Předseda: Uděluji
slovo druhému zpravodaji za výbor pro průmysl, obchod a živnosti,
p. posl. Slavíčkovi.
Zpravodaj posl. Slavíček: Slavná sněmovno! Výbor pro průmysl, živnosti a obchod zkoumal podrobně vládní návrh zejména po stránce národohospodářské a přišel k poznání, že přes všechny snad skutečné i domnělé nedostatky ve styku obchodním a národohospodářském naší republiky s Italií přece jen náš vývoz, naše produkty průmyslové, které i v budoucnosti mají naději na umístění na trhu italském, jsou již do jisté míry zachyceny. Nesmí nás mýliti, že některé produkty, které potřebujeme nutně z naší republiky vyvésti, nenalézají takového odbytiště v Italii, jak bychom si přáli.
Výbor pro průmysl, živnosti a obchod zejména také měl na paměti poměry, které se vyvinuly v terstském přístavu, a budiž otevřeně řečeno, že už zde jednou byla debata o tom, že naše republika je tam representována dobře a že si počínají tamější naše úřady opravdu tak, jak za daných okolností je možno.
Vzhledem k tomu pak, že každá
úmluva, která jasně povídá, jak si jeden k druhému stojí i ve
vztazích národohospodářských, je lepší než stav bezesmluvní, a
vzhledem k tomu upokojení, které jsem uvedl, přiklonil se výbor
pro průmysl, živnosti a obchod ke zprávě výboru zahraničního.
(Souhlas.)
Předseda: Přikročujeme k debatě. Zapsán je na straně "pro" p. posl. Kostka.
Než mu udělím slovo, navrhuji řečnickou lhůtu 20 minut. Námitek není? (Nebyly.) Námitky nejsou.
Uděluji p. posl. Kostkovi slovo.
Posl. Kostka (německy): Slavná sněmovno! Měli bychom se o takové věci, jako jsou obchodní smlouvy, poněkud více starati, neboť myslím, že v příštím roce bude to míti pro naši výrobu a pro náš obchod velmi veliký význam, budete-li prodávati své zboží na mezinárodních trzích. Dnes je již všeobecným přesvědčením, že v obchodu a průmyslu jdeme vstříc těžké době a že přirozeně při všeobecném poklesu cen přicházejí pro jednotlivce v úvahu tak ohromné ztráty, že na druhé straně budou nás moci ochrániti před těžkou krisí jen nejintensivnější schopnost soutěže v cizině a také nejintensivnější chuť k práci. Zdá se mi, že se záležitostem obchodních smluv zde v této sněmovně nevěnuje ani ve formálním směru přiměřená pozornost. Jinak bylo by sotva možno, aby návrhem, který byl předložen vládou dne 16. července o obchodní úmluvě, jež byla podepsána 23. března a z části již v únoru, a ve kterém vláda žádala slavnou sněmovnu, aby provedla podle § 55 jednacího řádu naléhavé projednání této věci a aby byla podána zpráva do 5 dnů, zabývala se sněmovna teprve dne 17. ledna 1922. Je to samozřejmé, že takové protahování tak důležitých věcí vede k tomu, že obsah těchto smluv je událostmi úplně předstižen. Budu se musiti k tomu v průběhu svých výkladů vrátiti.
Italie měla pro náš vývoz již za starého Rakouska značný význam. Nesmí se zapomínati, že nyní přistupují k tomu ještě také kraje jižních Tyrol, Gorice a Terst jako nové italské krajiny, tedy jako kraje vývozu a dovozu, čímž se význam těchto obchodních styků daleko zvyšuje. Mezi Rakouskem a Italií byl styk takovýto: dovoz 182 miliony, vývoz 186 milionů korun. Zdálo se minulého roku, že poměry příznivě rozvíjejí; také při vyjednáváních ve Štyrském Hradci vyšlo se přece zástupcům naší vlády vstříc. A třebas i proti kontingentům, jež jsou obsaženy v této smlouvě, byly se strany zájemníků vzneseny námitky, - na př. byla vznesena námitka proti tomu, že kontingent 100 vagonů těstovin ve smlouvě pro naši výrobu je daleko přespříliš velikým, protože je přece v zemi sami vyrábíme, - bylo se strany vlády odpověděno, že přece veliká část těchto ustanovení nedošla provedení, protože italská vláda na př. u těstovin vývozu nepovolila. Byly v tom i položky, jež dávají podnět k úvahám, na př. položka ve smlouvě o voňavém mýdle, 3000 metrických centů. Myslím, že jsme již byli svými jinými obchodními smlouvami dostatečně namydleni. (Veselost na levici.) Bylo zde tedy poněkud přespříliš mnoho dobra vykonáno. Pololetí 1920 přineslo dobrý rozvoj obchodního styku s Italií, jak se o tom také zmiňuje zpráva výboru. Dovoz do československého státu páčil se podle italských zpráv na 96 milionů lir, náš vývoz do Italie na 44 miliony lir, tedy položka docela zmínky hodná. Ukazuje se, že jak tkaniny, tak i kůže, automobily, elektrické stroje, víno, mohly býti dovezeny, kdežto my jsme vyváželi dřevo, sklo, emailové zboží různého druhu, výrobky železné a ocelové, keramické zboží atd. Kontingenty pro určité skupiny, na př. sklo, jak jsou obsaženy v této smlouvě, staly se poměrně příliš malými, neboť podle našeho starého obchodního styku, který přece co do skla s Italií byl vždy význačný, jsou posice, jako 15.000 q pozlaceného a postříbřeného skla, jež Italie od nás hlavně stále odebírala, příliš malé rovněž tak 20.000 q, tedy 200 vagonů, rytého skla. Nuže, to jsou vady krásy, které se při takových smlouvách o kontingentech, jež na obou stranách obsahují určité sumy dovozu, vyskytnou samy sebou. Co se však nyní stalo? Prazvláštním způsobem jeden účastník smlouvy - málem bych byl řekl odpůrce smlouvy - úplně změnil novým tarifem 1. července 1921 své posice. Nemohu to na tomto místě označiti jako nadmíru loyální počínání se strany tohoto účastníka smlouvy, neboť tento nový tarif byl v Italii zaveden s takovou překvapující rychlostí, že dokonce i všichni dovozci a vývozci v Terstu byli tím překvapeni a protestními spisy i na př. z našeho konsulátu na rozličné úřady, také na vládu řízenými, upozorňovali na to, že nyní zboží leží v Terstu, že není prostě možno je do Italie dovézti. Také je velmi zajímavé zvěděti, že tento nový tarif z 1. července 1921 na př. zvyšuje rozčlenění položek ze 470 na 953 položky. To přece ukazuje, že šlo v prvé řadě o zavedení nových ochranných cel, a že se také z části tato prohibice má prováděti. Základní clo v novém italském tarifu je pouze pro státy smluvní, kterým my nejsme, poněvadž přece my sami nemáme samostatného tarifu a můžeme uzavírati jen provisorní smlouvy. Československý stát musí tedy při dovozu svého zboží do Italie, počínaje dnem 1. července, tedy 3 měsíce po tom, co ve Štyrském Hradci vyjednavači pokojně spolu seděli a při banketu se tam navzájem pro budoucnost ujišťovali velikou blahovůlí, náhle počítati se zvýšenými cly a Italie vlastně nechala tuto smlouvu padnouti pod stůl. Zvyšovací součinitel pro naše zboží není bezvýznamný. Neboť vezmete-li na příklad položku skla, za kterou před 1. červencem bylo placena za 100 kg 18 lir s valutární přirážkou 300 až 400%, pak nutno po 1. červenci zaplatiti za totéž skleněné zboží 30 lir cla plus součinitel X 1, to je 60 lir, a přirážku zlatovou, což celkem činí na 100 kg 240 až 300 lir cla. Od tohoto okamžiku musí vývozce své zboží vzíti zpět, italský obchodník nemůže toto zboží již odebírati, stalo se mu to prostě nemožným. Jiný příklad: Vyváželi jsme zboží na př. keramické a ukázalo se, že při 100 kg poměrně laciného zboží sazba celní dostoupí 348 lir, tedy za 100 kg podle tehdejšího přepočítávacího klíče asi 1000 korun cla. Můžete nahlédnouti, že tu není možno kupovati kachlových kamen, když za 100 kg má se zaplatiti 1000 K pouze jako clo, právě tak ne jiné zboží, na př. desek na obkládání stěn, jež dosud byly vyváženy. Právě tak činí při papíru zvýšení 30-50% ceny, u tabulového skla činí clo za 1 m 15 lir; tedy čtvereční metr prostého okenního skla má v Italii, jež své sklo dosud odebírala od nás, se vyclívati 15 lirami, v tomto případě tedy 45 korunami. To se přirozeně neděje a Italie se již tenkráte obrátila na Německo a na základě nějakých náhradových ustanovení dala Německu podnět k dodání velikých položek tabulového skla, a naše továrny vyšly na prázdno. Tu nemůže v žádném případě stihnouti přirozeně vina naše vyjednavače, nýbrž vinu v tomto případě nese počínání, jež dnes vychází z bezesmluvního stavu středoevropských zemí. Musíme důsledně - a to musí učiniti především stát tak snažící se o vývoz, jako je československý stát - pracovati ke změně krátkodobých smluv obchodních ve smlouvy dlouhodobé, jež přece ovšem mohou býti ještě opatřeny nějakým proměnlivým valutárním příplatkem, jenž může klesati a stoupati, podle poměru valuty obou zemí. Avšak smlouva musí býti uzavřena na delší dobu, jinak jsme při všech svých obchodních stycích i v budoucnosti vystaveni na pospas takovým náhodám. Pro náš průmysl přichází v úvahu také značné dopravné. Příklad toho: Náklady dopravného do Italie činí, protože ve smlouvě s Italií nebylo pamatováno na překládání kusového zboží, mnohdy až 100% fakturované ceny. Můžete si představiti, že tu přirozeně náš sklářský průmysl, který nemůže vždy vypraviti hned 5000 kg jako vagonovou zásilku, nýbrž musí se obrátiti na speditéra, prostě stojí před nemožností, aby za těchto podmínek prodávati mohl své zboží. Musíme i v budoucnosti, uzavíráme-li nějakou smlouvu, bráti ohled také na to, abychom kontingenty, které v nich přece opět se vyskytnou, vyměřili podle toho, jaká je tuzemská potřeba.
Právě jsme přijali zákon, jenž omezuje spotřebu vína mladistvými osobami. Nyní bych však řekl, že i na spotřebu vína osobami nad 16 let musí se vzíti poněkud lepší zřetel, než se to doposud stalo. K tomu účelu snad bude moci jistě přispěti nová úmluva s Italií, neboť tato země bude určitě ochotna poskytnouti nám scházející množství, jež také mohou přivésti cenu vína u nás na přiměřenou úroveň. Proto bych si dovolil, ježto zásadně souhlasím s ustanoveními této smlouvy, předložiti resoluční návrh, jenž by zněl takto: "Aby byly odstraněny největší příkrosti nových celních přirážek, jež jsou v Italii v platnosti od 1. července 1921 a které tam vstoupily v účinnost tři měsíce po podepsání smlouvy a které prohibitivně působí na vývoz mnohých druhů zboží, vyzývá se vláda, aby pokud možno brzy učinila opatření k uzavření dodatkové tarifní smlouvy s Italií."
Prosím o přijetí této resoluce
a o zvýšenou účast při projednávání obchodních smluv v této sněmovně.
(Potlesk na levici.)
Předseda: Žádám,
aby podaný resoluční návrh byl přečten.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Resoluční návrh posl. Kostky a druhů.
"Aby mohly býti vyrovnány
největší krutosti nových celních přirážek, platných v Italii od
1. července 1921, které byly tudíž vydány 3 měsíce po podpisu
smlouvy a které působí prohibitivně na náš export do oné země
u mnoha druhů zboží, vybízí se vláda, aby se co nejdříve přičinila
o uzavření doplňovací tarifní smlouvy s Italií."
Předseda: Návrh tento nese dostatečný počet podpisů a je předmětem jednání.
Ke slovu dále není nikdo přihlášen.
Debata je skončena. Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji Hrušovskému.
Zpravodaj posl. Hrušovský: Veľactená snemovňo! Pán kol. Kostka veľmi správne vytkol, že snemovňa dosť liknave prejednáva vládne návrhy a návrhy vôbec, ktoré sú predložené, a obzvlášte tak dôležité vládne návrhy, ako sú jednotlivé medzinárodné smluvy. Je pravda, že smluva uzavrená 23. brezna 1921 bola vládou až 16. červenca 1921 predložená snemovne, tedy tehdy, keď italská vláda kráľovským dekretom, uverejneným v úradnom liste 30. červňa 1921, dňom 1. červenca 1921 uviedla v platnosť novú celnú sadzbu. Zahraničný výbor prejednal smluvu vo svojej schôdzi 29. listopadu 1921, výbor pre priemysel, živnosti a obchod 10. ledňa 1922 a iba dnes prichodíme k prejednávaniu. Myslím, že vecne vlastne je nie zmeškané, lebo vláda má možnosť túto smluvu uviesť v plastnosť zmocňovacím zákonom. Týka sa tedy viacej výtka liknavosti parlamentárneho jednania samého, ale treba do povahy brať, že zahraničný výbor obyčajne mal možnosť prejednávať a debatovať iba o jednotlivých výkladoch, žiadaných od pána ministra zahraničia, a začasto bežnými vecmi sa mohol zaobrať a následkom toho je pochopiteľné toto pozdejšie, snáď 4mesiačné, zmeškanie prejednávania prítomných smlúv, ačkoľvek bola zpráva vyžádaná do 3 dní.
Ohľadom na resolučný návrh p.
kol. Kostky sdelujem, že ako zpravodaj zahraničného výboru
k tomuto resolučnému návrhu sa pripojujem.
Předseda: Uděluji
závěrečné slovo druhému zpravodaji, panu posl. Slavíčkovi.
Zpravodaj posl. Slavíček: Slavná sněmovno! Některé stížnosti, přednesené zde panem kol. Kostkou, projednávali jsme také již ve výboru pro průmysl, živnosti a obchod. Dovolím si proto několika málo stručnými větami odpověděti, jak se my díváme na příčiny těchto stížností, a odpověděti také na to, zdali jsme je zavinili či nikoli.
Docela správně bylo konstatováno, že již za starého Rakouska byla Italie velkým konsumentem říše rakousko-uherské. Pamatuji se živě z výkazů o zahraničním obchodě tehdejší říše, že Italie byla velkou odběratelkou vídeňské konfekce, na které participovalo nejen živnostnictvo a dělnictvo vídeňské, nýbrž také dělnictvo a živnostnictvo, najmě domácké, průmyslu konfekčního našich zemí, nynější naší republiky. Upozorňuji dále, že živě se pamatuji, že jedním z hlavních konsumentů byla Italie také při odběru obuvi, a rovněž jak závody konfekční, tak také průmysl kožařský u nás je nyní tak silný, že by velmi potřeboval odbytiště, ať již kamkoli, hlavně ovšem do Italie.
Budiž však dodáno, že republika Československá nemá pražádné viny na tom, že Italie je nyní menším konsumentem, ba ona není jen menším konsumentem vůči nám, nýbrž také hlavně vůči Vídni a republice Rakouské, protože zejména po ukončení světové války demobilisace americké armády téměř zaplavila Skandinavii obuví a kožemi Italii, ba dokonce do té míry, že Italie sama na Balkánský poloostrov tyto výrobky a produkty prodávala jako prostředník. Upozorňuji zejména, že tkaniny nemohli jsme tam vyvážeti v takovém množství, jak bychom byli chtěli, protože vedle demobilisačních zásob také s Italií, snad již během války, ale jistě po válce, navázal styky obchod francouzský. A tak, aniž jsme se dopustili nějaké chyby, vidíme, že najednou Italie je pro nás jako pro bývalou část říše rakousko-uherské ztraceným, aspoň do valné části, do jisté míry, konsumentem, ale že také následkem těchto uvedených poměrů, demobilisací a obchodem francouzským, je pro nás ztracen i poloostrov Balkánský. Nemusím zde mnoho zdůrazňovati, že Německo musí nyní jíti jinými cestami, a je také vážným konkurentem naším v Italii a bude i v budoucnosti, neboť Německo mělo své staré přátelské a obchodní styky s celým světem, má je ještě dosud, a náš průmysl, ale hlavně obchod, nepočínal si vždy tak, jak bychom toho byli vždy potřebovali a jak by si měl počínati průmysl a obchod náš pro budoucnost.
Stížnost panem kol. Kostkou zde pronesenou, že nový italský tarif minulého roku zavedený nám neposkytuje žádných výhod, ba ani ne ustanovení o tak zvaných nejvyšších výhodách, je správná, ale nemáme na ní také viny prostě proto, poněvadž nyní, kdy se jeví tak veliká nezaměstnanost ve všech státech, a to nejen u nás, ve státech válkou postižených, ale i u států, které neměly co činiti s válkou, nelze se diviti, že všechny státy sahají k ochranné politice celní, a k té sáhla také Italie. A mám za to, že sněmovna naše celá sněmovna - se bude velmi živě pamatovati na velké boje sociální v severní Italii, které měly také příčinu nebo vznik z nedostatečné zaměstnanosti a nedostatečných odbytišť. Nejen tedy Anglie, Amerika a po ní Italie, nýbrž vidíte, že v posledních dnech i malé. Bulharsko sahá k ochranné politice celní, ke zvyšování celních tarifú a koeficientů. A mám za to, že i naše republika si nepočíná jinak, neboť musí chrániti aspoň na čas svůj průmysl a obchod před konkurencí cizí.
Upozorňuji dále: Správné je stanovisko, že budeme musiti volati po nových obchodních smlouvách, věc to samozřejmá proto, poněvadž, pokud se národohospodářské poměry v celém světě alespoň poněkud nestabilisují, pokud nebude zejména provedena stabilisace měn, stabilisace valut, tedy také naší, není vůbec možno ani jednomu, ani druhému státu, tedy také ne našemu, uzavírati nějaké dlouhodobé obchodní smlouvy, a proto vše, co tu vidíme a co čteme, co sněmovně je předkládáno, jest jen provisoriem, ničím jiným.
Souhlasím úplně, abychom při jednání o obchodní smlouvě dlouhodobé zdůraznili nejvyšší výhody se strany naší vůči Italii. Proč? Prostě z těch jednoduchých důvodů, až my po stránce hospodářství zemědělského budeme aspoň nasyceni anebo aspoň dosáhneme té výše, v jaké jsme byli před válkou, tedy my budeme moci dělati do jisté míry drahoty při odběru produktů italských, zejména ovoce - a Italie jest velmi a velmi, ba hlavně interesována na vývozu svého jižního ovoce - jestliže ona bude chtíti nejvyšší výhody při dovozu našich průmyslových produktů do Italie, můžeme i my žádati nejvyšší výhody po této stránce. Tedy máme čím operovati při jednání o nové obchodní smlouvy. Právě z těchto důvodů, že není viny na nás, nýbrž že jsou vinny poměry a výbor pro průmysl, živnosti a obchod viny si klásti nemohl, přiklonil se výbor náš ke zprávě výboru zahraničního.
K resoluci p. kol. Kostky připojuji
se rovněž za výbor průmyslový, jako učinil zpravodaj výboru zahraničního,
pan kol. Hrušovský. (Výborně!)
Předseda: Budeme hlasovati. Prosím paní i pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Míním dáti hlasovati najednou o celém schvalovacím usnesení, které má 3 aliney, nadpis a úvodní formuli, podle zprávy výborové. (Námitka nebyla.)
Námitky není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením, jeho 3 alinea, nadpisem a úvodní formulí, jak jsou obsaženy ve zprávě obou výborů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím přijato jest schvalovací usnesení ve čtení prvém. Druhé čtení dám na pořad schůze příští.
Zbývá nám rozhodnouti o resolučním návrhu podaném p. posl. Kostkou, který před tím byl přečten a pro nějž se vyslovují také oba páni zpravodajové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Také resoluční návrh p. posl. Kostky je schválena tím jest vyřízen odstavec 7. pořadu dnešní schůze.
Přerušuji projednávání pořadu
dnešní schůze a přikročíme k hlasování podle § 69 jedn. řádu o
interpelaci, označené za naléhavou a podané panem posl. dr. Šmeralem,
Kreibichem, Hakenem a soudr., která rozdána byla
počátkem 120. schůze posl. sněmovny. Žádám, aby byla přečtena
hlavička, jakož i petit této naléhavé interpelace.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 3343. Naléhavá interpelace posl. dr. Šmerala, Kreibicha a Hakena ministru soc. péče, jak stranicky zaměstnavatelé v neprospěch dělnictva vykládají zákon o závodních výborech.
Ptáme se pana ministra:
Je pan ministr ochoten neprodleně vy světliti podnikatelům, že po 1. lednu 1922, kdy nabyl platnosti zákon o závodních výborech, jsou nepřípustny jednostranné změny pracovních řádů, jelikož ze zákona nevyplývají, a že všechny podobné změny mohou se díti jedině v dorozumění s řádně zvolenými závodními výbory?
Co hodlá pan ministr vůbec učiniti,
aby dělnictvo nebylo podobným jednáním provokováno a hnáno do
boje, jenž by zajisté nebyl malý a jenž by produkci vážně ohrozil?
Předseda: Páni podavatelé této interpelace navrhují, aby rozprava zahájena byla 19. ledna 1922.
Kdo tedy přiznává pilnost resp. souhlasí s tím, aby zahájena byla rozprava o této naléhavé interpelaci, a to aby byla zahájena 19. ledna, prosím, aby zvedl ruku (Děje se.)
To jest většina, tím jest usnesena rozprava a já dám ji na pořad příští schůze.
Výbor sociálně-politický žádá za prodloužení lhůty k projednání vládního návrhu tisk 2424, to jest o vojenských požitcích zaopatřovacích, a tisk 3320 o překládání státních zaměstnanců na jiné služební místo.
Lhůta prvého vládního návrhu končí dnes, druhého zítra.
U obou se žádá prodloužení lhůty do 21. ledna t. r.
Kdo souhlasí s tím, aby lhůty podle žádosti byly prodlouženy, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, prodloužení je schváleno.
Dovolenou na tento týden udělil jsem posl. dr. Hodžovi pro neodkladné zaměstnání.
Lékařské vysvědčení předložil posl. Hvizdák.
Byly provedeny některé změny
v klubech a výborech. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Klub poslanců "Deutsch. nat.-soz. Arbeiterpartei" vyslal do výboru sociálně-politického posl. inž. Junga za posl. Knirsche.
Klub poslanců "Deutsch. soz.-dem. Arbeiterpartei" vyslal do téhož výboru posl. dr. Haase za posl. Schäfera a posl. Grünznera za posl. Pohla jen na schůzi dne 18. t. m.
Klub posl. čsl. živnostensko-obchodnické strany středostavovské vyslal do výboru ústavně-právního posl. Anděla za posl. Mlčocha.
Klub poslanců komunistických do
výboru zahraničního vyslal za posl. Kreibicha posl. Skaláka.
Předseda: Mezi
schůzí rozdány byly některé zprávy, vládní návrhy,
interpelace atd. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Tisk 3370. Zpráva výboru branného a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3153), jímž se povoluje úvěr až do výše 500,000.000 Kč na opatření výzbroje, výstroje, zásob a různého vojenského materiálu.
Tisk 3369. Vládní návrh zákona, kterým se vydávají přechodná ustanovení k zákonu ze dne 8. dubna 1920, čís. 329 Sb. z. a n. (zákonu náhradovému), pokud jde o převzetí a náhradu za jednotlivé parcely nebo části parcel ze zabraného majetku pozemkového.
Tisk 3367. Vládní návrh zákona, jímž se prodlužuje platnost úchylky od ustanovení § 69 zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z., o služebním poměru státních úředníkův a státního zřízenectva (služební pragmatiky), stanovené zákonem ze dne 20. ledna 1920, č. 64 Sb. z. a n.
Tisk 3366. Vládní návrh zákona, jímž se vláda zmocňuje, aby upravila odpočivné a zaopatřovací požitky státních zaměstnanců systému uherského a jich pozůstalých v Podkarpatské Rusi.
Tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu:
Tisk 3361. Návrh posl. Patzela,
inž. Junga, Simma a druhů na úpravu výpomocí veřejných zaměstnanců.
Předseda (zvoní): Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 19. ledna 1922 o 1. hod. odpol. s tímto
1. Zpráva výboru kulturního k usnesení senátu N. S. R. Č. (tisk 3282) stran zřízení ústavu Slovanského a ústavu Orientálního (tisk 3342).
2. Zpráva výboru zemědělského a ústavně-právního k usnesení senátu N. S. R. Č. (tisk 3222) k vládnímu návrhu zákona (tisk 789 sen.) o plodinové burse v Bratislavě a o zákazu termínových obchodů s obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 3347).
3. Zpráva výboru zemědělského k usnesení senátu N. S. R. Č. (tisk 3318) o vládním návrhu zákona (tisk 1102 sen.), kterým se upravuje užívání pozemků v Podkarpatské Rusi za podíl jich naturálního výnosu (tisk 3355).
4. Zpráva výboru zahraničního, výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností a výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 3164), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění mezinárodní úprava o zřízení ústředního patentního úřadu, podepsaná v Paříži dne 15. listopadu 1920 (tisk 3353).
5. Zpráva výboru kulturního k vládnímu návrhu zákona (tisk 3151), jímž se upravuje vyučování v naukách obchodních, moderních jazycích, krasopise, v těsnopise a ve psaní na stroji (tisk 3349).
6. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se omezuje podávání alkoholických nápojů (tisk 3169).
7. Druhé čtení usnesení, kterým se schvaluje 1. smlouva obchodní a plavební, 2. závěrečný protokol k obchodní a plavební smlouvě s přílohami, 3. dohoda o výsadách a ulehčeních ve prospěch československého provozu v terstském přístavu, 4. úmluva právně-finanční, 5. protokol o stanovení úvěru Italie na účet vlády Československé za dodávky válečného materiálu a živin a 6. obchodní úmluva s protokolem, uzavřená dne 23. března 1921 v Římě mezi republikou Československou a královstvím Italským (tisk 3341).
Je snad nějaká námitka? (Nebyla.)
Není je, návrh můj je přijat.
Končím schůzi.