Čtvrtek 6. března 1924

 

Začátek schůze v 11 hod. 25 min. dopol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: Buříval, dr. inž. Botto, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Bradáč, Taub.

210 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Švehla; ministři inž. Bečka, Bechyně, dr. Beneš, dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, dr. Hodža, Malypetr, dr. Markovič, inž. Novák, Srba, Stříbrný, Šrámek, Udržal.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška, dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 247. schůzi poslanecké sněmovny, prvou schůzi devátého zasedání. (Posl. dr. Šmeral: Pryč s vládou reakce a korupce! Vypište volby! - Výkřiky komunistických poslanců. Hluk. - Předseda zvoní.)

Žádám o klid. (Trvalé výkřiky posl. dr. Šmerala.) Volám p. posl. dr. Šmerala k pořádku. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Žádám o klid.

Sděluji, že podle přípisu vlády ze dne 26. února 1924, č. j. 1144 (1096) S m. r. a č. j. 1145 (1096) S m. r., president republiky rozhodnutím ze dne 26. února 192424 podle §u 30 ústavní listiny prohlásil zasedání Národního shromáždění za ukončené dnem 27. února 1924 a rozhodnutím z téhož dne podle §u 28 ústavní listiny svolal poslaneckou sněmovnu Národního shromáždění k jarnímu zasedání na den 6. března 1924 do jejího sídla Prahy. (Hluk a výkřiky komunistických poslanců. Hluk. - Předseda zvoní.)

Žádám pp. poslance, aby zachovali klid a odebrali se na svá místa. (Výkřiky posl. Kreibicha.)

Volám p. posl. Kreibicha k pořádku.

Předsednictvo senátu sdělilo sem přípisem ze dne 14. února 1924, č. 8613, že senát zvolil ve své 191. schůzi dne 14. února 1924 za resignovavšího předsedu p. sen. Práška předsedou senátu p. sen. Donáta.

Předseda vlády sdělil sem přípisem ze dne 18. února 1924, č. j. 958 S, že president republiky vyhověl rozhodnutím ze dne 18. února 1924 žádosti ministra pošt a telegrafů Tučného za zproštění z důvodů zdravotních z úřadu ministra pošt i a telegrafů a pověřil řízením ministerstva toho ministra pro zásobování lidu dr. Franke.

Posl. Farbula oznámil přípisem ze dne 3. ledna 1924, že vzdal se mandátu poslaneckého.

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 4. února 1924, č. 8.193/1924-7, že po posl. Farbulovi, který se vzdal mandátu, na základě ustanovení §u 56 řádu volení do posl. sněmovny povolalo za poslance náhradníka p. Jana Maxiana, obchodvedoucího konsumního družstva v Piešťanech, a že mu vydalo ověřující list.

Volební soud zaslal přípisem ze dne 22. prosince 1923, č. 1030/23, své usnesení z téhož dne, jímž se usnesení téhož soudu ze dne 22. května 1920, č. 31/20 přes., zrušuje a volba Julia Nagye se neověřuje.

Podle téhož usnesení nastupuje na jeho místo Vincenc Mikle, rolník ve Velkých Hyndicích.

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 9. února 1924, č. 1.854/1924-7, že na podkladě sdělených právě usnesení volebního soudu vydalo na základě §u 56 řádu volení do posl. sněmovny posl. Vincenci Miklovi ověřující list.

Oba jmenovaní dostavili se do dnešní schůze, a ježto před tím ve sněmovní kanceláři podepsali písemný slib, přikročíme ke slibu podle §u 22 ústavní listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibu, páni posl. Maxian a Mikle přistoupí ke mně a podáním ruky a slovem "sľubujem", případně "fogadom" vykonají slib.

Žádám p. tajemníka, aby přečetl formuli slibu, a jmenované pány poslance, aby ke mně přistoupili k vykonání slibu. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr. Říha (čte): Sľubujem, že budem verný Československej republike a že budem zachovávať zákony a svoj mandát zastávať podľa svojho najlepšieho vedomia a svedomia.

Tlumočník Pecháček (čte): Fogadom, hogy hű leszek a Csehszlovák köztársasághozi és hogy a törvényeket megtartani és mandátumomat legjobb tudomásom és lelkiismeretem szerint gyakorolni fogom.

Předseda: Pan posl. Ján Maxian.

Posl. Maxian (podávaje předsedovi ruku): Sľubujem.

Předseda: Pan posl. Vincenc Mikle.

Posl. Mikle (podávaje předsedovi ruku): Fogadom. (Poslanci usedají.)

Předseda (zvoní): Než přistoupím k presidiálním sdělením a vlastnímu pořadu schůze, prosím, aby mi bylo dovoleno připojiti se krátkým projevem jménem poslanecké sněmovny k zármutku nad úmrtím bývalého presidenta Wilsona, projevenému již vládou, Národní radou a senátem N. S. R. Č. (Poslanci povstávají.)

Nemohu bez pohnutí vzpomenouti jména zesnulého ve spojení s naší zahraniční revolucí, státním převratem a prvými dny popřevratovými, uvědomím-li si, co jméno Wilsonovo pro nás znamenalo a znamená.

Nebudu se zabývat progresí dějin od vstupu Ameriky do války, do jejího ukončení. Jsou to skutečnosti a data vesměs dobře známá a každý z nás má dosud před svým duševním zrakem přesný obraz front i cesty diplomatických not a konečně i nezapomenutelné cíle válčících států. Nehodlám také opakovati, co o všech těchto skutečnostech bylo při nejrůznějších příležitostech řečeno, chci především jen s upřímným a velikým vděkem vzpomenouti za celý národ, že byl to Woodrow Wilson, jenž dal sluchu a víry výkladům a rozkladům profesora Masaryka, že byl to Woodrow Wilson, který uznal náš zahraniční odboj a Národní radu jako faktickou vládu, a že to byl on, který v desátém ze svých 14 bodů tak vynikajícím způsobem podepřel naše revoluční stanovisko.

Byl to Wilson, který přispěchal, když byla nouze nejvyšší a když na jeho dobrou vůli bylo odpověděno ponorkovou válkou, na pomoc demokracii a spravedlnosti. Na cestě za svými ideemi šel tak daleko, že opustil i půdu, na níž stála velká část veřejného mínění Ameriky. Opustil zásadu Monroeovu, poněvadž cítil povinnost vyššího poslání svého státu, své země: Amerika lidství, Amerika spravedlnosti!

Než přece chtěl bych osvětliti aspoň s jedné stránky význam Wilsonův. Není sporu, že Wilson světovou válku rozhodl ve prospěch Spojenců. Válka ta jako konflikt a vyrovnání velkých idejí bývá charakterisována s různých stanovisek: hospodářského, sociálního, civilisačního, strategického, v přední řadě pak politického. S hlediska tohoto, které bych ještě zúžil, jeví se nám světová válka zápasem demokracie s imperialismem vypjatým tak výstředně, že marně hledám proň ve slovníku dosti přiléhavý superlativ.

Wilson demokrat-idealista zasáhl ve válku a rozhodl ji ve prospěch demokracie. Vycítil však správně, že demokracie není úplná ani zabezpečená, pokud vtělena jest pouze do vnitřní organisace některých států, že nutno tíhnouti k demokracii světové, k jakési demokratické kosmopolitei. Ukázalať světová válka velmi jasně, že přes všechny pokroky v organisaci života vnitrostátního život mezistátní, mezinárodní řídí se, zejména při řešení konfliktů, dosud methodami středověkými, ba starověkými, že tu dosud zdrojem práva zůstává jen brutální přesila a okutá pěst a že spory neřeší objektivní spravedlnost, nýbrž středověký ordál souboje.

Wilson snažil se povýšiti spravedlnost za základ světa a soužití národů, založiti novou koncepci mezinárodních vztahů a světového míru na instituci Svazu národů, za niž na mírové konferenci postavil se celou svou autoritou a i politickou vahou, a ve Versaillích uskutečnění myšlenky této prosadil přes to, že diplomaté ze řemesla pokrčovali rameny nad jeho novou "utopií". Než Svaz národů není utopií, žije a bude bohdá žíti, a vykoná-li své poslání, pak byl to teprve Wilson, který nadobro súčtoval se středověkem, pak jeho dílo bude znamenati v dějinách nikoli pouhou episodu, nýbrž epochu, eru!

A čím je Wilson nám, našemu národu?

Na stěnách i nejprostších našich příbytků od let bylo zřít obraz dvojice Husa a Žižky. Spolu s nimi vedle nich Komenský, Havlíček a jiní. Po převratu přibyl k nim Masaryka - Wilson. Jak vzácný případ! Národ umístil do pantheonu svých nejlepších synů cizince, muže, který z vlastní zkušenosti nepoznal ani jazyka našeho, ani země.

Vzácný případ - a o sobě nejlepší doklad toho, že národ náš a stát ve svém celku i jedincích jest si vědom zásluh Wilsonových o spravedlnost, jejíž praktická aplikace na nový pořádek v Evropě byla jedním z úhelných kamenů ve stavbě Československé republiky.

A ještě něčeho je dokladem ten obraz cizincův - který přestal být cizincem - na stěnách našich příbytků. Toho totiž, že pojem spravedlnost je neměnně mezinárodní, stejně jako smysl pro dobro a pokrok.

Cítili jsme, když v říjnu roku 1918 vyslovil Wilson svůj známý ortel nad Rakouskem, že to pro nás znamená otevření brány svobody pro nás po staletí uzavřené. Byli jsme svobodni! V zracích nejotrlejších zatřpytila se i slza ulehčení, nadšení a vděčnosti. A ta slza vyjádřila lépe, než celé folianty, čím byl a jest nám Wilson.

Odešel, aby se nevrátil. V těžkém bolu sklání se nad jeho rovem osvobozený národ náš. Skrápěje jej slzou bolesti a zasypávaje růžemi vděčných vzpomínek, slibuje, že ponese vždy věrně a stále na svém štítě jeho vznešené ideje, zejména velkou myšlenku demokracie, která jest palladiem naší existence a budoucnosti.

Vzdali jste povstáním čest manům velkého Američana, mám za to, že tím projevili jste i souhlas, aby tento projev pojat byl do zápisu o dnešní schůzi. 

Dodávám, že ihned, jak došla smutná zvěsť, zaslal jsem jménem předsednictva sněmovny americkému kongresu výraz bolesti a že kongres odpověděl na projev ten tímto přípisem (čte):

Pánové, obdržel jsem Váš kabelogram, projevující Vaši soustrast při úmrtí bývalého presidenta Wilsona, a zasílám Vám s potěšením srdečný projev díků za Vaši laskavou účast. S výrazy vysoké úcty a přátelství jsem Vám v úctě oddaný F. H. Gillett, předseda sněmovny representantů.

Dovolte, abych na znamení smutku přerušil schůzi na 10 minut, tedy až do 11 hod. 50 min. dopol.

(Schůze přerušena v 11 hod. 40. min. dopol. - opět zahájena v 11 hod. 50 min. dopol.)

Předseda (zvoní): Zahajuji pokračování přerušené schůze a sděluji:

Dovolenou na schůze v tomto týdnu udělil jsem pp. posl. dr. Vanovičovi, Al. Křížovi, Bartákovi, Oktavcovi, Geršlovi, dr. Dérerovi, Ant. Novákovi, Koudelkovi, J. Bečkovi, Ertlovi, Tadlánkovi, Kasíkovi, Ulrichovi, dr. Raddovi - vesměs pro neodkladné záležitosti a posl. dr. Medingrovi pro úmrtí v rodině; dovolenou na týden udělil jsem posl. Janu Černému (soc. dem.) pro neodkladné úřední záležitosti.

Nemocí omlouvají se pp. posl. Tayerle, Veverka, Remeš, Blatná, Čermak a dr. Meissner.

Lékařské vysvědčení předložil pan posl. Röttel.

Posl. Mašata žádá o udělení dovolené do 20. t. m. pro neodkladný odjezd.

Posl. Stodola žádá o udělení dovolené do 18. t. m. pro úřední cestu do ciziny.

Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.

Kdo souhlasí s udělením těchto dovolených, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolené jsou uděleny.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jejich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Do výboru kulturního vyslal klub poslanců republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu posl. Vahalu za posl. Valáška.

Do výboru soc.-politického vyslal týž klub dne 21. prosince 1923 posl. Karlovského za posl. Braneckého; klub poslanců čsl. národní demokracie dne 15. ledna 1924 posl. Kamelského za posl. G. Navrátila, dne 24. ledna 1924 posl. G. Navrátila za posl. dr. Matouška, dne 29. ledna 1924 posl. dr. Matouška za posl. G. Navrátila, dne 4. března 1924 posl. G. Navrátila za posl. Kamelského; klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické dne 21. ledna 1924 poslance Tayerle za posl. Karpíškovou; klub poslanců "Bund der Landwirte" dne 9. února 1924 posl. Kaisera za posl. Pittingera; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" dne 22. února 1924 posl. Hirsche za posl. Pohla, dne 23. ledna 1924 posl. Pohla za posl. Hirsche.

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců republikánské strany zeměděl. a malorol. lidu dne 18. února 1924 posl. Berana za posl. dr. Jos. Černého, dne 19. února 1924 posl. Sopko za posl. Nejezchleba-Marchu, dne 20. února 1924 posl. Nejezchleba-Marchu za posl. Sopko, dne 22. února 1924 posl. dr. Jos. Černého za posl. Berana; klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické dne 13. února 1924 posl. Ulricha za posl. Koudelku, dne 15. února 1924 posl. Koudelku za posl. Ulricha, dne 27. února 1924 posl. Biňovce za posl. Koudelku; klub poslanců "Bund der Landwirte" dne 19. února 1924 posl. Kaisera za posl. Zierhuta, dne 27. února 1924 posl. Zierhuta za posl. Kaisera.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické dne 14. února 1924 posl. Hummelhanse za posl. dr. Meissnera a posl. Ant. Novák a za posl. Chalupníka, dne 5. března 1924 posl. dr. Meissnera za posl. Hummelhanse; klub posl. čsl. národní demokracie dne 14. února 1924 posl. Maška za posl. Kamelského; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeitrpartei" dne 13. února 1914 posl. Deutschovou za posl. dr. Czecha.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické dne 6. února 1924 posl. Hummelhanse za posl. Pociska; klub poslanců komunistické strany Československa dne 6. února 1924 posl. Bubníka za posl. Kreibicha, dne 9. února 1924 posl. Kreibicha za posl. Bubníka.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické dne 8. února 1924 posl. Bendu za posl. Kubála.

Předseda: Posl. Maxian oznamuje spolu s klubem posl. čsl. soc.-dem. strany dělnické, že je členem tohoto klubu.

Volební soud v Praze oznámil přípisem ze dne 29. prosince 1923, č. pres. 67/23 vol. s., že přísedící i volebního soudu dr. Otto Hartig, advokát v Postoloprtech, vzdal se členství ve volebním soudě, a žádá, aby podle §u 3 zákona ze dne 29. února 1920, čís. 125 Sb. z. a n., vykonána byla doplňovací volba.

Volba ta je na pořadu dnešní schůze.

Předseda vlády sdělil: Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Předseda vlády sdělil přípisy ze dne 26. ledna 1924, že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním si shromážděním vládní návrhy:

zákona, jímž se mění zákon ze dne 17. října 1919, č. 562 Sb. z. a n., o podmíněném odsouzení a podmíněném propuštění (č. j. 2055/24 m. r.),

zákona, kterým se některé obory soukromého sprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu (zákona) (č. j. 2060/24 m. r.).

Předseda: Žádám o sdělení spisů došlých ze senátu.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Předseda senátu sdělil, že senát přijal:

(přípisy ze dne 19. prosince 1923:)

ve 185. a 187. schůzi dne 17. a 19. prosince 1923 osnovu

zákona, kterým se prodlužuje pro přechodnou dobu platnost dosavadní úpravy placení náhrady při trvalém ubytování vojska (tisk 1750 sen.),

zákona, kterým se prodlužuje platnost dosavadní úpravy náhrady za vojenskou přípřež v míru (tisk 1751 sen.);

(přípisy ze dne 20. prosince 1923:)

ve 187. a 188 schůzi dne 19. a 20. prosince 1923 osnovu

zákona, kterým se upravuje výroba, prodej a přechovávání radiotelegrafních a radiotelefonních zařízení, jakož i dovoz jejich z ciziny (tisk 1749 sen.),

zákona o označování původu zboží (tisk 1761 sen.),

zákona o poštovních holubech (tisk 1762 sen.);

(přípisy ze dne 21. prosince 1923:)

ve 188. a 190. schůzi ze dne 20. a 21. prosince 1923 osnovu

zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a z přírůstku na majetku (tisk 1773 sen.),

zákona, jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných (tisk 1774 sen.),

zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona z 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 482 Sb. z. a n., a zákona ze dne 21. prosince 1922, č. 400 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných (tisk 1777 sen.);

ve 189. a 190. schůzi dne 20. a 21. prosince 1923

osnovu zákona, kterým se prodlužuje zmocnění dané vládě v §u 2 zák. ze dne 4. července 1923, č. 158 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou (tisk 1772 sen.),

osnovu zákona, kterým se mění ustanovení zákona ze dne 21. prosince 1922, č. 406 Sb. z. a n., o zmocnění vlády k dalšímu slučování a rozlučování obcí, k změnám hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisícím (tisk 1775 sen),

osnovu zákona o dalším vybírání zdravotní přirážky ku přímým daním státním, podléhajícím přirážkám, a o veřejném fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných v Československé republice (tisk 1776 sen.),

schvalovací usnesení o dodatečné úmluvě k Labské plavební aktě se závěrečným protokolem sjednané v Praze 27. ledna 1923 (tisk 1778 sen.),  

osnovu zákona o dani z uhlí (tisk 1779 sen.);

ve 190. schůzi dne 21. prosince 1923 osnovu

zákona, kterým se prodlužuje lhůta pro zřízení pobočného poštovního úřadu šekového v Brně (tisk 1780 sen.),

zákona o výši daně z cukru (tisk 1781 sen.),

zákona, kterým se mění některá ustanovení zákona ze dne 30. června 1921, č. 242 Sb. z. a n., o dopravních daních (tisk 1782 sen.),

zákona o sloučení rozhodování ve věcech nájemních (tisk 1783 sen.),

zákona o dani z obratu a dani přepychové (tisk 1789 sen.),

zákona, jímž se mění některá ustanovení, případně prodlužuje působnost některých právních předpisů o nemocenském pojištění dělníků (tisk 1790 sen.) - a to vesměs ve znění usneseném posl. sněmovnou.

Dále sdělil předseda senátu přípisy ze dne 21. prosince 1923, že senát usnesl se ve 190. schůzi dne 21. prosince 1923 na tom, aby prodlouženy byly o další 3 měsíce lhůty dané § 43 ústavní listiny k projednání usnesení senátu stran osnovy

zákona o původcovu právu k literárním, uměleckým, hudebním a výtvarným a fotografickým dílům (tisk 1099 sen.),

zákona o plemenitbě hospodářských zvířat, a to koní, skotu, vepřů, ovcí a koz (tisk 1598 sen.)

Přípisy ze dne 14. února 1924 bylo sděleno, že senát projednal v 191. schůzi dne 14. února 1924 zprávy:

výboru národohospodářského, výboru pro veř. zdravotnictví a výboru rozpočtového o návrhu sen. Lukeše a soudr. (tisk 1299) na stanovení nových předpisů, které osoby mohou býti v ošetřování v ústavech pro choromyslné, a usnesl se na resoluci, obsažené ve zprávě výborové i s dodatkem, navrženým sen. Perthenovou a spol. (tisk 1737 sen.),

výboru ústavně-právního a výboru národohospodářského o návrhu sen. Horáka a soudr. (tisk 1450) na změnu zákona ze dne 22. března 1920, č. 197 Sb. z. a n., o hornickém vyhledávání a těžení živic (bitumen), a usnesl se i na resoluci, obsažené ve zprávě výborové (tisk 1760 sen.).

Předseda: Došly některé spisy. Žádám za přečtení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Návrhy:

posl. dr. Šmerala a soudr. na zvolení 24členného výboru k prozkoumání dvorního archivu vídeňského,

posl. Kreibicha a soudruhů na zvolení 24členného výboru k vyšetření tak zv. lihové aféry,

posl. dr. Czecha a soudr., aby byl utvořen vyšetřovací výbor.

Naléhavá interpelace posl. Křepka, Böhra, dr. Kafky, Stenzla a druhů vládě o korupčních aférách v poslední době.

Dotazy:

posl. H. Bergmanna a spol.:

ministru školství a nár. osvěty, že nepřiznán drahotní přídavek na nezvěstného syna Karlu Hruškovi, učiteli ve výslužbě v Milevsku,

ministru spravedlnosti o poskytnutí slovenské výhody zaměstnancům státního ústavu Komenského polepšovny v Košicích,

ministru školství a nár. osvěty o požadavcích školních zřízenců a podúředníků na středních školách kraje litoměřického,

ministru veř. zdravotnictví a tělesné výchovy, že se nepřiznává drahotní přídavek Vladimíru Rérychovi, oficiantu státní nemocnice v Mukačevě, pro družku života,

ministru školství a nár. osvěty o postupu definitivního školníka Rudolfa Štorka do XIII. stupnice platové,

ministru financí o přijetí čekatelů do sboru pohraniční finanční stráže,

ministru financí o opožděném předpisování osobní daně z příjmu státním zaměstnancům a vyrovnávání přeplatků tím vzniklých,

ministru školství a nár. osvěty o vypsání místa katechety při státním reálném gymnasiu v Brandýse n. L.,

ministru financí v záležitosti poukázání drahotního přídavku za manželku vrchnímu poštmistrovi v. v. Janu Havlíčkovi v Uhlířských Janovicích,

ministru financí o poměrech pohraniční finanční stráže na Slovensku,

ministru vnitra a ministru pro správu Slovenska o násilnostech na českém státním zaměstnanectvu na Slovensku,

ministru soc. péče v záležitosti invalidity Jana Kňákala v Pošné u Pacova,

ministru financí o přesazení účetního asistenta Víta Janečka z Čes. Budějovic do Prahy,

ministru financí o vyřízení daňových odvolání obchodníka Aug. Deyla ve Staré Boleslavi,

ministru nár. obrany o chování Alfreda Eichelburga v Jistebnici,

ministru financí o jmenování strojmistrů tabákových továren úředníky,

ministru zemědělství o jmenování inženýrů zemědělsko-technické služby na Slovensku,

ministru vnitra o poměrech sboru stráže bezpečnosti,

ministru spravedlnosti v záležitosti vydání zákona o zřízení sboru stráže vězeňské,

ministru školství a nár. osvěty o poškození zřízenců na vysokých školách,

ministru veř. zdravotnictví a tělesné výchovy o pensích vdov a sirotků po obecních a obvodních lékařích,

ministru vnitra o přesazování německých úředníků do Čes. Budějovic,

ministru veř. prací o poměrech báňských kancelářských podúředníků u horního ředitelství v Příbrami,

ministru veř. prací v záležitosti provisionovaných horníků, vdov a sirotků,

ministru financí o systemisaci berního úřednictva v Podkarpatské Rusi,

ministru zemědělství o poměrech lesních hajných na státních statcích a lesích,

ministru financí o přiznání t. zv. slovenské výhody finančním státním zaměstnancům na Slovensku,

ministru zemědělství o přiznání podkarpatské výhody státním lesním zaměstnancům na Podkarpatské Rusi,

ministru spravedlnosti, že nebyla přiznána slovenská výhoda dozorcům vězňů na Slovensku,

ministru spravedlnosti, že Janu Zmrhalovi, soudnímu podúředníku v Kouřimi odepřena byla odměna 500 Kč ročně, poskytovaná podle resoluce obou sněmoven, přijaté k zákonu čís.

ministru financí o dosud nevyřízené úpravě služebních a existenčních poměrů celních výběrčí (úředníků silničních pohraničních celních úřadů),

ministru zemědělství a financí o požitcích pensistů na statcích, připadlých státu podle mírových smluv,

ministru školství a nár. osvěty, že nebyla přiznána tak zvaná slovenská výhoda zřízencům státních škol na Slovensku,

ministru veř. prací, že nebyla přiznána tak zvaná slovenská výhoda státním cestářům na Slovensku,

ministru vnitra, že nebyla přiznána tak zvaná slovenská výhoda zřízencům úřadů, podřízených ministerstvu vnitra na Slovensku,

posl. inž. Junga:

ministru vnitra, že v Jihlavě bylo studentům zakázáno nositi barevné odznaky,

ministru nár. obrany o propuštění poddůstojníka z povolání,

ministru železnic o nespravedlivém nakládání s jistým německým železničním zaměstnancem,

ministru železnic o poškození dílenských zaměstnanců, pracujících na úkol, pokud jsou členy obecních zastupitelstev nebo komisí,

ministrovi železnic o utiskování neunifikovaného úředníka košicko-bohumínské dráhy,

posl. inž. Kalliny:

ministrovi soc. péče, že se Františku Gelsnerovi v Karlových Varech nevyplácí invalidní důchod,

ministrovi soc. péče, ze se Josefu Andastovi v Drahovicích u Karlových Var nevyplácí invalidní důchod,

ministru vnitra, že zemská politická správa nevyřizuje odvolání podaného proti volbě starosty v Breitenbachu,

ministrovi vnitra ve věci domovského práva Františka Baumanna,

ministrovi pošt a telegrafů, aby opět jezdila pošta z Javorné do Bochova,

ministrovi soc. péče o válečném invalidovi Josefu Schmuckovi,

ministrovi soc. péče o invalidním důchodu Karla Kauera z Nového Sedla,

ministrovi soc. péče, že se válečnému invalidovi Josefu Oswaldovi ze Sedlce nevyplácí důchod,

ministru soc. péče, že se pí. Anně Neubauerové, narozené dne 12. prosince 1860 v Paulusbrunnu (okres tachovský), příslušné do Drahovic u Karlových Varů a bydlící v Drahovicích č. 67, nevyplácí důchod předků, 

ministru soc. péče, že se válečné vdově Anně Rudertové v Schankau č. 23 u Karlových Varů nevyplácí doplatek vdovského důchodu,

ministru soc. péče, že se Františku Zuberovi v Drahovicích u Karl. Varů č. 194 nevyplácí doplatek invalidního důchodu,

ministru financí, že se Olze Lohwasserové z Karlových Varů nevyplácí částka zadržená při okolkování bankovek,

ministru financí, že soukromému úředníkovi Aloisu Fischerovi ze Staré Role nebyla vyplacena částka zadržená při kolkování bankovek,

ministru financí o odpočivném vdovy po vrchním geometrovi Anny Pohlové z Varnsdorfu,

ministrovi soc. péče, že se Marii Leipoldové z Janessen u Karlových Varů nevyplácí doplatek k důchodu předků,

posl. Staňka:

ministru železnic o neblahých poměrech na hustopečské místní dráze,

ministru spravedlnosti, že státní zastupitelství v Brně zastavilo řízení u lichevního soudu v Bučovicích, vedené na podání města Bučovic proti odpovědným činitelům akc. společnosti "Západomoravské elektrárny" se sídlem v Brně,

ministru veř. prací, ministru vnitra, ministru pro zásobování lidu a ministru obchodu o nepřístojnostech při provádění soustavné elektrisace v území, které stát svěřil Všeužitečné akc. společnosti Západomoravské elektrárny se sídlem v Brně,

ministru financí o ukládání a vymáhání daní a dávky z majetku a z přírůstku na majetku,

posl. Patzela:

ministru železnic a ministru pošt o dopravních poruchách v Rudohoří,

ministru věcí zahraničních o úrocích srbských stát. losů,

ministru školství a nár. osvěty o odborné hudební škole v Kraslicích,

ministru vnitra o nakládání s pí. Magdalenou Klierovou v Kraslicích,

ministru soc. péče o novelisaci zákona o závodních výborech ze dne 12. srpna 1921, č. 330,

předsedovi vlády o valorisaci pensijních nároků velkostatkářských úředníků a zaměstnanců, o vyplácení odbytného v hotovosti, a o osvobození od kolků a poplatků při vyplácení odbytného velkostatkářským úředníkům a zřízencům,

předsedovi vlády o zajištění úředníků a zaměstnanců na Dreherových statcích v Žatci, Měcholupech a okolí,

ministrovi soc. péče, že se nepředkládá zákon o kolektivních smlouvách,

ministrovi vnitra o náhradě škody Josefu Hasslerovi z Litoměřic,

ministru soc. péče, aby Josefu Friedovi ze Střekova byl vyplácen invalidní důchod,

ministru vnitra o rozpuštění národně-socialistické schůze v České Lípě,

ministru soc. péče a ministru financí, aby družstva válečných poškozenců byla osvobozena od daně výdělkové,

ministru železnic o nápisech na osobních vozech místní dráhy Ostrov-Jáchymov,

posl. Krause:

ministrovi školství a nár. osvěty o novém ustavení okresního školního výboru v České Lípě,

ministru věcí zahraničních o vyplácení úrazového důchodu budapešťskou úrazovou pojišťovnou,

ministru obchodu, že nebyla dosud vrácena záloha 6000 Kč za dovozní a vývozní povolení v letech 1920, 1921 a 1922,

ministrovi financí o zařazení rozličných surovin potřebných pro dřevařský průmysl do daně z obratu,

ministru financí o vyřizování odvolání podaných proti dávce z majetku zemským finančním ředitelstvím,

ministru železnic o dopravě zboží na tratích bývalé Ú. T. D., zvláště na trati Německé Jablonné-Mimoň-Liberec,

ministru pošt a telegrafů o povinnosti poštovních úředníků k náhradě oněch bankovek, které převzali při vkladech u poštovních úřadů, o nichž se později ukázalo, že to jsou padělky,

ministru financí, aby p. Ant. Janouschekovi v Mimoni byla vrácena spořitelní knížka č. 16607 německé banky "Volksbank" v Litoměřicích, filiálka v České Lípě,

posl. dr. Matouška ministru železnic ve věci žitavsko-liberecké dráhy, 

posl. Koudelky:

ministru železnic o poměrech v nádražní restauraci v Pečkách n. dr.,


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP