Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda (zvoní): Přikročíme k rozpravě. Než udělím slovo prvnímu řečníku, navrhuji, aby řečnická lhůta stanovena byla na 30 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek proti tomu není. Návrh můj je přijat.

Slovo má pan posl. Hackenberg.

Posl. Hackenberg (německy): Dámy a pánové! Pochopíte, že musíme užíti první příležitosti, která se nám po prohlášení ministerského předsedy, jež jsme před chvílí vyslechli, naskytuje, (Výkřiky. - Posl. Hillebrand [německy: Musili býti nejprve mrtví, než se ministerský předseda rozhodl mluviti! - Hluk na levici.) k tomu, abychom pronesli několik slov k tomuto prohlášení ministerského předsedy. Chci předeslati, že jsem se přihlásil k slovu, jak se samo sebou rozumí, nejen proto, abych zaujal stanovisko k vývodům ministerského předsedy, nýbrž samozřejmě i za tím účelem, abych mluvil k právě projednávanému předmětu. Avšak pochopíte zajisté, že nemůžeme opomenouti, abychom v tomto okamžiku vyjádřili, co považujeme za nutné říci, když nám byla sněmovním usnesením odňata možnost mluviti o prohlášení ministerského předsedy v řádné debatě podle jednacího řádu. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)

Dříve než se budu zabývati prohlášením ministerského předsedy, chci krátce předeslati, že jest samozřejmě naší povinností, vysloviti nejhlubší soustrast politování hodným obětem, které v Ústí n. Lab. ztratily život nebo byly raněny, a jejich příslušníkům (Souhlas na levici.) a že předpokládáme, že vláda splní svoji povinnost a postará se dostatečnou měrou o nevinné oběti. (Výkřiky.) V prohlášení ministerského předsedy pohřešujeme obzvláště tohoto ujištění, očekáváme však, že vláda tuto svoji povinnost splní.

Ministerský předseda opomenul při projednávání politování hodných událostí v Ústí n. L. zmíniti se také několika slovy o podobných událostech v Postoloprtech. (Souhlas na levici.) Jest nutno tento nedostatek v prohlášení ministerského předsedy rovněž zdůrazniti. (Výkřiky.) Toto opomenutí v prohlášení ministerského předsedy nestalo se snad jen náhodou, nýbrž pravděpodobně úmyslně, poněvadž se tam přihodily věci, jež jsou obzvláště příznačné. (Výkřiky.) Zvláštním vlakem vypravili se z Loun do Postoloprt rušitelé pokoje, oni rušitelé, o nichž ministerský předseda tvrdí, že prý jednali v nejlepším úmyslu chránit menšiny. My víme, co si máme o tom myslet a obzvláště co si máme myslet o prohlášení pana ministerského předsedy, že budou učiněna všechna opatření, aby bylo v budoucnosti podobným skutkům zabráněno. (Výkřiky.) Po událostech v Ústí n. L. vydala česká národnědemokratická strana zvláštní vydání svého listu, který tam vychází a jež bych doporučoval p. ministerskému předsedovi a vládě ke studiu. Avšak netoliko ke studiu p. ministerskému předsedovi, nýbrž i všem pánům zástupcům různých českých stran, aby právě z tohoto zvláštního vydání seznali, jak p. ministerský předseda ve svém prohlášení neměl pravdu. Dříve než přečtu význačné konečné věty... (Různé výkřiky.(Vy víte, pane kolego, že my odsuzujeme vybičování národnostních vášní, ať už pochází s té či oné strany (Souhlas na levici.) a rozumí se samo sebou, že nebudeme také schvalovati všechny chyby, jež byly na této straně sněmovny (Ukazuje na levici.) spáchány, nýbrž, že je odsoudíme. (Potlesk na levici.) Při všech takových příležitostech vždycky jsme zaujali stanovisko proti vybičování této vášně a ve prospěch utlačovaných, ať náleželi té či oné národnosti. (Výkřiky posl. Veverky.) Jste dosti stár, p. kolego (k posl. Veverkovi), abyste si vzpomněl, že jsme to byli my němečtí sociální demokraté roku 1896, 1897, 1898, kdy byla vášeň nejrozbouřenější a kdy jsme zde v Čechách a na různých místech zakročovali na ochranu národních menšin vašich (Hluk. Místopředseda dr. Hruban zvoní.) bez ohledu na to, že jsme se na nůž znepřátelili s pány na této straně (ukazuje na levici), bez ohledu na to, zda nám to škodilo či prospívalo, naopak, jsouce si plně vědomi, že se tím oslabujeme v době vzestupu vlny národnostního boje. Nuže, nám nelze činit takových výtek!

A nyní k onomu zvláštnímu vydání: Pánové v něm přiznávají, že poslali do Prahy deputaci den před politování hodnými událostmi v Ústí n. L., aby upozornili vládu, že je menšina ohrožena a že musí býti učiněna příslušná ochranná opatřeni. Z toho musela již vláda seznati, že se něco chystá, a měla se postarati nejen o ty, kdož žádali o ochranu, nýbrž i - bylo to její povinností - učiniti všechna opatření, aby se vůbec všem nepokojům předešlo a aby byla chráněna nejen menšina, nýbrž i většina. Je příznačno pro tento stát, že musíme už nyní žádati ochranu většiny obyvatelstva v různých místech a obcích. Jsou podnikány vpády do jednotlivých míst, nikoli na obranu menšin, ježto se menšinám nic neděje, nýbrž proto, aby byly vyvolány nepokoje v místech, kde obyvatelstvo dosud žilo v míru a pokoji vedle sebe bez ohledu na národnost, v místech, kde se dosud nic nepřihodilo. Vy víte, že je v úmyslu podnikati takovéto vpády do lázeňských míst, avšak netoliko do lázeňských míst, nýbrž i jinam. Příští neděli bude na př. takový vpád do Šumperku na Moravě, který má trvat hned několik dní. Lidem, kteří jsou vlastně původci nepokojů, povolují se značné slevy na drahách (Výkřiky něm. soc. demokratů: Zvláštní vlaky zdarma!), aby celé masy takových rušitelů pokoje byly dopraveny na místo. A tu máme věřiti ujišťování p. ministerského předsedy, že budou učiněna opatření, aby v tom směru nastala změna? Anebo čteme-li v tomto letáku: "Celkově i tato akce na ochranu naší menšiny v Ústí n. L. skončila úplným vítězstvím našich udatných legionářů. (Výkřiky něm. soc. demokratů: Skandál, fuj, hanba! K tomu se používá našich peněz!) Snad tyto strašlivé ústecké příběhy donutí konečně naši vládu k energickým činům a zavdají podnět k tomu, aby zjednala respekt zákonům naší republiky, kterou nám naši legionáři svou obětavostí a svou krví tak draze vykoupili. Československá obec legionářská v Roudnici může býti se svou vzdoroakcí plně spokojena. Bylo by si přáti, aby se jen naši legionáři všude, jako v Ústí n. L. ujímali našich menšin, kterým jest po 3letém trvání naší republiky prožívati horší muka, než ve starém Rakousku." (Německé výkřiky: Takový způsob psaní je neuvěřitelný!) K násilnostem se vyzývá v tomto zvláštním vydání, k násilnostem v obcích, v nichž dosud vůbec nebylo národnostních rozmíšek. Nebyla nám dána možnost, abychom svým hlasováním dali na jevo a prohlásili, že s výkladem ministerského předsedy nejsme srozuměni ani spokojeni, že nemáme důvěry, žádné důvěry k tomu, že vláda svá vážná opatření skutečně provede a něco podnikne, aby na příště zabránila takovým to politování hodným případům. Poněvadž nebyla dána možnost, abychom to prohlásili, považoval jsem za nutné učiniti toto prohlášení jménem našeho klubu, dříve než přejdu k svému výkladu o projednávaném předmětu. (Souhlas něm. soc. demok. a potlesk.)

A nyní mi dovolte, abych se zabýval předmětem jednání. My, sociální demokraté, také v ústavním výboru, kde se tato předloha projednávala, zabývali jsme se jí, jak je přirozeno, důkladně a odůvodnili jsme zevrubně svoje stanovisko k ní. Rozumí se samo sebou, že my, sociální demokraté, musíme zaujmouti stanovisko proti omezování obecní autonomie, ačkoli jsme na druhé straně samozřejmě pro to, aby byl v obcích zjednán pořádek a zejména, aby bylo učiněno vše pro ozdravění obecních financí. A jsme-li nyní také proti omezování samosprávy, nechceme jistě zabrániti jakékoli nutné kontrole a opatření, aby byl v obecním hospodářství zaveden pořádek. Rovněž je samozřejmé, že musíme se vším důrazem zaujmouti stanovisko proti tomu, aby byl svěřen dozor nad obcemi státní byrokracii a aby obdržela možnost samosprávu obcí nějak omezovati.

Proti tomuto zákonu museli jsme zaujmouti zásadně odmítavé stanovisko již při poradách v ústavním výboru, a to z toho důvodu, poněvadž v oněch sice samosprávných korporacích, které byly pověřeny dozorem nad obcemi a jimž byl nyní vymezen širší okruh působnosti, ještě více práv než dosud, nemáme buď vůbec nebo jen nedostatečné zastoupení. Na Moravě na př. nemáme vůbec okresních zastupitelstev, dozor nad obcemi vykonává na Moravě výlučně zemský výbor. Všechno, co mají v Čechách na starosti okresní správy a teprve v druhé instanci zemský výbor, je na Moravě úkolem zemského výboru. Je pochopitelno, že jsme museli míti a musíme míti obavy, že tato jediná korporace pro celou zemi nebude s to, řádně splniti všechny ty úkoly novým zákonem jí přidělené. Již nyní musí obce měsíce čekat, než se jim dostane od zemského výboru vyřízení záležitostí pro obce velmi naléhavých, a bude to mnohem horší, bude-li nutno všechna podání v tomto zákoně předepsaná, aby byl umožněn dozor nad obcemi, říditi na jedinou zemskou korporaci, na zemský výbor. Avšak netoliko z tohoto důvodu, nýbrž hlavně z jiného důvodu, že totiž nemáme zastoupení v zemské samosprávě, museli jsme zaujmouti stanovisko proti zákonu. Nemáme zastoupení v moravském zemském výboru. Nemáme však dosud zastoupení ani v české zemské správní komisi. (Nepokoj.)

Je rozdíl mezi poměry v Čechách a na Moravě. V Čechách nemají Němci dosud v zemské správě, v t. zv. zemské správní komisi, vůbec žádného zastoupení, na Moravě nemají zastoupení němečtí sociální demokraté, naproti tomu německé strany občanské mají v zemské správě aspoň dva zástupce; a nyní pochopíte, že dvojnásob těžce pociťujeme toto bezpráví, že jsme bez zastoupení. Že má zastoupení německá skupina občanská naší národnosti, jak je pochopitelno, dvojnásob těžce pociťujeme.

Rozumí se samo sebou, že jsme od převratu usilovali o to, abychom dostali patřičné zastoupení ve správě země. Avšak při všech těchto intervencích se nám vykládalo, že není dobře možno vyhověti našemu požadavku, a to už proto to není možno, že zemský správní výbor trvá ještě jako volená korporace a dále úřaduje. Není to korporace jmenovaná. Avšak to, co nám bylo řečeno, není zcela správné. Pravda je, že část zástupců moravského zemského výboru byla zvolena starým zemským sněmem, ale ne všichni. Neboť hned po převratu vydalo revoluční Národní shromáždění zákon o rozmnožení mandátů moravského zemského výboru a byli jmenováni do zemského výboru zástupci stran, jež neměly dosud žádného zastoupení, my jsme však zůstali bez zastoupení.

Avšak netoliko v zemském výboru a v české zemské správní komisi nemáme žádného zastoupení, nýbrž nejsme namnoze zastoupeni, nebo aspoň ne náležitě, v různých samosprávných okresních zastupitelstvech. Dokonce i v oněch okresech, kde jsme mohli dosíci při posledních volbách většiny hlasů, kde máme v obcích většinu zástupců, nemáme v okresu náležitého vlivu a nemáme tudíž ani možnosti v okresních zastupitelstvech svůj vliv uplatniti. V okresních zastupitelstvech sedí dosud staří zástupci měšťáků, kteří se nechtějí hnouti, a vláda nepocítila dosud potřeby, aby na tomto bezpráví něco změnila a dělnictvu těchto okresů k tomuto právu dopomohla. Vzhledem k tomu shledáte nyní pochopitelným, že nemůžeme býti s tímto návrhem, s tímto zákonem srozuměni a že musíme v prvé řadě žádati záruku, že dosáhneme také vlivu na samosprávná tělesa, která jsou pověřena dozorem nad správou obcí a že, dokud nám nebudou tyto záruky dány, naprosto nemůžeme hlasovati pro to, aby se tento návrh stal zákonem.

Tento požadavek samostatného zastoupení jsme přirozeně předložili i při projednávání tohoto návrhu v ústavním výboru a je příznačno, jaké odpovědi se nám dostalo od jednotlivých zástupců této sněmovny v ústavním výboru. Zástupce strany, která se nazývá demokratickou, totiž strany národně-demokratické, prohlásil, že jim ani nenapadá, aby připustili, by se dostalo Němcům zastoupení v zemské správní komisi, a že jim ani nenapadá, vyjíti vstříc našemu přání po zastoupení v okresích a po zastoupení v moravském zemském výboru.

Když jsem vykládal, že běží o samosprávnou korporaci a že je samozřejmé, pokud volba do této samosprávné korporace není provedena, nebo pokud jí nelze provésti, aby bylo postaráno o spravedlivé zastoupení aspoň jmenováním podle výsledku voleb, namítalo se: Ach nikoli, to není samosprávná korporace, zemská správní komise a okresní zastupitelstva atd. jsou orgány vládní, jsou to výkonné orgány vládní. Staví-li se pánové na stanovisko, že neběží o samosprávné orgány, nýbrž že jsou to orgány vládní, výkonné, pak nemáme teprve příčiny, abychom hlasovali pro toto omezování obecní samosprávy, abychom dali souhlas k tomu, by tyto orgány, které jsou dle jejich mínění nikoli samosprávné, nýbrž výkonné orgány vlády, dostaly takovou moc nad obcemi, jak se v tomto návrhu zamýšlí.

Zaujali jsme však proti tomuto návrhu stanovisko nejen z tohoto důvodu, nýbrž i proto, že nesouhlasíme s jednotlivými ustanoveními jeho. Zdůrazňuji, že při poradách ve výboru bylo umožněno učiniti mnoho oprav na původní vládní předloze, mnohé ostří bylo opilováno, mnohé právo obcím opět vráceno. S povděkem uznávám tuto činnost výboru, avšak nebyly všechny nedostatky zákona odstraněny a to nám zavdalo podnět, že podáváme řadu pozměňovacích návrhů, jichž přijetí vám doporučuji a o jichž přijetí vás žádám.

Avšak viděli jsme se nuceny podati nejen pozměňovací návrhy k jednotlivým paragrafům, nýbrž i dvě resoluce. V jedné resoluci vybízíme vládu, aby se postarala o to, by se dostalo obcím včas potřebných prostředků. Pokusili jsme se původně docíliti, aby obce - a jde zvláště v tomto případě o větší obce - měly právo samy předpisovati a vybírati přirážky. Víte zajisté, jak to dnes vypadá s předpisováním daní v tomto státě. Nedostáváme předpisy daní včas, nýbrž velmi pozdě a s předpisy daní samozřejmě i předpisy dávek pro obce. Obcím se nedostává včas prostředků, jichž nutně potřebují k zapravení svých výdajů, a byly nuceny již nyní velmi často obraceti se na zemské finanční ředitelství s žádostí o povolení záloh na dávky, jež se mají vybírati. Víme, s jakými obtížemi bylo spojeno příznivé vyřízení takové žádosti. Ve většině případů byly odůvodněné žádosti obcí zamítnuty, i tehdy zamítnuty, když stát dávky od osob daní povinných již vybral.

Byly činěny rozklady u ministerstev, obzvláště u ministerstva financí, a bylo žádáno, aby ministerstvo financí vydalo nařízení, podle něhož by byly finanční úřady povinny poskytnouti obcím, obzvláště větším průmyslovým obcím, přiměřené zálohy. Ministr financí zásadně odmítl vydati takové nařízení. Nyní jsme mysleli a doufali, že při této reformě zákona bude obcím umožněno vybírati přirážky přímo u osob povinných platiti přirážky. To však narazilo ve výboru na odpor, odůvodňovaný tím, že ani pak by obce nemohly vybírati dříve než stát, neboť předpis a vybírání může nastati teprve tehdy, když jsou státní orgány s předpisem daně hotovy.

Obcím však by bylo jistě možno, je-li stát s předpisem pozadu, podle daně zaplacené předešlého roku předepsati přirážky a dodatečným předpisem vybrati zbytek. Mnohá obec vyhnula by se tak nesnázím, když by si mohla při jediném, nebo při několika větších poplatnících inkasovati splátky na přirážky. Nyní tomu tak není, poněvadž je nutno všechny přirážky odváděti státní pokladně. Ano, když některý podnikatel projevil ochotu předem zapraviti nějaké částky, aby pomohl obcím z peněžní tísně, úřední orgány, finanční orgány dělaly obtíže. Okresní a zemské finanční ředitelství prohlásilo, že podnikatel by musel zaplatiti nejen to, co chce aby se dostalo obci, nýbrž že by musel aspoň právě tolik předem zaplatiti státu na daních a teprve tehdy, zaplatí-li dvojnásobnou částku toho, co se mělo podle jeho přání dostati obci, mohla by býti tato částka jakožto záloha zemským finančním ředitelstvím po příp. berním úřadem poukázána obci.

Ježto tedy nebylo možno tuto tak nezbytnou reformu zákona prosaditi, dovolili jsme si podati resoluční návrh v tom směru, aby byla vláda vyzvána, by nařídila, aby byly obcím na jich žádost podle potřeby a ve výši odpovídající předpisu povolovány zálohy na obecní přirážky vybírané berními úřady. Stát při tom přece nic neriskuje, vždyť přirážky vybírá. Obcím však má býti pomoženo v jich tísni. Vždyť v budoucnosti nebude lépe. Podle tohoto zákona budou se dávky rozdělovati mezi různá samosprávná tělesa a to bude míti za následek, že poukazování peněz obcím se opětně zdrží a mnohá obec nebude moci docíliti prvního půl roku vůbec žádných příjmů z přirážek. A tu bude právě zapotřebí, aby byly obcím povoleny zálohy, aby se nedostaly do nesnází a obtíží.

Druhý resoluční návrh, o jehož přijetí vás žádáme, zabývá se bezprávím, jež je pácháno na Moravě na nás, německé straně sociálně demokratické, tím, že jsme až dosud nemohli dosáhnouti zastoupení v moravském zemském výboru. Senát se dnes usnesl na zákoně, podle něhož se zvyšuje počet členů zemské správní komise pro Čechy o tři, a tím bude umožněno, že Němci a obzvláště také my, němečtí sociální demokraté, dosáhneme zastoupení. To se vztahuje na Čechy. Ve Slezsku máme jednoho člena v zemské správní komisi, avšak na Moravě jsme toho nemohli dosud následkem svrchu vylíčených okolností dosíci. Ministr staví se na stanovisko, že se nedá nic dělat, poněvadž jde o samosprávnou korporaci, jíž nelze odpírati mandáty. Upozorňuji vás však na to, že také moravský zemský sněm už dávno ustal ve své činnosti a není již žádného oprávnění, aby zástupci, vzešlí z tohoto kuriálního zemského sněmu, mohli nadále fungovati jako zástupci obyvatelstva v zemi. Sedí tam lidé, kteří dávno pozbyli důvěry netoliko všeho obyvatelstva, nýbrž obzvláště i té skupiny, z níž vzešli, kteří už nemají oprávnění, aby v této funkci v úřadě vystupovali. Avšak musíte uvážiti, že celá třída, nebo aspoň část třídy dělnické, totiž třída německého dělnictva, nemá tam zastoupení a že je nutno postarati se o zastoupení, nelze-li jinak, tím, že bude zemský výbor rozpuštěn a provedeno jeho nové obsazení, po případě že bude pak dosazena komise. Již v ústavním výboru jsme podali jednu resoluci a já doporučuji i tuto k přijetí. V ústavním výboru se o tomto resolučním návrhu nehlasovalo, nýbrž byl přikázán jednotlivým stranám k dobrozdání a v příští schůzi ústavního výboru mělo dojíti k hlasování, což se, bohužel, nestalo.

Resoluční návrh zní (čte): "Vláda se vyzývá, aby do jednoho měsíce podala poslanecké sněmovně návrh zákona, jímž se rozpouští moravský zemský výbor a na jeho místo dosazuje zemská správní komise. Složení zemské správní komise nechť odpovídá výsledkům posledních voleb do Národního shromáždění."

Prosím vás o přijetí také této resoluce.

Jestliže jste mé výklady sledovali, pochopíte, že jsme nuceni nejen z věcných, nýbrž i ze zásadních důvodů hlasovati proti předloze zákona. (Potlesk na levici.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Nikdo není již k slovu přihlášen, rozprava jest skončena. Byly podány návrhy. Žádám, aby byly přečteny.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1. Doplňovací návrh posl. Uhla a druhů:

"K § 18, odst. 2. budiž připojeno jako předposlední věta:

Prokázaných účetních chyb netýká se náhradní povinnost, stanovená v tomto odstavci."

2. Pozměňovací návrh posl. Beutla a druhů:

"V předposlední větě § 21 odst. 3, budiž místo slov "příštího roku správního" vloženo "nejblíže příštích dvou roků správních."

3. Pozměňovací návrh poslance Schweichharta a druhů:

"§ 23 al. 1 mění se takto:

O prodeji nemovitého majetku obecního nebo ústavů a fondů obcí spravovaných, nepřesahuje-li hodnota majetku, o jehož prodej jde,

Usnesení o prodeji pozemků, jímž se upravuje místo podle schválené stavební čáry uliční, nepotřebuje vůbec vyššího schválení."

4. Resoluční návrh posl. Hackenberga a druhů:

"Vláda se vyzývá, aby nařídila, aby se obcím na jejich žádost poskytovaly zálohy na obecní přirážky vybírané berními úřady ve výši odpovídající předpisu."

5. Resoluční návrh posl. dr. Czecha a druhů:

"Vláda se vyzývá, aby ve lhůtě jednoho měsíce předložila poslanecké sněmovně návrh zákona, jímž zrušuje se moravský zemský výbor a na jeho místo dosazuje se zemská správní komise.

Složení zemské správní komise nechť stane se podle výsledku posledních voleb do Národního shromáždění."

6. Resoluce posl. Pika a soudr.:

"Vláda se vyzývá, aby pokud možno nejdříve převzala do státní správy obcemi vydržované střední školy."

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Všechny tyto návrhy mají dostatečný počet podpisů a jsou předmětem jednání.

Dávám slovo panu zpravodaji výboru ústavního posl. Ulrichovi k doslovu.

Zpravodaj posl. Ulrich: Pokud se týče návrhu posl. Uhla a soudr. k § 18 odst. 2., doporučuji návrh tento ke schválení.

Pokud se týče návrhu posl. Beutla a druhů k § 21 odst. 3., doporučuji tento návrh také ke schválení.

Pokud se týče návrhu posl. Schweichharta k § 23 odst. 1, návrh tento nemohu doporučiti ke schválení, poněvadž ve smyslu tohoto návrhu by jednotlivé malé obce mohly bez schválení dohlédacích úřadů zciziti úplně veškeré své jmění.

Pokud se týče resolučního návrhu posl. Hackenberga, doporučuji návrh tento ke schválení.

Pokud se týče návrhu posl. dr. Czecha a soudr., doporučuji, aby tento návrh byl předán k posouzení ústavnímu výboru.

Místopředseda dr. Hruban: Dávám slovo panu zpravodaji výboru rozpočtového p. posl. Remešovi.

Zpravodaj posl. Remeš: Vzdávám se slova.

Místopředseda dr. Hruban: Pan zpravodaj se vzdává slova. Budeme hlasovati. Prosím pány a paní poslance, aby se posadili. (Děje se.)

Hlasovati o osnově, kterou projednáváme, dám takto:

O §§ 1 až 17, poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám hlasovati najednou ve znění zprávy výborové.

O § 18, k jehož druhému odstavci p. posl. Uhl navrhuje přidati novou větu jako předposlední, budeme napřed hlasovati ve znění výboru a pak, až to bude schváleno, o přidání nové předposlední věty p. posl. Uhla, s čímž p. zpravodaj vyslovil svůj souhlas.

O §§ 19 až 20, poněvadž není podáno pozměňovacích návrhů, dám hlasovati podle zprávy výborové.

O § 21 nejprve ve znění pana posl. Beutela, že v předposlední větě odstavce 3 má býti místo "příštího roku správního" znění: "nejblíže příštích dvou roků správních."

S tímto pozměňovacím návrhem vyslovil svůj souhlas pan zpravodaj.

Bude-li zamítnut tento návrh, dám hlasovati o tomto odstavci ve znění zprávy výborové.

O § 22, poněvadž není podáno pozměňovacích návrhů, dám hlasovati ve znění zprávy výborové.

O § 23 nejprve o al. 1. podle návrhu pana posl. Schweichharta.

Bude-li tento návrh zamítnut, pak podle zprávy výborové. Potom o odstavci 1, úvodním tohoto § 23; pak o al. 2 až 4 a o odstavcích 2 až 5 téhož paragrafu.

Dále dám hlasovati o §§ 24 až včetně 60, o nadpisech zákona a jeho oddílů a úvodní formuli, poněvadž není pozměňovacích návrhů, podle znění zprávy výborové. O resolucích dám hlasovati potom.

Není-li žádných námitek, budeme tak hlasovati. (Nebyly.)

Není jich. Prosím pány a paní poslance, aby se posadili. (Děje se.)

Nejprve budeme hlasovati o §§ 1 až 17 podle znění zprávy výborové.

Kdo souhlasí s tímto zněním podle zprávy výborové, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh jest přijat. Tím jsou schváleny §§ 1 až 17.

O § 18 dám nejprve hlasovati o celém ve znění zprávy výborové.

Kdo jest pro § 18 ve znění zprávy výborové, ať zvedne ruku. (Děje se.)

Paragraf tento jest schválen většinou.

Nyní dám hlasovati o návrhu posl. Uhla, který navrhuje přidání nové vety předposlední k odstavci 2, a to: "Prokázaných účetních chyb netýká se náhradní povinnost, stanovená v tomto odstavci". - Pan zpravodaj vyslovil souhlas s tímto návrhem.

Kdo souhlasí s tímto návrhem pana posl. Uhla, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Návrh posl. Uhla jest schválen.

Nyní budeme hlasovati o §§ 19 a 20, poněvadž není žádného pozměňovacího návrhu, ve smyslu zprávy výborové.

Kdo souhlasí s těmito paragrafy, ať zvedne ruku. (Děje se.)

Tyto §§ 19 a 20 jsou dle zprávy výborové schváleny většinou.

O § 21 dám nejprve hlasovati ve znění pana posl. Beutela, aby v předposlední větě odstavce 3. § 21 místo slov "příštího roku správního" byla slova "nejblíže příštích dvou roků správních". Pan zpravodaj vyslovil s tímto pozměňovacím návrhem souhlas.

Kdo souhlasí s návrhem pana posl. Beutela, jak jsem jej přečetl, ať zvedne ruku. (Děje se.)

Návrh tento jest většinou schválen a tím jest také schválen § 21 s touto změnou podle návrhu posl. Beutela přijatou.

K -§ 22 není žádného pozměňovacího návrhu.

Kdo s ním souhlasí podle zprávy výborové, ať zvedne ruku. (Děje se.)

§ 22 jest většinou schválen.

O § 23 napřed dám hlasovati o al. 1. a) podle návrhu pana posl. Schweichharta. Bude-li tento návrh zamítnut, tedy podle znění zprávy výborové. Pan zpravodaj tento návrh nedoporučil.

Kdo je pro znění podle návrhu pana poslance Schweichharta, ať zvedne ruku. (Děje se.)

Návrh pana posl. Schweichharta jest zamítnut.

Dám hlasovati o alinei té podle znění zprávy výborové.

Kdo jest pro odstavec tento podle zprávy výborové, ať zvedne ruku. (Děje se.)

Jest schválen většinou.

Pak dám hlasovati o odstavci prvním - úvodním § 23, al. 2 až včetne 4 a odstavcích 2 až 5 téhož článku ve znění zprávy výborové.

Kdo s nimi souhlasí, ať zvedne ruku. (Děje se.)

Tyto aliney a odstavce § 23 jsou schváleny většinou.

Nyní dám hlasovati o §§ 24 až včetně 60. Není žádných pozměňovacích návrhů. Současně dám hlasovati o nadpisech zákona, jeho oddílů a úvodní formuli.

Kdo souhlasí s §§ 24 až 60, s nadpisem zákona, nadpisy jeho oddílů a úvodní formulí, ať zvedne ruku. (Děje se.)

§§ 24 až 60, nadpis zákona, nadpisy oddílů a úvodní formule jsou schváleny většinou podle znění zprávy výborové.

Tím jest osnova tato přijata ve čtení prvém.

Druhé čtení dám na pořad některé příští schůze.

Nyní budeme hlasovati o resolucích.

Podány byly resoluce tři, a to předně resoluce p. posl. Hackenberga. Žádám, aby byla ještě přečtena. Pan zpravodaj vyslovil s ní souhlas.

Zpravodaj posl. Ulrich (čte):

Resoluční návrh poslance Hackenberga a druhů:

"Vláda se vyzývá, aby nařídila, aby se obcím na jejich žádost poskytovaly zálohy na obecní přirážky, vybírané berními úřady ve výši odpovídající předpisu."

Místopředseda dr. Hruban: Kdo s touto resolucí p. zpravodajem doporučenou souhlasí, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Resoluce jest schválena.

Dále je resoluce p. posl. dr. Czecha. Žádám, aby byla přečtena.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Resoluční návrh posl. dr. Czecha a druhů:

"Vláda se vyzývá, aby ve lhůtě jednoho měsíce předložila poslanecké sněmovně návrh zákona, jímž zrušuje se moravský zemský výbor a na jeho místo dosazuje se zemská správní komise.

Složení zemské správní komise nechť stane se podle výsledku posledních voleb do Národního shromáždění."

Místopředseda dr. Hruban: Pan zpravodaj Ulrich doporučuje, aby tato resoluce byla dána ústavnímu výboru k vyjádření.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh jest schválen.

Nyní je třetí resoluce p. posl. Pika. Žádám, aby byla přečtena.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Resoluce posl. Pika a soudr.:

"Vláda se vyzývá, aby pokud možno nejdříve převzala do státní správy obcemi vydržované střední školy."

Místopředseda dr. Hruban: Pan zpravodaj má slovo.

Zpravodaj posl. Ulrich: Doporučuji tuto resoluci ku přijetí.

Místopředseda dr. Hruban: Pan zpravodaj doporučuje resoluci p. posl. Pika ke schválení.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Resoluce p. posl. Pika jest schválena a tím jest tento předmět denního pořadu vyřízen.

Přerušuji další jednání a přikročím k ukončení dnešní schůze.

Ve výborech staly se tyto změny:

Klub poslanců čsl. národní demokracie vysílá do výboru zahraničního za posl. dr. Kramáře posl. Špačka.