Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. Hruban, inž. Botto, Buříval, dr. Czech.

Zapisovatelé: J. Marek, dr. Spina.

149 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr. Franke, dr. Hodža, Srba, Stříbrný, Šrámek.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 189. schůzi posl. sněmovny.

Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. dr. Bartoškovi a Hausmannovi pro neodkladné zaměstnání.

Nemocí omluvil se posl. Nejezchleb-Marcha.

Lékařské vysvědčení předložili posl. dr. W. Feierfeil a Jan Černý (soc. dem.).

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Klub poslanců čsl. soc.-demokratické strany dělnické vyslal do výboru zásobovacího posl. Biňovce za posl. Kubála a posl. Konečného za posl. Koudelku; do výboru imunitního posl. Konečného za posl. Al. Kříže; do výboru zemědělského posl. J. Bečko za posl. Biňovce; do výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností posl. Čundrlíka za posl. Oktavce a posl. J. Bečko za posl. Skotka.

Klub poslanců čsl. socialistů vyslal do výboru zdravotnického posl. Bergmanna za posl. Práška; do výboru dopravního posl. Draxla za posl. Hrušovského; do výboru soc.-politického posl. Pechmanovou za posl. Draxla.

Klub poslanců čsl. strany lidové vyslal do výboru imunitního posl. Adamovského za posl. dr. Noska.

Klub slovenských ľudových poslancov vyslal do výboru ústavně-právního posl. dr. Jurigu za posl. dr. Gažíka; do výboru zahraničního posl. Onderčo za posl. dr. Jurigu.

Klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" vyslal do výboru zemědělského posl. Uhla za posl. Leibla; do výboru zahraničního posl. dr. Holitschera za posl. Hillebranda; do výboru branného posl. Tauba za posl. Heegera.

Klub poslanců "Bund der Landwirte" vyslal do výboru zemědělského posl. Zierhuta za posl. Windirsche; do výboru imunitního posl. Zierhuta za posl. Schuberta.

Předseda: Došly spisy, dotazy atd.

Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotaz posl. Sladkého ministru financí ve věci nespravedlivého rozdělení odměny podřízeným orgánům politickým a policejním v Opavě.

Dotaz posl. Janalíka a soudr. ministru financí o přeřadění obce Hornic u Mor. Budějovic do II. třídy obilnářské.

Dotaz posl. Fr. Navrátila a soudr. ministru zahraničních věcí o opatřeních, aby čsl. koruna byla znamenána na všech důležitých zámořských trzích.

Dotaz posl. Sedláčka a soudr. ministru veř. prací o povolení subvence na stavbu silnice Budice-Přečkovice.

Dotaz posl. Šamalíka, Janalíka, Sedláčka a soudr. ministru obchodu o povolení knihkupecké živnosti učiteli J. Khunovi v Novém Městě n. Mor. a ministru školství a nár. osvěty o provozování této živnosti aktivním učitelem.

Dotaz posl. Simma ministrovi pošt a telegrafů, že státní zaměstnanci jsou omezováni ve svých občanských právech.

Dotaz posl. inž. Junga ministru vnitra o sestátnění opavské policie.

Dotaz posl. inž. Junga ministru vnitra o postupu opavské státní policie.

Dotaz posl. inž. Junga ministru vnitra, jak okr. hejtman Deutsch při opavské okresní politické správě jedná se stranami.

Dotaz posl. inž. Junga ministru vnitra, jak dačická okr. politická správa nakládá s Němci.

Dotaz posl. Patzela ministru pošt a telegrafů o postupu pražských poštovních úřadů po stránce jazykové.

Dotaz posl. Patzela ministru spravedlnosti o vytvoření dělnického soudnictví.

Dotaz posl. Sladkého ministru nár. obrany o urychlené výstavbě vojenských ubikací v Opavě.

Dotaz posl. Sladkého ministru školství a nár. osvěty o opožděném placení účtů za státní dodávky státním českým školám.

Předseda: Došly odpovědi. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Odpověď ministra soc. péče na dotaz posl. Janalíka a druhů o nepřiznání podpory v nezaměstnanosti soustružnickému dělníku Janu Hammeršmídovi v Brtnici.

Odpověď ministra financí na dotaz posl. dr. Lelleye o neúměrnosti potravní daně z vína.

Odpoveď ministra školstva a nár. osvety na dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa o bezprávnom zatvorení a zrekvirovaní elementárnej školy ref. cirkvi v Užhorode.

Odpověď ministra nár. obrany na dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa o náhradě škod způsobených čsl. vojskem obyvatelům obce Buzita v bojích svedených dne 1. června 1919 a na dotaz téhož poslance ve věci náhrady škod způsobených obyvatelstvu obce Perény čsl. vojskem v bojích počátkem měsíce června 1919.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byl tiskem rozdán zápis o 186. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány těsnopisecké zprávy o 187. a 188. schůzi posl. sněmovny.

Přikazuji výboru imunitnímu tyto věci: Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Žádost čs. kraj. trest. soudu v Litoměřicích ze dne 12. února 1923, č. r 4/23, za vydání k trestnímu stíhání posl. Grünznera a Beutela pro přestupek proti bezpečnosti cti tiskem ca. Knirsch (č. 302 imunit.),

přípis kraj. trest. soudu v Litoměřicích ze dne 12. února 1923, č. Vr 1944/22, jímž k návrhu stát. zast. odvolává se žádost za vydání k trestnímu stíhání posl. Patzela pro zločin podle § § 58 c), 65 a), b) tr. z. (č. 200 imunit.),

přípis kraj. soudu v Č. Budějovicích ze dne 12. února 1923, č. Vr 1043/22, kterým zastavuje se trestní řízení proti posl. Kaiserovi pro zločin § 65 lit. b) trest. zák. (č. 218 imunit.).

Předseda: Jednací zápisy o 187. a 188. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle §u 73 jedn. řádu a budou podle téhož paragrafu vytištěny.

Budeme projednávati porad, a to nejprve odstavec 1.

Zpravodaji jsou: za výbor živnostenský p. posl. Netolický, za výbor zahraniční p. posl. dr. Dérer.

Uděluji slovo prvnímu zpravodaji p. posl. Netolickému.

Zpravodaj posl. Netolický: Vážená sněmovno! Obchodní smlouva s Portugalskem, která se předkládá dnes poslanecké sněmovně k ústavnímu schválení, podepsána byla v Lisaboně dne 11. prosince 1922.

Smlouva jest rozdělena ve čtyři části. V první části řeší se obchodní poměr mezi republikou Československou a republikou Portugalskou na základě nejvyšších výhod. V druhé části jest uveden dohodnutý kontingent zboží pro Portugalsko, poněvadž u nás, bohužel, ještě není odstraněno povolovací řízení, a vzhledem k tomu bylo nutno ustanoviti výši jednotlivých druhů, na kterých má zájem republika Portugalská, aby mohly býti dovezeny do Československa. Kontingent tento není pevně uzavřen, to jest, nemusí býti dodržen; jen v tom jest uzavřena dohoda, že nevyčerpá-li se kontingent ve třech měsících do polovice, jest možno druhou polovici přenésti na čtvrtletí další.

Ve třetí části řeší smlouva tato otázku ochrany vína pro Portugalsko a v odstavci čtvrtém jsou ustanovení všeobecná o platnosti smlouvy na jeden rok; není-li vypovězena na tri měsíce před uplynutím doby platnosti, platnost sama sebou prodlužuje se dále.

Obchodní tato smlouva má pro nás význam ten, že Portugalsko není státem průmyslovým a že dovoz z naší republiky do Portugalska, který doposud byl prováděn, není na náležité výši. Náš průmysl mohl by dovážeti daleko více, kdyby měl náležitou způsobilost a kdyby dovozu tomu věnoval také patřičnou pozornost. Pro dovoz zboží k nám jsou nejdůležitější korky, z požívatin zvláště ryby, dále ovoce orientální, jako pomeranče a jiné věci. Pro vývoz od nás jde o slad, o provaznické výrobky, výrobky textilní a výrobky železářské.

Rozsah dovozu a vývozu charakterisován jest tím, že roku 1921 bylo dovezeno k nám 38.999 kg, v polovici roku 1922 14.395 kg; vyvezeno v roce 1921 1829 kg a za polovici roku 1922 5416 kg. Tím jest asi dotvrzeno, co jsem řekl, že vývoz a obchodní spojení mezi republikou Portugalskou a republikou Československou nejsou náležitě ještě rozvinuty a že bude ještě třeba věnovati péči, aby obchodní spojení stalo se náležitým.

K obchodní smlouvě této byla nucena republika Československá z toho důvodu, poněvadž celní tarif byl v Portugalsku měněn, a to dvakráte, poprvé v červnu a pak v listopadu 1921, a změny ty provedeny byly ještě dále roku 1922. Smlouva spočívá na tom, že poskytovány jsou podle tohoto celního tarifu státům, které se dohodly s Portugalskem, nejnižší tarify. Tuto výhodu dostává nyní také nás obchod a průmysl. Nejde o značná kvanta zboží, ale přece jen toto spojení obchodní, kterého na základě obchodní smlouvy s Portugalskem bude našemu obchodu a průmyslu možno docíliti, má určitý význam, a z toho důvodu výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností pojednav o různých článcích obchodního spojení s Portugalskem, doporučuje tuto smlouvu k ústavnímu schválení. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji za výbor zahraniční, p. posl. dr. Dérerovi.

Posl. dr. Dérer: Ctená snemovňa! Zahraničný výbor, prejednavši tento návrh zákona v chôdzi dna 9. februára t. r., na základe dôvodov uvedených v dôvodovej vládnej zpráve, navrhuje poslaneckej snemovni, aby obchodnú dohodu medzi republikou Československou a republikou Portugálskou, podpísanú v Lissabone 11. decembra 1922, schválila.

Zahraničný výbor vychádzal hlavne z toho dôvodu, že uzavrenie tejto obchodnej smluvy stalo sa s nutnosťou so zreteľom na opatrenia, ktoré Portugálska republika učinila koncom roku 1921 a r. 1922, tak, ako to už pán zpravodaj za výbor pre obchod, živnosti a priemysel tuná predniesol. Do tých čias platil v Portugálsku celný tarif z roku 1922, podľa ktorého náš dovoz do Portugálska mohol sa normálnym spôsobom odbývať. Roku 1921 však Portugálsko zaviedlo reformu tohoto celného tarifu v smysle minimálnych a maximálnych tarifov a následkom toho naše zbožie podrobené bolo tarifom a sadzbám maximálnym, poneváč sme nemali žiadnej obchodnej smluvy s Portugálskom, a minimálne tarify boly v platnosti len u tých štátov, ktoré uzavrely zvláštne obchodné smluvy s Portugálskom.

Celá táto obchodná smluva zakladá sa teraz na výhode dovozu z Československej republiky, že na naše artikle, dovážané do Portugálska, uplatnený je tento minimálny tarif, takže dovoz do Portugálska bude sa naďalej riadnym spôsobom provodzovať.

Doporučujem vládny návrh ctenej snemovni k schváleniu. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá a budeme hlasovati.

Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa (Děje se.)

Schvalovací usnesení má pouze jeden odstavec. Pozměňovací návrhy učiněny nebyly, dám tedy hlasovati o celém schvalovacím usnesení najednou.

Námitek proti tomu není? (Nebylo.)

Není jich.

Konstatuji, že sněmovna jest schopna se usnášeti.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením o jednom odstavci ve znění navrženém panem zpravodajem, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala schvalovací usnesení ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad schůze příští. Tím jest vyřízen odstavec 1 poradu dnešní schůze.

Přistoupíme k druhému odstavci, jímž je:

Zpravodajem je p. posl. Sladký.

Má pan zpravodaj nějakou korekturu?

Zpravodaj posl. Sladký: V § 1, odstavec (§), ve větě: "Má-§ vydati předmět označený v odstavci 1", má za touto číslicí 1 býti tečka, která ve zprávě kulturního výboru posl. sněmovny chybou tisku vypadla, ale v usnesení senátu je vytištěna.

Předseda: Budeme hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, s interpunkční korekturou, kterou doporučil pan zpravodaj, prosím, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění souhlasném s předchozím usnesením senátu.

Tím vyřízen jest odst. 2 pořadu dnešní schůze a vyřídíme ještě odstavec 3, jímž je:

Zpravodaji jsou pp. posl. Netolický a dr. Dérer.

Mají páni zpravodajové nějaké korektury?

Zpravodaj posl. Netolický: Nikoli.

Zpravodaj posl. dr. Dérer: Nie.

Předseda: Budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak přijato bylo posl. sněmovnou ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen je odst. 3 poradu dnešní schůze.

Přerušuji projednávání poradu dnešního.

Než ukončím schůzi, učiním ještě některá sdělení presidiální.

Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Hvizdákovi, Chalupníkovi, Oktavcovi, Skotkovi, Kasíkovi, Kubálovi, vesměs pro neodkladná zaměstnání. Dále posl. Kučerovi a Svetlikovi z téhož důvodu.

Klub poslanců "Deutsche christ.-soz. Volkspartei" vyslal do výboru ústavněprávního posl. Böhra za posl. dr. Luschku.

Mezi schůzí byla tiskem rozdána tato zpráva:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 4000. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení senátu (tisk 3969) o usnesení posl. sněmovny (tisk sen. 1515 a 1530) k vládnímu návrhu zákona (tisk 3825), jímž se mění některá ustanovení o přímých daních, platných na Slovensku a v Podkarpatské Rusi pro rok 1923 (tisk 3861).

Předseda: Ukončím schůzi.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý dne 20. února 1923 v 1 hod. odpol. (o 13. hodině) s

1. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení senátu (tisk 3969) o usnesení poslanecké sněmovny (tisk sen. 1515 a 1530) k vládnímu návrhu zákona (tisk 3825), jímž se mění některá ustanovení o přímých daních, platných na Slovensku a v Podkarpatské Rusi pro rok 1923 (tisk 3861, tisk zprávy 4000).

2. Druhé čtení ratifikačního usnesení, kterým schvaluje se obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Portugalskou podepsaná v Lisabonu dne 11. prosince 1922 (tisk 3987 a k tisku 3987).

3. Rozprava o naléhavých interpelacích ve věci hospodářské krise a nezaměstnanosti:

a) posl. Kučery, Tesky, Warmbrunna a soudr. (tisk 3977),

b) posl. Johanise, dr. Lukavského, dr. Noska, Slavíčka, Staňka a soudr. (tisk 3989),

c) posl. Schäfera, Roschera, Pohla a druhů (tisk 3994),

d) posl. Dietla, Čermaka, R. Fischera a druhů (tisk 3992) usnesená ve 187. schůzi dne 13. února 1923.

4. Nevyřízené odstavce pořadu dnešní schůze.

Je snad námitka proti tomuto mému návrhu? (Nebyla.)

Není jí. Návrh můj je přijat.

Prohlašuji schůzi za skončenu.