu úřadů železničních oproti určitým kategoriím,
min. předsedovi o zmírnění důsledků zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., jakož i o úpravě požitků staropensistů,
posl. Sladkého:
ministru spravedlnosti a ministru veř. prací ve věci zákonné ochrany poddolovaných majitelů půdy a budov v revíru Ostravsko-Karvínském,
min. nár. obrany ve věci přiznání pense civilnímu dělnictvu ve vojenské akademii v Hranicích na Moravě,
ministru zemědělství ve věci provádění pozemkové reformy na Těšínsku,
ministru spravedlnosti ve věci urychleného ukončení soudního sporu občanů poškozených chemickou továrnou v Hrušově (okr. Mor. Ostrava),
posl. dr. Lukavského, Kamelského a druhů ministru školství a nár. osvěty a ministru spravedlnosti o poměrech v místním školním výboru ve Valčicích.
Odpovědi:
min. soc. péče na dotaz posl. dr. Brunara o vyplácení vdovského důchodu Amalii Stefanové ve Weisbachu,
min. financí a min. spravedlnosti na dotaz posl. Patzela o jazyku zápisu do pozemkových knih,
min. vnitra a min. financí na dotaz posl. Patzela, že podbořanská okresní správa politická protizákonně užívá tax,
min. soc. péče na dotaz posl. Patzela, že se nepředkládá zákon o kolektivních smlouvách,
min. vnitra na dotaz posl. dr. Lodgmana, aby Viktoru Fasalovi ve Štýrském Hradci vydáno bylo vysvědčení o způsobilosti k sňatku,
min. železnic na dotaz posl. inž. Junga a druhů, že dílenský pomocník Hockauf z plzeňských dílen nebyl převzat.
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy. Žádám o sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Tisk 4498. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlavného štátneho zastupitelstva v Bratislave, aby posl. Tausik vydaný bol k trestnému stíhaniu pre prečin pomluvy vlády podľa § 1 a § 3, č. 1, 2 a § 8, č. 2 zák. čl. LXI z r. 1914, pre prečin rušenia obecného mieru podľa § 14, č. 3 zákona na ochranu republiky a pre prečin pomluvy podľa § 1 a § 3, odst. II., č. 1 a 2 zák. čl. LXI z r. 1914.
Tisk 4499. Zpráva výboru imunitného o žiadosti advokátskej komory v Turič. Sv. Martine, aby posl. dr. Lelley vydaný bol k disciplinárnému stíhaniu.
Tisk 4501. Zpráva ústavno-právneho výboru o vládnom návrhu zákona (tisk 4398), ktorým sa mení zákon zo dňa 13. júla 1922, č. 244 Sb. z. a n., ktorým sa všeobecne upravujú právne pomery medzi zamestnávateľmi a zamestnancami na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi.
Tisk 4502. Zpráva ústavne-právneho výboru o usnesení senátu (tisk posl. sněm. 4384) o vládnom návrhu zákona (tisk sen. 1715 a 1743), ktorým sa povoluje užitie komunálnych dlhopisov, vydaných akciovou spoločnosťou "Centralbank der deutschen Sparkassen in der Čechoslovakischen Republik" k ukladaniu nadačných, sirotčích a podobných kapitálov.
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány Zápisy o 248. a 249. schůzi posl. sněmovny.
Počátkem schůze byly tiskem rozdány některé interpelace. Žádám o sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Tisk 4443. Sbírka interpelací:
I. posl. Mlčocha, Pastyříka a druhů vládě o zamýšlené subvenci ve výši Kč 250 milionů konsumům a družstvům,
II. posl. Tománka a spol. na min. pošt a telegrafov v záležitosti sriadenia šekového úradu v Bratislave,
III. posl. Tománka a spol. na min. školstva a nár. osvety v záležitosti škandaloznej udalosti na bratislavskom německom reálnom gymnáziu,
IV. posl. Tománka a spol. na min. financií v záležitosti leopoldovského štátneho liehovaru,
V. posl. Tománka a spol. na min. vnútra v záležitosti protizákonnej agitácie veľkotopolčianského okresného náčelníka Gertnera,
VI. posl. To a min. vnútra v záležitosti zrušenia spišskostaroveského okresu,
VII. posl. Tománka a spol. na min. predsedu a min. zahraničia v záležitosti 35milimardovej štátnej dlžoby,
VIII. posl. Tománka a spol. na min. predsedu v záležitosti nesvolania župných zastupitelstiev,
IX. posl. Tománka a spol. na min. vnútra a min. spravodlivosti v záležitosti rozpustenia okresnej porady Slovenskej Ľudovej Strany v Hlohovci dňa 27. januára 1924,
X. posl. Tománka a spol. na min. vnútra v záležitosti mestskej tak zvanej "samosprávy" hlavného mesta Slovenskej Krajiny,
XI. posl. Hlinku a spol. na min. zdravotníctva a min. školstva a nár. osvety v záležitosti mladých slovenských lekárov,
XII. posl. dr. Lodgmana a druhů min. vnitra o mnichovské tělocvičné slavnosti,
XIII. posl. dr. Lodgmana a druhů min. vnitra, že moravské okresní politické správy protizákonně užívají peněžních pokut,
XIV. posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů min. školství a nár. osvěty a min. vnitra o postupu komisaře s plnou mocí pro Hlučínsko proti německému domácímu soukromému vyučování a spolku "Ortsgruppe des Deutschen Kulturverbandes" v Kravařích,
XV. posl. Pohla, Dietla, R. Fischera a druhů min. železnic o snížení dopravních sazeb pro dopravu mléka,
XVI. posl. dr. Lodgmana a druhů min. vnitra a min. železnic o Bohumilovi Desenském,
XVII. posl. Simma a druhů min. financí o bezohledném vedení exekucí proti poplatníkům jakož i o neodůvodněném zajišťování v pozemkových knihách fiktivních daňových nedoplatků na držebnostech poplatníků, kteří nezaplatili daní,
XVIII. posl. Witticha, dr. Czecha a druhů vládě o svévolném činu vrchního notáře Josefa Bellaie při volbě vrchního účetního města Bratislavy,
XIX. posl. Roschera, Hoffmanna, Häuslera a druhů min. soc. péče a min. vnitra o výluce 3000 textilních dělníků v území tanvaldském, v okrese jabloneckém,
XX. posl. Jokla, Heegera a druhů min. školství a nár. osvěty a min. vnitra o postupu komisaře s plnou mocí pro Hlučínsko proti německému domácímu soukromému vyučování a spolku "Ortsgruppe des Deutschen Kulturverbandes" v Kravařích,
XXI. posl. Hlinku a spol. na min. vnútra a min. spravodlivosti v záležitosti zhabania 52. čísla "Slováka" zo dňa 2. marca 1924,
XXII. posl. Hlinku a spol. min. pravosúdia v záležitosti nespravodlivého odsúdenia pre vylepenie plakátov Slov. Ľudovej Strany v Námestove (Orava),
XXIII. posl. Bubníka a soudr. min. vnitra o konfiskaci ústředního orgánu federovaných dělnických tělocvičných jednot československých "Výboj" v Praze.
Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji žádosti:
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Žádosti:
sedrie v Rimavské Sobotě ze dne 28. ledna 1924, čís. 183/1924, předloženou hlavním státním zastupitelstvím v Košicích ze dne 22. března 1924, čís. 4355/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Daruly pro přečin podle § 18, č. 2 a zločin podle § 15, č. 3 zákona na ochranu republiky, jehož se dopustil řečí na shromáždění ve Štítníku dne 28. října 1923 (č. 450 im.),
okr. soudu pro přestupky v Praze, ze dne 24. března 1924, č. j. T. V. 320/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Hakena pro přestupek podle § 20 zákona ze dne 19. březne 1923, č. 50 Sb. z. a n. (č. 451 im.).
Předseda (zvoní): Přejdeme k projednávání dnešního pořadu, a to k prvnímu jeho odstavci, jímž jest:
1. Zpráva výboru rozpočtového o závěrečném účtu státních výdajů a příjmů republiky československé za rok 1920 (tisk 4470).
Zpravodajem je pan posl. dr. Srdínko.
Zpravodaj posl. dr. Srdínko: Slavná sněmovno! Účetní závěrka za r. 1920, jejíž projednávání zde v parlamentě počínáme, předložena byla parlamentu opožděně. Podle zákona o Nejvyšším účetním kontrolním úřadě mělo se tak státi nejdéle 1. července 1922, ale předložena byla až v říjnu r. 1923, tedy se zpožděním více než 1 a 1/4 roku. Podobně tomu bylo se závěrkami za rok 1918 a 1919. Zpoždění toto dá se však docela dobře vysvětliti okolnostmi, které panovaly nejen r. 1919 a 1920 při sestavování závěrek za r. 1918 a 1919, nýbrž které trvaly ještě později v dalších létech při sestavování závěrky za r. 1920. Nejvyšší účetní kontrolní úřad nenese viny na tomto zpoždění, protože se snažil všemi prostředky, které mu byly po ruce, aby dostal dílčí uzávěrky od jednotlivých ministerstev a poukazovacích pořadů vyšších, ale nedosáhl toho. Teprve v září r. 1923 dostal poslední dílčí uzávěrku, kterou potřeboval k sestavení závěrky za r. 1920.
Obtíže, které byly při sestavování této účetní závěrky, byly zvýšeny pro r. 1920 také tím, že zde byl vedle hlavního rozpočtu ještě dodatečný rozpočet a pak ještě některá další usnesení sněmovny, kterými byla povolena nová vydání mimo rozpočet. Připomínám jen, že kromě finančního zákona na r. 1920, který byl uzákoněn 29. ledna 1920, měli jsme dodatek k rozpočtu na r. 1920, který byl uzákoněn až v únoru r. 1921, jehož některá ustanovení povolovala upotřebení povolených kreditů v tomto dodatku ještě 3 měsíce po publikování zákona, vlastně až do května 1921. Kromě toho zřízen byl r. 1920 úřad pro zahraniční obchod a rozpočet tohoto úřadu byl povolen teprve dodatečným rozpočtem a konečně byl zákonem ze dne 14. dubna 1920 povolen dodatek k rozpočtu ministerstva zdravotnictví a tělesné výchovy částkou 5 mil. Kč. Toto komplikované, postupné povolování kreditů způsobilo obtíže při sestavování závěrky v ohledu formálním: bylo třeba účetní závěrky sestavovati, zařaditi do nich nové sloupce, které v předešlých závěrkách nebyly. Tím je dostatečně vysvětleno, proč závěrka na rok 1920 nebyla včas předložena.
Ovšem že nesmíme se stále spokojovati s tímto omlouváním, naopak musíme důrazně žádati, aby nadále závěrky byly podle zákona včas předkládány. Já konám povinnost jako zpravodaj, jestliže jménem celého rozpočtového výboru prohlašuji, že rozpočtový výbor si přeje, aby závěrky další byly podle zákona aspoň nejdéle v době 1 a 1/2 roku po uplynutí rozpočtového roku předkládány.
Co se týče merita závěrky, uvedu hlavní čísla, a prosím o dovolení, abych směl uvésti je zaokrouhleně, pouze v milionech a nemusil vyslovovati další číslice od statisíců dolů. Podle obou zákonů finančních hlavního a dodatečného a podle zákona, kterým byl povolen dodatek pro ministerstvo zdravotnictví, byly přípustný výdaje do výše 15.283,000.000 K. Příjmy k úhradě těchto výdajů byly stanoveny částkou 10.426,000.000 K, byl tedy schodek podle rozpočtu odhadnut na 4.856,000.000 K. Vláda byla zmocněna, aby tento schodek uhradila finančními operacemi až do výše 3.795,000.000 K. Vidíme tedy, že sněmovna povolila k úhradě projektovaného rozpočtu menší obnos, než byl deficit, a co se nedostávalo, mělo býti hrazeno úsporami, případně vyššími příjmy. Tyto úspory uvedené v různých kapitolách rozpočtu byly odhadovány až do výše 1.217,000.000 Kč.
Skutečné výdaje na rozpočet činily korun 13.538,000.000, mimo rozpočet 1.244,000.000 Kč, tedy úhrnem roku 1920 byly výdaje 14.783,000.000 Kč. Příjmy na rozpočet byly 12.735,000.000 K a mimo rozpočet pouze 325.000 Kč, tedy úhrnem veškeré příjmy činily 12.736,000.000 Kč. Vidíme tedy, že skutečný schodek v hospodářství, rozdíl mezi příjmy a výdaji činil 2.047,000.000 K. Řekli jsme, že schodek v rozpočtu byl odhadován na 4.856,000.000 K a poněvadž obnášel pouze 2.047,000.000 K, byl tedy výsledek příznivější
o 2.809,000.000 K. K úhradě skutečného schodku bylo použito výtěžku úvěrních operací, jež vynesly 2.969,000.000 K, takže, poněvadž byl výnos větší než skutečný deficit, zbyla pokladní hotovost 922,000.000 Kč. Proto když připočteme k počáteční pokladní hotovosti 503,000.000 Kč přírůstek převzatých pokladních hotovostí r. 1920, vyplývá konečná pokladní hotovost reelního hospodaření 1.426,000.000 Kč.
Z toho tedy vidíme, že skutečné hospodářství r. 1920 dopadlo příznivěji než rozpočet očekával. Bylo co do vydání budgetováno příliš vysoko, skutečné výdaje byly nižší a příjmy byly budgetovány níže, skutečně však byly vyšší. Je to přirozeno. Musíme uvážiti, jaké poměry panovaly toho roku, kdy se rozpočet sestavoval, totiž r. 1919, v prvním celém správním roce, nepočítáme-li 2 měsíce r. 1918, tedy v prvním roce hospodářství.
Nebylo možno roku 1919 přesně odhadnouti, jaké asi budou výdaje a jaké asi příjmy. Kromě toho zase hospodářské poměry roku 1919 a 1920 se od sebe velmi lišily a proto je zde druhý důvod, kterým se vysvětluje příliš vysoké budgetování výdajů a příliš nízké budgetování příjmů. Kromě toho snad také padá v úvahu, že to byl teprve druhý rozpočet nově konstruovaného státu, a tu přirozeně není možno znáti všechny detaily hospodářského života předem, aby se vystihlo, jaké asi budou výdaje a jaké příjmy. Kromě toho zaváděli jsme celou řadou zákonů nové daně, jichž odhad naprosto nikdo by nebyl správně učinil.
Z toho je tedy viděti, že ty rozdíly ve skutečném hospodářství dají se vysvětliti a že snad velmi malé procento spadá na povrchní budgetování. Je možno, že v některém referátu tu a tam sedí referent, který povrchně budgetuje a povrchní návrhy předloží ministerstvu financí. Bylo by si přáti, aby takových případů, jsou-li nějaké, bylo co nejméně, tak aby rozpočet do detailu, do posledního haléře, byl správně, svědomitě sděláván a sestavován.
Ještě jeden moment uvedu, a to ten, jaký je rozdíl mezi vydáním a příjmy roku 1919 a 1920. Ne v rozpočtu, nýbrž ve skutečném hospodaření. A tu je viděti, že vydání v roku 1920 proti roku 1919 stoupla o 86%, příjmy v roce 1920 proti 1919 stouply o 78%. Ostatní podrobnosti uvedl jsem v tištěné zprávě, a považoval bych ha zbytečno, abych je znovu zde slavné sněmovně předčítal.
Jen ještě na jedno přání celého rozpočtového výboru ukáži, a to jest to, aby Nejvyšší účetní kontrolní úřad byl vybaven skutečně tak, jak toho důležitost tohoto úřadu vyžaduje. Musíme žádati, aby byl tento úřad vybaven nejen dostatečným personálem, příslušně vyškoleným, nýbrž také, aby tento personál měl přiděleny místnosti, kde by mohl své práce správně vykonávati. Dnešní umístění Nejvyššího účetního kontrolního úřadu nedostačuje a rovněž nedostačuje vybavení silami, které má.
Dovolím si poznamenati, že není úkolem tohoto úřadu sestavovati pouze po 2 letech závěrky odbytého již hospodaření, nýbrž že bych považoval za důležitější, aby tohoto úřadu bylo používáno ke kontrole hospodářství roku právě plynoucího, protože život a skutečnost ukazuje, že musíme věnovati velkou pozornost hospodaření s budgetem, který jsme povolili vládě, ale kterým hospodaří byrokracie, protože není možno, aby ministr do detailu sledoval hospodářství s jednotlivými dílčími položkami svého několikamiliardového rozpočtu.
Proto by si bylo přáti, aby tento Nejvyšší účetní kontrolní úřad měl po ruce takové síly a tolik sil, aby mohl také plynoucí hospodářství účetního roku kontrolovati, ne-li soustavně, tedy aspoň různými zkouškami na různých místech v ministerstvech a u jiných poukazovacích úřadů.
Také v tomto bodě rozpočtový výbor souhlasí a doporučuje, aby sněmovna rovněž žádala od vlády vybavení Nejvyššího účetního kontrolního úřadu jak silami, tak potřebnými místnostmi.
Závěrka, která byla předložena na podzim, byla v rozpočtovém výboru projednávána počátkem března a poněvadž bylo projeveno přání, aby členové rozpočtového výboru měli příležitost také do dílčích uzávěrek u kontrolního úřadu se podívati, byla práce rozpočtového výboru přerušena na 14 dní a členům rozpočtového výboru byla dána možnost, aby do dílčích uzávěrek za rok 1920 na místě samém v úřadě nahlédli.
Dovoluji si doporučiti slavné sněmovně, aby závěrečný účet státních výdajů a příjmů republiky Československé za r. 1920 schválila a aby také schválila resoluci, kterou po druhé rozpočtový výbor přičiňuje ke své zprávě, totiž, aby byly parlamentu předkládány také účetní závěrky zemských fondů a fondů zeměmi spravovaných. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): K projednávání tohoto odstavce pořadu dostavili se za ministerstvo financí: odborový přednosta dr. Vlasák, min. radové dr. Kallus, dr. Štorkán a Zoulek. Za nejvyšší účetní kontrolní úřad vicepresident dr. Erben a odb. přednosta Jaroš.
Zahajuji debatu. Zapsáni jsou na straně "proti" pp. posl. Dietl, Bubník a Horák.
Než udělím slovo prvému z nich, navrhuji z usnesení presidia řečnickou lhůtu 25 minut.
Jsou snad námitky proti tomu? (Nebyly.)
Není tomu tak, návrh můj je přijat.
Dávám slovo prvému řečníku zapsanému, jímž je p. posl. Dietl.
Posl. Dietl: Slavná sněmovno! Předkládá se nám dnes závěrečný účet státních výdajů za rok 1920, ke schválení. Podíváme-li se na ustanovení obsažená v zákoně o Nejvyšším účetním kontrolním úřadu, tu se tam praví, že po uplynutí 18 měsíců od účetního roku má se sněmovně předložiti závěrečný účet ke schválení. Těchto 18 měsíců bohatě uplynulo, vezmete-li dnešní dobu a dobu podání - závěrečný účet podán byl sněmovně v říjnu - byla tedy lhůta daleko více nežli o rok překročena.
Tak jako to dlouho trvalo u Nejvyššího účetního kontrolního úřadu se zkoumáním a sestavováním závěrečného účtu, tak rychlá byla práce u našeho pana zpravodaje. Náš pan zpravodaj byl s to podati hodinu po poradě v rozpočtovém výboru i zde v sněmovně zprávu ke schválení. Musí se tedy již říci: Je-li toho zapotřebí, jde to u nás také rychle. Není tomu vždy tak, že to musí právě vždy dlouho trvati. Za jistých okolností zdolává se práce náramně rychle. Leč mám za to, že tkví v tom nevážnost k sněmovně v tom faktu (Souhlas na levici.), neboť konec konců má zpravodaj pamatovati na to, že jest mu v takové otázce zachovávati parlamentní formy.
Pánové! Nejsilnější symbol suverenity Národního shromáždění tvoří za všech okolností schválení rozpočtu a schválení a zkoumání závěrečného účtu. Připomínám vám, jaké ohromné boje byly dosud sváděny ve všech parlamentech za toto právo. Obracím pozornost pánů většiny k tomu, že ve Francii, tedy v zemi, jež vám zajisté je přátelsky velmi blízkou, v posledních měsících zuřil ohromný zápas většiny právě o právo rozpočtu, právě o právo schvalovati všecky státní výdaje a státní příjmy. Jsme mladým státem, avšak vzdali jsme se již velké části svých práv, jež nám podle ústavy přísluší, a snad přijde i u nás doba, kdy bude toho většina trpce želeti, že se na tolik vzdala tohoto práva.
A nyní co se týče závěrečného účtu samého: Podíváme-li se na závěrku, tu jest nám nápadným překročení položek příjmů a vydání. Pan zpravodaj sám poukázal na to, že příjmy stouply proti roku 1919 o 78%, vydání o 86%. Schodek, který jeví se jako rozdíl mezi příjmy a vydáním, činí ještě stále 2.8 miliard, jež musí býti kryty úvěrními operacemi. Použilo se však mnohem vyšších úvěrů, takže bylo možno disponovati na konci roku pokladničním stavem 922 milionů korun. Vezme-li se k tomu zbytek pokladničního stavu na počátku roku, který činil rovněž 500 milionů korun, tedy se ukazuje, že stav pokladny na konci roku byl ve výši 1.426 milionů korun. Je-li to zrovna správným a nejlepším hospodařením hromaditi peníze na viděnou, je jinou otázkou. Pan zpravodaj připouští také ve své důvodové zprávě, že v roce 1920 učinila se vydání, která ještě nebyla budžetována, jež byla teprve v roce 1920 zde ve sněmovně schválena. Výdaje však byly provedeny již v roce 1920; to by bylo rovněž pro sněmovnu důvodem za všech okolností odmítnouti takový způsob a setrvati na tom, aby se v této otázce zachovávala ústavně-právní ustanovení. Vždyť budžetování samo ukazuje, že nevystihlo věc správně. Pozorujeme-li pouze ministerstvo financí a projdeme-li pouze vyšší příjmy, jichž dosáhlo finanční ministerstvo, tedy jest již viděti, že na sdělání rozpočtu nebyla vynaložena péče, jaké by bylo v tomto případě zapotřebí. Příjmy byly větší: U všeobecné daně výdělkové o 39 milionů, u daně důchodové o 12 milionů, u daně z příjmů o 158 milionů, u válečných přirážek o 213 milionů, u cel o 245 milionů, u daně z lihovin o 148 milionů, u daně dopravní o 352 milionů, zkrátka ve všech položkách byly příjmy velmi značně vyšší a při jisté přesnosti dalo se v ministerstvu financí již zjistiti, že číslice neodpovídají skutečnosti a mohl se učiniti pokus vyšetřiti číslice správné.
Bylo také dosaženo úspor, avšak jaké jsou to úspory? Při státním dluhu 759 milionů. Možná, že nebylo třeba těchto peněz v tomto roce vydati. Avšak konec konců nejsou to žádné skutečné úspory, nýbrž vlastně jen posuny platebních lhůt. Zrovna tak se to má s ministerstvem soc. péče, kde bylo ušetřeno 727 milionů. Kde byl tento peníz ušetřen? Hlavně na náhradách při péči o válečné poškozence, na odbytném a na placení pensí válečným invalidům a jiným válečným poškozencům. Hlavně u těchto bylo dosaženo těchto úspor, jež jsou rovněž více méně fiktivními. Těchto úspor dosaženo bylo totiž proto, poněvadž úřad pověřený provedením tohoto zákona byl naprosto nedostatečně vybaven, poněvadž se tomuto úřadu přímo znemožnilo provésti zákon a to nedostatkem lidí, kteří měli obstarati provedení zákona. Vydání objeví se v příštích létech. Nejsou to tudíž žádné přílišné úspory, jichž jsme dosáhli v rozpočtu, nýbrž jde o posun platební lhůty.
Zrovna tak je tomu s pensemi. I tu bylo ušetřeno 52 milionů, t. j., ti, kdož požívají pensí, nedostali peněz, poněvadž práce nepokročily ještě tak daleko, aby se jim tyto peníze mohly poukázati. Jakou katastrofou je to pro pensisty a pro válečné invalidy, nemusím vám vyprávěti. Mnozí z těch, kdož měli nárok, dostali vyřízení teprve po své smrti. Teprve po smrti se zjistilo, že jim přísluší renta a že jim má býti vyplacena, ve chvíli, kdy jí už nepotřebovali.
Teď několik slov o Nejvyšším účetním kontrolním úřadu. Nejvyšší účetní kontrolní úřad jest povinen sestaviti účty, účty prozkoumati a předložiti je sněmovně. To se ovšem stalo. Avšak, pánové, pan zpravodaj poukázal na to, že členové rozpočtového výboru byli pozváni, aby se sami účastnili zkoumání v Nejvyšším účetním kontrolním úřadě. Použili jsme tohoto pozvání, a to proto, poněvadž máme živý zájem na tom, abychom poznali v plném rozsahu podstatu státního hospodaření. Pakliže jsme šli v úmyslu se tam informovati a přezkoumati jednotlivé položky účtování, tedy byli jsme těžce zklamáni: Nejvyšší kontrolní úřad není dnes ničím jiným nežli sběrnou číslic, mohlo by se říci ústředním účetnictvím, a práce, obstarávaná Nejvyšším kontrolním úřadem, mohla by se zcela klidně prováděti v ministerstvu financí. Na Nejvyšší kontrolní úřad klademe vyšší požadavky. Pan zpravodaj souhlasí s naší kritikou pravě, že úřad tento potřebuje reformy a má za to, že celá sněmovna se v tom shoduje, že by se měla provésti změna ustanovení týkající se Nejvyššího kontrolního úřadu. Slyšíme zvěsť, však víra nám schází. Neboť konečně po všem, co jsme mohli pozorovati: Nejvyšší kontrolní úřad nenalézá v tomto státě příliš mnoho přátelství a příliš mnoho lásky. Je nepohodlným zařízením tak mnohému, a kdyby byl Nejvyšší kontrolní úřad budován tak, jak by měl býti zbudován, tu neměli bychom tak četných případů korupce, jež se odhalují den za dnem, poněvadž by Nejvyšší kontrolní úřad měl pak možnost zavčas v těchto případech zakročiti.
Když jsem šel do Nejvyššího kontrolního úřadu, očekával jsem, že budu moci nahlédnouti do podávání a zadávání nabídek. Ani zbla o tom! Žádný doklad v celém úřadě, pouze sestavení číslic, jak byly dodány jednotlivými ministerstvy. Domníváte-li se, že je možno udržeti takovým způsobem fikci kontrolního úřadu, tu se oddáváte hroznému klamu. Tak nemůže býti zařízen žádný úřad, jemuž svěřen jest nejvyšší dozor ve státě. Tu musí postarati se o to, aby byl vybaven potřebným úřednictvem, právě v tomto oboru nesmíte škrtit, do tohoto úřadu musíte poslati právě nejschopnější a nejzdatnější úředníky, očekáváte-li od něho to, co má vykonati. Pokud však Nejvyšší kontrolní úřad může do jisté míry vykonávati funkce nejnutnější práce, pokud má býti zde pouze k tomu, aby sbíral číslice od jednotlivých ministerstev, pokud ministerstva sama nejsou přidržována k pořádku, dotud to nejde, bylo by dobře, kdyby nám pan president Nejvyššího kontrolního úřadu řekl, kolik námahy musí se vynaložiti, aby jednotlivá ministerstva byla donucena dodati úřadu číslice, podklady, jichž jest zapotřebí kdyby řekl, jakých urgencí jest třeba, aby se dostaly opravy dodaných podkladů a číslic. Nejvyšší kontrolní úřad ve svém dnešním složení nedostačuje, to musí býti všem v tomto státě jasno. Chcete-li, aby byla korupce odstraněna a aby se ucpaly její zdroje, aby všem státním úředníkům ve státním úřadě se nalézajícím bylo zjevno, že jest zde instituce, která pečlivě nad tím bdí, aby vnesla pořádek a čistotu do celého státního hospodářství, pokud neoživíte ve všech státních zaměstnancích ten to pocit, potud nebude možno zameziti případy korupce, jak jsme je poznali.
Chci uvésti 2 případy, které jsou rovněž příznačný a jež potřebují po mém mínění skutečně vysvětlení. Týkají se ministerstva národní obrany. Že věnujeme tomuto ministerstvu zcela zvláštní pozornost, nebude vám všem asi neznámo. Bude vám to snad i pochopitelným po příhodách, jež se v poslední době odehrály právě v tomto ministerstvu. Nalézáme tedy mezi jiným položku za nákup bavlny v částce 40 milionů Kč. Tato bavlna byla zpracována na stejnokroje. Viděli bychom rádi úplné vyúčtování této položky, nikoliv vyúčtování částečné, jež se rozděluje na léta, a tak vůbec zamezuje přehled, viděli bychom rádi, kdyby právě i ministerstvo národní obrany zasáhlo do procesu výrobního a začalo samo vyráběti, aby se však přesně vyúčtovala tato výroba.
Druhý případ týká se značně veliké položky zanesené jako příjem z prodeje vyřazeného válečného materiálu. Tato položka příjmů zmenšila se o 45 milionů Kč. Mám za to, že to musel býti neobyčejně špatný odhadce, který se při částce této výše mohl zmýliti hned o 9/10. To se nemůže přece státi přirozenou cestou, a bylo by pro nás opravdu velmi zajímavé a velice důležité, aby se nám o tom dostalo vysvětlení. Na těchto číslicích se právě ukazuje, s jakou lehkovážností se provádí sestavování rozpočtu, zde na těchto číslicích se ukazuje, že s jež předem nezkoumá přesně, co se ve státním hospodaření chce přijati a vydati, nýbrž že celek jsou vlastně jen číslice, jež, jak se zdá, se pouze náhodně vyšetřují. Pan zpravodaj mínil, že se to již zlepšilo, že jsme již na cestě zlepšení a že prý zvolna dospíváme k pořádku. Slavili jsme v loni 5leté trvání státu, měli jsme tedy již 5krát příležitost sestavovati rozpočet a měli jsme příležitost, na příjmech pozorovati výsledky. Po takové době musilo býti možným dospěti poněkud k přesnějšímu zachycení číslic. Nečiníte-li to, tu musí to v oposici buditi zdání, že potřebujete v číslicích volné pole pro předělávání, v čem tkví přiznání, že vám nejde o přesnost v sestavování rozpočtu, nýbrž že provádíte pouze formálně podle ústavy příkaz sestaviti rozpočet. Považujeme za nemožnosti, aby se tak dále pracovalo, tento závěrečný účet státní plní nás nedůvěrou, i tento státní účet nemůže dojíti našeho souhlasu, nelze nám proň hlasovati a dáti náš hlas této předloze. (souhlas na levici.)