Předseda: Dovolenou na pondělí udělil jsem posl. Brodeckému k cestě na Slovensko.
Došly ze senátu tyto spisy: Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Došel přípis předsedy senátu N. S. R. Č. ze dne 4. srpna 1921, čís. 1064 S. k. se sdělením, že v 63. schůzi senátu N. S. R. Č. dne 2. srpna 1921 byli zvoleni
členy Stálého výboru podle § 54 ústavní listiny senátoři dr. Horáček, Zavoral, dr. Soukup, dr. Witt, dr. Franta, dr. Klouda, Niessner, dr. Spiegel,
náhradníky senátoři Hrubý,
dr. Karas, Cholek, Dědic, Sokol, dr.
Veselý, Jarolim, dr. Vetter.
Předseda: Došly
tyto dotazy:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Dotaz posl. Rýpara a soudr. ministru vnitra, zda v brzké době budou vypsány obecní volby na Těšínsku.
Dotaz posl. Mlčocha, Horáka, Vávry a druhů vládě o zřizování řemeslnických dílen při státních úřadech a ústavech.
Dotaz posl. Mlčocha a soudr. ministru spravedlnosti o zamýšleném zřízení nákupny pro trestnice v republice Československé.
Dotaz posl. Aloise Kříže ministru vnitra o rozdělení obcí Netřebice-Chodeč a o volbách do obecního zastupitelstva tamže.
Dotaz posl. dr. Lodgmana ministru pro věci zahraniční o náhradě škody a ztracený majetek inž. Otty Maiera ve Frankfurtě n./M.
Dotaz posl. dr. Hahna a druhů ministru národní obrany o smrti námořníka Josefa Klause z Desné.
Dotaz posl. Schälzkyho, dr. E.
Feyerfeila a druhů ministru sociální péče, aby průmysloví a obchodní
zaměstnanci byli pojati do podpory nezaměstnaných.
Předseda: Mezi
schůzí byly tiskem rozdány tyto zprávy:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 2806. Zpráva I. výboru pro obchod, živnosti a průmysl, II. výboru zásobovacího o nař. vlády republiky Československé ze dne 12. října 1920 vydaném podle zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 337 Sb. z. a n., o likvidaci zásob bavlny, zakoupených na úvěr pod zárukou státu a jednotném súčtování zahraničního obchodu bavlnou a bavlněným zbožím, o návrhu posl. Trnobranského a soudr. (tisk 1604) na uvolnění nákupu bavlněné příze a bavlny za hranicemi a urychlenou likvidaci Nákupního družstva československých přádelen bavlny a o příslušných peticích.
Tisk 2827. Zpráva I. výboru pro obchod, průmysl a živnosti, II. výboru zahraničního o vládním návrhu zákona (tisk 2651), kterým se vláda zmocňuje, aby zatímně upravila obchodní styky s cizinou.
Tisk 2824. Zpráva výboru ústavního o návrhu posl. dr. Kramáře, dr. Lukavského, dr. Rašína a spol. (tisk 222), na vydání zákona o zřízení úsporné komise parlamentní.
Tisk 2826. Zpráva I. výboru sociálně-politického,
II. výboru pro dopravu a veřejné práce o vládním návrhu zákona
(tisk 2652), kterým se pozměňují ustanovení § 5 zákona ze dne
25. února 1920, č. 143 Sb. z. a n., o účasti zaměstnanců při hornictví
na správě dolův a jejich podílu na čistém zisku.
Předseda: Mezi
schůzí byly tiskem rozdány tyto interpelace:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 2781. Interpelace posl. dr. Lodgmana a druhů ministrovi vnitra o výtržnostech, jichž se dopustili Češi vůči německým studentům v Mostě.
Tisk 2813. Interpelace posl. Hirsche, Beutela, Kaufmanna, Uhla a druhů předsedovi vlády o násilnostech legionářů.
Tisk 2819. Interpelace posl. dr. Lodgmana a druhů ministrovi vnitra o zaopatření pozůstalých po padlých v březnu.
Tisk 2823. Interpelace posl. Špačka
a druhů ministrům vnitra a zahraničí, že se nevyřizuje žádost
V. Mezery z Orlové o náhradu škod, způsobených mu na zdraví a
majetku polskými teroristy za doby plebiscitu na Těšínsku.
Předseda: Mezi
schůzí byly tiskem rozdány tyto odpovědi:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 2801. Odpověď vlády na interpelaci posl. Kreibicha a druhů o pronásledováních (tisk 1153).
Tisk 2802. Odpověď ministra veřejných
prací na interpelaci posl. J. Mayera a druhů o silničních poměrech
v západních Čechách (tisk 2175).
Předseda: Mezi
schůzí byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu
tyto návrhy:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 2792. Návrh posl. dr. W. Feierfeila a druhů na zavedení státní dopravy automobilové na trati Horní Litvínov-Hory sv. Kateřiny-Brandov.
Tisk 2803. Návrh poslanců Šamalíka, Sedláčka, Adámka, Rýpara, Tomika a spol. na zrušení všech přímých a spotřebních daní a zavedení jednotné daně z příjmu.
Tisk 2812. Návrh posl. Kostky,
dr. Kafky, dr. Medingera a druhů na změnu § 65 zákona z 8. dubna
1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a z přírůstku na majetku.
Předseda (zvoní): Sděluji, že v dnešní ustavující schůzi Stálého výboru zvoleni byli:
předsedou posl. Tomášek, 1. místopředsedou sen. dr. Horáček, 2. místopředsedou posl. Šrámek; zapisovateli sen. dr. Klouda, sen. Niessner, sen. dr. Witt.
Přistupuji k 10. odstavci denního
pořadu dnešní schůze, jímž jest
10. zpráva ústavního a právního výboru o vládním návrhu zákona o převzetí statků a majetku připadlých podle mírových smluv Československé republice (tisk 2816).
Zpravodaji jsou za výbor ústavní p. posl. dr. Nosek a za výbor právní p. posl. dr. Mazanec.
Uděluji prvnímu zpravodaji za
výbor ústavní, p. posl. dr. Noskovi, slovo.
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Ústavní výbor, zabývaje se osnovou zákona o převzetí statků a majetku připadlých podle mírových smluv Československému státu, projednával do detailů a velmi zevrubně tyto otázky, které zejména se stanoviska právního a také státního v nejednom směru byly velmi zajímavé.
Věc sama za jiných okolností snad vyžadovala by zevrubnější zprávy, já jsem se však pokusil všechny momenty, které vedly ústavní výbor k pozměnění vládní osnovy, pokud je to možno, vložiti do důvodové zprávy, na kterou si dovoluji tímto poukázati.
Ústavní výbor snažil se o uzákonění této předlohy zejména také z toho důvodu, aby byl konečně zjednán pořádek v knihovním stavu v našem státu, poněvadž vzhledem k různosti zápisů, jež se vztahovaly jak k majetku bývalého panovnického rodu, tak k různému erárnímu majetku, nebylo jednotnosti. Proto považuji za svou povinnost upozorniti na jednu věc, že při konečné úpravě celého textu § 8 ve výboru právním předsevzata byla jistá změna, která potom při důvodové zprávě nebyla dosti respektována.
§ 8 jedná totiž o tom, že stát Československý dnem 28. října, pokud jde o území později k našemu teritoriu přivtělená, v den jejich inkorporace, nabývá již samotným faktem vlastnictví všelikého movitého i nemovitého jmění někdejšího rakouského státu na těchto objektech. A tu vznikla jistá pochybnost, pokud se týká práv bezelstných nabyvatelů, a proto výbor ústavní pojal ustanovení resp. citaci příslušných paragrafů občanského zákoníka §§ 366 až 368, které právě obsahují příslušná ustanovení o těchto právech bezelstných nabyvatelů, a učinil to v tom dobrém přesvědčení, že obsah těchto paragrafů třeba ne výslovně, aspoň jako zvykové právo platí také na Slovensku.
Poněvadž potom se strany ministerstva spravedlnosti a ministerstva pro unifikaci byly předneseny jisté pochybnosti, zdali citace našeho občanského zákoníka sama o sobě je dostačitelná, byla v právním výboru citace vypuštěna a nahražena přímo příslušným textem, který obsahuje příslušné ustanovení.
Tolik jenom na vysvětlenou, proč citace v § 8 byla vypuštěna a proč se o ní v důvodové zprávě mluví.
Jinak dovoluji si celou osnovu
doporučiti a prosím jménem ústavního výboru o ústavní její
schválení. (Výborně!)
Předseda (zvoní):
Uděluji druhému zpravodaji,
za výbor právní, p. posl. dr. Mazancovi slovo.
Zpravodaj posl. dr. Mazanec: Právní výbor usnesl se ve schůzi své ze dne 4. srpna připojiti se k návrhu, jak vyšel z výboru ústavního. Pouze dovolím si k tomu podotknouti, že ve sporu o výklad § 256 odst. 2 smlouvy versailleské, který se týkal výkladu slov "et des autres personnes royales", připojuje se právní výbor ke stanovisku většiny výboru ústavního, podle kterého nutno právě tato slova vyložiti extensivně, tedy vztahovati nejen na osobu bývalého německého císaře a osoby panující, nýbrž i na členy panujících rodin německých.
Navrhuji, aby zákon byl slavnou
sněmovnou přijat tak, jak byl přijat v ústavním výboru.
Předseda: Přikročíme k debatě. Než udělím slovo prvnímu řečníku, navrhuji, aby řečnická lhůta byla stanovena na 15 minut. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Námitek není. Lhůta je přijata.
Ke slovu jest přihlášen "pro"
p. posl. dr. Bartošek. Uděluji mu slovo.
Posl. dr. Bartošek: Slavná sněmovno! Přihlásil jsem se ke slovu o této předloze jen z toho důvodu, abych odůvodnil pozměňovací resp. doplňovací návrh, který se svými klubovními kolegy k této předloze činím, a to k § 3 čís. 2 navrženého zákona.
Podle tohoto zákonného ustanovení mají býti považovány za statky panovnické rodiny předně statky posledního panovníka Karla a jeho manželky Zity, za druhé statky "jiných osob bývalé panovnické rodiny rakousko-uherské". Pomyslíme-li na tyto statky, zatane nám zajisté na mysli i statek u Benešova, Konopiště, to místo právě, které bylo dějištěm komplotu obou dynastií ke světové válce. Kdyby text osnovy zůstal tak, jak je oběma výbory zde navržen, mohly by nastati jisté pochybnosti o tom, zda také statky bývalého následníka trůnu podléhají tomuto zákonnému opatření čili nic.
Jest totiž otázka, jak by pojem "panovnické rodiny" byl interpretován. Mohl by býti interpretován, kdybychom se snad postavili na stanovisko, že beze všeho mechanicky recipujeme právo staré, ve smyslu t. zv. rodinného práva habsburského, a toho, myslím, nelze zásadně připustiti v republice. My jsme přece zrušili instituci dynastie a její výsady, my zrušili také jakékoliv prerogativy šlechtické, my nemůžeme proto připustiti jinou interpretaci, nežli ve smyslu všeobecných právních norem a zásad. A z té příčiny, aby právě zde nebylo naprosto pochybností, dovoluji si navrhnouti a doporučiti sněmovně, aby přijala dodatek k § 3 čís. 2, takže by toto ustanovení znělo: "jiných osob bývalé panovnické rodiny habsbursko-lotrinské" a dodalo by se ještě "zejména též bývalého následníka trůnu Františka Ferdinanda Este a jeho potomků".
To je návrh, který jsme k této
předloze učinili, a já vám, slavná sněmovno, doporučuji tento
pozměňovací resp. doplňovací návrh ke přijetí.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata jest skončena.
Žádám, aby byl přečten ten návrh.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Pozměňovací návrh posl. dr. Bartoška, Johanise, dr. Patejdla, Zeminové a spol.:
Navrhujeme, aby v § 3 čís. 2 projednávané
osnovy za slova "jiných osob bývalé panovnické rodiny rakousko-uherské"
připojen byl ještě tento dodatek: "zejména též bývalého následníka
trůnu Františka Ferdinanda Este a jeho potomků".
Předseda (zvoní): Návrh ten má dostatečný počet podpisů a je předmětem jednání.
Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji
posl. dr. Noskovi.
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Poněvadž v žádném jiném směru návrhy pozměňovací činěny nebyly, je mi jako referentovi ústavního výboru se vysloviti jedině o pozměňovacím návrhu pana posl. dr. Bartoška a spol. V tom směru dovoluji si upozorniti na jednu věc. O tom, které osoby spadají pod ustanovení příslušného paragrafu, a o tom, které osoby mají býti považovány za členy bývalé rakousko-uherské panovnické rodiny, které mají býti považovány za členy bývalých panovnických rodin německých, jest povoláno rozhodovati naše ministerstvo vnitra a každému, jenž by se cítil poškozen příslušným rozhodnutím, jest dána právní možnost přezkoumat onen výrok žalobou u instance soudní, nezávislé, nejvyššího správního soudu.
Tu si dovolím upozorniti, jestliže
všeobecně říkáme v textu zákona "i jiných osob bývalé panovnické
rodiny rakouskouherské," kdybychom k tomu připojili podle
návrhu p. dr. Bartoška "zejména též (majetek) bývalého
následníka trůnu Františka Ferdinanda Este a jeho potomků",
znamená to, že sněmovna, nemajíc z povahy své samotné ani technické,
ani právní možnosti přezkoumat podmínky resp. jeho příslušnost
k bývalé panovnické rodině, zejména pokud se týká jeho potomků,
dává pro tyto osobnosti výjimečné ustanovení, dává jim méně příznivé
podmínky než všem ostatním, poněvadž každý jiný může dát toto
své příslušenství přezkoumat instancí správní i soudní, kdežto
zde by se to bez této možnosti výjimečným ustanovením proti určitým
osobám dostalo do zákona samotného. Z toho důvodu nepřipojuji
se k pozměňovacímu návrhu p. dr. Bartoška.
Předseda: Uděluji
závěrečné slovo panu zpravodaji posl. dr. Mazancovi.
Zpravodaj posl. dr. Mazanec: Vážená sněmovno, k návrhu zde podanému p. posl. dr. Bartoškem a soudr. prohlašuji tolik: Jako zpravodaj právního výboru jsem toho názoru, že návrh tento jest bezpředmětný, a to proto, že, jak podotkl už p. referent ústavního výboru, má rozhodovat o tom, kdo jest členem panovnické rodiny, ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem zahraničním. Nerad bych, abychom něco anticipovali a jaksi nedávali možnost ministerstvu vnitra a zahraničí, aby z důvodů, které uzná za správné, potom rozhodlo o těchto otázkách. Já také z toho důvodu, že ministerstvo zahraniční již na dotaz v právním výboru učiněný, svým zástupcem prohlásilo, že považuje otázku tuto za rozřešenou, že jest totiž toho mínění, že ustanovení návrhu zákona vztahuje se vedle ostatních členů bývalé panovnické rodiny rakousko-uherské také na členy rodiny bývalého následníka trůnu, na osobu následníka trůnu i na jeho potomky, myslím, že není obavy, že ministerstvo zahraniční v té věci zaujme snad stanovisko, které by nebylo vhod anebo po chuti právě panu navrhovateli.
Ale přece, poněvadž jsem narazil na jisté momenty jak vnitřní tak zahraniční, které by snad dnes ještě nemohly přesně určovat rozhodnutí tohoto ministerstva, rozhodnutí min. vnitra a naší vlády, bych nerad, aby sněmovna rozhodovala sama nyní v této chvíli, kdy nemá možnosti otázku celou důkladně projednat. Nezapírejme si, že otázka ta není jen otázkou vnitřní naší, není otázkou, o které bychom my zákonodárně mohli zde rozhodovat, nýbrž že jest to věc, která bude spoluurčována také momenty jinými. (Posl. Dubický: My jsme pány situace doma v této věci!) Nerad bych tedy, abychom zde zbytečně působili obtíže, nebo situaci, která by byla pro ministerstvo zahraniční potom komplikovaná a těžko přijatelná. (Posl. Dubický: Pan ministr dr. Beneš se musí napřed vysloviti!) Pan ministr dr. Beneš se vysloví, pan ministr dr. Beneš chce také o této věci právě promluviti, a proto myslím, že by bylo záhodno rozhodovati teprve, až se vysloví také pan ministr zahraniční o této věci.
Byla zde učiněna námitka, že náš stát je suverenní. Jistě plně, ale my přece jsme vázáni smlouvami zahraničními, jsme vázáni mírovými smlouvami a nemůžeme v každém ohledu rozhodovati naprosto svobodně. Ostatně pan ministr zahraničních záležitostí jest zde.
Já končím svůj krátký výklad tím,
že vyslovuji se proti návrhu pana posl. dr. Bartoška.
Předseda: K
slovu se přihlásil pan ministr zahraničních záležitostí dr. Beneš.
Ministr dr. Beneš: To je
omyl.
Předseda: Bylo
mi oznámeno, že pan ministr dr. Beneš si přeje slova.
Ministr dr. Beneš: Ne,
to je omyl.
Předseda: Není tomu tak, budeme tedy hlasovati. Prosím pány a paní poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se. - Posl. Aster: Kde jsou komunisté, jde přece o Habsburky!) Prosím o klid.
Míním dáti hlasovati tímto způsobem:
O §§ 1 a 2, o úvodní větě a čís. 1 a 2 § 3 budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Nato budeme hlasovat o dodatku k čís. 2 § 3, jak to navrhuje p. posl. dr. Bartošek.
Nato o zbytku § 3 a o §§ 4 až 11 incl., o nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové.
Jest snad nějaká námitka proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyla.)
Není jí, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí s §§ 1 a 2, jakož i s úvodní větou a čís. 1 a 2 paragrafu 3 podle zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se. Posl. Pik: Vyvlastňujeme Habsburky a komunisté zde nejsou!) Prosím o klid.
To je většina, §§ 1 a 2, jakož i věta úvodní a čís. 1 a 2 § 3 jsou podle zprávy výborové schváleny.
Teď jest nám hlasovat o dodatku
čís. 2, § 3 navrženém p. posl. dr. Bartoškem. Žádám, aby
byl přečten.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Navrhujeme, aby v § 3, čís. 2 projednávané osnovy za slova
"jiných osob bývalé panovnické rodiny Rakousko-uherské"
byl připojen ještě tento dodatek: "zejména též bývalého následníka
trůnu Františka Ferdinanda Este a jeho potomků".
Předseda: Kdo s tímto dodatkem navrženým posl. dr. Bartoškem k č. 2, § 3 souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, také dodatek jest schválen.
Jest nám teď hlasovati o zbytku § 3, na to o §§ 4 až 11 inclusive, o nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, jsou přijaty.
Tím přijata byla osnova ve čtení prvém.
(Posl. Myslivec: Kdy se vyvlastní majetek židů, prosím vás? Ty necháváte na pokoji! Ten je vám posvátný, židovský majetek! Veselost!)
Prosím o klid.
Tím jest vyřízen odstavec 10. denního pořadu. Druhé čtení dám na denní pořad příští schůze.
Přikročíme k 11. odstavci denního
pořadu, jímž jest
11. zpráva výboru ústavního o návrhu (tisk 222) posl. dr. Kramáře, dr. Lukavského, dr. Rašína a spol. na vydání zákona o zřízení úsporné a vyšetřovací komise parlamentní (tisk 2824.).
Zpravodajem jest pan posl. dr.
Matoušek. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Vážené národní shromáždění!
Finanční a hospodářské obtíže státu - které ostatně jeví se skoro u všech států, jež prošly strašlivou katastrofou válečnou nutí nás, abychom hledali rovnováhu ve financích státu nejen zvyšováním příjmů, nýbrž pokud možno největšími úsporami v celé administrativě. I v bohatších zemích, než jsme my, přistupují k tomu, aby provedli co největší úspory ve státní správě. Tak v Anglii na návrh plukovníka Gibbse zřizuje se 18členný výbor pro šetření státními financemi; výbor má kontrolovati vládní opatření a předkládati sněmovně doklady o stavu státních financí.
Ve Francii uvažují též o úsporách a vyšel už návrh, aby počet ministerstev byl redukován na 7.
Také u nás bylo již za starého revolučního Národního shromáždění mnoho uvažováno o tom, že je náš neutěšený finanční stav způsobován mimo jiné také nedostatečnou hospodárností v jednotlivých ministerstvech, ústřednách i jiných ústavech, úřadech a podnicích státních.
Tyto stížnosti se množí i ve veřejnosti mezi občanstvem a jsouce podporovány stále klesající valutou, rostoucími deficity rozpočtu a stoupajícím zadlužováním státu, nabývají hrozivého významu pro udržení nutného státního pořádku a pocitu bezpečnosti státního občanstva, znepokojovaného obavami o budoucnost samostatného státu.
Z tohoto neutěšeného stavu vznikly již ve starém revolučním Národním shromáždění návrhy na zřízení zvláštních parlamentních kontrolních komisí. Tak byl podán návrh p. posl. Šrámka, dr. Hrubana, dr. Dolanského a druhů na zřízení zvláštní kontrolní komise, návrh posl. Jiráska a druhů, a v této sněmovně podal návrh na zřízení úsporné vyšetřovací komise posl. dr. Kramář, dr. Lukavský a dr. Rašín.
Poslední návrh byl podkladem jednání ústavního výboru a výsledkem jednání je osnova zákona, kterou ústavní výbor doporučuje poslanecké sněmovně ke přijetí.
Ústavní výbor jednomyslně usnesl se na potřebě úsporné komise. Při tom vycházel ústavní výbor z této úvahy: Válkou jsme zchudli, výrobnost poklesla, nevyděláváme tolik jako před válkou všechno to nás nutí, abychom užívali zcela jiných měřítek na výdaje v administrativě a ve správě státní, než jak bylo před válkou. Vedle toho naše správa státní trpí tím, že jsme přejali celou administrativu mechanicky ze starého Rakouska a jen jsme doplnili vrchní stavbu její posledními instancemi administrativy a soudnictví. Není proto divu, že v organismu státním najdeme leckde překrvení, co zatím jiné části trpí nedokrevností úředního aparátu. Když k tomu připočteme přepolitisování našeho státního života a mravní úhony, jež s sebou přinesla válka, vidíme, že úspory ve státní správě naší musí být jednou z hlavních složek naší hospodářské a finanční konsolidace.
Vedle toho má snaha po úsporách i vážný mravní význam. Ukládáme-li našemu poplatnictvu jistě těžká a tíživá břemena, musíme též ukázati, že chceme s vybranými penězi skutečně pečlivě a svědomitě hospodařit. Pozvedneme jistě berní morálku, jestli ukážeme, že chceme zjednávat rovnováhy ve financích státních nejen na stránce "má dáti", nýbrž též na stránce "dal". Je to proto velmi rozumný zákonodárný doprovod k tak zv. finančnímu plánu, když s tímto finančním plánem, kterým nově zvyšujeme břemena našeho poplatnictva, usnášíme se na zvláštní úsporné komisi.
Není pochyby o tom, že takový úkol, zavésti do státní správy co největší šetrnost, náleží provésti především a snad jedině zákonodárnému orgánu našeho státu, Národnímu shromáždění, které ovšem musí k tomu zvoliti také mimořádné prostředky a vybaviti ty, které pověří provedením úkolu tak nesnadného a nejvýš důležitého, přiměřenou zvláštní mocí.
Úsporná komise po provedených šetřeních sděluje usnesení svá ve formě podnětů a návrhů příslušným správním orgánům, a nestane-li se náprava, podává pak zprávu sněmovnám.
Při svém šetření musí úsporná komise učiniti usnesení a navrhnouti dotčenému úřadu, event. sněmovně, aby opatření moci výkonné finančního nákladu vyžadující bylo zastaveno, změněno, jmenovitě věcný náklad na různé instituce jinak rozvržen, stav zaměstnanectva v jednotlivých oborech změněn nebo jinak upraven, aby na provinilé orgány bylo učiněno trestní oznámení nebo zavedeno disciplinární řízení atd.
To jsou cesty, kterými úsporná komise, nadaná iniciativní mocí, může pro stát a jeho hospodářskou i finanční konsolidaci vykonat zrovna tolik, ne-li víc, než pečlivá finanční správa svým plánem finančním.
Všechny tyto úvahy vedly ústavní
výbor k usnesení, kterým předkládá sněmovně poslanců ke přijetí
tuto osnovu zákona. (Výborně!)
Předseda (zvoní):
Ke slovu není nikdo
přihlášen, debata tudíž odpadá. Žádám, aby byl přečten návrh,
který k tomuto odstavci byl podán.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte): Resoluční návrh posl. Šamalíka a soudr.:
"Vládě republiky se ukládá,
aby vzhledem k rychlému a úspornému provedení likvidace ústředen
Státních obchodních podniků, zejména státního obilního ústavu,
zřídila zvláštní likvidační komisi sestávající z kvalifikovaných
úředníků z ministerstva financí, zásobování, obchodu, kontrolního
úřadu a finanční prokuratury, jež by se členy úsporné komise parlamentní
likvidaci tuto prováděla."