Předseda (zvoní): K slovu není již nikdo přihlášen. Debata je skončena.
Uděluji závěrečné slovo p. zpravodaji
posl. inž. Bečkovi, jelikož druhý zpravodaj pan posl.
Hrušovský se vzdává slova.
Zpravodaj posl. inž. Bečka: Velevážení! Musím se přiznati, že velmi nerad odpovídám na přednesená slova p. kolegy Schweichharta. Postavil se k této čistě národohospodářské předloze jedině jako nacionálně cítící Němec. Jest zvláště příznačno, že i při takové předloze, jakou je tato předloha, nemůžeme vzíti za základ hospodářské hodnoty, ale že zde je zase nacionální podnět. Pan kolega vytýká této smlouvě, že již při jednání o ní byly rozděleny státy ve dvě skupiny, a to ve státy vítězné a ve státy poražené. K tomu připomínám, že jest to samosebou, že sjednává-li se po válce smlouva, že s musí tato smlouva díti mezi státy vítěznými a státy poraženými. Zejména pana kolegy bych se ptal, jak by bylo asi jednáno, kdyby byl ten poměr obráceně. Jsem přesvědčen, že by bylo nedošlo k takovému klidnému jednání, a já s radostí konstatuji, že v samotném protokole stojí, že státy poražené, resp. státy, které neměly právo hlasovací, se mohly zúčastniti plnoprávně jednání, že se ho také zúčastnily, svými zástupci činily návrhy a že tyto návrhy byly také přijímány. Byl bych rád viděl, aby již při této příležitosti v jednání výboru došlo se skutečně ke správnému stanovisku, aby hospodářská předloha byla také hospodářsky uvažována, aby se k tomu mohlo dojíti v naší sněmovně. Je bohužel viděti, že se u nás všecko obrací, že se všecko staví na nacionální stanovisko, kde je toho nejméně potřebí. Celá řeč p. kolegy byla nesena jedině nacionální nenávistí. Při tom mohu jen konstatovati, že bohužel je pravda, že dnes máme vybudovány přístavy, zejména pokud se týče na Labi, jen na pohraničních našich místech, že nemáme vybudovány a do konce splavněny řeky, jako jest Vltava a horní, resp. střední Labe, že nemáme spojení přes Moravu, jak jest projektováno, k Dunaji, kterážto cesta bude cestou mezinárodní prvního řádu. My musíme trvati na tom stanovisku ne se stanoviska nacionálního, nýbrž hospodářského prospěchu, aby úprava Labe v celé své délce jakož i úprava Vltavy byla řádně dokončena. Proto musíme spěti k tomu, aby přístav a splavnění řek bylo provedeno. To nebude jen zájmem nás Čechů, nýbrž to bude zájmem také, řekl bych, příslušníků německých. Pokud se týče jeho narážek, že Bratislava byla jen z prestiže uznána sídlem komise na prvních pět let a že to bude státi mnoho peněz, musím říci, že kdybychom měli takovým způsobe užitečným peníze vydávati vždycky, jako právě při umístění této komise v Bratislavě, bylo by to velice dobré. Tolik jsem chtěl na slova pana kolegy krátce odpověděti. Škoda, že i v takové projednávání smlouvy čistě hospodářské se vměšují otázky čistě nacionální, které jsou směrodatný pro určité strany! Vždyť přece úprava Vltavy a Labe bude ku prospěchu celé říši! Pokud se týče výtek se stanoviska, řekl bych, čistě technického - dokazuje totiž pan kolega, že Mělník by se nehodil k vybudování velkého přístavu i proti tomu se stavím s plným důrazem a musím prohlásiti, že Mělník je místem, které je přímo k tomu přírodou určeno, jsouc na řece splavné Labi, aby bylo v přístav vybudováno. Z Mělníka spějeme pak do Prahy a dále nahoru. Naši technikové dokázali, že dovedou překonat překážky případně v cestu se stavící, a tak jako naše Vltava a část Labe, pokud je upravena, je dnes vzorem celé střední Evropě pro práce upravovací, jsem přesvědčen, že v tom směru bude práce dokončena.
Proto doporučuji s tohoto stanoviska
smlouvu v plném rozsahu, tak jak nám byla předložena. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Hluk. - Předseda zvoní.) Prosím o klid.
Míním dát o celém schvalovacím usnesení, obsahujícím tři odstavce s nadpisem a úvodní formulí, hlasovat najednou. Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)
Námitek není. Budeme tedy hlasovat, jak jsem právě uvedl.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením, s jeho třemi odstavci, s nadpisem a úvodní formulí, jak jsou obsaženy ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, tím je schvalovací usnesení s nadpisem a úvodní formulí ve smyslu zprávy výborové schváleno ve čtení prvém.
Druhé čtení dám na denní pořad schůze příští.
Přerušuji projednávání denního pořadu a přikročím k ukončení schůze. Předem ještě některá sdělení presidiální.
Prosím pány, aby neodcházeli, poněvadž z důvodů formálních bude svolána ihned schůze nová, aby bylo možno přidělit předlohu, týkající se zákona nájemnického, výboru.
Žádám o přečtení sdělení.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Klub poslanců der deutsch. soz.-dem.
Arbeiterpartei vyslal do výboru sociálně-politického posl.
Hausmanna za posl. Tauba.
Předseda: Došly
od vlády některé spisy.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Předseda vlády zaslal
přípisem ze dne 4. dubna 1922, č. j. 10.022/22 m. r., vládní návrh zákona, jímž se mění a doplňují zákony o školách obecných a občanských,
přípisem ze dne 3. dubna 1922, č. j. 10.038/22 m. r., vládní návrh zákona, jímž se doplňuje zákon ze dne 19. března 1876, čís. 28 ř. z., o lhůtách k opravným prostředkům v řízení před úřady finančními, přípisem ze dne 3. dubna 1922, č. j. 9897/22 m. r., vládní návrh zákona o ochraně nájemníků.
Předseda vlády sdělil přípisem
ze dne 3. dubna 1922, č. j. 9958/22 m. r., že vláda předložila
senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona,
jímž se zavádí metrická míra pro právní jednání, listiny, knihovní
zápisy a operáty katastru daně pozemkové na Slovensku a Podkarpatské
Rusi.
Předseda: Mezi
schůzí bylo tiskem rozdáno:
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 3476. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností o vládním návrhu (tisk 3439), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, uzavřená v Praze dne 4. května 1921, se závěrečným protokolem, jakož i
a) příloha k čl. XII: "úlevy v pohraničním styku";
b) příloha k čl. XII: "úmluva vzájemné podpory při celním odbavování";
c) příloha k § 8 (2): "ustanovení o předběžném sloučení československých a rakouských pohraničních celních a pasových kontrolních úřadů";
d) příloha k čl. XII: "dohoda o nákazách zvířecích";
e) příloha k čl. XII: "dohoda o vzájemném uznání vysvědčení o zkouškách zboží";
f) příloha k čl. XII: "dohoda o vzájemném uznávání zkušebních značek na ručních střelných zbraních".
Tisk 3475. Vládní návrh zákona o ochraně nájemníků.
Tisk 3444. Usnesení senátu o usnesení
posl. sněmovny (tisk 3448) o návrhu sen. Kadlčáka, Klofáče, Niessnera,
dr. Soukupa a soudr. (tisk sen. 896) a o návrhu posl. inž. Botto,
Buřívala, dr. Czecha, dr. Hrubana a soudr. (tisk 3136) na změnu
zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 328 Sb. z. a n., o organisaci
kanceláře sněmovny poslanecké a senátu (tisk 3019).
Předseda: Mezi
schůzí byly tiskem rozdány návrhy a současně přikázány výboru
iniciativnímu.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 3473. Návrh posl. Dubického, Vraného, Nejezchleba-Marchy a druhů na prodloužení nucených pachtů na velkostatcích do roku 1927 podle § 63 zákona přídělového.
Tisk 3464. Návrh posl. Stejskala
a soudr. na ochranu památek přírodních.
Předseda (zvoní): Jsem požádán oznámiti, že výbor zemědělský, svolaný zítra na 9. hodinu, konati bude schůzi svou až o hodině 10. dopol.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala dnes za 5 minut, tedy v 6 hod. 5 min. s tímto
1. Návrhy vlády, aby povolena byla obnova, resp. pokračování ve sněmovních pracích u těchto vládních předloh:
a) vládní návrh zákona o úpravě požitků pro mužstvo čsl. vojska, jemuž není vojenská služba povoláním (tisk 563),
b) vládní návrh zákona, kterým se mění §§ 2 a 5 zákona ze dne 19. března 1920, č. 194 Sb. z. a n., o přejímání vojenských gážistů bývalé rakousko uherské, rakouské a uherské branné moci do branné moci republiky Československé a jímž se upravují zaopatřovací nároky býv. vojenských gážistů, kteří se na čsl. národě provinili (tisk 1202),
c) vládní návrh zákona, kterým se upravuje placení náhrady při trvalém ubytování vojska v roce 1921 (tisk 2107),
d) vládní návrh zákona o úpravě poměrů družstev v Podkarpatské Rusi (tisk 1627),
e) vládní návrh zákona o zvelebení a ochraně výroby rostlinné (tisk 2743),
f) vládní návrh zákona o poskytnutí záruky Zemské družstevní jednotě v Užhorodě (tisk 1738),
g) vládní návrh zákona, jímž se provádí § 105 ústavní listiny (tisk 2002),
h) vládní návrh zákona o původském právu k literárním, uměleckým, hudebním a výtvarným a fotografickým dílům (tisk 3390, 3238),
ch) vládní návrh zákona, kterým se vláda zmocňuje zvýšiti přechodně úrokové rozpětí, stanovené v §u 1 zákona ze dne 1. června 1889, č. 91 ř. z., o poplatkových úlevách pro úvěrní a záložní spolky (pokladny pro úspory a půjčky) (tisk 3336),
i) vládní návrh zákona o zápisu elektrických vedení všeužitečných elektrických podniků do pozemkových knih (tisk 3402),
j) vládní návrh, kterým předkládá se ke schválení Národnímu shromáždění obchodní úmluva uzavřená dne 20. října 1921 ve Varšavě mezi republikou Československou a Polskem (tisk 3338).
Druhá čtení dám na pořad schůze zítřejší.
Jest snad proti mému návrhu námitka? (Nebyla.)
Není jí. Návrh můj je přijat.
Končím schůzi.