Posl. dr. Luschka (německy): Velectěné dámy a pánové! Český parlamentarismus je těžce nemocen. Mimo jiné trpí chronicky následky zákonodárství revolučního Národního shromáždění. Je to názor, který již proniká tu a tam také u většinových stran. Poukazuji zde jen na velkou protestní schůzi proti pozemkové reformě, která se konala 8. prosince t. r. v sále v Lucerně, kde řečníci většinových stran se velmi rozhodně, jistě neméně rozhodně než oposiční poslanci vyslovovali proti zákonům o pozemkové reformě, jak se na nich usneslo revoluční Národní shromáždění. Zde v této sněmovně se ovšem o těchto protestech vůbec ničeho neví. Je velmi příznačné, že řečníci většinových stran, ať mluví venku jakkoli, dojde-li k hlasování, vždycky jsou po vůli "většině". Následky revolučního zákonodárství trpí také předmět, který dnes projednáváme. Vynasnažil jsem se sebrati zákony o tomto předmětu, abych mohl dokázati, že duch Národního shromáždění již přes čtyři roky do nekonečna stále se touto věcí zabývá a nikdy ji zplna nevyřídí nebo řádně neupraví. Co se týče slučování a rozlučování obcí již roku 1919, a to poprvé v § 23 novely k obecnímu zřízení bylo vládě uděleno zmocnění na rok 1919, aby slučovala a rozlučovala obce. Sotva se přiblížil konec r. 1919, zákon ze dne 19. prosince 1919 toto zmocnění prodloužil na rok 1920. Když již nastal rok 1920, zákon byl dne 14. dubna 1920 opět prodloužen na rok 1921, zákonem ze dne 18. března 1921 znovu prodloužen na rok 1922 a dnes hodláme tutéž věc zákonem z posledního prosince prodloužiti na rok 1923. Bylo tedy o této věci vydáno již pět zákonů, jež mají jedině a pouze ten účel, vyloučiti zákonodárnou kompetenci Národního shromáždění a dáti vládě všeobecnou plnou moc, aby libovolně tam, kde politický zájem nesnese veřejnosti, slučovala a rozlučovala obce.
V nynějším návrhu, který projednáváme, jak již předešlí řečníci zdůraznili, směřuje zmocnění k tomu, aby při slučování a rozlučování obcí byly měněny také hranice politických, soudních a zastupitelských okresů, jakož i žup a zemí. Nechci opakovati kritiku, kterou již vykonali řečníci z oposiční strany přede mnou, a chci jen zdůrazniti a podtrhnouti, že změna župních hranic je určitě porušením ústavy, není-li provedena ústavním zákonem, nýbrž jen vládním opatřením. V ústavě, kterou vydalo revoluční Národní shromáždění, praví se výslovně, že ústavní zákony, součástky ústavní listiny, mohou býti měněny zase jen ústavními zákony a že je k tomu podle zvláštního ustanovení potřebí třípětinové většiny. U nynějšího návrhu zákona se přehlíží, že u žup běží o součást ústavy, a Národní shromáždění se ku podivu chystá k tomu, aby porušilo tuto základní kompetenci Národního shromáždění, ano, aby se hrubě proti ní provinilo a ponechalo vládě, by měnila hranice žup.
Při této příležitosti je zcela na místě, abychom zdůraznili, že župní rozdělení, jak je provedlo revoluční Národní shromáždění, jistě nedopadlo v našem smyslu, že tudíž změna župních hranic by naprosto neodporovala našim zájmům, avšak to, že zmocnění měniti župní hranice bylo dáno vládě, že změna ústavy může býti kdykoli provedena vládním opatřením, to je zájem namířený proti nám a porušující určitě i základny ústavy. Moc zákonodárná jest podle § 6 ústavy vyhrazena Národnímu shromáždění, rovněž zákonodárná a správní činnost zemských sněmů zanikla a přešla na Národní shromáždění.
Ctěné dámy a pánové! Z nejdůležitějších úkolů zákonodárství je uspořádání obecních záležitostí a ochrana obecní samosprávy. V obou případech rozhodně nemůžeme dostáti úkolům opravdové, hodnotné parlamentní práce a právě v tomto zákoně se skrývá nebezpečí, že jednostranné správní opatření přivede celou zákonodárnou příslušnost Národního shromáždění ad absurdum a znemožní ji. Návrhem dala si vláda propůjčiti všeobecnou plnou moc, a to pro celý rok 1923 pro všechny případy, k nimž do konce roku 1923 buď písemným podáním byl dán podnět, nebo kde úmysl sloučiti nebo rozloučiti obce způsobil, že z úřední povinnosti došlo k zavedení takového řízení. Není pochybnosti, že taková všeobecná plná moc obsahuje výjimečný zákon, že odporuje státoprávnímu vědomí a parlamentu, že sejí parlament zříká své kompetence a že sejí zříká zároveň také své autority. Opatření učiněná podle tohoto zákona vymykají se parlamentní kontrole. Politická kontrola sama o sobě je irrelevantní, poněvadž většina této sněmovny úplně kryje každé vládní opatření, a pokud je "většinou", je všechno jedno, ať počínání vlády odporuje právnickým nebo státovědeckým zásadám či nikoli. V dřívějších zákonech této věci se týkajících byl obsah jejich jen málo měněn. Zákon pro příští rok býval vždycky více méně opsán podle znění zákona minulého roku. Nyní sice nastalo v této věci několik změn, ale s klidem můžeme prohlásiti, že nikoli na prospěch, nýbrž na škodu věci. Kdežto dříve na př. - chci zdůrazniti jen zhoršující ustanovení - při rozlučování obcí muselo býti dáno svolení zemské správní komise nebo Zemského výboru, nyní stačí, není-li do určité lhůty souhlas odepřen.
Co to znamená pro praktika, to je slavné sněmovně asi jasno. Neznamená to nic méně, než že od nynějška se vůbec nebude udělovati svolení Zemské správní komise nebo Zemských výborů, nýbrž že vyjádření, jichž žádá zemská správa politická, zůstanou prostě ležeti, a budou-li tato vyjádření učiněna, že už vůbec nedojde k usnesení Zemské správní komise nebo Zemského výboru, poněvadž v zákoně se mluví výslovně jen o vyjádření, a vyjádření již samo stačí jako předpoklad vládního opatření pro slučování a rozlučování obcí. Dále, když dříve byly v obcích, jež měly býti sloučeny, dosazeny správní komise, vláda při tom byla vázána předpisem, že do 3 měsíců musily býti vypsány volby. V novém návrhu nejen že se tříměsíční lhůta prodlužuje na 6 měsíců, nýbrž zvláště v obcích přes 10.000 obyvatelů dokonce na jeden rok, to znamená, že nové volby do obecní správy musí býti vypsány teprve po uplynutí jednoho roku. Lhůta pro vypsání obecních voleb v příštím roce se úmyslně odkládá ještě o 1 rok, aby pravděpodobně obce do té doby byly dostatečně zpracovány.
Oposiční řečníci přede mnou již dostatečně osvětlili národnostní tendence tohoto zákona. Především je zde zcela určitě úmysl dále pokračovati v počešťování. Avšak v některých případech můžeme také rozpoznati úmysl vyhověti přáním jednotlivých většinových stran. Je dobře známo, že, pokud se toho týče, jsou zde projekty zejména Plzně a Velké Ostravy. V případě Velké Ostravy se setkává zejména zamýšlená změna hranic moravsko-ostravské župy a změna slezských hranic s naším rozhodným odporem. Jsme zde úplně za jedno s veškerým obyvatelstvem slezským, které, jak známo, už léta co nejrozhodněji odmítá spojení jednotlivých územních částí Slezska s Moravskou Ostravou, odpor, s nímž souhlasí oba zemské výbory, moravský i slezský.
Technické nedostatky zákonného návrhu byly rovněž již několikrát zdůrazněny. Pravomoc slučovati a rozlučovati obce byla postoupena vládě, a to, jak se praví v § 1, celé vládě. I zde se jeví velký nedostatek tohoto návrhu. Kdežto na jedné straně se zmocňuje vláda, a to veškerá vláda, aby rozlučovala nebo slučovala obce, na druhé straně se provedení tohoto zákona vyhražuje ministerstvu vnitra ve shodě se zúčastněnými ministerstvy. V tom je rozhodně rozpor, který byl dříve také plně uznán. Odvolávám se zde na zákon ze dne 9. dubna 1920 o zvláštních opatřeních v oboru samosprávy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kde právě tak jako zde vláda dostala všeobecnou plnou moc, kde však v posledním paragrafu ještě výslovně jest stanoveno, že i provedení se ukládá celé vládě. Tedy i zde na tomto poli je stále hůře. Kdežto dříve byla ještě zachovávána přesnost v tom, aby se plná moc a její provedení shodovalo, musíme nyní i v tomto návrhu zjistiti ledabylost v rozlišování těchto přesných právních pojmů.
Příznačné je také, že provedení zákona je svěřeno nikoli veškeré vládě, nýbrž ministerstvu vnitra, a dále je příznačné i ustanovení návrhu, které praví, že při připomínkách ve vyzývacím řízení ministerstvo vnitra samo ve věci rozhodne. Neznamená to nic jiného, než že je správné naše tvrzení, že slučováním a rozlučováním obcí je pověřeno de facto jen ministerstvo vnitra. Naše nedůvěra k tomu je tím větší, poněvadž dobře víme, že čím menší je význam kompetence v tomto případě, tím více že bude využito této kompetence proti nám.
Proti návrhu tudíž mluví pochybnosti národnostní, politické i zákonodárně technické. Podávati návrh na přikázání zpět výboru bylo by docela zbytečné, neboť po mnoha smutných zkušenostech víme, že takové návrhy na přikázání zpět, ať jsou jakkoli věcně odůvodněny, jakmile je podá oposice, sněmovna je pokládá za vyřízené a nepřijme jich. I v tomto zvláštním případě již z postupu, jak se tento návrh zákona rodí, je patrno, že návrh na přikázání zpět by neměl vůbec naděje na úspěch. Celá látka návrhu byla původně sestavena a vypracována v podvýboru, v němž oposiční strany vědomky nebo nevědomky, ale opravdu nebyly zastoupeny. V nejlepším případě tudíž vrátil by se návrh zase do výboru většinových stran a tam by byl bez nás a proti nám znovu přijat.
Parlament s nynější svou činností, jest určitě ve stadiu agonie. Parlament a ústava tohoto státu se zvrhly v diktaturu většinových stran. Strany většiny nejeví již také vůbec zájmu na sněmovních debatách.
Zbývá mi tudíž ještě jen povinnost, s protestem proti návrhu a proti duchu, který z něho mluví, jménem svého klubu prohlásiti, že budeme hlasovati proti tomuto návrhu jakož i proti každému zákonu, který je zákonem výjimečným, jímž se dává vládě do rukou zvláštní plná moc. (Potlesk na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Rozprava je skončena. Žádám, aby byly přečteny podané návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
1. Doplňovací návrh posl. dr. Kafky, Kostky a druhů:
V čl. I, č. 1, buďtež po slovech "Vláda se zmocňuje, aby" vložena slova "usnesením ministerské rady, které se má státi pro každý případ zvlášť".
2. Doplňovací návrh posl. dr. Kafky, Kostky a druhů:
V čl. I, č. 1, buďtež mezi slova "jakož i" a "měnila" vložena slova "za tím účelem".
3. Pozměňovací návrh posl. dr. Kafky, Kostky a druhů:
V čl. I, č. 1, mají poslední slova zníti "bylo-li do konce roku 1920 politickými úřady zahájeno řízení".
4. Pozměňovací návrh posl. dr. Haase a druhů:
V alinei 1 článku I slova "písemným podáním dán k tomu podnět" buďte nahrazena slovy "podán takový písemný návrh některé ze zúčastněných obcí".
5. Pozměňovací návrh posl. Deutschové a druhů:
Alinea 4 článku I budiž škrtnut.
6. Pozměňovací návrh posl. Hackenberga a druhů:
V článku II má poslední věta zníti:
V takových případech buďte volby provedeny nejdéle do 2 měsíců.
7. Eventuální návrh posl. Hackenberga a druhů:
Bude-li zamítnut předchozí návrh, navrhuje se, aby poslední věta článku II zněla:
V takových případech buďte volby vypsány nejdéle do měsíce.
8. Resoluční návrh posl. Staňka, Johanise, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a soudr.:
Vláda se vyzývá, aby se vším urychlením předložila návrh zákona, kterým se mění obecní zřízení o slučování a rozlučování obcí.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Návrhy jsou dostatečně podporovány a jedná se o nich.
K doslovu dávám slovo panu zpravodaji posl. Ulrichovi.
Zpravodaj posl. Ulrich: Slavná sněmovno! Budu se povšechně zabývati toliko námitkami, které vznesl pan profesor dr. Kafka, a to proto, že námitky ostatních kolegů řečníků povšechně na námitky pronesené panem dr. Kafkou, navazují. Jestliže překvapuje, že při projednávání této osnovy zákona zúčastnili se zástupci německých stran tak mimořádně debaty, vyslovujíce se proti dalšímu zmocnění, zdá se mi, že je to důsledek jistého optického klamu, který nepochybně pochodí z toho, že pánové zapomněli na genesi tohoto zákona. Tento zákon nevzešel a nebyl podán ve svém původním a prvotním znění proto, že by se jím mělo dáti vládě nějaké mimořádné zmocnění, nýbrž byl logickým důsledkem ústavních změn, nastalých převratem a zřízením československého státu. Dosavadní slučování a rozlučování obcí upraveno je obecním zřízením. Platí pro to dnes několik zákonů. Zřízení toto je jednak velmi těžkopádné - na Slovensku na příklad upravuje tyto otázky cirka 15 paragrafů - jednak vznikly jisté nesnáze zrušením zemských sněmů, a bylo tudíž naprosto nutno, než bude možno dojíti k tomu, aby bylo vydáno jednotné, opravené obecní zřízení, platné pro celou republiku, aby pro tuto přechodnou dobu bylo učiněno mimořádné, přechodné opatření.
Tedy v genesi tohoto zákona není motivů nacionálních, není také motivů, kterými by měla býti nějakým způsobem omezována autonomie obcí, nýbrž je to přirozený důsledek změny ústavní, a jsou tedy námitky, které v tom směru vzneseny byly, liché.
Ústavní výbor ve své většině, projednávaje již po několikráte tento zmocňovací návrh, svědomitě vystříhal se také všeho, co by jen zdání mohlo buditi, že mu jde o vytvoření takového právního stavu, jímž by mohly býti některé národnostní menšiny znásilňovány anebo jímž by mohla demokracie ve své podstatě utrpěti.
Velectěná sněmovno! Aby byl dalšímu prodlužování tohoto zákona učiněn konec a aby bylo také dokumentováno, že českým většinovým stranám nejde o motivy nacionální, předkládají české většinově strany slavné sněmovně resoluci, v níž se vláda vybízí, aby ustanovení obecního zřízení, pojednávající o slučování a rozlučování obcí byla novelou k zákonu o obecním zřízení změněna a upravena takovým způsobem, aby mohla býti zahájena jednotná praxe v celé republice, aby tohoto zmocňovacího zákona nebylo již dále potřebí, a já velmi vřele doporučuji pánům z německých lavic, aby pro tuto resoluci hlasovali.
Pan kol. prof. dr. Kafka vznesl námitky nejen z hledisek politických, ale i z hledisek legislativně-technických. Pan prof. dr. Kafka mi dojista promine, když prohlásím, že, kdybychom přijali jeho návrhy, dopustili bychom se z hlediska legislativní techniky velikého omylu nebo veliké chyby. Pan prof. dr. Kafka navrhuje na příklad, aby do věty "Vláda se zmocňuje, aby" vloženo bylo "usnesením ministerské rady, které se má státi pro každý případ zvlášť". Dává-li se vládě zmocnění, je samozřejmá věc a také teoreticky je to vyloženo, že pro takové úkony, jež vláda podniká, je potřebí usnesení ministerské rady, a bylo by tudíž přijetí návrhu pana prof. dr. Kafky opravdu z hlediska legislativně-technického vadné, poněvadž by to bylo superfluum. Nezbývá mi nic jiného, než proti tomuto návrhu se postaviti a nedoporučiti, aby byl přijat.
Pokud se týče návrhu dalšího, aby mezi slova "jakož i" a "měnila" vložena byla slova "za tím účelem", pokládám tato slova rovněž za superfluum, a to proto, že je samozřejmá věc, že, změní-li se hranice obcí, dojde-li k rozlučování obcí, velmi často se tím mění i hranice okresů. Vyplývá tedy již ze zákona, že je potřebí zmocnění k tomu, aby tyto hranice okresů mohly býti také změněny. Ostatně klasické doklady takové změny zde uvedli kol. Prokeš a Špaček, doklady, kde jde o změnu hranic okresův, ale zároveň i o změnu hranic zemí. Je tedy i tento návrh pana prof. dr. Kafky superfluum a doporučuji také, aby byl zamítnut.
Nyní pokud se týče návrhu dalšího "bylo-li do konce roku 1920 politickými úřady zahájeno řízení." Chápal bych návrh pana prof. dr. Kafky, kdyby tímto návrhem byla upravována otázka řízení, kdyby pan prof. dr. Kafka měl na zřeteli dosáhnouti tímto návrhem, aby bylo jasno, kdo má legitimaci k podání návrhu, a v jaké formě a cestě mají býti tyto návrhy podány. Ovšem, zdá se mi, že pan prof. dr. Kafka předloženým návrhem toho dosáhnouti nechce, poněvadž nemůže. Jde nyní tedy o to, oč je spor, a co již panu prof. dr. Kafkovi bylo českými stranami v ústavním výboru - domnívám se, že správně - vytknuto, když způsobem neobvyklým vyjádřil se o zpracovávání našich republikánských zákonů atd. Upozorňuji na to proto, že pan prof. dr. Kafka jest si vědom, že pokud se týče otázky veřejné správy, tedy nikoli soudní prakse, je otázka započetí řízení při nejmenším sporná. Toho je si vědom pan prof. Kafka jako theoretik, a toho je si vědom konečně také jako praktik, poněvadž tato otázka je při nejmenším sporná, že mohou z toho vzniknouti jisté konkluse, které naznačil kol. Pik a které byly v ústavně-právním výboru potvrzeny samotným zástupcem vlády. Bylo tudíž snahou - a já se domnívám, že snahou velmi správnou - ústavně-právního výboru, aby jakoukoli nejasnost ze zákona vyloučil, a ústavně-právní výbor volil proto takový termín, aby nebylo naprosto žádné pochybnosti, o kterých případech má býti jednáno a o kterých případech má vláda učiniti svoje rozhodnutí.
Jestliže se pan prof. Kafka odvolává na to, že většinové strany akceptovaly názory oposice, pokud se týče písemného podání, pak se domnívám, že to není řečeno k necti většinových stran, nýbrž že je to řečeno spíše k jejich cti, a že to jen nasvědčuje, že ústavně-právní výbor dovede se přenésti v otázkách legislativní techniky a v otázkách výkladu práva přese všechny politické a nacionální momenty a že většině ústavněprávního výboru nejde opravdu o nic jiného, nežli aby zákony, které vycházejí z tohoto domu, byly jak formou, tak zejména pojmově naprosto správné a naprosto jasné. Z důvodů, které jsem již naznačil, musím se tedy ovšem vysloviti i proti tomuto třetímu návrhu pana prof. dr. Kafky.
Více mne zajímá návrh pana kol. dr. Haase. Tento návrh je klasickým dokladem, jak na otázky legislativní techniky budiž mi prominuto - poněkud lehkomyslně nazírají zrovna oni poslanci, jménem jichž mluvil pan dr. Kafka. Pan dr. Haas navrhuje: "podán takový písemný návrh některé ze zúčastněných obcí." Co to znamená? V zájmu samého dr. Haase nebylo by možno přijmouti tento návrh, poněvadž se jím vyjadřuje toto: Jestliže vůbec kdokoli, v cestě jakékoli, v některé obci udělá návrh, aby se sloučila nebo rozloučila, tento, obci podaný návrh má býti úřadem vzat za podklad jednání. Domnívám se, že je to smysl se stanoviska legislativní techniky nežádoucí a také nemožný. Z těchto důvodů musím se vysloviti také pro zamítnutí tohoto návrhu.
Paní kol. Deutschová navrhuje, aby alinea 4 čl. I byl škrtnut. Paní kol. Deutschová mi promine, když doporučím slavné sněmovně i její návrh k zamítnutí, poněvadž návrh osnovy vzešel z vůle i zástupců Slovenska, a já se domnívám, že jedině zástupci Slovenska jsou legitimováni k tomu, aby vyslovovali přání, čeho Slováci potřebují a čeho nepotřebují. (Hluk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Ulrich (pokračuje): Když ani oposice ze Slovenska nevyslovila se proti meritu návrhu, nýbrž vyžadovala jenom určitou opravu, musím i tento návrh navrhnouti k zamítnutí.
Je zde další návrh kol. Hackenberga. Domnívám se, že kol. Hackenberg tento návrh nemyslil dosti vážně, žádá-li, aby ve velikých obcích, které mají 10, 15 až 50 tisíc obyvatelů, nebo v takových obcích, jako bude Velká Plzeň, správní komise úřadovala měsíc a za měsíc provedla volby. Jest zřejmo, že tento návrh není myšlen vážně, že tento návrh byl hozen na stůl poslanecké sněmovny jen proto, aby byl hozen. Poněvadž tendence celého návrhu je taková, že není míněn vážně, musím doporučiti slavně sněmovně, aby i tento návrh zamítla. Naproti tomu doporučuji, aby resoluce, předložená pp. posl. Staňkem, Johanisem, Slavíčkem a druhy byla slavnou sněmovnou schválena. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím pány a paní poslance, aby se posadili. (Děje se.)
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti. Hlasovati dám takto:
O úvodním (prvém) odstavci článku I podle zprávy výborové, neníť pozměňovacích návrhů.
O alinei 1 článku I dám hlasovati nejprve v úpravě navržené posl. dr. Kafkou, Kostkou a soudr.; bude-li tento návrh zamítnut, v úpravě navržené posl. dr. Haasem, a bude-li i tento návrh zamítnut, ve znění zprávy výborové.
O alinei 2 a 3 článku I, k nimž není pozměňovacích návrhů, dám hlasovati najednou podle zprávy výborové.
O alinei 4 článku I, jehož škrtnutí navrhuje pí. posl. Deutschová a soudr., budeme hlasovati podle zprávy positivně, čímž rozhodnuto bude také o návrhu na škrtnutí.
O článku II dám hlasovati nejprve v úpravě návrhu posl. Hackenberga a soudr., bude-li zamítnut, o druhém eventuelním návrhu téhož posl. Hackenberga a soudr.; bude-li i tento návrh zamítnut, ve znění zprávy výborové.
O článku III, nadpisu a úvodní formuli budeme hlasovati ve znění zprávy výborové.
Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Námitek není. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě prohlásil.
Kdo souhlasí s úvodním, prvým odstavcem článku I podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. První odstavec článku I je schválen podle zprávy výborové.
Nyní dám hlasovati o al. 1 článku I v úpravě navržené posl. dr. Kafkou, Kostkou a soudr. Žádám, aby byla přečtena.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Doplňovací návrh posl. dr. Kafky, Kostky a druhů:
V čl. I, č. 1 buďtež po slovech "Vláda se zmocňuje, aby" vložena slova "usnesením ministerské rady, které se má státi pro každý případ zvlášť."
V čl. I, č. 1 buďtež mezi slova "jakož i" a "měnila" vložena slova "za tím účelem".
V čl. I, č. 1 mají poslední slova zníti "bylo-li do konce roku 1920 politickými úřady zahájeno řízení."
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Kdo je pro tento návrh právě přečtený, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh je zamítnut.
Žádám, aby byl přečten návrh p. posl. dr. Haase a druhů.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Pozměňovací návrh posl. dr. Haase a druhů:
V alinei 1 článku I slova "písemným podáním dán k tomu podnět" buďte nahrazena slovy "podán takový písemný návrh některé ze zúčastněných obcí".
Místopředseda dr. Hruban: Kdo je pro tuto úpravu, navrženou p. posl. dr. Haasem a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh p. posl. dr. Haase a druhů je zamítnut.
Nyní budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo je pro znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Al. 1 článku I je přijat podle zprávy výborové.
Nyní budeme hlasovati o al. 2 a 3 článku I, k nimž není pozměňovacích návrhů, podle zprávy výborové najednou.
Kdo s nimi souhlasí, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Al. 2 a 3 článku I jsou schváleny podle zprávy výborové.
Nyní dám hlasovati o al. 4 článku I, jehož škrtnutí navrhují pí. posl. Deutschová a soudr., positivně.
Kdo s al. 4 článku I souhlasí ve znění zprávy výborové, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Al. 4 článku I je přijat podle zprávy výborové a tím je také vyřízen návrh pí. posl. Deutschové a soudr., která žádala, aby byl škrtnut.
Nyní dám hlasovati o článku II, k němuž podali návrh p. posl. Hackenberg a soudr. Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Pozměňovací návrh posl. Hackenberga a druhů:
V článku II má poslední věta zníti:
"V takových případech buďte volby provedeny nejdéle do 2 měsíců."
Místopředseda dr. Hruban: Kdo souhlasí s úpravou tohoto článku II podle přečteného návrhu p. posl. Hackenberga a soudr., ať zvedne ruku. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh je zamítnut.
Nyní žádám, aby byl přečten druhý návrh týchž pánů poslanců.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Eventuální návrh posl. Hackenberga a druhů:
Bude-li zamítnut předchozí návrh, navrhuje se, aby poslední věta článku II zněla:
V takových případech buďte volby vypsány nejdéle do měsíce.
Místopředseda dr. Hruban: Kdo souhlasí s tímto druhým návrhem p. posl. Hackenberga a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh je zamítnut.
Nyní dám hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s článkem II ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Článek II jest schválen podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s článkem III, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Jest schváleno většinou. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu tohoto zákona ve čtení prvém.
Čtení druhé provedeme ještě v této schůzi, bude-li této osnově přiznáno zkrácené řízení podle § 55 jedn. řádu, jak jest navrženo v odstavci 16 dnešního pořadu, jinak bych navrhl druhé čtení na pořad schůze příští.
Zbývá nám hlasovati ještě o resoluci. Žádám o její přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Resoluční návrh posl. Staňka, Johanise, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a soudr.:
Vláda se vyzývá, aby se vším urychlením předložila návrh zákona, kterým se mění obecní zřízení o slučování a rozlučování obcí.
Místopředseda dr. Hruban: Kdo souhlasí s resolucí pp. posl. Staňka, Johanise, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a soudr., ať zvedne ruku. (Děje se.)
Resoluce jest schválena většinou.
Tím jest tento odstavec denního pořadu vyřízen. Budeme jednati o dalším, a tím jest: