Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Bradáč, Taub.
213 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda dr. Beneš; ministři Černý, dr. Dérer, dr. Dolanský, Habrman, Aug. Novák, inž. L. Novák, Srba, Staněk, Šrámek, dr. Šrobár, Tučný, Udržal, dr. Vrbenský; odb. přednosta ministerstva financí dr. Vlasák.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník
dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 153. schůzi poslanecké sněmovny.
Dodatečně udělil jsem dovolenou na schůzi 149. posl. Stivínovi, Astrovi a Bechyňovi pro neodkladné záležitosti; na schůzi 149. a 150. posl. Rud. Chalupovi, Hamplovi a Habrmanovi rovněž pro neodkladné záležitosti; na schůzi 151. a 152. posl. dr. Markovičovi, Bendovi, Lehockému a Tadlánkovi z téhož důvodu.
Dovolenou do 27. června t. r. udělil jsem posl. dr. Vanovičovi a Jančekovi pro neodkladné úřední záležitosti, na týden posl. dr. Medingerovi.
Byly provedeny některé změny
v klubech a výborech. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Předseda poslaneckého klubu strany maďarských křesťanských socialistů sděluje, že z klubu vystoupili pp. poslanci Szent-Ivány a Füssy.
Rovněž posl. Szent-Ivány a Füssy oznámili své vystoupení z maďarského křesťanského socialistického klubu a utvoření klubu nového s názvem: "Poslanecký klub krajinské strany maďarských malých rolníků, zemědělců a průmyslníků" - "Országos Magyar Kisgazda, Földmives és Kisiparos Párti Képviselök Klubja."
Předsedou klubu jest posl. Szent-Ivány.
Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru ústavně-právního posl. Pociska za posl. dr. Meissnera.
Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do téhož výboru posl. Housera za posl. Tesku.
Klub poslanců republikánské strany čsl. venkova vyslal do výboru sociálně-politického posl. Tůmu za posl. Dubického.
Klub čsl. socialistů vyslal do téhož výboru posl. Pechmanovou za posl. Draxla.
Klub poslanců čsl. živnostensko-obchodnické
strany středostavovské vyslal do téhož výboru posl. Najmana
za posl. Vávru.
Předseda: Došly
tyto dotazy, zprávy, návrhy atd.:
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Dotaz posl. Křemena, Chlebounové, Vraného a dr. Srdínka vládě o kritických poměrech mezi občanstvem římsko-katolického a československého vyznání v obci Chotovinách a okolí na Táborsku.
Dotaz posl. Sedláčka a soudr. ministru školství a nár. osvěty o revisi školních knihoven žákovských.
Dotaz posl. Adámka a druhů ministru vnitra o postupu úředníka okresní politické správy jako přednosty okresního obilního úřadu ve Dvoře Králové n. L.
Dotaz posl. Kaderky a soudr. ministru post a telegrafů o neoprávněném vybírání poštovného poštovním úřadem.
Dotaz posl. dr. Noska a soudr. ministru nár. obrany o časově nevhodném povolávání záložníků ze stavu zemědělského k vojenským cvičením.
Dotaz posl. dr. Lelleyho ministrovi školstva a nár. osvety v príčine svévoľného postupu riaditeľa meštianskej školy vo Veľkých Topolčanoch.
Dotaz posl. dr. Lelleyho ministrovi post a telegrafov v záležitosti Rózy Pintér, poštmajsterky v Lekýru (župa Tekovská).
Dotaz posl. Füssyho ministrovi vnútra o brutálnom jednáni četníctva v Gúte (župa Komárno).
Dotaz posl. dr. Lelleyho a súdr. ministrom vnútra, škol a nár. osvety pre zamiešovanie sa hlavného služného okresu Vráble do vnútorných záležitostí rím.-kat. cirkve.
Dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa
a súdr. min. predsedovi pre postavenie pod policajnú kontrolu
Michala Pátera, ref. duchovného v Sečovciach.
Předseda: Počátkem
dnešní schůze bylo tiskem rozdáno: Žádám o sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Tisk 3735. Zpráva ústavno-právneho výboru o vládnom návrhu zákona (tisk 3694) o prozatýmnej úprave sriadenia obcí na Slovensku.
Tisk 3733. Zpráva výboru dopravního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3699) o výkupu Ústecko-Teplické dráhy státem.
Tisk. 3734. Vládní návrh zákona o poskytnutí bezúročné státní zápůjčky 15,000.000 Kč na nejnutnější investice města Českého Těšína.
Tisk 3737. Vládní návrh zákona, jímž se doplňuje zákon ze dne 24. června 1920, čís. 417 Sb. z. a n., o čtvrté státní půjčce republiky Československé a o účasti majitelů rakouských a uherských válečných půjček na její upisování.
Tisk 3708. Naléhavá interpelace posl. Housera, Kučery a soudr. min. vnitra, že se protizákonně provádí řád volení v obcích a nevypisují volby do obecních zastupitelstev.
Tisk 3709. Naléhavá interpelace posl. Daruly, Svetlika, Tausika a soudr. min. předsedovi, min. vnitra a min. s plnou mocí pro Slovensko o útoku četníků na lid v Novém Městě n. V. dne 14. června 1922, při němž byl zastřelen dělník Josef Psotný a 7 osob těžce zraněno, a písemném prohlášení vlády o tomto případě.
Tisk 3717. Naléhavá interpelace posl. Zierhuta a druhů min. sociální péče, že se nezákonitě brání zřizovati nemocenské pokladny pro zemědělské a lesní dělnictvo.
Tisk 3718. Naléhavá interpelace posl. Zierhuta a druhů min. zásobování o spekulacích s kontingentním obilím.
Tisk. 3719. Naléhavá interpelace
posl. Zierhuta a druhů min. předsedovi jako předsedovi min. rady
o zamýšleném postátnění pohraničních lesů.
Předseda: Počátkem
151. schůze byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu
návrh:
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Tisk 3706. Návrh posl. dr. Spiny,
Kaisera a druhů na vzájemné vyrovnání pohledávek a dluhů v rakousko-uherských
korunách mezi československými a cizími věřiteli a dlužníky.
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru
iniciativnímu návrhy:
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Tisk 3731. Návrh posl. Adámka, Šamalíka a soudr. na změnu zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 683 Sb. z. a n., o opatření strojených hnojiv v roce 1921.
Tisk 3732. Návrh posl. dr. Blaho, Malypetra, Mašaty, Rychtery, Švehly, Štolby a soudr. na doplnění zákona ze dne 17. července 1919, č. 421 Sb. z. a n., kterým se mění obecní statek v kmenové obecní jmění.
Tisk 3736. Návrh posl. dr. Blaho,
Malypetra, Mašaty, Rychtery, Švehly a soudr. na změnu a doplnění
zákona ze dne 7. dubna 1870, č. 43 ř. z., jímž zrušují se §§ 479,
480 a 481 obecného zákona trestního a vydávají se nařízení zvláštní
ve příčině úmluv do práce najímajících nebo pracujících, aby vynutili
nějaké výminky se strany práce a ve příčině úmluv živnostníků,
aby zvýšili cenu zboží obecenstvu na újmu.
Předseda: Iniciativní
výbor ve schůzi dne 22. června 1922 přikázal k řádnému projednání
návrhy výborům. Žádám o sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Tisk 3667. Návrh posl. Kučery, Toužila, Skaláka a soudruhů na novelisaci zákona č. 322 z r. 1921 o podpoře v nezaměstnanosti (současně přikázán výboru rozpočtovému).
Tisk 3674. Návrh posl. Pšeničky, Špatného, Trnobranského a spol., aby se učňům a mladistvým dělníkům (pomocníkům) poskytovala placená dovolená.
Tisk 3692. Návrh posl. Grünznera, Tauba, Hirsche, Pohla, Schäfera a druhů na vydání všeobecně platných zákonitých pravidel pro dovolené samosprávného úřednictva na zotavenou (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 3693. Návrh posl. dr. Keibla, inž. Kalliny a druhů na započtení služební doby, kterou úředníci, podúředníci a sluhové státní správy ztrávili ve vojenské nebo jiné pomocné službě, do jejich časového a platového postupu (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 3668. Návrh posl. Berana a soudr. na změnu zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 683 Sb. z. a n., o opatření strojených hnojiv v r. 1921 (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 3682. Návrh posl. Šamalíka, Bezděka a soudr. na poskytnutí podpory státní požárem postiženým v Zubří u Nov. Města na Moravě.
Tisk 3713. Návrh posl. dr. Blaho, Malypetra, Mašaty, Rychtery, Švehly, dr. Hnídka a soudr. na změnu některých ustanovení zákona o dávce z majetku a přírůstku na majetku ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n.
Tisk 3710. Návrh posl. Johanise, Tayerle, Brožíka, Chalupníka a soudr. na změnu zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n., ve znění novely ze dne 12. srpna 1921, č. 296 Sb. z. a n., o úpravě uhelného hospodářství.
Tisk 3711. Návrh posl. dr. Blaho, Malypetra, Mašaty, Rychtery, Švehly a soudr. na změnu zákona ze dne 16. března 1921, č. 116 Sb. z. a n., o splatnosti přímých daní státních a vybíraných k nim přirážek samosprávných svazků a příspěvků, pak o úrocích z prodlení a úrocích náhradních z těchto dávek, jakož i z poplatků přímo placených.
Tisk 3712. Návrh posl. dr. Blaho, Malypetra, Mašaty, Rychtery, Švehly a soudr. na změnu zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 351 Sb. z. a n., o úpravě cla na automobily a motory k automobilům.
Tisk 3669. Návrh posl. Hillebranda, Hoffmanna a druhů o nuceném pensionování státních zaměstnanců a učitelů a o stabilisaci požitků (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 3671. Návrh posl. dr. Lodgmana a druhů na změnu § 302 tr. zák.
Tisk 3673. Návrh posl. Najmana, Horáka, Mlčocha a druhů na novelisaci zákona ze dne 18. března 1920, č. 187 Sb. z. a n., o příspěvku k náhradě škod výtržnostmi způsobených (současně přikázán též výboru živnostenskému a rozpočtovému).
Tisk 3688. Návrh posl. Landové-Štychové, dr. Bartoška a soudr., aby zákonem zřízena byla kontrolní a disciplinární parlamentní komise.
Tisk 3701. Návrh posl. dr. Blaho, Malypetra, Mašaty, Rychtery, Švehly a soudr. na změnu zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 3691. Návrh posl. dr. Czecha, dr. Haase a druhů na vydání zákona o vykonávání práva spolkového.
Tisk 3678. Návrh posl. Slavíčka, Netolického, Práška a spol. na zařadění 10,000.000 Kč do státního rozpočtu pro rok 1923 k podpoře družstevních svazů živnostenských, které během války utrpěly ztráty poklesem cen zboží a které nemají prostředků k vybudování revisních orgánů (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 3689. Návrh posl. Landové-Štychové,
dr. Bartoška, Zeminové a spol., aby zákonem na přechodnou dobu,
t. j. do provedení odluky církve od státu upraveno bylo použití
obnosů na kultus vynakládaných ve shodě s předpisy platné ústavy
republiky Československé (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Předseda: Imunitnímu výboru přikazuji žádost vrch. stát. zastupitelství v Košicích ze dne 20. června 1922, č. 5867 ai. 22, za souhlas k vydání posl. Tausika pro přečin urážky na cti podle § 2 zák. čl. XLI z roku 1914 proti dr. Dimitriji Sobínovi (č. 188 imunit.).
Měli bychom přejíti k pořadu dnešní schůze.
K dennímu pořadu byl mi podán
návrh p. posl. inž. Kalliny, Křepka, Zierhuta,
dr. Lodgmana a spol. Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Navrhujeme k odst. 1. denního
pořadu dnešního, aby byl sňat a odsunut do zítřejší schůze.
Předseda: Budeme hlasovati. Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Kdo souhlasí s přečteným návrhem pánů posl. inž. Kalliny, Křepka, Zierhuta, dr. Lodgmana a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut. (Výkřiky na levici. - Předseda zvoní.) Prosím o klid.
Přistoupíme k projednávání prvního
odstavce pořadu, totiž ke
1. zprávě výboru dopravního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 3699) o výkupu Ústecko-Teplické dráhy státem (tisk 3733).
Zpravodajem za dopravní výbor je p. posl. J. Marek. (Výkřiky posl. dr. Hanreicha.)
Prosím p. posl. dr. Hanreicha,
aby zachoval klid.
Zpravodaj posl. J. Marek: Slavná sněmovno! Po krátké době od sestátnění dráhy Rakovník-Louny přistupuje posl. sněmovna k novému aktu sestátňovacímu, a já chci v samotném počátku důvodů zdůrazniti hlavně okolnost, že důvody, které stát vedou k postátnění dráhy Ústecko-Teplické, jsou rázu čistě národohospodářského a ve státě důvodem úsporným. My si musíme položiti několik otázek, a to v prvé řadě otázku o právu výkupním.
Pokud se tyče práva výkupního, záleží právo výkupní ve znění koncesních listin, a to ze dne 10. května 1866, že dráha po 30 letech může býti státem vykoupena, dále (Hluk.) ze dne 25. června 1870 se stanovenou dobou rovněž 30 let a konečně ze dne 13. června 1896, která nemá stanovenou dobu a kde stát jest oprávněn přistoupiti k výkupu této dráhy, kdykoli chce.
Tato poslední koncese ukazuje, že již tenkráte stát rakouský nechtěl si klásti překážku při akci sestátňovací dříve vystavených tratí Ústecko-Teplické dráhy tím, že by byl novou koncesi dovolil znovu na 30 roků. Je tudíž právo státu na výkup této dráhy dáno zákonem, ale zůstává otázkou, je-li účelné po stránce dopravně technické a po stránce finanční. Dráha Ústecko-Teplická tvoří ostrov v ostatních sítích státních drah. Stát rakouský převzal dráhu původně pana Pechara, Chomůtov-Podmokly, bez ohledu na to, že vedle Ústecko-Teplické dráhy musí pouze živořiti. Stát převzal také tratě společnosti státní dráhy a severozápadní dráhy. Obě tyto poslední navazují na trati Ústecko-Teplické dráhy. Důsledek trvání soukromé dráhy Ústecko-Teplické je ten, že stát, chce-li použíti vzhledem k příjmům svých tratí vlastních, provozuje dopravu směrem východním, na příklad z Mostu do Ústí a Střekova na trati o více než 50 km delší než je trať Ústecko-Teplická mezi těmito stanicemi, a to proto, že tuto dopravu provozuje přes Louku-Podmokly. Tato trať je delší o zmíněný počet kilometrů. Naproti tomu ještě je nutno vzíti v úvahu terén, kterým tato dráha vede, terén kopcovitý, při kterém je nutno v značné délce použíti buď postrkovacích nebo přípřežních strojů oproti trati Ústecko-Teplické, která běží přímo údolím, v rovině, a která potřebuje této pomoci strojní pouze v délce 6·6 km.
Dále je nutno vzíti v úvahu nevyužití a přetížení stanic. Máme jediné východisko ze svých tratí přes Podmokly a přes Obrnice. Za tohoto stavu jsou občasné poruchy dopravy a povstávají zátěžové zbytky, poněvadž není možno použíti všech již nyní v majetku státním se nacházejících tratí. Potřeba hnědouhelné pánve vyžaduje přepravu prázdných uhelných vozů, v počtu asi 1700 denně, které státní dráha musí přijmouti z trati Ústecko-Teplické, zejména od východu se vracející. Je samozřejmo, že nestačí jmenované dva přechody Podmokly-Obrnice. Rozšíření těchto stanic, i kdyby bylo možno, bylo by velmi nákladné, ale přes to zůstala by zde nevýhodná doprava delší a dražší. Po stránce dopravně-technické je výkup Ústecko-Teplické dráhy naprostou nutností. Jde tu o výkup trati v úhrnné délce včetně vleček 343 km 523 m.
Po stránce finanční chci jen několik slov říci, neboť tato otázka přísluší více výboru rozpočtovému. Jde o stavební účet dvojích linií, t. zv. linií starých a linií nových. Stavební účet linií starých obnáší v celku se všemi výlohami 91,969.155 K 26 h. Stavební účet nové sítě obnášel 50,730.054 K 18 h, se všemi výlohami pak do konce r. 1921 úhrnem 59,524.082 Kč 91 h. Kapitál tento sehnán byl jako obvykle akciemi a prioritami, a to akciemi za 38,095.000 K. Z toho umořeno bylo do 31. prosince 8,556.000 K, zbývá tudíž neumořeného akciového kapitálu 29,539.000. Poněvadž jsou zde prioritní obligace ze tří emisí v úhrnné sumě 92 1/2 mil., vypadá koncem roku neumořeny celkem kapitál takto: Akciový 29,539.000, priority staré sítě 34,775.000, ovšem v markách, potom priority nové sítě 46,061.300 marek. Všechny 3 emise provedeny byly v markách. Výkupní cena dle koncesní listiny z 10. května 1866, tedy první koncesní listiny, stanovena má býti takto: Sečtou se ryzí roční výtěžky za posledních 7 let, která předcházela výkupu, a po odpočtení ryzího výtěžku dvou nejméně příznivých let z tohoto zbytku vypočte se průměrný ryzí výtěžek zbývajících pěti let a ten má se platiti koncesionáři jako roční renta až do uplynutí doby stanovené v koncesní listině. Koncesní listina z r. 1870 má tatáž ustanovení o výkupu. Poněkud jiná ustanovení má třetí listina, a to ze dne 18. června 1896, která praví, že náhrada, jež má býti dána, bude záležeti v tom, že stát bude vypláceti společnosti po zbývající dobu v rozvržených lhůtách dospělosti částky, jichž je třeba, aby řádně zúrokovány a umořeny byly prioritní obligace, se schválením státní správy na opatření peněz na povolenou dráhu vydané, a aby dále kapitál snad ještě nad to v povolené dráze investovaný 4% byl zúrokován a umořen v úhrnné době koncesní.
Poukazuji na to, že tyto koncesní listiny byly pozdějšími protokoly opravovány a že těchto oprav bude použito také při stanovení výkupní jistiny.
Nejdůležitějším pro nás, řeknu otevřeně, pro mne, jako člena strany dělnické, je otázka zaměstnanců. K otázce zaměstnanců vztahují se §§ 5, 7, 8, 9, 10 a k těmto paragrafům chtěl bych přičiniti několik poznámek.
Je přirozeno, že práva nabytá musí býti a zůstanou zaměstnancům zachována, a § 5 výslovně praví, že "na státní správu železniční přecházejí dnem převzetí podniku veškerá práva a povinnosti společnosti, založené služebními smlouvami, které byly s jejími zaměstnanci v podniku železničním sjednány." Tato jediná věc, § 5, může plně uspokojiti každého, kdo měl by jakékoliv obavy, že snad není v zákoně o převzetí nebo o výkupu dráhy Ústecko-Teplické pamatováno na zřízence.
Tento § 5 jedná totiž o pensijním fondu a praví jeho druhy odstavec: "Na pensijní fond státních drah, pokud se týče na státní správu železniční přecházejí zejména též závazky k výplatě odpočivných a zaopatřovacích požitků všeho druhu, vyměřené podle normativních předpisů Ústecko-Teplické dráhy."
Na návrh kol. Grünznera a soudr., který podán byl ve výboru dopravním, je doplněn tento paragraf slovy: "při čemž se dosud nabyté nároky neruší."
Tedy, jak jsem řekl, je pro mne otázka jasná, jakmile nejsou porušena nabytá práva, že se žádné strany, aniž by se chtěla popříti pravda, nemůže se tvrditi, že by zaměstnanci dráhy při výkupu nějakým způsobem byli poškozeni.
Tentýž způsob má § 7, který pojednává o dosavadním nemocenském pojištění Ústecko-Teplické dráhy a kde se praví, že tamní nemocenská pokladna se zrušuje. Tento postup je samozřejmý. Státní dráhy mají pouze jedinou pokladnu a bude tudíž zaměstnanectvo Ústecko-Teplické dráhy podrobeno nemocenskému pojištění, jak je zavedeno u státních drah. Chci konstatovati, že v nemocenském pojištění žádných rozdílů není, poněvadž to záleží na nemocenském zákoně, jemuž se železniční podniky přizpůsobiti musily. Veškeré jmění pokladny přechází na státní správu, která má zase obráceně všechny povinnosti vypláceti nemocenské pojištění.
§ 8 pojednává o úrazovém zaopatření a pojištění. Zde jsou 3 odstavce, podle toho, jak o zaměstnance Ústecko-Teplické dráhy bylo postaráno. Je to určitá doba do převratu, vlastně do 1. listopadu 1918, konečně do května 1919 a pak čas až po dnešní dobu. I zde přejímá státní správa všechny závazky a povinnosti, které převzal stát pro své zaměstnance z bývalé odborové úrazovny rakousko-uherských železnic. Úhradu za hodnotu napadlých nároků z úrazového pojištění, pokud jde o úrazy před 1. listopadem 1918, bude společnost povinna hradit státní správě podle všeobecných pravidel, pokud a jak k téže úhradě budou povinny ostatní dráhy, jež byly členkami Odborové úrazové pojišťovny rakouských železnic.
Mezi 8 a původně 9 paragrafem vložen byl jako souhrn řady návrhů p. kol. Grünznera a soudr. nový § 9. Řada návrhů těchto pánů směřovala k zastoupení zřízenectva jak v personálních věcech, tedy ve sborech personálních, tak pokud jde o správu nemocenské pokladny i úrazové pojišťovny. Dopravní výbor přijal tyto návrhy a prostřednictvím několika kolegů z české strany dány byly do jednoho paragrafu, nového § 9, který zní:
"Nynějšímu zastupitelstvu zřízenectva, výboru nemocenské pokladny a důchodovému výboru pro úrazové zaopatření Ústecko-Teplické dráhy zůstane zachována možnost spolupůsobení v příslušných věcech zaměstnanců Ústecko-Teplické dráhy až do provedení nových voleb do důvěrnických sborů, pokud se týče do jmenovaných výborů u státních drah."
Konstatuji k tomuto paragrafu, že, jak ze zprávy vidíme, rozpočtový výbor změnil text tohoto paragrafu, a já konstatuji otevřeně, že jej změnil k mému vlastnímu potěšení. Nestalo se to v dopravním výboru pro okolnosti, které tam té chvíle panovaly, když jsme o věci jednali. Práva, která jsou jaksi zkráceně vyznačena v § 9, jak přijal jej dopravní výbor, jsou zde precisována šířeji a zaměstnanci mohou vzíti s klidem jeho znění, jak je nyní stylisováno, na vědomí.
Má tudíž § 9 podle návrhu výboru rozpočtového toto znění:
"Nynějšímu zastupitelstvu zaměstnanectva zůstane zachována možnost spolupůsobení v osobních záležitostech zaměstnanců až do provedení nových voleb do důvěrnických výborů u stát. drah. Rovněž zůstává nynějšímu výboru nemocenské pokladny a důchodovému výboru pro úrazové zaopatření Ústecko-Teplické dráhy zachována možnost spolupůsobení ve věcech nemocenského pojištění, pokud se týče úrazového zaopatření zaměstnanců Ústecko-Teplické dráhy až do provedení nových voleb do jmenovaných výborů u státních drah."
Tento návrh rozpočtového výboru na změnu znění §u 9 považuji za zlepšení stylisace než je ona, kterou přijal dopravní výbor, a přizpůsobuji se mu.
K §u 9 nyní následuje ještě § 10, kde jedná se o jmění ostatních ústavů a fondů sociální péče, které má odevzdati společnost podobným ústavům státní správy železniční, a ovšem zaručuje se zaměstnancům Ústecko-Teplické dráhy aspoň tatáž práva jako dosud. I tu byla vsunuta jednak oprava tohoto paragrafu podle návrhu p. kol. Grünznera a soudr., jednak doplnění. Závěr jeho tedy zní: "jež zaručí převzatým zaměstnancům aspoň tytéž výhody jejich účastí na těchto ústavech, při čemž příspěvky zaměstnanců převzatých nesmí býti vyšší než příspěvky zaměstnanců státních drah." Domnívám se tedy, že mohu s klidným svědomím předstoupiti před dělnictvo a zaměstnanectvo, ježto všechno to, co tu dosud bylo v platnosti, je v platnosti také v budoucnosti, pokud odpovídá to organisaci státních drah. Já chci při této příležitosti ovšem konstatovati to, že v téže chvíli, kdy připojena bude Ústecko-Teplická dráha k ostatní síti státních drah, vytvoří se tu docela novy poměr i samých zaměstnanců této dráhy k zaměstnancům ostatních státních drah.
Bylo nám pány vytýkáno, že nebylo pojato do této stylisace zákonné ustanovení obdobné, jako bylo v zákoně z prosince 1920, ve kterém mluvilo se o ponechání zastoupení v celém rozsahu působnosti zastupitelským sborům. Dodatečně k této větě, pojaté do zákona na přání členů německého sociálně-demokratického klubu, je možno konstatovati dnes, že tato věta v tehdejším zákoně z prosince 1920, dobře promyšlená, na první pohled dobře myšlená, neměla pro zřízence nějakých zvláštních účinností. Jiný je zákon z prosince 1920, něco jiného je sestátnění dráhy. Tenkráte stát zasahoval svojí silou, svojí státní autoritou do soukromého vlastnictví a zavazuje se nebo uvazuje se v řízení provozu té které společnosti. Dnes však mění se majitel. Majitel není již více provozovným činitelem, nýbrž nastupuje jeho místo plně stát. Za této situace je přirozeno, že na první pohled zdálo se samozřejmým zachovati tato práva zaměstnancům, ale kdyby se byla převzala jiná dráha, snad v Čechách, než košicko-bohumínská z důvodů jejího rozvratu hospodářského, byla by se ukázala těžkost tohoto paragrafu, poněvadž zaměstnanci de facto vázáni jsou k společnosti, společnost však byla odstavena, na druhé straně stát jako takový neměl by k nim žádných zvláštních povinností. Tedy podle nynějšího ustanovení toto znění se naprosto nehodí, poněvadž stát stává se vlastníkem a je nutno v zájmu samého zaměstnanectva učiniti všechno, aby poměry byly příslušně zjednodušeny, poněvadž soudím, že takovým zjednodušením jak požadavků, tak postupu je možno zaměstnancům dosáhnouti jiných výsledků, nežli při různosti nárokův a požadavků jedněch a druhých.
Podle resoluce, kterou přijal ještě mimo to výbor rozpočtový, a kteroužto resoluci doporučuji, je již nyní řečeno, jak představujeme si a jak samo ministerstvo železnic je ochotno provésti zastoupení zaměstnanectva v různých těch institucích.
Resoluce p. posl. Buřívala přijatá rozpočtovým výborem zní: "Ministerstvo železnic se vyzývá, aby, provádějíc ustanovení § 9 zákona, pokud jde o zastupitelské sbory, umožnilo účast zástupců ústředního výboru Ústecko-Teplické dráhy v sezeních ústředního důvěrnického sboru státních drah a aby dosavadní ústřední výbor převzaté dráhy až do jiné organisační úpravy působil jako okrskový výbor ve smyslu řádu o důvěrnických sborech u státních drah."
A nebýti tohoto ustanovení, vytvořila by se situace pro personál železničních drah taková, že nemohl by dosavadní ústřední výbor Ústecko-Teplické dráhy tvořiti nic jiného než výbor okrskový, neměl by však spojení s ústředním sborem důvěrnickým u státních drah. Dobrá vůle, která se jeví jak na naší straně, tak i na straně ministerstva železnic, zaručuje těmto zaměstnancům zastoupení v ústředním výboru.
Vážení pánové, myslím, že mohu s poukazem na situaci, která vytvoří se převzetím Ústecko-Teplické dráhy v ohledu dopravně-technickém a národohospodářském, s plným vědomím doporučiti sněmovně přijetí této předlohy. Nejenom že bude moci státní správa železniční přistoupiti k velkorysé politice tarifní, že bude tím i poslouženo občanstvu samotnému, najmě máme-li na mysli velký průmysl, hlavně uhelný, který nyní více než dříve jde směrem na východ, tedy právě oním, na němž položena je trať ústecko-teplická. Uvážíme-li dále, že po této trati je možno rozložiti celou tu dopravu stejnoměrně jak na trati bývalé společnosti státní dráhy, tak na trati bývalé severozápadní, je možno v těchto několika směrech dopravu zdolati. Až bude moci státní správa přikročiti k propočítání tarifů, právě kruhy, které s dopravou počítají a které vědí, co dopravní tarify v životě obchodním a výrobním znamenají, budou moci teprve v pravém slova smyslu uvítati čin, který se sestátněním dráhy Ústecko-Teplické stane.
Výbor dopravní neměl žádných pochyb po stránce dopravně-technické a byl přesvědčen také o národohospodářské nutnosti tohoto převzetí, poněvadž dosavadní zaklínění Ústecko-Teplické dráhy do ostatních tratí státních drah jeví dosti často poruchy a řeknu také hotové škody finanční pro státní dráhy samy. Jenom ony výlohy, které musí státní dráha ústecko-teplické dráze z titulu přípojných smluv ročně platiti, obnášejí 10 milionů, nemluvě o tom, že stát, chce-li použíti vlastních tratí k provozu, řídí provoz velikou oklikou přes Podmokly nebo jinou cestou nepoměrně neschůdnější a tím také dražší.
Poněvadž není po této stránce žádných námitek, doporučuje dopravní výbor vládní osnovu zákona o výkupu Ústecko-Teplické dráhy se změnami přijatými jednak v § 5, jak jsem je uvedl, a to s dodatkovou větou p. posl. Grünznera a soudr. a konečně s dodatkem a změnou v § 10 a s novým, rozpočtovým výborem opraveným §em 9.
Stejně tak doporučuji jak resoluci pana posl. Buřívala, tak resoluci p. posl. Dietla a soudr., jak přijaty byly v rozpočtovém výboru.
Paní a pánové! Budoucnost ukáže,
měl-li skutek, který má býti tímto sestátněním proveden, své oprávnění
či nikoli. Život hospodářský a dopravnictví nesnese, aby rozkouskována
byla doprava na více interessentů s jejich vlastními zájmy, nejméně
stát pak, jako jsme my, který převzal v tomto směru poněkud neblahé
dědictví tím, že někdejší stát převzal trati daleko nevýhodnější,
nevýhodněji položené a stát zatěžující, naproti tomu zůstalo společnosti
to nejlepší, co v této oblasti bylo v provozu. Budoucnost ukáže,
že sestátnění této dráhy přinese užitek nejen státu vlastnímu,
nýbrž i širokým kruhům výrobním a s těmito kruhy také širokým
vrstvám dělnickým, poněvadž všechny výrobní výlohy dohromady,
tedy i ony výlohy při dopravě, vykonávají vliv i na poměry dělnické.
Vědom jsa si toho, přistoupíme-li k usnadnění dopravy, že tím
také přiblížíme myšlenku event. zlevnění a propočítání tarifů
a že tím nepřímo působíme blahodárně i do vrstev dělnických, doporučuji
vládní osnovu k přijetí. (Výborně! Potlesk. - Posl. dr. Schollich
[německy]: Mluvil jste také o tom, jak lehkomyslně takové zákony
se v tomto blázinci projednávají?)