Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Pik (pokračuje):
Bylo-li zde po věděno, že chce řečník komunistické strany,
aby armáda, jak to vyjádřil, byla "naše", tedy komunistická,
my pravíme toto: Chceme, aby obrana Československé republiky byla
demokratickou. Chceme, aby byla k ochraně svobody a tohoto státu,
chceme, aby byla strážcem demokracie a strážcem proti reakci.
V tomto směru také voláme: Chceme, ... (Hluk a různé výkřiky.).
Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Pik (pokračuje):
Chceme, aby tato armáda byla naše, aby byla armádou demokracie
a armádou pokroku. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní):
Slovo dále má pan posl.
Petrovický.
Posl. Petrovický: Slavná
sněmovno! Vládní návrh zákona, kterým se povoluje úvěr k rozšíření
prvé části augmentačních oděvů a výstroje pro mužstvo, sleduje
vyzbrojení naší mladé armády všemi potřebami, které jsou nutny
pro každou moderní armádu. (Hluk.)
Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Petrovický (pokračuje): Nebudu se zabývati nutností tohoto vyzbrojení, ale ukáži na to, že právě ono bude vyžadovati velikého vydání, když samotná důvodová zpráva naznačuje, že vyžaduje celkem částky 322 milionů korun.
Jest samozřejmo, že vydáním tímto bude zatíženo poplatnictvo a z toho zajisté i živnostenský stav, který na druhé straně vyžaduje také toho, aby správa vojenská při zadávání dodávek zejména pro vojsko vzala naň náležitý zřetel. S potěšením musím konstatovati, že právě v důvodové zprávě jest ukázáno na to, že na prvním místě vojenská správa bude hleděti a bráti zřetel na naše tuzemské firmy, na maloživnostenská a dělnická družstva. Až dodnes, slavná sněmovno, nemohli bychom říci, že vojenská správa po této stránce vůči poplatnictvu a zejména živnostnictvu skutečně konala svoji povinnost, poněvadž jsou zde velké stížnosti právě po této stránce, a to předně stížnosti na to, že rozdělování vojenských dodávek potud, pokud se skutečně dostává maloživnostenským a dělnickým družstvům, není stejné, není úměrné a často se stává, že způsobem jaksi stranickým jest některé družstvo před druhým dodávkami obšťastňováno. A další stížností živnostnictva jest, že dodávky se dějí od vojenské správy z druhé ruky. Konečně jest také stížnost na to, že ne ve všech listech jsou různé dodávky státní a zejména vojenské oferovány, že nejsou oznamovány, což bylo svého času konstatováno u určitých dodávek vojenských, a s této strany rovněž živnostnictvo má velkou stížnost, pokud se tyče uveřejňování vojenských dodávek. Konečně si velmi stěžovalo na vojenskou správu, že ve svých dílnách tu a tam po republice zaměstnává také příslušníky různých odborů živnostenských ne snad pro potřeby veřejné, nýbrž také pro soukromé, jako jsme měli svého času stížnost odborné organisace kolářské na dílny vojenské v Zábrdovicích u Brna, kde hotovily se celé vozy. Vozy odebírala Agrární banka a prodávala je soukromníkům, takže živnost kolářská byla poškozována. Po této stránce doufám, že sněmovna bude hleděti dostáti slibu, který je ve zprávě, že bude se hleděti na tuzemské firmy, na maloživnostnická a dělnická družstva, a následkem toho naše strana podala resoluční návrh, který jsem předložil kanceláři sněmovní, že vláda se vyzývá, aby při zadávání všech dodávek státních a specielně vojenských se vždy pamatovalo na živnostnictvo na základě svého času sněmovnou již přijaté zprávy o zadávání státních dodávek.
Konečně vláda se vyzývá, aby se dodávky děly cestou přímou, a ne z druhé ruky.
Prosím slavnou sněmovnu, aby resoluční
návrh schválila. (Výborně! Potlesk.)
Předseda: Slovo
dále má pan kol. dr. Patejdl.
Posl. dr. Patejdl: Slavná sněmovno! Předlohou zákona má býti povolen úvěr pro ošacení a výstroj našeho vojska. Zdálo by se logickým důsledkem, když tato sněmovna v březnu 1920 odhlasovala si zákon branný, podle kterého byl stanoven počet naší branné moci, že musí přirozeně pečovati o to, aby naše branná moc měla všecko, čeho pro svoji existenci potřebuje, a nemusím snad dlouho vykládat, že armáda, že každé vojsko, má-li býti vojskem, musí mít náležitou výstroj, musí býti ošaceno, musí býti oděno. Úkol armády záleží v tom, že má býti strážcem svobody, že má býti ochráncem státu především proti nepříteli zevnímu. Proto každý, kdo stojí na půdě tohoto státu, komu záleží na zachování naší svobody, přirozeně bude se snažiti, aby pro naší armádu opatřil, čeho potřebuje. A jestliže v této věci se hledají důvody se strany řečníků proti, jestliže se snášejí důvody, proč ta neb ona strana nemůže pro tento zákon hlasovat, musím říci, že tito pánové neuznávají a nechtějí uznat tohoto státu, a hlasujíce proti armádě a proti jejímu zaopatření, jdou vlastně proti existenci státu. Jeden z pánů řečníků řekl to otevřeně. On řekl: "Ano, my bychom byli pro armádu, ale jen tenkráte, jestliže to bude armáda naše, armáda rudá. Jinak prohlašujeme, že půjdeme do této armády a budeme ji rozvracet vším možným způsobem."
Vážení přátelé! Nám tím nebylo řečeno nic nového. To je ohlášení taktiky, kterou začali bolševici při zhroucení Ruska. Jejich činnost začala tím, že rozvrátili ruskou armádu na frontě, slibovali všecky možné výhody a prohlašovali, že v rudé armádě bude vládnout princip volitelných důstojníků. Přihlédněme nyní, v jakém stavu je armáda ruská, jak tomu, co bylo slíbeno, se dostálo! Chci jenom říci, kdo stojí v čele tak zvané obrany v Rusku. To jsou bývalí carští generálové: Parskij, Lecickij, Klembovskij, Evert, Čeremysl, Verchovskij, Radkievič a Gutor. Inspektorem pěchoty jest Gutor, inspektorem jízdy generál Lečickij. Armáda v Rusku ještě dnes, prosím, činí tři miliony mužů. (Hlas: To není militarismus?) Ruská armáda slouží určité skupině lidí, diktatuře menšiny proti ostatnímu obyvatelstvu. Kdybychom to vedli do důsledků a uvažovali o tom, jak by asi rudá armáda podle této analogie u nás vypadala, přišli bychom důsledně k tomuto: V Rusku dospěli k tomu, že vzali staré carské generály, u nás vzhledem k minulosti, jak pan kol. Pik výstižně se zmínil, vzhledem k blízkosti Boroevičově a těch generálů, by vypadala tak, že by byl v jejím čele Boroevič, Böhm-Ermolli atd. (Posl. Zeminová: Svůj k svému!)
Nám musí záležet na tom, aby armáda naše měla vše, čeho potřebuje, ale nám nemůže býti lhostejno, aby zadávání všech prací se snad vymykalo kontrole parlamentární. A poněvadž na tom stranám socialistickým záleží, podaly resoluci, ve které se domáhají, aby byla zvolena 24členná parlamentní komise za účelem kontroly vojenských dodávek a hospodářství. Zde chceme míti záruku, že dodávky, které se budou činiti pro vojsko, budou zadávány zejména těm, kteří nejvíce se stanoviska sociálního zadávek potřebují, a že se zde bude šetřiti.
Chceme míti záruku, ale s druhé strany chceme také armádu, jakou dnes je naše, a to celého národa, celého státu, aby byla opatřena vším, čeho potřebuje. Byla zde zejména řečníkem p. posl. Hakenem učiněna výtka straně, jménem které mluvím, že byla za Rakouska antimilitaristickou a nyní že jest militaristickou. Vyvozuje to prostě tak, že důvodem byl dřívější nacionalismus strany. Myslím, že nemusím dlouho vyvraceti vývody p. řečníka, chci mu jen ukázati na to, že strana národně-sociální, nyní československá strana socialistická, byla za Rakouska proto antimilitaristickou, že nemohla býti pro tehdejší monarchii, v jejíž čele stála degenerovaná dynastie, a která prováděla diktaturu menšiny národů nad většinou národů. A poněvadž rakouskouherská armáda byla vlastně uskutečněním této diktatury, byli jsme proti této armádě. Při tom toto stanovisko antimilitaristické nebylo jen teoretické, nýbrž jevilo se v tom, že sta a sta našich lidí pro to zkoušelo, že mnozí byli popraveni. Toto stanovisko antimilitaristické vyjádřila strana roku 1912, když prováděla obstrukci proti zákonu o válečných úkonech, kterým byla prodloužena doba povinnosti vojenské do padesáti let.
Při tom chci připomenouti, že byl to právě zase hodně blízký kolega Hakenův, p. dr. Šmeral, který pro zákon hlasoval. Situace se ovšem změnila převratem. Úkolem veškeré naší revoluce zahraniční a odporu národa ve vlasti bylo dosáhnouti znovuzřízení československého státu. Dosáhli-li jsme znovuzřízení, jest přirozeno, že nám na něm záleží, a byl to jen přirozený vývin strany, jestliže po porážce Rakouska se stala stranou výlučně a eminentně státní. A z toho důvodu a tím odpovídám p. řečníku: proto tato strana, nešetříc obětí, nešetříc na popularitě, věnuje tomuto státu všechno, čeho k udržení své existence potřebuje. (Výkřik. My vydržujeme armádu ve prospěch francouzské buržoasie!) Kdo sleduje naši zahraniční politiku od samého začátku, musí přiznati, že ti, kteří stojí v čele tohoto státu, učinili všechno, abychom se vyhnuli jakémukoliv válečnému dobrodružství, zejména stanovisko naše oproti tehdy hlásané intervenci ruské bylo náramně jasné, a proto vyslovuji skutečný podiv nad tím, jestliže se mi volá z lavic komunistických, že naše armáda jest ve službách buržoasie francouzské. Právě stanovisko oproti Rusku svědčí o tom, že naše zahraniční politika šla zde svým vlastním vyhraněným směrem.
Někteří páni řečníci, jak se strany komunistické, tak se strany německé, vytýkali naší armádě militarismus, zejména jeden z pánů řečníků uvedl, jak přílišná je síla naší armády, uvedl číslo 150.000 a srovnává to s armádou německou, která čítá 110.000 mužů. Velevážení pánové! Tento pan řečník zapomněl říci, zdali Německo snížilo tento počet dobrovolně, nebo bylo-li třeba hodně prostředků donucovacích, než k tomu došlo. (Výkřik: A kolik jich chodí v civilu!)
A také, pánové, zapomněl dodati, že existují v Německu tajné organisace Orgeschů, a že fakticky armáda v Německu činí daleko více, než se zde uvádí na papíře.
Kdo stojí na stanovisku státu, kdo stojí na stanovisku nutnosti organisace státní, kdo vidí nebezpečí, které státu doposud se všech stran hrozí, musí přiznati, že nemůžeme prostě státi zde, abychom se stali obětí ať již té nebo oné reakce. To je přirozeným, řekl bych, pudem sebezachování, že chceme a máme zájem na tom, abychom byli připraveni pro všechna nebezpečí. A kdo mluví proti tomu, kdo odpírá zaopatření našeho vojska, přirozeně oslabuje, nebo má tendenci seslabiti stát.
My, jak jsem se zmínil, máme nejvyšší zájem na existenci státu a proto budeme hlasovati pro předlohu.
Byla zde zmínka také o přechodu k milici. Ano, i tato ustanovení branného zákona zajisté budou provedena. Ale, pánové, dnes, kdy den co den slyšíme zprávy o chystaném útoku z Maďarska, kdy den co den slyšíme zprávy o nastolení Habsburků, kdy víme, že v Maďarsku ještě neodzbrojili, že Maďarsko má daleko značnější počet vojska, než je dovoleno, není prostě možno přejíti k tomuto systému. Německé strany vytýkají, že v našem vojsku vládne militarismus, že vojsku odpírají se nejnutnější potřeby kulturní. Nevím, odkud pan řečník získal si informace, které zde citoval o knihách, které jsou vojsku dávány k disposici, ale myslím, že zde jde jen o hledání určitého případu, aby se ho mohlo využitkovat. Chci říci jen pánům s německé strany toto: úkolem a nejlepším úmyslem naším jest vybudovat armádu demokratickou, armádu, jejíž každý příslušník má možnost nejen získat výcvik vojenský, nýbrž i zvláště vzdělání, aby výcvik byl mu zároveň školou. Není-li tomu ještě tak, nezapomínejte, pánové, že převzali jsme hodně mnoho rakouských důstojníků, hodně mnoho těch, kteří jsou dosti blízcí vám, a že se zde nedají dělat zázraky, zejména při způsobu myšlení těchto pánů. Nedá se všecko převrátiti okamžitě, třeba sledovat tendenci, která zde je.
Chci tedy skončiti a uvésti: Kdo
má na mysli existenci státu, kdo má na mysli zachování jeho svobody,
kdo má na mysli zabezpečení demokratického vývoje, přirozeně bude
hlasovati pro předlohu. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Debata jest skončena.
Uděluji závěrečné slovo p. zpravodaji
posl. Bradáčovi.
Zpravodaj posl. Bradáč: Jelikož čas již pokročil a páni řečníci dbali, aby vyčerpali svoje řečnické termíny, budu velice stručný a krátký. Mohu říci jen jedno kolegovi Taubovi, který zde vytýkal, že to je militarismus a že stále a stále chceme zdůrazňovati a zaváděti militarismus. Pravý opak je pravda a dostatečně mu odpověděli kolegové, kteří řekli, že je naší povinností, abychom se starali o bezpečnost státu a tím také o bezpečnost obyvatel státu, jimiž jsou přirozeně i kolegové němečtí. Váženému p. kol. Hakenovi, který tak vřele ujímal se rudé armády ruské, který právě - a to zde zdůrazňuji - odpíral československé armádě všechno, mohu odpověděti, že si jistě nepřejeme nepřátelství se žádnou politickou stranou a nechceme užívati nikde své vojenské moci proti těm, kteří pokojně svému státu dají, co státu patří.
Kdybychom dále rozbírali všechny ony motivy, které jsme zde slyšeli, došli bychom k strašlivým závěrům a jistě by i kolegové, kteří dnes stojí tak příkře proti československé armádě, museli zrevidovati a zlikvidovati poměr svůj k ní.
Nemám, co bych jiného připomenul,
a připojuji se k resolucím, které byly podány až na resoluci posl.
dr. Kafky.
Předseda (zvoní):
Než udělím slovo druhému
panu zpravodaji, sděluji, že resoluce p. posl. Petrovického
a resoluce p. posl. Netolického, jež byly oběma pp. řečníky
přečteny, mají dostatečný počet podpisů a jsou předmětem jednání.
Žádám jenom ještě, aby byla přečtena resoluce posl. dr. Kafky.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
Resoluční návrh posl. dr. Kafky a druhů:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
"Vláda se vyzývá:
1. aby co nejdůrazněji podporovala mezinárodní snahy směřující k omezení zbrojení,
2. aby nepokračovala v militaristické a nedemokratické politice tajných vojenských konvencí,
3. aby neprodleně připravila co nejrychlejší přechod v miliční systém stanovený branným zákonem, aby takovéto vládní návrhy předložila sněmovně nejpozději v nejbližším podzimním zasedání,
4. aby neprodleně zahájila diplomatické
jednání o smluvním neutralisování československého státu."
Předseda: Také tento resoluční návrh nese dostatečný počet podpisů a je předmětem jednání.
Uděluji závěrečné slovo druhému
zpravodaji, panu posl. Hrizbylovi.
Zpravodaj posl. Hrizbyl: Slavná sněmovno! Dovolte, abych některé věci, které zde přednesli jednotliví referenti, buď poopravil, event. zdůraznil. Především pan kol. Netolický dovolává se, aby Technologické museum mělo vlastní oddělení pro veškeré pomůcky, ať již tedy různých kreseb, návrhů, námětů, ať poučení pro různé druhy výroby státních vojenských potřeb. Jest zcela správné a snad stačí, že pan kolega dovolává se, aby přišlo k realisování jeho návrhu.
Pan kol. Najman si stěžoval, že v Liptovském Sv. Mikuláši byly odvedeny boty, a že nebyla smluvní cena 200 K za pár vyplacena. K tomu podávám vysvětlení, že jest potřebí, aby zákon augmentační došel dnešního dne schválení, aby zbytek obnosu byl vyplacen.
Pokud se týče projevu pana posl. Petrovického, ten mne nejvíce zajímá. Pravil, že jsou vojenské dodávky zadávány z druhé ruky. Projev p. kol. Petrovického velmi důrazně podtrhuji a žádám, aby si ho páni vojenští zástupci všimli, aby takové věci se neopakovaly.
Jinak se připojuji ke všem resolucím
mimo resoluci p. posl. dr. Kafky a soudr., která byla přečtena
před chvílí.
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Míním dáti hlasovati tímto způsobem: Zákon sám má pouze 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovací návrhy nebyly k tomu přičiněny, dal bych tedy hlasovati o celé osnově zákona najednou. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí se zněním zákona, §§ 1 až 3 inclusive, nadpisem a úvodní formulí, jak jsou obsaženy ve zprávě výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Zákon je schválen ve znění zprávy výborové v prvém čtení.
Zbývá nám rozhodnouti o resolucích.
Žádám, aby příslušné resoluce byly přečteny, aby věděli páni poslanci,
o čem hlasují.
Zástupce sněm. tajem. Nebuška (čte):
Resoluční návrh posl. Petrovického a soudr. ke zprávě výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2009), kterým se povoluje úvěr pro pořízení první části augmentační zásoby oděvu a výstroje pro mužstvo (tisk 2448).
"Vláda se vyzývá, aby při zadávání všech dodávek státních i specielně vojenských bylo pamatováno vždy na živnostnictvo na základě svého času již přijaté zprávy sněmovnou o zadávání státních dodávek.
Konečně vláda se vyzývá, aby tyto
dodávky děly se cestou přímou a ne prostřednictvím druhé ruky."
Předseda: Kdo souhlasí s touto resolucí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, resoluce tato je schválena.
Prosím o přečtení druhé resoluce.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Resoluční návrh posl. dr. Kafky a druhů:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
"Vláda se vyzývá:
1. aby co nejdůrazněji podporovala mezinárodní snahy směřující k omezení zbrojení,
2. aby nepokračovala v militaristické a nedemokratické politice tajných vojenských konvencí,
3. aby neprodleně připravila co nejrychleji přechod v miliční systém stanoveny branným zákonem, aby takovéto vládní návrhy předložila sněmovně nejpozději v nejbližším podzimním zasedání,
4. aby neprodleně zahájila diplomatické
jednání o smluvním neutralisování československého státu."
Předseda: Kdo souhlasí s resolucí právě přečtenou, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je menšina. Resoluce tato jest zamítnuta.
Žádám o přečtení další resoluce.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Resoluce poslance Netolického, Hrizbyla a spol. v záležitosti obsazení ředitelského místa Technologického musea v Praze.
"Vzhledem k tísni hospodářské
a nezaměstnanosti ucházejí se živnostenská a dělnická družstva
o státní dodávky. Z družstev těchto je mnoho takových, která poprvé
dodávku podobnou pracují. K tomu nemají ani vzorů, ani předloh
a nedostanou jich ani od ústavů v podmínkách uvedených jako ku
př. od vojenského oděvního skladiště v Brně. Tím se vysvětlují
mnohé nedostatky, třeba i podřadného rázu, odvedených výrobků.
Tyto nedostatky odstraniti by mohlo Technologické museum v Praze,
kdyby plně vykonávalo své poslání. To se nyní neděje. Zajisté
jen proto, že tento ústav, který má sloužiti živnostenstvu a dělnictvu
v intencích zvelebovacích, jest po té stránce veden nedostatečně.
Žádáme proto, aby v době co možná nejkratší místo ředitele Technologického
musea v Praze bylo obsazeno zkušeným, vzdělaným a potřeb jmenovaných
stavů znalým odborníkem."
Předseda: Kde souhlasí s tímto resolučním návrhem, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Také tento resoluční návrh jest schválen.
Zbývá nám vyříditi dva resoluční návrhy, přijaté ve výboru branném, jež jednak se týkají dodržování dělnických mezd nařízených pro vojenské konfekce, a druhý se týká zřízení 24členné parlamentární kontrolní komise.
Nebude-li námitek, dám hlasovati o obou resolucích najednou. (Námitek nebylo.)
Námitek není. Kdo s oběma resolucemi přijatými výborem branným souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, obě tyto resoluce jsou schváleny.
Teď, poněvadž pilné projednání této předlohy bylo usneseno ve schůzi 68. dne 31. května t. r., dám provésti ihned druhé čtení.
Přejí si páni zpravodajové snad
nějakých korektur?
Zpravodaj posl. Bradáč: Nikoli.
Předseda:
Druhý pan referent?
Zpravodaj posl. Hrizbyl: Nikoli.
Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona tak, jak byla přijata právě v prvním čtení, také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, zákon jest schválen také ve druhém čtení, a tím jest vyřízen odstavec 9. denního pořadu dnešní schůze.
Teď máme vyříditi hlasování o odstavcích denního pořadu, jež bylo odloženo pro nedostatečnou presenci. Bylo to hlasování o odstavcích 3. až 8. incl. denního pořadu dnešní schůze.
Budeme tedy nejprve hlasovati
o
3. zprávě výboru rozpočtového a státně-zřízeneckého o vládním návrhu zákona (tisk 2223) na poskytnutí státní zápůjčky Zástavnímu a půjčovnímu úřadu v Praze (tisk 2596).
Zpravodajem je pan posl. dr. Srdínko a pan posl. dr. Hnídek. Prosím, aby se odebrali na řečniště. (Děje se.)
O osnově tohoto zákona, který čítá pouze 6 paragrafů - pozměňovací návrh podán nebyl míním také dát hlasovati najednou.
Námitek proti tomu není? (Nebylo.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona na poskytnutí státní zápůjčky Zástavnímu a půjčovnímu úřadu v Praze tak, jak je obsažena ve zprávě výborové, s jejími šesti paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon jest schválen ve čtení prvém.
Druhé čtení dám na denní pořad příští schůze.
Teď máme vyříditi hlasování o
odstavci 4., totiž o
4. zprávě výboru kulturního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2361), kterýmž se zřizuje "Nadání Arnošta Denise" (tisk 2714).
Zpravodajem je za oba výbory pan posl. dr. Srdínko.
Také k této osnově zákona nebyl podán pozměňovací návrh, osnova čítá pouze 5 paragrafů, dal bych tedy o ní hlasovati najednou v celku. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Námitek není. Kdo souhlasí tedy s celou osnovou zákona, kterým se zřizuje "Nadání Arnošta Denise", s jejími pěti paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, jak je obsažena ve zprávě výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Tím je zákon schválen v prvém čtení a zbývá nám ještě vyříditi resoluci výboru rozpočtového, jež je obsazena v tištěné zprávě a které tedy netřeba čísti.
Kdo souhlasí tedy s tímto resolučním návrhem, usneseným a schváleným již ve výboru rozpočtovém a obsazeným v tištěné zprávě, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Také tento resoluční návrh jest schválen.
Tím je zákon vyřízen v prvém čtení a druhé čtení dám na denní pořad příští schůze.
Teď máme ještě vyříditi hlasování
o odstavci 5. denního pořadu dnešního,
5. zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1201), jímž se mění některá ustanovení uherských zákonných článků o daních z příjmu (dôchodkové) (tisk 2797).
Zpravodajem je pan posl. Jan Černý.
Zákon má pouze 5 článků, nadpis a úvodní formuli.
Pozměňovací návrhy přičiněny nebyly, dal bych také o tomto zákonu hlasovati najednou. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Námitek není. Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, s jejími 5 články,
nadpisem a úvodní formulí, jak je obsažena ve zprávě výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, tím zákon také jest schválen v prvém čtení. Resoluce tu není.
Druhé čtení dám na denní pořad příští schůze.
Dále máme vyříditi hlasování o
6. odstavci, to jest
6. zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona o válečných přirážkách k přímým daním s výjimkou daně z příjmu na rok 1921 mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus (tisk 2815).
Zpravodajem jest pan posl. Rudolf Chalupa.
Také tato zákonná osnova má pouze 5 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.
Poněvadž mne nedošly pozměňovací návrhy, dám o ní hlasovati najednou. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Námitek není. Kdo tedy souhlasí se zněním zákona o válečných přirážkách k přímým daním s výjimkou daně z příjmu za rok 1921 mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus, s jeho nadpisem a úvodní formulí, jak je obsažena ve zprávě výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Také tento zákon jest schválen ve čtení prvém a čtení druhé dám rovněž na denní pořad schůze příští.
Nyní ještě vyřídíme hlasování
o odstavci