Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: Buříval, inž. Botto, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Bradáč, Taub.
224 poslanců dle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda Švehla; ministři Bechyně, dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, dr. Hodža, Malypetr, dr. Markovič, Novák, dr. Rašín, Srba, Šrámek, Udržal.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník
dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 167. schůzi poslanecké sněmovny.
Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. dr. Bartoškovi, dr. Dérerovi, Chalupníkovi a Oktávcovi vesměs pro neodkladné zaměstnání, posl. Chlebounové pro onemocnění; dovolenou na tento týden posl. Tausikovi pro neodkladnou cestu do Podkarpatské Rusi; dovolenou do 21. t. m. pro chorobu udělil jsem posl. Votrubovi.
Lékařské vysvědčení předložil posl. Kaiser.
Klub čsl. socialistů oznámil přípisem ze dne 10. listopadu 1922 resignaci posl. Sajdla na funkci pořadatele.
Volbu nového pořadatele navrhnu na pořad příští schůze.
Byly provedeny některé změny
ve výborech. Žádám za jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Socialisační výbor ve schůzi dne 9. listopadu t. r. zvolil předsedou posl. Draxla; místopředsedy posl. Brožíka, dr. Kubíčka a Koška; zapisovateli posl. Dubického a Tayerle.
Do výboru rozpočtového vyslal:
klub poslanců der deutsch. soz.-dem. Arbeiterpartei na schůzi dne 9. listopadu posl. Hillebranda za posl. Hackenberga a posl. Dietla za posl. Beutela, na schůzi dne 10. listopadu dopol. posl. Jokla za posl. Hillebranda, na schůzi téhož dne odpol. posl. Hackenberga za posl. Jokla; klub posl. čsl. národní demokracie na schůzi dne 10. listopadu posl. Veverku za posl. dr. Lukavského, na schůzi dne 11. listopadu posl. dr. Matouška za posl. Veverku; klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické na schůzi dne 10. listopadu t. r. dopol. posl. Hummelhanse za posl. Jašu, na schůzi téhož dne odpol. posl. Kasíka za posl. Hummelhanse.
Klub čsl. socialistů vyslal do komise pro prozkoumání činnosti Stálého výboru posl. Špatného za posl. Stříbrného.
Do výboru živnostenského
vyslal klub čsl. živnostensko-obchodnické strany středostavovské
posl. Vávru za posl. Pastyříka.
Předseda: Předseda vlády sdělil přípisem ze dne
8. listopadu 1922, č. j. 32.306/22, že vláda předložila senátu ku projednání a schválení návrh zákona o náležitostech vkladních listin, o výmazu starých pohledávek a o poplatkových úlevách při výmazu a při sestavování vložek na Slovensku a v Podkarpatské Rusi,
11. listopadu 1922, č. j. 32.771/22, že vláda předložila senátu k projednání a schválení návrh zákona, kterým se mění některá ustanovení o poručenstvu a opatrovnictví,
11. listopadu 1922, č. j. 32.772/22 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení návrh zákona o náhradě za vojenskou přípřež v míru v roce 1923.
Došly některé spisy: naléhavá
interpelace, dotazy, odpovědi atd. žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Naléhavá interpelace posl. dr. W. Feierfeila, Scharnagla a druhů vládě o opatření proti úplně špatným žním a souvisící s tím mimořádné nouzi v krušnohorských obcích vůbec, zvláště v obcích okresu teplického, duchcovského a mosteckého.
Dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa ministrovi školstva a nár. osvety vo veci pensie Antona Berencsy-ho, pensionovaného ref. učiteľa v Dolných Michaloviciach.
Odpověď min. veř. prací na dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa ve věci nezákonitého četnictvem předsevzatého zabrání vily v Rankovcích-Herlanech, jejíž majitelem je Antonín Klupathy.
Odpověď min. financí na dotaz posl. Schälzkyho a druhů o ohlášeném návrhu zákona o staropensistech.
Odpověď min. vnitra na dotaz posl. dr. Lelleye o úpravě pensí obecních a obvodních notářův.
Odpověď min. financí na dotaz
posl. dr. Körmendy-Ékesa o zastavení pense Jana Novotného, pens.
pošt. sluhy, obyvatele v Košicích.
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byly tiskem rozdány tisky. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk. 3819. Závěrečný účet státních výdajů a příjmů republiky Československé za listopad a prosinec 1918.
Tisk 3820. Závěrečný účet státních výdajů a příjmů republiky Československé za rok 1919.
Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány zápisy o 159. a 160. schůzi posl. sněmovny.
Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány zprávy:
Tisk 3848. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. soudu v Opavě, aby dán byl souhlas k trestnímu stíhání posl. inž. Junga.
Tisk 3849. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu pro přestupky v Praze o souhlas k trestnímu stíhání posl. Najmana.
Tisk 3850. Zpráva výboru imunitního o žádosti ministerstva vnitra za souhlas k trestnímu administrativnímu stíhání posl. Koudelky.
Tisk 3854. Zpráva výboru soc.-politického, kulturního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 3798) o výplatě jednorázových výpomocí k pensím učitelů škol obecných a občanských na Slovensku, vydržovaných církvemi a obcemi s podporou státní.
Tisk 3856. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu státního rozpočtu republiky Československé a finančním zákonu pro rok 1923.
Počátkem dnešní schůze bylo tiskem rozdáno usnesení:
Tisk 3857. Usnesení senátu a vládnom návrhu zákona (tisk sen. 1303), ktorým zavádzia sa metrická miera pre právné pokonávania, listiny, knihovné zápisy a operáty katastru pozemkovej dane na Slovensku a Podkarpatskej Rusi (tisk sen. 1457).
Počátkem dnešní schůze byla tiskem rozdána sbírka interpelací:
Tisk 3816. Sbírka interpelací:
I. posl. Tománeka a spol. na celú vládu pre neslýchané prehmaty českých fiškusov, prevádzané pri dusení tlačovej slobody na Slovensku,
II. posl. dr. Kafky, Kostky a druhů o zabavení periodicky vycházejícího časopisu "Deutsche Zeitung Bohemia" ze dne 13. října t. r., č. 241,
III. posl. Patzela, Wenzela a druhů min. železnic, že na severozápadních českých drahách užívá se jen čistě českých nápisů,
IV. posl. Patzela a druhů min. financí o jazykové praxi u finančních úřadů, V. posl. Kučery a soudr. min. vnitra o konfiskaci besídky "Rozjímání o legalitě a illegalitě" v č. 9. časopisu "Zájmy čsl. obchodních a dopravních dělníků" ze dne 25. září 1922,
VI. posl. J. Mayera a druhů min. vnitra a min. železnic o české schůzi, konané v místnostech chebského nádraží,
VII. posl. J. Mayera, V. Marka, inž. Kalliny, Patzela a druhů min. předsedovi a min. vnitra, národní obrany, financí, spravedlnosti a železnic o událostech v Chebu dne 22. října t. r.,
VIII. posl. dr. Lukavského, dr. Hajna a soudr. min. předsedovi a min. vnitra o protistátním projevu samosprávných korporací v Chebu a jeho okolí a o protičeských výtržnostech v Chebu a o nedostatečném opatření vládních orgánů proti nim,
IX. posl. Buriana, Roučka, Merty a soudr. min. národní obrany o nezaplacení mezd z doby války dělníkům "Zbrojovky" v Brně,
X. posl. Schälzkyho a druhů min. železnic, že svobodným duševním pracovníkům byla odebrána sleva v jízdném,
XI. posl. dr. Luschky a druhů min. sociální péče o nezaměstnanosti na Hlučínsku,
XII. posl. Simma a druhů min. sociální péče o nepřístojnostech v péči o válečné poškozence,
XIII. posl. Simma a druhů min. školství a nár. osvěty o překládání učitelstva z trestu,
XIV. posl. J. Fischera a druhů min. financí, jak postupuje loketská berní správa při vyměřování dávky z majetku,
XV. posl. Beutela, Grünznera, Kirpalové a druhů min. vnitra, že ústecká okres. pol. správa zabavila 20. číslo časopisu "Verbandszeitung", vycházejícího v Ústí n. L. ze dne 20. října 1922,
XVI. posl. Kirpalové, Palme, Häuslera, Heegera a druhů min. soc. péče o činnosti pražského zemského úřadu pro péči o válečné poškozence,
XVII. posl. Kreibicha, Skaláka a soudr. min. věcí zahraničních o podporování kontrarevoluční činnosti ruských eserů vládou a zahraničním ministerstvem Československa,
XVIII. posl. Palme, Blatné a druhů min. financí o ulehčení dovozu oděvu, prádla a bot pro pohraniční obyvatele,
XIX. posl. dr. Schollicha a druhů min. spravedlnosti o zabavení časop."Deutsche Volkszeitung" a "Deutsche Volkswehr".
XX. posl. Dietla, Jokla, Uhla a druhů min. nár. obrany o poměrech v krumlovské posádce.
Počátkem dnešní schůze byla tiskem rozdána sbírka odpovědí:
Tisk 3823. Sbírka odpovědí:
I. min. vnitra na interp. posl. dr. Lehnerta a druhů o přehmatech vrchlabské okresní politické správy při slavnosti slunovratu v roce 1922 (tisk 3785/XIV),
II. vlády na interp. posl. Hancku a spol. vo veci úpravy penzie slovenských hladom umierajúcich penzistov učiteľov (tisk 3610/XXV),
III. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Budaye a spol. ve věci protizákonné a bezuzdné censury na Slovensku (tisk 3780/VIII),
IV. min. financí na interp. posl. dr. Hanreicha, Schälzkyho a druhů o jazykových přehmatech berního úřadu v Benešově nad Ploučnicí (tisk 3442/XXII),
V. min. financí na interp. posl. Krause a druhů o zadávání státních dodávek a prací bez veřejných rozpisů (tisk 3561/XIV),
VI. min. financí na interp. posl. dr. Lodgmana a druhů o vládním nařízení ze dne 13. ledna 1922, čís. 6 Sb. z. a n., o placení dávky z majetku některými československými státními papíry (tisk 3700/I),
VII. min. financí na interp. posl. Windirsche a druhů o výnosu min. financí ve věci oceňování válečných půjček při předpisu dávky z majetku ze dne 29. května 1922, čís. 43.619/5390/22-III/6 A (tisk 3740/XIX),
VIII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů o přijímání školních dítek do německých menšinových škol (tisk 3780/IX),
IX. min. vnitra a min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. dr. Raddy a druhů o vykonávání lékařské praxe v jihomoravském pohraničním území (tisk 3781/XXIX),
X. min. železnic na interp. posl. dr. E. Feyerfeila, inž. Kalliny a druhů o povolení zvláštního rychlovlaku a neobyčejně snížených cen pro účely politické strany (tisk 3781/XV),
XI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Szentiványiho a druhů o tom, aby byly učitelům škol církevních, kteří byli ve válečném zajetí, poukázány mimořádné přídavky za dobu zajetí (tisk 3740/XV),
XII. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. E. Feyerfeila a druhů o jazykových protizákonnostech u krajského soudu v Českých Budějovicích (tisk 3781/XXI),
XIII. min. vnitra a min. spravedlnosti na interp. posl. Zierhuta a druhů o surovém nakládání četnictva a soudního vykonavatele s majitelem domu Breyem ve švarcavě, v soudním okrese Nová Kdyně (tisk 3561/XXIII),
XIV. min. vnitra a min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Raddy a druhů o štváčské činnosti "Okrskového výboru Národní jednoty" ve Znojmě (tisk 3781/XXXIV),
XV. min. národní obrany na interp. posl. dr. Brunara a druhů o nárocích paní Antonie Kleinové ve Frývaldově na náhradu škody (tisk 3610/XXI),
XVI. min. pro zásobování lidu na interp. posl. Szentiványiho a soudr. v zájmu zrušení opatření, učiněných ve věci vymožení obilí, neodvedeného v roce 1920 (tisk 3740/XIV),
XVII. min. železnic na interp. posl. dr. Budayho a spol. vo veci katolícku cirkev hanobiciach plakatov vyvesených v nádražných miestnostiach na Slovensku (tisk 3670/XIX),
XVIII. min. železnic na interp. posl. Daruly, Tausika a súdruhov o pomeroch na železniciach Slovenska, hlavne na košicko-bohumínskej dráhe (tisk 3670/VI),
XIX. min. financí na interp. posl. Krause a druhů, aby v pohraničních okresích Čech byla snížena daň z obratu, daň z příjmu a daň výdělková (tisk 3781/XXXII),
XX. min. veřejných prací a soc,
péče na interp. posl. Daruly, Tausika a soudr. ohledně redukce
práce a nezaměstnanosti ve Spišských hutních a železářských podnicích
na Slovensku (tisk 3519/XVII).
Předseda: Jednací zápisy o 161., 162., 164. a 165. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle §u 73 jedn. řádu a budou dle téhož paragrafu vytištěny.
Počátkem dnešní schůze byly tiskem
rozdány a současně přikázány výboru iniciativním u návrhy:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3834. Návrh posl. Schälzkyho, Bobka, dr. Luschky a druhů na vydání zákona, jímž se částečně mění zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných.
Tisk 3835. Návrh posl. Hirsche, dr. Haase, Schäfera a druhů na vydání zákona o ochraně zaměstnanců, podléhajících zákonu ze dne 16. ledna 1910, č. 20 ř. z., po dobu nynější hospodářské krise.
Tisk 3836. Návrh posl. Křepka, Böhra, dr. Lodgmana, inž. Junga, dr. Kafky a druhů na změnu některých ustanovení zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku.
Tisk 3846. Návrh posl. Roschera, Hausmanna, Pohla a druhů na prodloužení a změnu zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., a ze dne 21. prosince 1921, č. 482 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných.
Tisk 3851. Návrh posl. Landové-Štychové, dr. Vrbenského, dr. Bartoška a spol. na novelisaci ustanovení XVI. hlavy I. dílu všeobec. trestního zákona ze dne 27. května 1852 o vyhnání plodu ze života.
Tisk 3852. Návrh posl. Zeminové,
Sajdla, Laube a spol. o úpravě pachtovného při drobných zemědělských
pachtech.
Předseda: Předseda vlády přípisem ze dne 8. listopadu 1922, č. j. 32.502/22, sděluje vyjádření k resoluci, týkající se úpravy otázky dlužních úpisů nalézajících se v Rakousku a sepsaných v Československu, jichž převedení od Vídeňských bank bez viny vlastníků bylo odmítnuto tisk 3609.
Přikáži výboru rozpočtovému.
Přikazuji výboru imunitnímu žádost hl. st. zastupitelství v Bratislavě ze dne 11. listopadu 1922, č. 12.145, za vydání k trestnímu stíhání posl. Nagy pro přečin pobuřování podle § 171, odst. II. tr. zák. ke zločinu vraždy podle § 278 tr. z. (č. 252 imunit.).
Pan posl. Barták žádá o udělení jednoměsíční dovolené, ježto byl vyslán Mezinárodním svazem odborovým v Amsterodamě do Ruska ve věci ruské pomocné akce.
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo souhlasí s udělením této dovolené, prosím, aby pozvedl ruku! (Děje se.)
To je většina. Dovolená jest udělena.
Přistupujeme k projednávání pořadu
schůze, a to nejprve k odst. 1:
1. Pokračování v projednávání zprávy výboru sociálně-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3818), jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných a k čelení nezaměstnanosti vůbec (tisk 3832).
Slovo dále má řečník zapsaný na
straně "contra", jímž je pan posl. Kaufmann.
Posl. Kaufmann (německy): Slavná sněmovno! Dámy a pánové! Již v měsíci květnu a červenci tohoto roku precisovaly vůdčí organisace všech socialistických odborových organisací ve velkých projevech své stanovisko k hospodářské krisi, k nezaměstnanosti a drahotě a žádaly vedle celé řady důležitých opatření, jež by měla vláda učiniti, také vybudování sociálního zákonodárství. Příčinou tohoto projevu socialistických odborových organisací byla nouze širokých mas, nouze mnoha statisíců průmyslových dělníků, kteří hospodářskou krisí ztratili částečně neb úplně svůj výdělek a jelikož krise v tomto státě je zcela jistě, aspoň z velké části, následkem zvrácených hospodářsko-politických opatření státu, vlastně vlády, žádali jsme okamžité svolání parlamentu. Máme teď polovici listopadu, půl roku uplynulo od prvních projevů odborových organisací, půl roku si nechala vláda na čase dáti tuto ožehavou, pro dělnictvo tohoto státu důležitou otázku, v této sněmovně k diskusi. I tato diskuse je zcela jiná, než jsme si my představovali. Zaujímá zcela krátkou dobu, jen málo zcela krátkých schůzí a málo minut pro ty, kteří chtějí k věci mluvit. To zbylo z velkých slibů, jež vláda učinila na projevy odborových organisací v květnu a červenci.
Většina sněmovní si to zcela zjednodušila a sjednotila se hoditi ministrovi sociální péče k zmírnění nouze a nesmírné hospodářské krise 100 milionů. Tím je hotova a věc je pro ni vyřízena. Podle našeho názoru hospodářská krise a nouze mas není vyřízena a odstraněna ani těmito 100 miliony. Zástupci dělnictva jsou nuceni pozdvihnouti opětovně i na tomto místě zde svůj varovný hlas a žádati provedení oněch opatření, jež žádali již roku 1919 a urgovali roku 1920 a 1921. Vláda našeho hlasu neslyšela a naších návrhů nedbala, klidně pokračovala ve své politice prestiže v otázce měny, především však v politice nepřívětivosti a zpupného vítěze ke všem sousedním zemím, s nimiž jsme nuceni k hospodářskému styku, pokračovala přes všechno naše napomínání, podněty a návrhy ve své pochybené celní, obchodní, tarifní a daňové politice. V době stále ostřejší a stále zjevnější hospodářské nouze prohlašovala vláda při každé příležitosti, když šlo o sociálně-politická opatření nebo když otázka nezaměstnanosti měla být postavena na širší základnu, že nemá peněz a že v rozpočtu nejsou pro to preliminovány žádné částky. Tatéž vláda má v dobách hospodářské nouze - vidíme to i v letošním rozpočtu připraveném k rozpravě pro nejbližší dny - miliardy nazbyt pro militarismus. Snížení neb zmírnění břemen, tížících národní hospodářství a zvláště vývozní průmysl jest nemožné, ale miliardy pro militarismus jsou stále nazbyt. Ve sněmovně řekl náš klub opětovně a venku řekly naše strany a odborové organisace, jak jsem již prve řekl, naposledy na podzim 1921, ve velkých projevech to, co od vlády žádáme. Podali jsme své návrhy jasně a zřetelně, že nejtísnivější dávky, daň z uhlí a koksu, daň z obratu a železniční sazby musí býti vhodně sníženy, my jsme i osobně ještě upozornili v posledním zasedání tehdejšího ministra financí Nováka, že nebudou-li naznačená opatření provedena ve 4 až 5 měsících - ta doba již nyní přišla - zastaví se každá průmyslová výroba, takže číslice na příjmové stránce rozpočtové jsou fiktivní a nesprávné, protože těchto příjmů nelze nikdy sehnati. Avšak místo porady a vyslechnutí vynikajících lidí z průmyslu a dělnictva a místo dalekosáhlých opatření aspoň pro zmírnění těžké katastrofy, neučinila vláda nic. Naopak, jak jsme to obzvláště v měnové otázce mohli pozorovati, obětovala zájmy průmyslu zájmůn velkých bank. Když se naše hospodářství a náš průmysl hroutí, má se za to, že lze pomoci polovičatými opatřeními. My se musíme s tohoto místa opětovně dotazovati vlády a většinových skupin v této sněmovně, zda jim skutečně vůbec nezáleží na průmyslu. Je to skoro tak, jako by jim byl průmysl lhostejný a jako by si přáli, aby velká část našeho průmyslu zašla. Nechť vláda a většinové strany nezapomenou, že s průmyslem nezajde v tomto státě pouze hospodářská moc, nýbrž i politická moc tohoto státu. Československo zaujme v koncertu evropských států významné místo a získá vliv jen jako bohatý, hospodářsky silný průmyslový stát, jako agrární zemička stane se i politicky v řadě evropských států bezvýznamným. Přes to že se v posledních týdnech den za dnem zavíraly podniky, přes to že počet nezaměstnaných se den za dnem zvětšoval o tisíce, ba my můžeme zajisté tvrditi v posledních 3-4 týdnech o desítitisíce, chová se přece vláda a parlament ke všem těmto důležitým otázkám skoro lhostejně. Neděje se nic nebo skoro vůbec nic, aby se zmírnila nouze obětí hospodářské krise. Vše, k čemu se vláda a většinové strany vzchopily v projednávání otázky zvýšení rozpočtu, je zvýšení částky jsoucí k disposici ministerstvu sociální péče o 100 milionů korun, to je vše, co v projednávání této tak vážné otázky dochází zjevně svého výrazu. A to je příliš málo. Zpravodaj v rozpočtovém výboru sám připustil, že tato částka jest příliš nepatrná a že vláda musí přinésti větší oběti, aby vážně zmírnila následky hospodářské katastrofy, nezaměstnanost a nouzi, kterou plodí. My se musíme ptáti. Proč nestanovila vláda a ministerstvo sociální péče hned v rozpočtu větší částku, proč se zůstalo opět na 75 milionech. Ačkoliv jsme se pořádně nedostali z hospodářské krise od roku 1919, následkem různých příčin, nejprve nedostatkem uhlí, pak opět následkem naší pochybené celní a obchodní politiky, ačkoliv jsme stále zaznamenávali velké číslice nezaměstnaných, jež se roku 1922 zcela zvláště zvětšily, viděli jsme rok od roku, že podpora pro nezaměstnané se snižovala z 250 až na 75 milionů. Již na podzim 1921 znamenali jsme zostření krise. Můžeme konstatovati, že ministerstvo sociální péče již v září tohoto roku značně překročilo v rozpočtu stanovenou částku, poněvadž již tehdy vydalo 88 milionů na podpory v nezaměstnanosti. Překročení této částky zůstalo však proto tak nízké, protože ministerstvo sociální péče nepřizpůsobilo, jak bylo správné, podpory v nezaměstnanosti, nýbrž podporovalo zcela jednoduše jen podle po ruce jsoucích prostředků, bez ohledu na nezaměstnanost. To je důvodem, proč se nezaznamenává větší překročení. Ministerstvo sociální péče bylo by potřebovalo větší částky, kdyby se bylo zákona používalo správně, kdyby zákon nebyl býval v celé řadě případů ohýbán od samého ministerstva nebo kdyby nebyl býval zanedbáván. Ministr to ve své řeči v rozpočtovém výboru potvrdil, ale také potvrdil, že zcela značně zmírnil obraz o nezaměstnanosti, který dal; není správný, neboť číslice, jež ministr uvedl, jsou příliš nízké. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)
Pan ministr předpokládal při posuzování stupně nezaměstnanosti ve svých vývodech 3 1/2 milionů dělníku pojištěných na nemoc, k mnoha desetitisícům, kteří nepodléhají nemocenskému pojištění, k domácím dělníkům atd. nepřihlížel a vzal tudíž příliš malou číslici k posuzování procentní sazby nezaměstnaných. Ani při sprostředkování práce není ohlášená číslice správná. Sprostředkovatelny práce, z jejichž zpráv pan ministr béře číslice pro statistiku, vykazují koncem září 137.000 nezaměstnaných. I to je nesprávné, protože mnoho tisíc osob, vědouce, že podle praxe při používání zákona jsou jako svobodní, jako členové rodiny nebo protože mají nějaký malý domek, vyloučeny z podporování v nezaměstnanosti, se o to vůbec neucházelo a následkem toho nejsou do těchto statistických číslic zahrnuty. Pan ministr se pak dále v rozpočtovém výboru utěšoval do jisté míry co se týká zjevu, že číslice nezaměstnaných roste, tím, že prohlásil, že zima je přede dveřmi a že zima bude příčinou jako každého roku větší nezaměstnanosti, menší možnosti práce. Pan ministr se mýlí. Nikoliv nastávající zima, nikoli normální zmenšení možnosti práce v zimní době, nýbrž zhroucení se našeho průmyslu je tentokrát příčinou přímo strašného vzrůstu počtu nezaměstnaných. 15. října máme počet nezaměstnaných, vzato oficielně ze statistického úřadu, o 30.000 větší, činí 167.000 nezaměstnaných. Z nich je 62.000 podporováno v podnicích ve formě refundačních mezd a 67.000 přímo podporami v nezaměstnanosti. Dělníků zkráceně pracujících je vykázáno 270.000. I tyto číslice jsou, jak se pokusím dokázat, zkrašlováním. Situace není tak příznivá. Skutečná nezaměstnanost, skutečná nouze, skutečný obraz katastrofy vypadá jinak. Chci uvésti jen několik malých příkladů. V kovoprůmyslu tohoto státu je zaměstnáno asi 250.000 dělníků, z toho v německém pohraničním území, na severní Moravě, ve Slezsku a v Čechách 50.000. V době jednoho roku odešlo z tohoto průmyslového odvětví asi 10.000 dělníků, o nichž nemáme žádné evidence, o nichž nelze zjistit, jsou-li bez zaměstnání neb zda našli jinde práci. Mezinárodní svaz kovodělníků zjistil dále, že v měsíci srpnu zaznamenal 55·6% veškerého členstva, v měsíci září již 71·3% veškerého členstva jakožto dělníků se zkrácenou pracovní dobou. 20% členů svazu je bez práce. Přeneseme-li tento poměr, příznivěji počítáno, na veškerý kovoprůmysl státu, můžeme prohlásiti, že jedině v kovoprůmyslu dlužno zaznamenati asi 150.000 dělníků se zkrácenou pracovní dobou a 50.000 nezaměstnaných. Jedna z nejdůležitějších částí kovoprůmyslu, emailový průmysl, má z 20 větších podniků v chodu pouze tři a tyto pracují jen částečně, ostatních 17 se skoro 10.000 dělníky jest odsouzeno, jak myslíme, k trvalému klidu. Velké podniky, jako Koburkovy závody na Slovensku, byly trvale zastaveny a neobnoví výroby již nikdy. V chemickém průmyslu v Ústí n. L., v ústeckém chemickém spolku redukovalo ředitelství už před rokem pracovní dobu o 50%; přes to musilo propustiti přes 600 dělníků. Firma Schicht propustila v Ústí n. L. 400 dělníků, pracuje však přes to jen 4 dny v týdnu. V mnoha jiných menších podnicích je obraz ještě smutnější. (Posl. Beutel [německy]: Vláda nezakročuje nebo na opačném konci!) Velmi správně.