Předseda (zvoní):
Žádám ještě před hlasováním
o přečtení resolučního návrhu p. posl. Schäfra a soudr.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
"Vláda se vyzývá, aby provádějíc nařízení o převzetí zahraničních pojištění pojišťovnami tuzemskými chránila nabytá práva zaměstnanců cizozemských pojišťoven, které tímto nařízením budou dotčeny.
Domácí pojišťovny, které nastoupí
cizí pojištění, buďtež zavázány, aby převzaly zaměstnance těchto
cizozemských pojišťoven se všemi jejich nabytými právy."
Předseda: Resoluční tento návrh má dostatečný počet podpisů a je tudíž předmětem jednání.
Budeme hlasovat. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Dám nejprve hlasovati o návrhu pana zpravodaje resp. výboru, aby schváleno bylo vládní nařízení.
Kdo s tímto návrhem výboru a pana zpravodaje souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Návrh pana zpravodaje jest schválen.
Teď budeme hlasovati o třech resolucích doporučených výborem, jež obsazeny jsou ve zprávě výborové. Čísti jich netřeba.
Kdo souhlasí s těmito třemi resolucemi, doporučenými výborem a obsaženými v tištěné zprávě výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, také tyto tři resoluce výborové jsou schváleny.
Nyní zbývá nám hlasovati o dvou resolucích podaných ve schůzi plena. Jednak jest to resoluční návrh posl. Kostky a soudr., jednak resoluční návrh posl. Schäfra a soudr.
Přejí si pánové, aby resoluční návrh posl. Kostky byl přečten? (Hlasy: Nikoliv!)
Není tomu tak. Ostatně přečetl jej jednak pan navrhovatel, jednak byl přečten zde.
Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. Kostky a soudr., prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest menšina, návrh jest zamítnut.
Dále jest zde resoluční návrh posl. Schäfra a soudr., který byl rovněž čten jednak panem navrhovatelem, jednak zástupcem pana sněm. tajemníka. Pan zpravodaj navrhuje, aby tento resoluční návrh byl přikázán výboru právnímu.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje na přikázání resolučního návrhu výboru právnímu souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, návrh pana zpravodaje na přikázání výboru jest přijat a tím jest vyřízen třetí odstavec denního pořadu dnešní schůze.
Přistoupíme k odstavci čtvrtému,
jímž jest
4. zpráva I. zahraničního výboru, II. výboru pro obchod, průmysl a živnosti o vládním návrhu (tisk 422), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění obchodní a celní smlouva mezi Československem a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců, sjednaná v Bělehradě připojenou notou ze dne 9. září 1919 a uvedená v prozatímní platnost nařízením vlády republiky Československé ze dne 18. května 1920, čís. 379 Sb. z. a n. (tisk 1639).
Zpravodajem výboru zahraničního
jest pan posl. Pastyřík. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Pastyřík: Slavná sněmovno! Zpráva zahraničního výboru o vládním návrhu (tisk 422), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění obchodní a celní smlouva mezi Československem a král. Srbů, Chorvatů a Slovinců, sjednaná v Bělehradě připojenou notou ze dne 9. září 1919 a uvedená v prozatímní platnost nařízením vlády republiky Československé ze dne 18. května 1920, č. 379 Sb. z. a n.
Podle důvodové zprávy v tisku 422 uvedené, kterou zahraniční výbor schvaluje, navrhuje týž výbor následující usnesení:
"Národní shromáždění se usnáší:
l. Smlouva, sjednaná v Bělehradě připojenou notou ze dne 9. září 1919, jíž se zavádí mezi Československem a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců smluvní stav, jaký byl dne 1. července 1914 v oboru obchodním a celním mezi bývalým královstvím srbským a bývalým mocnářstvím Rakousko-uherským, s veškerými dalšími té které doby platnými výhodami dle československého celního tarifu, se schvaluje.
2. Svoluje se, aby tato smlouva byla presidentem republiky ratifikována jménem státu Československého.
3. Ministru průmyslu, obchodu
a živnosti a ministru financí se ukládá, aby v dohodě se súčastněnými
ministry učinil další opatření, jichž je třeba ku provedení této
smlouvy."
Předseda (zvoní):
Zpravodajem za výbor pro průmysl, obchod a živnosti jest pan posl.
A. Kříž. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Al. Kříž: Slavná
sněmovno! Výbor pro obchod, průmysl a živnosti připojuje se ke
zprávě výboru zahraničního a navrhuje schválení usnesení tak,
jak ve vládním návrhu je obsaženo.
Předseda (zvoní):
Než přikročíme k debatě,
sděluji, že podán byl k tomuto odstavci denního pořadu resoluční
návrh pana posl. dr Kafky, Kostky a soudr. Žádám,
aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Resoluční návrh posl. dr. Kafky, Kostky a soudr.:
"Vláda se vyzývá, aby příště
před uzavíráním obchodních a dopravních úmluv mezinárodních vyžádala
si dobrozdání hospodářských korporací."
Předseda: Dále
byl podán resoluční návrh p. posl. Petrovickým a soudr.
Žádám o jeho přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Resoluční návrh posl. Petrovického a soudr. k tisku 1472:
"Vláda se vyzývá, aby vždy
před sjednáváním obchodních a celních smluv i prozatímních obchodních
styků mezi republikou Československou a jinými státy byly zavčas
slyšeny příslušné hospodářské, průmyslové, obchodní i živnostenské
korporace."
Předseda (zvoní): Oba tyto resoluční návrhy mají dostatečný počet podpisů a jsou tudíž předmětem jednání.
Přikročujeme k debatě a doporučuji, aby řečnická lhůta stanovena byla na 20 minut. Jest snad nějaká námitka proti tomu? (Nebyla.)
Námitek není.
Ke slovu jest přihlášen pan posl.
Böhr, uděluji jemu je.
Posl. Böhr (německy): Slavná sněmovno! Jen na několik minut prosím o pozornost. Návrh o smlouvě s Jugoslavií obchodní nedávno vzatý s denního pořadu, jest dnes na programu. V zasedání sněmovním předminulého čtvrtka mluvil jsem zde podrobně o obchodních záležitostech, specielně o významných a důležitých požadavcích, jež náš průmysl klade a klásti musí i vzhledem k Jugoslavii. Velectění! Dnes tu máme podrobnější zprávy; jest udáno, že náš obchodní vývoz minulého roku odtud do Jugoslavie činil jen asi 243 milionů korun, a zpravodajství uvádí, že by se tu mohlo velmi lehce dosáhnouti i jedné miliardy.
Se stanoviska průmyslu, se stanoviska živností a zemědělství jest nutno vítati smlouvu, která konečně zjednává ulehčení. Taková obchodní smlouva jako vůbec každé umožněni a zlepšení obchodu, je přece nejlepším omezením nezaměstnanosti a váznutí v průmyslu. Co však nám prospěje jakákoliv obchodní smlouva, když průmyslníci, když živnostníci nemohou včas dodati svých výrobků zákaznictvu? Sešel jsem se dnes s několika továrníky, kteří vyvážejí do Jugoslavie; minulého roku dostali značné objednávky, mohli je však provésti teprve letos v březnu a dubnu, poněvadž poměry v dodávání a poměry dopravní jsou tak pomalé, že s možností konkurence s druhými dovozci do Jugoslavie nelze dobře počítati. Nedávno přednesl jsem podrobné údaje o nesmírném zatížení průmyslu nejen příliš vysokými sazbami dopravními, nýbrž i takřka hlemýžďovitou zdlouhavostí provozu do Jugoslavie. Pakli je zásilka z Čech, Moravy nebo Slezska čtyři, pět, šest týdnů na cestě dolů, předejde ji konkurence. V této době však se mění možnost odbytu a zmenšuje se potěšení získávati nové zákazníky. Z Italie dochází zboží vesměs rychle. Tam jezdí vlastní nákladní automobily do Jugoslavie, a co je zvlášť dobré pro italské vývozce, v Lublani, Záhřebu a jinde provádí se na těchto nákladních autech rychle a hromadně vyclívání, kdežto naši vývozci jsou tak dlouho zdržováni. Často dokonce dotyčné zboží se ztratí, není na dráze; a kde má se nyní zase hledati na celním úřadě?
Hlavním požadavkem našeho průmyslu
jest, aby toto zpožďování zásilek konečně přestalo, a tu by bylo
na čase, aby naše ministerstvo zahraničí spolu s ministerstvem
železnic přece konečně přikročilo k tomu, aby posílalo přímo vozy
Rakouskem do Jugoslavie a aby učinilo opatření, aby se vyclívání
dálo co možná nejrychleji. Stejně nutné jest, aby konečně snížily
se také sazby dopravní a propočítaly tarify a ustanovily přímé
vývozní sazby, jak tomu bylo i v minulých stoletích. Má-li míti
obchodní smlouva úspěch - a o to musíme usilovati - bude i samozřejmě
nutno zbaviti náš živnostenský stav, jako vůbec každý stav vyvážející,
různá odvětví průmyslová, velikého tlaku daňového. Našemu průmyslu
nutno dáti i možnost konkurence, poněvadž druhé státy vždy více
vnikají do těchto nových zemí, jež se utvořily. Budiž zvýšena
tvůrčí radost našeho průmyslu, právní jistota jednotlivých vývozců
a celého produktivního systému! Budiž už jednou učiněn konec příliš
velkým šikanám a potížím při vydávání průkazů, budiž zaveden zase
volný obchod, vzduch a světlo a volná dráha! Pak bude míti obchodní
smlouva skutečně úspěch; jinak nemůže ani nejlepší obchodní smlouva,
je-li zatížena brzdami, přivoditi úspěchy, kterých nutně potřebujeme
pro náš průmysl, pro náš export. Proto ještě jednou kardinální
požadavek: Volný obchod, ulehčení vývozu, zmírnění dopravních
sazeb, především však zrychlení dopravy zboží a urychlení poštovního
spojení různých poštovních ambulancí. (Souhlas a potlesk na
levici.)
Předseda (zvoní): Ke slovu dále není nikdo přihlášen, debata jest skončena.
Žádám pana zpravodaje, aby se
ujal slova.
Zpravodaj posl. Pastyřík: Slavná sněmovno! K řeči pana kol. Böhra dovolím si poukázati, že dnešní vývoz náš do Jugoslavie značně jest zvýšen a že za posledního čtvrt roku dosáhl té výše, že je dnes Československá republika na třetím místě dovozu do Jugoslavie. Ovšem ze začátku nebylo to možné a stížnosti pana kol. Böhra snad byly oprávněny. Neměli jsme dosti vagonů, neměli jsme lokomotiv. Ale musím poukázati na to, že - jak je zřejmo právě z příští zprávy tisk 1482 - zahraniční výbor přijal tři resoluce, ve kterých se jedná právě o to, aby dovoz náš do Jugoslavie byl značně ulehčen a upraven. My tam navrhujeme, aby dunajská plavba byla řádně vybudována, dále, aby byly zaručeny přímé vagony, aby co možná nejvíce našich vagonů bylo pořízeno a aby naše vagony se staly skutečně tím, čím je Anglii její loďstvo. My také navrhujeme, aby byl vzájemný kurs naší valuty pevně ustanoven, aby naše obchodnictvo a průmyslnictvo mohlo skutečně do Jugoslavie vyvážeti.
Chci poukázati k tomu, že stížnosti pana kolegy byly v zahraničním výboru vzaty na vědomí a že také my voláme po volném obchodu, tvrdím však, že bez řádně upravených obchodních smluv s cizinou a zvláště s mocnostmi s námi spřátelenými, by nebylo nic platno, kdybychom měli jen volný obchod a neměli řádně upravených obchodních smluv.
Proto navrhuji, aby zpráva naše
byla schválena a souhlasím plně také s přednesenými dvěma resolucemi,
které jsou rázu hospodářského a se kterými můžeme úplně souhlasiti.
(Výborně!)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovat. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Budeme nejprve hlasovat o osnově usnesení, jak je obsažena v tištěné zprávě a jak se pro ni vyslovili oba páni zpravodajové.
Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, obsaženým v tištěné zprávě a doporučeným pány zpravodaji, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Osnova usnesení jest schválena. Tím poslanecká sněmovna přijala toto usnesení ve čtení prvém.
Zbývá nám ještě vyříditi resoluční návrh, podaný k tomuto odstavci denního pořadu pány poslanci dr. Kafkou, Kostkou a soudr.
Resoluční tento návrh má toto znění (čte):
"Vláda se vyzývá, aby příště před uzavíráním obchodních a dopravních úmluv mezinárodních vyžádala si dobrozdání hospodářských korporací."
Kdo s tímto resolučním návrhem souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je menšina. Návrh jest zamítnut.
Tím jest 4. odstavec denního pořadu vyřízen a druhé čtení bude dáno na denní pořad schůze příští.
Přikročíme k 5. odstavci, jímž
jest
5. zpráva I. výboru pro záležitosti obchodu, průmyslu a živností, II. výboru zahraničního o vládním návrhu (tisk 1070) o smlouvě, kterou se upraví prozatímně obchodní styky mezi republikou Československou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců (tisk 1472) a
dodatečná zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru pro záležitosti obchodu, průmyslu a živností o usnesení senátu (tisk 1602) o vládním návrhu (tisk senátu 288), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení smlouva o prozatímní úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a král. Srbů, Chorvatů a Slovinců (tisk senátu 455) (k tisku 1472).
Zpravodajem výboru pro záležitosti
obchodu, průmyslu a živností jest pan posl. Alois Kříž.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Al. Kříž: Slavná sněmovno! Poslanecká síň Národního shromáždění má dnes poprvé příležitost jednati o schválení prozatímní úpravy obchodních styků s královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců, se státem, který jako náš stát vznikl z likvidace světové války a z rozvratu habsburského císařství. Jest přirozeno, že má náš stát nemalý zájem na tom, jaké jsou a budou jeho obchodní styky s Jugoslavií, že máme zájem na tom, aby obchodní styky obou říší byly co nejlepší a největší.
Základnou budoucích našich styků v tomto směru má býti prozatímní obchodní smlouva s Jugoslavií, kterou vláda Národnímu shromáždění předložila a kterou dnes projednáváme. Žel, že musím konstatovati, že naše poválečné obchodní styky s Jugoslavií, provozované až dosud na základě obchodně celní úmluvy, podle stavu, jaký byl 1. července 1914, naráží na mnohé a těžké překážky. Byly to hlavně potíže plynoucí z nesnází přechodného hospodářství a jeho předpisů v každém směru, nechť již šlo o zákazy dovozu a vývozu, či o předpisy valutové, byly a jsou to dosud překážky dopravního rázu, o kterých zmíním se ještě později, a byla to také v nemalé míře snaha rakouského státu udržeti si obchod sprostředkující, konečně pak poměry v Maďarsku, které nedovolovaly využíti železnic tohoto státu k dopravě našeho zboží do Jugoslavie.
Tyto okolnosti jsou hlavní příčinou toho, že dosud naše obchodní styky s Jugoslavií jsou hodně podprůměrné. V druhém čtvrtletí r. 1920 vyvezli jsme do Jugoslavie celkem 105.430 q zboží, v téže době bylo k nám z Jugoslavie dovezeno 28.162 q. V procentuelním měřítku našeho celkového zahraničního obchodu vyjádřeno, činí náš dovoz do Jugoslavie jen 0˙6%, zatím co do Německa dodali jsme v téže době 41˙6% svého vývozu.
Jugoslavie dovezla k nám, jak již řečeno, 28.162 q, což v dovozu zahraničního zboží do naší republiky činí sotva 0˙4%.
Tyto cifry potvrzují správnost důvodové zprávy vládního návrhu, který projednáváme, a kde slavná sněmovna se dovídá z odborného péra, že náš jugoslavský vývoz vyjádřen jest v korunách cifrou 243 milionů 411 tisíc korun, ač snadno při dnešních cenách mohl by dosáhnouti cifry 1 miliardy.
Proč se tak nestalo?
Není potřebí dlouhých výkladů. Přesvědčil jsem se na kompetentních místech, že u nás je dosti zboží, které bez jakékoliv újmy pro domácí trh mohli bychom do Jugoslavie vyvážeti a tamní obchod dobře by mohl naše zboží zkonsumovati. Jsou to zejména textilie a železo.
Co vadí však rozpětí našeho obchodu s král. SHS., je to, že na místo 300 vagonů, které bychom mohli a měli každý týden do Jugoslavie expedovati, vypravíme jich jen 60, nejvýš 80 týdně. Proč? Prostě proto, že nemáme tolik vozidel, kolik bychom jich potřebovali. Jsou firmy, které čekají řadu měsíců a prodělají pravou Golgothu, nežli se jim podaří po dlouhých intervencích a prosbách dostati vagon pro Jugoslavii. To svádí k tomu, že určitá část našeho obchodu, mnohdy snad proti své lepší vůli, sváděna je k obcházení platných předpisů a že naše tovary pro Jugoslavii určené, posílány jsou na fingované odběratele do Vídně a odtud dále do Jugoslavie, rozumí se, že pak již pod značkou rakouskou.
Doprava přes Maďarsko narážela až do nedávna na nepřekonatelné překážky a teprve v poslední době je naděje k lepšímu. Tento neudržitelný stav v mezinárodní dopravě je zabijákem našeho zahraničního obchodu vůbec. A já cítím povinnost s tohoto místa říci, že náprava v tomto směru jest nezbytností, která jest životním zájmem státu.
Neutěšený stav v dopravnictví je ovšem jen neblahým dědictvím války, a rád konstatuji, že podle jednomyslného názoru znalců nejsou v dopravnictví u nás poměry nejhorší. Zlo sesilováno jest hlavně tím, že naše vagony do ciziny transportované, vracejí se nám v době poměrně dlouhé, někdy se nevracejí vůbec, a cizina jich klidně užívá, zatím co my stůněme a naříkáme na nedostatek vozidel. A při tom ještě stále počet našich vagonů z ciziny se nevracejících vzrůstá. Tak 10. listopadu r. 1920 měli jsme z našeho obozu v cizině 5432 krytých a 7598 otevřených vagonů. Dne 10. ledna t. r. měli jsme již v cizině 5557 krytých a 9494 otevřené vagony, to znamená ve 2 měsících ztrátu 2021 vozů. Odečteme-li vozy, které měla v únoru t. r. Rakouská republika u nás, měli jsme v téže době v Rakousku 6824 vagony. Je více než jisto, že tyto vozy u našich sousedů nezahálejí, naopak že se jich tam pilně užívá, a možná, že mnohdy k dopravě našeho vlastního zboží pod cizozemskou značkou do království SHS. zasílaného.
K charakteristice dopravních styků s Jugoslavií uvedu malý, ale výstižný obrázek, citovaný ze zprávy "Bohemie, mezinárodní dopravní společnosti", jedním pražským listem 9. dubna t. r: "Hangarový vlak, který jel dne 2. dubna z Cmuntu do Jugoslavie s 86 vagony určenými do král. SHS., přijel do Breitensee u Vídně se 45 vagony. 41 vozů bylo cestou z libovůle rakouských železničářů odepnuto. Jaký osud je čeká, a kdy dojdou na místo svého určení - jest ovšem vážná otázka."
Slavná sněmovna jistě chápe, že tento stav jest pro rozvoj naší dopravy více než povážlivý. Snad mezinárodní dopravní konference, konaná v těchto dnech, přinese v tomto směru alespoň určitou nápravu.
Chci poukázati v několika cifrách na nejdůležitější druhy zboží, které posledního roku do Jugoslavie vyvážíme ve vagonech po 10 tisících kilogramech. Uhlí 6550 vagonů, železa 1760 vagonů, cukru 2500 vagonů, papíru 120 vagonů, lepenky na střechu 400 vagonů, skla 515 vagonů, vedle různého jiného zboží požadovaného od nás v milionových hodnotách. Tak jen hospodářských strojů žádá Jugoslavie za 40 milionů dinarů, aparáty, pumpy, tlakostroje a jiné součástky za 50 milionů dinarů, vozových náprav za 38 milionů, hřebíků a klínů za 10 milionů, pytlů za 10 milionů atd. Papíru jsme vyvezli ve druhém čtvrtletí r. 1920 9.060 q, skla 13.160, minerálních vod 40.413 q.
My žádali od Jugoslavie 6 tisíc vagonů pšenice, sádla, slaniny a některých surovin, kterých doma nemáme. Bohužel, že ceny obilí v Jugoslavii znemožňují náš nákup na tamních trzích. Hospodářským naším interesem jest, aby náš vývoz do Jugoslavie byl co největší. Jest proto nutno, aby vzájemné obchodní styky s královstvím SHS. dostaly pevný podklad, a k tomu má dáti základ prozatímní obchodní smlouva, jak jest navrhována. Obchodní misse, vyslaná do Bělehradu, dohodla se proto se zástupci král. SHS. na podmínkách provisorní obchodní smlouvy, která rozšiřuje dosavadní dohodu z 9. září 1919 o vzájemném poskytování nejvyšších celních výhod podle stavu ze dne 1. července 1914 na všechna ostatní nařízení, pokud se vztahují na dovoz a vývoz. O tom mluví prvý článek smlouvy.
Dále pak ukládají si oba státy povinnost nejen nepřekážeti jakýmkoli opatřením vzájemného obchodu, naopak tento co nejvíce podporovati. Ve příčině zákazů a obmezení dovozů a vývozů přechodně nutných, jakož i ve stanovení cel ponechávají si sice oba státy volnou ruku, ale zaručují si navzájem nerušený obchod zvláštní smlouvou o kontingentech, jednak připojují bližší ustanovení, platné pro ten případ, jestliže by zde bylo zavedeno omezení nebo zákaz vývozu u jedné z obou zemí.
Další částí smlouvy upravuje se provádění obchodu se strany příslušníků jednoho na území druhého státu a zaručuje se jim stejné nakládání a stejná právní ochrana jako tuzemcům. Při zakládání živností zajišťuje se stejný postup jako proti příslušníkům kteréhokoliv jiného státu. Ve příčině transita zaručují si oba státy v rámci mezinárodních pravidel volný průvoz s podmínkou, že by nastal případ blokády vůči třetímu státu ve formě represalií, což zavazuje se druhý stát tolerovati, pokud by toto opatření platilo pro všechny ostatní země a neodporovalo mírové smlouvě.
K dosažení rychlé dopravy, jejíž nedostatek hlavně přispěl k rozvrácení vzájemných obchodních styků, zavazují se oba smluvní státy použíti všech prostředků, kdežto až dosud tato snaha byla jen na naší straně a nedovedla ani překonati překážek působených dopravními orgány transitních států, ani neodstranila technických obtíží na straně jihoslovanské. Pro dopravní sazby, odbavovací řízení atd. mají platiti stejné výhody jako pro jiné smluvní státy. Usnadnění o zlevnění zásilek ke správce nebo k dohotovení zavádí se znova podle obvyklých ustanovení mezinárodních smluv. Nově se vzájemně připouští zušlechťovací řízení, kterým se získalo za výhod celních a dopravních z Jugoslavie surovin, kterých tato jinak neuvolňuje, zvláště na výrobu vojenských potřeb z vlněných látek a kůže. Stejně tak se usnadňuje způsobem obvyklým v obchodních smlouvách vzájemná bezcelná doprava nádob v nejširším slova smyslu ku plnění a po vyprázdnění. Poněvadž některé aktuelní otázky vzájemného obchodu nebylo možno vyříditi pro nedostatek jednotné zákonné úpravy, souhlasí obě smluvní strany s tím, aby v rámci a v duchu této smlouvy přistoupilo se postupně k doplňkům a k změnám, takže tato smlouva se stává základnou a zároveň mostem k budoucí normální obchodní smlouvě, jejíž stěžejní body obsahuje, pokud se ovšem v dnešní přechodné době daly upraviti.
Pro správný výklad této smlouvy ustanovuje se paritní komise, jejíž vysvětlení má váhu smluvního závazku. Smlouva platí od ratifikace do 30. června 1921 s tříměsíční výpovědí a prodlužuje se automaticky pro stejnou tříměsíční dobu, nebude-li výpovědí použito.
Jménem výboru pro obchod, průmysl a živnosti doporučuji na základě těchto svých vývodů slavné sněmovně, aby učinila tato usnesení (čte):
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
A) Smlouva s královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců o prozatímní úpravě obchodních styků se schvaluje;
B) schvaluje se dále, aby tato smlouva byla předložena presidentu republiky k ratifikaci podle § 64, čl. 1. ústavní listiny;
C) vládě se ukládá, aby ratifikovanou smlouvu uveřejnila ve Sbírce zákonů a nařízení;
D) ministru
zahraničních věcí se ukládá, aby v dohodě se zúčastněnými ministry
učinil další opatření, jichž je třeba ku provedení smlouvy. (Výborně!)
Předseda (zvoní):
Uděluji slovo druhému
zpravodaji za výbor zahraniční, panu posl. Pastyříkovi.
Zpravodaj posl. Pastyřík: Slavná sněmovno! Jménem zahraničního výboru podávám tuto zprávu:
Přihlížejíce k důvodové zprávě vládního návrhu, ze které nejlépe jest vidino, jak důležito jest, abychom opět navázali přímé, čilé obchodní styky s královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců, kam můžeme sami nejméně za 1 miliardu Kč našich průmyslových výrobků vyvážeti a odkud můžeme nejvíce dovézti u nás potřebného masa, obilí a různých potřebných plodin; uznáváme potřebu uzavření nových obchodních smluv na obapolné dohodě o vzájemném podporování jak obchodních, tak také dopravních přímých styků mezi našimi spojeneckými státy.
Již 9. září 1919 byla uzavřena dohoda o vzájemném poskytování nejvyšších výhod celních, podle stavu z 1. července 1914 a předložená smlouva o prozatímní úmluvě doplňuje a potvrzuje, že oba státy si ukládají každý povinnost nejen nepřekážeti vzájemnému obchodu, naopak jej co nejvíce podporovati a starati se všemožně o to, aby vzájemný obchod nebyl poškozen, jak nejlépe o tom svědčí § 2. Podle § 3 ponechávají si oba státy volnou ruku ve příčině zákazu nutných předmětů a ustanovení cel, ale zaručují si nerušený obchod a vzájemnou dohodu.
Ač království Srbů, Chorvatů a Slovinců jeví zvláštní zdrženlivost v povolování volného obchodu cizím příslušníkům, "kterých je velký nával", dává § 4 našim příslušníkům plné právo a volnost obchodu.
Také dosavadní zdrženlivost se strany království SHS. ve příčině transita jest v § 6 ve smlouvě uvedené úplně odstraněna a poskytují se našemu zboží výhody jako domácímu.
Rovněž podle § 7 umožněno, aby vzájemně zasílány byly stroje a j. k opravě nebo suroviny ku zpracování z jednoho státu do druhého a aby opravené stroje nebo zpracované suroviny jako hotové zboží opět do téže zeme byly vráceny. Bude pracováno k tomu, aby i celní řízení bylo prospěšně upraveno k témuž účelu, zde jistě jest vidno, že této výhody nejvíce bude používáno se strany našeho státu.
Jest také pamatováno v § 8 na to, aby nutné obaly a nádoby při zasílání se zbožím a nebo k naplňování zboží z jednoho státu do druhého mohly býti bez cla opět vráceny. Má pouze každý stát právo nechati si zálohu na clo, kdyby do určité doby naplněné nádoby nebo vyprázdněný obal se přes hranice nepřevezly.
Dělalo nám velké potíže, že jsme museli jejich valutu kupovati jen u určitých, k tomu splnomocněných bank a jich filiálek za kurs Národní bankou jednostranně stanovený. I tato potíž byla částečně odstraněna vzájemnou dohodou našeho bankovního úřadu s Národní bankou bělehradskou.
Uznávaje prospěšnost a nutnost této vzájemné smlouvy, navrhuje výbor zahraniční:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
A) Smlouva s královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců o prozatímní úpravě obchodních styků se schvaluje;
B) schvaluje se dále, aby tato smlouva byla předložena presidentu republiky k ratifikaci podle § 64, čl. 1. ústavní listiny;
C) vládě se ukládá, aby ratifikovanou smlouvu uveřejnila ve Sbírce zákonů a nařízení;
D) ministru zahraničních věcí se ukládá, aby v dohodě se zúčastněnými ministry učinil další opatření, jichž je třeba ku provedení smlouvy.
Mimo to doporučuje výbor zahraniční ku přijetí tyto resoluce (čte):
I. "Abychom řádně mohli využíti obchodních smluv mezi námi a král. SHS. jest také velmi nutné, aby vybudování dunajské plavby byla věnována větší pozornost, poněvadž zejména zboží dovážené v masách (jako obilí, rudy a p.) lze racionelněji dopravovati po vodě nežli po dráze, proto je prvním a nejnaléhavějším hospodářským úkolem vybudování přístavu v Bratislavě a včasné zajištění dostatečného lodního parku.
Ministerstvům obchodu a veřejných prací se ukládá, aby otázku tuto hleděla urychliti a přípravy ukončiti."
II. "Abychom řádně vyříditi mohli smlouvy s královstvím SHS., jest zapotřebí, aby naše železniční správa měla na paměti, že jako exportní stát musíme počítat s tím, že naše vagony musí voziti zboží do sousedních států a, protože jsou nám vagony tím, čím jsou Anglii a jiným lodi, ukládá se naší železniční správě, aby zajistivši si smlouvami s jednotlivými státy řádné vrácení vagonů, učinila vše, aby našemu průmyslu a obchodu byly vagony v dostatečné míře a včas přistavovány."
III. "Vzhledem k tomu, že našim obchodníkům a výrobcům jest značně stížen vývoz našich výrobků do Jugoslavie tím, že valuta není ustálena a nemohou proto přesně vykalkulované zboží do král. SHS nabízet a tím pevné obchody s našimi výrobky uzavírat, budiž mimo všech dohod, které v této smlouvě učiněny byly a v platnosti budou, ještě mezi těmito státy uzavřena přesná dohoda na vzájemný pevný kurs valuty, terminovaný na určitou lhůtu, na př. šesti měsíců, v kteréžto době by se obchody vzájemně vyřídily a měsíc před ukončením tohoto termínu nový vzájemně stanovil.
Ministerstvu obchodu se ukládá, aby další ve věci této dohodlo a uskutečnilo."
Doporučuji to k přijetí. (Výborně!)
Za resoluci posl. Petrovického a soudr., která byla již přečtena, aby vláda byla vyzvána, aby před každým dalším upravováním obchodních smluv byly dotazovány odborné korporace, se také přimlouvám.
Dále podávám dodatečnou zprávu zahraničního výboru o usnesení senátu (tisk sen. 1602) o vládním návrhu (tisk sen. 288), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení smlouva o prozatímní úpravě obchodních styků mezi Československou republikou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců (tisk sen. 435).
Výbor zahraniční jednal o usnesení senátu tisk č. 1602 a usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně toto usnesení:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
A) Smlouva s královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců o prozatímní úpravě obchodních styků se schvaluje;
B) schvaluje se dále, aby tato smlouva byla předložena presidentu republiky k ratifikaci podle § 64, čl. 1. ústavní listiny;
C) vládě se ukládá, aby ratifikovanou smlouvu uveřejnila ve Sbírce zákonů a nařízení;
D) ministru zahraničních věcí se ukládá, aby v dohodě se zúčastněnými ministry učinil další opatření, jichž je třeba ku provedení smlouvy.
Mimo to doporučuje výbor zahraniční
ku přijetí resoluce připojené k tisku 1472. (Výborně!)