Středa 21. prosince 1921

Předseda (zvoní): Ke slovu dále není nikdo přihlášen. Uděluji závěrečné slovo zpravodaji p. posl. Dubickému.

Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! Všichni řečníci o vládním návrhu předloženého zákona uznávají povinnost státu vůči válečným poškozencům i vůči těm, kteří došli úrazu po likvidaci světové války. Bylo by si jen přáti, aby také v soukromých službách bylo více porozumění pro válečné poškozence a aby stát samotný nebyl výhradně touto charitativní, jinak povinnou péčí příliš zatěžován.

K návrhu nedošly doplňky pozměňovací, ani resoluce a proto prosím, aby poslanecká sněmovna návrh po doporučení našem vzala na vědomí a dala mu sankci.

Předseda: Uděluji druhému zpravodaji, p. posl. Remešovi, slovo.

Zpravodaj posl. Remeš: Slavná sněmovno! Důvody, které zde v debatě byly sneseny pány řečníky, byly takové povahy, že jenom podepřely důvody, jimiž je doprovázena zpráva výboru sociálně-politického, ve které se žádá, aby sněmovna dala souhlas ku přijetí této osnovy, aby stala se zákonem.

Se stanoviska výboru rozpočtového nemám, co bych k předneseným argumentům zde ještě připomenul, prohlašuji jenom souhlas s vývody referenta výboru sociálně-politického a prosím sněmovnu, aby laskavě pro předlohu právě projednávanou hlasovala.

Předseda: Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.

Poněvadž osnova zákona má pouze 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli a pozměňovací návrhy podány nebyly, dám o ní hlasovati najednou. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není.

Kdo tedy souhlasí s touto osnovou zákona, jímž se prozatímně upravuje péče o invalidní vojíny ze stavu mužstva po válce světové a o pozůstalé po vojínech ze stavu mužstva, jakož i se všemi čtyřmi jejími paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, jak jsou obsaženy ve zprávě výboru sociálně-politického a rozpočtového, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím je zákon schválen ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Zbývá nám ještě rozhodnouti o resoluci sociálně-politického výboru, jež je obsažena ve zprávě.

Kdo také s touto resolucí souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Také tato resoluce je schválena.

Druhé čtení této věci je na dnešním pořadu, ale vykoná se podle předpisů jednacího řádu později.

Teď se vrátíme k odstavci prvému denního pořadu, totiž ke

1. zprávě výboru I. sociálně-politického, II. rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3265), kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců (tisk 3291).

Včera jsme dospěli až k ukončení debaty a přečtení pozměňovacích návrhů. Poněvadž některé z návrhů byly ještě pány poslanci modifikovány, žádám, aby tyto modifikované návrhy ještě byly sděleny.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

I. Doplňovací návrh posl. Pohla a soudr. k § 3 (místo návrhu 8 ze schůze 115.):

Za slova "o Kč 4000 ročně" budiž dodáno: "v případech zvláštního ohledu hodných o 5000 Kč".

II. Pozměňovací návrh posl. dr. Czecha a druhů (místo návrhu 35 ze schůze 115.):

V § 17 místo slov "mladší 14 let" budiž dáno "mladší 16 let".

III. Doplňovací návrh posl. Schweichharta a druhů (místo návrhu 48 ze schůze 115.):

K § 25 budiž připojeno jako druhý odstavec toto:

"Ministerstvo sociální péče se zmocňuje, aby v dohodě s ministerstvem financí přiznalo i nevlastním rodičům, případně i pěstounům osoby uvedené v § 20, důchod předků, pokud jsou výdělku neschopny, bylo-li prokázáno, že osoba ta podstatně k jich výživě přispívala."

Předseda: Všecky tyto návrhy modifikované mají dostatečný počet podpisů a jsou předmětem jednání.

Uděluji závěrečné slovo zpravodaji, panu posl. Ant. Novákovi.

Zpravodaj posl. Ant. Novák: Slavná sněmovno! Prosím za prominutí, že jsem požádal včera předsednictvo sněmovny, aby bylo odročeno další jednání z toho důvodu, že neměl jsem naprosto možnosti pročísti doplňovací, opravné a pozměňovací návrhy, které ve velkém počtu včerejším dnem byly podány. Děkuji také všem pp. poslancům, pokud projevili opravdovou snahu o zlepšení osudu válečných poškozenců. Pokud pan posl. Molík ukázal na závady, které dnes v úřadech péče o válečné poškozence se jeví, souhlasím s ním úplně, aby v době pokud možno nejkratší bylo umožněno, aby úřad měl dostatečné místnosti. Předpokládám, že s přáním posl. Molíka o vrácení karlínské invalidovny účelům sociální péče a výhradně účelům péče o válečné poškozence, jistě každý souhlasí. A bude povinností povolaných úřadů, aby v tomto směru oprávněnému požadavku bylo vyhověno.

Zároveň oprávněným požadavkem je, aby také v krátké době byla vybudována nemocnice, ústav pro invalidy. Je to jistě oprávněné, ale žel, že za dnešních poměrů je obtížno vyjádřiti se, zdali je možno okamžitě k tomu přikročiti.

Plně souhlasím s názory p. kol. Laube, který ukázal, jaké břemeno republika v době poválečné převzala. Také považuji za svou povinnost ukázati, že někteří pánové, pokud tady mluvili, nechci říci nesprávně, ale nedosti jasně vykládali si první odstavec § 2, podle kterého zvyšuje se základna důchodová. Včera jsem ve své zprávě uvedl, že podle doposud platného zákona základna důchodová je stanovena pro samostatně výdělečně činné obnosem 4000 Kč, pro nesamostatně výdělečně činné obnosem 8000 Kč. Novelou zákona základna důchodová se zvyšuje pro samostatně výdělečně činné na 6000 Kč, pro nesamostatně výdělečně činné na 12.000 Kč a částkou důchodu, na kterou invalidé mají nárok. Zdá se mi, že právě tohoto odstavce páni, kteří o otázce mluvili, neměli dosti na zřeteli. Považuji za svoji povinnost zvláště na něj upozorniti.

Pan kol. Kostka mluvil zde způsobem opravdu pozoruhodným o jednotlivých otázkách, týkajících se válečných poškozenců. Mimo jiné ukázal na péči, kterou jest potřeba věnovati válečným poškozencům vedle zákonitého důchodu. Zdůraznil jsem již včera a opakuji i dnes, že jest každému jasno, že zákonem přiznaný důchod jest pouze určitou částí, která má umožniti válečnému poškozenci život. Hlavní otázkou však je umožniti válečnému poškozenci, aby se vrátil k zaměstnání, aby se vrátil do společnosti, třeba s určitou ztrátou výdělečné schopnosti. A když zde p. posl. Kostka mluvil způsobem velmi pěkným o výrobním družstvu v Liberci, které pracuje za těžkých podmínek, já - ne snad, že bych chtěl se tu chlubiti, že my v Praze také máme po této stránce kus vzorného družstva - považuji za svou povinnost ukázati, že stejně tak jako družstvo liberecké, máme i v Praze družstvo válečných poškozenců pro výrobu prothés, družstvo, které zaměstnává přes 200 osob, mezi nimiž je přes 100 válečných poškozenců.

Měl jsem příležitost již ve staré sněmovně obrázkem znázorniti činnost tohoto družstva, kde těžký invalida, invalida amputovaný pracuje, a máme dnes takové případy vzácné právě v pražském družstvu, že invalida, který má amputovány obě nohy i prsty na rukou, pracuje jako mechanik. Prosil bych p. Kostku i pány, kteří zvlášť se zajímají o otázky válečných poškozenců, aby nelitovali a družstvo si prohlédli; je v Bubenči. Samozřejmě jenom tím zdůrazňuji, že vedle zákonné podpory je velikým naším úkolem umožniti invalidům, nechť již formou charitativní, nechť již jinou, aby si mohli založiti existenci.

Byla podána řada pozměňovacích návrhů, tak veliký počet, že mně bylo znemožněno včerejšího dne podati závěrečný referát.

Slavná sněmovno! Nemusím jistě zdůrazňovati, že kladu si za čest býti zde zpravodajem sociálně-politického výboru a že zde hájím návrh zákona usnesený sociálně-politickým výborem. Nehájím zde v plném rozsahu - a není to možné - snad návrhu svého, názorů svých, ani strany, ke které kladu si za čest náležeti. Přiznávám po pečlivém pročtení všech návrhů, že páni navrhovatelé mají nejlepší snahu, aby válečným poškozencům se prospělo.

Musím opakovati, co řekl včera kol. Laube, když provádíme novelu zákona, že pro nás musí býti v prvé řadě směrodatné, abychom to, co válečným poškozencům novelou zákona zaručujeme, jim také dali a snad v dozírné době nepřicházeli a nehledali cest jiných. Takové zjevy bývají bolestnější a myslím, že nemusíme daleko pro příklady choditi.

Budiž mi prominuto, že nemohu podrobně ke každému návrhu mluviti. Celá řada návrhů je podána dvojmo, jsou stejného znění. V převážné většině návrhů žádá se, aby požitky válečných poškozenců byly zvýšeny. Je samozřejmé, že o této otázce muselo by se vyjádřiti ministerstvo financí a že po dohodě se zúčastněnými činiteli mohu k návrhům zaujmouti stanovisko.

Některým návrhům snažili jsme se vyhověti, jak již bylo z předsednictva sděleno. Páni navrhovatelé souhlasí. V některých směrech však nebylo dosaženo dohody; v určitých případech přece jen rád bych dal vysvětlení, poněvadž to, co páni žádají, se již také ve skutečnosti provádí.

Mám zde dva návrhy, které v zákoně vlastně jsou, a mám za to, že pouhým přehlédnutím stalo se, že páni dožadovali se změny, která v zákoně již je obsažena. Mám zde návrh p. posl. Schäfera a soudr., zároveň pak p. posl. Hackenberga a soudr., kde žádá se, aby po dobu ošetřování válečných poškozenců v ústavech byl jim vyplácen přiměřený peníz. Mohu sděliti, že to ve formě charitativní se děje a že válečným poškozencům, ošetřovaným v ústavech, vyplácí se jistě malý obnos o tom není sporu a já budu první, když by to bylo možné, který budu hlasovati okamžitě, aby se jim dal obnos takový, jenž by jim úplně stačil. Vyplácí se jim obnos až do 5 Kč denně. Po této stránce je tedy potřebí, aby i do budoucna byl zajištěn.

Mám zde návrh p. posl. Grünznera, ve kterém se dožaduje, aby prothésy a orthopedické pomůcky dodávaly se všem invalidům bez zřetele na jejich příjmy.

Konstatuji podle platných zákonných předpisů, že prvé dvě prothesy jest povinna dodati vojenská správa, další prothesy dodává ministerstvo sociální péče, a tudíž i v tomto směru vyhovuje se přání navrhovatelů.

K návrhu paní posl. Deutschové, aby slepci poděleni byli vodícími psy, mohu sděliti, že v tomto směru byla podniknuta zvláštní akce a bylo využito všech zkušeností z ciziny. Dokonce ministerstvo sociální péče vzhledem k tomu, že vodící pes, vycvičený pro slepce, je drahým materiálem - dokud z ciziny je musíme kupovati, jsou nepoměrně drazí - zřídilo ústav na výcvik psů, kterými slepci mají býti poděleni. Ovšem musíme zde míti na zřeteli další, že není možno paušálně 600 slepcům dáti 600 vodících psů, nýbrž že každý případ musí býti zvláště zkoumán a tam, kde slepec sobě toho žádá, a kde podmínky k tomu jsou, ministerstvo sociální péče vyhovuje a doufám, že i do budoucna bude vyhovovati.

Mám zde dále návrh posl. Schälzkyho, inž. Junga a dr. Keibla, ve kterém žádají, aby v § 13, 2. odst. byl změněn, aby matka nemanželských dětí po padlém nebo pohřešovaném měla nárok na celý důchod. Podle § 15 zákona dubnového matka těchto dětí nárok na důchod má. Tedy předpokládám - tentýž návrh jest zde po druhé - že zde jest pouhé nedorozumění, že páni navrhovatelé to přehlédli.

Potom zde mám návrhy 61 a 62, ve kterých páni domáhají se, aby v čl. IV. škrtnuta byla slova "do šesti měsíců". Ve zprávě soc.-politického výboru však ve čl. IV. stanovená doba šesti měsíců stanoví se na jeden rok. To jest již navrhovaným zákonem podle návrhu přijatého ve výboru soc.-politickém provedeno a předpokládám, - jak jsem již řekl - že pouhým snad přehlédnutím páni navrhovatelé pozměňovací návrh v tomto směru podali.

Prosím, abych se mohl vyjádřiti ještě k některým návrhům, ve kterých páni navrhovatelé souhlasí se změnou, která vyhovuje jejich přáním a tužbám, které mají na mysli. Je to pozměňovací návrh pana posl. Pohla a soudr. k § 3, ve kterém se stanoví výše důchodové základny, a to: "Částka uvedená v poslední větě obnosem 4.000 Kč, budiž zvýšena na 5.000 Kč". Pan navrhovatel souhlasí nyní, aby v § 3 tato věta byla doplněna takto: "v případech zvláštního ohledu hodných o 5.000 Kč ročně".

Pozměňovací návrh pana posl. dr. Czecha a soudr. k § 17, kde má býti škrtnuto "mladší 14 let". § 17 pojednává o nároku vdovy, jak jsem již včera měl čest se zde zmíniti. Zlepšení v zákoně jest v tom směru, že vdova, která pečuje o 2 děti, považuje se za vdovu k práci neschopnou. V návrhu zákona ovšem bylo jasně stylisováno "o 2 dítky do 14 let". Podle přání pana navrhovatele měnilo by se v tom směru, že místo 14 stanovíme hranici 16 let. S tím souhlasím, změna ta může býti provedena.

Pan posl. Schweichhart navrhl k § 25: V řádce 5 budiž po slovech dodáno "nevlastní rodiče a živitelé rodiny". Nyní pak navrhují jinou stylisaci tohoto paragrafu, totiž takto: Do § 25 budiž jako druhý odstavec vsunuto toto ustanovení: "Ministerstvo sociální péče se zmocňuje, aby v dohodě s ministerstvem financí přiznalo i nevlastním rodičům, případně i pěstounům, osoby uvedené v § 20, důchod předků, pokud jsou výdělku neschopny, bylo-li prokázáno, že osoba ta podstatně k jich výživě přispívala". To jest také v podstatě přání kol. Zeminové a soudr. vyjádřené v resoluci přijaté výborem rozpočtovým. Páni navrhovatelé přizpůsobují se této změně a prosím, aby i tato změna při pozdějším hlasování byla schválena.

Je zde dosti důležitý návrh p. posl. dr. Keibla, Schälzkyho a inž. Junga, týkající se § 31, který mluví o tom, kde je možno válečnému poškozenci důchod odejmouti. Podle doposud platného zákona § 31 zní takto: "Zemský úřad jest oprávněn kdykoliv znovu prozkoumati podmínky důchodu a může pak zastaviti důchod úplně nebo částečně", a jest podrobně vypočítáno, kdy důchod může býti zastaven. Poslední věta zní: "Byl-li důchodce trestním rozsudkem zbaven volebního práva do obcí, může ministerstvo soc. péče v dohodě s ministerstvem financí poskytnouti nevinné rodině důchodcově k její žádosti polovici jeho důchodu". Naproti tomu páni navrhovatelé žádali, aby, jestliže důchodce trestním rozsudkem byl zbaven volebního práva do obcí, nevyplácel se důchod po čas trvání trestu. Část důchodu připadající na nevinnou rodinu vyplácí se dále.

Já bych byl býval ochoten po dohodě se zúčastněnými činiteli, kde jest potřeba vzíti ohled, souhlasiti s touto stylisací. Poslední slovo "jeho důchodu" by se bylo škrtlo a odstavec doplnil následovně: "Byl-li důchodce trestním rozsudkem zbaven volebního práva do obcí, ministerstvo sociální péče může v dohodě s ministerstvem financí poskytnouti nevinné rodině po dobu trvání trestu a po jeho odpykání 2/3 požitků".

Lituji opravdu, že páni navrhovatelé nestotožnili se s touto stylisací a tím znemožnili, aby návrh v této přijatelné stylisaci byl schválen.

Páni poslanci strany komunistické podali také řadu opravných návrhů. Větší část návrhů týká se stejného - řekl bych - přání, jak navrhují páni poslanci druhých stran, aby požitky byly zvýšeny. Žádá se pro jednoho sirotka 900 Kč místo 400 Kč a pod. Přiznávám, velectění, že jistě není ta částka veliká. Již včera jsem to řekl. Dnes zvyšujeme podle platného zákona dosavadních 300 Kč na 400 Kč bez rozdílu i pro druhé, třetí dítě atd.; kde podle platného zákona mělo druhé dítě 250 Kč, dnes má každé dítě 400 Kč. Páni zástupci ministerstva financí proti tomu požadavku uvádějí, že přijetím návrhu byl by daleko větší nárok sirotka invalidy než je dnes podle platných předpisů zákonných, nárok sirotka státního zaměstnance. Hlavní důvod ovšem je důvod finanční.

K § 35. navrhuje se znění: "Právo odvolací budiž stanoveno a uplatnitelno ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení výměru" místo"60 dnů". S návrhem na tuto změnu souhlasím, poněvadž pánové správně uvádějí, že zvláště v Podkarpatské Rusi jsou mimořádné potíže. Tam je potřeba počítati s danými poměry a prodloužení této lhůty o 30 dnů snad znamená práce - řekl bych - administrativní prodloužiti, ale v zájmu válečných poškozenců je to oprávněno a přimlouvám se za tento návrh.

Pan kolega ze strany komunistické Kučera přál sobě - a také v návrhu o tom mluví - aby slůvko "vlastní" děti bylo škrtnuto. V celé řadě odstavců zákona je pamatováno na to, že děti vlastní, adoptované, mají nárok, ale bylo do jisté míry odůvodněně ukazováno, že kdyby tam prostě nebylo určitého ohraničení, bylo by to v jednotlivých případech nebezpečno. Tam, kde jde o děti adoptované a dnes podle doplněné novely zákona narozené později, jest nárok jejich uplatněn.

Nebudu probírat dalších návrhů, a kdyby snad bylo možno v jednotlivých případech vyhověti požadavkům pánů navrhovatelů, jak jsem řekl, budu prvním, který oběma rukama pro tyto požadavky bude hlasovat.

Ale novela zákona byla výslednicí dlouhotrvajícího jednání mezi zúčastněnými ministerstvy a povolanými činiteli politickými. Zákon má vstoupiti v platnost od 1. února. Kdybychom měli znovu vejíti v jednání, je veliké nebezpečí, že zákon od 1. února v platnost nevstoupí.

Dostal jsem řadu podání od družin válečných poškozenců, kde dovolávají se také určitých změn, zvláště pokud se týká dětí a současně také vdov. Opakuji, co jsem již dvakráte řekl, že jsem pevně přesvědčen o tom, že touto novelou zákona otázka válečných poškozenců definitivně vyřízena není, stejně jako různé vady a nedostatky, které během krátké poměrně doby se nám ukázaly a které částečně odstraňujeme, v dozírné době znovu nám ukáží, do jaké míry novela se osvědčila a do jaké míry bude možno i v tomto směru přikročiti znovu k dalším úpravám. Prosím, aby zákon byl schválen tak, jak navrhuje sociálně-politický výbor, se změnami a doplňky návrhů, o kterých jsem mluvil (Výborně!)

Předseda: Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji posl. Kasíkovi.

Zpravodaj posl. Kasík: Slavná sněmovno! Po vývodech pana referenta sociálně-politického výboru nemám mnoho podotknouti. Je nesporno, že žádný zákon není tak ideální, aby nás všechny uspokojil a abychom netoužili po jeho změnách. Bylo by velkým nesmyslem domnívati se, že snad považujeme tento zákon za naprosto postačitelný a za zákon, který by odčinil do posledních důsledků všechnu tíži břemen, jež padaly a padají na naše válečné poškozence. Tento zákon má pouze zlepšiti stav a nikdo nepovažuje jej za ideálně uspokojující. Ale jsem jist, že, až se zjistí pravý stav nároků všech válečných poškozenců, dojde v krátké době k novelisaci zákona, ve které všechny diference budou odstraněny a přání, která všichni máme, budou splněna. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)

Několik slov však třeba říci dnes na adresu pánů z tábora německého, kteří se domáhali toho, aby všechny položky, pokud se týče příjmů válečných poškozenců, se zvýšily. Pánové, s povděkem kvituji tuto snahu, ale nezapomínejme, že dávati více než má stát úhrady je nebezpečné! Kam to dospělo ve státech, které se zařizovaly na krytí těchto nákladů pouze rotačními stroji, o tom mluví nejlépe Vídeň, Varšava a jiné! Tam my nechceme! My chceme spěti ke zmenšení státního dluhu. Dovolávati se zde zvýšení vydání státního a voditi do měst čtyřtisícové deputace před berní úřady s holemi a vyhrožovati, nebudou-li daně sníženy, to je přece věc, abych tak řekl, hodně v rozporu s opravdovým zájmem o pořádek ve státě.

Jedno mi bylo velice milé, že pan kol. Kučera docela upřímně řekl, že by bylo třeba zejména parasity, příživníky, kteří se přimknuli k stavu válečných poškozenců, odděliti od toho tělesa, aby se prospělo těm opravdu trpícím. Tento názor jsem ve svém referátu také zastával a je mně milý tím, že se mně zdá, jako by tu již vystupovali určití činitelé, kteří se nebudou báti demagogie a kteří počnou pracovat také k ozdravění poměrů přes to, že by to leckomu nebylo milé. Mluvilo se zde o tom, že invalidé chodí žebrotou. Nepopírám toho, ale prosím, nejsou invalidy všichni žebráci, kteří se vymlouvají a říkají, že jsou váleční poškozenci. Jsem přesvědčen, že jistý druh lidí, i kdybychom jim dali sebe více podpor, bude choditi zase dále žebrotou a proto je třeba vždycky případ od případu vyšetřiti. Plně se přimlouvám za to, aby žebráku, který hřeší na účet válečných poškozenců, se jeho hanobení invalidů zabránilo. Jsou, pravda, takovéto případy - nepopírám toho - žel, že v daných případech nemůžeme doporučovati ostré zakročení, jak bychom si přáli. Jsem pevně přesvědčen že v krátké době dojde k novelisování tohoto zákona v tomto směru našeho zákonodárství, a proto prosím, aby se celá poslanecká sněmovna připojila k vývodům referenta sociálně-politického výboru a návrh zákona podle pozměňovacích jeho dodatků přijala. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Budeme hlasovati.

Nebude-li námitek, hodlám dáti hlasovati takto:

O článku I. o větě úvodní podle zprávy výborové.

O "§u 1, odstavec 2," nejprve podle znění navrženého posl. dr. Holitscherem, nebude-li přijato, dám hlasovati podle znění navrženého posl. Schälzkym. Nebude-li ani toto znění přijato, dám hlasovati podle zprávy výborové.

O"§u 2, odstavec 1" budeme hlasovati nejprve o části prvé, a to nejprve o větě prvé v úpravě posl. Tauba a Schälzkyho - návrhy obou poslanců jsou totožné - a nebude-li přijata, podle zprávy výborové.

Potom o větě druhé podle zprávy výborové, jejímž přijetím nebo nepřijetím budou vyřízeny též negativní návrhy posl. Schälzkyho a Kirpalové.

O části druhé podle zprávy výborové; jejím přijetím nebo nepřijetím budou vyřízeny též negativní návrhy posl. Schäfera a Schälzkyho.

O §u 3 dám hlasovati nejprve podle znění návrhu posl. Bubníka, pak, nebude-li přijato, podle znění návrhu posl. Palme, s nímž se kryje návrh posl. inž. Junga.

Pak - nebude-li přijat - podle nové úpravy posl. Pohla, k níž se přizpůsobil pan zpravodaj.

Nebude-li přijat ani v úpravě této, dám hlasovati podle zprávy výborové.

O §u 4 dám hlasovati ihned podle zprávy výborové; přijetím nebo nepřijetím budou vyřízeny též negativní návrhy posl. dr. Keibla a Uhla, které se kryjí.

O §u 5 odst. 2 dám hlasovati podle zprávy výborové.

O §u 7 nejprve v úpravě posl. Schälzkyho, poněvadž je nejširší. Nebude-li přijata, dám hlasovati o tomto paragrafu v úpravě navržené posl. Čermakem. Nebude-li přijata tato úprava posl. Čermaka, dám hlasovati podle návrhu posl. Bubníka, nebude-li přijat ani tento, dám hlasovati podle zprávy výborové.

O §u 8. O části prvé, a to v úpravě posl. Tauba a Schälzkyho, jejichž návrhy se kryjí. Nebude-li přijata, dám hlasovati podle zprávy výborové.

Potom o části druhé, a to nejprve v úpravě posl. Schälzkyho.

Nebude-li přijata, podle úpravy posl. dr. Czecha, nebude-li ani tato přijata, dám hlasovati podle zprávy výborové.

Páni posl. Uhl a Taub navrhují také změnu §u 9 původního zákona, který zprávou výborovou novelován vůbec není.

Dám tudíž hlasovati nejprve o návrhu posl. Uhla: na zvýšení "50%" v 5. řádce §u 9 na "100%", potom o návrhu posl. Tauba o zvýšení "100%" na řádce poslední téhož paragrafu na "200%".

K §u 10, části prvé, byly podány pozměňovací návrhy tyto:

Posl. inž. Junga na změny číslice "10%" v první řádce na "20%", dále posl. Tauba na škrtnutí slov "do 18 let" na řádce 3. a posl. Čermaka na škrtnutí slov "a pokud toto dítě není výdělečně činno".

Budeme hlasovati o části prvé §u 10 podle zprávy výborové s vynecháním uvedených pozměňovaných míst.

Pak o návrhu posl. inž. Junga, aby číslice "10" v první řádce, byla nahrazena číslicí "20". Bude-li zamítnut, budeme hlasovati o číslici "10", navržené zprávou výborovou.

Pak budeme hlasovati o slovech "do 18 let", jichž škrtnutí navrhuje posl. Taub. Přijetím nebo nepřijetím těchto slov bude návrh pana posl. Tauba vyřízen.

Pak o slovech zprávy výborové "a pokud toto dítě není výdělečně činno", jichž škrtnutí navrhuje poslanec Čermak. Přijetím nebo nepřijetím bude rozhodnuto o negativním návrhu posl. Čermaka.

O části druhé §u 10 nejprve v úpravě posl. inž. Junga. Nebude-li přijata, podle zprávy výborové.

O zbytku nejprve v úpravě poslance Schälzkyho, nebude-li přijata, podle zprávy výborové.

O"§u 11, odstavci 2": o části prvé v úpravě posl. Pohla. Nebude-li přijata, podle zprávy výborové.

O zbytku nejprve v úpravě poslance Schäfera, nebude-li přijata podle zprávy výborové. Pak teprve o dodatku posl. dr. Keibla.

Posl. Hackenberg, Grünzner, Deutschová podávají návrhy k §u 12 původního zákona; paragraf tento zprávou výborovou není vůbec dotčen.

Dám o jejich návrzích hlasovati takto: nejprve o návrhu posl. Hackenberga na novou úpravu §u 12 původního zákona, pak o návrhu posl. Grünznera na zařazení nového odstavce k témuž paragrafu, pak o návrhu posl. Deutschové na zařazení třetího (resp. druhého, kdyby nebyl přijat návrh posl. Grünzner a) odstavce k témuž paragrafu.

O"§u 13, nový odstavec 2" budeme hlasovati podle zprávy výborové.

Potom o dodatku posl. Schälzkyho, potom, nebude-li přijat, o návrhu posl. Schustera, který se sice obsahem kryje s návrhem posl. Schälzkyho, ale je úže formulován.

O §u 17 nejprve o větě prvé, podle úpravy posl. Häuslera a dr. Keibla (návrhy se shodují), nebude-li přijata, podle návrhu posl. Bubníka, pak, nebude-li ani tato přijata, dám hlasovati podle zprávy výborové.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP