Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění některá ustanovení o přímých daních, platných na Slovensku a v Podkarpatské Rusi pro rok 1923 (tisk 3861).

Zpravodajem je pan posl. dr. Nosek.

Má snad pan zpravodaj nějakou korekturu?

Zpravodaj posl. dr. Nosek: Prosím.

V §u 1, v řádce třetí je tisková chyba, místo "zákl." má státi "zák.", t. j. zákonného článku XXIX. Jiných oprav není.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji přijala poslanecká sněmovna ve čtení prvém - ovšem s tiskovou korekturou, týkající se §u 1, kterou teď sdělil pan zpravodaj dr. Nosek, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu tuto také ve čtení druhém a tím je vyřízen odst. 3. pořadu dnešní schůze.

Přikročíme k odst. 4., jímž jest:

4. Druhé čtení osnovy zákona o upotřebení části správních přebytků hromadných sirotčích pokladen (tisk 3872).

Zpravodajem za výbor ústavně právní a rozpočtový je pan posl. dr. Matoušek.

Má pan zpravodaj nějakou korekturu?

Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Nemám.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak byla poslaneckou sněmovnou přijata ve čtení prvém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona tohoto také ve čtení druhém, a to ve znění souhlasném s předchozím usnesením senátu.

Vyřízen je tím odstavec 4. pořadu dnešní schůze.

Přikročíme teď k odst. 6., jímž jest:

6. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 3882) o dalším vyplácení drahotních přídavků k důchodům podle zákona o pensijním pojištění (tisk 3914).

Zpravodaji jsou za výbor soc.-politicky předseda téhož výboru p. posl. Johanis, jenž převezme referát místo omluveného a nepřítomného pana posl. dr. Wintra, a za výbor rozpočtový p. posl. dr. Matoušek.

Uděluji slovo prvnímu referentu p. posl. Johanisovi.

Zpravodaj posl. Johanis: Slavná sněmovno! Návrhem pod číslem tisku 3882 dožaduje se státní správa prodloužení zákona ze dne 12. srpna 1921 o dalším vyplácení drahotních přídavků k důchodům podle zákona o pensijním pojištění.

K tomuto návrhu je nutno uvésti tyto důvody:

Zákonem ze dne 21. prosince 1921, č. 48 Sb. z. a n., byla působnost zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 299 Sb. z. a n., o drahotních přídavcích k důchodům podle zákona o pensijním pojištění prodloužena do 31. prosince 1922. Během několika dnů působnost tohoto zákona tedy uplyne.

Motivy, které vedly k vydání zákona č. 299 z roku 1921, zejména vysoké ceny životních potřeb, trvají doposud. Dlužno sice přiznati, že vzestupem československé valuty ceny těchto potřeb poněkud poklesly, ale pokles ten není ani všeobecný, ne tak pronikavý, aby jím bylo lze odůvodniti byť i jen snížení, natož vůbec odnětí drahotních přídavků k pensijním důchodům. Nutno míti na zřeteli, že výše pensijních důchodů i s přídavky stále ještě není v náležitém poměru k vysokým cenám životních potřeb. Dokazuje to zejména cenová politika na trzích ve velkých městech teď před svátky a je nesporno, zejména u pensistů, že stačí právě jen k uhájení holé existence oněch důchodců. Je proto jen požadavkem spravedlnosti, aby drahotní přídavky v neztenčené míře byly vypláceny důchodcům dle zákona o pensijním pojištění na tak dlouho, až cena životních potřeb klesne tou měrou, že bude odůvodněna nová úprava drahotních přídavků. Poněvadž je možno, že doba dle názoru vlády k této úpravě vhodná nastane právě v době, kdy nebude zasedati Národní shromáždění, je účelno zmocniti vládu, aby onu novou úpravu v příhodné době provedla vládním nařízením.

Potřebu neztenčené výplaty drahotních přídavků - a to pro celý rok 19231 - zdůraznil též Všeobecný pensijní ústav v Praze, jenž po stránce úhradové prohlásil, že náklad spojeny s vyplácením drahotních přídavků bude činiti v roce 1922 okrouhle 7,000.000 Kč, a tudíž při předpisu 160 milionů Kč premií nepřestoupí 4 1/2%, jež se rozvrhnou na zaměstnavatele. Pro rok 1923 očekává Všeobecný pensijní ústav ještě další vzrůst premií, zejména provedením pojištění osob dosud pojišťovaných náhradně - zrušení náhradních smluv - takže i při zvýšeném nákladu na drahotní přídavky podmíněné přírůstkem důchodů bude lze i při rozvrhu drahotních přídavků za r. 1923 zachovati rozvrhovací procento 4 1/2%.

K tomuto důvodu, který uvádí Všeobecný pensijní ústav, bych poukázal na tuto věc: Mám dojem, že se Všeobecný pensijní ústav mýlí. Když získá nové pojištěnce zrušením náhradních smluv, nepočítal s poklesem na příjmech u pensijních přídavků, který se jako v každém pojišťovacím ústavu dostaví i u Všeobecného pensijního ústavu, poněvadž průmyslová krise, kterou trpí všechny pojišťovací ústavy, ať nemocenské pokladny, úrazové pojišťovny a ovšem i pensijní ústavy, přirozeně bude míti tentýž vliv i na příjmy Všeobecného pensijního ústavu. Nicméně však pensijní ústav neuvádí jiného důvodu, který mluví pro prodloužení výplaty drahotních přídavků k pensijním důchodům. Tento důvod je, že pensijní ústav přece jenom má stále větší příjem od nových pojištěnců, které získává tím, že je vyhledává, a zejména od pojištěnců, kteří nejsou přihlášeni, a nepočítá s příjmem, který musí dostávati, a samozřejmě také nemá risika u těchto získaných nepřihlášených pojištěnců, poněvadž příjmy od nich dostane třeba dodatečně i s úroky. Je nesporný fakt, že vyplacené drahotní přídavky k pensijnímu důchodu Všeobecný pensijní ústav uhradí, ale ne z důvodů těch, které uvádí sám, nýbrž z důvodu jiného, že totiž nepočítá s příjmy od členů, kteří nejsou přihlášeni, od kterých však příspěvky dostává. Z prohlášení Všeobecného pensijního ústavu je zároveň vidno, že poskytnutí drahotních přídavků k pensijním důchodům případně po celý rok 1923, nebude znamenati pro zaměstnavatele zvláštního zatížení proti dosavadnímu stavu.

Výbor soc.-politický projednal odborně tuto osnovu, uznal prodloužení působnosti zákona za odůvodněné a navrhuje slavné sněmovně, aby vládní návrh schválila. Zejména uvažoval o otázce, má-li se vládě dáti možnost, aby nařízením prodloužila se platnost tohoto zákona. Protože věc je nepatrného významu, ne sice finančně a sociálně, nýbrž zákonodárně - sociálně a finančně osnova je důležitá - a protože vláda nemůže prodlužovati osnovy bez vědomí Pensijního ústavu, který je na věci interesován a který, kdyby mu nestačily příjmy pro vyplácení drahotních přídavků, jistě by nedal souhlasu, a není tedy nebezpečí, že by vláda ke škodě pojištěnců něco dělala, z tohoto důvodu výbor přistoupil na klausuli v §u 2, že tento zákon je možno vládě prodloužiti nově zvláštním nařízením.

Prosím v zastoupení soc.-politického výboru, aby vládní osnova tak, jak ji vláda předložila a jak ji také výbor schválil, byla poslaneckou sněmovnou přijata. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji za výbor rozpočtový p. posl. dr. Matouškovi.

Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Vážená poslanecká sněmovno! Rozpočtový výbor prozkoumal tuto předlohu po stránce úhradové, a poněvadž nejde o nějakou úhradu, kterou by poskytoval stát, nýbrž Všeobecný pensijní ústav, omezil se rozpočtový výbor pouze na kritiku a posudek toho, co Všeobecný pensijní ústav v Praze ohledně úhrady sdělil. Všeobecný pensijní ústav sděluje, že prodloužením zákona na r. 1923 nebude potřeba rozvrhovací procento na r. 1922 stanovené 4 1/2% zvyšovati, a z toho vyvozuje, že pro zaměstnavatele nevzejdou z toho větší náklady nežli r. 1922. Toto vzal rozpočtový výbor za základ a vzhledem k tomu, že úhrada nebude činiti Všeobecnému pensijnímu ústavu potíží, také se stanoviska úhrady rozpočtový výbor připojuje se k usnesení soc.-politického výboru. Já pak jako referent, zvolený v rozpočtovém výboru, dovoluji si doporučiti, aby Národní shromáždění usneslo se na vládní osnově tak, jak vládou byla podána. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zahajuji debatu. Než udělím slovo zapsanému řečníku, navrhuji řečnickou lhůtu 20 minut. Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Námitek není, návrh můj je přijat.

Uděluji slovo p. posl. Hirschovi.

Posl. Hirsch (německy): Slavná sněmovno! Návrh, kterým se zde máme zabývati, jedná o vyplácení drahotních přídavků a rent podle zákona o pensijním pojištění. Běží zde o zákon z 12. srpna 1921 o pensijním pojištění, který zvýšil požitky osob ve výslužbě drahotními přídavky. Tehdejší zákon byl odůvodněn tím, že ony požitky byly považovány za nedostatečné, aby uspokojily třebas jen nejzákladnější potřeby pensistů, a bylo řečeno, že hospodářské poměry nedoznaly ještě takových změn, aby tyto přídavky mohly býti považovány za zbytečné. Proto vláda navrhla, aby působnost zákona byla prodloužena až přes 31. prosinec t. r.

Již ve výboru zdvihl se velmi živý odpor proti tomuto odůvodnění. Vždyť zde přece běží o nejpotřebnější z potřebných. Renty, které tito pensisté dostávají, jen tak tak že postačí k uspokojení jen nejnutnějších a nejnezbytnějších potřeb, a nyní se má dáti vládě možnost, aby v okamžiku, který uzná za příznivý, zrušila tyto přídavky k rentám. Proti tomu se musíme co nejrozhodněji ohraditi. Nemůžeme a nesmíme dáti vládě do rukou této moci, neboť víme, jak vládní strany posuzují poměry v Československé republice, a po 31. prosinci utvářela by se brzy situace pravděpodobně tak, že by právě tyto 300%ní přídavky k rentě byly zrušeny. Již v r. 1921, když byl poprvé podán návrh na 300%ní přídavky, přednesli jsme zde ve sněmovně všechny důvody, jež prokazují, že renta je vyměřena příliš nízko. Podali jsme tehdy návrh na zvýšení o 400%. Avšak tento návrh byl zamítnut. Nyní má býti vláda, či lépe řečeno, ministr sociální péče zmocněn, aby v kterémkoli okamžiku tyto přídavky odstranil. Obracíme se proti tomu se vsí rozhodností.

Přídavky k rentám se vybírají rozvrhovacím řízením. Tohoto podnětu musíme použíti, abychom poukázali na to, že ve starém ústavu byly nahromaděny ohromné sumy z kapes zaměstnanců. Byla to sta milionů. Při převratu se ukázalo, že nashromážděné peníze se staly nyní úplně bezcennými. I výpočty, jež byly směrodatné pro vybírání premií, byly válkou a změněnými poměry úplně zvráceny. Dřívější platy jsou bezcenné. Nově pojištění dostávají dnes více než pojištěnci staří. V Rakousku se přešlo od úhrady kapitálové ke smíšené soustavě. To se zdálo nesmírně radikální, ale i my v Československé republice musili jsme sáhnouti částečně k rozvrhovacímu řízení a zvýšení rent, rozvrženo na všechny zájemníky, kteří přicházejí v úvahu, nemělo by ve skutečnosti žádného zvláštního významu. Jednotlivý průmyslník by těchto malých částek vůbec ani nepocítil. A přece se chce zde ze zcela určitého důvodu šetřiti právě na nejubožejších.

Rád bych použil této příležitosti také k tomu, abych několika docela stručnými slovy ukázal, že nás zákon o pensijním pojištění musí býti konečně od základů změněn. Tenkrát, koncem roku 1921, když jsem zde v této slavné sněmovně mluvil, poznamenal pan zpravodaj ke konci své řeči, že bylo podáno několik dobrých podnětů, že bude těchto podnětů použito a že budou provedeny. Nestalo se však nic, máme stejný zákon, jaký byl po převratu vypracován pro Československo. Připomenul bych jen to, že za dnešních poměrů t. zv. staří pojištěnci a staropensisti jsou dnes se svým čekatelstvím a se svými rentami v mnohem nepříjemnějším a horším postavení než t. zv. nově pojištění. Zvlášť důrazně bych chtěl poukázati na to, aby bylo konečně už jednou vyhověno našemu požadavku na započítání válečných služebních let. I v tomto směru byly zde ve sněmovně podány návrhy. Kolega Klein zde podal návrh, aby určitá částka byla zařaděna do rozpočtu. Návrh ten byl tehdy zamítnut. Jsme toho mínění, že renta by měla býti nezávislá na skromném platu začátečníkovu, že invalidní, vdovská a sirotčí renta měla by býti splatná již po menším počtu měsíčních příspěvků, snad po 24 měsících, že výše renty neměla by záviseti na trvání pojištění, že invalidní renta po 420 měsíčních příspěvcích nebo po dokonaném 65. roce věku měla by se vypláceti, jako renta starobní. Těm, kdož dostávají rentu, měl by býti povolen také asi 20%ní příspěvek na zaopatření dětí. Zvláště důležitým bodem by bylo pojištění osob bez místa u pensijního ústavu. Při tom poukazuji na to, že Rakousko vyplácí i nadále podporu v nezaměstnanosti po celou dobu nezaměstnanosti těm zaměstnancům, kteří byli odmítnuti státním úřadem pro nezaměstnané. Do karence musel by býti započítán také čas, po který členové dostávají nemocenské. Ale především musil by býti konečně povolen státní příspěvek, má-li pensijní pojištění pro zaměstnance blahodárně působiti. V § 13 zákona se praví, že zaměstnanec, který se ožení po 50. roce, nezanechává nároku vdovského. Bylo by možno snad ustanoviti, že po pětiletém spolužití i vdova po 50letém zaměstnanci nabude nároku na rentu. Zajímavé je, že § 21 zákona praví, že renta se zastaví, má-li pojištěný nebo poživatel renty odpykati trest na svobodě delší jednoho měsíce. To je zajisté ustanovení, jež by mělo býti ze zákona co nejrychleji odstraněno. Také ti, kdož, jako poživatelé renty žijí v cizině, mají nárok na rentu jen tehdy, souhlasí-li správní komise pensijního ústavu. V tomto případě se poskytuje jen odbytné ve výši poloviny hodnoty kapitálu. To je velmi tvrdé ustanovení, které by mělo býti odstraněno, aspoň přechodnými ustanoveními pro nejbližší dobu. Také by bylo důležité, aby byly sjednány smlouvy a vzájemnosti s jinými státy a konečně aby byla převedena naše pohledávka z Rakouska. Také o tom byla už několikrát učiněna zmínka, nemůžeme se však dověděti, jak dalece se vyjednávání podařilo. A přece ústav může dospěti k řádné účetní rozvaze jen tehdy, budeme-li konečně věděti, jak veliké jsou zbytky, jez dostaneme z Rakouska.

Avšak zcela energicky musíme se s tohoto místa domáhati vypsání voleb. Je to naprosto nemožný stav, že tento ústav, který má tak ohromnou odpovědnost, je veden určitým počtem jmenovaných osob. Už několikrát a velmi důrazně jsme požadovali, aby byly konečně provedeny volby. Bohužel, neděje se v tomto směru nic; musíme odmítnouti odpovědnost za to a musíme to slavné sněmovně důtklivě a velmi důrazně připomenouti a žádati, aby rozhodující činitelé v tomto státě konečně připravili všechno, aby do těchto ústavů přišli konečně volbami odpovědní lidé. Máme několik zemských úřadoven, které jsou dnes vedeny úředníky, kteří ovšem byli kdysi do zemských úřadů zvoleni, ale už dávno nejsou zaměstnanci, při čemž, mimochodem řečeno, tito lidé dávno pozbyli práva, aby odpovědně působili v zemských úřadovnách. Mocenské poměry v zaměstnanectvu se značně změnily. Svobodně odborově organisovaní zaměstnanci nemají zastoupení v zemských úřadech. Při tom bych výslovně prohlásil, že trváme na zemských úřadovnách, že však si rozhodně přejeme, aby byly rozepsány volby. V tomto smyslu jsme podali slavné sněmovně návrh. Chceme zde však také prohlásiti, že chceme míti zajištěnu autonomii těchto ústavů, jsme toho názoru, že zde mají rozhodovati jen zaměstnanci a nikoli podnikatelé. Ve správní komisi vzbudilo velmi velké rozčilení, když jsem pánům podnikatelům prohlásil, že se nemají míchati do našich věcí, že volby jsou věcí pouze zaměstnanců, že podnikatelé strojí všechny možné úklady, aby nám právo volební vzali. Jsme toho názoru, že při veškerém nemocenském pojišťování, při nemocenských pokladnách a při příštím sociálním pojištění podmínkou rozvoje jest samospráva pracujících. Doufáme, že se nám podaří úplně dojíti zde úspěchu. Nemusíme snad teprve připomínati, že při této příležitosti důtklivě žádáme, aby bylo konečně zavedeno pojištění i pro ostatní pracovníky, aby konečně už spatřil v této slavné sněmovně světlo světa aspoň návrh na všeobecné sociální pojištění.

Návrh v tomto znění musíme odmítnouti.

Nemůžeme vládě povoliti, aby ve chvíli, která se jí bude zdáti vhodnou, nařízením zrušila 300%ní přídavky k rentám. Musíme žádati, aby toto místo bylo ze zákona vypuštěno a požadujeme, aby co nejdříve byly vypsány volby, abychom podle výsledku voleb přistoupili k tomu, aby pensijní zákon, zákon o pojištění byl od základu nově vybudován. (Souhlas na levici.)

Předseda (zvoní): Pan posl. Häusler podal návrh, žádám o jeho přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Návrh posl. Häuslera a soudr.:

V § 1 škrtnouti je slova: "až do nové úpravy ..... nařízením".

Předseda: Návrh tento je dostatečně podporován a je předmětem jednání.

Dále je podán panem posl. Hirschem návrh resoluční. Žádám o jeho přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Resoluční návrh posl. Hirsche a soudr.:

Vláda se vybízí, aby učinila všechny přípravy, by volby do pensijního ústavu vykonaly se co nejdříve, nejdéle do dvou měsíců.

Předseda: Také tento návrh je dostatečně podporován a je předmětem jednání.

Ke slovu není dále nikdo přihlášen, uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji posl. Johanisovi.

Zpravodaj posl. Johanis: K návrhu posl. Häuslera připomínám, že už jsem odůvodnil jaksi oprávněnost závěrečných slov §u 1 při své zprávě důvodové. Kolegové jmenovaní žádají, aby slova "až do nové úpravy, jíž provede vláda nařízením" byla v § 1 vyškrtnuta. Já jsem řekl, že zde žádné risiko není, aby tato slova byla v § 1 nechána, poněvadž vláda jistě nemůže nic dělati bez vědomí Všeobecného pensijního ústavu, ať jde o snížení drahotních přídavků neb o jich zrušení. Proto se nemohu přimlouvati za přijetí návrhu tohoto a prosím, aby byl zamítnut.

Co se týče resolučního návrhu kol. Hirsche, v němž žádá, aby vláda byla vybídnuta, aby učinila všechny přípravy pro volby do Všeobecného pensijního ústavu a aby tyto byly vykonány do dvou měsíců, navrhuji, aby tato resoluce byla postoupena výboru sociálně-politickému k uvážení z těchto důvodů: Volby do dvou měsíců do takového velkého ústavu, jako je Všeobecný pensi ní ústav, vůbec nelze stanoviti a schválením resoluce by se věc vůbec nemohla provésti. Je otázka, mohou-li se volby do Všeobecného pensijního ústavu provésti bez slyšení Všeobecného pensijního ústavu, lze-li vůbec volby prováděti, kdy a v jaké lhůtě. Z těchto důvodů navrhuji aby resoluce byla postoupena na uváženou výboru soc.-politickému. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo dalšímu zpravodaji, p. posl. dr. Matouškovi.

Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Připojuji se k návrhu pana referenta soc.-politického výboru, a to, pokud se týče druhého návrhu z těchto dodatečných důvodů: Návrh tento, aby byla do dvou měsíců provedena volba, nesouvisí plně ani věcně ani formálně s projednávanou látkou a byl by jistě důvodem pro naprosté zamítnutí této resoluce. Proto také stanovisko soc.-politického výboru je velmi liberální, když navrhuje, aby resoluce předána byla výboru soc.-politickému k dalšímu uvážení.

Ale i věcně budou zde námitky proti tomuto návrhu proto, poněvadž nelze provésti volby, aniž bychom provedli celou reformu Všeobecného pensijního ústavu. Bez této reformy k volbám přistoupiti nelze. Jsou to námitky věcné a proto se připojuji k návrhu pana referenta soc.-politického výboru, aby tato resoluce byla předána výboru soc.-politickému k uvážení. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst.

Míním dáti hlasovati tímto způsobem:

Nejprve bychom hlasovali o § 1 ve znění navrženém p. posl. Häuslerem a soudr., a bude-li znění toto zamítnuto, hlasovali bychom o § 1 podle zprávy výborové.

Na to bychom hlasovali o § 2, o nadpisu a úvodní formuli ve znění, jak jest obsaženo ve zprávě výborové.

Je snad proti tomuto způsobu hlasování nějaká námitka? (Nebyla.)

Není jí. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Budeme nejprve hlasovati o § 1 ve znění navrženém p. posl. Häuslerem a soudr. Žádám o jeho přečtení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

V § 1 škrtnouti jest slova: "až do nové úpravy.... nařízením".

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí se zněním § 1 tak, jak je navržen p. posl. Häuslerem a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh p. posl. Häuslera a soudr. je zamítnut.

Kdo souhlasí teď s § 1 ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, § 1 ve znění zprávy výborové je schválen.

Teď budeme hlasovati o § 2, nadpisu a úvodní formuli zákona.

Kdo souhlasí s § 2, nadpisem a úvodní formulí zákona ve znění, jak jej navrhuje zpráva výborová a páni zpravodajové, nechť zvedne ruku. (Děje se.) .

To je většina, § 2, nadpis a úvodní formule zákona ve znění navrženém zprávou výborovou jsou schváleny.

Tím poslanecká sněmovna osnovu tuto přijala ve čtení prvním.

Zbývá nám ještě rozhodnouti o resolučním návrhu podaném p. posl. Hirschem a soudr. Žádám, aby byl přečten.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Vláda se vybízí, aby učinila všechny přípravy, by volby do pensijního ústavu vykonaly se co nejdříve, nejdéle do dvou měsíců.

Předseda: Páni zpravodajové navrhují, aby resoluční tento návrh byl přikázán výboru soc.-politickému.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím je přijat návrh pp. zpravodajů na přikázání tohoto resolučního návrhu výboru soc.-politickému a vyřízen je odst. 6 pořadu dnešní schůze.

Přikročíme k odst.7, jímž jest:

7. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3885), kterým se upravuje vyplácení drahotní přirážky k důchodům válečných poškozenců (tisk 3915).

Zpravodaji jsou pp. posl. Ant. Novák a Kasík.

Uděluji slovo prvnímu zpravodaji - za výbor sociálně-politický - p. posl. Ant Novákovi.

Zpravodaj posl. Ant. Novák: Slavná sněmovno! druhý vládní návrh zákona, o kterém kladu si za čest jménem soc.-politického výboru slavné sněmovně referovati, pojednává o důchodech válečných poškozenců. Podle vládního návrhu zákona upravuje se vyplácení drahotní přirážky k důchodům válečných poškozenců. Jak známo, původní zákon ze dne 20. února 1920 v míře dosti skrovné vyměřil důchody válečným poškozencům a vzhledem k tomu, že právě v době té panovala ještě všeobecná drahota, byl zákonem stanove 50%ní zvýšený důchod, který platil podle zákon a platí do 31. prosince 1922. Je přirozeno, že musí býti včas učiněno opatření, aby od 1. ledna 1923 určité důchody přesně zákonem vymezené mohly býti nadále vypláceny. Objevovaly se snahy - o tom není sporu - aby 50% drahotní přirážka byla na určitou míru snížena. Ministerstvo soc. péče vychází ze správného předpokladu, uvádí-li v důvodové zprávě, že když na jedné straně částečně poklesla drahota životních potřeb, na druhé straně nezaměstnanost, hospodářská krise přirozeně v prvé řadě postihuje válečné poškozence, a o tom nebude jistě nikdo pochybovati, že právě váleční poškozenci, jimž původním zákonem vyměřen byl důchod poměrně nízký, který u 100% invalidy činí 1800 K, u vdovy 800 K, u prvního sirotka 300 K a u druhého následujícího sirotka 252 Kč ročně, mají důchod tak malý, že již tehdá, když projednávána byla novela zákona v soc.-politickém výboru, bylo samozřejmo, že do té doby, dokud nebudou vypláceny důchody podle novely, není možno mluviti o tom, aby 50% drahotní přirážka byla odbourána. Podle vládního návrhu zákona přirážku ve výši 50% k základním důchodům, vyměřeným podle zákona ze dne 20. února 1920, jest i na dále vypláceti až do nové úpravy, kterou provede vláda nařízením. Zda v mezidobí, nežli počne býti vyplácen důchod podle novely zákona, bude možno snížiti 50% drahotní přirážku, nevím; domnívám se, že je to nemožno a že jistě tato 50% drahotní přirážka, která alespoň částečně zvyšuje naprosto nedostatečný důchod, určený podle původního zákona, zůstane i na dále v platnosti.

Při projednávání vládního návrhu zákona soc.-politicky výbor přijal některé resoluce. Ale, slavná sněmovno, budiž mi předem dovoleno, abych snad zde - nebývá to zvykem, ale přiléhá to právě k věci - poukázal na poslední článek p. dr. Nováka v revue "Parlament", kde pojednává o tom, co vlastně resoluce je a co resoluce býti má. Při otázce péče o válečné poškozence, kterou se i tato slavná sněmovna již několikrát zabývala, přijali jsme také některé resoluce. Domníval bych se - a souhlasím v tom úplně s názory pana dr. Nováka, které tlumočí v revui "Parlament" - že resoluce nesmí býti pouhým kouskem popsaného papíru, nýbrž resoluce, na které se usnese zákonodárný sbor, jest - řekl bych - závaznou pro příslušné činitele, a je tudíž nesprávno prostě přecházeti přes resoluci a neuznati za dobu jednoho roku resoluci, na které se usnesl parlament, za hodnou, aby k ní bylo jakékoli stanovisko zaujato.

Velectěné dámy a pánové! Při péči o válečné poškozence vedle zákonného opatření téměř souběžně jde péče charitativní, která musí býti vedena v tom směru, aby umožnila válečným poškozencům zařadění do praktického hospodářského života. To se děje různým způsobem. Po této stránce i v druhém směru - již při projednávání jedné osnovy zákonné jsem to uvedl a také resoluce to žádá - jeví se nutnost vyplácení důchodu podle novely. Zde byly překážky opravdu těžké, ale také v druhém směru, pomoci válečným poškozencům, byla poctivá snaha a také kousek práce bylo vykonáno. Jakým způsobem se pomáhá? Jeden z význačných způsobů byl ten, že živnosti koncesované nebo licencované přidělují se válečným poškozencům. Jednou z těchto živností - a v určitých případech slušnou živností - byly prodejny tabáku. Prodejny tabáku z převážné většiny byly a jsou v rukou lidí, kteří mnohdy bez toho výtěžku mohou se obejíti, majíce ještě dosti značné příjmy ze svého hlavního zaměstnání. Podle předpisů má býti trafika odejmuta těm, kteří nejsou existenčně na výnosu trafiky závislí, dává se jim tříměsíční výpověď; 95% držitelů trafik poslední dny podává námitky, znova počíná setření, které podřízené orgány mají provádět. V celé řadě případů děje se to způsobem naprosto neuspokojivým.

Při projednávání novely zákona v této slavné sněmovně i předem v soc.-politickém výboru byla to kol. Zeminová, která navrhla resoluci, podle které příslušným činitelům se ukládá, aby v dozírné době předpisy pro zadávání trafik byly pozměněny do té míry, aby prakticky se to dalo prováděti. Já lituji a žaluji, že tato resoluce je kouskem popsaného papíru a ze se prostě neprovádí. Bylo by žádoucím, aby takovým způsobem usnesení zákonodárných sborů nebylo zlehčováno Nepřimlouvám se za velký počet resolucí a souhlasím s tím, aby každá resoluce byla náležitě zdůvodněna, ale když jest zdůvodněna, mají příslušní činitelé povinnost starati se o to, aby resoluce buďto bylo prováděna nebo aby bylo dáno vysvětlení, z jakých důvodů v plném rozsahu nebo částečně prováděna být nemůže. To jsem považoval za nutné předeslati, když kladu si za čest doporučovati další resoluce soc.-politického výboru, že záleží poslanecké sněmovně na tom, když hlasuje pro resoluce, aby resoluce se také prováděly.

Soc.-politický výbor přijal v prvé řadě resoluci posl. Nováka, podle které ministerstvo soc. péče se zmocňuje, aby při súčtování výplaty důchodů v případech zvláštního zřetele hodných mohlo upustiti od vymáhání přeplatků. Otázka má se takto: Měli jsme zákon, ale vzhledem k překážkám, o kterých jsem zde mluvil, ministerstvo soc. péče nemělo dostatek administrativních a technických možností, aby zákon včas byl proveden. Celá řada dostávala ještě vyživovací příspěvek přes lhůtu, kdy již měla dostávati důchod podle zákona. V určitých případech vyživovací příspěvky byly vyšší, než činil ten nepatrný důchod, zvláště u vdov s několika dětmi. Podle zákona je nyní prakse taková, že se při počátku vyplácení důchodu podle zákona vše súčtuje, a to, co dotyčná vdova s dětmi přebrala, se jí nyní strhuje. Praktický výsledek je takový, že v řadě případů vdova má sice podle zákona nárok na důchod, ale musela by si ještě vypůjčiti někde peníze, aby zaplatila zpět to, co předem, nikoli svojí vinou, nýbrž v důsledku skutečně těžkých poměrů obdržela.

Tento stav je neudržitelný. Nejde snad o veliké částky, ale račte posouditi, když takové vdově s několika dětmi, která počítá s každým haléřem a s každou korunu, má se nyní škrtnouti 400, 500, případně i 600 Kč, za dlouhou dobu přebraných, že pak to je bolestné a těžké. Přirozeně není v intencích zákonodárce, aby trestal takovým způsobem důchodce proto, že zde nebylo možnosti vypláceti jim důchod podle zákona. Tedy v tomto směru má se odpomoci tím, že by podle resoluce ministerstvo soc. péče bylo zmocněno, aby v případech zvláštního zřetele hodných přeplatky nevymáhalo. Já nejenom že prosím slavnou sněmovnu o přijetí této resoluce, ale také současně prosím příslušné úřady republiky, aby tato resoluce jako výraz vůle nejvyššího zákonodárného sboru prakticky se prováděla.

Ve směru druhém je zde resoluce pana kol. Schälzkyho, která zní: "Vláda se vybízí, aby zákon z 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., v 6 měsících provedla, aby byly všem válečným poškozencům vyplaceny důchody po uplynutí této lhůty zlepšené oproti zákonu z 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n."

To je v podstatě to, o čem páni poslanci mají v oboru své působnosti nejjasnější přehled, t. j. dáti válečným poškozencům to, co jim podle novely zákona přísluší. Velectění, nedivte se nikdy tomu, když snad v určitých ojedinělých případech přicházejí váleční poškozenci a snad jednotlivci ostřeji vystupují, aby dostali zákonem zaručený důchod. Vžijme se jaksi do opačného případu. Kdyby jiní činitelé, kteří mají určitý důchod, tento důchod podle zákona nedostávali rok, dva roky, tedy pochopitelně budou také protestovati a žádati, co jim podle zákona patří.

Pokud jde o celou řadu jiných otázek při tomto zákoně v sociálně-politickém výboru nadhozených, prosím, aby slavná sněmovna věnovala jim pozornost. Jsem pevně přesvědčen, že péče o válečné poškozence v naší republice není vyřešena do té míry, abychom se mohli postarati alespoň přibližně snesitelným způsobem o těžké válečné poškozence, vdovy a sirotky. Prosím, my nemáme dnes v naší republice jediného léčebného ústavu, kde by mohli býti léčeni váleční poškozenci, ať již nemocní tuberkulosou nebo jinou chorobou. Nemáme dnes v naší republice ani jediného invalidního domu, ani domu pro sirotky.

Slavná sněmovno! Řekl jsem to již na jiných místech. Měl jsem letošního roku možnost seznati péči o válečné poškozence v Jugoslavii, kde jsem navštívil řadu sanatorií v Golniku, v Brestovci a v Niši, kde pečuje se o válečné poškozence a kde se léčí z chorob ve válce utrpěných Měl jsem potěšení navštíviti invalidní dům v Zemuni, a s povděkem bych vítal, kdyby více pánů kolegů z tohoto slavného sboru mělo možnost - čekali jsme, že i se to stane přijeti do Jugoslavie a podívati se, jaká tam je péče o válečné poškozence. Ve vzorném invalidním domě v Zemuni je ošetřováno 400 invalidů a 100 slepců, je tam postaráno o těžké invalidy, a my jsme byli nuceni při prohlídce prohlásiti, že to u nás nemáme. V tomto směru, pokud jde o péči zákonodárnou, naše zákony celkově vyrovnají se mnohým zákonům v sousedních státech, pokud však jde o druhou péči, charitativní, totiž o umožnění, aby váleční poškozenci nalezli ztracené zdraví, abychom postarali se o těžké válečné invalidy, o sirotky, po této stránce u nás nebylo vykonáno téměř ničeho. Zde je otevřené pole působnosti. Na tomto poli máme povinnost všichni spolupracovati.

Již několikráte jsem konstatoval, že při projednávání otázek, tykajících se válečných poškozenců, bývala vzácná jednomyslnost, a bylo zde určité pochopení pro ty, kteří ve válce nejvíce trpěli, ztratili zdraví a ztratili své živitele. Prosil bych slavnou sněmovnu, abychom v této jednomyslnosti i nadále se sesli, aby i nadále válečným poškozencům byla věnována pozornost, kterou zasluhují. Ozývají-li se v určitých kruzích časem hlasy, že sem a tam jsou jednotlivci, kteří zneužívají zákona a podobně, prosím, to jsou jen jednotlivci, za které nemůže odpovídati celek, za které nemůže odpovídati celý ten veliký souhrn všech válečných poškozenců.

Slavná sněmovno! Doporučuji vládní návrh zákona v původním znění! Doporučuji zároveň resoluce, a to jak posl. Nováka, tak posl. Schälzkyho. Prosím, aby tyto resoluce nebyly opětně jen kouskem popsaného papíru, jako je resoluce kol. Zeminové, kde jedná se o otázku zadávání trafik. Jsem pevně přesvědčen, že péči o válečné poškozence i nadále musíme věnovati zvýšenou pozornost. (Výborně!)