Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Nebude-li námitek, dám hlasovati tímto způsobem:
Nejprve bychom hlasovali o článku I, a to o jeho §§ 1 až 8 incl. najednou podle zprávy výborové, poněvadž není podán pozměňovací návrh. Pak bychom hlasovali o § 9, a to podle návrhu pana kol. dr. Haase a soudr. Kdyby nebyl přijat, hlasovali bychom o § 9 podle zprávy výborové. Na to bychom hlasovali o § 10, a to nejprve podle návrhu pana posl. dr. Haase a soudr. Nebude-li přijat, hlasovali bychom o paragrafu 10 podle zprávy výborové. Konečně bychom hlasovali o § 11 článku I, a o článku II a III, nadpisu a úvodní formuli zákona najednou.
Jsou snad proti tomuto způsobu hlasování nějaké námitky? (Nebyly.)
Není jich, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí s článkem I, a to s jeho §§ 1 až 8 incl. podle zprávy výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. §§ 1 až 8 článku I jsou schváleny podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o § 9 podle
návrhu pana posl. dr. Haase a soudr. Žádám, aby byl přečten.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Pozměňovací návrh posl. dr. Haase, Heegera, Hackenberga a druhů:
§ 9 budiž změněn takto:
"Krádež, zpronevěra nebo podvod nebo účastenství na krádeži nebo zpronevěře (podle trestního práva platného na Slovensku a Podkarpatské Rusi přechovávání věcí pocházejících z krádeže nebo zpronevěry) může se, je-li čin zločinem pro vyšší cenu předmětu, trestati jako přestupek (na Slovensku a Podkarpatské Rusi jako přečin), jestliže soud se zřetelem na povahu činu, znehodnocení peněz a malou nebezpečnost pachatele pro cizí majetek uzná toto potrestání za dostatečné.
Jestliže veřejný žalobce, místo
aby podal žalobu, navrhne v případech uvedených v předcházejícím
odstavci potrestání pro přestupek, rozhodne o věci soud příslušný
pro přestupky (na Slovensku a Podkarpatské Rusi pro přečiny).
Takový návrh může učiniti veřejný žalobce také při hlavním přelíčení
před sborovým soudem nebo samosoudcem (§ 6), jestliže teprve při
tomto přelíčení objevily se okolnosti odůvodňující takový návrh."
Předseda: Kdo souhlasí s tímto zněním §u 9 podle návrhu pana posl. dr. Haase a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh jest zamítnut.
Budeme teď hlasovati o § 9 ve znění zprávy výborové. Kdo s ním takto souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. § 9 podle zprávy výborové je schválen.
Teď budeme hlasovati o § 10 nejprve
podle návrhu pana posl. dr. Haase a soudr. Žádám, aby byl
přečten.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
§ 10 budiž změněn takto:
"V případě odsouzení pro přestupek podle předcházejícího paragrafu nesmí soud jako hlavní trest uložiti vyšší ztráty na svobodě než 6měsíční.
Ustanovení §u 7, odst. 2, druhé
věty a odst. 3 platí také zde."
Předseda: Kdo souhlasí s § 10 ve znění navrženém panem posl. dr. Haasem a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pana posl. dr. Haase a soudr. je zamítnut. (Hluk na levici.) Prosím o klid.
Budeme teď hlasovati o § 10 ve znění zprávy výborové. Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 10 ve znění zprávy výborové je schválen.
Teď budeme hlasovati o § 11 z článku I, pak o článku II a III, o nadpise zákona a úvodní jeho formuli podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 11 z článku I, jakož i články II a III, nadpis a úvodní formule zákona jsou schváleny.
Tím je zákon přijat v prvém čtení. Druhé čtení dám na porad schůze příští.
Zbývá nám ještě rozhodnouti o resoluci výboru ústavně právního, jež je obsažena v tištěné zprávě. Není ji proto třeba čísti.
Kdo souhlasí s resolucí ústavně-právního výboru, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Také resoluční návrh je schválen a tím je vyřízen prvý odstavec poradu dnešní schůze.
Přikročíme k odstavci druhému,
jímž jest
2. zpráva výboru ústavně - právního k usnesení senátu (tisk 2895) o vládním návrhu zákona o ochraně znaku a názvu "Červeného kříže" (tisk 3276).
Zpravodajem je pan posl. dr. Nosek.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Samostatný nás stát má také závazek provésti vnitroprávně závazným způsobem všechna ustanovení, k nimž státy, které se zúčastnily ženevské konvence, se zavázaly. Instituce Červeného nebo Ženevského kříže svými humánními účely jest všeobecně známa a mně tedy odpadá povinnost, abych něco zevrubněji v tomto směru podotýkal.
Pokud se týká celkové tendence v tomto zákoně, dovoluji si upozorniti, že osnova sleduje úmysl, aby výlučné právo užívati tohoto znaku příslušelo státní vojenské správě státu a vedle toho zvláštním monopolním způsobem privilegované společnosti Červeného kříže. Musím učiniti zmínku, kterak se upravuje poměr našeho zákonodárství vůči právům dosud nabytým. Prakticky to znamená, že všechno oprávnění užívati Červeného kříže, jak dosud existovalo, prostě zaniká, ale neustává monopolní oprávnění institucí, pokud se týče korporací mnou dříve jmenovaných.
V této věci dovolím si připojiti vysvětlující poznámku k § 3. Když svého času říše
Rakousko-Uherská svojí složkou Rakouskem a Uherskem přistoupila na ženevskou konvenci, tu pro část bývalého Rakouska bylo přesně stanoveno, kterým dnem zanikají dosavadní práva, která kdo měl při užívání soukromém naznačeného znaku Červeného kříže. V Uhrách však bylo i po této době poskytováno zvláštní oprávnění užívati tohoto znaku. Jelikož ještě dnes mohou býti pochybnosti, zda to či ono právo pravoplatně netrvá, stanovena zde pro užívání docela závazným způsobem konečná lhůta, kdy všecka tato vedlejší práva definitivně zanikají.
Pokud se týče trestních norem, přísluší stíhati příslušné činy, které jsou v rozporu s tímto zákonem, politickým úřadům. Jen v těch případech, kdy zároveň zneužitím Červeného kříže spáchán byl čin všeobecně trestný, nastupuje kompetence příslušného soudu podle všeobecných norem trestního zákoníka.
Nemám, co bych v tom směru ještě
připomenul, jen všeobecně dovoluji si na to ukázati, že jest na
tomto poli docela patrný pokrok zákonné úpravy celé materie a
že zároveň, právě vzhledem k různým tendencím, které se zde projevují,
lze doporučiti, aby také této osnově dostalo se ústavního schválení.
Ústavně-právní výbor doporučuje též přijetí resoluce tak, jak
byla přitištěna k důvodové zprávě. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme tedy hlasovati. Prosím pány a paní, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Osnova tato má 8 paragrafů, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovací návrh učiněn nebyl. Výbor ústavně-právní schválil a navrhl přijetí osnovy ve znění, které jest úplně shodné s usnesením senátním. Dám o ní, poněvadž není pozměňovacího návrhu, hlasovati v celku.
Jest snad nějaká námitka? (Nebyla.)
Není jí, budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Kdo souhlasí s osnovou zákona tak, jak byla doporučena výborem, to jest s jejími 8 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím je zákon schválen ve čtení prvém.
Druhé čtení dám na pořad schůze příští.
Zbývá ještě rozhodnouti o resoluci, kterou ve výboru ústavně-právním navrhl pan dr. Luschka a se kterou výbor vyslovil souhlas.
Kdo souhlasí s resolucí p. posl. dr. Luschky, přijatou ve výboru ústavněprávním, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Také resoluční návrh je schválen a tím je vyřízen druhý odstavec pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k odstavci třetímu,
jímž jest
3. zpráva výboru sociálně-politického o návrhu posl. Kleina, Johanise, Hirsche, Malé, Witticha a soudr. (tisk 3184), aby vydán byl zákon o nároku obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení na Slovensku a v Podkarpatské Rusi na peněžité požitky v některých případech vojenské povinnosti (tisk 3272).
Zpravodajem je pan posl. Klein.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Klein: Vážená sněmovno! Unifikace našeho zákonodárství na Slovensku a v Podkarpatské Rusi pokračuje velmi pozvolna. Z toho ovšem vznikají ve vzájemném poměru pracovním mezi zaměstnavateli a zaměstnanci určité diference v tom směru, že se dovolávají zaměstnanci toho, že určitá část zaměstnanců v jiných částech republiky, zejména v Čechách a na Moravě, má daleko více výhod sociálních, než na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Zvláště při poslední mobilisaci objevil se důsledek vleklé unifikace na Slovensku, poněvadž podle § 8, odst. 4 zákona o obchodních pomocnících mají ti, kteří narukují v mimořádných případech vojenské povinnosti, nárok na čtyřnedělní peněžité požitky, byli-li v posledním svém místě nejméně jeden rok zaměstnáni. Při mobilisaci byly vypláceny požitky zaměstnancům za uvedených předpokladů v Čechách a na Moravě, ale nestalo se tak na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, poněvadž zákon o obchodních pomocnících, jakož i mnohé jiné zákony, zejména ty, které upravují pracovní poměr, nejsou do sud unifikovány. Je přirozeno, že nelze v tomto směru měřit jinak zaměstnancům v Čechách a na Moravě a jinak zaměstnancům na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. A zvláště v době mobilisace, kdy všichni stejně mocí vyhlášky mobilisační byli po voláni ke konání vojenských povinností, rukovalo na Slovensku, jak p. kol. Hodža konstatoval, snad ještě více povinníků, než vyhláška předpisovala. A je charakteristické, že soukromým zaměstnancům mobilisovaným se nedostalo na Slovensku a v Podkarpatské Rusi hmotných výhod, kterých se dostalo zaměstnancům v jiných částech naší republiky.
Je přirozeno, že v radách našich kolegů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi byla tím vyvolána oprávněná roztrpčenost. Stěžovali si na to, že není vinou soukromých zaměstnanců a také ne organisací, že unifikace není provedena, a že zřízenci, kteří v době mobilisace konali svou povinnost vojenskou, nemohou býti trestáni tím, že by jim zaměstnavatelé při dočasném přerušení pracovního poměru nevyplatili týchž požitků jako zaměstnancům v Čechách a na Moravě. Mám za to, - a je to jednomyslný názor sociálně-politického výboru - že je svatou povinností Národního shromáždění, aby odčinilo tuto křivdu a zákonem donutilo ještě tu část zaměstnavatelů, která dluhuje peněžité požitky svým zaměstnancům při mobilisaci narukovaným, aby je dodatečně vyplatila.
Při této příležitosti chci zvláště zdůrazniti, že naše vláda v prvých dnech mobilisace vydala nařízení ze dne 26. října 1921 o zachování služebního a pracovního poměru po dobu mobilisace. Stejně tak, jako vyhláška mobilisační platí pro všechny občany tohoto státu, platí také toto nařízení o zachování služebního a pracovního poměru pro všechny občany narukovavší. A zde právě, pokud jde o soukromé zaměstnance, podléhající zákonu o soukromých pomocnících, je mezera, kterou nutno vyplniti.
Prosím tudíž, aby zákon, který byl v sociálně-politickém výboru jednomyslně schválen, byl také schválen poslaneckou sněmovnou, neboť soukromí zaměstnance na Slovensku a v Podkarpatské Rusi očekávají, že se jim dostane v tomto směru zadostiučinění.
Chtěl bych ještě zdůrazniti, že
před rokem byly sněmovně předloženy dva návrhy k novelisaci zákona
o obchodních pomocnících; jeden se strany sociálně demokratické,
druhý od československých socialistů. Bohužel, musím opětně konstatovati,
že jsme ještě dnes nepřišli k projednávání těchto dvou osnov.
Říkám to s tohoto místa a prosil bych zástupce příslušných resortních
ministerstev, aby projednávání těchto důležitých a naléhavých
předloh nebyly činěny potíže. Doporučuji, aby osnova zákona, jak
jest předložena, byla přijata. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá. Budeme tedy hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Zákon tento má pouze 6 paragrafů, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovací návrh učiněn nebyl, dám hlasovati o celém znění zákona najednou. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Nejsou námitky. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona ve znění navrženém výborem, s jejími 6 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu tuto ve čtení prvém.
Druhé čtení dám na porad schůze příští.
Než přikročím k ukončení schůze, nebude-li námitek, vyřídil bych ještě druhá čtení, která jsou na denním poradu. (Námitky nebyly.)
Námitek proti tomu není.
Přikročíme tedy k odstavci pátému,
jímž jest
5. druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 18. března 1921, čís. 120 Sb. z. a n., o poskytování vyživovacího příspěvku rodinám osob vykonávajících činnou službu vojenskou (tisk 3258).
Zpravodajem výboru branného jest pan posl. Pik a výboru rozpočtového pan posl. Kasík.
Má pan zpravodaj Pik nějakou
korekturu?
Zpravodaj posl. Pik: Nikoli.
Předseda: A
pan zpravodaj Kasík?
Zpravodaj posl. Kasík:
Nikoli.
Předseda: Budeme tedy hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo souhlasí s touto osnovou zákona tak, jak ji přijala poslanecká sněmovna ve čtení prvém, teď také ve čtení druhém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím jest zákon schválen ve druhém čtení a tím jest vyřízen odstavec pátý pořadu dnešní schůze.
Přikročíme dále k šestému odstavci,
jímž jest
6. druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích (tisk 3268).
Zpravodajem jest pan posl. dr.
Nosek. Má pan poslanec nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. dr. Nosek:
Malý dodatek. Jest potřebí, aby v této osnově na stránce 5,
lit. E, odst. 1, řádek 2 mezi slovy "archu" a "vyhotovení"
stálo ještě slovo "prvního".
Předseda (zvoní): Pan zpravodaj navrhuje korekturu, aby totiž na str. 5 zprávy, lit. E v třetí rádce mezi slovy "archu" a "vyhotovení" stálo ještě slovo "prvního".
Kdo souhlasí se zákonem tak, jak byl přijat v prvém čtení, s touto vsuvkou navrženou panem zpravodajem teď také ve čtení druhém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím je také zákon schválen ve čtení druhém a vyřízen je šestý odstavec poradu.
Přikročíme k odstavci sedmému,
jímž je
7. druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění a doplňují zákonná ustanovení o směnečných poplatcích (tisk 3269).
Zpravodaj je p. posl. dr. Nosek, jenž nemá korektury ani změn textových.
Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona, jak ji přijala poslanecká sněmovna ve čtení prvém, prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím jest zákon tento schválen také ve čtení druhém a vyřízen odstavec sedmý pořadu dnešní schůze.
Přerušuji projednávání pořadu schůze.
Nemocí v rodině omlouvá se dodatečně pro schůze ve středu, ve čtvrtek a v pátek p. posl. Kaderka.
Mezi schůzí byly tiskem rozdány
zprávy.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 3294. Zpráva výboru pro dopravu a veřejné práce o usnesení senátu (tisk 3016), jímž zřizuje se Ředitelství československé státní dunajské plavby v Bratislavě.
Tisk 3298. Zpráva immunitného
výboru o žiadosti hlavného štátneho zastupiteľstva v Bratislave
za vydanie k trestnému stíhaniu posl. Jána Bečku pre zločin podľa
§u 227 tr. z.
Předseda: Mezi
schůzí byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu
návrhy.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 3279. Návrh posl. Jokla, Heegera, Häuslera a druhů, aby byly zrušeny §§ 3 a 4 nařízení vlády republiky Československé ze dne 17. července 1919, č. 398 Sb. z. a n.
Tisk 3280. Návrh posl. Pelikána,
Laube, Langra a spol. o nucené podpoře stavebního ruchu peněžními
ústavy.
Předseda: Přikročím k ukončení schůze a navrhuj i podle usnesení předsednictva, aby příští schůze konala se v pondělí dne 19. prosince 1921 o 14. hod. s tímto
1. Zpráva výboru dopravně-technického, sociálně-politického a rozpočtového o návrhu posl. Biňovce, inž. Bečky, Dubického, Bezděka, Langra a soudr. (tisk 3249) na vydání zákona o stavebním ruchu (tisk 3306).
2. Zpráva výboru sociálně-politického o návrhu posl. inž. Bečky, Biňovce, Dubického, Langra, Bezděka a soudr. (tisk 3214) na prodloužení omezení práva stěhovacího (tisk 3287).
3. Zpráva výboru sociálně-politického o vládním návrhu zákona (tisk 3217),
jímž se prodlužuje účinnost zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných (tisk 3286).
4. Zpráva výboru ústavně-právního a výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností k usnesení senátu (tisk 3205) o vládním návrhu zákona, kterým se upravuje povinnost vrátiti neb vydati věci movité ve prospěch cizích států k jich požadování oprávněných (tisk 3277).
5. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení senátu o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení advokátních řádů (tisk 2547), kterou jest zároveň vyřízen iniciativní návrh poslanců dr. Černého, dr. Bartoška, dr. Dolanského, dr. Wintera a soudr. na vydání zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení advokátního řádu (tisk 3278).
6. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona
(tisk 3264), kterým se upravuje vyplácení drahotní přirážky k důchodům válečných poškozenců pro rok 1922 (tisk 3289).
7. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se povoluje úvěr k úhradě zvýšených nákladů spojených s rozšířením pracovního programu Státního pozemkového úřadu na rok 1922 (tisk 3270).
8. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se prodlužují platnost čl. I., č. 3, 4 a 11 zákona ze dne 18. prosince 1919, č. 1 Sb. z. a n. z r. 1920, a opatření Stálého výboru NSRČ. podle § 54 úst. listiny ze dne 4. srpna 1920, č. 480 Sb. z. a n., o změně některých ustanovení trestního práva, a jímž se mění další jeho ustanovení (tisk 3273).
9. Druhé čtení osnovy zákona o ochraně znaku a názvu "Červeného kříže" (tisk 3276).
10. Druhé čtení osnovy zákona o nároku obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení na Slovensku a v Podkarpatské Rusi na peněžité požitky v některých případech vojenské povinnosti (tisk 3272).
Je snad nějaká námitka proti mému návrhu? (Nebyla.)
Námitek není. Návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.