Posl. Novák: Slavná sněmovno! Mám čest jménem klubu sociálně demokratického pronésti několik úryvků k projednávané skupině, kde pochopitelně nějaká úvaha nejen pro krátkost, ale současně i pokročilost doby je vyloučena.
Předem bych řekl několik slov celkových. Rozpočet náš právě projednávaný nese charakter, nese pečeť státu čistě kapitalistického, státu třídního, kde právě položky rázu sociálního jsou na místě posledním, a jež jak ten denní pořádek to vyžaduje, na posledním místě jsou projednávány. Bylo zde mluveno s několika stran, jakým způsobem čeliti nepřátelům republiky, jakým způsobem čeliti komunistům, anarchistům atd. Velectění, jsem toho názoru, že takovým rozpočtem dáváme jim zbraň do rukou, že takovým rozpočtem jim nečelíme, naopak přímo dokazujeme, že pro slabé, porobené není pochopení v této republice. Nasytiti, ošatiti, to bude zbraň proti těm, o kterých se říká, že jsou nepřáteli republiky. Pro takový rozpočet, ve kterém podle zprávy rozpočtového výboru ještě ministerstvo sociální péče má škrty v obnosu 39 milionů tam, kde rozpočet sociální péče je naprosto nedostatečný, pro takový rozpočet nemůže býti nikdo nadšen, tím rozpočtem nikdo nemůže býti uspokojen, nejméně ti, kdo nejvíce trpí.
Já také v úvodu poukáži na různé rozdíly a protivy příliš křiklavé, kde stejně tak jako v dobách dřívějších militarismus stojí na místě prvém. Velectění, jak dlouho to naše republika vydrží? Naše republika, jak zde již několikráte bylo řečeno, ta síla její nekotví ve velké armádě, ta kotví v té politice vnitřní i zahraniční, která musí býti mírumilovnou, která nesmí ani zdání vyvolati, že bychom měli nějakou snahu imperialistickou. A když zde mám v úmyslu pronésti několik úryvků k sociální péči, k rozpočtu ministerstva sociální péče, musím se vrátiti k vývodům pana ministra národní obrany, kde také bylo škrtnuto; ministerstvo národní obrany - slevilo - 21 milionů. Jsem toho názoru, že by bylo velmi dobré a spravedlivé tam škrtnouti a přidati to sociálně slabým, jichž okruh se stále rozšiřuje. Ti, kteří před válkou ještě nebyli v tomto kruhu sociálně slabých, jsou dnes v tomto velikém kruhu sociálně slabých. Přirozeně můj pevný názor je ten, že jedině socialisace a prosím, pro mne není socialisace žádným heslem, pro mne není socialisace žádným agitačním prostředkem - socialisace na podkladě vědeckém, ta jediná může naši republiku učiniti mocnou, pevnou, ta ji může zachrániti. (Výborně!) Když dnes rozpočet národní obrany a rozpočet sociální péče porovnáme, nedovedu pochopiti jednu věc. Když zde mluvil pan ministr národní obrany o platech generálů, vypočetl jsem si, že generál ve III. hodn. třídě má celkový příjem 41.604 K, generál ve IV. hodn. třídě 39.000 K, generál v V. hodn. třídě 31.000 K a následující zlomky. Myslím že po této stránce snad je to maličkost, a řekne se: To v celkovém rozpočtu nic neznamená. Máme miliardový rozpočet, co to tedy znamená? Když na druhé straně vidíme, mnoho-li máme vyslaneckých příručí u různých států, když ku příkladu čteme, že v Americe vyslanecký příručí a jeho ordonance nás stojí 470.000 K - pravda, bude se mně namítati, že rozdíl valutární to vyžaduje, přiznávám - jest otázka, zdali naše poměry vyžadují, abychom my tuto drahou representaci vedli, když doma na druhé straně mají lidé hlad a bídu.
Velectění! Řeknu jenom několik slov k rozpočtu sociální péče. Měl jsem čest ve starém Národním shromáždění býti zpravodajem zákona, podle kterého se vyměřují požitky válečných poškozenců. Zákon ten byl projednáván v listopadu a v lednu roku letošního. Podle zprávy tehdy bylo nám sděleno, že je třeba nákladu osmi set milionů až i miliardy pro první léta na válečné poškozence. Pod tlakem tohoto rozpočtu předběžného byl spracován celý zákon. My jsme se musili přímo rváti o každou korunu. Zástupce ministerstva financí říkal neústupně: miliardu, kde ji vezmu? - ale prosím, dnes máme v rozpočtu 606 mil. a výbor ještě něco škrtl, takže konečná cifra je 592 miliony, přirozeně podle zákona ti dostanou to, co jim patří. Bude se namítat, že nemůže nikdo o nic přijít. Ale dnes jest jasno a patrno, že zákon ten má řadu vad a nedostatků, a jest nutno novelisací zákona opraviti tyto vady a nedostatky a my také podáme samostatný návrh, abychom je odstranili.
Vyskytnou se mnohé vady, které ten, kdo na zákoně pracuje, nepostřehne. Paragraf 1 o válečných poškozencích praví: "Nárok na odškodné mají příslušníci republiky československé". Jest to tak jasné a zřejmé, nikdo by se nad tím nepozastavil a přece jaké tím pácháme bezpráví! Máme dnes velký počet vdov, jejichž manželé nebyli příslušníky Českoslov. republiky, nýbrž patřili do Maďarska, Rakouska nebo Polska. Ta vdova, prosím, nedostává haléře. Mám po ruce mnoho dopisů, - a prosím to není demagogie - když je cituji. Mám na příklad dopis od vdovy, jejíž muž v Čechách narozený, vlastenec, pracoval nezištně na poli národním a ve válce zemřel. Poněvadž jest příslušníkem maďarským, i jeho žena s 5 dětmi v pravém slova smyslu umírá hlady a není nikoho, kdo by ji pomohl. (Posl. Merta: Není to fingovaný dopis?) Nepoužívám fingovaných dopisů. Tato vdova píše: "16 měsíců jsem vydána na pospas bídě a hladu, zimě a mrazu, protože nejsme příslušníky Československé republiky. Táži se, čí je to vina? Já o to prosím již 6 let. Kdo na tom nese vinu, na utrpení mých dětí? Jak draho budou míti tu příslušnost zaplacenu! A já se mám na jejich utrpení dívat. Do fabriky mne nechtějí, poněvadž jsem nemocna.
Tuto křivdu musíme odčiniti a nemůžeme nechati tuto vdovu úplně na pospas bídě. Když jsme nemohli postřehnouti vadu při sdělávání zákona, musíme ji nyní napraviti novelisací.
Když se zde mluví a píše o socialisaci, mnozí pánové nemají jiné odpovědi, než že jest to demagogie. U mne socialisace znamená pomáhati slabým, ale u nás se to, co by se mohlo provésti, neprovádí - a promiňte to tvrdé slovo - neprovádí zúmyslně. My jsme roku loňského žádali, aby výtěžek z biografů plynul ve prospěch sociální pece. Mám o biografech svůj vlastní názor. Považuji je za živý krvák, který více škodí než prospívá. Zisky z biografů - podívejte se jen na Prahu - plynou do kapes jen několika jednotlivců. Loňského roku v září konali jsme poradu za součinnosti jednotlivých referentů ministerstev, na které bylo usneseno, že do měsíce bude vypracována předloha zákona, aby zisky biografů plynuly ve prospěch sociální péče. Ale uplynul rok a nestalo se ničeho. Lituji, že musel jsem čísti v novinách, že vlivní páni, velcí páni ve službách státu zaměstnaní, vstoupili do soukromokapitalistických společností filmových, aby sami na tom vydělávali. O které společnosti jde, nebudu jmenovat, poněvadž je dobře znáte. Pokud jde o invalidy a válečné poškozence, není u nás naprosto žádného pochopení, aby byli náležitě podporováni. Slibovalo se sice, ale podívejte se, jakým způsobem se na příklad pronajímají nádražní restaurace. Válečný zbohatlík, nepřítel našeho státu, má přednost před odborníkem, válečným poškozencem. (Souhlas. Výkřiky: Wilsonovo nádraží!). Ano, Wilsonovo nádraží, Masarykovo nádraží, Plzeň a ještě jich je více.
Poněvadž se nemohu déle u této věci zdržovati, opakuji, že novelisace zákona je nutna. Podívejte se nyní, jak vypadá sociální péče o mládež. Není vůbec organisována a jest roztříštěna v několika směrech. Není jistě pro nás příjemno, když na ulicích pražských, zejména v neděli, když vítáme cizí hosty - a Praha dovede vítat - současně na každém rohu se žebrá ve prospěch sociální péče. Jak ta sociální péče může pak vypadat a vypadá! Na vyslaneckého attaché v Paříži s jeho ordonancem máme v rozpočtu 660 tisíc K, ale na zaopatření dítek duševně nebo tělesně vadných jen 425 tisíc. Klárův ústav slepců, Deylův ústav, Ústav slepých dívek na Kampě odkázány jsou vesměs na veřejnou dobročinnost a musíme se připraviti na to, že jeden ústav za druhým bude zavírán. To přirozeně není pěkné vysvědčení pro stát demokratický, který má míti cit, aby se sociálně slabých ujímal. Prosím tedy, aby sociální pece byla organisována a jednotně vedena a ne jako dosud roztříštěna. Nedivte se, že to dráždí, když se tyto protivy ostře objevují. V Karlových Varech na příklad jest ústav pro kojence umístěn na Pragerstrasse v mizerném doupěti, zatím co v tomto městě mezinárodního hazardování penězi a mezinárodní pýchy jediný držitel herny letos vyzískal 24 milionů (Slyšte!) a croupieři denně získávají 3-4 tisíce korun. Nedivte se, že tyto protivy, příkře proti sobě vystupující, vyvolávají pak odpor. To jest jasné a pochopitelné.
Při té příležitosti poukazuji, že máme v Maďarsku 2 a snad i 3 tisíce dětí v rodinách maďarských, ačkoliv by bylo naší povinností, dostati je co nejdříve domů, dáti je do léčeben a výchovných ústavů. Po této stránce mohl bych žalovati nekonečně.
Kdybychom mluvili o ústavech pro tuberkulosní, Pleš má 1,600.000 K schodek. Na druhé straně Prosečnice, ta se dělá na účet dělníků. Dělníci na Prosečnici staví sanatorium. Na to nemáme peníze, nejsme schopni v tom směru nic udělati. V tom směru musíme prostě počítati na milodary a žebrotu. To jest nedůstojno státu, který o sobě říká, že je státem demokratickým a který skutečně demokratickým býti má.
Račte velmi dobře znáti, jak to dopadá s našimi nemocnicemi, které nespadají do působnosti státu, do působnosti naší samosprávy. Prosím, zde jen takový úryvek. Není divno, že nastávají již případy tak zarážející, že jest odepřen úvěr nemocnicím. Má-li býti nemocnice vydržována v pravidelném chodu, musí funkcionáři vrchní správy sháněti osobně peníze. Takovým způsobem jest o nemocnice v Čechách postaráno. Zde jest nutná jedna pomoc, pro okamžik podpora státní, do budoucna pak náležitým, plánovitým způsobem - já neřeknu sestátniti nemocnice, neboť to slovo bojím se vyjádřiti, poněvadž se mi zdá, že by nebylo naprosto vhodné. Ale ten poměr je neudržitelný. Máme nemocnice nedostatečné, stavíme kasárna. To je nepoměr, který zaráží, který je nebezpečný. Také bych poukázal na to, že při dobré vůli dalo by se mnohé a mnohé ještě udělati. Vzpomeňme si, mnoho-li máme zámků v Čechách neobsazených, které by se daly vhodným způsobem upraviti a účelně využíti: Chlumec, Heřmanův Městec, Žleby, Děčín, celá řada těch zámků. Proč se bojíme? Proto, že by to snad někoho bolelo? (Hlas: Francouzská misse nám to nedovolí!) Nemám mnoho času, ale pokud se francouzské misse týče, já bych zde také prosil, aby ministerstvo Národní obrany provedlo škrty. Já uznám práci každého loyálně a poctivě, ale nedovedu chápati, zdali je opravdu třeba, abychom zde měli tak silnou francouzskou missi. Měl jsem příležitost dívati se letos na naší leteckou stanici ve Kbelích, která byla zbudována pod dozorem francouzského důstojníka. A já jsem pronesl názor, že kdyby se tam dal dovedný tesařský polír s několika dovednými dělníky, že by to udělali o něco lépe než to bylo tam.
Velectění! Považuji za svou povinnost upozorniti, že otázka vyživovacích příspěvků vyžaduje nutné reformy. Dnes vyplácí se ještě vyživovací příspěvek. Nárok na vyživovací příspěvek ztrácí dotyčný tím okamžikem, jakmile jeho výdělek dosahuje výše vyživovacího příspěvku. Mám zde řadu dopisů od nešťastných vdov, kde prosí úpěnlivě a píší mi, aby dostaly vyživovací příspěvek. Z Prahy-VIII píše mi matka pěti dětí, nemocná; protože posluhovala, vydělala 40 K a proto jí byl při tomto výdělku zastaven vyživovací příspěvek.
To jsou poměry neudržitelné, poměry, které přirozeně neuspokojují a vyvolávají odpor. Řeknu nepokrytě: Náš český dělník a my ostatní máme tu republiku rádi a budeme také pro tu republiku trpěti. Ale vyvolává krajní odpor to, že na jedné straně je přepych a nadbytečné hýření, na druhé straně je bída a nedostatek. Prosím, račte se v poslední době podívat v Praze na rozšíření bank. Bankovní kapitál počíná republikou vládnouti, bankovní kapitál zahraniční i náš za chvíli nás bude rdousit. Zde je potřebí nápravy a rázného zakročení.
Nyní k závěru bych přišel, a nerad o tom mluvím, k tomu nejbolestnějšímu. Když zde mluvíme o novelisaci zákona o válečných poškozencích, když máme na zřeteli vdovy a sirotky po padlých vojínech, prosím, jak je postaráno o vdovy a sirotky po těch, kteří padli na poli práce - o starobní a invalidní pojištění, o zaopatření vdov a sirotků. To je stále hudba budoucnosti. O tom se mluví, ale základ k tomu se nedělá.
Velectění! Tento rozpočet ještě není schválen a již připravuje pan ministr financí novou kytici daní, kytici daní nepřímých, kde opětně široké vrstvy mají býti zatíženi. Nevím, jak to bude působiti, nevím, do jaké míry to bude udržitelno, aby na jedné straně ti, kteří vydělávají hodně, kteří mají 2 miliardy, odváděli 300 milionů a na druhé straně ti, kteří jsou dnes vykořisťováni, neměli žádné ochrany a opory. Já jsem řekl, že po této stránce není možno, abychom přicházeli k našemu dělnictvu s novými požadavky, aniž bychom mu dali záruku, že také bude provedeno to, čeho dělnictvo potřebuje, totiž starobní a invalidní pojištění. My dnes učiníme malý pokus, aby se někde šetřilo, kde se šetřiti dá. Nestojí to za řeč, je to malá náplast, a prosíme slavnou sněmovnu, aby návrh náš po této stránce schválila.
Přirozeně, budeme šetřiti, kde se šetřiti dá, v první řadě u armády. To je jasné, že počet důstojníků je zbytečně veliký. Důstojníků máme velký počet. Dalo by se mnoho ušetřiti také v jiných položkách, ale po této stránce nemůže býti námitek a odporu. (Posl. Merta: To je vlastizrada! O tom nemluvte!) Ale není to žádná vlastizrada, ne, ne! Pokud se týče armády, já uznávám, že každý republikán a já také, když jsem dovedl prolévat krev za Rakousko, přirozeně uznávám pod tlakem poměrů, že mám povinnost prolévati krev i za republiku. To je jasné a přirozené. Ve druhém směru nesmíme to hnáti tak daleko, abychom se militarismem zardousili.
Navrhuji: "Slavná sněmovno, račiž se usnésti: Ve výdajové kapitole XI. Ministerstva národní obrany tit. 2 § 1. Zaopatřování penězi, řádné výdaje budiž úvěr zmenšen okrouhle o obnos 8 milionů korun." Vždyť je to pakatel, to nestojí za řeč, ale jde jenom o to, aby se ukázala dobrá vůle a doufám, že se ukáže. Srážka také odpovídá snížení stavu důstojníků z 11.123 mužů na 10.000.
V titule 2. Národní obrana § 5 Automobilnictví, mimořádné výdaje - budiž úvěr zmenšen o okrouhlý obnos 2 mil. korun. To jest tak jasné. Stále se na ty automobily oprávněně naříká. Zde se může šetřiti. Prosím slavnou sněmovnu, aby to schválila.
V tit. 6. Stavby silniční a mostní § 4. Mimořádné stavby silniční, státní příspěvky na tyto stavby, budiž úvěr zvýšen o 4 miliony.
Ve výdajích u kapit. XXI. Ministerstvo sociální péče tit. 1 § 4 Péče o mládež. Na úhradu nákladů na zakládání a udržování ústavů a jiných zařízení, budiž úvěr zvýšen ve výdajích řádných o 2 mil. v mimořádných o 1 mil.
Ani zdaleka se to nerovná tomu, co vydělá jeden cizinec v Karlových Varech. To jest požadavek více než mírný.
Pokud se týče dalších požadavků, které mám čest tlumočiti a hájiti, navrhuji resoluci, týkající se nemocnic, kde je potřebí zakročiti, aby naši nemocní nemusili býti vyhazováni na dlažbu.
"Vláda se vyzývá, aby v nejkratší době předložila návrh na potřebnou sanaci fondu všeobecné veřejné nemocnice v Čechách mimo všeobecnou nemocnici v Praze z prostředků státních."
Proč vyjímám všeobecnou nemocnici pražskou, jest vám zajisté známo.
Jelikož jest přece nutno, aby některé ty křivdy byly odčiněny, aby na ně slavná vláda byla upozorněna, ačkoliv jinak také velmi dobře o nich ví, shrnuji tyto požadavky v resolucí, kterou předkládám a prosím, aby také byla přijata.
"Vládě se ukládá, aby v rozpočtovém roce 1921 konala všechny přípravy za tím účelem, by sociální péče v Československé republice byla postavena na podklad skutečně moderní, pokrokový, aby podle možnosti vyhovovala oprávněným požadavkům širokých vrstev lidových.
Rozpočet na rok 1921 k tomuto přihlíží v míře tak nepatrné, že nelze tuto okolnost ani náležitě vysvětliti tísnivými finančními poměry, v nichž náš stát se nalézá.
Vládě se proto ukládá:
1. aby náležitě vybudovala sociální péči o mládež. K tomu účelu bude potřebí, aby veškeré dobrovolné korporace, jež na poli péče o mládež pracují (Okresní komise pro péči o mládež, sirotčí spolky, ochrana matek a kojenců, Čsl. péče o dítě, Masarykova Liga, Čsl. červený kříž atd.) svou činnost spojily tak, by nepodnikaly různě tyto složky dobrovolné péče, samostatné akce, které se navzájem křižují neb dokonce i potírají. Tato dobrovolná péče budiž postavena na zákonný podklad a budiž náležitě vymezen cestou zákonodárnou dozor a vliv státní správy nad ní.
Vláda nechť učiní všechna opatření směřující k tomu, by péče o nemanželské děti, ať již v nalezincích, neb v rodinách u pěstounů, byla přizpůsobena dnešním poměrům, a aby jmenovitě slovenské nemanželské děti na Slovensku, jež do dnešního dne jsou ještě v rukou pěstounů maďarských, neb maďaronských, byly těmto pěstounům odňaty a svěřeny svědomitým osobám smýšlení slovenského.
O ony nemanželské děti, které, ačkoliv jsou příslušníky našeho státu, až do dnešního dne zůstaly v péči mimo hranice naší republiky, (na př. v republice maďarské Keczkemet, Seged) budiž postaráno a budiž usilováno o to, aby děti ty byly umístěny v území naší republiky.
Sociální péče o dítě budiž rozšířena na děti nedomyslné, slepé, hluchoněmé, idiotické.
Vláda nechť se postará o zřízení ústavů, v nichž by dětem nedomyslným a tělesně vadným mohla býti věnována výchova i lékařská péče.
2. Sociální péče v naší republice budiž věnována i osobám dospělým, jež následkem tělesné neb duševní vady jsou práce neschopny, odkázány na cizí pomoc a této pomoci postrádají. Jmenovitě budiž umožněno osobám nemajetným, které nepožívají výhod nemocenského pojištění, bezplatné léčení v případech takových, v nichž toto léčení může přinésti úplné uzdravení neb podstatné zlepšení choroby.
Výchovné ústavy pro osoby nedomyslné (ústavy slepců, ústav hluchoněmých) buďtež sestátněny. Dnešní stav jest neudržitelný, poněvadž ústavy ty, jsouce spravovány soukromými institucemi, živoří a hrozí nebezpečí, že bude nutno je uzavříti. Soukromé dobročinnosti od převratu čím dále tím více ubývá. Dobrovolné prostředky, z nichž tyto ústavy byly udržovány, klesají na míru nejnepatrnější a jest nemyslitelno, že by i v budoucnosti takovýmto způsobem mohly býti spravovány.
V otázce úpravy chudinství v republice nebylo do dnešního dne vykonáno nic, protože věc ta spadá dosud do působnosti samosprávy; vládě se proto ukládá, aby s největším urychlením připravila osnovu zákona o nové úpravě chudinství.
V oboru péče invalidní ukládá se vládě, by předložila osnovu novely k zákonu ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a nař., kterým mění se všechna ustanovení, o kterých bylo při provádění tohoto zákona zjištěno, že jsou příliš tvrdá a nepřihlížejí dostatečně k dnešním hospodářským poměrům, v nichž váleční poškozenci žijí. Jsou to jmenovitě §§ 1, 2, 4, 5, 10, 11, 13, 15, 17, 20, 23 a 25.
V oboru sociálně - charitativní péče invalidní ukládá se vládě, aby věnovala svou pozornost také válečným poškozencům, kteří jsou příslušníky našeho státu a bydlí v cizině, o které v nejmenším postaráno nebylo, ačkoliv žijí v poměrech krajně neutěšených. Jsou to jmenovitě váleční poškozenci v Rakousku a Německu. V rozpočtu na rok 1921 není položky, z které by sociálně - charitativní péče o tyto válečné poškozence mohla býti prováděna.
Z tohoto důvodu ukládá se vládě, aby ještě v rozpočtovém roce 1921 opatřila prostředky, kterými by ministerstvo sociální péče aspoň v případech nejnaléhavějších válečným poškozencům naší republiky v cizině dlícím pomoci mohlo.
Vládě se dále ukládá, aby se postarala náležitým způsobem o léčení válečných poškozenců, jmenovitě osob tuberkulosních. Vojenské nemocnice k tomu účelu sloužící jsou ve stavu krajně zuboženém (Růžomberk na Slovensku. Šternberk na Moravě, Chomutov v Čechách atd.) Soukromé léčebné ústavy, které po dobu války přijímaly válečné poškozence, jsou buď tomuto úkolu vůbec odňaty neb uzavřeny (sanatorium na Pleši). V rámci péče o válečné poškozence bylo by snad možno, aby ministerstvo sociální pece postupovalo v dohodě s ministerstvem zdravotnictví a tělesné výchovy a zdravotním oddělením ministerstva národní obrany k tomu cíli, by léčebná péče o tuberkulosní mohla býti náležitě vybudována a věnována všem vrstvám sociálně slabým, které takovéto léčení potřebují. Dnešní stav znamená podstatné zhoršení poměrů, které zde byly za starého Rakousko-Uherska a které v žádném ohledu nebylo lze nazvati utěšenými."
Prosím, aby tato resoluce, od které slibuji si jedině to, že vláda bude upozorněna, také byla schválena. Jinak přináše strana naše velikou obět státu.
Máme hlasovati o rozpočet, ve kterém není dostatečně pamatováno na sociálně slabé. Jsem toho názoru, že tak, jak se rozpočet roku letošního sdělává, je do příští doby neudržitelný, a bude nutno o rozpočtu mluviti dříve a ne v poslední chvíli, kde podle hodinek a podle pana předsedy na minutu to musí jíti, musí to klapati.
Bude potřeba, aby v tom směru bylo uznáno naše stanovisko, že se nám nejedná o nic jiného, než v zájmu republiky a v zájmu obyvatelstva pracovati, aby skutečně naše republika byla silná, byla svobodná, byla socialistická, a když to budeme dělati a, velectění, vy s námi, tu nebojte se žádných komunistů, nebojte se žádných anarchistů. Když zde bude hlad a bída, bude zde nespokojenost a bude zde přirozeně takový život, který nenese klid, nezabezpečuje klid, a my prosíme, aby klid byl.
Kdo má pochopení pro zájmy malých, pro zájmy vykořisťovaných, prosím nechť uzná naše názory, nechť naše snahy podporuje a tím také nejlépe vyrazí zbraň z rukou těch, o kterých dnes stále šíří se zprávy, že chtějí rozvrat republiky.
Rozvrat republiky dělají ti, kteří
nedávají drobnému lidu najísti a kteří přirozeně sami těží a využívají
dnešní doby. Tak se na poměry dívám. (Výborně! Potlesk. -
Předseda Tomášek ujal se předsednictví.)