Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Anděl, dr. Gažík.

239 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: minist. předseda dr. Beneš; ministři dr. Dérer, dr. Dolaský, Habrman, inž. L. Novák, Aug. Novák, Srba, Staněk, Šrámek, Tučný, Udržal, dr. Vrbenský. Odb. přednosta ministerstva financí dr. Vlasák. Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr. Körner.

Z kanceláře sněmovní: sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 131. schůzi poslanecké sněmovny.

Dodatečně na včerejší schůzi udělil jsem dovolenou posl. Lehockému pro neodkladné záležitosti. Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Jos. Křížovi rovněž pro neodkladné záležitosti.

Dodatečně za včerejší schůzi omlouvají se nemocí posl. Matzner, Oktávec a Barták, posl. Jan Černý (soc. dem.) incl. do 2. dubna t. r., na včerejší a dnešní schůzi posl. Benda a posl. Hampl.

Lékařské vysvědčení předložili posl. Albín Chalupa a Lehocký.

Posl. Janček žádá o udělení 14tidenní dovolené pro cestu za hranice.

Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.

Kdo souhlasí s udělením dovolené, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Dovolená jest udělena.

Byly provedeny některé změny v klubech a výborech. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností v doplňovací volbě dne 28. března 1922 zvolil I. místopředsedou posl. Votrubu, II. místopředsedou posl. Geršla, II. zapisovatelem posl. Malíka; ve schůzi dne 29. března t. r. zvolil I. zapisovatelem posl. Al. Kříže.

Klub poslanců čsl. sociálně-demokratické strany dělnické vyslal do výboru branného posl. Stivína za posl. Pika; s do výboru dopravního posl. Al. Kříže za posl. Pociska; do výboru iniciativního posl. Jana Černého (soc. dem.) za posl. Ertla, posl. Prokeše za posl. Hummelhanse, posl. Tadlánka za posl. Chalupníka, posl. Zverce za posl. Kovačiče; do výboru kulturního posl. Ertla za posl. Bartáka a posl. Hvizdák a za posl. Pociska; do výboru socialisačního posl. Bečko za posl. dr. Wintera; do výboru ústavně-právního posl. Tadlánka za posl. Lehockého a posl. Ulricha za posl. Remeše; do výboru vyšetřovacího posl. Hummelhanse za posl. Al. Kříže a posl. Bendu za posl. Ulricha; do výboru zahraničního posl. Astra za posl. Koudelku; do výboru zásobovacího posl. Čundrlíka a za posl. Bendu a posl. Oktávce za posl. Tadlánka; do výboru zdravotnického posl. Lehockého za posl. Johanise; do výboru zemědělského posl. Kubála za posl. Biňovce a posl. Ulricha za posl. Zverce; do výboru pro prozkoumání zpráv Stálého výboru podle § 54 úst. listiny posl. Kovačiče za posl. Bečko, posl. A. Nováka za posl. dr. Meissnera a posl. Zverce za posl. dr. Wintera; do výboru živnostenského posl. Bečko za posl. A. Nováka; do výboru soc.-politického posl. Kleina za posl. Brodeckého.

Klub poslanců čsl. živnostensko-obchodnické strany středostavovské vyslal do výboru socialisačního posl. Anděla za posl. Drobného; do výboru kulturního posl. Anděla za posl. Horáka; do výboru zdravotnického posl. Pastyříka za posl. Vávru; do výboru soc.-politického posl. Vávru za posl. Horáka.

Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do výboru ústavně právního posl. Svetlika za posl. Hakena.

Klub poslanců čsl. národní demokracie vyslal do výboru živnostenského posl. Votrubu za posl. Veverku; do výboru rozpočtového posl. dr. Hajna za posl. Veverku.

Klub poslanců republ. strany čsl. venkova vyslal do výboru zemědělského posl. Hálka a Bráneckého za posl. Vahalu a Mašatu.

Klub poslanců der deutschen soz.-dem. Arbeiterpartei vyslal do výboru sociálně-politického posl. dr. Haase za posl. Schäfera; do výboru živnostenského posl. R. Fischera za posl. Hirsche.

Klub poslanců der deutschen nat.-soz. Arbeiterpartei vyslal do výboru sociálně-politického posl. Patzela za posl. inž. Junga.

Klub poslanců čsl. národní demokracie vyslal do výboru zahraničního posl. dr. Lukavského za posl. dr. Kramáře; do výboru soc.-politického posl. dr. Matouška za posl. G. Navrátila.

Předseda klubu maďar.-něm. soc.-demokratického oznamuje, že posl. Borovszky stal se členem klubu.

Předseda: Došly některé návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Návrh posl. Koudelky, Alb. Chalupy a soudr., aby vydán byl zákon o ubytování zaměstnanců zemědělských podniků.

Návrh posl. Housera, Hakena, Warmbrunna a soudr. o mimořádných a nouzových výpomocích měsíčních, poskytovaných učitelstvu veřejných škol obecných a měšťanských.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byla tiskem rozdána zpráva.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 3445. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (3438), kterým se zmocňuje ministr financí, aby sjednal výpůjčky také v cizí měně.

Předseda (zvoní): Počátkem dnešní schůze byl tiskem rozdán zápis o 128. schůzi.

Přikazuji:

Tisk 3440. Vládní návrh zákona o provádění ustanovení o mezinárodních smíšených soudech podle čl. 304. mírové smlouvy versailleské, 256. mírové smlouvy st. germainské, 239. mírové smlouvy trianonské a 188. mírové smlouvy neuilleské,

Tisk 3443. Vládní návrh zákona o povinném akceptu směnek,

výboru ústavně-právnímu.

Tisk 3434. Vládní návrh, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění úmluva, stanovící definitivní dunajský statut, podepsaná v Paříži dne 23. července 1921 - výborům zahraničnímu a dopravnímu.

Tisk 3439. Vládní návrh, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, uzavřená v Praze dne 4. května 1921, se závěrečným protokolem, jakož i

a) příloha k čl. XII.: "úlevy v pohraničním styku";

b) příloha k čl. XII.: "úmluva vzájemné podpory při celním odbavování";

c) příloha k § 8 (2): "ustanovení o předběžném sloučení československých a rakouských pohraničních celních a pasových kontrolních úřadů";

d) příloha k čl. XII.: "dohoda o nákazách zvířecích";

e) příloha k čl. XII.: "dohoda o vzájemném uznání vysvědčení o zkouškách zboží";

f) příloha k čl. XII.: "dohoda o vzájemném uznávání zkušebních značek na ručních střelných zbraních" - výborům zahraničnímu a živnostenskému.

Navrhuji, aby ku podání zprávy výborové stanovena byla pro vládní návrh tisk 3443, týkající se akceptu směnek, lhůta pětidenní, pro ostatní pak lhůta třídenní.

Kdo s těmito lhůtami souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh je přijat.

Přikročíme k pořadu schůze, a to nejprve k odstavci prvému, jímž jest

1. návrh vlády, aby povolena byla podle § 4, odst. 4. jedn. řádu obnova, resp. pokračování ve sněmovních pracích u vládních osnov:

a) zákona o započtení válečné služby vojenské do odborné činnosti lékárnické (tisk 3328 a 3380),

b) zákona o prozatímním dělení katastrálních parcel dle předběžných polohopisných nástinů, vyhotovených Státním pozemkovým úřadem, a jeho knihovním provedení (tisk 3428).

Dám o každé této předloze hlasovati odděleně. (Souhlas.)

Kdo ve příčině vládního návrhu zákona o započtení válečné služby vojenské do odborné činnosti lékárnické (tisk 3328 a 3380) souhlasí, aby se výborům sociálně-politickému a pro veř. zdravotnictví, jimž se tento návrh přikazuje, uložilo, aby v jednání pokračovaly na základě stavu a dosavadního jednání z předchozího zasedání a aby zprávu podaly do 3 dnů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh jest přijat.

Kdo při vládním návrhu zákona o prozatímním dělení katastrálních parcel podle předběžných polohopisných nástinů, vyhotovených Státním pozemkovým úřadem, a jeho knihovním provedení (tisk 3428) souhlasí, aby se výboru ústavně-právnímu, jemuž se tento návrh přikazuje, uložilo, aby v jednání pokračoval na základě stavu a dosavadního jednání z předchozího zasedání a aby zprávu podal do 3 dnů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Také tento návrh jest přijat a vyřízen jest odstavec 1. denního pořadu.

Přikročíme k odstavci druhému, jímž jest

2. zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3438), kterým se zmocňuje ministr financí k uzavření výpůjček také v cizí měně (tisk 3445).

Zpravodajem jest pan posl. Jan Černý ze strany republikánské.

Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Jan Černý (rep.): Slavná sněmovno! Státní rozpočet a finanční zákon, který schválili jsme v prosinci minulého roku na rok 1922, ve svém článku VI. obsahuje znění, že ministr financí se zmocňuje, aby opatřil peníze pro veškeré státními příjmy nehrazené státní výdaje až do obnosu 788 mil. Kč úvěrními operacemi. Mimo to v článku XI. obsahuje finanční zákon sdělení, že vláda se zmocňuje, aby opatřila peníze pro investiční potřebu nekrytou až do obnosu 3.264,000.000 Kč dlouhodobými úvěrními operacemi. Výtěžků těchto úvěrních operací se nesmí používati ke krytí jiných než investičních výdajů.

Mimo to schválen byl sněmovnou a senátem zákon o státní výpůjčce na úhradu schodku z moučného hospodářství, kde zmocněna byla vláda, aby na úhradu schodku z moučného hospodářství opatřila buď v tuzemsku nebo za hranicemi úvěrovou operací kapitál do 2.200,000.000 Kč splatný v korunách československých nebo cizí měně, a aby stanovila bližší podmínky této operace.

Slavná sněmovno! Zmocnění toto nemohlo býti příslušně vyčerpáno z toho důvodu, poněvadž příslušné úvěrové operace uvnitř státu našeho nebylo lze tak skutečně efektovati, jak by bylo třeba, a z důvodů ještě jiných se vláda starala, zda by nebylo správným, aby příslušný úvěr na tyto naše naprosté nezbytnosti státní byl eventuelně opatřen také za hranicemi, a to samozřejmě případně ne ve měně československé, nýbrž i ve měně cizí toho státu, ve kterém půjčka by efektována býti měla. Zmocnění, která byla dána příslušnými zákony, totiž zákonem finančním a zákonem o výpůjčce na úhradu schodku z moučného hospodářství, nezněla tak přesně, aby bylo možno vládě přímo výpůjčku tuto eventuelně i v cizině a v cizí měně efektovati, a nezbylo nic jiného, než že vláda předkládá Národnímu shromáždění ke schválení zákon, kterým na základě daných zmocnění jest ještě dále zmocněna, aby eventuelně v cizině příslušné státní nezbytné výpůjčky opatřiti si mohla.

Jest známo z tisku - a jistě budeme míti příležitost slyšeti to z úst našeho finančního ministra - že zákon předložený opírá se o určitá jednání, která v této příčině naše vláda za hranicemi zavedla, totiž o jednání o půjčku našemu československému státu ve Velké Britanii, eventuelně také ve Spojených Státech Severoamerických a v Holandsku. Jde zde o výpůjčku celkem 10 milionů liber sterlingů, která ovšem v librách sterlingů jsouc vypsána, upisována bude také v druhých státech, v Americe a v Holandsku, ovšem na příslušné valuty, na mince příslušných států.

Posuzujeme-li, jaký vliv bude míti uzavření naší státní výpůjčky v cizině, nemůžeme si upříti, že jest třeba, abychom způsob tento, kterým vláda chce opatřiti příslušné výpůjčky na instituce naše, uznali správným.

Vážená sněmovno! Všichni jistě sledujete, že stát náš v poslední době si získal již důvěry, které si skutečně zaslouží jako stát konsolidovaný, jako stát, který je již v plném běhu svého vlastního žití. Slavná sněmovno, jest to vidno již také z toho, jak jeví se cena valuty našeho státu na trhu mezinárodním.

Můžeme všichni konstatovati, že valuta naše už se vyzula z té níže, na které byla mezi těmi, řekněme, žebráckými státy původně, a že dnes naše valuta, ačkoli nedosahuje své plné hodnoty, jak by konsolidaci našeho státu odpovídalo, je přece jen na takové výši, kde prokazuje, že už do určité míry konsolidovanost našeho státu se strany jiných států a finančních kruhů jejich skutečně také se uznává.

Vážení pánové! Když se prokáže, že půjčka v cizině našemu státu bude upsána v plné důvěře v prosperitu tohoto státu, můžeme doufati, že v této příčině docílíme z toho ještě dalších prospěchů, totiž že stát náš, resp. měna naše, docílí onoho respektu, kterého skutečně zaslouží, a že pak také na základě toho i naše valuta půjde tam, kam skutečně svojí vnitřní hodnotou patří. Také okolnost, že umístěním našeho úvěru v cizině dosáhneme obchodního spojení s těmito státy co možná nejužšího, umožní nám, že průmysl a obchod docílí s těmito státy bližšího styku a tím také vzrůstu národohospodářského. Důležitost toho pro nás jest jasná.

Slavná sněmovno! Připomínám výslovně, máme-li uzavírati výpůjčku, a řeknu docela otevřeně, výpůjčku v cizině, že zástupce odpovědný lidu musí v této příčině posuzovati, zda skutečně výpůjčka bude míti efekt trvalý, dlouhodobý. Vždyť výpůjčka také je trvalá a dlouhodobá. Je tedy jistě třeba posuzovati ji s hlediska, zda výpůjčky stát náš užije k tomu, aby jeho občanstvu, obyvatelstvu přinesla také dlouhý, trvalý úspěch, a ne snad jen krátký nějaký efekt, který by neodpovídal trvalosti a dlouhodobosti její.

Slavná sněmovno! Čtete také v důvodové zprávě a i v zákoně, že příslušné zmocnění je dáno také na to, aby byl efektován určitý obnos výpůjčky na úhradu schodku z moučného hospodářství. Slavná sněmovno! Je jistě v mysli vás všech otázka, je-li správné uzavírati dlouhodobou výpůjčku v cizině a užívati jí na to, co jsme už de facto snědli, na to, z čeho nebudeme míti prospěchu, nebo co už je za námi a co musíme chtě nechtě zaplatiti. Právě s tohoto stanoviska usuzoval i rozpočtový výbor a výslovně v této věci hleděl zjistiti, dá-li se skutečně očekávati, že nebude této výpůjčky dlouhodobé, ne snad právě za nejlepších podmínek sjednané, právě užito k zaplacení toho, čeho jsme jen krátkodobě museli použíti, a zdali právě cíl výpůjčky, totiž podporovati podnikání naše do budoucnosti a přinésti další trvalé hospodářské prospěchy, nebude do určité míry opomenut.

Slavná sněmovno! V této příčině dovoluji si poukázati, že fakt, že má býti užito částečného výnosu půjčky v cizině k tomu, aby uhrazen byl z části schodek, vzniklý konsumním hospodařením státním, resp. tedy že je výpůjčkou na uhrazení schodku z moučného hospodářství, a že jsme ji skutečně už spotřebovali. Ano, vážení pánové, jde o to, aby zde byla splacena výpůjčka, kterou jsme v cizině na konsumní naše potřeby uzavřeli, totiž dva miliony liber sterlingů anglických, které jsme si opatřili na potřeby výživy pro náš stát. Dva miliony liber sterlingů anglických znamenají v československé valutě asi 500 milionů Kč a mají býti z výnosu zápůjčky v cizině splaceny, a to ve dvou splátkách. Nebylo by to správné, ale vláda naše ukazuje na to, ačkoliv užila tohoto cizího úvěru částečně na naše potřeby konsumní ve výši 500 mil. K čsl. valuty, že na druhé straně zase z běžných prostředků státních užila ve smyslu investičního zákona a zákona finančního naší republiky roku 1921 a na rok 1922 značných obnosů již k účelům investičním. Byla to částka okrouhle 1900 mil. Kč přesně 1896 mil. Kč - které byly již investovány, ale uhrazeny z běžných příjmů státních. Je pravda, že na tuto potřebu byla také získána určitá suma z vypsané a splacené investiční půjčky, tato suma však neobnášela více než okrouhle přes 500 mil. Kč, čímž se vykazuje, že vlastně z přebytků našeho hospodaření na investice roku 1921 a 1922 vyplatili jsme okrouhle 1400 milionů korun. Šlo potom o vyrovnání mezi tím a vidíme, že na investice, které z běžných příjmů byly již splaceny, lze plným právem užíti příslušné refundace z této zápůjčky, která bude provedena tím způsobem, že bude z ní částečně zaplacena konsumní půjčka anglická ve výši 500 mil. korun. Je jistě povinností každého zástupce lidu, když jde o dlouhodobé zatížení našeho státu, aby se hledělo k tomu, aby valuty zápůjčkou získané, aby půjčky dlouhodobé bylo výhodně pro hospodářství naše investiční užito.

Slavná sněmovno! Pohlédneme-li na finanční zákon náš pokud se týče investic, vidíme, že investice jsou značného rozsahu. Zmocnění činilo přes 3000 mil. korun, tedy přes tři miliardy. Investice tyto, které mají býti z tohoto úvěru uskutečněny, jsou řekneme - trojího druhu: V první řadě je to potřeba ministerstva veřejných prací, kde běží o investice k doplnění našich státních dolů, abychom mohli výhodněji s tímto přírodním bohatstvím v našich zemích hospodařiti a abychom mohli utajené energie uhelné úplně užíti ke svému běžnému hospodářství. V druhé řadě jde o využití našich vodních sil, abychom tím získali další ještě energie elektrické k posílení našeho hospodářského života, a posléze o splavnění vod, abychom těmito třemi investicemi dosáhli co možná nejlevnější energie, náhradu práce, která jeví se dosud drahou, a která co nejdříve má býti takto zlevněna, aby náš hospodářský život byl co nejjednodušší. To je jeden díl státních investic, které musíme do určité míry podporovati a musíme žádati, aby byly co nejdříve provedeny.

Druhý díl státních investic podle zákona finančního je ve stavbách a vyžaduje také značných obnosů, mnoha set milionů korun, a jsou to z větší části stavby státních objektů, škol, mimo to státních obytných domů, kteréžto investice zase na druhé straně budou příznivě působiti tím, že se uvolní mnoho bytů ve prospěch bytové péče a ubytování našeho občanstva, nedostatkem bytů strádajícího.

Třetí díl investic naších týká se našich komunikací. Všichni víte ze zákona finančního, že naše železnice vyžadují značného nákladu investičního a že je třeba, abychom je dobudovali v tom smyslu, aby nám úplně vyhovovaly, a abychom příslušným dotováním potřeb tohoto ministerstva umožnili, aby práce, které právě příslušným programem ve finančním zákonu jsou naznačeny, mohly býti dokonale provedeny. Nejsou to jenom dráhy, jsou to také silnice a vodní cesty, které nám v zájmu komunikačním mohou přinésti zisky a výhody v našem hospodaření státním, a které z výnosů této státní výpůjčky mají býti v přední řadě investovány. Je jisto, že tyto tři druhy investic jsou investicemi produktivními a že můžeme jenom vítati, že lze takto investovati půjčky, poněvadž pak při eventuelním splácení můžeme očekávati, že příslušné efekty na toto splácení z výnosu těchto investic budeme míti zase nahospodařeny.

Slavná sněmovno! Dovolím si poukázati na to, že jistě je přáním nás všech, kteří sledujeme naše státní hospodaření a investice, abychom výpůjčky, kterou děláme s těžkým srdcem a řekl bych v určité obavě, poněvadž je to první výpůjčka naše v cizině, upotřebili skutečně ve prospěch všeho obyvatelstva naší republiky. A v té příčině kvituji prohlášení pana ministra financí, který sdělil, že výpůjčky má býti užito v mezích zmocnění daného zmocňovacím a finančním zákonem, a to tak, že rozdělení výnosu výpůjčky mezi jednotlivé resorty stane se v tom poměru, v jakém na příslušné investice ve finančním zákoně pro jednotlivé resorty příslušné obnosy jsou k disposici.

Tím je naprosto zajištěno, když ministerská rada v tomto smyslu bude míti vždy o užití jednotlivých obnosů z výpůjčky pocházejících rozhodovati, že bude podporování života veřejného investicemi stejnoměrné pro všechny stavy, bude stejnoměrné pro všechno naše žití a bytí, které zde my všichni máme právo a povinnost kontrolovati a sledovati.

Je jisto, posuzujeme-li výpůjčku tuto, která v cizí měně má býti sjednána za podmínek, o kterých nechci se zmiňovati a o kterých bude mluviti po mně ministr financí, že musíme poukázati na to, že podmínky, které pro tyto výpůjčky v cizí měně nám budou předepsány, zdají se nám býti dosti těžké a nepřiměřené. Přiznávám to, ale chci upozorniti, že nemáme možnosti podmínek sami diktovati, nýbrž že je vždy věcí věřitele, aby on podmínky kladl, a v té příčině musíme se přizpůsobiti zvyklostem věřitele v cizině a musíme uznati, jaké tyto zvyklosti tam jsou. Ponechávám panu ministru financí, aby v této věci nám podal sdělení, jaké zvyklosti pro takovéto výpůjčky v cizině jsou, za jakých podmínek v cizině státy bohatší a určité korporace si podobné půjčky opatřují, abychom mohli posouditi, zda podmínky, které pro nás byly sjednány, jsou řádné a přijatelné. Snad se bude zdáti někomu a bude jistě od někoho poukazováno, že podmínky ty jsou těžké, že přece by mělo býti na místě, aby tyto podmínky mohly býti do určité míry měněny, tedy aby eventuelně výpůjčka mohla býti konvertována. V tom ohledu vzalo se s povděkem na vědomí v rozpočtovém výboru, že výpůjčka v cizí měně jest sjednána tím způsobem, že může býti splacena ne až teprve na konci své splatnosti, v 25 letech, nýbrž dříve, a to již hned po 10 letech, ovšem s určitou přirážkou. Jde o 8% přirážku.

Ale když plně důvěřujeme, že v našem státě docílíme při plné svojí konsolidaci a úplné rovnováze ve státním hospodaření touto výpůjčkou na cizím trhu důvěry, věříme také, že valuta naše dosáhne zlepšení, což bude znamenati, že i my po 10 letech už s placením zápůjčky, kterou zase v cizí měně budeme spláceti, následkem zvýšení hodnoty naší valuty docílíme většího prospěchu a zisku, než co znamená přirážka, se kterou musíme cizí valutu spláceti. (Hluk).

Předseda (zvoní): Prosím, pánové, o klid.

Zpravodaj posl. Jan Černý (pokračuje): Slavná sněmovno! Je zřejmo, povolujeme-li někomu půjčku, že žádáme od něho také určité záruky. V tomto případě také cizina žádá záruky na nás. A záruky ty jsou, že jsme povinni dáti v nejhorším případě do zástavy i některé naše příjmy státní. v přední řadě cla, v druhé řadě monopol tabáku.

Slavná sněmovno! Zdálo by se, že jsou to podmínky našeho státu až nedůstojné, že jsou to podmínky, proti kterým musíme se brániti. Ale naproti tomu jsme si plně vědomi, že náš stát jako konsolidovaná jednotka jistě v krátké době docílí důvěry i v cizině a že jí nezklame, nýbrž že bude své splátky platiti řádně a přesně a že následkem toho nedojde nikdy k tomu, co zde je, že bychom musili někdy cla dávati do zástavy, nýbrž že to zůstane pouze akademicky napsáno jako záruka pro skutečné docílení důvěry u cizích států.

Slavná sněmovno! Jest jistě také správné, že rozpočtový výbor na základě souhlasu vyjednavače, který v cizině tuto půjčku pro naši republiku sjednává, k § 1 dal doplněk, že výpůjčka tato stanoví se s výjimkou, že až do části 2.500,000.000 Kč bude kurs až do určité míry nominován maximálně, a to že v případě, kdyby se stalo, že by kurs byl do určité míry nižší, jest přepočítací kurs zákonem navržený přesně stanoven ve výši 250 Kč za jednu anglickou libru a 50 Kč za jeden americký dolar.

Slavná sněmovno! Další ustanovení zákona do určité míry již pro meritum je podřízeného významu; připomínám pouze, že obligací tažených a splatných kupónů dá se užívati v plné výplatní hodnotě k placení tuzemských cel československých, v ceně podle kursů příslušné cizí valuty na pražské burse v den předcházející placení, což je samozřejmo, poněvadž tím vlastně svůj závazek uplácíme.

Výpůjčkám těmto budou přiznány výhody, které i pro ostatní půjčky v našem státě schvalujeme, a na druhé straně také jde o přiznání plné sirotčí jistoty těmto výpůjčkám, což jistě je v zájmu našem.

Dovolím si poukázati, že na výpůjčky tyto budou názory jiné; některé strany budou jistě ukazovati na to, že by bylo potřebí, když právě tuto výpůjčku v cizině a v cizí měně sjednáváme, pevněji stanoviti výnos její jen k účelům investičním a snad že by i v této příčině bylo třeba nějakou kontrolu ještě do naší činnosti státní uvésti. Ale, slavná sněmovno, v této příčině je třeba poukázati, že kontrolu již máme. Ve finančním zákoně státním jest otevřeně poukazováno na to, že výpůjček dle finančního zákona sjednaných nemůže býti užito jinak, než právě k těmto určitým účelům, pro které byly stanoveny. A dále máme svůj nejvyšší kontrolní úřad, který jistě nad tím bude bdíti, aby také skutečně veškeré podmínky tyto splněny byly. Proto, ačkoli se strany některých stran v rozpočtovém výboru bylo navrhováno, aby byla zvláštní komise kontrolní k tomuto zákonu ještě stanovena na kontrolování správného použití valuty ze zápůjčky, nebylo to doporučeno se strany mé jako referenta a já v tomto případě nedoporučoval bych to jako zpravodaj slavné sněmovně.

Vyčerpal jsem tím úkoly, které na mne jako zpravodaje byly vzneseny a doporučuji slavné sněmovně, aby ve smyslu předložené zprávy osnovu tohoto zákona schválila, a to s největším urychlením, poněvadž právě toto urychlení znamená pro naši republiku zisky, které právě z této zápůjčky, uzavřené v cizině a v cizí měně, ve prospěch našeho národního hospodářství očekáváme. (Výborně! Potlesk.)