Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Anděl, dr. Gažík.

185 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Černý; ministři dr. Brdlík, dr. Kovařík, dr. Popelka.

Z kanceláře sněmovní: sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 61. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou na dnešek udělil jsem posl. Kreibichovi z rodinných důvodů a posl. Burianovi ve věcech úředních.

Přikazuji výboru soc.-politickému a rozpočtovému usnesení senátu o usnesení posl. sněmovny N. S. R. Č. ve příčině návrhu posl. Bechyně, dr. Franke, dr. Rašína, Šrámka, Švehly a soudr., aby byl vydán zákon o stavebním ruchu (tisk 1706).

Přistupuji k projednání denního pořadu, a to nejprve k prvnímu odstavci, jímž jest

1. zpráva výboru rozpočtového a zemědělského o návrhu poslance Bradáče a druhů (tisk 27) v záležitosti živelní pohromy, o návrhu poslance Koška, Myslivce a soudruhů (tisk 36) v příčině živelních pohrom v okrese novopackém a o návrhu poslance Záruby, Adámka, Adamovského a soudruhů (tisk 37) v záležitosti živelních pohrom (tisk 1554).

Zpravodaji jsou za výbor rozpočtový posl. dr. Dolanský, za výbor zemědělský posl. Štolba.

Uděluji slovo prvnímu zpravodaji p. dr. Dolanskému.

Zpravodaj posl. dr. Dolanský: Slavná sněmovno! Čísla tisku 27, 36 a 37 obsahují návrhy poslanců Bradáče a druhů, posl. Koška, Myslivce a soudr. posl. Záruby, Adámka, Adamovského a soudr. v záležitosti živelních pohrom, které se udály loňského roku ve dnech 25. a 27. května a pak ve dnech 25. a 29. května. Jsou to živelní pohromy nastalé dne 25. května v okrese novopackém a 27. května v okrese zbraslavském, 25. a 29. května v okresích berounském, zbraslavském, unhošťském, smíchovském, benešovském, karlínském, poděbradském, kolínském a ostatních které jsou uvedeny v tisku 37. Rozpočtový výbor pojednal o těchto návrzích a došel k přesvědčení, že nelze o nich učiniti rozhodnutí dotud, dokud nejsou škody ty vyšetřeny. Proto se usnesl, aby bylo uloženo vládě, aby o všech těch návrzích vykonala potřebné šetření, pokud vykonáno nebylo, a podle toho, jak šetření dopadne, učinila návrh Národnímu shromáždění v poslanecké sněmovně.

Doporučuji, aby toto usnesení rozpočtového výboru bylo slavnou sněmovnou přijato. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo druhému referentu za výbor zemědělský, jímž jest pan posl. Štolba.

Zpravodaj posl. Štolba: Slavná sněmovno! Nebudu opakovati návrhy, které přednesl můj kolega za rozpočtový výbor a chci jen říci toto: Jedním největším zlem, kterému jest náš zemědělec vysazen, jsou živelní pohromy. Jest jich mnoho, jsou různé a často bývají našemu zemědělci velmi osudné. Kdo zná těžkou celo- a každodenní práci zemědělcovu, kdo ví, že musí po celý rok nejen tu práci vkládati do svého podniku, nýbrž že musí vkládati do toho velké peněžní obnosy, že musí čekati 12 měsíců na mzdu, ten dovede si představiti, na jakém ocitá se bodu, když stihne ho nějaká větší živelní pohroma. Bývá často z něho přímo žebrák, poněvadž živelní pohromy jsou různé a jest jich mnoho a nemůže se náš zemědělec proti těmto škodám a všem živelním pohromám pojistit, aby neutrpěl takové škody, která mu bývá často osudnou.

Jak je viděti, žádný stav, žádný obchod, žádná živnost není vysazena takovému nebezpečí, jako je vysazen náš zemědělec, který nemůže se pojistiti, jak jsem uvedl, proti těmto živelním pohromám, neboť musil by pojistiti dobytek vepřový, hovězí, koně, musel by pojistiti drůbež, budovy, stroje, vozy, sklizeň, píci, slámu, musel by se pojistiti proti průtrži mračen, proti přívalům, proti suchu, mokru, vymrznutí a také proti škůdcům obilním.

Slavná sněmovno! My se budeme domáhati státní levné, všeobecné pojišťovny aby zemědělec v případě živelní pohromy nemusel se doprošovati státu o žebráckou almužnu, nýbrž aby byl pojištěn proti všem živelním pohromám. To se může státi jen tenkráte, když bude státní pojišťování povinným pojišťováním, ovšem levným. Dokud stát tuto pojišťovnu nezřídí, dokud nepřinutíme stát, aby takové pojišťovny zřídil, dotud je povinností slavné poslanecké sněmovny, aby tyto zemědělce vzala v ochranu, aby z prostředků státních, když se stanou takové živelní pohromy, jejich škody alespoň přiměřeným způsobem nahradila.

Podobná škoda ve velkém rozsahu stala se v uvedených krajích, jak byly mým kolegou rozpočtového výboru uvedeny. Někteří z pánů poslanců, když jeli z první schůze tohoto Národního shromáždění dne 27. května, byli jistě svědky takovéto živelní pohromy na trati z Prahy do Plzně, kde viděli jistě smutné tváře našich zemědělců, kterak dívali se na ty spousty vody, ničící práci našeho zemědělce.

Z důvodu toho připojil se také zemědělský výbor, aby tyto škody, pokud se tak nestalo, byly vyšetřeny a aby zpráva o tomto vyšetřování byla předložena co nejrychleji poslanecké sněmovně.

Doporučuji sněmovně přijetí tohoto návrhu.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata tudíž odpadá.

Budeme hlasovat. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Výborem rozpočtovým navržena byla resoluce, k níž se připojuje také výbor zemědělský.

Kdo s tímto resolučním návrhem souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Resoluční návrh jest přijat a tím jest první odstavec denního pořadu dnešní schůze vyřízen.

Přistoupíme k druhému, jímž jest

2. zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o návrzích posl. Anděla, Mlčocha a soudruhů (tisk 693) o poskytnutí státní pomoci postiženým obyvatelům v Třešti a poslanců Staňka, Molíka, dr. Dolanského, Janalíka, Merty a soudruhů (tisk 724) na státní výpomoc poškozeným požárem v Třeští, okres jihlavský, na Moravě (tisk 1553).

Zpravodajem za výbor sociálně-politický je pan posl. Horák a za výbor rozpočtový pan posl. Modráček.

Uděluji slovo prvnímu zpravodaji za výbor sociálně-politický panu poslanci Horákovi.

Zpravodaj posl. Horák: Slavná sněmovno! Mám podati zprávu výboru sociálně politického o návrzích posl. Anděla, Mlčocha a soudr. (tisk 693) o poskytnutí státní pomoci postiženým obyvatelům v Třešti a poslanců Staňka, Molíka, dr. Dolanského, Janalíka, Merty a soudr. (tisk 724) na státní výpomoc poškozeným požárem v Třešti, okres jihlavský na Moravě.

V noci dne 1. listopadu 1920 vypukl v obci Třešti na Moravě požár v Nádražní třídě, kde většina tam se nalézajících domů ze dřeva požárem byla zachvácena. Požár následkem toho zachvátil 32 domů a postiženo bylo při tom 83 rodin se 468 osobami, které jsou po většině bez přístřeší. Shořelo nářadí a nástroje zemědělské, shořelo nářadí chudých řemeslníků, a ježto poškozeny jsou nejvíce tyto 3 stavy, totiž domkáři, řemeslníci a malorolníci, tedy existence ponejvíce slabé, je v zájmu lidskosti, aby tato bída byla co nejvíce zmírněna. Proto navrhuji jménem sociálně politického výboru:

1. aby vláda vyšetřila škody požárem způsobené,

2. aby poskytla pomoc pohořelým z prostředků státních, případně dodáním potřebného staviva, jako dříví, vápna, cihel, kamene, proti dodatečnému vyúčtování.

3. aby podle výsledku úředního šetření poskytnuty byly poškozeným příděly potřebného obilí k setí, po případě k výživě a umožněn nákup krmiv.

Dovoluji si doporučiti slavné sněmovně přijetí tohoto návrhu sociálně-politického výboru. (Výborně!)

Předseda: Uděluji slovo druhému referentu za výbor rozpočtový p. posl. Modráčkovi.

Zpravodaj posl. Modráček: Za rozpočtový výbor připojuji se k návrhům pana referenta za výbor sociálně-politický.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata tudíž odpadá.

Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Výbor sociálně-politický navrhl resoluci o 3 odstavcích, jak je obsažena ve zprávě tiskem rozdané. Výbor rozpočtový k této resoluci se připojil.

Kdo souhlasí s navrženým resolučním návrhem, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Návrh resoluční jest schválen a tím 2. odstavec denního pořadu dnešní schůze je vyřízen.

Přistoupíme k odstavci poslednímu, jímž jest

3. zpráva výboru zásobovacího o návrhu posl. Zeminové a spol. (tisk 505) na organisaci výkupu, přidělování, prodeje a stanovení cen mléka (tisk 1578).

Zpravodajem je posl. Zeminová. Uděluji jí slovo.

Zpravodaj posl. Zeminová: Slavná sněmovno! V posledních dnech čím dál, tím častěji vidíme v denních listech zprávy, které jsou předběžnými ohláškami, jak dopadne u nás sčítání lidu. Zprávy tyto jsou nejen zajímavé, ale - řekla bych - také přímo truchlivé. Mluví o tom ohromném utrpení, jaké lidstvo muselo v minulých letech prožíti. Mluví jasným a zřetelným hlasem o tom, že nezůstalo nám, obyvatelům tohoto státu jen několik set tisíc lidí v zákopech, ale že také obyvatelstvo zde uvnitř v zázemí trpělo nesmírně podvýživou a velikým nedostatkem nejnutnějších denních potřeb životních, takže v ohromné většině míst, odkud výsledky sčítání docházejí, obyvatelstva nejen nepřibylo, ale naopak ho o 5, 10 až 20% ubylo. Tento úkaz není radostným zjevem ve státě nejen z důvodů politických, ale také z důvodů lidských a hospodářských.

Organisace mléčného trhu není tedy pouze otázkou rázu hospodářského, ale je jaksi také důležitou součástí otázky zdravotní a populační. Tyto dny zrovna přišla zpráva americká, dle které na každého obyvatele ve Spojených státech připadá přes 1 litr mléka denně a zajisté výborné jakosti. U nás je to již dávno pohádkou, mléko nedostávalo se a nedostává se posud i pro novorozence, pro matky v šestinedělí, pro těžce churavé a sestárlé lidi. V minulých letech válečných i poválečných ubíraly se ohromné spousty lidu pracujícího, ať to byli již horníci do

šachet, ať to byli dělníci do muničních továren, nebo v kterémkoliv oboru činnosti, ráno do práce bez snídaně, bez oné obvyklé bílé kávy, na niž naše obyvatelstvo bylo po celou řadu let odkázáno.

Také dětem nedostávalo se povinného přídělu, takže se obáváme, že zarmucující zjev poklesu populace obyvatelstva nebude, bohužel, ani v příštích letech zastaven. V roce 1918, když přehlížen byl na přečetných školách nejen pražských, ale i mimopražských zdravotní stav mládeže, zjistilo se, že ohromné procento dětí propadá předčasně tuberkulose, takže tyto nebezpečné zjevy budou se nám v příštích letech ve svých důsledcích objevovati.

Abychom mluvili o příčinách, proč mléko zmizelo téměř úplně s trhu, bylo by zajisté zbytečno. Každý zná to vyrabování dobytka v chlévech, kterým trpěly hlavně dojnice, i že dobytek padal hladem zrovna tak jako lidé. Na štěstí hned na počátku války zřízena byla u nás veliká sociální instituce "Ochrana matek a kojenců", která rozmnožila síť svých odborů téměř po celých Čechách, Moravě a Slezsku. Instituce tato vymohla, že bylo prováděno t. zv. přednostní zásobování mlékem pro děti do 14 let, pro těžce nemocné a churavící lidi. Podle předpisů těchto mělo se dostati na děti do 1 roku 3/4 l mléka, na děti od 1-2 let 1/2 l a od 2-14 aspoň 1/4 l denně. Bohužel, ani tato nepatrná kvota nebyla dodržována, a i kdyby toho nebylo, dodávané mléko bylo velmi pochybné kvality a také ve svých cenách přímo přehnané. V příčině té vydala stížnost sama "Ochrana matek a kojenců", která ke konci roku 1919, tedy již rok po skončení války, podala zprávu, že do pražských prodejen mléka, kde se prodává přednostní mléko pro kojence, dodalo se, jak zjištěno bylo v chemickém ústavě prof. Laxy, mléko, do kterého bylo přimícháno 44% vody, a mléko bylo úplně nepotřebné a zkyslé.

Proto uvítali jsme s jistým uspokojením, že na počátku roku 1919 bylo k nám dovezeno značnější množství mléčných konserv, hlavně holandských a amerických v ceně tenkráte velmi přijatelné po 4.40 Kč. Mléko to bylo cukrem slazené a velmi dobré kvality. Avšak zásoba tato byla velmi brzy vyčerpána a od té doby nákupy kondensovaného mléka v cizině stávají se do jisté míry ilusorními, poněvadž svou vysokou cenou stávají se nepřístupnými pro bezpočetné nezámožné domácnosti a poněvadž také jakost jejich se zhoršuje. I národohospodářské důvody všeobecné mluví zde k tomu, aby ony potraviny a potřeby, kterých ve státě našem možno si opatřiti s dostatek, nezaopatřovaly se z ciziny, a aby se tím náš národohospodářský rozpočet zbytečně nezatěžoval.

Všechny tyto úvahy vedou nás k tomu, že hledáme prostředky a cesty, jakými by se dal trh mléčný poněkud organisovati, hlavně aby se výkup venku a doprava do měst podstatným způsobem zvýšila. To se také podařilo v poslední době hlavně na jižní Moravě, kde na samotném Znojemsku vykupuje se pro Velkou Prahu 7000 l mléka denně za cenu 1˙50 Kč, avšak zde přichází mléko do trhu za cenu 4˙40 Kč, tedy přece jen přespříliš zdražené. Proto je opodstatněna žádost Říšské hospodářské rady, aby nad cenami a prodejem mléka udržovala se náležitá kontrola.

V posledních nedělích objevuje se velmi příznačným způsobem zlepšení v dodávkách mléčných. Má to svoje určité odůvodnění. Sám jeden z poslanců strany lidové, tuším, že to byl pan farář Záruba, prohlásil, že největším konsumentem bramborů a mléka býval u nás vepřový dobytek. Poněvadž v poslední době vidíme, že chov vepřového dobytka se již nevyplácí tak, jako se vyplácel v letech válečných a poválečných, jest tu opodstatněna naděje, že to, co do doby dnešní spotřeboval vepřový dobytek a telátka, snad přece jen dostane se ve zvýšené míře do měst pro obyvatelstvo. Proč také v roce 1919 a 1920 po válce byl nedostatek mléka, toho příčinou byl zase ohromný nedostatek masa, tuků, másla a sýrů. V důsledcích toho domácí produkce zemědělská přirozeně se vrhla více na výrobu sýrů a másla, poněvadž to bylo výnosnější, nežli, aby se prodávalo mléko v přirozeném stavu. Poněvadž však v posledních měsících přivezly se sem velmi levné tuky z Holandska, kterých použito bylo pro výrobu průmyslovou a protože chov vepřového a hovězího dobytka u nás přinesl přebytek masa a tuků, je na snadě, že dnes po másle a sýrech není taková poptávka. A tu najednou vidíme zjev přirozený a pochopitelný, že zemědělci, kteří ještě před rokem nebyli přístupni nějakým domluvám a prosbám, aby prodávali mléko čerstvé a nestloukali ho, dnes z důvodů hospodářských, fiskálních, když vidí, že se prodávání másla a sýra tolik nevyplácí, začínají prodávati více mléko ve stavu přirozeném.

Také v posledních měsících ministr zemědělství obstaral větší množství a lepší distribuci jadrných krmiv, takže se nejen chov dobytka zlepšil, ale také dojnost při dojnicích se značně zvýšila. Důvodů, proč mléčná produkce v poslední době stoupá, je tedy vlastně celá řada. Jsme však přesvědčeni, že přece jen je to do jisté míry neracionelní, když k nám se má dovážeti mléko z jižní Moravy anebo ze Slovenska. Doprava stoji úžasné peníze, v létě se mléko sráží a je ve stavu neupotřebitelném, Bylo by třeba zasáhnouti do tohoto zásobovacího chaosu a sice tak, že by jižní Morava měla zásobovati Velké Brno a průmyslová města moravská, k nám pak by se mohlo po případě mléko dovážeti z Podřipska, Poděbradska atd. K tomuto názoru přistupují též zemědělští producenti a mlékárny.

Pokud vím, konalo se v Praze několik porad, jakým způsobem možno těmto obtížím se vyhnouti a jak je napraviti. My jsme si toho příliš dobře vědomi, dokud nebude mléka dostatek, že nebude také naděje, že se ho k nám v náležité míře dopraví. Ovšem, pouhou cenovou politikou se tato věc nevyřeší, a proto plným právem myslím, že se musíme připojiti k protestu, který podala nejen Říšská hospodářská rada, ale který také podávají i producentské organisace, že cena mléka v městech neodpovídá nikterak výlohám dopravním a ceně nákupní na venkově.

Výbor zásobovací jednal ve dvou poradách o těchto otázkách a usnesl se, že se obrátí se zvláštní výzvou, se zvláštní resolucí na ministerstvo zemědělství a na ministerstvo zásobování, aby organisaci mléčného trhu věnovaly náležitou pozornost. Je to otázka nejen národohospodářská, ale také zdravotní, jak jsem již v úvodu své řeči podotkla. Stojíme prostě, pánové a paní, na přelomu hospodářské doby; ty chvíle, když jsme my z měst museli spěchati 5 až 6 hodin daleko od stanice parníku, nebo dráhy, jsou pryč, ale snad můžeme býti tomu více povděčni u nás v městech, než na venku. Dnes cítí zemědělec, že nestačí prostě chovat vepřový a hovězí dobytek, že nestačí se specialisovati na prodej másla nebo vajec, že prostě jest zapotřebí, aby všem produktům zemědělským byla věnována náležitá péče a aby se také hledal a organisoval náležitý odbyt. (Hlasy: Hlavně zrušte centrály!) Prosím, pánové, v nejbližších dnech vám poskytneme možnost, abyste centrály, proti kterým jste 2-3 roky tolik mluvili, také rušili. Podotýkám, že ani jediná centrála se nenachází v rukou socialistických, že předsednictva jsou v rukou vesměs národně-demokratických a republikánských a že tedy vinu na tom, jestliže centrály ještě dodnes existují jako monstrum válečné, nesou hlavně pánové, kteří stojí v popředí a kteří dávno měli dát návrh, aby se centrály rušily a nečekat, až budeme dávat tento návrh my. Poskytneme vám také možnost, že zrušíme též centrálu cukerní, aby vyhnané ceny cukru a jiných požívatin šly dolů a nevím, budete-li potom tak nadšeni, jako nyní.

Prosím, abychom se od věci samé neuchýlili: Zásobovací výbor obrací se na ministerstvo zemědělství a zásobování s následující resolucí (čte):

"Ministerstvo zemědělství se vyzývá, aby opatřováním a přídělem levných jadrných krmiv mléčnou produkci ve státě podporovalo.

Ministerstvu zásobování a zemědělství se dále ukládá, aby všemožně podporovalo snahy producentů, jich družstev a reelního obchodu v zásobování měst a průmyslových krajů mlékem. Drahé konservy mléčné, nevalné jakosti, za něž do ciziny vydává se řada millionů korun, musí zmizeti z našich trhů a buďtež nahrazeny čerstvým mlékem, z domácí produkce. Aby doprava mléka do konsumních středisk dála se urychleně a pravidelně, nutno jednati o úpravě dopravních tarifů, přistavování vozů, podporovati družstevní organisace, jež by sběr a dodávky mléka převzaly a podniknouti prostě všechny kroky, které by mléčnou produkci a trh do normálního stavu přivedly. Příslušná ministerstva nechť dávají iniciativní popud k okresním a krajovým poradám zástupců konsumentů, producentů a obchodu, aby se společným úsilím zásobování měst mlékem zlepšilo a trvale zajistilo."

Prosím poslaneckou sněmovnu, aby tuto resoluci zásobovacího výboru přijala a tím umožnila nám, abychom příslušná ministerstva vyzvali, aby organisaci mléčného trhu nějakým způsobem podporovala. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.

Budeme tedy hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem resolučním, jak obsažen jest ve zprávě výboru zásobovacího a jak se za něj přimluvila zpravodajka posl. Zeminová, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, resoluční návrh jest přijat a tím jest vyřízen denní pořad dnešní schůze.

Přikročím k ukončení schůze.

Předem navrhuji, aby výboru sociálně-politickému a rozpočtovému, jímž jsem přikázal usnesení senátu o usnesení poslanecké sněmovny ve příčině návrhu posl. Bechyně, dr. Franke, dr. Rašína, Šrámka, Švehly a soudr., aby byl vydán zákon o stavebním ruchu, uložena byla k podání zprávy lhůta do čtvrtka do 10 hod. dopolední.

Kdo s touto lhůtou souhlasí, prosím, aby zvedl ruku, (Děje se.)

To jest většina. Lhůta tato jest schválena a já sděluji, že schůze výboru sociálně-politického o této věci koná se ihned po plenární schůzi sněmovní v místnosti č. III, v přízemí budovy klubovní.

Mezi dnešní schůzí byly tiskem rozdány některé zprávy.

Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněmovního tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 1698. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru rozpočtového o nařízení vlády republiky Československé ze dne 21. května 1920 o přihlašování, vyšetřování a soupisu válečných škod podle mírových smluv (Sb. z. a n. č. 368).

Tisk 1709. Zpráva soc. pol. výboru, zemědělského výboru o návrhu posl. dr. Kubíčka, Vraného, Dubického a soudr. na ochranu existence úřednictva a dělnictva na velkostatcích státem zabraných.

Tisk 1710. Zpráva právního výboru o usnesení senátu N. S. R. Č. o vládním návrhu zákona o trestání nedovoleného zcizování půdy.

Tisk 1735. Zpráva výboru zemědělského o návrhu posl. Šamalíka, Janalíka a soudruhů na zabezpečení topiva lesního pro venkovský a městský lid.

Tisk 1714. Zpráva I. výboru pro dopravu a veřejné práce, II. sociálně-politického výboru o návrhu poslance Johanise a soudr. na dostavění silnice Kamenný Přívoz-Krhanice-Chrást v okresu jílovském.

Tisk 1715. Zpráva výboru dopravního o návrhu poslance Kasíka a soudruhů na zřízení místní dráhy Žichovice-Rábí-Kašperské Hory -Vimperk.

Tisk 1716. Zpráva výboru pro dopravu a veřejné práce o návrhu poslance Svobody a soudr. na zřízení osobního nádraží v Židenicích.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány odpovědi. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněmovního tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 1662. Odpověď ministra vnitra na interpelaci posl. dr. Bartoška o zjišťování bezkonfesnosti při sčítání lidu.

Tisk 1664. Odpověď správce ministra financí na interpelaci posl. Votruby a soudr. o stanovisku finanční správy o tom, započítává-li se jmění všech členů domácnosti do jmění 25.000 Kč majitelů válečných půjček, které rozhoduje, zda jsou tito nuceni upsati čtvrtou státní půjčku.

Tisk 1712. Odpověď ministra národní obrany na interpelaci posl. dr. Raddy a druhů o zabrání tělocvičny německého tělocvičného spolku v Jihlavě vojskem.

Tisk 1722. Odpověď předsedy vlády a správce ministerstva pro zásobováni lidu na interpelaci poslance Bráneckého a soudr. v záležitosti špatného hospodaření na velkostatcích na Slovensku.

Tisk 1724. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci poslanců Sladkého, Landové-Štychové a spol., aby v každém okresu byla zřízena alespoň jedna čtvrtá třída občanské školy, kterou by vydržoval stát.

Tisk 1725. Odpověď správce ministerstva financí na interpelaci poslanců Šamalíka, Sedláčka, Kopřivy a soudr. o vybírání 10 Kč z 1 litru domácně vyrobené slivovice.

Tisk 1737. Odpověď ministra vnitra na interpelaci poslanců Surányiho, Tausika a soudruhů o nezákonném postupu četnictva proti dělnictvu na Slovensku (tisk 1214).

Předseda: Dále bylo tiskem rozdáno usnesení.

Zástupce sněmovního tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 1707. Usnesení senátu o usnesení posl. sněmovny N. S. R. Č., týkajícím se vládního návrhu zákona (tisk 470) o rozšíření stížnostního práva finanční prokuratury (tisk 1242).

Předseda: Mezi dnešní schůzí byly tiskem rozdány návrhy a současně přikázány výboru iniciativnímu. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněmovního tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 1674. Návrh poslanců Pechmanové, Buřívala a spol. na přiznání průkazek na zlevněnou jízdu pro státní zaměstnance a vojenské gážisty úředníkům poštovního a telegrafního ústavu, pensionovaným před 1. dubnem 1919.

Tisk 1699. Návrh posl. Pechmanové, Buřívala, Pelikána a spol. na vydání zákona, jímž se mění ustanovení článku II. zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n., o úpravě poměrů státních zaměstnanců.

Tisk 1700. Návrh posl. dr. Matouška, Maška, Bergmana, Zavřela a druhů na vydání zákona o zařadění těch, kdo pro krádež a loupež byli trestáni, do trestních pracovních oddílů.

Tisk 1702. Návrh posl. Dubického a soudr., aby zahájeny byly přípravné práce k regulaci Blatnice, Horní Ronovky a Mrdlíny na okrese nymburském.

Tisk 1703. Návrh posl. Sladkého, Landové-Štychové, Pechmanové a spol. na doplnění čl. IV. zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 306 Sb. z. a n.

Tisk 1704. Návrh posl. Laube, Tučného, Pechmanové a spol. na prohlášení živnosti brusičů skla a drahokamů, výroby skleněných perel, kroužků a skleněné galanterie za živnosti řemeslné.

Předseda: Přistupuji k ukončení schůze a navrhuji, aby se příští schůze konala podle usnesení předsednictva ve čtvrtek dne 10. března 1921 v 11 hodin dopoledne s tímto

1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se zrušují ustanovení zemských zákonů na Moravě a ve Slezsku, jimiž jest omezeno právo obcí a silničních výborů k rozvrhu přirážek na rozličné druhy daní (tisk 1586), jež byla vyřízena v dnešní schůzi.

2. Zpráva výboru soc.-politického a rozpočtového o usnesení senátu ve příčině návrhů posl. Bechyně a soudr., aby byl vydán zákon o stavebním ruchu (tisk 1706).

3. Zpráva právního výboru o usnesení senátu o trestání nedovoleného zcizování půdy (tisk 1710). 4. Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona, jímž se mění zákon ze dne 9. dubna 1920, č. 254 o vybírání správního příspěvku k úhradě správních výloh, spojených s prováděním § 63 zákona přídělového, o prozatím ním pachtu, pokud jde o Slovensko a Podkarpatskou Rus (tisk 1689).

5. Zpráva I. výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu, II. výboru rozpočtového a III. výboru dopravního o mezinárodní parlamentní konferenci obchodní v Paříži (tisk 1669).

6. Zpráva výboru sociálně-politického a zemědělského o návrhu dr. Kubíčka a soudr. na ochranu existence úřednictva a dělnictva na velkostatcích státem zabraných (tisk 1709).

7. Zpráva výboru pro dopravu a veřejné práce a výboru soc.-politického o návrhu posl. Johanise a soudr. na dostavění silnice Kamenný Přívoz-Krhanice-Chrást (tisk 1714).

8. Zpráva výboru pro dopravu a veřejné práce o návrhu posl. Kasíka a soudr. na zřízení místní dráhy Žichovice-Rábí-Kašperské Hory-Vimperk (tisk 1715).

9. Zpráva výboru pro dopravu a veřejné práce o návrhu posl. Svobody a soudr. na zřízení osobního nádraží v Židenicích (tisk 1716).

10. Zpráva soc.-politického výboru o vládním návrhu zákona o státním příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti (tisk 1538).

K mému návrhu denního pořadu přihlásil se k slovu pan posl. dr. Lukavský. Uděluji mu je.

Posl. dr. Lukavský: Vážená sněmovno! Ježto vládní osnova o státním příspěvku pro podporu v nezaměstnanosti nebyla projednávána v rozpočtovém výboru tak, jak výslovně přikazuje § 24 jednacího řádu, navrhuji, aby tento odstavec nebyl dáván na pořad příští schůze.

Předseda (zvoní): Na vysvětlenou k prohlášení pana posl. dr. Lukavského, že věc tato nebyla přidělena výboru rozpočtovému, sděluji, že v § 24 našeho jedn. řádu se stanoví toto (čte):

"Kromě vlastních osnov rozpočtových a berních sluší každou osnovu zákona nebo návrh, kterými se zatěžuje státní pokladna nad rozpočet již povolený, i když je projednal výbor jiný, postoupiti před vytištěním zprávy dotčeného výboru a před projednáním jejím v plné schůzi výboru rozpočtovému, aby o ní podal zprávu s hlediska úhrady."

Kancelář před tím, nežli dána byla zpráva do tisku, obrátila se s dotazem na příslušné ministerstvo, zdali se tím překročuje rozpočet, a dostalo se jí sděleni, že je postaráno o úhradu v rámci rozpočtu. Následkem toho nebylo to přiděleno potom dodatečně výboru rozpočtovému. Já však o návrhu resp. o námitkách pana posl. dr. Lukavského dám hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem pana posl. dr. Lukavského, aby poslední odstavec denního pořadu, mnou navržený, totiž zpráva sociálně-politického výboru o vládním návrhu zákona o státním příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti na denní pořad příští schůze dáván nebyl, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Návrh je zamítnut a zůstává tedy při návrhu, který jsem před tím proklamoval. (Hluk. Výkřiky. Jiných námitek nebylo.)

Návrh můj jest tedy přijat.

Končím schůzi.