Předseda (zvoní): Než udělím závěrečné slovo panu zpravodaji, sděluji, že mi byl podán návrh posl. dr. Bartoška, dr. Uhlíře a soudruhů, tohoto znění (čte):
"Se zřetelem k tomu, že hlasování ústavního výboru o resoluci posl. dr. Brunara k vládnímu návrhu zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby jmenovala ústřední správní komisi pro sjednocenou obec pražskou, pro její nepřesný překlad nelze pokládati za rozhodné, navrhuje se, aby resoluce dr. Brunara navrácena byla ústavnímu výboru k novému projednání".
Návrh je dostatečně podporován a já, poněvadž návrh pokládám za širší, dám o něm hlasovat napřed.
Uděluji závěrečné slovo panu zpravodajovi.
Zpravodaj posl. dr. Kramář: Slavná sněmovno! Nebudu se zabývati vývody pana dr. Raddy ve věci slučování a rozlučování obcí, a sice proto, že o této věci bude se jednati, až ústavní výbor předloží sněmovně návrh, o kterém se radí a který jedná specielně o těchto věcech.
Výtky, které byly předneseny dr. Raddou při této příležitosti stran Prahy, nebyly dle mého soudu docela na místě a zbavuje mě to povinnosti, abych o nich mluvil.
Nyní, co se týče resolučního návrhu pana kolegy Špatného o finančních věcech, mohu i tento návrh podporovati, a sice proto, že také my stáli vždy na tomto stanovisku a já vím, že za staré vlády, ještě rakouské, Praha skutečně dostávala velmi bohaté subvence a že tedy by bylo více než nespravedlivé, aby nyní, když máme vládu, republiku a stát v rukou, na Prahu bylo zapomínáno, poněvadž její úkoly jsou nyní jako hlavního města republiky daleko větší a vážnější nežli byly dříve.
Myslím, že pan kolega Špatný svému návrhu rozumí v tom smyslu a jenom v tom smyslu bych jej také mohl podporovati, - že vláda podá tuto předlohu našemu Národnímu shromáždění na základě práce této komise správní, která bude podle zákona, jenž vám bude předložen, zvolena, poněvadž je nemyslitelné, aby tato komise pracovala bez státní správy. To jest nemyslitelná věc.
A nyní ještě k něčemu druhému. Pan kolega Špatný si dovolil říci něco proti čemu se musím s největší rozhodností postaviti. (Obrácen k posl. Špatnému:) Pane kolego Špatný! Jestli pan kolega Špatný si dovolil takové slovo, jako "neloyálnost", tedy má býti tak loyálním, aby také poslouchal.
Já jsem zde dokázal na základě českého i německého textu, že "obecního" je tisková chyba v resolučním návrhu a také jsem řekl, že to znamená "všeobecného".
To mohl pan kol. Špatný slyšet. (Posl. Remeš: To není pravda, co povídáte! Posl. dr. Markovič: My jsme si to ve výboru tak nepředstavovali.) Konstatuji, že pan dr. Radda tady výslovně řekl, jak on si svůj návrh představuje, a sice... (Posl. Špatný: Ve výboru se nám to neřeklo, my jsme naopak hlasovali proti Vašemu návrhu a byl bychom hlasovali i proti resoluci!) Konstatuji, že jsem řekl - a zase jste zde nebyl - že byl můj návrh zamítnut v ústavním výboru 8 hlasy proti 8. To jsem docela otevřeně řekl a potom ta resoluce byla přijata. Vy velmi dobře víte, že jsem se chtěl úplně vzdáti zpravodajství a že mi dr. Meissner tenkrát výslovně řekl, že moje stanovisko vyhrálo resolucí a proto jsem ten referát v tom výboru podržel. Tak byly ty věci. (Posl. Špatný: Kdyby se to bylo vykládalo v ústavním výboru jako tady, nebyli bychom pro to hlasovali. Důvodová zpráva nebyla také čtena.) ovšem že nebyla čtena, poněvadž ve 12 hodin končil ústavní výbor a já nemám přece možnost, abych ještě jednou prosil pana předsedu, aby ústavní výbor svolával, poněvadž nemůže býti svolán, dokud zasedá sněmovna. To nebylo možná a já to dal podepsati předsedovi. To úplně stačí, jak se děje všude jinde.
Poněvadž je věc vysvětlena a není
naprosto žádné příčiny, aby se resoluce vracela výboru, musím
se vysloviti proti návrhu kol. Špatného. Prosím, aby byl
přijat i zákon i resoluce a také druhá resoluce pana kol. Špatného
o finančních věcech, které navrhuje ve prospěch Prahy. (Souhlas.)
Předseda (zvoní):
Než přistoupíme k hlasování, přeruším schůzi a to z toho důvodu,
že jsem svolal teď bezprostředně poradu pánů předsedů klubovních
a nikdo z pánů místopředsedů mne zastupovati nemůže - ochuravěli
většinou - do 9. hod. večerní. (Schůze přerušena v 8 hod. 21
min. večer - opět zahájena v 9 hod. 5 min. večer.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím pány, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Míním dáti hlasovati tímto způsobem: Budeme hlasovati o celé osnově zákona, která má pouze 5 paragrafů, nadpisu a úvodní formuli, najednou, již proto, že nebyl podán k tomu žádný pozměňovací návrh.
Je snad proti tomuto způsobu hlasování námitka? (Nebyla.)
Není námitek. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, se všemi paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, jak jsou obsaženy ve zprávě výboru ústavního, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Zákon je schválen v prvém čtení.
Podle 10. odstavce § 55 jedn.
řádu přikročíme ihned bezprostředně ke čtení druhému. Přeje si
pan zpravodaj slovo?
Zpravodaj posl. dr. Kramář:
Ne.
Předseda: Kdo souhlasí se zákonem, přijatým právě ve čtení prvém také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děj se. Hlasy: Resoluce!) o resoluci budeme hlasovati až po druhém čtení.
To je většina, zákon je schválen také ve druhém čtení.
A teď přistoupíme k vyřízení resolucí. (Hluk.)
Konstatuji, že bylo bez námitky hlasováno o resolucích až ve druhém čtení už po dvakráte a dnes je to po třetí, poněvadž tu není žádných předpisů, kdy se resoluce mají odhlasovávat; vůbec v celém našem jednacím řádě není ani jediného slova o resolucích. (Posl. dr. Hajn: To není správné!) Prosím o klid.
Budeme hlasovati nejprve o resoluci pana posl. dr. Brunara, která byla přijata ve výboru. Byl mi podán návrh, který jsem již přečetl, panem posl. dr. Bartoškem, dr. Uhlířem a soudruhy, aby resoluce tato byla vrácena znova výboru. O tomto návrhu dám hlasovati nejprve.
Kdo souhlasí s vrácením této resoluce výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijata resoluce tato je vrácena výboru.
Jest nám hlasovati ještě o resolučním návrhu pana posl. Špatného. Mám jej snad přečísti? Byl přečten (Hlasy: Ano!)
Přečtu jej ještě sám.
Návrh resoluční posl. Špatného, Trnobranského, dr. Bartoška a spol. k zákonu, kterým se vláda zmocňuje, aby jmenovala ústřední vládní komisi pro sjednocenou obec Pražskou.
"Vláda se znovu vyzývá, aby předložila Národnímu shromáždění v době pokud možno nejbližší osnovu zákona, jímž upravuje se finanční hospodářství Velké Prahy a jímž k nutným a neodkladným úkolům sociálním, komunikačním a regulačním Velké Prahy povoluje se z prostředků státních přiměřená suma."
Kdo souhlasí s touto resolucí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, resoluční návrh je přijata tím je tento odstavec denního pořádku vyřízen.
Byl mi podán tento návrh k dennímu pořadu: "Podle § 47 jedn. řádu navrhuji, aby projednávání 13. a 14. odstavce denního pořadu bylo odročeno na pozdější dobu, až jednání mezi stranami o těchto velmi důležitých otázkách bude ukončeno." Návrh tento podává pan posl. Jaromír Špaček a sděluji, že v témž smyslu se vyslovila porada pánů předsedů klubovních.
Kdo tedy souhlasí, aby odstavec 13. a 14. denního pořadu byly odročeny na pozdější dobu, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, návrh pana posl. Špačka je přijat.
Teď máme ještě vyříditi některé
odstavce, které jsme odložili na konec schůze. Je to především
11. hlasování o návrhu na projednání zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu vládního návrhu zákona o opatření strojených hnojiv pro rok 1921 (tisk 887).
Žádám, aby byla sdělena motivace,
kterou v této věci podala vláda.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
"Presidium ministerské rady republiky Československé. V Praze, dne 30. listopadu 1920.
Předsednictvu poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československého v Praze.
Předsednictvo ministerské rady dovoluje si předložiti ku projednání a schválení Národním shromážděním vládní návrh zákona o opatření strojených hnojiv pro rok 1921.
Návrh ten byl presidiu ministerské rady předložen ministerstvem zemědělství a sice přípisem ze dne 9. listopadu 1920, číslo jednací 44793-II/20, respektive ze dne 29. listopadu 1920, číslo jednací 48361-II/20 a byl schválen ministerskou radou.
Návrh budiž Národním shromážděním projednán a schválen a za tím účelem přikázán v poslanecké sněmovně výboru zemědělskému a rozpočtovému k podání zprávy do 5 dnů a po přijetí touto sněmovnou v senátě výboru národohospodářskému a rozpočtovému k podání zprávy rovněž do 5 dnů."
"Ministerstvo zemědělství. V Praze dne 10. prosince 1920.
Předsednictvu ministerské rady republiky Československé v Praze.
Ministerstvo zemědělství odůvodňuje návrh svůj, aby návrh zákona o opatření strojených hnojiv byl projednán oběma sněmovnami zkráceným řízením dle § 55 jednacích řádů, v prvé řadě pokročilostí času. V případě opožděného projednání tohoto zákona nebylo by již možno zmoci překážky rázu dopravního, následkem čehož zůstalo by zemědělství na jaře i nadále bez dostatečného množství strojených hnojiv. Nelze totiž v případě pozdního objednání (nákupu) strojených hnojiv zaručiti včasnou jich dopravu do Československa a to tím spíše, že po dobu měsíce ledna a února zůstává k disposici pouze doprava železniční, kdežto vodní cesta labská jest uzavřena (mrazy). Též z důvodů finančních záleží ministerstvu zemědělství na rychlém schválení zákona, neboť budeme-li kupovati najednou velká množství hnojiv, nezůstane to bez vlivu na ceny strojených hnojiv.
Proto žádá ministerstvo zemědělství naléhavě, aby byla příslušná žádost jménem vlády oběma sněmovnám podána.
Ministr zemědělství dr. Brdlík
v. r."
Předseda (zvoní): Kdo souhlasí tedy s návrhem, aby vládní návrh tohoto zákona, pokud se týče zpráva výboru rozpočtového a zemědělského o tomto návrhu zákona byla projednávána v řízení zkráceném podle § 55 našeho jednacího řádu, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
Prosím pány zapisovatele, a sice pana kolegu Zárubu, pana posl. Špatného, pana poslance Kreibicha (Hlasy: Není přítomen!) - není přítomen - a pana poslance dr. Spinu, aby provedli sčítání, a sice pan poslanec Záruba ve dvou úsecích na pravo, pan poslanec Špatný ve dvou středních úsecích a pan poslanec dr. Spina ve dvou úsecích na levo.
(Po sečtení hlasujících):
Zkrácené řízení bylo 89 hlasy proti 82 hlasům zamítnuto.
Tím jest tento odstavec denního pořádku vyřízen a, nebude-li proti tomu námitek, dám teď dokončiti
rozpravu o naléhavých interpelacích
a) poslance Hausmanna, Schustera a soudruhů k ministerstvu sociální péče o tom, že nezaměstnaným stavebním dělníkům neposkytuje se státní podpora v nezaměstnanosti (tisk 801),
b) poslance Pohla, Brožíka, Draxla a druhů k celé vládě o mzdových požadavcích pro severočeskou hnědouhelnou oblast (tisk 921),
c) poslance Hausmanna, Schustera a druhů k ministerstvu veřejných prací a sociální péče o nezákonném zasahování do mzdového práva stavebních dělníků (tisk 995).
Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Není jich, přikročíme k pokračování v rozpravě.
Slovo si vyžádal pan ministr veřejných
prací dr. Kovařík za nepřítomného pana ministra sociální
péče dr. Grubera.
Ministr veřejných prací dr. Kovařík: Slavná sněmovno! Na naléhavou interpelaci pánů poslanců Hausmanna, Schustra a druhů k ministrům veřejných prací a sociální péče o nezákonném zasahování do mzdového práva stavebních dělníků (tisk 995) dovoluji si sděliti toto:
Ministerstva veřejných prací a sociální péče, povolaná prováděti zákon o podpoře stavebního ruchu ze dne 23. května 1919, čís. 281 Sb. z. a n., slibujíce podle tohoto zákona obcím nebo stavebním družstvům podporu, musí vzhledem k omezenosti úvěru počítati předem s určitým stavebním nákladem. Tomuto požadavku bylo po celý prvý rok provádění zmíněného zákona vyhovováno tím způsobem, že stavby byly zadávány k provedení za paušální obnosy, které tvorily základ pro výpočet státní podpory. Od počátku stavební činnosti 1920 jeví dělnické mzdy také ve stavebnictví vzestupnou tendenci, která se projevuje ve zvýšení stavebního nákladu.
Ze všeobecného zvyšování dělnických mezd, zvláště pokud dochází k výrazu v nových kolektivních smlouvách, odvozují nejen podnikatelé vůči obci nebo družstvu, které jim stavbu zadalo, nárok na zvýšení zadávací částky, ale i obce nebo družstva vůči státu nárok na zvýšení slíbeného příspěvku, který má ministerstvo sociální pece hraditi z úvěru v obmezené částce na podporu staveb povoleného.
Ministerstvo sociální péče jsouc, jak vylíčeno, na stavbách obcí a družstev finančně interesováno, muselo trvati na tom, aby nové kolektivní smlouvy, pokud se dotýkají stavebního podnikání, byly uzavírány jen za účasti orgánů státních, a musilo si nad to vyhraditi ještě výslovně jejich schválení v dohodě s ministerstvem veřejných prací.
Stát maje nésti finanční důsledky smluveného zvýšení dělnických mezd, má nesporně nárok na to, aby kolektivní smlouvy toho druhu nebyly uzavírány bez jeho účasti. Státní správa musila si vyhraditi účast při uzavírání kolektivních smluv, neboť by jinak nemohla spolehlivě disponovati úvěrem, povoleným v obmezené částce na stavbu domů. Jen z těchto a ne z jiných pohnutek vydalo ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministerstvem sociální péče výnos ze dne 23. dubna 1920, čís. 8397-III, o němž jest v interpelaci řeč. Dosah tohoto výnosu jest ten, že ministerstvo sociální péče jen tehdy zvýší slíbenou státní podporu z titulu zvýšení dělnických mezd a tím podmíněného zdražení nákladu, schválí-li v dohodě s ministerstvem veřejných prací kolektivní smlouvu.
V interpelaci dotčené hledisko ministerstva, že mzda stavebního dělnictva pražského má znamenati maximum, přes než nelze zvýšení mezd na venkove povoliti, bylo pouze platné pro dobu vydání zmíněného výnosu a doznalo ovšem změnou skutečných poměrů samo sebou také změny.
S těchto hledisek vyplývá sama odpověď na podané dotazy:
1. Důvody, které ministerstvo veřejných prací a sociální péče přiměly k vydání výnosu v interpelaci zmíněného, který se neobrací jen proti mzdám stavebních dělníků, stanoveným paritní komisí v Liberci, nýbrž jest všeobecného rázu, sluší především hledati ve snaze, umožniti řádné hospodaření s úvěrem, povoleným na podporu staveb obytných domů.
2. Ministerstvo svým výnosem ani neporušilo ani nezasáhlo do smluvního práva dělnictva.
Ministerstvo sociální péče, povolujíc v konkrétním případě státní podporu, nebrání tomu, aby stavebníci zvýšenou mzdu platili, ovšem ze nemohou příplatek započítati na účet státní podpory.
Toto stanovisko bylo výslovně v konkrétních případech, na příklad městské radě v Ustí n. L., České Lípě sděleno. Stavební družstvo v Podmoklí se souhlasem ministerstva platí zvýšené mzdy z úspor v jiných položkách v rámci rozpočteného nákladu.
3. Jakmile bude uzákoněna všeobecná závaznost kolektivních smluv, splní zajisté i státní správa povinnosti z toho plynoucí.
4. Ministerstva veřejných prací a sociální péče z důvodů ad 1. uvedených, nejsou vzhledem k obmezenosti povoleného úvěru s to, aby na tuto podmínku vázala povolení státní podpory.
5. Ministerstva, dokud nemají potřebných statistických dat o cenách životních potřeb, na jejichž opatření statistický centrální úřad ostatně již pracuje, nemohou si učiniti přesný úsudek o existenčním minimu, které by mohlo býti vzato za základ pro vyměření mzdy dělnické.
Zúčastněným ministerstvům velmi
na tom záleží a přičiňují se o to, aby statistická data o cenách
životních potřeb, která budou sloužiti za doklad pro další úpravu
mzdových poměrů, byla co nejdříve sebrána. (Výborně!)
Předseda (zvoní): K slovu dále není nikdo přihlášen, debata je skončena, budeme hlasovati. Prosím pány, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Rozpravu o naléhavém dotazu jest zakončiti hlasováním, zda se schvaluje čili nic prohlášení ministrů, učiněná v této rozpravě.
Dám tedy hlasovati o tom, zda sněmovna schvaluje prohlášení, učiněná panem ministrem veřejných prací v předešlé a dnešní schůzi. Kdo s nimi souhlasí, kdo je schvaluje, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, prohlášení vládou
učiněná jsou schválena a tím jest vyřízeno projednání naléhavých
dotazů pp. posl. Hausmanna, Pohla a soudr. Teď máme
přistoupiti k poslednímu zbývajícímu odstavci denního pořadu dnešní
schůze, totiž k druhému, ke
2. zprávě dopravního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 722) o převzetí soukromých železnic do správy státní a dodatková zpráva o téže věci (tisk 890).
Byl mi již podán v této věci návrh pana poslance dr. Lodgmana na změnu denního pořadu, totiž na odročení, tohoto znění (čte):
"Navrhuji ve smyslu § 47 jedn. ř., aby 2. odst. denního pořadu dnešní schůze (tisk 890) byl sňat s denního pořadu."
Kdo souhlasí s návrhem pana posl. dr. Lodgmana, aby odstavec druhý denního pořadu dnešní schůze, totiž ta zpráva výboru dopravního, byla sňata s denního pořadu, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest menšina, návrh jest zamítnut a my přistoupíme ku projednávání... (Obrovský hluk na levici. Němečtí poslanci buší do lavic.)
Přerušuji schůzi na 10 minut.
(Schůze přerušena v 9 hod.
25 min. večer - opět zahájena v 1 hodinu ráno dne 18. prosince
1920.)
Předseda (zvoní): Zahajuji opět schůzi a na počátku jejím mám za svou povinnost učiniti toto sdělení:
Když byl vyřízen celý denní pořad dnešní schůze, přikročil jsem k vyřízení předlohy o převzetí soukromých železnic do správy státní. Mnou zjištěná přítomnost pp. dr. Lodgmana a prof. Šrámka v zasedací síni vedla mne k domněnce, že porada, která před tím byla zahájena mezi zástupci českých a německých s stran o možnosti smírného vyřízení této předlohy, a které oba jmenovaní pánové z počátku byli se zúčastnili, jest skončena. Proto jsem dal hlasovati o návrhu dr. Lodgmanna na snětí předlohy s denního pořadu.
Odmítnutí tohoto návrhu většinou sněmovny mělo v zápětí politováníhodné scény, jichž jsme pak byli svědky. Jsem tedy rád, že mohu aspoň konstatovati, že tyto scény nebyly vyvolány úmyslem znásilniti sněmovnu pro její mnou enuncované votum, nýbrž omylným domněním jejich původců, že měly býti německé strany překvapeny a zaskočeny.
K věcné poznámce k tomuto prohlášení přihlásil se ve smyslu § 44 jedn. řádu pan posl. dr. Lodgman.
Uděluji mu slovo.
Posl. dr. Lodgman (německy):
Vzhledem k prohlášení pana předsedy oznamuji jménem německého parlamentního svazu, že jsme ovšem byli toho názoru, že se zde jednalo o náhlé přepadnutí německých stran.
Béřeme na vědomí omyl pana předsedy a litujeme, že tímto nedopatřením nebo nedorozuměním došlo k tomu, že jsme, domnívajíce se, že hrozí nebezpečí německému národu, sáhli v této době k obraně jeho prostředky neparlamentárními.
Ve věci samé vyhražujeme si přirozeně
i pro budoucnost vše, co budeme pokládati za nutné vzhledem k
poměrům zde. (Potlesk na levici.)
Předseda: Přistupujeme
ke zprávě výboru dopravního o vládním návrhu zákona (tisk 722)
o převzetí soukromých železnic do správy státní a uděluji slovo
panu zpravodaji posl. J. Markovi. (Odpor a výkřiky na
levici. Hluk.)
Zpravodaj posl. J. Marek: Dámy a pánové! Předloha, o které máme jednati, vyvolána jest dopravními poměry, jak po válce se vyvinuly. Světový nedostatek vozidel, kterého ani naše republika nebyla ušetřena, vyžaduje koncentrované služby dopravní. Rozdělení železnic na státní a soukromé často na sebe z důvodů existenčních narážející, takovou koncentraci nejen nepřináší, nýbrž přímo opak toho. A jak doba válečná a poválečná mnohé opatření si vynutila, které by jinde bylo nesmyslné, pak by tato předloha byla v tomto smyslu podána.
Pokud jde o soukromé železnice, probíhají nejdůležitějším územím republiky a jest nutno v zájmu státním tato území chrániti dokonale vyzbrojenými železnicemi. Pokud se personálu týče, jest nyní již v § 4 dokonale zajištěn. Ale my, výbor dopravní i poslanecká sněmovna očekáváme, že ministerstvo železnic použije zákona tohoto postupně a že zkušenosti získané při převzetí některé ze soukromých drah uplatní při akci další. (Různé výkřiky německých poslanců.)
Rovněž vyslovujeme přesvědčení,
že při provádění zákona vůči personálu zabráněno bude každé zbytečné
tvrdosti a že důvody v zájmu státních jen ve smyslu § 1 budou
směrodatné. (Hluk na levici.)
Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. J. Marek (pokračuje):
Dopravní výbor ve schůzi druhé přijal z návrhů pana inž. Kalliny
onen, který práva zřízenců ještě dotvrzuje a rozšiřuje. (Hluk
na levici neustává.)
Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. J. Marek (pokračuje):
Tímto odůvodněním prosím slavnou sněmovnu, aby zákon, jak
je obsažen v tisku čís. 890 a v dodatkové zprávě, schválila. (Výborně!)
Předseda (zvoní):
Žádám pana tajemníka,
aby přečetl resoluční návrh p. posl. Špačka a soudr.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Resoluce posl. Špačka, Vahaly, Sladkého, Jana Černého, Pastyříka a soudr.
"Ministerstvu železnic se
ukládá, aby provádějíc zákon o převzetí soukromých železnic do
správy státní, co nejdříve přikročilo k převzetí soukromé železnice
Strambersko-Studenecké do správy státní, aby tak napraven byl
dosavadní stav spojení četných průmyslových míst východní Moravy
s hlavními tratěmi, a aby byly odstraněny kraj ten poškozující
poměry dopravní na této dráze."
Předseda (zvoní): Tento návrh má dostatečný počet podpisů a je předmětem jednání.
Žádám o přečtení ostatních podaných
návrhů. (Hluk a různé výkřiky na levici.)
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Návrh posl. dr. Czecha, Čermáka, Grünznera, Hackenberga a soudr. k § 4:
Jako druhá věta odstavce druhého budiž zařazeno následující:
"Zastupitelské sbory personální, pokud v době převzetí u soukromých drah řádně zvoleny byly, zachovávají se v dosavadním oboru své působnosti."
Resoluce posl. dr. Czecha, Čermáka, Grünznera, Hackenberga a soudr.:
"Vláda se vyzývá, aby než převezme provoz dráhy buštěhradské a ústeckoteplické, jednala se zástupci německých parlamentárních stran pro docílení dohody."
Návrhy posl. Grünznera,
Hackenberga a soudruhů k vládnímu návrhu tisk č. 722 a
890.
K § 3 buďtež připojena jako druhý a třetí odstavec tato ustanovení:
"Pro soukromé železnice do státní správy převzaté v severozápadních Čechách zřídí se provozní ředitelství v Teplicích-Sanově. Pro trati Košicko-Bohumínské dráhy zřídí se provozní ředitelství v Těšíne."
"Předpisy o služebním jazyku
u té které soukromé železnice až do jejího převzetí do státní
správy platné zůstanou nedotčeny."
Eventuelní návrh pro případ zamítnutí navrženého třetího odstavce § 3.
"Předpisy o služebním jazyku
u té které soukromé železnice až do jejího převzetí do státní
správy platné zůstanou nedotčeny.
1. V prvém odstavci buďtež škrtnuta slova "s tím" až "státních drah".
2. Druhý odstavec budiž změněn takto: "S výhradou nabytých práv zaměstnanců z dosavadních smluv služebních a s výhradou zachování disciplinárních předpisů dosud platných má ministerstvo železnic právo rozšířiti na tyto zaměstnance předpisy služebních a pracovních řádů jakož i předpisy" atd.
3. V třetím odstavci jest slova "má právo dle služební potřeby" nahraditi slovem "může". - Na konci tohoto odstavce jest dodati slova "pouze za souhlasu toho kterého zaměstnance a personální komise převzaté železnice".
Resoluční návrh posl. dr. Czecha, Čermáka, Grünznera, Hackenberga a soudr.
Vláda se vyzývá, aby než převezme
provoz dráhy Buštěhradské a Ústecko-Teplické, jednala se zástupci
německých parlamentních stran pro docílení dohody."