Zpráva I. zemědělského výboru,
II. právního výboru o návrhu posl. Dubického, Koudelky, Drobného,
Kaderky, Hackenberga, Mikulíčka, Zavřela a Zierhuta jako členů
subkomitétu pro vyřízení návrhů (tisk 161, 331, 278 a 1005) ve
věci drobných zemědělských pachtů (tisk 2779).
Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí s pilným projednáním této předlohy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, pilnost projednání
jest přiznána.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Zpráva I. ústavního výboru,
II. rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1397) o
přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem
municipálním (tisk 2784).
Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí s pilným projednáním této předlohy, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Pilnost projednání
jest přiznána.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Zpráva soc.-politického výboru
o vládním návrhu zákona (tisk 2653), kterým se prodlužuje lhůta
k přihláškám o důchod podle zákona o požitcích válečných
poškozenců a upravuje vyplácení drahotní přirážky k jejich
důchodům (tisk 2794).
Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí s pilným projednáním této předlohy, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost projednání
jest přiznána.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Zpráva výboru rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk 1201), jímž se mění některá ustanovení
uherských zákonných článků o dani z příjmu (dôchodkové) (tisk
2797).
Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí s pilným projednáním této předlohy, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost projednání
jest přiznána.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Návrh posl. Bechyně, dr. Franke,
dr. Rašína, Šrámka, Švehly a soudr. na změnu zákona ze dne 20.
prosince 1918, č. 93 Sb. z. a n., o platu presidenta Československé
republiky (tisk 2807).
Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí s pilným projednáním této předlohy, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost předloze
této jest přiznána.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Vládní návrh zákona o státní
výpůjčce na úhradu schodku z moučného hospodářství (tisk
2811).
Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí s pilným projednáním této předlohy, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost projednání
jest přiznána.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Vládní návrh zákona o převzetí
statků a majetku, připadlých podle mírových smluv Československému
státu (tisk 1601).
Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí s pilným projednáním této předlohy, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost projednání jest přiznána.
Tím bychom měli odstavec 23. denního
pořadu také vyřízen. Přistoupíme k projednání odstavce 24, jímž
jest
24. zpráva sociálně-politického výboru o vládním návrhu zákona (tisk 2653), kterým se prodlužuje lhůta k přihláškám o důchod podle zákona o požitcích válečných poškozenců a upravuje vyplácení drahotní přirážky k jejich důchodům (tisk 2794).
Zpravodajem jest p. posl. Ant.
Novák. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Ant. Novák: Slavná sněmovno! Sociálně-politický výbor projednal vládní návrh, podle kterého prodlužuje se doba přihlášek pro válečné poškozence do konce tohoto roku. Jest pochopitelno, že v prvé řadě jde zde o řadu vdov, které z různých důvodů nemajíce dostatečných dokladů do lhůty zákonem stanovené, do 15. března, nemohly učiniti přihlášku a v důsledku toho ovšem pozbyly také dalších nároků na vyživovací podpory a ocitly se v tísni skutečně nezaviněné. Aby tomuto zlu bylo odpomoženo, byla předložena osnova zákona, kde rozšířeno jest toto právo nejen pro vdovy a sirotky, nýbrž současně také pro válečné poškozence, kterých máme snad méně, jelikož už velká většina válečných poškozenců přihlášku svoji učinila. Jde o jednotlivé případy na Slovensku a v Přikarpatské Rusi, ale kdyby těch případů bylo sebe méně, jest jistě právem, že novelou zákona je postaráno, aby nikdo nebyl zkrácen.
Současně touto novelou ruší se ministerské nařízení, podle kterého drahotní příplatek 50% byl přiznán pouze těm válečným poškozencům, jichž ztráta výdělečné schopnosti je vyšší než 35%. Když zákon byl zpracováván, tehdy ovšem už ve starém Národním shromáždění předpoklady, na základě kterých zákon byl zpracován, byly poněkud jiné a dnes jest patrno, že zákon sám potřebuje nutně celkové novelisace. A bylo by jistě daleko důležitější, kdyby dnes slavná sněmovna mohla projednat celkovou novelu zákona o požitcích válečných poškozenců, na kterou skutečně váleční poškozenci plným právem čekají. Novela je vypracována a leží v ministerstvu. Nebylo-li možno projednat ji během tohoto zasedání, alespoň po této stránce bude odčiněna křivda, kterou byla postižena řada ubohých vdov a sirotků a současně také ještě část válečných poškozenců.
Při projednávání tohoto návrhu zákona byl několika pány pronesen názor, jakým způsobem dala by se těžká situace válečných poškozenců za daných poměrů zlepšiti. Jsme toho názoru, že v podzimním zasedání, kdy zcela určitě předpokládám, že bude novela zákona projednána, bude míti slavná sněmovna příležitost podrobně touto otázkou se zabývati. Byly však předloženy 2 resoluce, a to p. posl. Kostky a p. posl. Vávry, které mají míti ten účel, aby také částečně prospěly. (Předseda Tomášek ujal se předsednictví.)
Resoluce p. posl. Kostky sleduje cíl, usnadniti situaci válečných poškozenců, kteří zdržují se za hranicemi. Je pravda, že ministerstvo sociální péče stanovilo určitou částku, která zde sloužila pro používání potřebných záloh těm válečným poškozencům, kteří zdržují se za hranicemi, ale z různých příčin nemají vše úplně vyřízeno. Co se týče resoluce p. posl. Kostky, v tom směru určitě se vyjadřuje sociálně-politický výbor. Doporučuji její přijetí.
Resoluce p. posl. Vávry je opakováním starých bolestí. Pan posl. Vávra žádal, a plným právem, aby péče o válečné poškozence byla přenesena, řekl bych, na širší sbor. Vedle státu je zde ještě řada činitelů druhých, kteří mají také povinnost o válečné poškozence pečovati. V tom směru není možno jen nadiktovati, a konečně, i kdyby se nadiktovalo, je otázka, jakým způsobem to bude prováděno. Měl jsem již příležitost také v tomto slavném sboru o této otázce mluviti, kdy poukázal jsem na zákon, který je v platnosti v republice německo-rakouské, kde podle tamějších zákonů stává určitá povinnost nejen státu, nýbrž všech zaměstnavatelů podle počtu zaměstnaných dělníků, aby určitý počet válečných poškozenců zaměstnávali.
Nemohu se ještě přesně o tomto zákonu vyjádřiti, s jakým úspěchem setkal se v republice německo-rakouské, doba je ještě příliš krátká, abychom mohli se pevně vyjádřiti. Ale domnívám se, že ani u nás bez podobného zákonného opatření se neobejdeme a že pravděpodobně touto otázkou budeme se zaměstnávati. Prozatím resoluce p. posl. Vávry žádá vládu a samosprávné úřady, aby při obsazování míst při státních, zemských, okresních a obecních úřadech byl v prvé řadě vzat zřetel na válečné poškozence. Sociálně-politický výbor tuto resoluci doporučuje. Jest to žádost, je to pouhé přání, ale kdyby zde bylo se strany státních úřadů, samosprávných a také i se strany druhých činitelů poněkud více pochopení, jistě řady válečných poškozenců mohly by býti zaměstnány a nemusily by se nám opakovati zjevy, kterých ještě dnes jsme svědky.
Jest pravda, a já to loyálně konstatuji, že ministerstvo sociální péče, naše zemské úřady pro péči o válečné poškozence v Praze, Brně, Bratislavě vykonaly značný kus práce, ale také jest pravda, že naráží se mnohdy na nepochopení, nebo naráží se přímo na zlou vůli. V prvé řadě odnášejí to váleční poškozenci.
Tedy v tomto směru vládní návrh zákona dnes napravuje to, co nesnese odkladu, prodloužení přihlášek do konce roku 1921, současně výplatu drahotní přirážky 50% každému válečnému poškozenci bez omezení určitého procenta zkrácení výdělečné schopnosti. To bylo jistě neodkladné a jistě bude naším přáním, aby v době pokud možno nejbližší, při zasedání podzim ním úplná novela zákona v zájmu válečných poškozenců byla projednána.
Přijetím tohoto návrhu zákona
je současně vyřízen návrh zákona sociálně-politického výboru,
již dříve navržený posl. Novákem a soudr., který také zaměstnává
se touto materií a kde jedná se pouze o vdovy a sirotky, nejedná
se však o válečné poškozence. Prosím, aby vládní návrh zákona
byl schválen v původním znění. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Přerušuji schůzi na 10 minut za účelem porady předsednictva.
(Schůze přerušena v 11 hod.
20 min. večer - opět
zahájena v 11 hod. 35 min. večer.)
Předseda (zvoní):
Zahajuji pokračování
schůze a uděluji slovo panu posl. Palme.
Posl. Palme (německy): Slavná sněmovno! Máme před sebou malý návrh zákona, pozměňovací návrh k § 58 zákona z 20. února 1920, který se tyká přihlašování požitků válečných poškozenců. Touto malou zákonnou osnovou má býti zase napraveno bezpráví, které zde bylo spácháno na válečných poškozencích. Přihlašovací lhůta uplynula podle zákona dne 16. února 1921 a jejím vypršením přišlo velmi značné procento válečných poškozenců o svůj nárok. Tento zákon má nyní tuto chybu napraviti tím, že se prodlouží lhůta do 31. prosince 1921.
Příčina, že mnozí se nepřihlásili nebo přihlásili pozdě, je především v nedostatečném byrokratickém aparátu. Od převratu do dneška vyšel příval zákonů a výnosů, jež aparát byrokratický nemohl zpracovati, jichž však ani obyvatelstvo venku nemohlo postihnouti. Zákony a výnosy nerozesílají se u nás zpravidla včas v řečech, jimž obyvatelstvo venku rozumí.
A než politicky úřad a obec venku zákony vyhlásí, drahocenná část lhůty zpravidla již uplynula. K tomu ještě přistupuje, že způsob vyhlašování je namnoze úplně nedostatečný. Mimochodem poznamenávám, že naši váleční poškozenci musejí bojovati na mnohých místech ještě s nepřízní a osobní šikanou úřadů a konec konců i korporací, jež se jako obyčejně roztahují. Ze státní byrokracie při včasném opatřování dokumentů selhala, jest kapitolou pro sebe. A je přímo skandální, jak tu jednotliví členové postupovali. Tím se válečným poškozencům prostě znemožňuje přihlásiti své nároky včas, pročež je také technicky nemožno, aby se uchazeči hlásili. Tím způsobem přispívá i stát a jeho orgány k tomu, že oběti války jsou o své nároky připravovány.
Poukazuji zde zvláště na jeden případ, to je činnost vojenského úřadu duchovní správy v Praze, kde ženy zemřelých a padlých musejí cekati mnoho, mnoho měsíců na úmrtní list. A všecky urgence na tento úřad se strany zúčastněných nic nepomáhají, nedostanou prostě odpovědi, a tak uplyne často více než rok. I když jsou případy sebe jasnější, nemohou příbuzní dostati dokumentů. Rychle se pracuje jen v těch případech, kde jde o to, aby se příslušníkům dokumenty odebraly. Chci tu vylíčiti případ, který se stal jednomu válečnému invalidovi v Jáchymově. Válečný poškozenec Richard Trögel, podle vojenského nálezu z 50% neschopný k výdělku, podle sociálně lékařského vyšetření z 25%, dostal od obce úřední vyzvání, aby vrátil příkaz platební s invalidní knížkou. Poněvadž neměl k vrácení jich příčiny, neučinil tak. Při výzvě bylo mu obecním úřadem současně sděleno, že nemá nároku na rentu, čemuž rozhodně tak nebylo. Tomuto vyzvání tedy nevyhověl dokumentů nevydal. A konec písničky byl, že za týden přišli 2 četníci s nasazenými bajonety do jeho bytu, kteří mu prohlásili, že bude odveden, pak-li nevydá hned dokumentů. Vidíte tedy, tu se již ukazuje, že vláda může vykonávati moc; selže vždy jen tam, kde se má ukázati státní moc i naproti legionářům, pak-li si tito pánové dovolí přehmaty. (Souhlas na levici.)
Takové obtíže jako v tomto případě vyskytují se však také, jde-li o dosažení zápůjčky. Je přímo skandální, jak pomalu zde pracuje byrokratický aparát. Uvedu jen jeden případ. Válečnému poškozenci Emanuelu Sattlerovi v Kraslicích byla zadána v listopadu 1920 tabáková trafika, poněvadž je více než z 80% k výdělku nezpůsobilý (amputace pravého stehna). K nákupu tabáku potřebuje zápůjčku 6000 Korun, na tuto částku dal se také pojistiti, a již v roce 1920 řádně si podal žádost. Do dneška, ačkoli zaslal veškeré dokumenty, ačkoli mu bylo slíbeno, že obdrží tuto částku ve dvou měsících, do dneška, tedy po 8 měsících, nedostal ještě zápůjčky. Za nejtěžších, nejsmutnějších a nejbídnějších poměrů musí se protloukati dále. To přece není způsob, jak má stát zacházeti s našimi válečnými poškozenci a jejich vdovami a sirotky.
Rychle pracuje byrokracie také
tehdy, jde-li o zastavení vyživovacích příspěvků. To jsme prožili
v poslední době v Duchcově. Tam bylo příslušníkům vojínů, strádajících
ještě v ruském zajetí náhle sděleno, že již nebudou dostávati
vyživovacích příspěvků. Okresní politická správa v Duchcově oznámila
výnosem z 10. března 1921 č. 475 všem tamnějším obcím, že tyto
rodiny nebudou již dostávati vyživovacích příspěvků. V městské
obci bilínské samé bylo postiženo 15 rodin, které byly takto postaveny
do nejtrpčí nouze. Z ostatních míst mne číslice nebyly ještě oznámeny.
Tento výnos opírá se v prvé řadě o demobilisační patent ze 6.
října 1920. (Posl. Hirsch [německy]: Byl opět zrušen!) Přes
toto zrušení jsem se ještě nedověděl, zda okresní hejtmanství
zaujalo jiné stanovisko. Myslím, že příslušníkům nedostalo se
stále ještě jejich práv, jež mohou žádati. Proti tomuto neslýchanému
postupu musíme se dnes ohraditi co nejrozhodněji. Když už stát
jinak nečiní mnoho, pak ať dá přesně a rychle aspoň to, co je
nutno dáti. Jak se samo sebou rozumí, budeme hlasovati pro tento
zákon, poněvadž zase napravuje, jak bylo na začátku uvedeno, bezpráví.
Je toho velmi málo, co tu v této otázce činíme, avšak je tu aspoň
to, že se válečným poškozencům opět dává několikaměsíční lhůta,
aby zase v právní formě uplatňovali svoje nároky. Proto budeme
hlasovati pro tento návrh. (Souhlas a potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce denního pořadu a denního pořadu vůbec.
Navrhuji, aby rozpočtovému výboru byla stanovena lhůta k podání zprávy o návrhu posl. inž. Nováka, inž. Bečky a soudr. na vydání zákona o úpravě cla na automobily, motorové pluhy a motory (tisk 2679) do 6. srpna 1921 do 9. hod. dopol., a aby byla stanovena výboru rozpočtovému a sociálně-politickému táž lhůta pro podání zprávy o vládním návrhu zákona o prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických na Slovensku a Podkarpatské Rusi (tisk 2735).
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo s navrženými lhůtami souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Lhůty jsou přijaty.
Byly provedeny některé změny
ve výborech.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Klub poslanců komunistických vysílá pro příští schůzi výboru zásobovacího místo posl. Skaunicové posl. Malou.
Klub posl. der deutsch. soz.-dem.
Arbeiterpartei vysílá do výboru právního posl. Pohla
za posl. Palme.
Předseda: Došly
některé spisy ze senátu.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Předsednictvo senátu oznámilo přípisy ze dne 4. srpna 1921
k tisku 826 sen., že senát schválil vládní nařízení R. Č. ze dne 12. listopadu 1920, čís. 619 Sb. z. a n., kterým se upravuje obchod s melasou a osmozovou vodou,
k tisku 828 sen., že senát schválil
nařízení R. Č. ze dne 23. října 1920, čís. 581 Sb. z. a n., o
úpravě obchodu řepovým cukrem ve výrobním období 1920/21.
Předseda: Mezi
schůzí rozdány byly tiskem tyto zprávy:
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 2825. Zpráva výboru rozpočtového a ústavního o vládním návrhu zákona (tisk 1398), kterým se přikazuje samosprávným svazkům výnos některých státních daní.
Tisk 2829. Zpráva výboru státně-zřízeneckého
o návrhu posl. G. Navrátila, dr. Lukavského, Pechmanové, Jana
Černého (rep.) dr. Mazance, Brodeckého, Blažka, Modráčka a soudr.
(tisk 2267) na doplnění zákona ze dne 9. dubna 1920, čís. 222
Sb. z. a n., o propočítání služební doby státním zaměstnancům
a změnu zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n., o platové
úpravě státních zaměstnanců.
Předseda: Přikročím k ukončení schůze.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v sobotu dne 6. srpna 1921 o 10. hod. dopolední s tímto
1. Zpráva výboru soc.-politického o vládním návrhu zákona (tisk 2653), kterým se prodlužuje lhůta k přihláškám o důchod podle zákona o požitcích válečných poškozenců a upravuje vyplácení drahotní přirážky k jejich důchodům (tisk 2794).
2. Zpráva výboru soc.-politického o návrhu posl. Dubického, dr. Kubíčka, dr. Černého, Molíka a soudr. (tisk 936), aby při zadávání nádražních restaurací, kantin, prodejen lihových nápojů a prodejen tabákových bylo přihlíženo k potřebám válečných poškozenců (tisk 2481).
3. Zpráva výboru rozpočtového a ústavního o vládním návrhu zákona (tisk 1398), kterým se přikazuje samostatným svazkům výnos některých státních daní (tisk 2825).
4. Zpráva výboru právního o návrhu posl. Čuříka, Bezděka, Vrabce, dr. Mazance, dr. Dolanského a soudr. (tisk 49) na vydání zákona proti útisku a na ochranu svobody ve shromážděních (tisk 2832).
5. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2318), kterým se pozměňují některá ustanovení zák. čl. I. z roku 1890, jednajícího o veřejných silnicích a mýtech na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 2790).
6. Zpráva I. výboru pro obchod, průmysl a živnosti, II. výboru zahraničního, o vládním návrhu zákona (tisk 2651), kterým se vláda zmocňuje, aby zatímně upravila obchodní styky s cizinou (tisk 2827).
7. Zpráva I. výboru soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1898) o drahotních přídavcích k důchodům podle zákona o pensijním pojištění (tisk 2533).
8. Zpráva výboru zdravotního o návrhu posl. dr. Holitschera, Palme, Kirpalové a soudr. (tisk 1320) na vydání zákona o zákazu podávání alkoholických nápojů mladistvým (tisk 2075).
9. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1122), kterým se pro Slovensko a Podkarpatskou Rus ustanovují válečné přirážky ku přímým daním (s výjimkou daně dôchodkové) na rok 1921 a dočasně se zrušují ustanovení o přímých daních (tisk 2834).
10. Zpráva výboru rozpočtového a soc.-politického o vládním návrhu zákona (tisk 2523) o podpoře nezaměstnaných a o návrhu posl. Roschera, Tayerle a soudr. (tisk 2135) na změnu zákona o podpoře nezaměstnaných (tisk 2830).
11. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2811) na úhradu schodku z moučného hospodářství (tisk 2833).
12. Zpráva výboru soc.-politického a socialisačního o vládním návrhu zákona (tisk 2177), o návrhu posl. Němce a soudr. (tisk 900), posl. Schäfera a soudr. (tisk 1370), posl. Skaláka a soudr. (tisk 1817) o závodních radách (tisk 2836).
13. Druhé čtení osnovy zákona o doplnění čl. IX. zák. o celní sazbě z 13. února 1906, č. 20 ř. z., a uherského zák. čl. LIII. z roku 1907 (tisk 2506).
14. Druhé čtení osnovy zákona o dani z vodní síly (tisk 2639).
15. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění zákon ze dne 11. prosince 1919, č. 658 Sb. z. a n., a zákon ze dne 29. ledna 1920, č. 70 Sb. z. a n., o všeobecné dani z převodu statků a z pracovních výkonů a o dani přepychové (tisk 2713).
16. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění některá ustanovení zákona o osobních daních přímých a stanoví se válečná přirážka k dani z příjmu za léta 1921 až 1923 (tisk 2741).
17. Druhé čtení osnovy zákona o dani z obohacení (tisk 2785).
18. Druhé čtení osnovy zákona o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním (tisk 278a).
19. Druhé čtení osnovy zákona o obnově drobných zemědělských pachtů (tisk 2779).
20. Druhé čtení osnovy zákona o poskytnutí státní zápůjčky zástavnímu a půjčovnímu úřadu v Praze (tisk 2596).
21. Druhé čtení osnovy zákona o zřízení "Nadání Arnošta Denise" (tisk 2714).
22. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění některá ustanovení o přímých daních platných na Slovensku a v Podkarpatské Rusi a stanoví se válečná přirážka k dani dôchodkové (z příjmu) za léta 1921 až 1923 (tisk 2797).
23. Druhé čtení osnovy zákona o válečných přirážkách ku přímým daním (s výjimkou daně z příjmu) za rok 1921 mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus (tisk 2815).
24. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění některá ustanovení zákonů o solním monopolu (tisk 2699).
25. Druhé čtení osnovy zákona o převzetí statků a majetku, připadlých podle mírových smluv Československému státu (tisk 2816).
26. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se zřizuje úsporná parlamentní komise (tisk 2824).
27. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se částečně pozměňuje a doplňuje zákon ze dne 20. prosince 1918, čís. 93 Sb. z. a n., o platu presidenta Československé republiky (tisk 2828).
28. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se civilním a vojenským státním zaměstnancům, jakož i zaměstnancům v podnicích a fondech státem spravovaných povoluje mimořádná výplata jednoměsíční částky nouzových výpomocí stanovených zákonem ze dne 25. listopadu 1920, čís. 625 Sb. z. a n. (tisk 2715).
29. Druhé čtení osnovy zákona o jmenování úředníků v kancelářské službě (tisk 2648).
30. Hlasování o návrzích, aby zkráceným řízením podle § 55. jednacího řádu byly vyřízeny předlohy tisk 2737, 2180, 2679 a 2735.
31. Zpráva výboru státně-zřízeneckého a rozpočtového o návrhu posl. Nejezchleba-Marchy a soudr. (tisk 1131) na změnu § 52 zák. ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z., o služebním poměru státních úředníků a sluhů (služební pragmatika) (tisk 2737).
32. Zpráva výboru zemědělského o návrhu posl. Drobného, Langra, Sladkého, Hrušovského a spol. (tisk 189) na doplnění zákona č. 421 Sb. z. a n. ze dne 17. července 1919 o přeměně obecního statku ve kmenové jmění obecní (tisk 2180).
33. Zpráva výboru rozpočtového o návrhu posl. inž. L. Nováka, inž. Bečky a soudr. (tisk 2679) na vydání zákona o úpravě cla na automobily, motorové pluhy a motory (tisk 2831).
34. Zpráva výboru soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2735) o prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 2835).
35. Zpráva výboru imunitního o žádosti krajského soudu v Uherském Hradišti za svolení k trestnímu stíhání posl. Zavřela (tisk 2594).
36. Zpráva výboru imunitního o žádosti okresního soudu ve Stodě, aby byl vydán k trestnímu stíhání posl. Leibl (tisk 2595).
37. Zpráva výboru imunitního o žádosti krajského soudu v Liberci za svolení k trestnímu stíhání posl. Bobka (tisk 2597).
38. Zpráva výboru imunitního o žádosti okresního soudu v Žilině za souhlas ke stihání posl. Svetlíka pro přečin pomluvy (tisk 2598).
39. Zpráva výboru imunitního o žádosti okresního soudu v Kutné Hoře, aby sněmovna vydala posl. Koudelku pro přečin zanedbání povinné pečlivosti (tisk 2599).
40. Zpráva výboru imunitního o návrhu posl. Votruby, aby podle § 51 jednacího řádu byla udělena důtka posl. dr. Beranovi.
K návrhu se přihlásil pan kol.
dr. Czech. Uděluji mu slovo.
Posl. dr. Czech (německy):
Proti návrhu pana předsedy činím námitky v těchto směrech:
Navrhuji především, aby na denní pořad zítřejší schůze dány byly
zpráva o vládním návrhu zákona o zabírání bytů obcemi a
zpráva o propočítání služební doby státním zaměstnancům, dále
navrhuji, aby na denní pořad zítřejší schůze nebyla dávána zpráva
o návrhu posl. Čuříka a soudr. o ochraně proti teroru.
Předseda (zvoní): Dám hlasovati tímto způsobem: Nejprve dám hlasovati o té části návrhu presidiálního, proti které nebylo žádných námitek, tedy o celém svém návrhu, vyjímaje odstavec, týkající se teroru. O tom odstavci bude hlasováno zvláště.
Na to bych dal hlasovati o tomto odstavci, týkajícím se teroru, a pak bych dal hlasovati o dalších dvou návrzích pana místopředsedy dr. Czecha. (Posl. Čuřík: Čí jsou to návrhy? Jak znějí? - Hlasy: Nebyly podány v české řeči!)
Prosím, pánové, o klid, já jsem to opomněl sdělit. Pan posl. dr. Czech v námitkách svých navrhuje, aby mnou navržený 4. odstavec denního pořadu, totiž zpráva výboru právního o návrhu posl. Čuříka, Bezděka, Vrabce, dr Mazance, dr Mazance, dr Dolanského a soudr. (tisk 49) na vydání zákona proti útisku a na ochranu svobody ve shromážděních (tisk 2832) nebyl dáván na denní pořad zítřejší schůze.
Dále navrhuje pan posl. dr. Czech, aby na denní pořad zítřejší schůze proti návrhu presidia byly dány předlohy:
1. zpráva sociálně-politického výboru o vládním návrhu zákona (tisk 2368) o prodloužení zmocnění obcí a společných bytových úřadů ku provádění zákona o zabírání bytů obcemi ze dne 30. října 1919, č. 592 Sb. z. a n. (tisk 2814),
2. zpráva státně zřízeneckého výboru o návrhu posl. G. Navrátila, dr Lukavského, Pechmanové, Jana Černého, dr Mazance, Brodeckého, Blažka, Modráčka a soudr. (tisk 2267) na doplnění zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 222 Sb. zák. a nař., o propočítání služební doby státním zaměstnancům a změnu zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. zák. a nař., o platové úpravě státních zaměstnanců (tisk 2829).
Dám tedy nejprve hlasovati o té části mnou navrženého denního pořadu, proti níž nebylo námitky. Jest to tedy celý návrh, ale vypuštěn je odstavec 4, týkající se ochrany proti teroru.
Kdo souhlasí s denním pořadem navrhovaným presidiem, vyjma 4. odstavec týkající se teroru, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh jest přijat.
Teď dám zvláště hlasovati o 4. odstavci, týkajícím se návrhu posl. Čuříka a soudr. stran ochrany proti teroru.
Kdo souhlasí, aby také tento odstavec byl dán na pořad zítřejší schůze, prosím aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Jest přijato.
Nyní navrhuje pan posl. dr Czech - mohu snad dát o obou těch návrzích hlasovat najednou (Posl. dr. Czech [německy: Jsem srozuměn!) - aby na pořad zítřejší schůze dána byla zpráva o zákoně o zabírání bytů a dále o propočítání služebních let státních zaměstnanců.
Kdo souhlasí s tím, aby tyto dvě zprávy byly dány na pořad zítřejší schůze, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh jest zamítnut.
Prohlašuji schůzi za skončenu.