Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Špaček, Špatný.
104 poslanci podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda dr. Beneš; ministři Černý, dr. Dérer, dr. Dolanský, Habrman, Aug. Novák, inž. L. Novák, Srba, Staněk, dr. Šrobár, Tučný, Udržal, dr. Vrbenský.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník
dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 129. schůzi poslanecké sněmovny.
Dodatečně na tento týden omlouvá se chorobou posl. dr. Kubiš.
Byly provedeny některé změny
ve výborech. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Zdravotní výbor zvolil ve své dnešní schůzi za předsedu posl. Kasíka, za místopředsedy posl. Sedláčka, Purkyňovou, dr. Hálka, za zapisovatele posl. Rozsypalovou a Sychravovou.
Klub čsl. socialistů vyslal do výboru kulturního posl. dr. Uhlíře za posl. Landovou-Štychovou.
Do výboru imunitního vyslal:
klub poslanců republikánské strany čsl. venkova posl. Vaculu
za posl. dr. Klimo, klub der deutsch. christl.-soz. Volkspartei
posl. dr. Luschku za posl. Scharnagla.
Předseda: Došly
dotazy a odpovědi.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Dotaz posl. Schälzkyho ministru vnitra, že okresní politická správa třeboňská nevyhověla žádosti organisace německých válečných poškozenců v Nové Vsi n. L., poněvadž nepodali této žádosti jazykem českým.
Odpověď vlády na interpelaci posl. Tausika, Svetlika a soudr. o protizákonném a korupčním jednání ministra pro Slovensko dr. Mičury.
Odpověď vlády na dotaz posl. dr.
Hahna a druhů o přidělení pozemků městu Nové Město u Obrázku.
Předseda: Počátkem schůze byla tiskem rozdána zpráva.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3408. Zpráva výboru ústavně-právního
a zemědělského o vládním návrhu zákona (tisk 3369), kterým se
vydávají přechodná ustanovení k zákonu ze dne 8. dubna 1920, čís.
329 Sb. z. a n. (zákonu náhradovému), pokud jde o převzetí a náhradu
za jednotlivé parcely nebo části parcel ze zabraného majetku pozemkového.
Předseda: Přikazuji výboru ústavně-právnímu:
Tisk 3402. Usnesení senátu N. S. R. Č. o vládním návrhu zákona (tisk sen. 706) o zápisu elektrických vedení všeužitečných podniků do pozemkových knih (tisk. sen. 1148) (současně přikázáno výboru dopravnímu).
Přistupuji k projednávání pořadu
dnešní schůze, a to nejprve k 1. odstavci, jímž jest
1. zpráva výboru zemědělského a ústavněprávního k vládnímu návrhu zákona (tisk 3369), kterým se vydávají přechodná ustanovení k zákonu ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n. (zákonu náhradovému), pokud jde o převzetí a náhradu za jednotlivé parcely nebo části parcel ze zabraného majetku pozemkového (tisk 3408).
Zpravodajem za výbor zemědělský je pan posl. Mašata, za výbor ústavněprávní pan posl. Chalupník.
Uděluji prvnímu zpravodaji panu
posl. Mašatovi slovo.
Zpravodaj posl. Mašata: Slavná sněmovno! Kdo měl příležitost nahlédnouti do života venkovského lidu, hlavně v těch obcích, kde jsou velkostatkářské objekty, uviděl jeden kormutlivý zjev: velké stísnění jak po stránce stavební, pokud se týče budov, tak i velké stísnění hospodářské. Pozemky velkostatkářů jako železný kruh uvírají obyčejně takovouto obec a není možno žádnému občanu v této obci dohodnouti se dobrovolnou cestou o přikoupení i nejmenší části pozemku potřebného k rozšíření budov nebo ke stavbě budovy nové. Pokud se týče hospodářských poměrů, bývá to zrovna tak zlé. Velkostatkáři měli ve zvyku skupovali, pokud mohli, půdu selskou takovou, která byla mimo okruh těch pozemků, a tuto půdu, která nebyla v souvislosti s jejich pozemky, obyčejně pronajímali domácím lidem za to, že oni zavázali se jim po celý rok býti jim k disposici pro nutné práce zemědělské. Že takový drobný zemědělec, takový domkář byl odvislý od milosti a nemilosti svého zaměstnavatele, od milosti propachtovatele pozemku, jest na bíle dni. Proto když po převratu nastalo naše politické osvobození a začalo se mluviti o pozemkové reformě, jeden z prvních požadavků, který kladl náš drobný venkovský lid, byl ten, aby pozemková reforma přinesla mu určité uvolnění, aby nebyl závislý na velkostatkáři, po případě na pronájemci.
Slavná sněmovno! Nebylo to jenom náhodou, že Státní pozemkový úřad přikročil k provádění t. zv. akce S a R, totiž přídělu půdy stavební a půdy rozptýlené. Stalo se tak na žádost lidí, kteří trpěli poměry, jak jsem je naznačil. Avšak příděl takových drobných parcel, ať již měl sloužiti účelům stavebním nebo hospodářským, byl velice ztížen tím, že musila se při tom prováděti celá ta velká procedura, která je nutná při přejímání celého objektu. V důsledku toho bylo žádáno, aby celé přídělové řízení bylo co možná zjednodušeno a zkráceno. Mimo to, i když snad bylo možno získati od takového velkostatkáře dobrovolnou dohodou nějaký takový pozemek, pak přirozeně cena tohoto pozemku dosáhla tak ohromné výše, že byl opravdu stavební ruch znemožněn.
Slavná sněmovno! Uvádím zde jen případ z mého okresu, kde okresní správní komise ve Vlašimi potřebovala určitou část pozemku, aby na tomto pozemku vystavěla autogaráž, kde by uschovány byly vozy, patřící ministerstvu pošt a telegrafů, tedy jistě pro účely veřejné. Ale zástupce býv. knížete Auersperga, Hufnagl, požadoval od okresní komise za 1 m2 13 Kč, až konečně byla nucena okresní správní komise, poněvadž garáž stavěti musila, udělati s ním smlouvu, ve které mu dala za 1 m2 8 Kč.
Totéž se stalo hospodářskému družstvu, které potřebovalo určitou část pozemku na své skladiště, kde rovněž byla smluvena cena 8 K za 1 m2, tedy za 1 ha 80.000 Kč.
Tímto způsobem je znemožněna každá stavební akce, obzvláště když na samotném družstvu, které je složeno z chudých lidí, požaduje se za 1 m2 v této věci 5 K. Jak mi bylo sděleno kol. Laubem, stal se případ, kde žádal velkostatkář 20 K za 1 m2. V tomto směru je třeba, aby se udělala určitá náprava, a vláda vidí se nucena k podnětu pozemkového úřadu předložiti návrh zákona, který by zkrátil a zjednodušil přídělové řízení, pokud se týče jednotlivých parcel anebo částí jejich.
Zemědělský výbor, jemuž byla tato
osnova zákona přikázána, projednal ve třech svých schůzích tuto
osnovu, a to dne 25. a 26. ledna a ve schůzi 27. ledna, když o
předloze mluvil a jednal ústavně-právní výbor, který ve smyslu
právním tuto předlohu doplnil. Tedy nemůže se říci, že by osnova
tohoto zákona byla nějakým způsobem promrskána, poněvadž tato
osnova vyžádala si mnoha hodin pilné práce. Jménem zemědělského
výboru doporučuji, aby návrh tohoto zákona tak, jak se na něm
usnesl zemědělský a ústavně-právní výbor, byl slavnou sněmovnou
přijat a schválen. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní):
Uděluji slovo druhému
zpravodaji za výbor ústavně-právní, panu posl. Chalupníkovi.
Zpravodaj posl. Chalupník: Slavná sněmovno! Ústavně-právní výbor ve své schůzi jednal o vládním návrhu tohoto zákona, který měl za účel, aby v prvé řadě bylo urychleno řízení, pokud jde o příděl pozemků ke stavbám, a pozemků, týkajících se půdy rozptýlené. Ústavně-právní výbor, uznávaje potřebu rychlejšího řízení, projednal návrh tohoto zákona a snažil se pokud možno ve svém projednávání říditi se zásadou, která je stanovena zákonem záborovým a náhradovým, aby zde nebyl nějak rušen plán pozemkové reformy, který jest hlavními zákony již stanoven. Ústavně-právnímu výboru šlo zejména o to, aby snad zákonem tímto nedala se pravomoc bezplánovitosti, pokud běží o příděl jednotlivých pozemků, aby zde byla určitá kontrola z důvodů těch, aby zde bylo chráněno dělnictvo zaměstnané na velkostatcích. V důsledku toho byla stanovena norma, že může býti použito k těmto účelům, které dávají právo k rychlejšímu přídělu, pouze určitého procenta těchto pozemků. Jest nutno, aby zákon umožnil příděl těchto pozemků proto, že v pozemkovém úřadě je na 190 tisíc žádostí o místa stavební a o příděl půdy rozptýlené. Jest jen v zájmu pozvednutí stavebního ruchu, aby tato otázka byla co možná nejrychleji řešena. Je sice pravda, že máme zákon o stavebním ruchu, který také dává právo k vyvlastnění pozemků, avšak tento zákon vztahuje se na jiný okruh osob nežli jsou vyjmenovány a stanoveny a jimž přináleží příděl půdy na základě zákona záborového.
Ústavně právní výbor doporučuje
proto slavné sněmovně, aby tento zákon přijat byl v navrhovaném
znění. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Přikročíme k debatě. Nežli udělím slovo prvnímu řečníku, navrhuji, aby se stanovila řečnická lhůta 20minutová. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Není jich. Návrh můj jest přijat.
Uděluji slovo prvému řečníku zapsanému
na straně "proti", jímž jest pan posl. Zierhut.
Posl. Zierhut (německy): Dámy a pánové! Především musíme se obrátiti proti způsobu, jak se tento návrh zákona projednává. Právě před okamžikem dostali jsme zprávu zemědělského a ústavně-právního výboru a nyní máme odevzdati své hlasy o zákonu samém. Vůbec za svazky mluví to, jak se v parlamentu projednává tento návrh, který je tak dalekosáhlé důležitosti a takového významu pro provedení pozemkové reformy. Je vůbec zvláštní způsob v této sněmovně, že krátce před zavřením vrat jsou na stůl sněmovny házeny návrhy takové důležitosti, že výbory mají tyto předlohy projednati v rychlíkovém tempu, a členové výborů nejsou ani s to, aby jednotlivá ustanovení těchto návrhů podrobili s potřebným klidem zkoumání. Proti takovému projednávání návrhů musíme co nejostřeji protestovati právě při takových zákonech, které vyžadují důkladného prozkoumání a rozvážného projednání. Již to, jak byl tento návrh projednáván v zemědělském výboru, ukazuje, že v této sněmovně není naprosto úmyslu, aby se důležité zákony opravdu náležitě projednaly. Ačkoli v prvním zasedání zemědělského výboru zástupcové českých většinových stran, zvláště čeští sociální demokraté, dosti ostře vystoupili proti způsobu této zákonodárné práce a také proti jednotlivým ustanovením návrhu, dostavila se patrně u těchto pánů přes noc změna jejich přesvědčení, pravděpodobně na vyšší rozkaz, neboť když příštího dne měl zemědělský výbor o 10. hodině dále jednati o návrhu, byli pánové většinových stran již dohodnuti a mezi sebou stanovili již text tohoto návrhu. Je jasno, že jsme za takových okolností byli nuceni od další spolupráce upustiti, poněvadž jsme věděli, že návrh, jehož text tímto způsobem většinové strany již stanovily, podstatně již změněn nebude. Proto jsme se vzdálili z výboru, odmítli jsme jakoukoli spolupráci o tomto návrhu a přenechali plnou odpovědnost stranám většiny.
Účelem předlohy jest, aby byly odstraněny nedostatky, které jsou v dosavadních zákonech o pozemkové reformě, zvláště ty nedostatky, které stojí v cestě co možná rychlému přidělení jednotlivých parcel, a aby zvláště pozemkovému úřadu, který se má v nejbližší době zabývati všeobecným provedením pozemkové reformy, bylo uleveno tím, že se provedení přídělů, zvláště stavebních míst a rozptýlené půdy, po zahajovacích pracích má přenésti na okresní soudy. Chtěl bych poukázati k tomu, že okresní soudy v oboru pozemkové reformy vykonaly nepochybně velkou práci, když byly pověřeny, aby provedly zajištění půdy dlouholetým drobným pachtýřům. I když u jednotlivých okresních soudů tyto nároky drobných pachtýřů nebyly dosud úplně pro vedeny, i když dosud také v největším počtu případů není ještě skončeno zvláště knihovní provedení těchto soudních přídělů, možno přece všeobecně říci, že okresní soudy plně a bezvadně vyhověly úkolu, jejž jim zákon uložil. Nyní chtěl bych ještě upozorniti na to, že tento zákon o drobných pachtýřích poskytl ve znění třetí novely pozemkovému úřadu možnost, aby v těch případech, kde pozemkový úřad oznámí okresnímu soudu, že příslušný velkostatek přejímá podle náhradového zákona a podrobuje pozemkové reformě, okresní soud další řízení ve věcech drobných pachtýřů zastavil a spisy postoupil pozemkovém u úřadu.
Z vlastní zkušenosti je mi známo, že sta žádostí drobných pachtýřů, jež byly přímo před rozhodnutím, kdy celé řízení vyšetřovací a odhadní bylo hotovo, z části i dokonce dílčí i plány geometrem provedeny, leží již dávno u pozemkového úřadu, který ještě nic nezařídil, takže tito drobní pachtýři, kteří právě podle zákona o drobných pachtýřích mají nárok na příděl pachtovních pozemků do vlastnictví, který lze uplatňovati soudně, právě tímto zmocněním podle třetí novely nemohli dosud svého práva dosíci.
Dovolil jsem si v dnešním zasedání zemědělského výboru podati resoluční návrh, aby pozemkový úřad jen v těch případech, kde přistupuje skutečně k převzetí a přídělu převzaté půdy, užíval tohoto zmocnění § 30 b) zákona o drobných pachtýřích ve znění třetí novely. Bohužel, většina členů výboru, ač uznávala věcnou oprávněnost tohoto návrhu, zaujala stanovisko, že úplně stačí intervence nebo interpelace, aby se pozemkovému úřadu připomnělo, aby tyto žádosti drobných pachtýřů vyřídil. Pánové! V tomto směru máme své zkušenosti a víme, že takto nelze u pozemkového úřadu dosáhnouti nic. Sám jsem již osobně v této věci intervenoval u pozemkového úřadu a žádal urychlené další řízení o těchto žádostech drobných pachtýřů. Dosud se nestalo ani to nejmenší, aby bylo těmto mnoha stům malopachtýřů dopomoženo k jejich právu.
Dovolil jsem si tudíž předložiti tento resoluční návrh sněmovně samé a prosil bych, aby tento nejoprávněnější resoluční návrh, který, jak řečeno, má jen napraviti bezpráví na mnohých drobných pachtýřích, byl dnes sněmovnou přijat.
Uznáváme nutnost, že je třeba zákonných ustanovení, aby byla urychlena zvláště přídělová akce stavebních míst a rozptýlené zemědělské půdy. Avšak při hlédneme-li blíže k zásadám pro tuto akci, uvážíme-li zvláště, že se toto řízení provádí odbornými poradci pozemkového úřadu, tedy smluvními zaměstnanci, a to jen na určitý čas u pozemkového úřadu zaměstnanými, a že hlavní práce při akcích pří slušela hlavně jim, uvážíme-li, že tito od borní poradci neměli namnoze předběžného vzdělání, že v mnohých případech nepochopili ducha pozemkové reformy, takže jim v mnohém směru nutno vytýkati, že ne jednali v zájmu uchazečů o půdu, vidíme-li tedy, že tato vadná práce odborných poradců má dáti základ pro další řízení, zvláště pro další řízení soudní, pak musíme říci, že takovým nedostatečným základem nepochybně nelze získati důvěry obyvatelstva a zvláště uchazečů o půdu při provádění pozemkové reformy. Ba, věříme docela, že tím způsobem utrpí také autorita soudů. Neboť podle tohoto návrhu zákona má soud provésti pouze přidělení, t. j. dáti výpověď hospodařícím osobám, oceniti pozemky, případné obdělání těchto pozemků a zaříditi pak knihovní vklad, kdežto na řízení samo, na příděl rozptýlených pozemků nebo stavebních míst jednotlivým uchazečům nemá vlastně nejmenšího vlivu. Podle mého názoru nelze připustiti, aby byl soud v tomto směru zatěžován, aby takto byla autorita soudů podkopávána. Vzhledem k prováděným akcím v přídělu stavebních míst a přídělu rozptýlené půdy máme nekonečně mnoho případů, kdy jsme musili zjistiti přímo nezákonné a nespravedlivé přidělování odbornými poradci, nebo nejčastěji neoprávněné odmítání nároků uchazečů o půdu. Tyto případy oznámili jsme pozemkovému úřadu. Avšak potom jsme musili konstatovati, že pozemkový úřad nebo obvodové úřadovny pozemkového úřadu pro veliký počet žádostí o stavební místa a rozptýlenou půdu nebudou moci toto nedostatečné řízení podstatně změniti nebo zlepšiti, poněvadž právě základy tohoto řízení jsou pochybeny, ježto odborní poradci se nedrželi pokynů daných pozemkovým úřadem, a tak myslíme, že další provádění této věci soudem nebude míti žádoucího výsledku.
Při této příležitosti je zajisté záhodno zmíniti se několika slovy o poměru pozemkového úřadu k parlamentu. Je zvláštní, že pozemkový úřad, ačkoli akce se stavebními místy a rozptýlenou půdou byla zahájena již v listopadu 1920, a ačkoli mu muselo býti známo, že dosavadní zákony jsou nedostatečné, že pozemkový úřad přichází teprve nyní krátce před zavřením dveří s tak důležitým návrhem zákona, s doplňkem zákona náhradového.
Vládou a také v novoročním poselství pana presidenta republiky bylo nám ohlášeno, že zákony o reformě půdy budou v jarním zasedání sněmovny podrobeny všeobecnému přezkoumání. Byli bychom věřili, že by pak při tomto všeobecném přezkoumání zákonů o reformě pozemkové byl vhodný čas, aby se také tato otázka důkladně v parlamentě projednala. Nebylo by tu nepochybně zmeškáno, ježto, jak je nám přece známo, vyšetřovací řízení odborných poradců o přídělu stavebních míst a roztroušené půdy není namnoze ještě ani skončeno, ježto tu namnoze vyšetření těchto odborných poradců ještě ani není předloženo, a proto pozemkový úřad ani není s to, aby tyto akce nebo potřebné návrhy odevzdal okresním soudům. Nebylo by tedy nic zmeškáno, kdyby se také tento návrh dostal k projednávání při všeobecném přezkoumání zákonů o reformě pozemkové do jarního zasedání sněmovny.
Co do poměru pozemkového úřadu
k parlamentu, víme přece, že vlastně není skoro souvislosti mezi
pozemkovým úřadem a lidovým zastupitelstvím, ba pozemkový úřad
je nyní úplně bez parlamentní kontroly, bez parlamentního vlivu,
může dělati, co chce, a tohoto práva užívá co nejvíce. Je konečně
jednou nutno, aby parlament v tomto směru přivodil změnu ve složení
pozemkového úřadu a v poměru pozemkového úřadu k zastupitelství
lidu. Neboť to nejde, aby parlament byl stavěn před hotové věci,
a když se pozemkový úřad dostal do nějaké slepé uličky a nemůže
dále, aby byl pak parlament dosti dobrý k tomu, aby z této slepé
uličky pozemkový úřad vytahoval a náležitě jej kryl za
jeho opatření, z největší části pochybená. Je nutno, aby tento
stav, kdy pozemkový úřad jest bez kontroly, byl konečně zrušen.
Je však také nutno, aby pozemkový úřad byl odpolitisován, aby
nebyl hříčkou jednotlivých po litických stran, a zvláště, aby
byrokracie pozemkového úřadu nebyla ještě sesilována, nýbrž zmenšována.
Jak daleko dojdete s touto byrokracií pozemkového úřadu, vychází
na jevo z provádění pozemkové reformy. Neboť co vlastně provedl
pozemkový úřad po svém několikaletém trvání? Záležitosti drobných
pachtýřů byly vyřizovány soudy, akce podle § 63 přídělového zákona,
týkající se přídělu do vnuceného pachtu, prováděly úřady politické,
akce o přídělu stavebních míst a roztroušené půdy byly vlastně
přeneseny v hlavní věci na prozatímní zaměstnance, odborné poradce.
A nyní bych chtěl věděti, co vlastně tento obrovský úřednický
aparát dosud skutečně vykonal v oboru praktické reformy pozemkové?
Budete-li v tomto smyslu jako dosud pokračovati, zdiskreditujete
rozhodně velké dílo pozemkové reformy. Otřesete důvěrou obyvatelstva
k pozemkové reformě a místo, abyste s pozemkovou reformou vytvořili
trvalé dílo pro blaho obyvatelstva, bude výsledkem této činnosti
jen nevrlost a zklamání obyvatelstva. Poněvadž se tu zákonodárství
o pozemkové reformě praktikuje způsobem, který není slučitelným
s pocitem odpovědnosti zástupce lidu, musíme tedy odmítnouti spolupůsobení
a odpovědnost za zákony, o nichž se tak kvapně a ledabyle usnášíte,
a odpovědnost za ně zcela a plně ponechati vám. (Souhlas na
levici.)
Předseda: Žádám,
aby přečteny byly podané návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Resoluční návrh posl. Zierhuta:
"Vláda se vybízí, aby nařídila
pozemkovému úřadu, aby zmocnění podle §u 30 b) zákona ze dne 27.
května 1919, č. 318 Sb. z. a n., ve znění 3. novely ze dne 6.
dubna 1920, č. 247 Sb. z. a n., užíval jen v oněch případech,
v nichž přímo nastává všeobecné provedení pozemkové reformy, t.
j. převzetí a příděl dotčeného zabraného velkostatku."
Předseda: Návrh tento je dostatečně podporován a je předmětem jednání.
Ke slovu není nikdo dále přihlášen.
Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji posl. Mašatovi.
Zpravodaj posl. Mašata: Slavná sněmovno! Pan posl. Zierhut v zemědělském výboru předložil návrh resoluce, ve které žádá, aby vláda nařídila Pozemkovému úřadu, aby zmocnění podle § 30 b) zákona ze dne 27. května 1919, čís. 318 Sb. z. a n., ve znění třetí novely ze 6. dubna 1920, čís. 247 Sb. z. a n., užíval jen v oněch případech, v nichž přímo nastává všeobecná potřeba pozemkové reformy, to jest převzíti příděl dotyčného zabraného velkostatku.
Zemědělský výbor uvážil, že příčiny, které vedly pana kol. Zierhuta ku podání tohoto resolučního návrhu, nejsou takového rázu, aby se snad musil zvláštním resolučním návrhem domáhati jejich uspokojení, poněvadž novela sama dává zde možnost, aby Státní pozemkový úřad, kde na základě této novely musí zasáhnouti ve smyslu provádění reformy pozemkové v určitém okrsku, ve smyslu potřeb kommasačních nebo jiných, mohl použíti této novely, aby takové pachty, které nejsou dosud přiřčeny, byly prozatím zastaveny, ale Státní pozemkový úřad odškodňuje takové čekatele půdy tím, že na ně plně pamatuje, tedy nejsou žádným způsobem poškozeni, a bylo by to jen v těch přípravných pracích, které má pozemkový úřad rozpočteny na delší dobu, kladení překážek, kdyby tento resoluční návrh byl přijat. Proto zemědělský výbor zamítl přijetí tohoto resolučního návrhu a slavné poslanecké sněmovně doporučuje, aby také tento resoluční návrh byl zamítnut.
Pokud se týče pana kol. Zierhuta,
myslím, že by bylo zbytečno, abych s jeho vývody polemisoval,
poněvadž obsah jeho řeči opírá se o věci celkem známé, a jistě
máme o tom přesvědčení své vlastní, od jeho v určitém směru zcela
odchylné. Proto doporučuji, aby znění tohoto zákona bylo schváleno
tak, jak bylo oběma výbory navrženo, resoluce pana kol. Zierhuta
aby byla zamítnuta a mimo to aby resoluce, která byla podána kol.
Biňovcem a soudr., byla schválena. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Druhý pan zpravodaj, posl. Chalupník, se doslovu vzdal.
Budeme hlasovati, prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Míním dáti hlasovati o celé osnově zákona najednou, poněvadž nebyl podán žádný pozměňovací návrh, nebude-li námitek. (Námitek nebylo.)
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, s jejími 18 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím je zákon tento poslaneckou sněmovnou schválen v prvém čtení.
Druhé čtení projednáme na konci této schůze.
Zbývá nám teď rozhodnouti o resolucích, a to nejprve o resoluci výboru zemědělského, která je otištěna ve zprávě výborové.
Kdo s ní souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce tato je schválena.
Teď je nám rozhodnouti o resolučním návrhu p. kol. Zierhuta, který byl přečten.
Kdo s resolučním návrhem p. kol. Zierhuta souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Resoluční návrh p. kol. Zierhuta je zamítnut.
Tím je vyřízen první odstavec
pořadu dnešní schůze.
Místopředseda dr. Hruban (převzav
předsednictví - zvoní): Budeme jednati
o druhém předmětu pořadu dnešní schůze, to jest
2. hlasování o návrhu, aby zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu vyřízeny byly osnovy pod čís. 1 až 10 pořadu minulé schůze uvedené.
Jsou to:
1. Zpráva výboru sociálně-politického a branného k vládnímu návrhu zákona (tisk 2424) o vojenských požitcích zaopatřovacích (tisk 3401).
2. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 969), jímž se zřizuje hlavní finanční ředitelství pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě (tisk 3400).
3. Zpráva výboru kulturního a rozpočtového k návrhu posl. Landové-Štychové, Zeminové, Pechmanové, Sladkého, Slavíčka, Sajdla a spol. (tisk 1476), aby upravena byla organisace dívčích škol odborných a právní poměry učitelstva těchto škol v republice Československé (tisk 3395).
4. Zpráva výboru sociálně-politického k vládnímu návrhu zákona (tisk 3366), jímž se vláda zmocňuje, aby upravila odpočivné a zaopatřovací požitky státních zaměstnanců systému uherského a jich pozůstalých v Podkarpatské Rusi (tisk 3404).
5. Zpráva výboru dopravního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 3337), jímž upravuje se poměr československé státní správy k československým plavebním společnostem Labské a Dunajské (tisk 3405).
6. Zpráva výboru ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 3364) o mimořádné župní přirážce na Slovensku (tisk 3406).
7. Zpráva výboru sociálně-politického k usnesení senátu o usnesení posl. sněmovny N. S. R. Č. (tisk 3394) k návrhu posl. Biňovce, inž. Bečky, Dubického, Bezděka, Langra a soudr. na vydání zákona o stavebním ruchu.
8. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 3387) o soupisu a úpravě předválečných právních nároků a závazků československých příslušníků státních vůči cizincům.
9. Zpráva výboru zemědělského a ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 3369), kterým se vydávají přechodná ustanovení k zákonu ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n. (zákonu náhradovému), pokud jde o převzetí a náhradu za jednotlivé parcely nebo části parcel ze zabraného majetku pozemkového (tisk 3408).
10. Zpráva výboru zahraničního a ústavně-právního k vládnímu návrhu (tisk 2804), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění úmluva uzavřená v Paříži dne 18. ledna 1921 mezi republikou - Francouzskou a republikou Československou o statcích, právech a zájmech soukromých (tisk 3283).
K odůvodnění pilnosti uvádím, že jde většinou o záležitosti naléhavé, které již byly přijaty ve čtení prvém a o nichž jest nyní vykonati pouze čtení druhé. Nebylo-li by přiznáno zkrácené projednávání podle § 55 jedn. řádu, musilo by se druhé čtení odročiti nejméně na dobu stanoven jednacím řádem, čímž by protáhlo se předložení osnov poslaneckou sněmovnou usnesených senátu a zdrželo uzákonění všech jmenovaných důležitých předloh.
O přiznání zkráceného projednávání desíti osnovám mnou uvedeným míním dáti hlasovati odděleně.
Jsou proti tomu námitky? (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí, aby osnova zákona pod čís. 1 pořadu dnešní 128. schůze projednala se zkráceným jednáním podle § 55 jedn. řádu, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Je to schváleno a tím přiznala sněmovna této osnově zkrácené projednávání.
Kdo souhlasí, aby osnova pod čís. 2 projednávala se rovněž zkráceným řízením, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím je také této osnově přiznáno zkrácené projednávání.
Kdo souhlasí, aby osnova, uvedená pod čís. 3 pořadu schůze 128., byla projednána zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Také této osnově bylo přiznáno zkrácené projednávání.
Kdo souhlasí, aby osnova, uvedená pod čís. 4 pořadu schůze 128., byla projednána zkráceným řízením, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Také této osnově bylo přiznáno zkrácené řízení.
Kdo souhlasí, aby osnova, uvedená pod čís. 5 pořadu téže schůze, byla projednána zkráceným řízením, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Také této osnově bylo přiznáno zkrácené řízení.
Kdo souhlasí, aby osnově, uvedené pod čís. 6 pořadu téže schůze, jak jsem vyjmenoval, bylo přiznáno zkrácené řízení, ať zvedne ruku. (Děje se.)
Také této osnově pod čís. 6 uvedené přiznáno je většinou zkrácené řízení.
Kdo souhlasí, aby osnově pod čís. 7 uvedené bylo přiznáno zkrácené řízení, ať zvedne ruku. (Děje se.)
Také této osnově většinou jako ostatním bylo přiznáno zkrácené řízení.
Kdo souhlasí, aby osnově pod čís. 8 mnou již uvedené bylo přiznáno zkrácené řízení, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Také této osnově bylo přiznáno zkrácené řízení.
Kdo souhlasí, aby osnově, pod čís. 9 mnou přečtené a uvedené v pořadu schůze 128., přiznáno bylo zkrácené řízení, ať zvedne ruku. (Děje se.)
Také této osnově pod čís. 9 uvedené bylo většinou přiznáno zkrácené řízení.
A konečně kdo souhlasí, aby osnově pod čís. 10 pořadu schůze 128. bylo přiznáno zkrácené řízení, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, také této osnově bylo projednávání zkrácené podle § 55 jedn. řádu přiznáno.
Poněvadž zkrácené řízení bylo
všem osnovám, které jsem právě vypočetl, přiznáno, budeme nyní
podle § 55 jedn. řádu ihned hlasovati o druhém čtení těchto předloh.