3. Či je ochotný pán minister a vláda republiky postarať sa o to, aby Izabelin budoir vrátený bol štátu, alebo aby sa ten odborníkmi ocenil, a aby sa za tenže slušná cena vymáhala od dnešnej "majiteľky"?
Pán Mičura sa pred istými novinármi tak vyslovil, že on tieto predmety - vraj kúpil a za ne niekoľko tisíc Kč dal. Vec by bola tedy v poriadku, nezávidíme mu. Konečne: aspoň tieto veci neboly odvlečené zo Slovenska, a je to vec vkusu!
Veľactené národné shromaždenie, teraz sa ešte vrátim k dani z obratu. Konštatujem s tohoto miesta, že manipulovanie celej tejto dane obratovej je veľmi pochybené. Je príliš drahé a vystavuje poplatníctvo všelijakým veksatúram. Táto daň z obratu koštuje veľmi mnoho úradníkov a aj manipulovanie veľa peňazí stojí. Toto by sa mohlo zjednodušiť, a to tak, ako to robia v Maďarsku. Tam na príklad vyberajú túto daň pomocou kolkových známok. Platia sa kolkové známky a tak by odpadlo vyrubovanie, manipulovanie a ostalo by len kontrolovanie, nalepovanie známok či kolkov.
Ešte jednu veľkú chybu má tento celý zákon, a to tú, že príliš mnoho puvoáru dáva ministrovi financií. Minister financií skoro pri každom paragrafe má zmocnenie k rozhodovaniu toho alebo oného, alebo k rozhodovaniu v zásadných veciach. To nie je správne, veľactené Národné shromaždenie. Zásadné veci pri takom zákone má riešiť zákon a minister má sa pripustiť len k podrobnostiam, len k tomu, čo zákon neurčuje. Ale tuná je to naopak. Tu keď má tento zákon takýmto spôsobom byť zkonštruovaný, najlepšie a najjednoduchšie by bolo, z celého tohoto zákona učiniť len jedon paragraf, ktorý by znel asi takto: "Vláda nech vydá nariadenie o manipulovaní a vyrubovaní dane z obratu a dane prepychovej", a všetko ostatné by odpadlo, bolo by hotové a všemuhúca vláda by mohla potom robiť, čo by chcela.
Veľactené Národné shromaždenie! My s tohoto miesta v mene slovenskej ľudovej strany sa osvedčujeme, že my tento zákon nielen že neodhlasujeme, ale proti tomuto zákonu protestujeme, a to preto, že v tomto zákone vidíme hlavnú príčinu drahoty. Protestujeme proti tomuto zákonu preto, poneváč tento zákon je nanajvýš nespravedlivý a považujeme ho za taký, ktorý v našom hospodárskom živote vyvoláva krízu. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Buříval (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku p. posl. Kostkovi.
Posl. Kostka (německy): Slavná sněmovno! Především se z tohoto místa důrazně ohražuji proti formálnímu projednávání tohoto zákona zde ve sněmovně. Jistě že chceme jíti na vánoční prázdniny, právě tak jako ctěná většina, avšak nesmíte mi zazlívati, pánové z většiny, že musím náhodou k tomuto zákonu podati asi 30 pozměňovacích návrhů; jest zhola nemožné, abych v době od 12 hod. do 2 hodin třebas jen přezkoumal, zda ctěný pan zpravodaj tyto návrhy ve výboru přijal či nikoli neboť nejsem členem rozpočtového výboru.
Tomu zde říkáme projednávání zákonů! Věru, měli bychom zde provozovati raději nějakou jinou komedii, chceme-li se zde již baviti. Proč pak chceme právě říkati, že děláme zákony?
Místopředseda Buříval (zvoní): Volám pana řečníka za tento výrok k pořádku.
Posl. Kostka (pokračuje): Je to a zůstane to přece jen komedie.
Místopředseda Buříval (zvoní): Volám pana řečníka opětně k pořádku za toto jeho počínání.
Posl. Kostka (pokračuje): Nedopustíme, aby se zde s námi takovýmto způsobem jednalo a ohražuji se proti tomu jménem všech, kdož mají vůbec smysl pro zákonodárství. (Souhlas německých poslanců.) Chci mluviti věcně, avšak velectěná oposice mi nedovoluje věcně mluviti, neboť většina zde provádí oposici proti věcné rozpravě. Chci zde věcně promluviti o jednotlivých důležitých otázkách, není mi to však možno, a veřejnost a všechno obyvatelstvo tohoto státu, český průmysl, české živnosti, český obchod musí to věděti, že se zde tak zachází se zákony a nechce-li to sám učiniti, musíme my sáhnouti k tomuto prostředku a prohlásiti to zde s tohoto řečniště. Prosím, aby se jasně uvážilo, mohu-li zde nyní sehnati 20 podpisů pro své návrhy, je-li možno, abych čekal na překlad nechci vůbec použíti důvodu, že neznám a nemohu znáti vlastní státní řeči v takové míře, abych se ihned z nepřeloženého návrhu výborového přesvědčil, co se stalo v rozpočtovém výboru, jehož členem nejsem - nemohu zde tedy věcně jednati a musím zde tudíž před veřejností protestovati. Ostatně když už stojím na řečništi, musím zde svých 20 minut nějak prožvaniti. Nuže, za dvě hodiny, které jsem měl na přípravu a k studiu tohoto zákona, podařilo se mi sebrati a snésti několik věcí a v rychlosti jsem dospěl k těmto poznatkům. Především musíme míti na zřeteli, že východiskem byla snaha snížiti daň z obratu; pozorovali jsme zde několik stupňů vývoje. První stupeň byl, že se řeklo: Jest to neblahý zákon, veškerá výroba, veškerá těžba, veškerá spotřeba jím trpí, avšak jest to nejprostší prostředek, jak opatřiti státu téměř 2 miliardy korun - nejprve bylo projektováno 1800 milionů korun. Z důvodů státních nezbytností, poněvadž nemůžeme zaváděti jiných daní a potřebujeme mnoho peněz, setrváme tedy při tomto návrhu zákona, jejž, jak známo, veskrze odsoudil hned při jeho podání sám dr. Engliš. Nuže dobrá. První stupeň byl: Daň z obratu dokonce zvýšíme, místo 1% budeme vybírati 2%, za to snížíme - zdánlivě - daň z přepychu na 8%. Avšak zatím nebudeme veřejnosti předkládati seznam předmětů podrobených dani z přepychu, aby se nedověděla, že uvalujeme touto oklikou na spotřebitele opět těžké břemeno. To se za přípravy nepodařilo a slyšel jsem, že se pan ministr financí, který se dnes, jak se zdá, o věc již nezajímá, tenkrát domníval, že jeho postavení závisí na tom, zde bude tento zákon přijat v původním znění či nikoliv. Nevím o tom nic podrobnějšího, dojista však se dospělo k druhému stupni vývoje. Uvedeme sazby zase do původní výměry, avšak napříště rozmnožíme předměty podléhající dani z přepychu do té míry a podrobíme je takovým ustanovením, že tím musí nastati ohromné rozmnožení příjmů. Neboť prosím, vážené shromáždění, dovídáte-li se v druhém návrhu, jenž byl předložen a o němž se vyslovila veřejnost, že osmiprocentní přepychová daň má býti u mnoha předmětů zvýšena dvojnásobně a snad i trojnásobně tím, že byly dani z přepychu podrobeny také polotovary, bylo by to zatížení spotřebitelů vůbec již nesnesitelné. Řekne se, že přepych má býti zdaněn a slyšeli jsme od pana řečníka, který mluvil přede mnou, že by si přál, aby byl přepych, zejména jakožto průvodní zjev kapitalismu, jakožto přílišné náklady atd. velmi silně zdaněn. Dobrá, jest to také jakési stanovisko; avšak jest ementálský sýr opravdu tak hrozným přepychem v tomto státě, že jest nutno zařaditi jej do seznamu předmětů podrobených dani z přepychu, nebo jsou zeleninové konservy tak velkým přepychem, že na ně musíme nezbytně uvaliti ještě 8%, 9% nebo dnes 12% daň?
Nyní přistupujeme k výrobkům textilním; a zde jest to velmi nebezpečné, neboť v tomto návrhu jsou uváděny také bavlněné tkaniny a také prýmky a kdyby byl tento první návrh, jak jej zamýšlela vláda, prošel, mohlo by se státi, že by byla na některé druhy oděvů, u nichž se používá prýmků, uvalena dnes dokonce až 24% daň přepychová. Připomínám zde, že podle úmyslu vlády mají patřiti k předmětům podléhajícím dani z přepychu na př. také slunečníky a deštníky. Přeji tomuto státu, aby naň věčně svítilo slunce, aby zde vůbec nebylo potřebí deštníků. Avšak v tomto státě pršívá na obyvatelstvo s hůry mnohdy velmi špinavá voda a tu je potřebí deštníku. Není to žádný přepych, když se jím chráníme. Také oděv všeobecně jest podroben dani nebo abych vybral něco jiného, dětský kočárek, který jest potažen voskovým plátnem, jest prý také přepychem. Myslím, že by bylo lépe, abychom nenáleželi mezi státy, kde jsou děti předmětem přepychu. Proto označme dětský kočárek s voskovaným plátnem raději za obyčejný předmět domácí potřeby a nepočítejme ho tudíž k předmětům přepychovým. Horská obuv jest prý také přepychem. Máme Vysoké Tatry a tu parlament má kteréhosi dne svoliti k tomu, aby horská obuv náležela mezi zboží přepychové. Také parkety, jasanová a javorová ložnice je v seznamu a dokonce i kuchyňská kredence tam patří. Nevím, jak jsou zařízeny domácnosti pánů, kteří podávali zprávu nebo kteří náležejí k vládě. Ale snad se ještě nepodívali do svých kuchyní. Jistě tam stojí také kredence, která přece patří k potřebným předmětům v domácnosti. Brýle a skřipce jsou také v seznamu. Pravděpodobně by bylo lépe, kdybychom zde snad viděli trochu nezřetelněji a označili za přepych všechno, co slouží k zbystření zraku. Dále nacházíme v seznamu také lustry, motorová kola a tlakoměry. Také zde máme zas něco, co souvisí s počasím. Zákonem mělo by zde býti už předem nařízeno stále pěkné počasí. Pak by také nebylo potřebí žádných tlakoměrů.
Avšak to jsou věci, které vám zde jen jaksi prozrazuji. Neboť slavná sněmovna dnes ještě vůbec neví, které předměty budou v budoucnosti podrobeny dani přepychové. Nevím, zda velectěný pan zpravodaj zná již přesně seznam. Neboť pokud vím, konají se dnes v ministerstvech ještě porady o tom, co má býti podrobeno dani z přepychu, a my se zde dnes usnášíme na zákoně o dani, jejíž předmět bude znám teprve v budoucnosti. Nuže, chápete již ten rozpor? Seznam není ještě vůbec hotov a opět se zde setkáváme se zmocňovacím, nařizovacím zákonodárstvím a se zvláštními opatřeními ministerských výnosů! Všechna tato ustanovení mají býti upravena teprve později nařízeními. Ovšem parlament má o tom býti do 14 dnů zpraven a schválí pak také tento seznam takovým krásným způsobem, jak to vidíme zde dnes, když se o zákoně usnášíme.
Děláme tudíž zákony a vůbec nevíme, nač se jich bude užívati.
Chci-li mluviti věcně, musím zde ještě jednou, jak jsem to již učinil v rozpravě o rozpočtu, upozorniti na to, že nemohu souhlasiti s optimismem, který očekává, že v budoucnosti skutečně vybereme částky, které jsme preliminovali pro daň z obratu a pro daň přepychovou. Důkaz pro to máme v dřívějších letech. Již r. 1922 byl výnos proti preliminované částce menší asi o 580 milionů korun; při tom jest velmi pozoruhodné, že daň z obratu jest sice preliminována pro rok 1924 částkou o 207 milionů nižší, avšak proti skutečnému výnosu daně z obratu a z přepychu jest zařazeno v rozpočtovém prelimináři plus 93 milionů korun. Nevím, je-li o tom v celé zprávě vůbec nějaká zmínka; parlament se o to vůbec nezajímal a ani v žádném rozpočtu se o těchto číslech nemluví. Je to tedy důkazem, že se hledají prostředky a cesty, aby byl výnos daně z obratu a z přepychu příštího roku zvýšen aspoň o 100 milionů korun. Ačkoli zde zcela zřetelně vidíme úmysl pana ministra financí a vlády, zvýšiti čísla u daně z obratu a z přepychu, návrh bude beze všeho přijat.
V jednotlivostech bych rád poukázal na návrhy, které jsem podal já a moji kolegové. Dovoz jest sice všeobecně osvobozen od daně z obratu, avšak i zde jest to zase vládní moc nařizovací, která vlastně všechno vyřizuje. Takové vládní nařízení nebude nám předloženo ani na vědomí a v zákoně se ani nestanoví, že by je snad parlament mohl přezkoumávati, nebo aspoň byl nucen se jím zabývati. Zmocnění se nevztahuje na konsignační skladiště. Jest to snad nepatrný detail, avšak právě detail pro průmysl často velmi důležitý a průmysl by měl rád tento detail zákonem zároveň vyřízený, neboť právě v detailech se vyskytují v praxi často obtíže. Chce-li si nějaká textilní továrna opatřiti barvy z konsignačního skladiště, může se státi, že bude nucena platiti daň z obratu, i když barvy nejsou zhotoveny v tuzemsku a přicházejí sem z ciziny, poněvadž podle tohoto zákona osvobození se nepovoluje. Musíme se přece věcně dohovořiti a také pan zpravodaj, když vidí takovéto možnosti, měl by uvážiti, nejsou-li zde opravdu vážné námitky proti jednotlivým ustanovením.
Mohl bych zde uvésti mnoho jiných takových ustanovení. Zvláštní jest to s agenty. Snad jsou i v této sněmovně agenti, kteří něco zastupují, nebo kteří se tímto obchodem někdy zabývali. Nemám zde ovšem na mysli dovozní a vývozní povolení, nýbrž jiné věci. Na rozdíl od dovozních a vývozních povolení jest u skutečných agentů velmi těžko uvaliti na provisi ještě daň z obratu. Nemohu žádati od toho, kdo mi dal příkaz, aby platil z této provise daň z obratu. To lze činiti snad zase u zprvu zmíněných obchodů, avšak nikoli u pravidelných obchodů, jež provozují agenti. Již několikráte bylo proti tomu protestováno. Avšak zde v zákoně nenacházíme vůbec přesných a jasných ustanovení. Kde platí daň z obratu na př. u všech ztrátových obchodů poslední doby? Přece jistě ne spotřebitel, nýbrž v každém případě ten, kdo zboží prodal. Kdo platí daň z obratu při konkursu nebo vyrovnání? Nemělo by se přece stále nadávati jen obchodníkům, průmyslníkům a živnostníkům, nemělo by se stále říkati: "To jsou samí keťasi." Nikoli, není to pravda! Vždyť jsme měli sta a tisíce úpadků a vyrovnání; dovolil jsem si již jednou vyložiti, že ztráty při úpadcích a vyrovnáních, které lze jen účetně přibližně stanoviti, již z jara r. 1923 jistě daleko přesahovaly 2 miliardy korun. To jsou přece ztráty příjmů obyvatelstva. Dále při dani z obratu nebylo ani dost málo přihlíženo na konkursní a vyrovnávací řízení, na kvoty soudem potvrzené, kde tedy bylo možno zcela řádně podle soudního zjištění učiniti takové srážky.
Jest také velmi pozoruhodné, že jest potřebí nařízení, aby byl stanoven kurs, má-li býti placeno cizí valutou, nebo je-li úplata neb cena umluvena v cizí měně nebo v cizích obchodních mincích, nebo je-li tak udáno při zdanění účetního obratu. Zde by přece měl býti nutně vzat za základ kurs v den platební, neboť jinak dospějeme zas k takovým nedůslednostem, jaké jsme zde již několikrát pozorovali, na př. při dávce z majetku, kde máme ještě dnes nařízení z roku 1920, jímž byly stanoveny kursy kterých nelze naprosto dále v zákoně udržeti.
Již zemědělci zde mluvili také o obalu zboží. Musím se o tom zmíniti také ještě, pokud se týče předmětů průmyslových. Neboť řekněme, že se některý předmět, podléhající dani přepychové, prodává zabalený v obyčejném nebo ve dvou kartonových obalech a tu ku podivu podle slovného znění zákona musí se platiti daň přepychová také z těchto obalů a to podle hodnoty předmětů v nich zabalených. Zabalil jsem tedy velmi cenné zboží, na př. napodobené nebo skutečné drahokamy nebo napodobeniny diamantů nebo jablonecké zboží, které je podrobeno dani z přepychu, a musím z dvou neb tří kartonů zaplatiti tutéž sazbu, jako za zboží samo.
Místopředseda Buříval (zvoní): Upozorňuji pana posl. Kostku, že uplynula jeho řečnická lhůta.
Posl. Kostka (pokračuje): Hned skončím: vždyť to nemá vůbec smyslu, abych zde něco věcného přednášel; již omezení řečnické lhůty na 20 minut nám ukazuje, že jest vůbec bezúčelné věcně zde mluviti. Přes to však chceme vytrvati ve své povinnosti a zmínil bych se ještě jen krátce o tom, že také § 12, podle něhož jest podnikatel oprávněn přesunouti daň z obratu na spotřebitele, velmi často vede k nekalé soutěži, když někdo svým zákazníkům daň započítává, jiný zdánlivě nikoli.
Dále jsem podal mnoho návrhů, týkajících se paušalování daně, což jest kapitola, o níž bychom se zde měli baviti; ani výbor, jak jsem slyšel, podrobněji se tím nezabýval, ač by tak byl měl učiniti. Neboť jednoho krásného dne bude vláda moci rozhodovati, zda jest takové paušalování účelné či nikoli. V tomto návrhu vynechala jedno ustanovení, není již povinna slyšeti průmyslových svazů, které jsou svazy odbornými, chce-li provésti takové paušalování, a vychází se z názoru, že jest to zahroceno hlavně proti textilnímu průmyslu, má-li se u něho paušalovati. Zde však jsou dvě protichůdná mínění a mám za to, že by bylo při nejmenším spravedlivější, kdyby bylo bývalo ponecháno ustanovení o slyšení těchto odborných korporací, neboť pan zpravodaj a pan ministr sotva asi vědí všechno, co se děje v průmyslu. Nezdravé jest, používá-li se zaměstnanců jako výzvědných orgánů, nezdravé jest dále také, trestá-li se bez předchozí pohrůžky.
Na konec ještě jednou protestuji proti takovému zacházení s tak důležitými zákonným-i návrhy: způsob, jak se projednávají, jest nevěcný a-nesmíte příště od člověka věcně myslícího očekávati, že se zúčastní projednávání takových zákonných návrhů. (Potlesk na levici.)
Místopředseda Buříval (zvoní): Slovo má dále pan posl. Bubník.
Posl. Bubník: Vážené paní a pánové! Největším břemenem daňovým je daň z obratu, která pro rok 1924 je preliminována ve státním rozpočtu celkovou částkou 1593 milionů Kč, to znamená, že tato jediná daň vyváží téměř tolik, jako všechny přímé daně vybírané v Československu dohromady. Tyto vynesou podle prelimináře 1.702,627.000 Kč. Daň z obratu tvoří jednu čtvrtinu celého státního daňového kontingentu. Tyto cifry, které jsem uvedl, mluví jistě za celé knihy. Jestliže vláda se snaží tuto daň z obratu různým způsobem učiniti záživnější, můžeme říci, že se jí to ani u nejširších vrstev lidových, ani u příslušníků tak zvaných středních stavů, obývajících ve státě československém, nepodaří.
V důvodové zprávě mluví se o tak zvané atomisaci, čili že daň není tíživou, poněvadž se rozděluje na všechno obyvatelstvo československé. Každý občan Československa platí tuto daň a ani neví o tom, že ji platí. Počítáme-li s tou částkou, kterou sama vláda uvedla ve svém rozpočtu, připadá ročně na této jediné dani z obratu a pracovních výkonů na hlavu Československa 114 Kč, při 5členné rodině tudíž je to zatížení daňové 570 Kč ročně, nebo, přepočítáme-li to na denní průměr, činí tento 1·50 Kč. Můžeme říci, a jistě že nenadsazujeme, že to znamená 10% z průměrného výdělku dělníkova nebo platu zřízencova.
Daň má najednou splniti svůj zvláštní úkol. Pamatujete se, vážení pánové, že se zde jednalo o dávku z majetku a z přírůstku na majetku, která původně byla vyhlášena jako dávka, která má míti poslání: podepříti, upevniti a stabilisovati československou měnu. Najednou vláda přichází k tomu poznání, že to není dávka z majetku, nýbrž že v prvé řadě je to daň z obratu, která prý upevňuje kurs československé koruny. Ale nejen že tato daň, která je nejtíživějším břemenem daňovým, jaké máme, má míti úkol vyrovnávati a upevňovati kurs koruny, nýbrž tato daň má přispěti k rovnováze státního rozpočtu.
Já bez jakéhokoliv snad nadsazování připouštím, že vláda bez této daně nemůže dnes sestaviti svůj vládní rozpočet a že je odkázána na tuto daň. Jen jedinou otázku; zda rozumná finanční politika ve státě, jak se u nás mluví všeobecně a s velikou oblibou zvláště u měšťáckých stran, demokratickém má býti založena na spotřební dani a ještě k tomu na takové dani, která nevylučuje žádného ze zdanění a zatěžuje každého bez rozdílu. Zatíženy jsou nejen všechen obchod, převody statků, nýbrž také dodávky a výkony pracovní. Touto daní zdražuje se zboží, ale ne 2%, jak je uvedeno ve vládním návrhu, poněvadž každé zboží - a to je právě záludnost této daně - prodělává velmi mnoho metamorfos, přechází od výrobce přes různé mezistupně, dejme tomu od továrníka do rukou velkokomisionáře, od velkokomisionáře do rukou velkoobchodníka, velkobchodník předává ji obchodníkovi, který teprve předává ji malým, drobným majitelům obchodů a živností, z jejichž skladů prodává se zboží teprve do rukou konsumentů k jejich spotřebě. Počítáme-li s praxí života, můžeme říci, že těchto stadií přechodných je u zboží průměrně šest - někdy také více - takže tato daň neznamená pouze 2%ní zdanění každého zboží, nýbrž ve skutečnosti 10-14%ní zdanění.
Jestliže na jedné straně vláda a koalované strany dnes vystupují s velikým důrazem před veřejnost "snižovati drahotní vlnu a zastaviti dnešní šroub zdražovací", je možno při této příležitosti dokázati, že vláda s koalovanými stranami vlastně sama zdražuje všechny životní potřeby, že stává se zde zdražovatelem, který je vzorem všem ostatním soukormokapitalistickým zdražovatelům.
Kromě převodů statků v domácím obchodě, tedy t. zv. tuzemsku je zákonem - který má býti projednáván a který podle našeho přesvědčení bude jako obyčejně vládními koalovanými stranami odhlasován přes to, že je na úkor obyvatelstva státu a zájmů pracujících vrstev tohoto státu - zdražuje se také dovoz zboží. Je to něco podobného, jako kdyby se zvýšila cla. Vláda nechce přistoupiti ke zvýšení cel, nemůže to také dnes učiniti, poněvadž sama kolísá mezi politikou t. zv. volného obchodu a politikou uzavřeného obchodu. Poněvadž právě se to hodí a státní finance mohou tím býti zlepšeny, zdražuje se dovoz uvalením daně z obratu na všechno dovážené zboží. Je velice charakteristické, které dodávky a které převody statků jsou od daně z obratu osvobozeny. My máme ve vládním návrhu zákona o dani z obratu také skutečně některé dispense. Osvobozeny od daně z obratu jsou především dodávky drahých kovů, poskytování úvěrů a převody peněžních pohledávek, směnek a šeků, peněžní vklady, vydání a převody cenných papírů. Z tohoto výčtu několika převodů kapitalistického podnikání a spekulace je viděti, že vláda s velikou ochotou vychází vstříc zájmům kapitalistických vrstev tohoto státu, že šanuje v prvé řadě banky a finanční kapitál, který nesmí býti ve svých spekulačních obchodech naprosto rušen, poskytuje tomuto volné pole, ovšem ze za to dolehne daňové břemeno touto daní z obratu zaváděné nebo obnovované a platné až do 31. prosince 1926 tím tíživěji na bedra nemajetných vrstev československého státu.
Pan ministr financí, kterého bohužel zde vidíme při projednávání této daně jen jako vystupujícího pohostinsky na několik okamžiků, nemusí také s nějakým zvláštním interesem sledovati debatu, poněvadž už má předem zajištěno své, že bude míti v rukou zmocnění, které ho učiní způsobilým rozhodovati v každém případě při zavádění určitého administrativního opatření a po případě sestavování seznamu předmětů, týkajícího se tak zvané daně z přepychu.
Při dodávkách zemědělských výrobků, mlýnských výrobků, pekařského zboží, jednotlivých rostlinných tuků, masa a masných výrobků činí sazba 1% úplaty nebo ceny. Tedy každé sousto, které spotřebuje člověk, zejména člověk pracující, je zdaněno. Při debatě v rozpočtovém výboru jsme poukazovali na jednu okolnost, že byly zde jednoprocentní daní zdaněny jen rostlinné tuky. Pan zpravodaj vysvětloval, že prý se to vztahuje také na tuky zvířecí, a to s poukazem na to, že jde v tomto odstavci o maso a masné výrobky. Dovolím si o tom pochybovati, poněvadž maso a masné výrobky je něco jiného než sádlo a máslo. Masné výrobky, to jsou vuřty, tlačenky a různé speciality uzenářské. Ale pod tento pojem není možno nebo nemuselo by se subsumovati máslo a sádlo, čili tuky zvířecí. A zde jsou výslovně uvedeny, jakoby se 1%ní úlevě daňové těšily pouze rostlinné tuky, t. j. margarin, různé náhražky tukové, které vyrábí firma Schichtova a jiné rozmanité továrny, které vyrostly po převratu u nás v Československu. Čili jinak, vážení pánové a vážené dámy, to znamená, že mohou býti zmírněny poplatky a sleveny ceny náhražek tukových, které musí konsumovati pracující chudý člověk, člověk nemajetný, ale jiné tuky musí býti větší dávkou zdaněny, aby člověk, který nemá dostatečných prostředků, nemohl si jich zaopatřiti. Aspoň pro mne do tohoto okamžiku i po výkladu, který byl dán v rozpočtovém výboru, tato otázka je naprosto sporná a mám vážné obavy, že by při změně osob, které stojí v čele finanční správy, tato interpretace tohoto odstavce se mohla v neprospěch právě těch vrstev, o kterých jsem mluvil, vykládati a prováděti.
Přepychová daň má býti zavedena ve výší 10%, kde se vybírá u výrobců, přímo ve výši 12%. Při této přepychové dani je třeba, abychom si řekli pojem přepychu. Co je to přepych? My jsme učinili již svoje výtky příliš širokému pojmu, který se dává vládou tomuto přepychu při jednání v rozpočtovém výboru. Pod přepychem může býti všecko rozuměno, přepych může býti denní spotřeba každého člověka. A jsou zde vážné obavy, které se vyskytly a které nebyly do této doby vyvráceny, že by vláda se nezabývala zdaněním přepychu, totiž rozšířením počtu předmětů podléhajících dani z přepychu i na zboží, které je vlastně prostředkem denní potřeby, jako, dejme tomu, zařízení nábytkové v rodinách dělnických, jako potřeby z oboru stříbrnického nebo zlatnického, niklové hodiny nebo nástěnné hodiny do dělnických rodin. To všecko dneska je problémem, poněvadž dosud nemáme v rukou seznam předmětů přepychových. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)
My jsme pro zdanění přepychu a já prohlašuji co nejdůrazněji, že žádáme výslovně je to v intencích našeho programu - aby byl přepych nejen zdaněn, ale i do té doby znemožněn, dokavad miliony obyvatelstva pracujícího nemají ani to nejnutnější pro svoji existenci. Ale není možno pod přepychové zboží subsumovati ty předměty, které, jak jsem již řekl, jsou prostředkem denní spotřeby nejširších vrstev lidových. Duch celé osnovy dělá dojem výslovně třídně kapitalistický.
Ministerstvo vyslechne korporace podnikatelské, jako jsou živnostenské a obchodní komory, a potom zemědělské rady, ale spotřebitelské organisace vyslechnuty nejsou. Pan zpravodaj byl tak laskav a při projednávání přistoupil na argumenty, které jsme přednesli, totiž, že by bylo potřebí, aby vláda před provedením určitých správních opatření a zejména před sestavením seznamu zboží, podléhajícího dani z přepychu, povolala také zástupce spotřebitelských organisací. Jenže tento, řekl bych, více méně akademický výraz dobré vůle nám nemůže stačiti a my se divíme, kdybychom nebyli zvyklí, že se tak děje soustavně, té úzkoprsosti a zaujatosti vlády a finanční správy, která se bojí možnosti býti zavázána ke spolupráci nebo na dobrozdání spotřebitelských organisací. Konsumní hnutí dnes, vážení a vážené, je výrazem demokracie, a to zdrav demokracie, poněvadž jde ze zdola. Konsumní hnutí zejména v anglosaských zemích je neobyčejně rozvinuto, a také u nás začalo se rozvíjeti až do té doby, kdy soukromý kapitál pomocí finančního kapitálu začal konkurovati a znemožňovati zdravy rozvoj konsumních organisací a konsumního hnutí. Konsumní hnutí není dosud doceněno, a je potřebí poukázati zde právě, že sdružení konsumentů je jediným prostředkem, jímž je možno odstraniti vady a značné újmy pracujícího lidu, vznikající tak zvaným meziobchodem. Veliká organisace spotřebitelská, jakou je svaz československých konsumních spolků, neexistuje pro vládu, jakoby jí vůbec nebylo. Nedala by prý svolení ke zdanění, kdyby byla povolána ke spolupráci, jak se vyslovil pan zpravodaj. Pravda, že spotřebitelské organisace v zastoupení svých členů by nemohly dáti svolení ke každému zdanění, ale jistě zástupci, kteří jsou odborníky ve svém oboru, by mohli podávati posudky, které by byly stejně věcné a vážné, jako jsou posudky podnikatelských vrstev, sdružených ve veřejnoprávních korporacích, jako jsou obchodní a živnostenské komory a zemědělské rady. Kdo má vlastně zájmy dělnictva a širokých vrstev zastávati, ne-li organisace, které byly vrstvami dělnickými a nemajetnými vybudovány, a to jsou organisace konsumních spotřebitelů.
Je ovšem, bohužel nutno konstatovati, že ačkoliv v této vládě, která má dosud otěže režimu v Československu v rukou, zasedají socialisté, pro rozmach a pro zdravý vývoj konsumního hnutí bylo velmi málo vykonáno, a má-li, jak bylo zde uvedeno, ministerstvo pro zásobování býti záštitou zájmů konsumentských, je nutno zde říci, že my nemáme vážné důvěry v to, že by ministerstvo zásobování plnilo svoje úkoly v budoucnosti, poněvadž jich neplnilo ani v době minulé. Ministerstvo zásobování je politikum, je zde proto, poněvadž je potřebí, aby tato politická država byla uchována. Ono nemá reelního významu pro hospodářský a sociální život státu a jeho obyvatel, a je nutno zde říci, že nevykonává-li svoji povinnost tak, jak by mělo, a je-li zároveň správním orgánem zúčastněným na vedení státu, tedy je nutno hledati jiného orgánu, který by tyto zájmy mohl zastávati, a to jsou spotřebitelské organisace.
Stěžujeme si, a přímo přibíjíme na pranýř, že vláda dnešní nemá pochopení ani pro kulturní požadavky obyvatelstva. Kultura má býti zdaněna zrovna tak, jako materielní statky. Jde o zdanění nejen podniků, provozovaných ochotnickými spolky v různých venkovských městech, podniků čistě uměleckých, jako jsou koncerty a divadelní představení, ale i kultury nejrozšířenější, která je dnes zdrojem denních vědomostí; denní časopisy mají býti zdaněny. A tu musíme dělati rozdíl mezi časopisy, které jsou výdělečnými podniky soukromokapitalistickými a akciovými, u nichž větší část celého rozsahu listu je věnována inserátům, kdežto malá část jako bravura nebo příkrasa je věnována redakční části - a časopisy, které jsou věnovány skutečným zájmům příslušníků stran socialistických, tedy i strany komunistické, které nemají toho třídění, o které také nestojí, jako časopisy uvedené mnou posledně, aby měly značnou část inserátů, a těžily z čistého výtěžku, který jim plyne právě z insertní části. Ale denní časopisy, které hájí zásady nového, světového názoru, které jsou sabotovány majetnými vrstvami, zejména buržoasními, jsou ovšem předmětem péče vlády tím, že jsou často konfiskovány a na druhé straně finančně zatěžovány tím, že se na ně uvaluje daň z obratu. Je to vlastně obnova novinářského kolku ze starého Rakouska.
Stát má býti udržen ve finanční rovnováze svým rozpočtem právě daní z obratu. Což neznáte, vážení pánové, naprosto jiných zdrojů příjmů? Ministerstvo financí se zabývá otázkou reformy přímých daní. Jak bude vypadati tato reforma, jsme velmi zvědavi a pochybujeme, že bychom ji mohli úplně schvalovati, že by mohla odpovídati zájmům těch, kteří na tuto reformu čekají, poněvadž za dnešního režimu nelze míti mnoho naděje ve zdravou reformu daní přímých. Na druhé straně nutno poukázati, že jsou zde prameny příjmů. Jsou to přebytečné, abnormální příjmy vrstev nevýdělečných a vrstev spekulantských. Je zde přebytečný, abnormální majetek, jak movitý, tak nemovitý, a je též možno zatížiti daněmi, ne-li úplně konfiskovati, veliké dědičné pozůstalosti. Tedy vláda by našla zdroje příjmů, jen by musilo býti trochu vůle na jedné straně a jen by nesměly rozhodovati o finanční politice státu měšťácké strany, kterým ovšem záleží na statu quo, totiž toho stavu, který dnes existuje, tedy na konservování starého zlořádu po stránce finančně-kapitalistické.