Předseda (zvoní): Slovo si vyžádal pan ministr spravedlnosti dr. Dolanský.
Uděluji mu je.
Ministr spravedlnosti dr. Dolanský: Vážená sněmovno! Řeč pana kol. dr. Gažík a nutí mne, abych ihned odpověděl na některá tvrzení, která uvedl na podporu svého hlasování, kterým chce vystoupiti po prvé slovenská strana ľudová.
Pan kol. dr. Gažík pravil, že jsou důvody správní, finanční a politické, které nutí jeho kolegy, aby hlasovali proti předloze. Pravím, že zde není ani důvodu správního, ani finančního ani politického, který by je nutil zaujmouti k předloze, která je čistě potřebou justiční správy, takové stanovisko, jaké ohlásil. Jest prý obsazování soudnictví na Slovensku pro vládu pouhým vládním prostředkem k "čechisování" Slovenska. Musím s plným důrazem odmítnouti toto tvrzení (Výborně!), poněvadž jde správě justiční a vládě jedině o to, aby na Slovensku jako v zemi, která nám byla mimo staré země přikázána, co nejdříve nastoupily řádné poměry zvláště v soudnictví, poněvadž se nám to právě se stran menšin, které jsou na Slovensku, a také zvenčí, velmi vyčítá. Mohu, slavné Národní shromáždění, míti v Čechách nedostatek v soudnictví, zde mohu vykazovat snad jisté nedostatky, zde mně to veřejnost snese, poněvadž ví, že je to za zvláštních poměrů, které nastaly po převratu tím, že byla k nám přivtělena část Slovenska a Přikarpatská Rus; ale když neobsadím a nebudu míti v pořádku soudnictví na Slovensku, celá veřejnost - a zvláště mimo naši říši - řekne, že se to může stát jedině proto, že nejsme s to, abychom říši řádně administrovali. A tu je první naší snahou, abychom takové výtce předešli.
Není správné, že se zamítají žádosti
soudců slovenských s odůvodněním, že prý ztratili důvěru
českých představených. Žádám pány, aby mně každý konkretní případ
oznámili a aby neobviňovali paušálně státní správu, jakoby nadržovala
Čechům. (Různě výkřiky slovenských ľudovců. - Hluk.)
Jsem ochoten každý takový případ vyšetřiti, ale dosud mně
vámi ani nikým jiným nebyl oznámen - kromě dnešního paušálního
obvinění - ani jediný konkretní případ. (Posl. dr. Gažík: Ne
na sudcou, ale na úradníkov som to povedal!) Dnes nejde o
úřednictvo, nýbrž dnes jde o neodvislý a co nejvíce ochrany zasluhující
stav soudcovský. (Výkřiky.) Musím chrániti, pánové, nejenom
svou osobu jako dočasný správce justiční správý, nýbrž justiční
správu vůbec. (Posl. Tománek: Stranickí sú českí sudcovia!)
Prosím pana kolegu, aby neobviňoval paušálně soudcovský stav
ze stranictví, poněvadž by jistě každý z vás těžce nesl, kdyby
někdo napadl stav jeho. (Různé výkřiky. Hluk.)
Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Ministr dr. Dolanský (pokračuje):
A nyní, pánové, ve věci samé, ve příčině té potřeby Slovenska
a nedostatku anebo nadbytku slovenských soudců. Pan kol. Gažík
nečetl patrně důvodů ke zprávě o návrhu zákona, o kterém právě
pojednáváme, poněvadž by tam viděl, že pracujeme na Slovensku
se dvěma třetinami a v některých obvodech jenom s polovicí soudců.
Tu bych chtěl míti veřejně zjištěno, že každý soudce, který se
hlásí na Slovensko a jen trochu slovensky zná, bývá přijímán a
že jmenovitě není správné, jako by slovenští soudcové byli utlačováni.
Mám po ruce především doklady, že právě na vedoucích místech jsou
Slováci. V sedriích jsou presidenty: V Růžomberku president Belopotocký...
(Posl. dr. Labay: Ten má byť už pedsedom tabule, nie sedrie!)....
přijdeme také na to.... v Levoči, v Košicích, v Rimavské Sobotě
a v Komárně... (Výkřiky posl. Tománka.)
Předseda (zvoní):
Slovo má pan ministr
dr. Dolanský, a ne pan posl. Tománek. (Různé
výkřiky.) Prosím znovu o klid.
Ministr dr. Dolanský (pokračuje):
V tabuli košické i bratislavské je presidentem i vicepresidentem
Slovák. (Různé výkřiky.) Jsou přítomni pánové, které jsem
žádal, ale marně, aby mně jmenovali osobnosti slovenské, vhodné
soudce, které bych mohl dosaditi na místa presidentů tabule. (Hluk.
Výkřiky.)
Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Ministr dr. Dolanský (pokračuje):
A nyní, pánové, ještě jedenkráte akcentuji, že každý Slovák
bude jako soudce přijat, který se přihlásí. Ale přicházejí často
také s doporučením lidé, kteří nejsou Slováky, a tu, pánové...
(Posl. dr. Labay: Každý štátny úradník Slovák je u vás Maďaronom,
ale starí rakúski sudcovia sú dobrí Česi! - Různě výkřiky.
Hluk. - Předseda zvoní. - Posl. dr. Labay: Censuru
zrušte!)
Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Ministr dr. Dolanský (pokračuje):
Pánové, chtěl bych ještě upozorniti, že maďarští soudcové
jsou také zaměstnáni, zejména při soudech okresních, kde je jich
také potřebí a kde se svými znalostmi jazykovými vystačí. (Posl.
dr. Gažík: Práve naopak! Pri okresnom súdu pojednáva sa bezprostredne,
pri sedrii len písomne!) Jestliže vyčítáte... (Hluk. Různé
výkřiky.) Pánové, my jsme nikoho nepropouštěli, kdo poněkud
vyhověl. (Hluk.)
Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Ministr dr. Dolanský (pokračuje): Maďarských soudců se, pánové, také užívá, a to pro záležitosti civilní, poněvadž je jim usnadněno, jako znalcům práva maďarského, aby byli zaměstnáni v sedriích. (Hluk. Výkřiky slovenských ľudovců. - Předseda zvoní.).
Zdá se, že pánové nechtějí poslouchat správného a spravedlivého vyvrácení svých výtek. (Hluk. Výkřiky. Hlas: České pány si naučte po slovensku!) Bylo zde vyčítáno, že prý byli žalováni Slováci a že v poslední chvíli bylo jich 9 žalováno podle zákona maďarského pro štvaní proti národnosti české. Upozorňuji, že tato záležitost je věcí soudnictví, a do toho nesmí ministerstvo spravedlnosti zasahovat. Ale pánové teprve včera přišli s tou stížností a zjistil jsem, že tato záležitost není ještě vůbec právoplatně rozhodnuta, nýbrž že je podána zmateční stížnost a že se těm, kteří jsou obviněni, po případě odsouzeni - někteří byli osvobozeni - dostane ještě práva. Ale dal bych, pánové, na uváženou, zdali bylo spravedlivé, aby se podle tohoto zákona dostalo ochrany Maďarům proti Slovákům a aby se nedostalo ochrany bratrům Čechům proti útokům bratří - Slováků. Myslím, že Češi mají také nárok na ochranu, jako měli Maďaři proti Slovákům.
Pánové, jestliže pravíte, že tam jsou posíláni čeští soudci, buďte ujištěni: všichni se rádi vrátí, jakmile to bude možno.... (Odpor slovenských ľudových poslanců. Hluk.)
A jestliže se stanoviska šetrnosti
mluvíte proti vysílání úřednictva na Slovensko, činíte tak neprávem,
poněvadž to není nešetrnost, nýbrž pouze nezbytnost, aby se spravedlnosti
na Slovensku učinilo zadost, a děje se tak podle usnesení ministerské
rady z roku 1920. (Výkřiky posl. dr. Labaye a Tománka.)
Předseda (zvoní):
Prosím pana kolegu
dr. Labaye a pana kol. Tománka o klid.
Ministr dr. Dolanský (pokračuje):
Jestliže pravíte, že vysílá justiční správa na Slovensko samé
kriminalisty, zase to není správné, poněvadž ona bez jakékoliv
tendence opatřuje ta místa, pro která není maďarských nebo slovenských
soudců, kteří se lépe vyznají v civilním právu než právu trestním.
Zdá se, že tedy tu zůstává jediný politický důvod, který klub
váš nutil, aby do debaty zasáhl a své stanovisko ohlásil; ale
jediný důvod, který byl uveden, je censura; tento důvod však naprosto
selhal, poněvadž censuru nevykonává soudnictví na Slovensku, nýbrž
správa politická. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní):
K slovu není dále nikdo
přihlášen, debata je skončena. Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. dr. Markovič:
Slávna posl. snemovňo! (Hluk.)
Předseda (zvoní):
Prosím o klid, slovo
má pan posl. dr. Markovič.
Zpravodaj posl. dr. Markovič (pokračuje): Slávna poslanecká snemovňo! Keby menom slovenskej ľudovej strany bol hovoril o tom niektorý jej neprávnický príslušník, tomu bych sa ešte nebol divil, ale že to všetko, čo tu bolo povedané, predniesol právnik, praktický advokát, ktorý zná pomery súdobnícke na Slovensku, ktorý to zná z bezprostredných vlastných zkuseností, to neni možno kvalifikovať ináč, ako že cieľ posväcuje prostriedky a zaslepenosť odebiera chladnú rozvahu. (Odpor slovenských ľudových poslanců.)
Slávna poslanecká snemovňo! Pán kol. Gažík vystupuje... (Odpor a hluk slovenských ľudových poslanců.) - Nadávky nie sú argumenty a na tie sa nereaguje. (Potlesk.) - ... proti českému súdnictvu na Slovensku a zastáva sa pri tom nejakých mnoho a mnohopočetných sudcov, ktorí vraj sú na Slovensku ukrivďovaní a vzbudzuje dôjem, akoby slovenský sudca "t. zv." na Slovensku, bol v stave priviesť súdnictvo na Slovensku bez českej pomoci na uspokojujúci stupeň. Predovšetkým, slávna poslanecká snemovňo, k veľkej svojej ľútosti musíme konštatovať, že až na niekoľko málo výnimek my až dodnes na Slovensku slovenských sudcov nepoznávame. My poznávame na Slovensku len tých sudcov, veľmi mnohých, ktorí boli osnovatelia stá a stá vlastizrádnych procesov proti niekoľko slovenským pracovníkom (Hluk), my poznávame na Slovensku len takých sudcov, ktorí poslali do žalára Jurigu a Hlinku, ktorí poslali do žalára Tománka, ktorí poslali do žalára (Hluk.) mnohých a mnohých redaktorov Slovenských ľudových novín, ktorí poslali do žalára mnohých a mnohých slovenských pracovníkov. Takých sudcov my známe a my len očakávame, keď prijde sem niektorý rečník slovenský z ľudovej strany, alebo keď prijde k pánu ministrovi spravedlnosti a bude sa primlúvať za to, aby na Slovensku boly udeľované miesta predsedov súdnych tabúl (Hluk. - Předseda zvoní.) bývalým predsedom sedrií a bývalému štátnemu zástupcovi v Nitre pánu Chudovskému v Trenčíne, ktorý tedy podľa receptu právom by sa môhol hlásiť jako slovenský sudca. (Hluk. - Předseda zvoní.)
Slávna poslanecká snemovňo! Ja bych veľmi prosil svých kolegov z mimoľuďáckych lavíc, aby svým krikom za debaty nenapomahali ukričať tú pravdu, ktorá má byť tu povedená s tohoto miesta.
Slávna poslanecká snemovňo! Na Slovensku dodnes sú pomery v súdnictvu, že mnohé a mnohé pravoty, menovite civílne, po celý dľhy rad mesiacov, rokov nemôžu byť vyriaďované, preto, poneváč není dostatočného počtu sudcov. Pán dr. Gažík veľmi zle sa zavďačil svým klientom, keď veľmi protestoval, aby sudcovský stav na Slovensku bol rozmnožený na systemisovaný počet, totiž na ten počet, ktorý je potrebný k tomu, aby veci mohly byť vybavované aspoň tak rychle ako v Čechách a aby stránky nemusely čakať na rozsudok prvého stupňa rok i viacej alebo i 3 roky.
Slávna poslanecká snemovňo! Pán posl. Gažík veľmi zle slúži tým mnohým a mnohým, ktorí sú stíhaní trestne a ktorí sú vo vyšetrovacej väzbe, keď sa stavia proti rozmnožení sudcov na Slovensku, poneváč nedostatok týchto sudcov má za následok, že mnoho trestných vecí i také, kde je vyšetrovacia väzba zavedená, dlhé a dlhé rady mesiacov zostalo vyšetrovanie pod väzbou len preto, poneváč je nedostatočný počet sudcov, ktorí by mohli vec rozhodnúť.
Čiste po stránke najnutnejších životných potrieb, tých najpostiženejších, ktorí sú odkázaní na takú alebo onakú činnosť súdu buďto ako súdení alebo ako poškodení, buď ako žalobníci, alebo ako žalovaní, alebo ak práve ich záujem vyžaduje, v prvom rade je treba, aby súdnictvo na Slovensku čo do svojej číselnosti bolo čo najskôr doplnené na stav, ktorý je nevyhnuteľne potrebný, jestliže nechceme udržať večné, bezkonečné civilné i trestné procesy i naďalej.
Slávna poslanecká snemovňo! Ja so stanoviska pánov ľudové strany slovenskej dovoľujem si povedať to, že záujmy uplatňovania slovenčiny vyžadujú, aby tam bolo čo najviac sudcov. (Tak jest!) Vážení pánovia! Nikomu z nás snáď sa ešte nestalo, že by český sudca bol povedal slovenskému zástupcovi, aby hovoril pred súdom nemecky nebo maďarsky, ale slávna snemovňo, to sa už stalo, že t. zv. slovenský sudca, keď advokát chcel plaidovať po slovensky, mal tú drzosť - a bolo to pred sedriou v Bratislave - že ho vyzval, aby hovoril po nemecky alebo maďarsky. (Slyšte!) Slávna poslanecká snemovňo, to bol t. zv. slovenský sudca. Dnes je každý na Slovensku Slovákom.
Záujem slovenčiny vyžaduje, aby rozsudky a súdne usnesenia boly vydávané tak, aby im strany rozumely, ale odpusťte mne, pánovia, možno že nerozumiem tak dobre po slovensky, poněváč nie som vo slovenskej ľudovej strane, ale tým súdnym vydaniam, ktoré vychádzajú od českého referenta, tej slovenčine tohoto českého referenta nepomerne lepšie rozumiem a nemusím si ich prekladať do maďarčiny, abych im i porozumel, ako porozumiem t. zv. slovenským vydaním tých t. zv. slovenských sudcov, ktoré si človek, aby im porozumel, musí najdrieve preložiť do maďarčiny.
Slovenčina u súdov korení v českých sudcoch. Čechovia zavádzajú slovenčinu u slovenských súdov. Vy nepočuli ste zejmena v Bratislave tak správnej slovenčiny, v akej sú vyhlašované rozsudky, ako sme ich počuli pri sedrii od predsedu trestného senátu dr. Čabradu, ktorý za niekoľko krátkych mesiacov hovoril lepšie po slovensky a štylisoval lepšie po slovensky, ak mnohí a mnohí tí Slováci, ktorí teraz našli takých vydatných svých zastancov v pánoch príslušníkoch slovenskej ľudovej strany.
Ctená snemov o! Tá straníckosť českých sudcov! Ja zase sa musím odvolať na praxi pri bratislavskej sedrii. V tejto bratislavskej sedrii český senát, kde zasedali samí českí prísediaci, postavil zásadu, že § 171 až 172 nemôže byť používaný pod titulom poburovania Slovákov proti českej národnosti. Bol to český senát, ktorý vo všetkých podobných prípadoch osvobodil, poneváč postavil zásadu, že Češi a Slováci sú jeden národ a preto nemožno odsúdiť Slovákov pre poburovanie proti Čechom.
Teraz, čo sa stalo? Vážení pánovia,
teraz to prišlo na sedriálnu tabulu a na sedriálnej tabuli - bol
to senát, kde zasedali slovenskí sudcovia, totíž sudcovia, ktorí
majú kvalifikáciu podľa uhorského práva a ktorí možná sú prívrženci
názoru, že Česi a Slováci sú 2 národy - a títo slovenskí sudcovia
pri tabuli zvrátili rozsudok trestného senátu sedriálneho a vypovedeli,
že poburovanie môže sa stať i medzi Slovákmi a Čechmi, že Čech
môže poburovať proti Slovákom a Slovák môže poburovať proti Čechom.
(Hluk.)
Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. dr. Markovič (pokračuje): Slávna poslanecká snemovňo! Ja som ten rozsudok počul. Tedy výtky, či také, či inaké, ktoré boly robené českým sudcom, musíme s každého stanoviska, či so stanoviska justičného, či so stanoviska politického, čo najrozhodnejšie odmietnuť a je našou povinnosťou, abysme to konštatovali, jestli pomery v súdnictvu na Slovensku majú dostať len aký-taký uspokojujúci ráz, jestli majú byť spracované reštancie, jestli má byť spracovaný ohromný nahromadený materiál, ktorý ešte zostal z válečných časov, tedy je nevyhnuteľne nutné, aby stav sudcovstva na Slovensku bol zvýšený na najvyššiu systemisovanú mieru. Vážené shromáždenie, preto je nutné, aby tento zákon dal k tomu možnosť, poneváč, vážené shromáždenie, bolo tu prednesené všeličo, ale nebol prednesený recept, odkiaľ vziať tých 200 sudcov, ktorí na Slovensku schádzajú. Na tento systém recept sme nepočuli. Keď sa po tisiaci slovanských sudcov v VIII. hodn. triede povýši do VII., tím sice bude mať sudca viac platu, ale nebude ani o jedného viac. Ale, slávna poslanecká snemovňo, to hrnutie tých Slovákov do tých súdov je také, že keby bolo na Slovensku 20 súdnych tabúl o tretej alebo štvrtej hodnostnej triede s niekolkými tisíci korún zvláštneho osobného prídavku, tak snáď by sa ešte ti slovenskí sudcovia do sudníctva nedostali. Ale, vážené shromáždenie, poneváč takých miest je málo, máme jen 2 slovenských sudcov, 1 je predsedom tabule a druhý je predsedom košickej tabule a tretí je prísediací Najvyššioho sudu v Brne, proste preto, poneváč len tam bolo možno uspokojiť nároky, ktoré slovenskí právnici staväli, jestli mali vstúpiť do súdnej služby.
Slávna poslanecká snemovňo! Čo
sa týka tých tak zvaných Maďaronov, ja viem len toľko, že niet
snáď na Slovensku jediného sudca, kvalifikovaného človeka, ktorý
by nesedel v niektorom súde na Slovensku. Ja pochybujem, že by
po Slovensku chodili ľudia ovládajúci slovenčinu, - ktorí ovšem
mali napred složiť sľub vernosti našej republike, keď to bolo
nariadené, - ktorí by neboli bývali prevzatí k súdnictvu slovenskému.
Tedy nejaké paušálné obviňovania v tomto smere, ničím doložené,
nepomôžu nedostatku sudcov. Nepomôže nedostatku sudcov na Slovensku,
bude-li sa štvať proti českým sudcom na Slovensku, tu bude div
(Hluk. - Výkřiky.) keď ešte najdeme takých dobrých
českých sudcov, ktorí nám na Slovensko pojdú a ktorí nám pri týchto
štvaniciach budú chceť slúžiť. (Výborně! Potlesk). Toho
sa ja bojím, že i českí sudcovia a českí úradníci, vynímajúc tých,
ktorí sa honia za nejakými výhodami, vynímajúc tých najhorších
z Čiech na Slovensko exponovaných ľudí, ktorí sehrajú tú štvanicu,
sa vratia do Čiech a na Moravu a potom vážení pánovia, budete
mať svoju slovenskú autonomiu. (Hluk. Výkřiky: Budeme ju mať!),
ale za tú sa vám slovenský národ nepoďakuje. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Zákon tento má pouze 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovacích návrhů učiněno nebylo. Dám tedy - není-li námitek - hlasovati o něm v celku. (Námitek nebylo.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, jak byly navrženy výborem ústavně-právním, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon jest schválen v prvém čtení.
Druhé čtení dám na denní pořad příští schůze.
Máme ještě vyříditi hlasování
k odstavci prvnímu denního pořadu, jež bylo odloženo pro nedostatečnou
presenci. Je to totiž
ad 1. hlasování o zprávě výboru ústavněprávního k usnesení senátu (tisk 3018) o vládním návrhu zákona, týkajícím se povolení zcizení několika pozemků města Frýdku (tisk 3223).
Zákonná osnova tato má také pouze 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovacích návrhů nebylo, dám tedy o ní - nebude-li námitek - hlasovati najednou. (Námitek nebylo.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí se zněním celé této osnovy, s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, tak jak byla navržena panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, zákon jest schválen podle zprávy výborové v prvém čtení, to jest ve znění přijatém senátem Národního shromáždění republiky Československé.
Čtení druhé dám na denní pořad páteční schůze.
Přikročíme k 3. odstavci dnešního
pořadu, ke
3. zprávě výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 3199), kterým se lhůta stanovená v § 21 novely k obecním zřízením (zákon ze dne 7. února 1919, č. 76 Sb. z. a n.) prodlužuje do konce roku 1923 (tisk 3225).
Zpravodajem jest pan posl. Ulrich.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Ulrich:
Slavná sněmovno! V § 20 novely k obecním zřízením stanoví se, že některé úkony správy obecní mají přejíti v budoucnosti jednak na stát, jednak na některé jiné samosprávné korporace, jako jsou župy. Lhůta k provádění tohoto zákona, stanovená v § 21 citovaného zákona, byla prodloužena zákonem ze dne 7. února 1919, čís. 76 Sb. z. a n., do konce tohoto roku.
O provedení zákona bylo již několikráte jednáno v ministerských poradách, ale nebylo možno přikročiti k jeho provedení, ježto je zapotřebí nejdříve rozřešit některé zásadní otázky, a to pokud se týče jednotlivých oborů správy obecní, na které správní tělesa mají býti přenesena. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)
Provedení celého zákona vyžaduje v prvé řadě ovšem zejména provedení župního zřízení. Provedení župního zřízení jest ovšem otázkou nejen správní, nýbrž ve své podstatě v prvé řadě otázkou finanční. Poněvadž pak lhůta stanovená §em 21, jak bylo uvedeno, končí 31. prosince t. r., předložila vláda ústavně-právnímu výboru předlohu zákona, jímž lhůta má býti prodloužena. Původní předloha vládní stanoví lhůtu k provedení tohoto zákona do 31. prosince r. 1923, ústavně-právní výbor byl však toho názoru, že není zapotřebí lhůtu prodlužovat až do konce r. 1923 a změnil původní vládní předlohu v tom ohledu, že stanovil konečnou lhůtu do 31. prosince 1922. Při tom vyslovil ústavně-právní výbor přání, aby vláda učinila všechno, aby ustanovení § 20 novely k obecním zřízením mohlo býti provedeno.
Ústavně-právní výbor doporučuje
předlohu poslanecké sněmovně ke schválení. (Výborně!)
Místopředseda Buříval (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Pro nedostatečnou presenci odkládám hlasování na pozdější dobu. (Námitek nebylo.)
Přistupujeme k čtvrtému odstavci
pořadu, jímž jest
4. zpráva výboru sociálně-politického o vládním návrhu zákona (tisk 3172), jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 30. června 1921, č. 248 Sb. z. a n., o dalším prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických (tisk 3226).
Zpravodajem za omluveného p. posl.
Brožíka jest p. posl. Johanis. Prosím, aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. Johanis: Slavná sněmovno! Vládním návrhem tisk 3172 žádala státní správa o prodloužení zákona o prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických. Platnost tohoto zákona ze dne 30. června 1921 udělena jen na rok v předpokladu, že do té doby bude změněn zákon o bratrských pokladnách, nebo alespoň že do té doby částečně nastane zlevnění životních potřeb. Bohužel, ani prvnímu ani druhému se nedostálo, prvnímu vinou příslušného oddělení ministerstva veřejných prací, kde právě v otázkách sociálně-pojišťovacích se postupuje velice pomalu. Ač zákon o nemocenském pojištění z 15. května 1919 byl prvním Národním shromážděním schválen a již tehdy bylo ministerstvu veřejných prací uloženo, aby zároveň připravilo změnu zákona o bratrských pokladnách, a ačkoliv při projednávání zákona ze dne 30. června 1921 se usnesení opakovalo, a to v nynějším Národním shromáždění, přece ministerstvo nepřipravilo změny zákona o bratrských pokladnách a snad ji připravuje teprve nyní. To je jedna z příčin, proč byl zákon učiněn na určitou dobu a proč je dnes nutno jej obnovovati.
Druhá příčina je ta, že se předpokládalo, že roku 1921 zvláště se zlevní životní potřeby. Jak také při jiných příležitostech bylo již konstatováno, nebylo to splněno, nýbrž spíše musíme konstatovati, že se životní potřeby v posledním roce zdražily, čímž nejen trpí ostatní obyvatelstvo, nýbrž zvláště horničtí provisionisté, a proto státní správa přišla s návrhem, aby zákon, původně určený s platností do 31. prosince 1921, byl prodloužen do konce roku 1922.
Sociálně-politický výbor ve schůzi zákon projednal a podává pod číslem tisku 3226 o něm zprávu. Změnil v zákonu pouze § 3. §§ 1 a 2 návrhu vládního přijal beze změny, do § 3 pak vsunuli jsme vložku, totiž první větu, která zní: "Vláda se zmocňuje v případě potřeby, aby nařízením platnost zákona prodloužila." Vychází při tom sociálně-politický výbor z hlediska, že poměry se třeba nezmění v roce 1922, až bude zákon platiti, a že bude jej nutno prodloužiti, aby se zase nemuselo to dělati cestou sněmovní, která vyžaduje značný náklad, proto sociálně-politický výbor vsunul ustanovení, aby vláda byla zmocněna zákon prodloužiti sama nařízením.
Prosím, aby v tomto smyslu zpráva
sociálně-politického výboru tisk 3226 byla schválena. (Výborně!)
Místopředseda Buříval (zvoní): Zahajuji debatu. Dříve než udělím slovo prvnímu řečníkovi, navrhuji, aby se stanovila řečnická lhůta 15 minut. Námitek proti tomu není? (Nebylo námitek.)
Námitek není, můj návrh jest schválen.
Uděluji slovo prvnímu řečníku,
panu posl. Borovszkému.
Posl. Borovszky (maďarsky): Vážená snemovňa! Od troch dní cítiť krvavý dech Zolového "Germinalu" v tomto parlamente. Že sa tu robotnícke otázky prejednávajú rychle jedna za druhou, je vlastne zjavom potešiteľným. Veď však vlastne povinnosťou by bolo demokratického parlamentu, aby popri demokracii politickej urovnala tiež cestu demokracie hospodárskej. Chybou je však, že otázky robotnícke neprídu tu na pretras z vôle vlády a tým cieľom, aby boly sanované, leč z vôle proletariátu tým cieľom, aby bolo odhalené pred celou krajinou a celým svetom, čo sa deje v tejto krajine proti pracujúcim robotníkom.
Keď sa republika utvorila, povedali robotníci, že bude ona vernou matkou a oporou všetkých. I uveril tomu český a slovenský proletariát a i ten najchudobnejší česky a slovenský proletár nazýval ju "našou republikou". Avšak tá "naša republika" čo skoro ukázala, že pokladá proletárov iba za deti nevlastné. Len čo prešlo to veľké, víťazné opojenie, už započalo sa s prenásledovaním proletariátu. Najprv sa vrhla moc na maďarských a slovenských robotníkov v záujme maďarskej a židovskej buržoasie, a potom bol zahájený boj i proti českému proletariátu. Väznenie vôdcov proletariátu, odkopnutie práva zhromážďovacieho, besnenie censury, všetko to prispelo k tomu, aby buržoasia zajásala v boji proti proletariátu.