LVII. Návrh poslance dr. Czecha a druhů:
"Spojeným německým divadlům v Brně budiž poskytnuta subvence v částce 300.000 Kč. Úhrada této položky budiž nalezena škrtnutím v rozpočtu pro vojsko."
LVIII. Návrh poslanců Blatné, Deutschové a druhů ke kap. XII I., tit. 10:
"Částka 10,565.769 Kč. stanovená pro umění, budiž zvýšena na 15,000.000 Kč. Částky 4,434.231 Kč budiž použito k povznesení německého umění a to převážně na divadla.
Tato položka budiž pojata do rozpočtu a hrazena příslušným zkrácením rozpočtu pro vojsko."
LIIX. Návrh posl. dr. Kafky, Kostky a druhů na pojetí částky 10.000 Kč ke kap. XIII. tit. 10. § 1 na poskytnutí státních cen pro literární plody v německém jazyce:
"Ve státním rozpočtu na rok 1921 jest vyměřena pod kap. XIII. tit. 10. § 1 položka č. 10. částka 17.500 Kč jako státní literární cena. Tato částka je dle sdělení ministerstva školství a národní osvěty č. 5. ze dne 1. března 1920 výhradně určena k vyznamenání českých literárních děl. Pro německá literární díla není taková částka vůbec vyměřena. Toto opomenutí znamená nespravedlivé zkrácení německého písemnictví a podepsaní navrhuji proto, aby byla do mimořádných výdajů ve státním rozpočtu na rok 1921 vyměřena částka 10.000 Kč."
LX. Návrhy posl. Patzla ke kap. XIII.:
"Tit. 10. § 1 na cizojazyčné spisy 200.000 K (místo 30.000 K).
Spolku německých novinářů v Čechách 5000 K.
Německý dům novinářů v Karlových Varech 5000 K."
LXI. Návrh posl. dr. Kafky, Kostky a druhů na další pojetí částky 70.000 Kč ke kap. XIII. tit. 10. § 1 bod 17. na podporu německého písemnictví:
"Ve státním rozpočtu na rok 1921 jest jako subvence pro jednotlivé české organisace stanovena částka 669.000 Kč, zatím co pro jinojazyčné písemnictví vyměřena jest částka pouze 30.000 Kč. Není pochyby, že v tomto rozpočtení spočívá nespravedlivé zkrácení německého písemnictví, jež není odůvodněno skutečnými poměry.
Podepsaní proto navrhují, aby ve státním rozpočtu vyměřená částka 30.000 Kč byla zvýšena na 100.000 Kč."
LXII. Návrh posl. dr. Kafky, Kostky a druhů na pojetí částky 250.000 Kč ke kap. XIII. tit. 10. § 3 pol. 1. státního rozpočtu na rok 1921 jako subvence pro německou hudební akademii s akademií výtvarných umění:
"Ve státním rozpočtu na rok 1921 jest vyměřena pro tyto akademie jen částka 250.000 Kč. Nepatrnost této částky jest obzvláště nápadná, srovnáme-li obě částky, které připadají oběma českým státním konservatořím a jez jsou stanoveny pro české hudební školy a spolky. Pro samotné obě české konservatoře jest vyměřena částka 1/4 mil. korun. Německá hudební akademie má splniti tytéž úkoly jako konservatoř. Částka 250.000 Kč jest proto v naprostém nepoměru k stanoveným úkolům a podepsaní navrhují proto zvýšení této částky ve státním rozpočtu na rok 1921 na 500.000 Kč."
LXIII. Návrh posl. Hillebranda a druhů:
"Hudební škole v Aši budiž poskytnuta subvence v částce 9.000 Kč a úhrada této položky budiž nalezena škrtnutím v rozpočtu pro vojsko."
LXIV. Návrh posl. Hillebranda a druhů:
"Hudební škole v Bečově poskytuje se částka 50.000 Kč jako subvence. Tato částka budiž zařazena do rozpočtu. Úhrada nechť se stane škrtnutím v rozpočtu pro vojsko."
LXV. Návrh posl. Dietla a druhů:
"Hudební škole v Krumlově přiznává se na školní rok 1920/21 státní subvence ve výši 50.000 Kč. Úhrada tato pro tuto výdajovou položku budiž vzata příslušným redukováním výdajů na účely vojenské."
LXVI. Návrh posl. Hillebranda, Palme a druhů:
"V městské hudební škole v Přísečnici budiž přiznána státní subvence v částce 50.000 Kč, úhrada pro tuto výdajkovou položku budiž získána příslušnými škrty ve vydáních na policii a četnictvo."
Návrh posl. inž. Kalliny, dr. Schollicha a druhů:
"Na pojetí částky 120.000 Kč ke kap. XIII. tit. 10. § 3 státního rozpočtu na rok 1921 na subvencionování městských hudebních škol v Přísečnici a Bečově."
LXVIII. Návrh posl. Schäfera a druhů:
"Do rozpočtu budiž dále pojata částka 1,500.000 Kč na vzdělání lidu, které budiž výhradně použito na vzdělání Němců.
Tato položka budiž pojata do rozpočtu a hrazena příslušným zkrácením rozpočtu pro vojsko."
LXIX. Návrh posl. dr. Schollicha a druhů: "na pojetí částky 500.000 Kč ke kap. XIII. tit. 11. jakožto § 3, na zapravení nákladů za vyučování žáků jiné národnosti českému jazyku."
LXX. Návrh posl. Kostky, dr. Kafky a soudr. na zařazení částky Kč 500.000 v kap. XV., tit. 1., § 4 státního rozpočtu pro rok 1921 za účelem založení ústavu zkoušení všech zařízení tepelných, silostrojů a parních zařízení v průmyslu, živnostech a domácnostech a k zkoušení přirozených a umělých paliv nebo odpadkových výrobků:
"Nutnost šetřiti uhlím ve všech oborech hospodářského života naléhavě vyžaduje organisované přezkoušení veškerého hospodaření teplem, silou hybnou a parní v průmyslu, živnostech a domácnostech a zkoumání přirozených a umělých paliv, nebo produktů odpadkových, dále přezkoušení poměrů hospodaření teplem všech, jmenovitě v průmyslu se vyskytujících soustav kamen, studium zplynování hořlavin bez sazí a vedlejších produktů, zřízení pokusného ústavu, chemického laboratoria a zvláště intensivní činnosti poučovací. Podle doslechu zabývá se prý jisté oddělení ministerstva veřejných prací otázkou úspory uhlí, přes to však nedá se očekávati od státního působení pronikavé a příznivé vyřešení těchto úkolů. Průmysl v severních Čechách zabývá se již po dlouhou dobu zřízením technické společnosti pro využití tepla, síly a plynu buď tak, že by tato spojila se se společností pro zkoušení parních strojů, jež je pod státním dozorem, nebo že by utvořila se výhradně k tomuto účelu zvláštní společnost. V obou případech vyžadovalo by hlavně prvotní zařízení, především vybudování pokusného ústavu a laboratoria velkých nákladů, následkem čehož nemohl dosud býti uskutečněn projekt, pro který vykonal přípravné práce německý ústřední svaz průmyslníků v Teplicích-Sanově.
Proto se navrhuje, aby pro zmíněný účel zařazena byla do rozpočtu částka Kč 500.000 jako úvěr k podporování průmyslu."
LXXI. Návrh posl. Kostky, dr. Kafky a soudr. ke kap. XV., tit. 1., § 4 na zvýšení obnosu na podporování živností o 1,000.000 Kč:
"Obnos 380.000 Kč povolený na opatření živnostenských pomůcek a zaručení závodních půjček a subvencí pro živnostníky jest naprosto nedostatečný, ba směšně malý, vzhledem k naléhavým potřebám živnostenského stavu a ke zdražení všech strojů, náčiní a vůbec veškerého provozovacího a dílenského materiálu.
Navrhujeme tudíž rozmnožení povolených 380.000 Kč ještě o 1,000.000 Kč k podporování živností."
LXXII. Návrh posl. Pastyříka, Vávry a soudr. k rozpočtu ministerstva průmyslu, obchodu a živností o zvýšení § 12, podpora úvěrních, nákupních hospodářských organisací a organisačních snah ke kap. XV., tit. 1., § 1:
"Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností se vyzývá, aby obnos 441.000 Kč byl zvýšen na 1,000.000 Kč a úhrada vzata z § 5, neboť podpora na úvěrní, nákupní a výrobní družstva živnostenská jest příliš nepatrná."
LXXIII. Návrh posl. dr. Raddy, Matznera a soudr. na pojetí sumy 800.000 Kč do kap. XVIII., tit. 3., § 3 státního rozpočtu na rok 1921:
Podepsaní navrhují:
"Do rozpočtu ministerstva zemědělství kap. XVIII., tit. 3., § 3, odvodňování a zavodňování, jest pojati obnos 800.000 Kč na naléhavě nutné drenáže na severní Moravě."
LXXIV. Návrh posl. dr. Raddy, Matznera a soudr. na pojetí sumy 800.000 Kč do kap. XVII., pol. 3. státního rozpočtu na rok 1921:
Podepsaní navrhují:
"Do rozpočtu ministerstva zemědělství kap. XVIII., pol. 3., § 3, odvodňování a zavodňování jest pojati obnos 800.000 Kč na provedení naléhavě nutných drenáží na jižní Moravě."
LXXV. Návrh posl. dr. Raddy, Matznera a soudr. na pojetí sumy 450.000 Kč do kap. XVIII., pol. 3., § 3, státního rozpočtu na rok 1921:
"Podepsaní navrhují: Do rozpočtu ministerstva zemědělství, kap. XVIII., pol. 3., § 3, odvodňování a zavodňování jest pojati obnos 450.000 Kč pro naléhavě nutné drenáže v západním Slezsku."
LXXVI. Návrh posl. dr. Czecha a soudr. ke kap. XIX., tit. 3., § 1, pol. 22 d) (strana 11):
"Položka 22 d) § 1, v tit. 3. "Diety na Slovensku" 1,525.000 Kč budiž škrtnuta."
LXXVII. Návrh posl. dr. Keibla a soudr. k stát. rozpočtu na rok 1921 ke kap. XIX., tit. 1., pol. 16:
"Navrhujeme, aby peníz v pol. 16. ustanoveny na subvence spolkům pro ochranu trestanců byl zvýšen s 20.000 Kč na 100.000 Kč."
LXXVIII. Návrh posl. dr. Keibla a soudr. ke kap. XIX., tit. 3., § 2, pol. 2:
"Navrhujeme, aby peníz, ustanovený v položce soudní ochrana mládeže, byl zvýšen s 1,500.000 K na 3,000.000 K".
LXXIX. Návrh dr. Hahna a soudr. ke kap. XIX., tit. 1., pol. 16:
"Podpora spolkům pro ochranu trestanců z vazby propuštěných zvyšuje se s 20.000 Kč na 1,000.000 Kč.
Pan ministr spravedlnosti se vyzývá, aby povolení podpory vázal vždy na podmínku státní kontroly nad způsobem, jak podpory bylo použito.
Zvýšený náklad buď uhražen škrtem v rozpočtu vojenství."
LXXX Návrh posl. Hausmanna a soudr. ke kap. XX.:
"Vláda se vyzývá, aby umožnila nejnaléhavější nouzové stavby projektované mnohými obcemi a okresy na zmírnění nezaměstnanosti tím, že by poskytla přiměřené subvence. Výplata splátek budiž provedena ihned podle postupu stavby. K tomuto účelu navrhuje se zařaditi částku 50,000.000 Kč do mimořádného rozpočtu, případně zvýšiti o tuto částku položku určenou v rozpočtu k tomuto účelu. Úhrada budiž vzata škrtnutím v rozpočtu vojenském. Subvence povolené v minulém roce na nouzové stavby, které ještě nebyly vyplaceny, buďtež ihned "poukázány dotyčným obcím a okresům.
LXXXI. Návrh poslance Nováka, Rud. Chalupy, Remeše, Bendy, Biňovce, Kasíka, Němce a soudr. na změnu návrhu rozpočtového výboru o stát. rozpočtu na rok 1921:
"Ve výdajové kapitole XX. "Ministerstvo veřejných prací": V titulu 6. "Stavby silniční a mostní" v § 4. "Mimořádné stavby silnic, státní příspěvky na tyto stavby atd." pol. 1. - 4. mimořádné výdaje budiž úvěr zvýšen o 4,000.000 K."
LXXXII. Návrh posl. Schweichharta, Hausmanna a soudr. o zajištění stavební splátky na zřízení ochranného a dopravního přístavu v Loubí u Děčína n./L. ke kap. XX.:
"Povznesení a zajištění lodní dopravy na Labi má národohospodářský význam největšího dosahu. Nedostatek vozů a lokomotiv, značné zvýšení nákladní sazby na dráze vyžaduje kategoricky, aby byla soustavně podporována paroplavba na Labi. Nabývá skutečně stále většího významu. Dějí se nejusilovnější pokusy, aby zdolána byla doprava zboží do ciziny a z ní jmenovitě po Labi. Čím více se daří oživiti výrobu a uvolniti dopravu zboží do celého světa, tím naléhavější stává se otázka, aby byla vybudována paroplavba po Labi.
Vzhledem k okolnosti, že mírovou smlouvou st. germainskou jest německá říše nucena odstoupiti Československé republice asi 700 člunů, má tato sotva nedostatek lodního prostoru. Naproti tomu jest velmi značný nedostatek přiměřených přístavních zařízení pro rychlé překládání velkých kvant zboží. Existuje ovšem řada překladišť a přístavního zařízení (Loubí, Děčín, Rozbělesy, Krásné Březno, Ustí n./L. Lovosice a Mělník), ale nejsou plně vybavena pro účel svrchu zmíněný, částečně slouží speciálním potřebám - tak Krásné Březno pro vývoz cukru, Ústí n./L. jakož i Rozbělesy pro vývoz uhlí - částečně jsou nepříznivě položena a nedostatečná. Lovosice a Mělník jsou skoro úplně vyloučeny za nízkého stavu vody, za zřízení zdýmadel pro velkou dopravu. Přístaviště, jež jest v Československé republice nejcennější pro nákladní dopravu na Labi a také jest nejpříznivěji položeno, jest Loubí u Děčína. Silné potravinové transporty po Labi, nejdůležitější suroviny pro domácí průmysl (bavlna, sudy, kovy, sůl atd.), nejvýznamnější exportní statky republiky, (slad, sklo, dříví, ovoce atd.) dopravují se převážně přes Loubí. Tam pracuje až 20 jeřábů a mohou najednou přeložiti 160 vagonů. Počet připravených člunů obnáší často 60 i daleko více. Nával nákladního zboží jest často tak velký, že dojde k politování hodné zácpě a čluny nemohou býti po týdny vykládány, poněvadž překladiště Loubí ukázalo se býti už dávno příliš malé. Zácpa nákladního zboží, pohlcující tolik poplatků a olupující o čas, byla na Labi také letos tak povážlivá, že se 16. dubna a 10. června musely za řízení liberecké obchodní komory konati porady, aby bylo čeleno tomuto zlořádu. To se však zdařilo jenom přechodně. Hlavní věcí však jest a zůstává, aby byla zvýšena výkonnost překladiště v Loubí, které jako první u hranic nejblíže se nalézající přístav nabývá pro budoucnost stále většího významu. Vláda uznala velmi dobře význam překladiště v Loubí a zřídila nový úřad, jemuž byla podřízena doprava po Labi. Pokud jde o přistavování vagonů zaujímá Loubí obzvlášť zvýhodněné postavení.
To ovšem nepostačuje, aby byla odstraněna stávající kalamita - nedostatečná volnost pohybu. To se může státi jen tím způsobem, když se přístaviště vybuduje a to zřízením dopravního a ochranného přístavu v Rasselnu (území obce děčínské). Především padá na váhu, že Loubí oproti jiným překladištím postrádá přístavu, což má největší význam v zimě, když hnou se ledy, za povodně, nebo když klesá stav vody. Bohatě naložené lodi jsou v největším nebezpečí jmenovitě tehdy, když nastanou mrazy a současně s nimi opadává voda. Je-li na blízku přístav, lze se odvážiti další cesty v zájmu účastníků přistání. Poněvadž Loubí vykazuje oproti Ústí n./L. normálně o 10 cm vyšší stav vody, což pro paroplavbu znamená velmi mnoho, musí býti také na tuto skutečnost náležitě poukázáno.
Lodi, určené pro Čechy, nemohou v zimě mrazy bohaté často minouti blízké hranice, poněvadž v Loubí není ochranného a dopravního přístavu. Lodi musí proto po týdny a měsíce zůstávati v cizozemských přístavech, což znamená pro dotyčné firmy značnou ztrátu času a peněz. Proto jest přeplňování překladiště v Loubí a okolnost, že není dopravního a ochranného přístavu, nad míru těžkým, národní hospodářství hluboce poškozujícím nedostatkem, který lze odstraniti pouze a jedině tím, když se rozšíří zařízení v Loubí dávno projektovanou stavbou přístavu v Rasselnu. Dané podmínky k tomu jsou pomyslně nejpříznivější. Loubí má rozvětvenou kolej železniční, rozsáhlé území jest prosto ledu, nemá žádných stavebně technických nebo nautických obtíží, přistání jest krásné, není žádné větší námahy při vlečení lodí, zkrátka provozně technické vyhlídky pro paroplavbu jsou nelepší.
Pozemky, nutné pro stavbu přístavu v Rasselnu, dřívější rakouská vláda už zakoupila, úřední technikové vodocestní vyslovili se bez námitek pro řešení projektu a ze žádné strany nebyly činěny vážné námitky. Místodržitelství v Praze udělilo již 24. června 1914 pod č. 7. 598/20 1912 - st. z. 211.836 1914 vodoprávní povolení. Výnosem dřívějšího ministerstva veřejných prací ze dne 14. července 1916 č. 13700 bylo nařízeno, že detailní projekt na stavbu přístavu v Loubí-Rasselnu má vypracovati místodržitelství v Praze v dohodě s ředitelstvím Severozápadní dráhy. Generální projekt, který byl už vodoprávně projednán a schválen, byl skutečně vypracován (výnos místodržitelství ze dne 31. ledna 1917 č. 26-217/6 1915 - st. z. 2597 1917). Tento projekt, který byl vypracován departementem zemské správy politické pro vodní stavby společně s ředitelstvím Severozápadní dráhy, byl v srpnu 1917 zaslán místodržitelstvím v Praze ministerstvu veřejných prací ve Vídni a 8. října 1917 zevrubně projednán na místě samotném zástupci ministerstva veřejných prací, místodržitelství a ředitelství Severozápadní dráhy. Doplněný detailní projekt byl předložen znovu koncem měsíce prosince 1917.
Místodržitelství v Praze zakoupilo na základě předložených projektů a po rozumu vodoprávního nálezu všechny pro stavbu přístavu nutné pozemky a budovy a zabezpečilo také dobývání kamene na lesních pozemcích poblíž stavebního místa smlouvou s Ústředním ředitelstvím panství Thun-Hohensteina. Kopie úplného detailního projektu pro ochranný a dopravní přístav v Loubí-Rasselnu jest u vodocestného departementu zemské správy politické, Praha-Malá Strana, Karmelitská ul. č. 377. Podle něho jest přístav projektován v délce 1200 m se šířkami 27 m minimálně až 60 m maximálně a s přístavní vodní plochou 55.580 čtver. metrů (za normální vodní výšky); může býti v něm umístěno asi 50 plavidel. V projektu jest také postaráno o to, aby uskutečněno bylo překládání na suchu, kterého si paroplavební interesenti přejí už po léta: překlenutím přístavní vodní plochy 27 m zšíři a 90 m zdéli a podjezdem člunů má býti umožněno nakládání zboží, zabezpečené vždy proti špatnému počasí. Pamatováno jest také na skladištní kolny, jež pojmou náklad 150 vagonů. Zřízením přiměřených kolejí, budov skladních a pro celní revisi budov administrativních a jiných moderních skládacích zařízení, má se překládání zboží prováděti co nejrychleji. Přístavní spojovací dráha v délce 26 km zprostředkuje dopravu s pohraničním nádražím v Děčíně a překladištěm v Loubí. Vše jest dnes jen materielní otázkou. Jest jasno, že úhrnný náklad, jenž jest rozpočten na 10 mil. Kč, má v první řadě nésti stát. Bohužel, vláda učinila doposud velice málo ve stavbě přístavu v Rasselnu. Do letošního rozpočtu jest na předběžné práce zařaděn jen obnos 50.000 Kč (ve spojení s jinými výdaji) a v rozpočtu na rok 1921 jest zařaděna tatáž malá suma.
Se zřetelem na obrovsky význam, který má projekt v zájmu celého státu, jest bezpodmínečně nutno zařaditi do rozpočtu na rok 1921 přiměřeně velkou sumu, aby mohlo se začíti s pracemi, pokud možno, rychle. Každé další zpoždění stupňovalo by dopravní obtíže a zdražilo provádění projektu.
Proto se navrhuje, aby do rozpočtu ministerstva veřejných prací byl na stavbu ochranného a dopravního přístavu v Loubí-Rasselnu zařaděn obnos 1,500.000 Kč. O úhradu jest se postarati škrtem ve vojenském rozpočtu.˝
LXXXIII. Návrh posl. dr. Raddy, Matznera a soudr. na pojetí sumy 250.000 K do kap. XX., pol. 7. státního rozpočtu na rok 1921:
"Podepsaní navrhují: Do rozpočtu ministerstva veřejných prací, kap. XX. pol. 7., vodní stavby jest pro Slezsko pojmouti obnos 250.000 K na provedení naléhavého zastavování bystřin v severozápadním Slezsku."
LXXXIV. Návrh posl. dr. Raddy, Matznera a soudr. na pojetí sumy 500.000 K do kap. XX., pol. 7. státního rozpočtu na rok 1921:
"Podepsaní navrhují: Do rozpočtu ministerstva veřejných prací kap. XX., pol. 7. vodní stavby, jest pro Moravu pojmouti obnos 500.000 K na provedení naléhavého zastavování bystřin na severní Moravě."
LXXXV. Návrh posl. dr. Raddy, Matznera a soudr., aby pojata byla suma 300.000 K do kap. XX., pol. 7. státního rozpočtu na rok 1921 ke kap. XX., pol. 7.:
"Podepsaní navrhují: Do rozpočtu ministerstva veřejných prací kap. XX., pol. 7., vodní stavby jest pro Moravu pojati částku 300.000 K na provedení naléhavě nutné regulace Dyje v jižní Moravě."
LXXXVI. Návrh posl. dr. Raddy, Matznera a soudr. na zařadění sumy 4,000.000 K do kap. XX., pol. 7. státního rozpočtu na rok 1921:
Podepsaní navrhují:
"Do rozpočtu ministerstva
veřejných prací, kap. XX., pol. 7. vodní stavby jest pro Moravu
pojati částku 4,000.000 K na provedení údolní přehrady na Dyji
u Vranova."