Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Anděl, dr. Gažík.

112 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Černý; ministři dr. Burger, dr. Gruber, dr. Kovařík, dr. Mičura.

Z kanceláře sněmovní: sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 82. schůzi poslanecké sněmovny.

Došly tyto návrhy: Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Návrh posl. Vávry, Horáka, Bradáče a druhů, aby vláda převzala budovu reálky města Nové Paky ve svůj majetek a správu, jakož i veškerý věcný náklad.

Návrh posl. Blatné, Kirpalové, Deutschové, dr. Haase a druhů o úpravě služebního poměru domácích pomocníků.

Předseda (zvoní): Přikazuji výboru rozpočtovému vládní návrh zákona o státní výpůjčce na úhradu schodku moučného hospodářství (tisk 2811) a dále

návrh posl. Bechyně, dr. Franke, dr. Rašína, Šrámka, Švehly a soudr. na změnu zákona ze dne 20. prosince 1918, čís. 93 Sb. z. a n., o platu presidenta Československé republiky (tisk 2807)

a navrhuji, aby rozpočtovému výboru byla ku podání zpráv o obou těchto návrzích stanovena lhůta do 5. srpna 1921 do 12. hod. polední.

Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.

Prosím, aby ti, kdo souhlasí s těmito lhůtami, zdvihli ruku. (Děje se.)

To je většina. Lhůty jsou schváleny.

Iniciativní výbor ve své večerní schůzi Dne 4. srpna 1921 usnesl se přikázati k řádnému projednání tyto návrhy:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Výboru kulturnímu:

Tisk 2611. Návrh posl. Hillebranda, Deutschové a druhů na vydání služební pragmatiky pro učitele na středních školách (současně přikázán též výboru rozpočtovému).

Výboru zásobovacímu:

Tisk 2789. Návrh posl. Johanise, Biňovce, Svobody, Bendy a soudr., aby se stanovila náhrada za obilí nedodané státu ze sklizně r. 1920.

Předseda: O dovolenou na dobu od 5. do 18. srpna t. r. za účelem odjezdu na mezinárodní kongres jako člen představenstva Mezinárodního svazu soukromých zřízenců žádá posl. Klein.

Sněmovna je způsobilá usnášeti se.

Kdo souhlasí s udělením této dovolené, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolená jest udělena.

Navrhuji, aby výboru zemědělskému, kterému současně přikazuji vládní návrh zákona o zvelebení chovu hovězího a vepřového dobytka a ovcí (tisk 2778), stanovena byla ku podání zprávy lhůta 14 dní.

Kdo jest pro navrženou lhůtu, nechť zdvihne ruku! (Děje se.)

To je většina. Navržená lhůta je schválena.

Před přechodem k dennímu pořadu vyžádal si slovo k prohlášení pan předseda vlády. Uděluji mu slovo.

Ministerský předseda Černý: Slavná sněmovno! Politování hodné události, které se včera večer sběhly v Ústí nad Labem a které si bohužel vyžádaly za oběť také lidský život, nutkají mne přímo vylíčiti vysoké sněmovně sběh věcí, pokud je mi na základě zatímních úředních zpráv, jež jsem si během dnešní noci a dnešního dopoledne od místních úřadů telefonicky vyžádal, znám.

Jako protest proti událostem, které se sběhly v Ústí nad Labem v neděli 31. července 1921 a o kterých jsem měl příležitost hovořiti s pány zástupci německých stran občanských v poslanecké sněmovně v úterý odpoledne a o kterých se také dále zmíním, svolána byla jménem německých stran (Posl. Čermak (německy): Nikoli německé strany, nýbrž německé strany občanské!) občanských na 3. srpna v 7 hodin večer schůzka všech Němců z Ústí nad Labem a okolí, a to letáky.

Letáky obsahovaly výzvu, aby všichni Němci vyšli ven, že jde o věc nejcennější, domovinu, a ujištění, že poslanci všech stran jdou v předu jako vůdcové.

Okresní správa politická tento tábor, nechtějíc obmezovati shromažďovací právo, ač nebyla dodržena zákonná třídenní lhůta, přece povolila; během odpoledne však bylo zpozorováno, že do města se schází četní demobilisovaní legionáři z okolí, jakož i různí jiní civilisté.

Poněvadž následkem toho byla obava, že by pořádáním táboru mohla veřejná bezpečnost býti ohrožena, zakázala politická správa asi o 6. hod. večer tábor a zároveň vydala příkaz četnictvu, aby uzavřelo ulice vedoucí k náměstí, na kterém tábor lidu měl býti konán.

Rozkaz tento proveden byl četnictvem beze vší závady rychle a promptně.

V hlavních ulicích, a to v ulici Teplické a v ulici Bělé, utvořily se za četnickým kordonem shluky lidí.

K hloučku v ulici Teplické promluvil pan posl. Wenzel, načež zástup - asi 2.000 lidí - začal odcházeti; ke konci zbylo tam několik set lidí pohromadě.

Náhle padlo asi pět nebo šest střelných ran, jak se udává, z řad demobilisovaných legionářů, kteří s druhé strany nenadále k davu se přiblížili. Věc dosud nejasná bude samozřejmě přísně a přesně vyšetřena. Četnictvo zůstalo na místě státi a vyzvalo legionáře, aby se vzdálili, kterémužto vyzvání legionáři vyhověli. Část obecenstva, která již dříve z Teplické ulice odešla, táhla k Divadelnímu náměstí, kdež jeden z předáků měl k zástupu opět proslov.

Při tom padlo opět několik výstřelů. Též v ulici Bělé vnikli demobilisovaní legionáři do zástupu demonstrantů.

K 23. hodině obnoven byl v městě klid.

Při srážkách s legionáři dne 3. srpna raněny byly tyto osoby: Rudolf Grulich, dělník z Ústí, Edvín Laube, pekařský mistr v Biensauburgu, Jindřich Hoss, úředník z Ústí nad Labem, Otto Müller z Neštětic, Václav Kuhnert, dělník z Ústí nad Labem, Karel Vaněk, úředník z Ústí nad Lab., Josef Havlíček, zámečník z Krásného Března, Antonín Fuchs, obchodník dobytkem a řezník, Emil Stopka z Ústí nad Labem, Josef Fleck z Ústí nad Labem. Pokud bylo zjištěno, jsou dva z raněných národnosti české. (Hlučné německé výkřiky.)

Všichni právě uvedení až na Emila Stopku, který po prvním ošetření byl poukázán do domácího ošetřování, jsou v nemocnici v Ústí nad Labem.

Při srážce v Teplické ulici raněn byl dvěma bodnými ranami do plic a do srdce František Fick z Ústí, jenž utrpěnému zranění krátce po té podlehl.

Politováníhodným obětem výtržností bude poskytnut zákonný příspěvek za škody způsobené.

Podle poslední telefonické zprávy je dnes v Ústí naprostý klid. Z desíti raněných podle nejnovější zprávy jsou 4 zranění těžká, 6 lehkých. Soukromá zpráva, že zemřel raněný Karel Vaněk, se bohudík nepotvrdila.

Během téhož večera vnikli podle zpráv, jež nebylo dosud možno podrobně prozkoumati, demobilisovaní legionáři do místních kasáren. O události této není mi možno prozatím podati bližší zprávu, poněvadž s vojenské strany vyšetřování dosud skončeno nebylo.

Politická správa učinila veškerá opatření bezpečnostní. (Německé výkřiky.) Preventivně nebylo ničeho opomenuto, bylo působeno i mnou samým vhodným způsobem na příslušné činitele za účelem uklidnění. Do Ústí vysláni byli již v úterý dva konceptní úředníci političtí a soustředěno tam 100 četníků s příslušným počtem důstojníků. Mimo to nařízena byla pohotovost vojenská.

Když po 7. hodině večer došla zpráva o tom, že situace je napjatá, vysláni byli do Ústí další 2 konceptní úředníci političtí a další silné posily četnictva. (Německé výkřiky.)

Neblahé události jsou předmětem přísného vyšetřování a bude proti vinníkům, ať pocházejí s kterékoliv strany, přísně podle zákona zakročeno.

Vážení pánové a dámy! K objasnění motivů těchto politování a odsouzení hodných událostí považuji za nutné sděliti s vysokou sněmovnou také to, co sběhlo se v Ústí n. L. 18. a 31. července.

Dne 18. července 1921 konala se v Ústí n. L. veřejná protestní schůze německá proti daňovému systému a proti daňovým břemenům uvaleným na obyvatelstvo. Řečníci nešetřili ostrých slov, aby proti domněle nespravedlivému ukládání daní u posluchačstva vzbudili co největší odpor. Při veškerých daních jest prý pozorovati zřejmý úmysl poškoditi obyvatelstvo jenom německé. Jako nemoc tohoto státu bylo označeno velikášství, vnitřní rozklad, kterému se vydává každý stát, který je vybudován na základě bezpráví, korupce a zákeřnictví. Němci byli vyzýváni, aby založili národní odbojový fond. Armáda byla uváděna v posměch. (Výkřiky německých poslanců. - Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Minist. předseda Černý (pokračuje): Vynikající generál československé armády, jehož jméno bylo vysloveno, byl prý dříve prostým zedníkem, při jakési důstojnické zkoušce (Výkřiky něm. poslanců. - Předseda zvoní.) odpověděl prý kterýsi důstojník, že trojúhelník má 4 úhly. Českoslovenští vojáci prý utekli již při pouhé zprávě, že prý Maďaři sypají do otevřených ran raněných papriku. Proti českému běsnění jest prý Němcům užíti jen sebeochrany. (Slyšte!) Jeden z řečníků zakončil svoji řeč slovy: Nic pro stát, vše jen pro lid.

Schůze tato jest asi malou ukázkou systematické vědomé podkopné práce jistých německých kruhů, ať již jde o výzvy k neodvádění daní, ať jde o výzvy k nenastupování služby vojenské, ať konečně se vybízí k brannému odporu proti úřadům republiky. (Slyšte!) A že tyto výzvy k brannému odporu nejsou jen platonické, to dokazuje mimo jiné také případ z nejposlednější doby, kdy v pohraniční jedné obci německé četnictvem odkryt byl sklad 125 německých Mauserovek s 10.800 ostrými patronami. (Slyšte! Slyšte!)

Vláda sleduje tuto systematickou podkopnou práci jistých německých kruhů velmi bedlivě a nebude nikdy za žádných okolností trpěti, aby takovým nezodpovědným způsobem vnitřní klid republiky byl ohrožován. Vláda má dostatečných prostředků, aby každou takovou podkopnou činnost v zárodku utlumila, a nebude také trpěti, aby nepovolaní činitelé do této její úřední činnosti zasahovali. (Výborně! Německé výkřiky.)

Jako odvetu za vzpomenutý tábor svolala na den 31. července 1921 Čs. obec legionářů, odbočka Ústí n. L., tábor lidu s programem: "O útocích německých na stát československý a československou armádu."

K táboru sešlo se velké množství lidí, zejména demobilisovaných legionářů z města i širšího okolí. (Německé výkřiky. - Předseda zvoní.) Když se účastníci scházeli k náměstí, kde měl býti tábor pořádán, došlo na několika místech k srážkám s německým obyvatelstvem, které ponejvíce měly svou příčinu v provokativních výrocích německých občanů. Na účastníky manifestace bylo voláno: "Ziehet ab", také prý "Böhmisches Gesindel" a pod.

Tím vzniklo u českých občanů veliké vzrušení, jež vedlo k různým nerozvážným činům. Jednomu muži byl stržen s kabátu odznak spolku Bund der Deutschen, na jiném místě bylo útočeno na Františka Tusela, bývalého legionáře. Tusel uprchl, byl však pronásledován a sklenicí do krve zraněn. (Slyšte!) Zároveň s Tuselem byl malíř pokojů František Schröder zbit.

Krátce po početí tábora ozvaly se z místní restaurace "U města Londýna" zvuky piana. Účastníci vyrušeni, odebrali se do hostince a doráželi na pianistu Arnošta Kirpala, aby přestal hráti. Poněvadž Kirpal je slepý a nahluchlý a česky nerozumí, neposlechl; bylo to vykládáno jako vzdor a Kirpal byl odveden od piana. (Německé výkřiky.) Zástup žádal, aby hostinec byl zavřen. Policejní stráž, která v síle asi 15 mužů ihned zakročila, byla napadena a zbita. Bylo jí vytýkáno, že je zaujata; jakmile stráž byla napadena, vysláno bylo ihned četnictvo, jež za pomoci několika rozvážných účastníků tábora zjednalo pořádek. Když bylo voláno na účastníky táboru "Ziehet ab", pátrali tito po původci a zmocnili se v klamném domnění, že zjistili pachatele, Františka Stroha, obuvnického mistra z Ústí n. L., strhli ho k zemi a ztýrali ho. Při táboru byl dále stlučen z neznámé příčiny František Riese z Kramlu. Felix Kornfeld, úředník z Ústí n. L., který se zastal Stroha, byl napaden, ale četnictvo ho ihned vyprostilo.

Stlučen byl dále tajemník československé komunistické strany František Ptáček z Trmic, poněvadž popudil na sebe jakousi poznámkou. Četnictvo se Ptáčka ujalo a odvedlo jej na četnickou stanici, odkudž byl propuštěn. Týž den odpoledne byl zbit účastníky vracejícími se z tábora neznámý muž, jenž se vyslovil o legionářích "Das sind die Räuber". František Schwalke, technik z Prahy, se napadeného ujal, byl však rovněž ztýrán.

Vláda zavedla ihned přísné vyšetřování a vyslala do Ústí zvláštního úředníka zemské správy politické v Praze a zemského četnického velitele, aby události tyto zevrubně vyšetřili a podali o nich zprávu. (Německé výkřiky.)

Podle dosavadního výsledku šetření súčastnili se táboru Československé obce legionářské v Ústí n. L. pouze dva aktivní příslušníci československé branné moci. (Německé výkřiky.) Ostatní posádka v Ústí n. L. byla v plném počtu ve svých ubikacích. Vyšetřování, které současně bylo zavedeno, ukáže, do jaké míry tito 2 vojíni na výtržnostech činně se súčastnili. Předmětem vyšetřování jest také, zda je pravda, jak se tvrdí, že účastníci tábora byli ozbrojeni.

Nemusím snad podotýkati, že ohledně demobilisovaných legionářů v příčině nošení zbraní platí tytéž předpisy, jako ohledně všech ostatních civilistů, a že orgány vládní budou předpisy oněmi se říditi vůči všem osobám bez rozdílu.

Ke konci dovolte mi, vážené dámy a pánové, k událostem těmto několik všeobecných slov:

S největší bolestí a hlubokým soucitem vyslovuji upřímné politování vlády nad událostmi v Ústí n. L., jež nejsou nikterak způsobilé, aby dovedly nás ke kýženému cíli svorného spolužití národů naší vlasti.

Nemusím opětně ubezpečovati, že proti vinníkům, a to proti všem, zakročí se podle zákona a že vláda je odhodlána klid a pořádek chrániti proti každému rušiteli s kterékoli strany vždy a všude. (Výborně!)

Vláda lituje, že vzrušení českého obyvatelstva pro ostré neomluvitelné útoky, pronesené řečníky na schůzi dne 18. července proti Československé republice, bylo zneužito k prudkému a nerozvážnému vystoupení proti příslušníkům národnosti druhé a proti městské stráži, že došlo k nepřístojnostem, jimiž význam tohoto projevu byl silně seslaben, a že se sběhly shora vylíčené události, jež zanechaly po sobě velmi trapný dojem. Vláda odsuzuje každý čin, kterým se porušuje zákonný pořádek, ať jej spáchá kdokoli. Takovýchto výstředností sluší nyní v třetím roce trvání naší samostatnosti, kdy stát jest zkonsolidován a kdy je dosti právních prostředků k obhájeni právního řádu, hluboce litovati. Jakékoli snahy, čelící k strhnutí státní moci výkonné na určitou třídu obyvatelstva, nebo snahy o osobování si státní autority jsou - a o tom jistě není sporu - nepřípustné a vedly by v důsledku svém jen k dalekosáhlým a neblahým následkům. (Velký hluk. Výkřiky.)

Je nutno, by na všech stranách, tedy i u demobilisovaných legionářů, zavládlo přesvědčení, že k udržení pořádku a klidu je tu legitimní státní moc a že nejvíce by státu škodil ten, kdo by si osoboval práva státní moci. Přímo základů státu dotýká se ten, kdo z jakýchkoli pohnutek zasahuje v moc státní, stává se hubitelem, ne ochráncem státu ten, jenž, byť i v domnění, že chrání klid a pořádek, zasahuje do práv státní moci a ruší její disposice.

Kdo opravdu miluje svou vlast, musí se chrániti takových činů svémocných. Vláda v zájmu státním vykoná za všech okolností ve věci této svou povinnost proti každému bez rozdílu národnosti nebo třídy.

Je jisto, že všechny tyto demonstrace měly základ svůj, doufejme, v dočasných myšlenkových rozporech mezi občany české a německé národnosti. Snahou všech politických a blaho státu na vědomí před očima majících živlů musí býti, aby spory tyto byly vyrovnány a na konec aby zmizely. (Německé výkřiky.) Tohoto cíle bude daleko snáze dosaženo, jakmile naši němečtí spoluobčané postaví se otevřeně na půdu naší ústavy, uznají nezměnitelnost dnešní ústavy i státoprávních poměrů, vyjdou vstříc oprávněným požadavkům českých menšin, (Výborně!) které za Rakouska ve smíšeném území nedovolaly se ani nejmenšího sebe přirozenějšího práva, a zanechají útoků na stát a jeho zakladatele. (Výborně! Potlesk českých poslanců. Výkřiky německých poslanců.)

Předseda (zvoní): Byl mi podán pp. poslanci dr. Czechem, Čermakem a soudr. návrh tohoto znění (čte):

"Navrhujeme, aby o prohlášení pana ministerského předsedy ihned byla zahájena debata".

Budeme hlasovati. Prosím pány a paní poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se).

Kdo souhlasí s návrhem pánů poslanců dr. Czecha, Čermaka a soudr., aby o prohlášení pana ministerského předsedy právě proneseném ihned zahájena byla rozprava, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut. (Vřava na levici. Výkřiky komunistických poslanců. Němečtí poslanci tlukou do stolků.)

Prosím o klid.

Přistupuji.... (Hluk.) Prosím znova o klid. (Výkřiky posl. Dietla. Vřava.)

Pana posl. Dietla volám k pořádku. (Hluk trvá.)

Prosím o klid. (Výkřiky. Předseda zvoní.)

Prosím o klid. (Hluk.) Žádám znovu o klid. (Vřava.) Žádám o klid.

Přikročíme k odstavci prvnímu denního pořadu, ke

1. zprávě výboru ústavního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1397) .... (Hluk. Výkřiky posl. Schäfera. - Předseda zvoní.) - volám pana posl. Schäfera k pořádku ..... o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním (tisk 2784).

Zpravodajem výboru ústavního jest pan posl. Ulrich. Uděluji mu slovo. (Výkřiky. Vřava. - Předseda zvoní.) Prosím o klid! Pana zpravodaje žádám, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. Ulrich: Vážená sněmovno! Přistupujeme k projednávání jedné z oněch předloh zákonných, jimiž má býti upraveno hospodaření v obcích. Předloha, o níž mám podati slavné sněmovně zprávu, upravuje přechodné hospodaření v obcích a městech s právem municipálním. Předloha sama jest dílem netoliko kruhů poslaneckých a vládních, nýbrž braly na ní podíl ústřední korporace samosprávné, a to jak se strany české, tak i se strany německé, a to potud, ... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Ulrich (pokračuje): ... že v anketě, svolané ministerstvem financí, byla jim dána příležitost, aby o návrzích vlády mohly se vyjádřiti a stanovisko k nim zaujmouti.

Zdůrazňuji skutečnost tuto proto, že právě se strany kruhů samosprávných bývaly velmi často činěny námitky, že Národním shromážděním sdělávány jsou zákony, které se dotýkají hluboce pravomocí obci, aniž ústředí samosprávných korporací byla dána příležitost o zákonech těchto se vyjádřiti.

Ostatně nutno zdůrazniti, že do předlohy této pojata byla veškerá přání a návrhy, pokud tyto byly proneseny na sjezdu Svazu českých měst, konaném dne 3. července 1920, a shrnuty v resoluci na sjezdu tomto přijaté, která reprodukována jest návrhem posl. Pika, Remeše, Ulricha atd. (tisk 125).

Mimo to zdůrazňuji k faktu tomu, že o resoluci této vyjádřil se také finanční výbor poradního sboru pro otázky hospodářské ve schůzi, konané dne 22. června 1920, a vyslovil s resolucí touto plný souhlas. Projednávaná předloha upravuje výhradně hospodaření obcí a dlužno si uvědomiti, že přijetím jejím zaveden bude do hospodaření obcí nejen nutný a žádoucí pořádek, nýbrž i jistá přesnost a přehlednost, která hospodaření obcí až dosud často chyběla.

Nespornou a velikou přednosti předlohy této je, že přesně rozlišuje mezi příjmy řádnými a mimořádnými a zamezuje, aby příjmy mimořádnými hrazeny byly výdaje rozpočtu řádného, což až dosud velmi často se dálo. Stejně důležito je, že předloha činí každý přesun v položkách výdajových odvislým od schválení bezprostředního úřadu dohlédacího.

Aby pro šetření zásad těchto byla dána dostatečná záruka, ustanovuje předloha, že starosta, nebo ten, kdo peníze poukazuje, ručí za škodu, která by mohla nešetřením ustanovení tohoto obci vzejíti. Posouditi otázku, zda škoda vzešla, vkládá předloha v pravomoc úřadu dohlédacího jako pořadí správního, naproti tomu výrok o výši škody má příslušeti řádnému soudu, který otázku tuto může snáze a přesněji posouditi a jemuž je také možno o výši škody důkazy si získati.

Stávalo se častěji, že některé ze skupin, zastoupených v obecním zastupitelstvu, aby protahovaly jednání o schválení rozpočtu, do schůze obecního zastupitelstva se nedostavily a tím přivodily průtah ve vyřízení této důležité potřeby řádného hospodářství obcí. Aby takovéto zlovolné protahování vyřízení rozpočtu bylo, pokud to lze, omezeno, a to na míru nejmenší, ustanovuje předloha, že nesejde-li se do schůze obecního zastupitelstva a není-li při projednávání rozpočtu tolik členů, aby mohli platně se usnášeti, pozve do příští schůze starosta členy zastupitelstva a za omluvené členy náhradníky, při čemž může se schůze tato usnášeti za každého počtu přítomných. Ustanovení toto bude míti zajisté velmi dobrý vliv a povede k tomu, aby projednávání rozpočtu nebylo úmyslně mařeno a oddalováno. Dosavadní obecní zřízení sice dávala v § 44 potřebné právo starostovi, ale bylo nutno, aby dříve svolána byla schůze obecního zastupitelstva po třikráte a teprve ve třetí schůzi bylo možno, aby zastupitelstvo usneslo se za každého poctu přítomných. Je tedy ustanovení toto, které předloha obsahuje, velmi důležité a bude tím neobyčejně poslouženo rychlému vyřízení rozpočtových věcí.

Pokud se týče schvalování rozpočtu, předloha tato zavádí důležité novum spočívající v tom, že dohlédací úřad může rozpočet sám sestaviti, nebo na účet obce dáti sestaviti. Původní vládní předloha ponechávala dohlédacímu úřadu velmi širokou pravomoc. Ústavní výbor se však od vládní předlohy poněkud odklonil a stanovil, že dohlédací úřad musí dříve učiniti obci připomínky o tom, které položky mají býti eventuelně v rozpočet ještě pojaty, resp. obec vyzvati, aby ona rozpočet sestavila, a teprve když by obec vyzvání dohlédacího úřadu neposlechla, připomínkám dohlédacího úřadu nevyhověla, má tento právo rozpočet sám sestaviti nebo dáti sestaviti.

Velevážení! Bylo by chybou, kdybychom v ustanovení tomto hledali nebo spatřovati se domnívali jakési okleštění dosavadní samosprávy v obci. Jde zde spíše o to, aby v rozpočtových věcech zavedena byla jistá nutná přesnost. Ostatně tím ustanovením, že obec má možnost, aby dříve, než dohlédací úřad sestaví sám rozpočet, o připomínkách dohlédacího úřadu se vyslovila, resp. aby ony položky, které ať již opomenutím nebo jiným způsobem do rozpočtu vloženy nebyly a po zákonu vloženy býti mají a které také dohlédací úřad připomenul, dodatečně do rozpočtu byly vloženy, jest autonomie obcí dostatečně chráněna a bylo by tedy - já zdůrazňuji a opakuji - naprosto nesprávné, kdybychom v ustanovení tomto chtěli spatřovati jen stín toho, že by předloha tato nějakým způsobem chtěla se dotýkati dosavadní autonomie obcí a ji nějakým způsobem zkracovati.

Značným pokrokem oproti dosavadnímu stavu jest ustanovení, jímž k vedení účtů obecních nařizuje se vésti knihy podle vzoru, který předepíše nebo schválí dohlédací úřad. Ustanovení toto nejen že zjednoduší a ulehčí kontrolu a revisi účtů obecních, ono zavede jednotnost účtování a sestavení účtů obecních, která zejména z důvodů statistických je velmi nutná a naléhavá. Tím vyhověno bude také přání a volání z kruhů samosprávných, ať již se strany theoretiků nebo praktiků, které ozývalo se na všech sjezdech českých samospráv a které všeobecně bylo dožadováno. Bylo by ovšem chybou domnívati se, když dohlédací úřad bude předepisovati vzory pro vedení účetních knih, že by takovéto zavedení vzorů znamenalo, že by tím individuelní potřeby jednotlivých obcí nemohly býti dostatečně rozlišovány a že by zejména snad pro všechny obce bez rozdílu velikosti a jich potřeb měla býti zavedena jednotná šablona vedení knih a účetnictví. Naopak právě dohlédací úřad předpisuje a schvaluje vzory pro vedení knih účetních musí přihlížeti k individuelním potřebám jednotlivých obcí a musí podle jejich velikosti a podle jejich potřeb knihy tyto předepsati anebo schváliti. Jest ovšem nutno si uvědomiti, že i při tom, pokud dohlédací úřad bude přihlížeti k těmto individuelním vlastnostem a potřebám obcí, to, co jest základem, totiž zachováním jednotného schéma účetnického musí býti za každou cenu dodrženo, neboť ono jest právě úhelným kamenem, na němž vybudována může býti řádná a účelně prováděná revise účtů obecních, a jenom jednotné schéma může býti účelně praktickým a potřebným pro statistické účely. Všichni theoretikové a praktikové a zejména všichni praktikové z oboru samosprávy dají mi dojista za pravdu, když prohlásím, že právě obtížné sestavování a vedení statistiky o hospodaření v obcích rozbíjelo se o nejednotné schéma při účetnictví obecním a že na základě toho statistický úřad nemohl jednak sestaviti vůbec, anebo velmi těžko sestavoval statistiku a že také obce, majíce odpovídati na jednotné dotazníky statistického úřadu, stály před úkolem nanejvýš obtížným, poněvadž chybělo jim jednotné základní schéma pro vedení účetnictví obecního.

Velectění! Pokud a do jaké míry otázka vedení a zpracování řádné statistiky hospodaření v obcích má význam, o tom přesvědčili jsme se právě teď, když poválečné poměry postavily nás jako sbor zákonodárců a postavily obce před obtížnou a velmi těžko řešitelnou otázku sanace obecních financí. Bylo nutno, aby bylo zjištěno, jaký jest stav našich obcí a jak vypadají jejich finance, poněvadž teprve tehdy, když bylo by možno zjistiti přesně finanční stav zadlužení obcí, bylo by možno také přikročiti k řádné sanaci jejich hospodářství. Znám-li přesně diagnosu, mohu potom předepsati také přesný lék pro nemocného. A tu jsme stáli před skutečností, která vyplývala právě z nejednotného vedení obecních knih a nedostatečného vedení a zpracování statistiky o hospodaření v obcích, že sestaviti tuto přesnou směrodatnou statistiku hospodaření v obcích bylo úkolem nejen nadmíru těžkým, ale úkolem, jehož se odpovědné kruhy prostě podjati nemohly.

Velectění! Já tedy v této skutečnosti, kterou předloha zavádí, vidím netoliko veliký a důležitý pokrok na poli obecní správy, nýbrž jsem přesvědčen o tom, že v samotných kruzích našich samosprávných pracovníků ustanovení toto bude velmi vřele uvítáno a že se také v budoucnosti co nejlépe osvědčí.

Mluvím-li o této otázce, chtěl bych se dotknouti ještě jiné otázky, která s otázkou touto úzce souvisí. Jest všeobecným názorem, že pro vedení výdělečných a po živnostensku vedených podniků obecních nehodí se náležitě dosavadní kameralistické účetnictví. O tom není sporu, že má-li v některém průmyslovém nebo po živnostensku vedeném podniku býti náležitě posouzeno, jak jednotlivé oddíly hospodářské tohoto podniku prosperují po případě neprosperují, může se tak státi jedině tehdy, je-li pro vedení tohoto podniku zavedeno podvojné kupecké, nebo-li t. zv. italské účetnictví.

Ústavní výbor byl si této otázky plně vědom, avšak nechtěl a úmyslně také nepouštěl se do řešení této otázky, poněvadž byl toho názoru, že otázka spravování... (Hluk.)