Předseda (zvoní):
Zahajuji znovu přerušenou
schůzi, přerušuji projednávání denního pořadu a oznamuji, že pan
ministr věcí zahraničních dr. Beneš vyžádal si slovo, aby
zodpověděl některé interpelace. Uděluji mu slovo.
Ministr dr. Beneš: Slavná sněmovno! Ve věci dotazu p. posl. dr. Lodgmana a soudr. mohu prohlásiti toto: Jest všeobecně známo, že bylo v poslední době stále a stále opakováno, že byly uzavřeny různé tajné smlouvy, dohody se strany republiky Československé. Brzy to byla smlouva o rozdělení Horního Slezska, brzy o odstupu Podkarpatské Rusi, brzy smlouva o nějakém boji proti bolševikům atd. Vše to časem se rozplynulo v niveč. Mohu k tomu konstatovati, že vláda naše takovou politiku, jak se v těchto zprávách předpokládá, nedělá, že jsem dosud oznámil veřejnosti vždy závazky, které nám z jakýchkoliv dohod vyplynuly, že vláda naše postupuje v těchto věcech ryze konstitučně a ze by také, kdyby se jednalo o podepsání toho neb onoho dokumentu, jenž by schválení konstitučních a parlamentních faktorů vyžadoval bez náležitého uvědomění veřejnosti a příslušných parlamentárních činitelů věci tyto neuskutečnila. Ostatně v dotazu samotném jest řada konkrétních detailů, jež prostě neodpovídají pravdě, o čemž se každý může snadno přesvědčiti.
Ve věci hospodářských sankcí vzhledem k Německu mohu oznámiti slavné sněmovně, že se strany spojenecké byla naše vláda uvědoměna o celních opatřeních, a zároveň byla dotazována, jaké bude eventuelní stanovisko vlády československé. Vzhledem k tomu, že dotaz v některých bodech musel býti doplněn, žádal jsem nejprve o toto doplnění, aby vláda věc řádně se všech stran politických, hospodářských i technických mohla prozkoumati. Celá otázka jest nyní ve stadiu vyjednávání, takže doufám, že bude možno v nedlouhé době viděti celý problém v konkrétnějších formách.
Dovoluji si upozorniti, že bylo by chybou se domnívati, že tato otázka bude řešena rychle anebo hned. Uplatnění sankcí bude prodlouženo na celou dlouhou řadu měsíců a vyvolá v Německu hospodářské důsledky velmi vážné. Také naše veřejnost, až věc bude míti konkrétní formy, musí se tím vážně zabývati, viděti stránku politickou, ale také praktickou a hospodářskou. Bude museti posuzovati otázku klidně, bez vášní, vzhledem k našim politickým, hospodářským a sociálním poměrům, posuzovati ji především s našeho československého hlediska a viděti všechny její stránky zejména i v budoucnosti. Jest to otázka vážná, nedá se řešiti ihned, potřebuje příprav a důkladných zkoumání.
Vláda žádá, aby v této vážné věci mohla míti náležitý čas věc prozkoumati a s příslušnými politickými činiteli, až otázka nabude konkrétní formy, se dohodnouti. Po této stránce vláda svých povinností nezanedbá v žádném směru, ani co se týče hájení našich politických a hospodářských zájmů, ani co se týče svých povinností parlamentních.
Ve věci událostí v Uhrách dovoluji si na dotaz pp. posl. dr. Hajna, Švehly a soudr. sděliti toto: Exkrál Karel přijel v neděli v poledne ze Subotiště provázen hrabětem Erdödym, ohlásil se v královském paláci u Horthyho a byl okamžitě přijat na obědě. Krátkou dobu na to přijel z venkova hrabě Szegerey a ministerský předseda Teleki do Budapešti a odebrali se ihned k Horthy mu. Přítomen při obědě a jednání, které se na to rozvinulo, byl také zároveň hrabě Khuen-Hedervary.
Bylo jednáno mezi nimi až do 4 hod. Ve 4 hodiny se exkrál Karel vrátil zpět do Subotiště, kde se usadil u biskupa. Do Subotiště přijeli za ním hrabě Betlen a Andrássy. Jednání s Horthym se opakovalo ze Subotiště telefonicky do Budapešti, na to v pondělí mezi Horthym a exkrálem Karlem a jednání toto bylo asi tohoto druhu. Hned v neděli po obědě žádal při diskusi exkrál Karel, aby Horthy mu odstoupil vládu, Horthy však poukazoval na situaci, jak se vivinula, zejména na to, že politická situace vnitřní jest v Maďarsku těžká, dále poukazoval na ústavu, poukazoval na celkovou mezinárodní situaci a ukazoval, že Velká Dohoda výslovně se postavila proti Karlovi a že toto stanovisko je rozhodné, dále, že Malá Dohoda v tomto směru zaujala také velmi přesné a jasné stanovisko a že z toho všeho plyne velké nebezpečí pro Maďarsko.
Když se vyjednávalo znovu ze Subotiště do Budapešti v pondělí, tytéž důvody byly znovu uváděny a zejména bylo konstatováno se strany Horthyho, kdyby se tato aventura neskončila, že jest velké nebezpečí pro Maďarsko, a bylo vysloveno vůbec přímo slovo, že by to mohlo znamenati konec Maďarska.
V Budapešti následkem těchto událostí byla nejdříve věc držána v tajnosti, pak přirozeně propukla a nastal veliký poplach ve všech politických kruzích. Zejména v západních Uhrách, v okolí Subotiště, nastala těžká situace zejména po stránce vojenské. Co se událo v tomto směru, je přesně těžko říci. Jest však známo, že i se strany vlády byly činěny pokusy, aby dosavadní velitel plukovník Lehár se vzdal a byl nahrazen jiným velícím generálem. V každém případě nastaly tam rozmíšky i mezi vojáky samými a na jedné straně vytvořila se situace taková, že jednalo se o to, aby se ihned vojsko přidalo k exkráli Karlovi a dle toho jednalo, na druhé straně vyskytly se překážky vojenského rázu, zejména s Rakouskem, a byly dokonce obavy, že dojde ke srážkám mezi rakouskými strážemi a maďarským vojskem.
V každém případě situace vojenská po této stránce jest zvláštní. Můžeme totiž konstatovati, že také po stránce mravní jest situace tohoto vojska velmi těžká a jestliže s tímto vojskem pravděpodobně bude se cokoliv podnikati, že znamená to jistý vnitřní rozvrat v Uhrách a že tím dány budou pro situaci v Uhrách velmi těžké podmínky.
Po stránce diplomatické hned v pondělí, když věc přišla do veřejnosti maďarské a také do diplomatických kruhů spojenců, kde přišla ve známost pozdě večer v neděli, bylo zakročeno se strany spojenců. Zejména velmi energicky zakročil italský zástupce, na to zakročil zástupce francouzský a anglický, každý odděleně. Mimo to ještě v pondělí zakročil u Maďarů, u vlády Horthyho vyslanec jihoslovanský, náš chargé d'affaires a konečně vyslanec rumunský. Všechny tyto intervence byly učiněny ve smyslu dosavadní politiky jak spojenecké, tak politiky naší a politiky Malé Dohody vůbec. Velmi rozhodně bylo poukázáno na to, že velvyslanecká konference se ve věci Karlově velmi přesně a jasně vyslovila a že na druhé straně dosavadní linie politiky v centrální Evropě nedovolí, aby Karel nastoupil na trůn maďarský.
Naše ministerstvo zahraničních věcí ihned v pondělí ráno co nejrychleji dalo se ve styk se všemi mocnostmi spojeneckými a oznámilo vládě v Budapešti, že nezmizí-li exkrál Karel okamžitě z Uher, učiní opatření, která uzná v tomto případě za nutná.
V tom smyslu dohodlo se během pondělí a úterý také specielně na společném postupu s Jihoslovanskem a Italií, poněvadž ve věci Habsburků speciálně s těmito státy má přímou dohodu a spolupráci. Londýn a Paříž o našich intervencích byly uvědoměny. Dále učiněna byla s naší strany intervence ve Švýcařích o dalším pobytu exkrále v tomto státě. Mohu ujistiti slavnou sněmovnu, že se všemi těmito vládami naše vláda v podstatných otázkách při řešení celé aventury bude za jedno. V jednání se pokračuje a budu moci co nejdříve sděliti veřejnosti podmínky a okolnosti, za jakých tento exkurs bývalého císaře skončí.
Dovolte mi, pánové, abych při tom jen toto podotkl: O politických koncepcích a schopnostech těch, kteří na věci participovali a ji zosnovali, tato aventura dává vysvědčení úžasné. Kruhy, jež tuto politiku dělají, jsou nejen zločinně lehkomyslné, ale také přímo politicky na takovém stupni, že jest viděti, že válka je nejen ničemu nenaučila, ale ani v budoucnosti patrně už nenaučí. V tom smyslu je to pro nás mementem a zároveň symptomem situace kolem nás; i přes to, že jsou zde k disposici mezinárodní síly, jež pokus ten co nejostřeji zlomí, přes to přece to ukazuje, že demokracie ve střední Evropě jest a bude patrně ještě po jistý čas v nebezpečí. Nesmíme věc přeceňovati, ale bylo by velkou chybou věc náležitě neoceniti a rozhodně obranu svoji vysoko držeti stále v pohotovosti. (Výkřiky poslanců strany soc. demokratické levice.)
Ve střední Evropě děláme už skoro 2 roky politiky míru, rekonstrukce a pacifikace. Před krátkou dobou začali jsme styk s Maďarskem, abychom i s ním navázali a dobré prostředí pro spolupráci vytvořili. Několik avanturistů přivádí tu najednou především celý maďarský národ do krajně kritické situace. Na dlouhou dobu vyvolá to znovu nedůvěru a represe, vyvolá to rozčilení a rozhořčení, ztíží to opět nejširším vrstvám lidovým v Maďarsku a v sousedství život a klidnou práci. Rakousko ve své práci pro rekonstrukci a pro pomoc bude zaraženo, mezinárodní situace Maďarska úžasně stížena. Nesmíme připustiti nikdo z nás, aby takto mír celých států lehkomyslně byl ničen, kažen a ohrožován. Stanovisko Československé republiky ve věci Habsburků jest známé. Opakuji, že cítíme se vázáni rozhodnutím velvyslanecké konference a svým státním a národním zájmem. Náš zájem jest ohrožen a musíme nyní všichni rozhodně nebezpečí toto dobře viděti a náležitou cestu k jeho odstranění voliti. Náš stát po této válce dělá a bude dělat politiku demokratickou. (Odpor německých poslanců a německé výkřiky: Slyšte!)
Jsem rád, že mohu upozorniti na
vážný jeden hlas německý. Dnešní "Vossische Zeitung"
velmi významně na adresu celého Německa a Evropy volá: "Vycházeje
od Malé Dohody vytvořil se v Evropě Svaz národů, který vidí jedinou
záchranu dnešních poměrů v demokratickém vývoji. Počítati s tímto
faktem jest povinností každého politika, který s fakty počítati
chce". Ano, pánové, Československá republika jest a bude
nositelem demokracie, demokratické politiky (Odpor německých
poslanců a různé výkřiky. Předseda zvoní.) osvědčila to ve
věci habsburské... (Hluk a odpor u německých poslanců. - Předseda
zvoní.), a osvědčí to i nyní v řešení věcí v Maďarsku. (Hluk
a odpor německých poslanců.)
Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Ministr dr. Beneš (pokračuje):
Chci jen dodati... (Výkřiky.)
Předseda (zvoní):
Prosím, aby pan ministr
nebyl vyrušován.
Ministr dr. Beneš (pokračuje):
... že sice nebezpečí okamžitých válečných konfliktů není,
že však vláda bude připravena na události tak, aby veřejnost mohla
zůstati klidnou a v celku býti bezpečnou. Také v této věci bude
vláda postupovati plně podle svých povinností konstitučních a
parlamentárních a v nejužším styku s činiteli parlamentárními.
Kdyby jakékoli obtíže vznikly, okamžitě by se obrátila vláda na
právoplatné representanty národa, na parlament. Chci jen konstatovati
znovu, že jest to sice mementem pro naši veřejnost, že však ministerstvo
zahraničních věcí plně a s největší energií použije této aventury
k tomu, aby jednak pro budoucnost věc nemohla se opakovati a pak,
aby tato zásadní otázka pro centrální Evropu definitivně nejen
pro Uhry, ale i pro celou střední Evropu v zájmu míru byla definitivně
vyřízena. (Výborně! Hlučný potlesk.)
Předseda (zvoní): Byl mi podán návrh posl. Čermaka a druhů, aby o prohlášení pana ministra věcí zahraničních byla ihned zahájena rozprava.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Slovo k hlasování vyžádal si pan
posl. Stříbrný.
Posl. Stříbrný: Slavná
sněmovno! Protože ve schůzi předsedů klubů bylo sjednáno, že o
prohlášení pana ministra zahraničních věcí nemá býti zahájena
debata, očekávám, že podle toho zachovají se i ostatní strany,
a já dovoluji si prohlásiti, že strana naše bude hlasovati proti
zahájení debaty.
Předseda: Budeme hlasovati. Kdo souhlasí s návrhem pana poslance Čermaka a druhů, aby o prohlášení pana ministra věcí zahraničních byla provedena debata, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh pana posl. Čermaka a druhů jest zamítnut. (Hluk a výkřiky na levici.) Prosím o klid.
Přikročím k ukončení schůze.
Sděluji, že schůze výboru zemědělského, jakož i výboru ústavního, svolané na zítřejší den se nekonají, a rovněž schůze rozpočtového výboru svolaná na zítřejší den odpadá.
Dovolenou pro dnešní schůzi uděluji pp. posl. dr. Wintrovi a dr. Meissnerovi.
Byly provedeny některé změny
ve výborech. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Klub republikánské strany čsl. venkova vysílá do výboru zemědělského posl. Vahalu za posl. Štolbu.
Klub národně-demokratický vysílá
do výboru ústavního posl. dr. Matouška za posl.
dr. Kramáře a posl. Špačka za posl. Votrubu, do výboru
iniciativního posl. Dyka za posl. dr. Matouška a
posl. Purkyňovou za posl. inž. Bečku, do výboru živnostenského
posl. Votrubu za posl. Veverku.
Předseda: Byly
podány některé návrhy. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Návrh posl. Schälzkyho, dr. E. Feyerfeila a druhů na drahotní přídavky válečným poškozencům.
Návrh posl. Koudelky a soudr., aby byla zrušena nařízení ze dne 1. července 1868, č. 81 ř. z., a nařízení ze dne 15. července 1868, č. 98 ř. z.
Návrh posl. Koudelky a soudr., aby městu Českému Brodu navráceny byly statky jemu po bitvě bělohorské protiprávně za pokutu skonfiskované.
Návrh posl. dr. Haase, dr. Czecha a druhů na vydání zákona, jímž se mění a doplňují některá zákonitá ustanovení na ochranu nároků na zákonité výživné.
Návrh posl. Koudelky a soudr., aby město Kolín zařazeno bylo do vyšší třídy místních přídavků.
Návrh posl. Koudelky, Ant. Černého a soudr., aby byl vydán zákon o převzetí velkostatků a majetku, určeného v § 9 záborového zákona bez náhrady.
Návrh posl. Pechmanové, Buřívala, Pelikána a spol. na přeskupení poštovního úřednictva dopravního ze skupiny D do skupiny C státních úředníků.
Návrh posl. Johanise a soudr., aby za účelem zmírnění nezaměstnanosti a získání materiálu pro stavby státních budov zbourány byly městské hradby v Praze.
Návrh posl. Tayerle, Roschera,
Hampla, Marka a soudr. o podpoře nezaměstnaných.
Předseda: Dále
podány byly některé interpelace a dotazy. Žádám o jich sdělení.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Pilná interpelace posl. dr. Hajna, dr. Lukavského, Švehly, Udržala, Staňka, Šrámka, Johanise, Laube, Najmana, Hudce a druhů ministru věcí zahraničních o pokusu restaurace Habsburků v Maďarsku.
Naléhavá interpelace posl. Borovszkého, Daruly, Surányiho, Tausika celé vládě ve věci vypovídání na Slovensku.
Interpelace posl. Čuříka a soudr. ministru spravedlnosti o násilném znemožnění práce dělníku Bernardovi u fy. Mück a Medler, továrna na drátěné a železné zboží ve Vítkovicích.
Interpelace posl. Čuříka a spol. ministru vnitra a spravedlnosti o násilném přepadení čsl. křesť. soc. dělníků, zbavení jich práce na jámě "Šalamoun" v Mor. Ostravě a o jiných případech soustavného teroru soc. dem. stoupenců na Ostravsku.
Interpelace posl. Kostky, dr. Kafky a druhů ministru pošt a telegrafů v Praze o rozdělení obvodů poštovních a telegrafních ředitelství.
Interpelace posl. dr. Kafky, Kostky a druhů vládě o nezákonném a neoprávněném postupu proti četníkům německé národnosti.
Interpelace posl. dr. Medingera a druhů předsedovi vlády a ministru zemědělství o působnosti pozemkového výboru, zvoleného býv. kusou sněmovnou.
Interpelace posl. Zeminové, Spatného, Tučného a spol. ministru pro zásobování lidu o předražování ovsa, dodávaného Státním obilním ústavem hospodářským úřadům městským ve Velké Praze.
Interpelace posl. Petrovického a druhů ministru financí o vyměřování přímých daní živnostnictvu.
Interpelace posl. Petrovického a druhů vládě o nesprávném postupu při projednávání předloh, dotýkajících se živnostnictva, obchodu a průmyslu.
Interpelace posl. Bergmana, dr. Matouška, Maška, Zavřela a druhů vládě, jak se hodlá zachovati k nájemcům zabrané půdy.
Dotaz posl. Johanise, Hampla, Chalupníka, Tayerle a soudr. ministerskému předsedovi o výluce kovoprůmyslového dělnictva v severních Čechách.
Dotaz posl. dr. Charváta ministru financí o přijímání legionářů do služeb ministerstva financí.
Dotaz posl. dr. Charváta ministru spravedlnosti o pomíjení legionářů při jmenování zaměstnanců do vyšších hodnostních tříd.
Dotaz posl. Budiga, Schälzkyho ministru financí o výměně kovových mincí a rakouských peněz.
Dotaz posl. Záruby a soudr. ministru vnitra ve věci pohořelých v obci Kejžlici, polit. okres Humpolec.
Dotaz posl. Adámka ministru vnitra o uvolnění peněz a podpory pohořelému V. Halamkovi, chalupníku ve Filipově č. 14, pol. okres Hlinsko.
Dotaz posl. Adámka a Adamovského ministru financí o předpisu daní zemědělcům.
Dotaz posl. dr. Matouška, dr. Hajna, dr. Lukavského a druhů ministru školství a národní osvěty o užívání kostelů k bohoslužbám jednotlivým církvím.
Dotaz posl. dr. Matouška, Petrovického a druhů ministru financí o vyměřování dávky z majetku obchodníkům a živnostníkům, kteří při květnových nepokojích v r. 1920 utrpěli značné škody drancováním krámů a provozen.
Dotaz posl. dr. Matouška, dr.
Lukavského, G. Navrátila a druhů ministru financí o výplatě dříve
čtvrtletního dnes měsíčního přídavku státním zaměstnancům za měsíc
říjen 1920.
Předseda (zvoní): Přikročím k ukončení schůze a podle dohody v poradě klubovních předsedů má býti příští schůze poslanecké sněmovny svolána písemně.
Je snad proti tomu námitka? (Nebyla.)
Není. Návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.