Uvidíme, zda dostaneme odpověď na celé to množství oprávněných a věcných důvodů, jež tu byly předneseny. Avšak myslím, že přijde odpověď od mass tam venku, ze poznají, že "naše republika" se tu stává švindlem, že jde o osud třídy, velké massy dělníků a státních zaměstnanců jakož i zaměstnanců obecních a soukromých, že stát nemůže svými držiteli moci prostě určovati, nýbrž že může žíti jen tehdy, když lid sám o svém osudu rozhoduje. Lidé zde v koalici odvažují se více, než jim přísluší. Přijde den, kdy se tato většina rozbije a zástupci velkých mas vyřknou zde rozsudek o těchto lidech.
My tuto předlohu odmítáme. Řekneme lidem tam venku, že vy máte před dějinami odpovědnost za brutálnost a hanebnost, kterou jste spáchali na svých zaměstnancích. (Souhlas na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dávám slovo p. posl. Hakenovi.
Posl. Haken: Paní a pánové! Již určité okolnosti nasvědčují tomu, že sněmovní většina míní spáchati dnes opět jeden z těžkých hříchů na pracující třídě v tomto státě. Neboť za pracující třídu zajisté nutno považovati i to ohromné množství státních zaměstnanců, kteří jsou hlavní a důležitou oporou tohoto státu. Okolnost, že při tak vážném návrhu zákona není přítomen ani ministr, jehož resortu hlavně tento zákon se týče, to jest ministr financí, znamená, že tento ministr, o němž jsme již dnes mnoho slyšeli, stydí se ukázati svou tvář před touto sněmovnou. A druhá okolnost, vážení pánové a paní! Vy jste viděli loni a předloni, když projednávaly se otázky státních zaměstnanců, tehda ještě, když se jim dávaly drahotní přídavky, jak tu se všech stran poslanci - příslušníci této třídy s tohoto místa mluvili pro předlohy státně-zaměstnanecké. Vy jste viděli, jak příslušníci třídy státně-zřízenecké v těchto politických stranách se přímo předháněli, jak licitovali s tohoto místa, chtějíce ukázati, že jejich strana co nejvíce o státní zaměstnance se stará a o jejich hmotné zabezpečení chce se zasloužiti. Viděli jste tu kol. Navrátila se bíti za zájmy státních zaměstnanců, viděli jste tu paní Pechmanovou i jiné kolegy. A dnes, vážení pánové, ani ministr financí neuzná za nutno, aby sám před touto sněmovnou odůvodnil svůj útok na státní zaměstnance. V celé té debatě vláda neprojevila ani slovem své mínění, jak na tuto předlohu se dívá, proč tento násilný čin proti státním zaměstnancům byla nucena učiniti. Dnes tu nevidíte ministra financí, neslyšeli jste ani paní Pechmanovou ani p. Navrátila hájiti zájmy státních zaměstnanců, ačkoliv se pamatuji na červnovou schůzi na Žofíně pořádanou státními zaměstnanci, kde p. kol. Navrátil a pí. kol. Pechmanová slibovali státním zaměstnancům stabilisaci platů. Když tenkráte na oné schůzi jsem je zakřikl, že slibují něco, co se nedostaví, a předpovídal jsem zaměstnancům státním, že nebudou jejich platy stabilisovány v té výši, jak si oni představovali spolu s drahotními přídavky, nýbrž že tyto drahotní přídavky budou odbourány, a vyzýval jsem je, aby byli na stráži, aby už teď projevili se proti tomuto útoku, tu prostě tito zástupci státních zaměstnanců se mým vývodům smáli. Dnes došli jsme až k tomu, že vláda a sněmovní většina odhodlala se k velikému útoku na státní zaměstnance, odhodlala se sraziti jejich existenční minimum. Odhodlala se jistě k tomuto útoku po těžkých bojích mezi sebou, ale nenašla odvahy kromě planých výmluv, aby také tento čin důkladnými důvody opodstatnila. Vážení řečníci mojí strany důkladně probrali meritum této vládní předlohy, a na mně jest, abych zasadil jejich vývody do dobového rámce. Krok za krokem po dobu trvání této sněmovny můžeme pozorovati sílení sociální a kulturní reakce, útok za útokem podniká kapitalistická třída, podporovaná určitou částí socialistických stran, proti existenčním podmínkám chudého pracujícího lidu. Různými hesly chtěla tyto pracující třídy oklamati, chtěla je sevříti, chtěla je získati pro zájmy své vlastní buržoasní třídy.
Co těch hesel již pamatujeme! Jedno z nich bylo -"pracovat". Ministři, čelní politikové chodili mezi lid, odvažovali se ještě tehdy do továren, do dolů, (Hlas: Nezapomeň na Vosku!) přivedli i takové exotické zjevy, jako byl tak zvaný kapitán Voska, aby přiměli dělnictvo k pracovitosti. Ne 8 hodin, kázali tito apoštolové, stačí k práci, nýbrž nutno, aby dělníci, pracující vrstvy, více hodin pracovali pro zájmy republiky, pro ustálení poměrů v republice. Pracující vrstvy braly tato hesla vážně. Pracovaly, nebylo ani jedné veliké stávky zuřily ohromné stávky. Naše dělnictvo bylo klidné a trpělivé, věřilo, že se to s ním myslí poctivě, ale výsledek? Ačkoli se dělnictvo chopilo práce, ačkoli trpělivě snášelo tehdejší nedostatky výživy, nebyl pranic na to brán zřetel, a zatím co dělnictvo pracovalo, zatím co dělnictvo bylo klidně, buržoasní třídy upevňovaly svoji posici, chystaly na pracující třídy chomout, jho, do něhož by je zapřáhly.
Bylo tu nové heslo: šetřiti! Jistě i pracující lidé šetřili, jak jen mohli, vždyť neměli na rozhazování, vždyť se jim nedostávalo na nejnutnější, a k těmto vrstvám volala najedená buržoasie, která vyzískala za války miliony: šetřte, uskrovněte se ve svých požadavcích. Tož ti lidé se uskrovnili, šetřili, a výsledek byl ten, že tím šetřením nepomohli své třídě, že nestabilisovali poměry, nezlepšili poměry většiny příslušníků tohoto státu, nýbrž zlepšili poměry menšiny v tomto státě, menšiny vládnoucí, bohaté buržoasie.
Přišla buržoasie opět s novým heslem: Jest třeba, aby stoupla valuta a hned zavládne v republice blahobyt. Tož tedy stoupla valuta a výsledek byl, že sice zavládl v republice blahobyt v tresorech bank a v kapsách Rašínů, ale v kapsách chudého lidu ukázala se ohromná prázdnota; důsledek byla nezaměstnanost, vyhazování z práce, hrozná bída a hlad v dělnických vrstvách.
Tak, vážení pánové, probíráme-li tato hesla jedno za druhým, vidíme, že všecko sloužilo jen na oklamání pracujících vrstev. Jedno heslo tu bylo, jež ovládalo celou tuto dobu: zajistiti hospodářsky, zajistiti politicky vládu buržoasie. A čím více socialistické strany ustupovaly, čím více slevovaly ze svých socialistických programů a ze svých slibů, jež dělnictvu činily, tím buržoasie byla smělejší a útočnější. Začalo to stlačováním mezd dělníků. My již tehdá burcovali jsme veřejnost českou, burcovali i rady státních zaměstnanců, ukazujíce, jestliže se podaří buržoasii stlačiti mzdy dělníků, že bude sáhnuto také na příjmy státních a jiných veřejných zaměstnanců. Burcovali jsme státní zaměstnance již tehdáž, aby se postavili do jedné bojovné fronty s dělnictvem a tak společnými silami tento útok buržoasie odrazili. Žel, že státní zaměstnanci, špatně vedeni jsouce svými vůdci, neodhodlali se již tehda, aby troufalost buržoasní třídy zakřikli, a dnes tu jsme u důsledků této netečnosti státních zaměstnanců. Dnes vyplňuje se to, nač jsme upozorňovali státní zaměstnance již před dvěma lety, že po dělnících dojde na ně. A jako u dělnictva buržoasie útočila od továrny k továrně, od odboru k odboru, lámala dělnické hnutí, rozrážela jejich sílu a vítězila, tak dnes vítězí nad státními zaměstnanci.
Postup buržoasie, sociální reakce nedá se tedy popříti a každý pracující člověk pociťuje ji na svém těle. Ale tato reakce postupuje dál, nejen že dotýká se poměrů dělníků, nejen že nyní provedla útok na státní zaměstnance, ale ona začíná útočiti i na ostatní pracující příslušníky státu, začíná útočiti na živnostníky, začíná útočiti na malorolníky, jež strhuje do krise.
A tu, vážení, vidíme, jak jedno heslo vznáší se nad republikou v poslední době. A to je heslo kapes bohaté buržoasie, jež personifikováno bylo osobou Rašínovou. Zájmy této třídy, zájmy této menšiny, zájmy těch bankovních spekulantů postaveny jsou za zájmy státu, a jestliže dnes dělník, státní zaměstnanec nebo kdož jiný si dovolí kritisovati poměry, tu, prosím, je označen jako nepřítel státu. Měšec Rašínův je povznesen na symbol státu. U tohoto měšce stojí také socialistické strany Rašínovy, ony již úplně opustily své socialistické zásady a své socialistické teorie, úplně se odloučily od dělnických mas, lépe řečeno, ty dělnické masy se odlučují od nich v důsledku jejich chování, ale idea Rašínova, měšťácká ideologie, zvítězila na celé čáře.
My můžeme konstatovati, pohlédneme-li zpátky na ta dvě léta našeho sněmování, že krok za krokem se upevňuje vláda bohaté buržoasie, že krok za krokem jsou pracující vrstvy utiskovány sociálně, že krok za krokem se jejich postavení hospodářsky zhoršuje.
A teď si, vážení, vzpomínám ještě na jedno heslo, tuším, že je vyřkl věhlasný Bechyně, že vývojem dojdeme v socialistický stát. Povlovným vývojem prý dělnická třída dojde snadno a jistě a bez všelikých obtíží k uskutečnění svého cíle, ke svému osvobození. Podívejte se na ta dvě, tri léta vývoje této republiky. Kam směruje ten vývoj? Kam přijdete tímto vývojem?
Vývoj není ničím jiným nežli ústupkem zpět, nežli postupem k reakci. Tu se táži, kde se vzala najednou ta reakce. Je tu vláda reakce sociální a kulturní, a když se ptáte, kde se tady vzala, dokonce jsme slyšeli s tohoto místa, že komunisté zavinili vládu této kapitalistické a kulturní reakce. Reakce je zde. Reakce tu byla vždy. Co je ta reakce? To je vláda kapitalistické buržoasie. Buržoasie, vládnoucí, nadprávná třída je reakční třídou ve směru kulturním a sociálním. Tato reakční třída má obsazeny určitě posice hospodářské a politické, a vy, jestliže chcete pracovati k pokroku ať sociálnímu nebo kulturnímu, nesmíte netečně dávati ruku v klín a říkati: Reakce je tady, nýbrž musíte na tuto reakci útočiti. Jestliže naše dělnictvo komunistické útočí na tuto reakci, pak mu vyčítáte, že tu reakci vyvolává, zrovna tak jako se pamatuji, že nám, protiklerikálním učitelům, před válkou říkali mladočeši - Kramář - že my pokrokoví učitelé hlásáme klerikalismus, a v důsledku toho hlásali antiklerikalismus. Zrovna tak vy, socialisté, nechtějíce se odvážiti útoku, hlásáte netečnost v boji a tím jste hlavními vinníky nynější sociální a kulturní reakce. (Tak jest!) Bez vaší pomoci a součinnosti nebylo by možno, aby vláda buržoasní menšiny dovedla to tak chytře nastrojiti, aby vás získala na plány, hesla o státu, státotvornosti atd., aby vás získala, aby dělnické rady roztrhla, aby mohla přece jenom tímto státem a touto společností vládnouti. My vidíme hlavního vinníka dnešní reakce ve vás, poněvadž vinníka nemůžeme hledati u těch reakčních stran, které plní prostě docela poctivě svůj program, ale vy jste svůj program opustili, vy jste převzali součinnost k uskutečnění jejich programu, tedy vy jste hlavními vinníky této sociální a kulturní reakce; s vámi si pokrokové živly, ať na poli kulturním nebo sociálním, řádně jednou vyúčtují.
Vážení pánové, je pravda, že buržoasie dovedla se politicky usaditi opět do sedla, že naše buržoasie politicky zvítězila za vaší pomoci, za pomoci sociál-patriotů na poli politickém na celé čáře. Ale toto vítězství nás nezastrašuje. My víme, že buržoasní režim má... (Výkřiky posl. Mikulíčka.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid.
Posl. Haken (pokračuje): Můžeme konstatovati naprosté vítězství buržoasie, jehož dosáhla pomocí sociál-patriotických stran vládní většiny. Ale je tu pole, jež buržoasie nedovede a nemůže ovládati v této chvíli, a to je hospodářské pole, a na této slabině, na tomto choulostivém bodu také tato buržoasie ztroskotala. My víme, že za tohoto režimu hospodářský stav naší republiky jest v ubohém stavu. Víme, že tyto útoky buržoasie ať na dělnické nebo na státní zaměstnance nebo na malý lid v živnostech a malorolníky, jež vyssává daněmi, jsou posledními, jež vyvolány jsou pudem sebezáchovy třídy, jež jest v zániku a koncích. Rozklad kapitalismu, jehož jsme svědky v nynější době, nezarazí ani buržoasie v Československu, byť by politicky všemi silami na tento čas zvítězila, na poli hospodářském prohraje na celé čáre, poněvadž se svými methodami na dnešní dobu úplně nevystačí. A tu, aby se zachránila a udržela, aby ještě co možná prodloužila svůj život, chápe se takových činů... (Výkřik posl. Prokeše.) Pane kolego, kdybyste poslouchal, dověděl byste se, že jsem řekl na poli politickém. Tak prosím, poslouchejte, když už tu sedíte. Buržoasie chápe se posledních útoků, aby svůj život prodloužila. Ale jsme přesvědčeni, že ne na dlouho, neboť tyto činy, jimiž zasahuje hluboko do pracujících tříd národa, nemohou zůstati bez odezvy. Vy jste sice dovedli rozraziti na komando buržoasie dělnickou třídu, vy jste sice dovolili přivésti její zotročení a ochuzení, ale jsme přesvědčeni, že tato dělnická třída se opět najde, že se pozná, že se zcelí k rozhodnému útoku. A tak to víme také o státních zaměstnancích. Státní zaměstnanci dlouho byli trpěliví, dlouho mlčeli, dlouho snášeli, ale buďte ujištěni, že nyní dlouho mlčeti nebudou. Buďte ujištěni, že také oni se probudí, buďte ujištěni, že již nebudou po této trpké škole v radách strany Kramářovy a Rašínovy, buďte ujištěni, že mezi nimi nastane veliké rozjasnění a že poznají, kam patří a kde nejlépe své zájmy mohou hájiti. Jsme přesvědčeni, že dělnictvo i státní zaměstnanci najdou se v této chvíli. Jsou tu sice pokusy - i dnes jsme to slyšeli od dr. Noska a podobně se vyjádřil i pan dr. Rašín na své schůzi - a viděli jsme snahy rozvášniti dělnictvo proti státním zaměstnancům a státní zaměstnance proti dělnictvu, jsou to pokusy poštvati dělnictvo na státní zaměstnance, jak se to ukázalo na schůzích, a jak to bylo zde opakováno: Podívejte se, dělníci slevili, slevte vy také. Nebo ukazuje se dělníkům: Vy jste slevili, ale podívejte se, ti státní zaměstnanci ještě neslevili. To je úmyslně štvaní třídy proti třídě, jedněch pracovníků proti druhým, aby potom buržoasie mohla lépe obě dvě zdolati a oběma vládnouti. Ale to se nedá na dlouho provozovati. Vy se, vážení pánové, přesvědčíte brzy, jako se najdou dělníci na společně cestě, že se také při nich najdou i tito zaměstnanci státní a obecní a že nezabráníte myšlence jednotné fronty, kterou buržoasie tak potírá v našem státě a kterou vy, sociální demokraté a národní sociálové, na komando této buržoasie také potíráte.
Takovéto zákony, takové útoky, jaké vy děláte tak na dělníka, jako na státního zaměstnance a všechen pracující chudý lid, jsou mu nejlepší školou, a my se budeme snažiti, abychom pro ty vrstvy vyvodili z těchto fakt poučení, aby poznaly, že jediné myšlenka jednotně fronty dělníků, malých rolníků, státních zaměstnanců, prodloužená i do vojska, může přinésti ozdravění v tomto státě a v celé společnosti. (Výkřiky posl. Kreibicha a posl. Prokeše. - Velký hluk. Výkřiky.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Pane posl. Prokeši, žádám vás o klid. (Výkřiky. Hluk.) Prosím o klid, aby pan řečník mohl pokračovati.
Posl. Haken (pokračuje): Vážení pánové, to je zajímavé; nedávno jsme se tu přesvědčili, že je buržoasie, a to ta cynická buržoasie, opravdu stydlivější, že se neozývají v této sněmovně hlasy tě pravé buržoasie, že tu nepřijde Rašín pokřikovati, nýbrž že se tu ozývají psi buržoasie, že se tu ozývají její janičári... (Posl. Prokeš: Psi jste vy, to je váš způsob! - Posl. Bubník: Kdo dělá psovskou politiku? - Posl. Prokeš [ukazuje na posl. Hakena]: Styďte se, to je učitel, nazývá poslance psy, to je, prosím, český učitel! - Veliký hluk a výkřiky.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Pane posl. Hakene a p. posl. Prokeši, volám vás k pořádku. Pánové, prosím o klid.
Posl. Haken (pokračuje): Je příznačno, že se tu ozývají hlasy janičárů buržoasie, jako by chtěli tito janičári ukázati, že dobře slouží, že si dovedou zasloužiti a vykřičeti ty odpadky se stolu bohaté buržoasie.
Ale, pánové, přijde zajisté doba účtování. A vy se tě době účtování vyhýbáte, vy jste - a to je jen malé účtování - obecní volby odložili proto, že jste se báli tohoto malého vyúčtování, vy nechcete vypsati volby do sněmovny, ačkoli víte, že složení této sněmovny neodpovídá nynějšímu politickému přesvědčení voličů. Vy se bojíte vypsati volby a nevypíšete volby na Slovensku, nevypíšete volby v Podkarpatské Rusi, zkrátka chcete vládnouti touto umělou většinou, která nemá odezvy u voličů. A dnes toho, kdo s vaší většinou nesouhlasí, kdo mluví proti vaší politice, kdo se postaví proti tomuto drancování kapes chudých lidí, toho označujete jako nepřítele státu.
Svůj program ovšem nebudete dlouho moci plniti. S tímto programem daleko nedojdete. Pamatujte, že stojíte na velmi žhavé sopce. Majíce státní pokladnu prázdnou, majíce hospodářství celého státu rozvrácené a nemajíce důvěry lidu, dlouho nemůžete osudy státu říditi, brzy budete v koncích a uvidíte, že teprve nástupci vaši budou nuceni těžkou prací a všemi silami zažehnávati hříchy, jež jste po čas svého režimu v tomto státě natropili. (Posl. Mašata: To vám to půjde těžko s prázdnými pokladnami!) My jsme je nevyžrali, pane kolego! Nedávno soudruh Mikulíček ukázal tady, kdo vyžírá státní pokladny. (Různé výkřiky.) Když vy říkáte, že se musí šetřiti a že se na státních zaměstnancích má šetřiti, jistě tyto třídy, kdyby viděly, že se všude šetří, že i ti vaši agrární a národně-demokratičtí bankovní zemani se uskrovní, že i oni musí hájiti holý život, buďte bez starosti, ty pracující třídy by měly tolik sebeobětování a sebezapření, že by nežádaly na vás ničeho. Ale poněvadž ten dělník a státní zaměstnanec, jemuž berete poslední krajíc chleba, vidí, že je tu třída, vrstva lidí, která žije v nadbytku, která rozhazuje tisíce, která shrabuje miliony, proto není spokojen. Dotud je oprávněn boj této třídy proti vašemu režimu, dotud mají státní zaměstnanci jako takoví právo na pasivní resistenci, právo na stávku, právo, všemi prostředky vybojovati zlepšení svého postavení, dokud vidí, že tu je třída, která má nadbytek a nedbá na to, že dělník nemá kus chleba, že státní zřízenec s rodinou bídně živoří, dokud vidí, že je tu třída, která hýří, která luxusně žije, dokud jednotlivci nebo určitá část státu může shrabovat miliony, může se obohacovati, dotud má právo státní zaměstnanec i dělník, aby žádal nejnutnější zajištění své existence, a to právo mu upříti nemůžete. A jestliže se ukáže, že skutečně tu bude potřeba šetřiti, tedy i ten státní zaměstnanec i dělník ukáže, že dovede se uskrovniti, poněvadž je na to uskrovňování zvyklý, ale dokud tyto třídní rozdíly tu jsou, nemáte práva volati k těmto pracujícím vrstvám, aby se uskrovnily, aby šetřily a slevily ze svých požadavků. (Posl. Mašata: Tak se jděte podívati do vesnic na naše domkáře a zemědělský lid!) Ano, drobný zemědělský lid dostává se také do vážně hospodářské krise, jemu předepisují se ohromné daně, takže nemá možnosti tolik poplatků z těch malých pozemků vytěžiti; ale buďte bez starosti, ti vaši agrární zemani v krisi nebudou, bude to drobný lid, který bude v krisi, poněvadž z něho budete daně vydírati, abyste je těm velkým cpali do krku. Buďte bez starosti, já znám poměry venkovského lidu a sleduji je.
Mluvím o tom, že jsme u nás v republice zavedli vyvlastnění a ochuzování čím dále širších vrstev obyvatelstva. Začínajíce od dělníka, přicházíte nyní mezi státní zaměstnance, živnostníky a drobné zemědělce a výsledky práce jejich se stahují do několika kapes. To je postup, jejž můžete dnes pozorovati, a dokud to se děje, mají vrstvy pracující právo, aby se všemi prostředky tomu ochuzování bránily do tě doby, až budou schopny generálním útokem s vládnoucí je vykořisťující třídou náležitě a definitivně súčtovati. (Výborně! Potlesk komunistických poslanců.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.
K tomuto odstavci pořadu schůze podán byl formální návrh posl. Grünznera a soudr., který zní:
Podepsaní navrhují, aby se přes předlohu přešlo k dennímu pořadu.
Dále byla podána rada návrhů doplňovacích a pozměňovacích. Žádám, aby byly přečteny.
Zástupce sněm. tajemník Nebuška (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého a druhů:
K dílu I k § 1 navrhuji:
1. odstavec začíná slovy: "Začáteční služné..."
V odst. 4 za slova: "zvyšuje se" vkládá se: "v částkách 2100 až 2200 a 2800 Kč u zřízenců, podúředníků a úředníků po srážce".
V odst. 4 ruší se slova "75%" a místo nich vkládá se "100%", t. j. na částky 4200-4400 a 5600 K.
Postupové kvoty stanovené zákonem čís. 541 Sb. z. a n. z roku 1919 zvyšují se o 50%, t. j. na obnosy: 300, 450, 350, 1050, 1350, 1650 a 3250 Kč.
2. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého a druhů:
K § 2 navrhuji:
V odst. 1 ruší se slova "zůstává nezměněn" a vkládá se místo nich "zvyšuje se na 75%".
3. Pozměňovací návrh. posl. Brodeckého a druhů:
K § 5 navrhuji:
V odst. 1 za slova "přídavky na" vkládá se "ženu a děti".
Odst. 2 se ruší.
V odst. 3 za slova "dle drahotních poměrů" vkládají se slova "po předcházejícím jednání s odborovými ústřednami, v nichž sloučeny jsou svazy organisovaných zaměstnanců, o které se jedná, provedla".
V odst. 3 za slova "přídavků na" vkládá se "ženu a děti".
V odst. 3 ruší se slova "úplného zrušení" a místo nich vkládá se "do 50% těchto dle výměry § 4, čl. A a B tohoto zákona".
4. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého a druhů:
K § 6 navrhuji:
V odst. 1 ruší se slova "jenž vznikl před 1. lednem 1923".
V odst. 1 za slova "na děti pouze" vkládá se "duševně či tělesně choré a proto výdělečné práce neschopné, nebo studují-li".
V odst. 3 ruší se slova "přísluší drahotní přídavek ve výměře stanovené pro ovdovělé zaměstnance" a místo nich vkládá se "odpadá příspěvek na ženu".
V odst. 5 ruší se slova "rozdíl mezi příslušným drahotním přídavkem dle vyšší a nižší rodinně třídy" a místo nich vkládá se "přídavek na ženu".
V odst. 6 ruší se slova "nejméně rozdíl mezi drahotním přídavkem dle příslušné vyšší a nižší rodinné třídy" a místo nich vkládá se "přídavek na děti".
V odst. 7 ruší se slova "bude drahotní přídavek vyplácen ve výměře stanovené pro ovdovělé zaměstnance" a místo nich vkládá se "nebude vyplácen přídavek na ženu".
V odst. 8 za slovo "Ovdovělé" vkládá se "a svobodné státní".
Odst. II. se ruší.
V odst. III. místo "III." vkládá se "II.".
V odst. IV. místo "IV." vkládá se "III.".
V odst. IV. za slova "přídavků na" vkládá se "ženu a děti".
5. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého a druhů:
K § 7 navrhuji: Tento paragraf se ruší.
6. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého a druhů:
K § 8 navrhuji:
Místo slova "§ 8" vkládá se "§ 7".
V odst. 1 ruší se slova "50%, od 1. dubna 1923 75% a od 1. července 1923 na dále".
7. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého a druhů:
K § 9 navrhuji:
Místo slova "§ 9" vkládá se "§ 8".
8. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého a druhů:
K § 10 navrhuji:
Místo slova "§ 10" vkládá se "§ 9".
V odst. 1 za slova "přídavky na" vkládá se "ženu a děti".
V odst. 2 za slova: "jednotné drahotní přídavky" vkládá se: "Vdově samotné pak vedle těchto přídavků vyměřuje se k vlastní pensi vdovské ještě poplatek z 50% přídavků na ženu, pojatých do pensijní základny mužovy".
Za odst. 3 za slova "se stanoví takto" vkládá se: "A. Přídavek na ženu.
Přídavek na ženu obnáší pro veškeré zaměstnance 50% v § 4 pod a) uvedených obnosů."
V odst. 4 místo "A." vkládá se "B".
V odst. 2. za slova "s roční vdovskou pensí (i s přídavkem z milosti)" vkládá se "ale mimo příplatku na ženu (až do 7000 Kč)".
V odst. B. 1. za slova "přídavkem z milosti" vkládá se "ale mimo příplatku na ženu".
V odst. B. 1. za slova "přídavkem z milosti" vkládá se "ale mimo příplatku na ženu".
V odst. B. 2. za slova "přídavkem z milosti" vkládá se "ale mimo příplatku na ženu".
V odst. B. 2. za slova "přídavkem z milosti" vkládá se "ale mimo příplatku na ženu".
V odst. B. 4. za slova "přídavkem z milosti" vkládá se "ale mimo příplatku na ženu".
9. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého a druhů:
K § 11 navrhuji:
Místo slova "§ 11" vkládá se "§ 10".
1. odstavec tohoto paragrafu se ruší.
V odst. 2 ruší se slovo "další".
V odst. 2 ruší se "3." a vkládá se "2."
10. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého a druhů:
K § 12 navrhuji:
Tento paragraf se ruší.
11. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého a druhů:
K § 13 navrhuji:
Místo slova "§ 13" vkládá se "§ 11".
12. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého a druhů:
K § 14 navrhuji:
Místo slov "§ 14" vkládá se "§ 12".
V odst. 1 za slova "v částkách" vkládá se "a o 50% zvýšených".
V odst. 2 za slova "dle drahotních poměrů" vkládá se "ve smyslu ustanovení v § 5, odst. 2 tohoto zákona".
V odst. 2 za slova "č. 495 Sb. z. a n." vkládá se "a zvýšených tímto zákonem".
V odst. 2 ruší se slova "do jejich úplného zrušení" a místo nich vkládá se "na 50% jich výše v odst. 1 uvedené".
13. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého a druhů:
K § 15 navrhuji:
Místo slova "§ 15" vkládá se "§ 13".
14. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého a druhů:
K § 16 navrhuji:
Místo slova "§ 16" vkládá se "§ 14".
15. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého a druhů:
K § 17 navrhuji.
Místo slov "§ 17" vkládá se "§ 15".
V odst. 2 ruší se "ve kterémž případě nevztahují se na ně ustanovení tohoto zákona" a místo nich vkládá se "jimž za podklad slouží ustanovení tohoto zákona".
16. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého a druhů:
K § 18 navrhuji:
Místo slova "§ 18" vkládá se "§ 16".
17. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého a druhů:
K § 19 navrhuji:
Místo slova "§ 19" vkládá se "§ 17".
V odst. 1 za slova "dle tohoto zákona" vkládá se: "Přebytky z dosavadních příjmů takto vzniklé vedeny jsou dále jako mimořádný příspěvek drahotní a podléhá i tento příspěvek - po předcházejícím snížení ve smyslu odst. 1 § 5 - snížení dle ustanovení odst. 2 téhož paragrafu."
18. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého a druhů:
K § 20 navrhuji:
Místo slova "§ 20" vkládá se "§ 18".
19. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého a druhů:
K § 21 navrhuji:
Místo slova "§ 21" vkládá se "§ 19".
20. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého a druhů:
K § 22 navrhuji:
Místo slova "§ 22" vkládá se "§ 20". (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)
21. Návrh posl. Blažka a druhů k § 1:
V odst. 4 se mění číslice 75% takto:
"o 150% pro zřízence, podúředníky a úředníky od XI. až do VIII. hodn. třídy, o 100% od VII. do V. hodn. třídy a o 75% od IV. do II. hodn. třídy".
22. Pozměňovací návrh posl. Simma, Patzela a druhů:
Předposlední odstavec §u 1 nechť zní: "zvyšuje se počínajíc 1. lednem 1923 pro zaměstnance a podúředníky, jakož i pro úředníky XI. až VIII. hodnostní třídy o 150%, pro úředníky od VII. hodnostní třídy vzhůru o 75%".
23. Pozměňovací návrh posl. Schälzkyho a druhů:
V §u 1, odst. 4 nechť je zařazeno místo "počínajíc 1. lednem 1923 zvyšuje se o 75%" toto znění: "počínajíc 1. lednem 1923 zvyšuje se o 100%".
24. Pozměňovací návrh posl. Grünznera a druhů:
V odst. 4 §u 1 budiž škrtnuto "75%" a nahrazeno "100%".
25. Doplňovací návrh posl. dr. Keibla a druhů k § 1:
Budiž připojen nový 6. odstavec:
"Základním platem podle §u 3 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 314 Sb. z. a n., jest rozuměti ten základní plat, jaký náležel státním zaměstnancům a učitelům podle ustanovení zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n., před platností tohoto zákona".
26. Návrh posl. Blažka a druhů k § 2:
Odstavec 1. zní:
Místní přídavek činí 50% služného a může dosáhnouti nejvýše 7500 Kč.
Odstavec 4 zní:
Všem státním zaměstnancům započítá se do základu pro vyměření pensijních požitků částka 2000 Kč.
Odstavec 6 se škrtá.
27. Pozměňovací návrh posl. a druhů:
§ 2, 1. odstavec budiž škrtnut a v nové úpravě nechť zní:
"Místní přídavek se stanoví 50% služného, stanoveného v §u 1. Nejvyšší výměra místního přídavku vymezená dosud u státních zaměstnanců civilních, vojenských a četnických, zařaděných do XI. až V. hodnostní třídy včetně částkou 4000 Kč a u státních zaměstnanců, náležejících do kategorie podúřednické a zřízenecké, pak u gážistů mimo hodnostní třídy a u definitivních četníků a četníků na zkoušku částkou 2000 Kč, se ruší."
28. Návrh posl. Blažka a druhů k §u 4:
První až čtvrtý odstavec se škrtá a nahrazuje takto:
Aktivním státním zaměstnancům civilním i vojenským v § 1 jmenovaným příslušejí mimo služné a místní přídavek od 1. ledna 1923 přídavky na každé dítě bez rozdílu počtu 1500 Kč ročně.
29. Pozměňovací návrh posl. dr. E. Feyerfeila, dr. Keibla a druhů k §u 4:
Odstavec 1 nechť zní:
Civilním a vojenským státním zaměstnancům v § 1 jmenovaným příslušejí mimoslužné a místní přídavek počínajíc 1. lednem 1923 přídavky na děti, a to na každé nezaopatřené dítě 2400 Kč ročně.