Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: dr. Markovič, Záruba.
219 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda dr. Beneš; ministři Černý, dr. Dolanský, Habrman, inž. L. Novák, Staněk, Šrámek, Tučný, Udržal, dr. Vrbenský.
Z kanceláře sněmovní:
sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 93. schůzi poslanecké sněmovny.
Dovolenou dodatečně na včerejší schůzi udělil. jsem posl. Rud. Tayerlemu pro neodkladné záležitosti, na dnešní a zítřejší schůzi posl. Janu Černému (soc. dem.) pro úřední záležitosti, na týden posl. Kaiserovi z rodinných důvodů.
Byly provedeny některé změny
v klubech. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Předsednictvo klubu poslanců komunistických oznamuje změnu názvu. Klub jmenuje se: "Klub poslanců komunistické strany Československa".
Dále oznamuje, že posl. dr. Hahn
přestává býti příslušníkem klubu poslanců komunistické strany
a že posl. Kreibich a Warmbrunn, dosavadní hospitanti
klubu komunistických poslanců, přistoupili za členy tohoto klubu.
Předseda: Došly
spisy, návrhy a dotazy. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Návrh posl. Kleina, Johanise, Hirsche, Malé, Witticha, aby vydán byl zákon o nároku obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení na Slovensku a v Podkarpatské Rusi na peněžité požitky v některých případech vojenské povinnosti.
Naléhavý dotaz posl. Schustera, Hausmanna, Uhla a druhů vládě, aby ihned zařadila sezonní dělníky (stavební dělníky všech povolání) jakož i všechny skupiny dělnictva pracujícího o stavebním materiálu, dále zemědělské a lesní dělnictvo pod ustanovení zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n. (podpora nezaměstnaných), ve smyslu u 19 uvedeného zákona, poukázavši na příslušná ustanovení §§ 1 a 2 uvedeného zákona.
Naléhavý dotaz posl. Pohla, dr. Holitschera, Hausmanna, Grünznera, Heegera, Uhla a druhů vládě o nutných opatřeních ke zmírnění nouze pohraničního obyvatelstva, kterou zavinilo klesnutí marky.
Dotaz posl. Knirsche, Patzela a druhů vládě o zřízení zaměstnaneckých a dělnických komor k hájení hospodářských zájmů zaměstnanců a dělníků.
Dotaz posl. Patzela, Knirsche a druhů vládě o zákonné úpravě kolektivních smluv a o zřízení dohodčích úřadů k upravení mzdových a platových bojů.
Dotaz posl. dr. Lelleyho ministrovi vnútra o poukázání pensie Gejzovi Mlnárovi, četnickému strážmajstrovi na odpočinku.
Dotaz posl. dr. Lelleyho ministrovi školstva o svovoľnom jednani cirkevného referenta v Bratislave.
Dotaz posl. dr. Lelleyho ministrovi vnútra o poukázaní pensie manželke Alberta Horváthyho.
Dotaz posl. Rýpara a druhů ministru školství a nár. osvěty o užívání tělocvičny školní Dělnickou tělocvičnou jednotou v Přívoze ku spolkovým slavnostem.
Naléhavá interpelace posl. Knirsche, inž. Junga, Simma a druhů předsedovi vlády o jeho chování v otázce hornoslezské a o obavě, že jeho politika směruje k obsazení dalšího říšskoněmeckého území.
Naléhavá interpelace posl. Hillebranda, Palme, Blatné, dr. Holitschera, Pohla a druhů ministerskému předsedovi o krvavých událostech v Kraslicích.
Naléhavá interpelace posl. Witticha, dr. Czecha, Čermáka a druhů předsedovi vlády o rozbíjení a odstraňování pomníků.
Naléhavá interpelace posl. Witticha,
dr. Czecha, Čermaka a druhů ministerskému předsedovi o vykazování
ze Slovenska.
Předseda: O naléhavosti těchto interpelací a lhůtě měl bych dát rozhodnouti nyní poněvadž však není dostatečná presence, musím věc odložiti.
Mezi včerejší schůzí byl tiskem
rozdán vládní návrh. Žádám o jeho sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3171. Vládní návrh zákona,
kterým se prodlužuje organisace rádných soudů první a druhé stolice,
určená podle § 99 ústavní listiny ze dne 29. února 1920, č. 121
Sb. z. a n., zákonem ze dne 22. prosince 1920, č. 691 Sb. z. a
n., pro obvody soudních tabulí v Bratislavě a Košicích.
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byl tiskem rozdán vládní návrh:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3183. Vládní návrh zákona,
kterým se povoluje úvěr k úhradě zvýšených nákladů spojených s
rozšířením pracovního programu státního pozemkového úřadu na rok
1922.
Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány zápisy o 78., 79., 80. a 87. schůzi.
Iniciativní výbor ve schůzi dne
10. listopadu 1921 konané k řádnému projednání přikázal následující
návrhy:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 2792. Návrh posl. dr. W. Feierfeila a druhů na zavedení státní dopravy automobilové na trati Horní Litvínov-Hory sv. Kateřiny-Brandov (současně přikázán též výboru dopravnímu).
Tisk 2812. Návrh posl. Kostky, dr. Kafky, dr. Medingera a druhů na změnu § 65 zákona z 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a z přírůstku na majetku.
Tisk 2838. Návrh posl. Trnobranského, dr. Uhlíře a soudr. na zařadění města Náchoda do II. tř. místních přídavků (současně přikázán též výboru soc.-politickému).
Tisk 2845. Návrh posl. dr. Mazance, Čuříka a soudr. na stabilisaci a úpravu služebních požitků dělníků a dělnic stálých ve státních tabákových továrnách zaměstnaných (současně přikázán též výboru sociálně-politickému).
Tisk 2906. Návrh posl. Záruby a soudr. o zřízení nutného praktického přechodu přes koleje u erárních silnic v Ouvalech (současně přikázán též výboru dopravnímu).
Tisk 2929. Návrh posl. Hausmanna, Palme, Kirpalové a druhů o státní záruce pro společnosti s ručením omezeným.
Tisk 3015. Návrh posl. Kostky, dr. Kafky a druhů na změnu §§ 18 a 19 zákona ze dne 16. února 1918, č. 66 r. z., o válečných daních z vyšších obchodních zisků společností a ze zvýšeného příjmu jednotlivých osob.
Tisk 3142. Návrh posl. Schuberta a druhů ve věci pohořelých v obci Racově, okresu tachovském.
Tisk 3145. Návrh posl. Bergmana, Maska a druhů na poskytnutí státní pomoci pohořelým v obci Vracovice v okresu vlašímském (současně přikázán též výboru zemědělskému).
Tisk 2745. Návrh posl. dr. Czecha, Čermáka, Hillebranda a druhů na novelování § 11 říšského zákona ze dne 14. května 1869.
Tisk 2747. Návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, Kostky a druhů na vydání zákona, jímž se zřizuje státní německá obchodní a hospodářská vysoká škola v Ústí n. L., jako oddělení německé vysoké školy technické v Praze (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 2842. Návrh posl. Vávry, Horáka, Bradáče a druhů, aby vláda převzala budovu reálky města Nové Paky ve svůj majetek a správu, jakož i veškerý věcný náklad (současně přikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 2791. Návrh posl. dr. W. Feierfeila a druhů na stavbu dráhy z Horního Litvínova do Nové Vsi v Horách.
Tisk 2840. Návrh posl. Pelikána, Pechmanové, Tučného a spol. na zajištění bytů zaměstnancům státním a státních podniků.
Tisk 2841. Návrh posl. dr. Mazance, Čuříka a soudr. na úpravu poměrů služebních požitků lázeňských zřízenců (současně přikázán též výboru právnímu).
Tisk 2930. Návrh posl. Hausmanna, Palme, Kirpalové a druhů o státní záruce pro konsumní spolky (současně přikázán též výboru rozpočtovému a živnostenskému).
Tisk 2843. Návrh posl. Blatné, Kirpalové, Deutschové, dr. Haase a druhů o úpravě služebního poměru domácích pomocníků.
Tisk 3141. Návrh posl. dr. Hálka a súdr. v zálež. požiaru v obci Dolnom Hričove (současně prikázán též výboru rozpočtovému).
Tisk 3136. Návrh posl. inž. Botto, Buřívala, dr. Czecha, dr. Hrubana a soudr. na změnu zákona z 15. dubna 1920, č. 328 Sb. z. a n., o organisaci kanceláře sněmovny poslanecké a senátu.
Tisk 3137. Návrh posl. Kučery a soudr. na zákonné stanovení nároku na náhradu výloh po případě ušlé mzdy členům okres. zast. (okresních správních komisí), současně přikázaný též výboru právnímu.
Tisk 3133. Návrh posl. Roudnického a soudr. na pomoc poškozeným živelní pohromou v obci Kozlí a Žárovně v okrese prachatickém.
Zamítnuty byly návrhy:
Tisk 2634. Návrh posl. Skaláka, Roučka, Daruly a soudr. na vyslovení nedůvěry vládě.
Tisk 2635. Návrh posl. dr. Czecha, Čermaka a druhů na vyslovení nedůvěry vládě.
Tisk 2636. Návrh posl. Křepka, dr. Baerana, Böhra, inž. Junga, dr. Kafky na vyslovení nedůvěry vládě.
Tisk 2803. Návrh posl. Šamalíka, Sedláčka, Adámka, Rýpara, Tomíka a spol. na zrušení všech přímých a spotřebních daní a zavedení jednotné daně z příjmu.
Tisk 2818. Návrh posl. dr. Spiny a druhů o stanovení lhůty pro splatně daně při zemědělství.
Tisk 2746. Návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů na změnu §§ 16 a 19 zákona ze dne 24. února 1873, č. 16 z. z., a na zrušení zákona ze dne 6. prosince 1882, č. 76 z. z., o zrušení školného.
Tisk 2892. Návrh posl. Schälzkyho a druhů k zákonu ze dne 18. března 1921, č. 126 Sb. z. a n., aby váleční poškozenci a organisace válečných poškozenců, kteří mají hlavní sklady tabáku, byli osvobozeni od upisování státní investiční půjčky dopravní.
Tisk 3109. Návrh posl. Kostky, dr. Kafky, dr. Medingera a druhů na změnu § 94 zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., o přímých daních osobních.
Tisk 3115. Návrh posl. Kostky, dr. Kafky, dr. Medingera a druhů na změnu ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 271 Sb. z. a n., o zdanění společností s ručením omezeným.
Tisk 3149. Návrh posl. dr. Hahna a druhů na zařadění města Chrastavy ze IV. třídy místních přídavků do vyšší třídy.
Vrácen k doplnění návrh:
Tisk 2844. Návrh posl. G. Navrátila
a druhů na reorganisaci technické finanční služby.
Předseda: Počátkem
včerejší schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru
iniciativnímu návrhy:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3173. Návrh posl. Molíka a druhů na státní výpomoc poškozeným požárem v Horních Dubňanech (okres Krumlov na Moravě) a v Stupešicích (okres Hrotovice na Moravě).
Tisk 3174. Návrh posl. inž. Bottu
a súdruhov v záležitosti požiaru v obci Pohorelá v župe Gemerskej.
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru
iniciativnímu návrhy:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3175. Návrh posl. Matznera, dr. E. Feyerfeila a druhů, aby majitelům lesů postižených letošním suchem byla poskytnuta státní podpora.
Tisk 3180. Návrh posl. Sopku a
súdr. v záležitosti požiaru v obci Orkucany v župe Šaryšskej.
Předseda: Přikazuji
tyto vládní návrhy:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3153. Vládní návrh zákona, kterým se povoluje úvěr na opatření výzbroje, výstroje a různého vojenského materiálu.
Tisk 3165. Vládní návrh zákona, kterým se stanoví změna finančního zákona ze dne 17. prosince 1920, čís. 682 Sb. z. a n., a dodatek ke státnímu rozpočtu a rozpočtu státních investic pro rok 1921.
Tisk 3170. Vládní návrh zákona, kterým se prodlužuje působnost zákona o drahotních příplatcích k úrazovým důchodům a mění se některá jeho ustanovení.
Tisk 3172. Vládní návrh zákona,
jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 30. června 1921, č.
248 Sb. z. a n., o dalším prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů
hornických.
Předseda: Jednací zápis o 90. schůzi byl ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyložena, poněvadž nebyly proti němu podány písemné námitky, je schválen podle §u 73 jednacího rádu a bude podle téhož paragrafu vytištěn.
Přistupujeme k dennímu poradu,
a to k
1. pokračování všeobecné rozpravě o zprávě výboru rozpočtového o vládním návrhu finančního zákona pro rok 1922 (tisk 3168).
Uděluji slovo dalšímu řečníku
na straně "proti", jímž je p. posl. Bobek.
Posl. Bobek (německy): Velectěné dámy a pánové! Kdežto dosud se debata točila všeobecně kolem posledních politických událostí, dovolím si nejprve zabývati se trochu blíže rozpočtem a teprve ke konci svých vývodů zaměstnávati se v každém případě trochu posledními událostmi. Již v rozpočtové debatě minulého roku poukázal jsem na přímo podezřelý spěch, s nímž se vláda snažila dostati rozpočet na 1921 pod střechu. Také letos vidíme zcela stejnou snahu, třebaže to tak zřejmě na venek nevystupuje. Tak zaujalo zajisté projednávání v rozpočtovém výboru širší rámec. Ba dokonce ani předseda tohoto výboru, vždy tak přívětivý a na všechny strany konciliantní nemohl to přenésti přes srdce, aby neomezil v tomto výboru dobu řečí. Avšak práce ve výboru se zmohla ve 20 dlouhých sezeních, následujících přímo za sebou a trvajících až do noci, takže opravdu nebyla nikomu poskytnuta možnost vniknouti rádně do látky jednotlivých kapitol. Také ve sněmovně má býti pokračováno v této pracovní štvanici, poněvadž si páni vzali do hlavy justament, že bude rozpočet vyřízen ještě před koncem tohoto měsíce. Důvod tohoto spěchu je jasný, neboť vláda má všechny příčiny předstírati, že se stát nalézá ve stavu přibývající konsolidace. Aby se tato pohádka učinila věrohodnou, je především potřebí hladkého vyřízení státního rozpočtu. A vláda se domnívá, že stačí říci, že je všechno v pořádku. Tak i státní rozpočet, který končí na rok 1922 při příjmech 18.9 miliard a při výdajích 19·7 miliard nekrytým passivem okrouhle 800 miliony.
Není náhodou, upozorňuje-li nyní, kdy také v Rakousku byl rozpočet předložen, český tisk s velkým úsilím na katastrofální číslice rakouského rozpočtu, který končí schodkem 164.9 miliard rak. korun.
Srovnáním našeho schodku jen 800 milionů má býti obyvatelstvu ukázáno, jak se skvěle naproti tomu vyjímají naše státní finance. Nenapadá mne zabývati se příčinami nesmírného schodku německo-rakouského státního hospodářství.
Avšak pánové, jak pak vypadá věc ve skutečnosti? Myslím, že je nutno, aby i zde bylo dle pravdy zjednáno úplně jasno; neboť posvítíme-li si na číslice obou státních rozpočtů, srovnávajíce je, shledáme, že státní rozpočet Československé republiky končí se zatížením 1700 K na hlavu, kdežto v Rakousku je zatížení 39.300 rak. korun. To dává přepočítáno při kursu 50 okrouhle 785 Kč. Zatížení na hlavu rakouského státního občana, který nenáleží k dohodovým a spojeným národům, je tedy o 53·8% nižší, než zatížení ve vašem slavném, vítězném státě. Při tom nutno přihlížeti k tomu, že Rakousko převzalo ve směru sociálně politickém poměrně vyšší břemena, než tomu je v Československé republice.
Naproti tomu stojí vojenský stát československý se svými vojenskými výdaji na místě prvním. Tak je pro vojsko preliminováno 3118 mil. Kč, kterážto suma představuje v rámci celého rozpočtu 16%, kdežto Rakousko vydává k účelům vojenským 5027 milionů korun (100.5 mil. Kč), to je v rakouském výdajovém etatu 1·9% veškerého rozpočtu. Zatížení na hlavu činí zde 773 rak. K (15·50 Kč), což dělá 6·7% zatížení ve státě českém.
Již těchto několik číslic ukazuje, jaké lehkomyslné výdajově hospodářství lze znamenati v tomto státě, hospodářství, které musí tento stát vésti k finanční zkáze.
V žádném státě nepřekročuje se národně hospodářský odpovědná míra výdajů pro vnější zdání a nepřestupuje se více, než skutečně nutno, jako ve státě tomto. Nad touto skutečností byla v rozpočtovém výboru prováděna přímo zničující kritika, a to nejen s německé, nýbrž i s české strany. To platí zejména o výdajích pro ministerstvo zahraničí. Porovnání se státy jinými může mluviti jasnou řečí. Tak na př. Švýcarsko má u nás jen generální konsulát, my tam máme vyslance se 7 legačními úředníky v Bernu a po jednom konsulátě v Curychu a v Ženevě a k tomu delegaci pro Svaz národů v Ženevě. V nenáviděném Německu je vyslanectví, dva generální konsuláty, 6 konsulátů atd. Ve Francii činila výdajová položka na službu zahraniční 0·4%, u nás 1·46%. Tak bylo rozloženo množství konsulátů do celého světa, mezitím do nejodlehlejších koutů. (Posl. dr. Petersilka [německy]: I do Afriky?) Ano, i do Afriky. I posl. Němcovi zdálo se toto zbytečným a on souhlasil s jistým vnitrním uspokojením s návrhem posl. Patzela na zjednodušení zahraničního zastoupení; a je nejvyšší čas, aby bylo vzato Československu zbytečné, při tom však velice nákladné zdánlivé postavení ve světě, jež se jmenovitě následkem posledních událostí beztak nedá udržeti trvale. Skutečně podařilo se zástupci v ministerstvu zahraničí, nynějšímu panu ministerskému předsedovi klamati svět o pravé hospodářské situaci Československa. Připomínám, že byla doba, kdy se tlačil do Prahy celý cizozemský obchodní svět, aby využil očekávaně vysoké konjunktury v hospodářských stycích. Československo zajisté převzalo bohaté hospodářské dědictví, dědictví, jež uměním dohodových mocí, velkými cestami dopravními, jež křižují zeměpisný střed Evropy, poskytovalo naději mocného hospodářského rozmachu.
Avšak nebylo nic z druhé Belgie, která tu měla vzniknouti, ač tato naděje měla při rozumné hospodářské politice, využívající rozumně všech výhod, jisté oprávnění. Jestliže tedy místo očekávaného rozmachu musíme dnes zaznamenati vedle všeobecné světové hospodářské krise hospodářskou krisi specificky československou ve všech oborech čsl. hospodářského života, jestliže byla ve stejné míře otřesena víra vlastních občanů v příznivý vývoj našeho domácího hospodářství a důvěra ciziny v úvěrovou schopnost státu, jestliže se dnes zástupci světového obchodu Praze vyhýbají, pak musíme přičísti největší část viny na tom duchu národní nesnášelivosti, duchu stranického sobectví a malichernému diletantismu, které ovládají stát a hospodářství. Vedlo by daleko, kdybych zde chtěl načrtnouti přehledný obraz o množství pochybných hospodářských opatření vlády Československé republiky na poli státním a hospodářský politickém.
Poukazujeme tu jen na pochybená opatření na poli zahraničního obchodu a od všech účastněných vrstev hospodářských je označováno doslova jako ulehčení, že se konečně vážně přistupuje k likvidaci ministerstva pro zahraniční obchod, tohoto nejzbytečnějšího ministerstva.
Také pohled do obchodních smluv, jmenovitě do obchodní smlouvy s Francií, by nám ukázal, po jak chybných cestách jsme tu šli na tomto poli. Avšak jsem přesvědčen, že v tomto směru bude důkladně súčtováno v podrobné debatě s odpovědnými faktory, jmenovitě s tehdejším ministrem obchodu Hotowtzem. Právě tomuto má co děkovati Československo, země cukru, za krisi cukerní, v stejné míre za krisi dřevařskou a bavlnářskou. Výtečný obraz hospodářské krise v Československu je obsažen v nedávno vydané brožuře "O hospodářské krisi v Československu", a my pro zvláštní obchodní politiku a přímo bezpříkladné mrhání naším národním jměním stojíme před hospodářskou záhubou, z níž bude zajisté těžko vyjíti. Není divu, že se tu stát připravil o veškerou důvěru nejen v cizině, nýbrž i u svých vlastních občanů a zde zase nejen u německých a nečeských obyvatelů, nýbrž i u svých vlastních národních příslušníků.
Tato skutečnost se již nedá zastříti, a ukazuje se opět a opět, kdykoli stát apeluje na důvěru svých státních občanů. Vidíme to na neúspěších zahraničních půjček a vidíme to také na neúspěších půjček vnitrních. I se strany české musí to býti přiznáno. Kdybychom chtěli hledati důvod tohoto nedostatku důvěry, pak bychom viděli, že se Čechové marně snaží, aby se vyhnuli pravé příčině. Nechce se to právě přiznati. Doufají, že se pro všecku budoucnost vystačí s poukazem na německé nebezpečí. Avšak poznání přichází dříve, než se myslí. Také na české straně se nahlíží, že se nelze zříkati práce společně s Němci a nesmí se trvale vyřazovati vědění a schopnost Němců na poli hospodářském. Proto muselo vzbuditi největší podivení, že nynější vláda téměř nikterak nepřihlížela k této náladě, ačkoli ona zasahuje vždy větší vrstvy a muselo se dostaviti největší zklamání, když vláda se odmlčela v nejdůležitějším národohospodářském problému tohoto státu, v otázce novelisace zákona o válečných půjčkách z 20. července 1920 a když naprosto nepřihlížela k této otázce v rozpočtu na rok 1921. A právě tato otázka je jednou z nejpalčivějších ran na národohospodářském těle tohoto státu. Pan ministr financí prohlásil sice k opětným dotazům v rozpočtovém výboru, že se má přikročiti k nové úpravě této otázky ihned po vyřízení nejdůležitějších prací parlamentárních, avšak způsob, jak si představuje tuto novou úpravu, ukazuje, že ani nynější pan ministr financí nepoznal ještě plný dosah této otázky a že různé události v boji o záchranu válečné půjčky, hrozné škody, utrpení a činy zoufalství tak mnohých státních občanů, kteří své poslední obětovali pro pojem státu, minuly ho, nezanechavše u něho dojmu. Opětně a důrazně byla uváděna na paměť vládě se strany povolané a v parlamentě nezbytnost uznati válečnou půjčku plně, nezkráceně a dle prospektu.
Dle provedených šetření jest v držbě československých státních občanů asi 8 miliard korun válečné půjčky. Dnem, kdy bylo zastaveno vyplácení úroků z této půjčky a zvláště kdy se stal známým výrok prvního ministra financí, který razil nerozmýšlené slovo o nezaplacení válečné půjčky, počal rozklad myšlenky práva, pravdy o poctivě víre a důvěry k státnímu slibu placení. Dr. Rašín chtěl tím zasáhnouti německé národní hospodářství, zasáhl tím však své vlastní hospodářství státní, poněvadž podkopal víru státního občana v jistotu státních papírů.
Poukazuji zde ještě jednou na neúspěchy jednotlivých státních půjček, když na př. státní losová půjčka stavební vynesla místo očekávané miliardy jen něco přes 20 milionů, půjčku dopravní nutno sháněti jen s největšími obtížemi, a dvě půjčky nemohly býti sjednány pro nejasnost politických poměrů a pro domnělé omezení finančního trhu.
Tak tedy vidíme, že všechny dosavadní státní půjčky představují fiasko při opatrování peněz pro stát a budou je představovati tak dlouho, dokud dřívějším státním papírům se nedostane bezpodmínečného uznání.
Od této doby však klesl příslušnou měrou nejen úvěr státu, nýbrž i důvěra k lidovým peněžním ústavům, vybudovaným na podkladě veřejném, poněvadž aktiva jejich sestávají z velké části z dluhů státu dřívějšího. Za těchto neutěšených poměrů nemohou tyto ústavy již po léta splniti úplně svého stanoveného poslání v soukromém hospodářství. Dnešní moderní peněžní hospodářství je však tak rozvětveno a pro všecky otřesy a váznutí tak citlivé, že označené prekérní poměry zračí se v každém oboru, tak i v oboru průmyslu, obchodu, živností a v činnosti stavební způsobem nejpovážlivějším.
A tak vidíme i zde spolupříčinu nynější krise průmyslové a hospodářské. Avšak i ona by mohla býti podstatně zlepšena, kdyby se mohly konečně zužitkovati miliardy titrů válečných půjček, jež byly prozatím učiněny bezcennými. Následky krise, jmenovitě průmyslové, sahají hluboko do sociálního života, jehož vývoj stále nepříznivěji ztěžuje mimořádně také sociálně-politické vyrovnání protiv. Z toho plyne, že ohledy na nezbytnost udržeti existenci každého jednotlivého člověka, na jeho radost z práce a zřetel na úvěrovou schopnost Československé republiky činí nezbytnou povinností státní správy, aby všeobecně a plně uznala válečnou půjčku.
Proti výdajům, vykázaným ve státním hospodářství, ukazují se roční úroky okrouhle 400 milionů korun, jež by bylo nutno na válečnou půjčku vynakládati, částkou tak malou, že by tu námitky rozpočtového druhu vůbec nemohly přijíti v úvahu. Také nutno při tom uvážiti, že při úplné nedotčenosti hospodářského života by plynula mnohonásobná částka tohoto požadavku úrokového ve způsobu zvýšené majetkové dávky a daní do státní pokladny.
Zbavte tedy národní hospodářství bludných cest, na nichž jest, tím, že uznáte plně, všeobecně a dle prospektu válečné půjčky. (Potlesk na levici.)
A nyní mně dovolte, abych jen ještě krátce přihlédl k státnímu rozpočtu všeobecně a spojil s tím zároveň vyšetření, jak se v tomto státním rozpočtu nakládá s námi, Němci. Ve státním rozpočtu o sobě spatřuji něco více než prázdně řadění mrtvých číslic vedle sebe, vidím v něm výraz působících a tvořivých sil ve státě.
Český rozpočet má, jak se zdá, své kořeny v rozpočtu bývalého státu rakouského a rovněž z něho vyrost. To se zřejmě ukazuje ve zjevu, který nutno oceniti jako systém jak pro velikášství v republice vládnoucí, tak i pro neschopnost organisační. A to je nejprve vzrůst aparátu úřednického a zřízeneckého. To je již viděti v rozmnožení úřadů ústředních.
Kdežto staré Rakousko myslilo, že vyjde s 9 ministerstvy, má jich republika 17. Mezi tím několik ministerstev, která, jako ministerstvo pro zahraniční obchod, ukázala se podnikem nejvýše zbytečným a nákladným. Při tom nutno zjistiti, že německé strany při zřizování tohoto opětovně a včas poukazovaly na zbytečnost a nemožnost tohoto nařízení. (Posl. dr. Lelley (ukazuje na min. lavici - německy): Víš proč? Poněvadž je tu 17 křesel! - Veselost.) To může býti.
Úřednický aparát však sám vykazuje při srovnání se starý Rakouskem, které, jak známo, také nebylo mistrem v šetření, stoupání přímo neuvěřitelné. Srovnáme-li číslice rozpočtu roku 1914 ve starém Rakousku s číslicemi rozpočtu tohoto, pak shledáme, že i při značně menším správním území pracuje se v ústředních úřadech s úřednickým aparátem skoro stejně velkým. Tak nacházíme v ministerstvu železnic roku 1914 úředníků 487, v roce 1922 357, v ministerstvu spravedlnosti 1914 103, 1922 99. Stejný zjev se vyskytuje ještě zvýšenou měrou u nižších správních orgánů.
Tak musil pan ministr železnic konstatovati při rozpočtové poradě, že v celém území republiky se nachází asi 20 tisíc přespočetných zaměstnanců železničních, mezi nimi téměř 8 tisíc přespočetných legionářů. V roce 1914 bylo na př. v Čechách systemisováno 592 policejních úředníků, v roce 1922 pak 3808. A tyto číslice doznají v podrobné debatě ještě bohatšího osvětlení.
Vidíte tedy ve všech odborech veliké rozmnožení míst úřednických a tím obrovsky vzestup výdajů.
Němci v republice nemají na tom nejmenšího podílu, z ústředních úřadů a míst jsou vyloučeni téměř úplně nebo jsou v nich jen jednotlivě, a to také jen na místech méně důležitých. Při této příležitosti poukáži na to, že ve státním rozpočtu marně hledáme položku, v níž se přihlíží také k finanční situaci úřednictva, zvláště ke změně služební pragmatiky a s tím spojené stabilisaci platů. Avšak již tu vidíme první náběh k šetření. Stejný zjev nalézáme při kapitole pro sociální péči, to je ostatně jedině ministerstvo, v němž se v tomto roce dělají úspory.
Zmenšení výdajů této kapitoly děje se především na útraty péče o invalidy, kde se mají dělati úspory snížením požitků válečných invalidů a vdov a sirotků po válečnících. Ovšem podle závazných slibů se má státi zákonem ještě v roce 1921 návrh novely k zákonu zaopatřovacímu, avšak ani jediná položka není vzhledem k tomu pojata do rozpočtu. Totéž platí o sociálním pojišťování. Vyňal-li jsem právě tyto kapitoly, k nimž by náležela zcela zvláště ještě kapitola "školství", pak jen k tomu účelu, poněvadž z těchto úvah zcela zřejmě vyniká celá soustava, podle níž se v tomto státě hospodaří. Na jedné straně se dává plnýma rukama, je-li to pro vojsko nebo na ukojení velikášství, na druhé straně se hledí šetřiti při výdajích nejdůležitějších a nejnutnějších.
Že sdělávání rozpočtu v tomto státě je povrchní a lehkovážné, bylo dokázáno při debatě rozpočtové, což nás však také nesmí přiváděti v podiv, musíme-li zjistiti, že o rozpočtech z roku 1919 a 1920 ještě nebyly předloženy uzávěrky. Hospodaří se právě na slepo. President nejvyššího kontrolního úřadu žaloval v rozpočtovém výboru opět a opět, že se mu při výkonu jeho práva kontrolního dělají v jednotlivých ministerstvech největší obtíže. Totéž, co musíme konstatovati při výdajích, platí i o příjmech. Daňový šroub musí býti neustále přitahován. Avšak i tu je zajímavé popatřiti na celou daňovou soustavu republiky- Víme, že tato soustava byla změněna v té formě, že jste od berní soustavy, jejímž středem byly daně přímé, zvláště daň z příjmu, a v níž měly druhé daně jen funkci daní doplňovacích, přešli k soustavě, při níž ztratily přímé daně na významu a jejímž základním pilířem jsou daně spotřební a mezi nimi opět daň z uhlí a z obratu. Neboť shledáváme, že výnosy těchto převyšují výnos všech daní přímých. Tyto poměry jsou dle mého názoru neudržitelný, nesnesitelný a přímo křičí po splnění našeho programatického požadavku po důkladné, moderní reformě finanční a daňové.
A nyní dovolte, abych své úvahy o rozpočtu skončil. V minulém roce měli jsme rozpočet v tak zvaně rovnováze, avšak nikdo nechtěl opravdu té rovnováze věřiti. Po vyřízení tohoto rozpočtu kyne nám vstříc již dodatečný rozpočet 1921 se schodkem téměř 3 miliard. Tím jsou, velectění, všecky zásady pro tento rozpočet úplně na hromadě. Ať je tomu jakkoli, odpovědnost za státní hospodářství nemusíme nésti my, i když bohužel musíme pod tímto hospodářstvím trpěti trochu více než národ vládnoucí. Avšak jedno nelze nám vyčítati, totiž že jsme vás včas neupozornili na veliké nebezpečí tohoto pochybeného hospodářství.
A nyní ještě několik málo slov k mobilisaci. Nepotřebuji zajisté nejprve zjišťovati, že naše strana byla hned od počátku odpůrkyní mobilisace. Náš zástupce v za hraničním výboru hned při prvé příležitosti prohlásil jasně a neobojetně, že pro nás nebylo důvodu k této mobilisaci, poněvadž my jako neochvějní zastanci práva sebeurčení stojíme na stanovisku, že je nutno za všech okolností zdržeti se vměšování do vnitřních záležitostí jiného státu, stejně jde-li o stát maďarský neb o ně který jiný ze států sousedících s touto republikou. A tento postup musí při jakési důslednosti platiti za něco samozřejmého. Také nemůžeme podepsati názor, že restaurace některého panovnického rodu, i když to je rod habsburský, musí znamenati za všech okolností nebezpečí pro stát nebo pro demokracii vůbec, a že už proto je ospravedlněno vojenské zasáhnutí proti Maďarsku. Spíše jsme toho přesvědčení, že žádná moc světa nemůže ochrániti tento stát před těžkými otřesy, nepřipraví-li půdu pro národní a sociální mír svých národů dle zásady práva sebeurčení. Přes to byla mobilisace provedena, a jak jsme byli ujištěni se směrodatného místa, klapala bezvadně, při čemž ovšem zůstává nezodpověděna skromná otázka, jak by vypadala mobilisace, která by výjimečně tak bezvadně neklapala. Ať je tomu jakkoli, bylo zjištěno, že na straně německého obyvatelstva byla dle hesla německých stran všeobecně vůle, poslechnouti rozkazu mobilisačního. Že naše heslo nemohlo zníti jinak, než heslo strany sociálně-demokratické a komunistické, vydané s rychlostí přímo vtíravou, dlužno zajisté považovati za daných poměrů za samozřejmé. Pakli přes to a to nejen na německé straně, nenastoupilo všecko se žádanou rychlostí, pak jistě jen proto, poněvadž mnozí, kdož byli povinni nastoupiti, měli ještě bezprostředně před očima hrůzy strašné světové války a poněvadž mnozí, mezi nimi také sociálně-demokratičtí a komunističtí důvěrníci, nemohli se včas vpraviti do válečného nadšení svých vůdců.
A nyní ještě několik slov o politickém pronásledování na Slovensku. Panem ministerským předsedou bylo zjištěno, že s jeho strany nebyl dán rozkaz k politickému zatýkání a internování. Nápadnou však jest a zůstane okolnost, že současně s vyhláškou mobilisační byl zatčen velký počet politických a svazových vůdců a důvěrníků, a že mnozí z nich ještě dnes, aniž byli jen jedenkráte vyslechnuti, musí trpěti v internačních táborech za poměrů myslitelně nejhorších. Právě tak nutno konstatovati, že značný počet kanceláří stran a odborových organisací byl uzavřen, po případě zcela nezákonným způsobem zabaven, tak v Bratislavě a v Prešově.
Pan předseda ministerstva prohlásil včera, "že také tyto nepříjemné události mají v budoucnosti sloužiti k výstraze a že mohou přispěti pokud možno k politické výchově těch vrstev, jimž dosud se takové politické výchovy nedostávalo".
Nuže, nevím, zda tyto metody přispějí k tomu, aby vykonávaly vliv na politickou výchovu národů tohoto státu ve smyslu, jak vy si přejete. Neboť tyto metody uchylují se od cesty práva, svobody a demokracie a nepřispějí mnoho ke vnitřní konsolidaci státu.
Opusťte proto metodu násilí a
brutality vůči potlačovaným národům a osvojte si přesvědčení,
že se jen ty státy zachrání do budoucnosti z bludiště našich dob,
které se snaží ve smyslu práva sebeurčení učiniti všecky své obyvatele
volnými, rovnoprávnými a spokojenými lidmi. (Souhlas a potlesk
na levici.)