Předseda (zvoní):
Slovo má dále pan posl.
Bobek.
Posl. Bobek (německy): Velectěné dámy a pánové! Musím nejprve vyslovit podivení nad tím, že se velectěný předešlý řečník pro tuto celou záležitost tak rozčiloval, neboť jsem přesvědčen, že "pětka" také v tomto případě, při posledním bodu denního pořadu bude správně fungovati. Ale myslím, že právě způsob, jakým můj velectěný pan kolega projednával tuto záležitost, jest příznačným nejen pro ducha, v jakém tuto věc probíral, ale že jest také příznačný pro ducha, v jakém se v této sněmovně vůbec pracuje, příznačný pro ducha, jenž vládne v tomto státě, v této vojenské správě, která byla zachvácena nervosním strachem pro domnělé události na Slovensku a dala se na to strhnouti k objednávkám a k dělání dluhů, které na konec nemůže zaplatiti. Ale musím se předem rázně proti tomu ohraditi, jak opětně i tato věc v parlamentě byla projednávána.
Ode dvou let trvá již tento dluh. Přes to dána tato záležitost po téměř pětiměsíčním zasedání v poslední den tohoto zasedání jako poslední bod na denní pořad schůze, která o sedmé hodině večer počíná a o níž bylo předvídati, že teprve v časných ranních hodinách bude ukončena. Konstatuji, že tento postup většiny v této sněmovně také v budžetním výboru již náležitě byl posouzen. Bylo konstatováno, že vláda zejména ale ministerstvo národní obrany mělo již začasté příležitost přiznati se k tomuto dluhu. Projednali jsme zatím rozpočet na rok 1921 dosti vydatným způsobem, povolili jsme téměř čtyři miliardy na vojenské účely, bylo nám povoliti v té době kromě toho dodatečný úvěr na výdaje v roce 1920 penízem čtyř miliard, v němž 2 miliardy pouze pro vojenské účely. Nyní, po dvou až třech měsících zjevuje se správa vojenská a finanční opět a žádá na nás v úvěrové předloze zaplacení dluhu sumou 667 milionů korun. Jsem o tom samozřejmě přesvědčen, že tím nebude ještě zdaleka učiněno zadost nárokům vojenské správy.
Proti čemu se dále musím ohraditi jest, že použito bylo zcela lichého odůvodnění, když nám předloha byla podána. Slyšeli jsme zrovna od pana kolegy Hakena, že bylo odůvodnění nesprávné, že objednávky nebyly učiněny pro vpád Maďarů na Slovensko, nýbrž slyšíme, že stav věcí na Slovensku utvářel se právě opačným způsobem. (Posl. dr. Brunar [německy]: Proto to také opačně dopadlo!)
Také to souhlasí. Dále shledávám nesprávným odůvodnění, v tom spočívající, že prý od starého rakousko-uherského mocnářství nebyl převzat téměř žádný válečný materiál a že zbylo jen 19.000 nebo 39.000 - nevím to přesně - ručnic. Dokázal jsem již ve své řeči k rozpočtu a nebylo mi v tom nikým odporováno že nemůže tak býti. Konstatuji, že přece musily býti po ruce i v samotných Škodových závodech ohromné zásoby a veliká hojnost zbraní všeho druhu. Dále dlužno konstatovati, že od té doby - a to nejen ve Škodových závodech - vyráběny zbraně a peníze vydány k účelům zbrojním, že od té doby udála se hojnost dodávek zbraní, čímž stav našeho zbrojního materiálu značně musil vzrůsti.
Vždyť již počátkem r. 1919 uzavřen byl jistým Hugem Lustigem velký nákup zbraní v Bavorsku, jenž dosahoval 500 milionů korun. Dále musily dle celého stavu věci, zvláště uváží-li se, jakým způsobem bylo provedeno obsazení německých Čech, býti zde velmi značné zásoby zbraní. Neboť, vzpomeneme-li jen vítězného dobytí Liberce, můžeme konstatovati, že tehda, kdy slavná československá armáda dobyla svého prvého vítězství, kdy za svého neodolatelného náporu nezadržitelným, vítězným náběhem zmocnila se libereckého náměstí, měla s sebou hojnost strojních pušek, a ubozí vojáci, kteří tenkrát slavili své první vítězství, vyprávěli nám, že také vrchy v okolí Liberce byly děly zrovna posety. Podobně utvářelo se obsazení německých Čech také jinde. Doslechli jsme, že také západních Čech zcela podobným způsobem bylo dobyto a konečně byla i veliká, obrovská vzpoura německého národa dne 4. března 1919 rovněž mocí zbraně a strojními puškami potřena. Rozpomínám-li se na to, že jste tehda udržovali celé německé Čechy brannou mocí takto v poutech, pak se tomu nedivím, že to dole na Slovensku nešlo a že ministr Národní obrany musil učiniti podobné objednávky.
Ale něčemu se ještě divím a divím se tomu znova a znova, že, jak se zdá, v této republice nikdo se nestydí. Jsem o tom přesvědčen, že Škodovy závody x-krát upomínaly ministerstvo Národní obrany a ministerstvo financí, aby konečně zaplatila tento dluh. Ale ne, to provede se mnohem chytřeji. Sehraje se, jak se stalo před čtyřmi týdny, komedie ve formě tak zvané exkurse do Škodových závodů, počínající celým vojenským bumtara, v níž bylo s hudbou a národní hymnou pokračováno a jež byla podobným způsobem zakončena. Konec konců se ukázalo, že neběží o exkursi do Škodových závodů, nýbrž jen o to, aby Škodovým závodům byla dána příležitost. (Německý výkřik: Předložiti účet!) Tak jest, předložiti účet a kyjem připomenouti vládě její platební povinnost. Není to však jedině to, co jest nám kritisovati. Říkalo se, že jde pouze o to, doplniti zásoby, ubyvší zhroucením na Slovensku. Nám ve Škodových závodech vyprávěli, že vojenská správa nařídila Škodovým závodům, aby svou denní výrobu zvýšily z 2500 ran na 10.000 ran. Má-li kdo takové úmysly, pak nám nesmí chtít malovat, že se zcela vážně na to pomýšlí, převésti Škodovy závody ponenáhlu od válečné výroby k výrobě mírové. Co jsme viděli za tak zvané exkurse, nasvědčuje zcela zřetelně, že lze v Škodových závodech očekávati spíše vše jiné, než to. A nyní mohu také na to poukázati, co jsem uvedl již ve své rozpočtové řeči, že totiž z jedné položky, kterou jsem v rozpočtu nalezl, plně vysvítá, že musí zde býti dostatek zbraní, když v rozpočtu pouze na mazadla vykázán jest obnos 4.7 milionů. (Německé výkřiky: To jsou jiná mazadla! Posl. dr. Lodgman [německy]: Jsou to ta obvyklá mazadla?)
Bylo také poukazováno na poměry ve Škodových závodech se zřetelem na německé dělnictvo. Právem kritisováno, že Škodovy závody po zhroucení ze 30 tisíc dělníků nejprve propustily skoro všechny německé dělníky a úředníky. Trvá však ještě další skutečnost, že se Škodovy závody zachovaly k těmto propuštěným dělníkům způsobem svrchovaně špinavým. Použil jsem právě své přítomnosti za exkurse k tomu, abych směrodatným kruhům ve Škodových závodech připomněl, aby napravily aspoň to, čím se provinily na propuštěných dělnících. Tak mohu konstatovati, že dnes ještě většina propuštěných dělníků čeká na novoroční remuneraci jim náležející, jakož i na vybavovací přídavek, který jim rovněž náleží, a stojíme před skutečností, že tito dělníci, z nichž většina do dnes nenalezla práci, musí se soudní cestou domáhati svých oprávněných požadavků. Učiní-li nějaká vláda neb finanční správa takové objednávky, má zajisté také právo, upozorniti závody na to, že jest jim předem dostáti povinnostem proti dělnictvu.
Po všem tom nemůžete samozřejmě
žádati, abychom Vám vyšli vstříc s nějakou důvěrou a hlasovali
pro tuto předlohu. Neboť vaše republika jest republikou židovskou,
jak včera pravil posl. Myslivec, a pro republiku takto
znamenanou nemáme ani haléře. (Potlesk něm. poslanců).
Předseda (zvoní):
Slovo dále má pan posl.
Remeš.
Posl. Remeš: Slavná sněmovno! Vládní předlohou žádá se na nás povolení 677 milionů Kč k tomu účelu, aby jimi zaplacen byl dluh za dodávky, objednané v době maďarského vpádu na Slovensko. Pro nás, pánové, je samozřejmou věcí, že jde-li o závazek státu, který se opírá jednak o smlouvy, jednak o faktury za dodané zboží, musí býti dodržen. V tom směru není naprosto sporu a pochybnosti o tom, že stát svůj závazek splniti musí.
Máme-li již armádu, jest samozřejmou věcí, že musíme jí dáti to, čeho ke konání úkolů na ni vznesených potřebuje. Jsme si plně vědomi toho, že i kdyby šlo o milici, musíme jí poskytnouti všechno, čeho bude potřebovat. To jsou otázky naprosto nesporné. Nad čím se musíme pozastavit, jest okolnost, že přes to, že vyřizovali jsme již rozpočet státní a že vyřizovali jsme dodatek ke státnímu rozpočtu, vláda nepřišla s tímto požadavkem v době, kdy to bylo její povinností. Pozastavujeme se nad tím, že vláda nepostarala se o to, aby samozřejmý požadavek věřitelů našel také náležitého krytí ve státním rozpočtu. To jest okolnost, kterou vytýkáme a vytknouti musíme.
Každý řádný obchodník, který koncem správního roku dělá účetní závěrku, ví, že své závazky nesplněné, pocházející z hospodářství účetního roku, jest povinen zapsati ke své tíži na pravou stranu, na účet rozvážný do pasiv. Jak se však zdá, tuto samozřejmou zásadu, kterou zná i člověk, znající jednoduché účetnictví, nedovedli si pamatovati ve státních resortech. (Hlas: Kdo bude platiti úroky z prodlení?) Jsem přesvědčen, že tento závazek musí býti se strany státu splněn. Víme velice dobře, že kdyby dodavatelé, kteří státu čekají, své pohledávky zažalovali, nejen musí dostati své, ale že stát bude museti zaplatiti ještě okrouhle asi 12 milionů korun soudních útrat, nehledě k tomu, že věřitelé mají také právo na event. náhradu úroků z prodlení.
Za naši stranu jsem povinen uvésti na pravou míru některé novinářské zprávy, kterými oznamovalo se veřejnosti, že naše strana v okamžiku, kdy tato otázka přišla k projednávání do rozpočtového výboru, neměla stanoviska a že teprve pak šla se raditi o tom, co že máme podnikat. Konstatuji s tohoto místa, že pravý opak jest pravdou a právě proto, že strana naše stanovisko měla, nedošlo k vyřizování věcí v rozpočtovém výboru tak, jak si někteří páni přáli. Nešlo jen o požadovaný obnos 677 milionů korun, nýbrž někteří pánové přišli s názorem, že by výbor rozpočtový měl povoliti současně také vedle toho obnos, který má sloužiti k zaplacení povinností věřitelům státním, t. j. asi 300 milionů korun, kterých je potřeba na ošacení vojáků. - obnos jistě značný, ač pan ministr vojenství prohlašuje, že za něj pořídí poměrně málo, vzhledem k tomu, že oblečení jednoho vojína stojí nás okrouhle 2.900, snad i 3.000 korun.
Je samozřejmo, že na základě těchto okolností musili jsme položiti požadavek, aby o této věci se stanoviska potřeby pojednal výbor branný, neb jde o předlohu eminentně vojenskou. Výbor rozpočtový může předlohu posuzovati toliko se stanoviska úhrady, nikoliv však se stanoviska potřeby. Proto činili jsme námitky a proto věc byla odsunuta a vyřízena napřed ve výboru branném, který o ní rozhodl včerejšího dne.
Vážení! Druhou okolností, u které se pozastavujeme, jest otázka úhrady. My jsme zavázáni našimi zákony, že v každém případě, kde jde o návrh, s nímž jsou spojena nová vydání, má býti současně také postaráno příslušným návrhem o potřebné krytí. § 2 vládní předlohy mluví o tom, že potřebný obnos má býti opatřen úvěrovými operacemi. Co to znamená, je nám velmi dobře známo: krytí takovýchto obnosů způsobem hodně problematickým.
Pochopitelně jsme se také z těchto příčin u věci zastavili, neboť nemůže nám býti jedno a nemůžeme dopustiti, by ať legálním, ať jakýmkoliv jiným způsobem přispělo se k tomu, aby na účet oběživa rozmnožovány byly nadále naše státovky a znehodnoceno bylo oběživo v rukou obyvatelstva se nalézající jako platidlo. Bylo by to proti všem názorům, které až do svého odstoupení resp. do prohlášení demise zastupoval pan ministr financí dr. Engliš.
Jestliže náš klub přes tyto okolnosti rozhodl se hlasovati pro předlohu, činí tak, protože jde o splnění závazků státních k dodavatelům a zejména z toho důvodu, že jde o splacení dluhu Škodovým závodům.
Škodovy závody byly zařízeny specielně na výrobu zbrojařskou, vyzbrojeny jako průmysl čistě zbrojařský, v němž pracovalo v době války 40 tisíc dělníků. Tento závod dovedl se přizpůsobiti poměrům tou měrou, že dnes ze 14 tisíc dělníků, které zaměstnává, 7 1/2 tisíce dělníků pracuje již o výrobcích mírových a 6 1/2 tisíce dělníků zaměstnáno jest výrobou zbrojařských předmětů. Tato oddělení, která zaměstnávají se výrobou potřeb vojenských, jsou zaměstnána některá do konce června, některá do poloviny června, některá do konce května a některá jen do konce dubna; pro ten případ, kdybychom nepovolili zaplacení dluhů Škodovce, aby ona měla nutný provozovací kapitál, který potřebuje k udržení svého závodu, na výplatu dělníků, musí to důsledně znamenati, že postupně během několika týdnů bude propuštěno 2 až 3 tisíce, ba i větší počet dělnictva. Tito lidé by museli býti podporováni ve smyslu zákona o podporách pro nezaměstnané a jistě by stát na to m nic neuspořil.
Z těchto příčin jsme se rozhodli, že budeme hlasovati pro předlohu. Činíme tak s podmínkou, že těchto peněz, které povolujeme, nesmí býti užito k žádnému jinému účelu, než právě k tomu, o němž předloha vládní mluví, to jest k zaplacení dluhů Škodovce a některým menším podnikům, které státu dodávají. Jestliže zde kol. Haken přednášel protest své skupiny, já bych chtěl jen k němu poznamenati, že mohl bych jej za obsah tohoto prohlášení jenom pochváliti; mám tu na mysli prohlášení, které zde činil, tuším v listopadu, tím více, je-li pravdou to, co zde prohlásil p. kol. posl. Najman, že tvůrcem tohoto prohlášení jest pan dr. Šmeral.
Vážená sněmovno! Chci ještě ke konci zdůrazniti, že strana naše stojí na stanovisku, které znamená naprosto vyloženy pacifism. Jsme proti jakékoliv intervenční politice, jsme proti jakémukoliv zasahování naší ozbrojené moci do záležitostí kteréhokoliv souseda, také samozřejmě do záležitostí Německa. A jestliže máme zde armádu, nemůže tato sloužiti k ničemu jinému, než aby zde byla pohotově obhájiti zájmy státu, obhájiti jeho hranice v tom okamžiku, kdy toho snad mimoděk by bylo zapotřebí.
Z těch příčin, které jsem zde
přednesl, budeme hlasovati pro předlohu a prosím, aby páni také
s tohoto hlediska posuzovali naše jednání v této věci. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda (zvoní):
Byla podána řada resolučních
návrhů. Žádám o jejich přečtení.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
1. Resoluce rozpočtového výboru:
"Vláda se vyzývá, aby předložila Národnímu shromáždění co nejdříve výkaz škod, které vznikly státu nepřátelským vpádem na Slovensko roku 1919 i v ostatních oborech státní správy, aby na tomto podkladě bylo možno refundací požadovati na státu maďarském náhradu těchto škod."
2. Resoluce výboru rozpočtového:
Rozpočtový výbor se usnáší: "Budiž zřízena 24členná komise ze členů branných výborů a rozpočtových výborů obou sněmoven pro kontrolu hospodářství ministerstva národní obrany. Zastoupení budiž přiměřené podle skupin uvedených výborů obou sněmoven."
3. Resoluce výboru rozpočtového:
Rozpočtový výbor usnesl se na této resoluci:
"1. Při zadávání vojenských dodávek budiž v prvé řadě přihlíženo k nabídkám družstev živnostenských, dělnických a hospodářských.
2. Vojenské správě odvedené zboží budiž s největším urychlením zaplaceno.
3. Vojenská správa má povinnost oděv, obuv, prádlo a jiné předměty, jež doma může obstarati, nekupovati z ciziny."
Resoluce posl. Slavíčka, Zeminové a soudr.:
"1. Za tím účelem, aby veškeré položky v rozpočtu M. N. O., schválené pro rok 1921, mohly býti ekonomicky použity, jest nutno výklad finančního zákona pro rok 1921 ze dne 17. prosince 1920, č. 682 Sb. z. a n., o vyčerpání rozpočtu ve 12 měsíčních částkách, pokud se týká ministerstva národní obrany, upraviti tak, aby ministerstvo národní obrany mohlo potřeby své objednati, ne-li pro celý rok, tedy nejméně na půl roku předem.
2. Potřeby pro armádu nutno objednati výlučně u tuzemských firem, pokud zboží v tuzemsku se vyrábí. Družstevním podnikům dělnickým i živnostenským a hospodářským budiž ministerstvem národní obrany poskytnuta záloha neb záruka prostřednictvím jich svazů."
Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, dr. E. Feyerfeila a soudr.:
Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:
"Vláda se vyzývá, aby sněmovně ihned předložila návrh zákona, jímž se zrušuje branný zákon, vybudovaný na soustavě doplňovací, a nahražuje se branným zákonem podle soustavy miliční."
Resoluční návrh posl. dr. Schollicha, dr. E. Feyerfeila a soudr.
Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:
"Vláda se vyzývá, aby mírumilovné
úmysly Československé republiky častokráte vyhlášené oficielními
projevy prokázala tím, že s urychlením provede veškerá opatření
k vyhlášení neutrality, kterých třeba jest uvnitř státu i na venek."
Předseda: Všecky tyto resoluční návrhy mají dostatečný počet podpisů a jsou předmětem jednání.
Řečnická listina je vyčerpána. Debata je skončena.
Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. dr. Srdínko: Slavná sněmovno! Pouze několik málo poznámek na adresu kolegů Němců. Chápu velmi dobře rozdíl mezi psychologickým stavem velikého národa německého v této době a mezi psychologickým stavem národa československého. Dovedu chápati rozdíl mezi stavem těch, kteří mají povoliti úhradu nákladů na šťastně skončené tažení válečné, a těch, kteří jsou součástkou národa, jenž válku prohrál a nyní musí býti donucován k placení náhrady.
Nám jest dobře znám rozdíl stavu těchto dvou národů. Dále zde bylo rečeno, že propustila Škodovka řadu německých úředníků. (Německý hlas: Není to pravda?) Ano, jest to pravda. Zda však to bylo oprávněné, dokazuje nejlépe fakt, jak by byli tito úředníci za nových poměrů sloužili v této továrně v naší republice. Ten fakt je ten, že nejen ti, co byli propuštěni, ale i ti, kteří dobrovolně vystoupili, zanechali laboratoře tovární v takovém stavu, že se domnívali, že jejich nástupci, čeští inženýři, nebudou moci po odnesení všech potřebných zařízení, specielních návodů výroby atd. v práci pokračovati. To, prosím, jest zjištěno a dokázáno ve Škodových závodech. Jest přirozeno a odůvodněno, že tito úředníci právem byli podezíráni předem, že by za změněných poměrů nesloužili závodu tak, jak toho ve změněných poměrech potřeba vyžaduje. (Posl. dr. Hanreich [německy]: Musíte podati dříve důkazy, nesmíte jen obviňovati!) Prosím, pane kolego, račte se v Plzni informovat.
Dále se dělají výčitky, že německých daní používáme pouze k vybudování své armády. Pánové, platíte daně, ale za to požíváte veškerých výhod státní správy, které stát může poskytnouti, ba co více - pohlédnete-li na mapu - seznáte, že podpora v nezaměstnanosti za poslední čtvrtletí, byla vyplacena vesměs v území zněmčeném v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Kdybychom dovolili, aby armáda
byla rozdělena tak, jak chcete na českou a německou část a německá
část aby byla umístěna v krajinách vašich, pak byste neprotestovali
proti tomu, aby se dál vyráběla zbroj, aby dál se armáda vyvíjela.
To ovšem v zájmu udržení států je nemožno a odtud vaše protesty
vůbec proti armádě a jejímu vyzbrojení. Co se týče resolucí, doporučuji
slavné sněmovně, aby resoluce pana posl. Slavíčka, Zeminové
a druhů byla slavnou sněmovnou schválena a resoluce pana dr. Schollicha,
dr. Feyerfeila a druhů a další resoluce pana dr. Schollicha,
dr. Feyerfeila a druhů, aby byly odkázány k posouzení a
projednání výboru brannému. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati, prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Zákon sám má pouze 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Dám tedy hlasovati o celé osnově najednou zároveň s úpravou § 1 navrženou panem zpravodajem. Jest snad nějaká námitka? (Nebyla.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí se zákonem celým, osnovou jeho, se změnou navrženou panem zpravodajem dr. Srdínkem v § 1, jakož i nadpisem a úvodní formulí zákona, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon je schválen v prvém čtení. (Hluk.)
Poněvadž bylo projednání této věci přiznána pilnost podle § 55 jedn. řádu, přikročím ihned ke čtení druhému.
Přeje si pan zpravodaj slova?
Zpravodaj posl. dr. Srdínko:
Nikoliv.
Předseda: Není tomu tak.
Kdo tedy souhlasí se zákonem přijatým právě v prvém čtení, také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon jest schválen také ve čtení druhém.
Zbývá nám ještě vyříditi navržené resoluce.
Jsou to nejprve tři resoluce výboru rozpočtového. Nebude-li námitek, dám o těchto resolucích navržených výborem rozpočtovým, které byly přečteny, hlasovati najednou.
Jsou snad proti tomu námitky? (Posl. dr. Lodgman [německy]: Žádám za oddělené hlasování o každé resoluci!)
Dám tedy o každé resoluci hlasovati zvláště.
Žádám, aby byly přečteny.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Prvá resoluce rozpočtového výboru:
"Vláda se vyzývá, aby předložila
Národnímu shromáždění co nejdříve výkaz škod, které vznikly státu
nepřátelským vpádem na Slovensku r. 1919 i v ostatních oborech
státní správy, aby na tomto podkladě bylo možno refundací požadovati
na státu maďarském náhradu těchto škod."
Předseda: Kdo souhlasí s touto resolucí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Resoluce tato
jest přijata.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Druhá resoluce rozpočtového výboru.
Rozpočtový výbor se usnáší:
"Budiž zřízena 24členná komise
ze členů branných rozpočtových výborů obou sněmoven pro kontrolu
hospodářství ministerstva národní obrany. Zastoupení budiž přiměřené
podle skupin uvedených výborů obou sněmoven."
Předseda: O této resoluci dám hlasovati s předpokladem ústavního postupu při provádění této resoluce.
Kdo s touto resolucí souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Resoluce tato jest schválena.
Žádám za sdělení třetí resoluce.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Rozpočtový výbor se usnesl na této resoluci:
"1. Při zadávání vojenských dodávek budiž v prvé řadě přihlíženo k nabídkám družstev živnostenských, dělnických a hospodářských.
2. Vojenské správě odvedené zboží budiž s největším urychlením zaplaceno.
3. Vojenská správa má povinnost
oděv, obuv, prádlo a jiné předměty, jež doma může obstarati, nekupovati
z ciziny."
Předseda: Kdo souhlasí s přečtenou třetí resolucí výboru rozpočtového, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Resoluce tato jest schválena.
Teď jest první resoluce pánů poslanců dr. Schollicha a soudr.
Žádám, aby byla přečtena.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte): Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
"Vláda se vyzývá, aby sněmovně
ihned předložila návrh zákona, jímž se zrušuje branný zákon, vybudovaný
na soustavě doplňovací, a nahražuje se branným zákonem podle soustavy
miliční."
Předseda: Pan zpravodaj navrhl, aby tato resoluce byla přikázána výboru brannému.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Resoluce jest přikázána brannému výboru.
Žádám o přečtení druhé resoluce
pana poslance dr. Scholicha a soudr.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
"Vláda se vyzývá, aby mírumilovné
úmysly Československé republiky, častokráte vyhlášené oficielními
projevy, prokázala tím, že s urychlením provede veškerá opatření
k vyhlášení neutrality, kterých třeba jest uvnitř státu i na venek".
Předseda: Také u této resoluce navrhoval pan zpravodaj, aby byla přikázána výboru brannému.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Návrh pana zpravodaje jest přijat.
Konečně je tu resoluce pánů posl.
Slavíčka a soudr. Žádám o její přečtení.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
"1. Za tím účelem, aby veškeré položky v rozpočtu M. N. O., schválené pro rok 1921, mohly býti ekonomicky, použity, jest nutno výklad finančního zákona pro rok 1921, ze dne 17. prosince 1920, č. 682 Sb. z. a n., o vyčerpání rozpočtu ve 12 měsíčních částkách, pokud se týká ministerstva národní obrany, upraviti tak, aby ministerstvo národní obrany mohlo potřeby své objednati, ne-li pro celý rok, tedy nejméně na půl roku předem.
2. Potřeby pro armádu nutno objednati
výlučně u tuzemských firem, pokud zboží v tuzemsku se vyrábí.
Družstevním podnikům dělnickým i živnostenským a hospodářským
budiž ministerstvem národní obrany poskytnuta záloha neb záruka
prostřednictvím jich svazů".
Předseda: Kdo souhlasí s touto dvojdílnou resolucí pana poslance Slavíčka a soudr., jejíž přijetí doporučuje pan zpravodaj, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina.
Tato resoluce jest schválena.
Tím je tento odstavec denního pořadu a celý dnešní denní pořad vyřízen.
Nežli přistoupím k ukončení schůze, učiním ještě některá sdělení presidialní.
Žádám, aby byly sděleny změny
ve výborech.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Klub poslanců čsl. sociálně demokratické
strany dělnické vysílá do výboru rozpočtového místo posl.
Bendy posl. Brožíka.