Předseda: Kdo souhlasí s tímto dodatečným návrhem pana posl. Junga, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Přistoupíme k hlasování o § 2 nejprve zase v úpravě návrhu pana kol. Junga, který mění termín z 1. listopadu na 1. říjen.
Kdo souhlasí s touto úpravou, navrženou posl. Jungem, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí s § 2 podle zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. § 2 ve smyslu zprávy výborové je schválen.
o § 3 budeme hlasovati nejprve v úpravě pana kol. Junga, který zase mění termín 1. listopadu na 1. říjen.
Kdo souhlasí s touto úpravou, navrženou kol. Jungem, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je menšina, návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí s § 3 podle zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. § 3 podle zprávy výborové je přijat.
K § 4 není pozměňovacích návrhů.
Kdo souhlasí s § 4 podle zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. § 4 je přijat.
K § 5 podán je návrh pana posl. Blažka na jeho škrtnutí a nahrazení jiným paragrafem.
Dám nejdříve hlasovati o návrhu pana posl. Blažka.
Kdo souhlasí s tímto pozměňovacím návrhem, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí s tímto § 5 podle zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. § 5 podle zprávy výborové je schválen.
K § 6 není pozměňovacích návrhů. Budeme tedy o něm, jakož i o nadpisu a úvodní formuli hlasovati podle osnovy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. § 6, nadpis zákona a úvodní formule jsou podle osnovy výborové schváleny.
Teď budeme hlasovati o resolucích.
Žádám, aby byly jednotlivě přečteny a pak budeme hlasovati.
Zástupce sněm. taj. dr. Mikyška:
První resoluce přijatá senátem zní (čte):
Vzhledem k mimořádným těžkým hospodářským
poměrům u všech státních zaměstnanců vyzývá se vláda, aby neprodleně
přikročila k dalšímu zlepšení požitků všech státních zaměstnanců,
uvedených v § 1, 2 a 3 přijatého zákona, poskytnutím dočasného
měsíčního přídavku drahotního od 1. ledna 1921, a aby za tím účelem
vyslechla zástupce jednotlivých odborů státních zaměstnanců, jakož
i vyšetřila náklady s těmito měsíčními přídavky drahotními spojené
a předložila bez dalších průtahů osnovu příslušného zákona k ústavnímu
projednání. Podkladem jednání o novou tuto úpravu platů budiž
také usnesení poslanecké sněmovny z 11. listopadu 1920 (§ 5).
Vláda nechť předloží současně také své návrhy na úhradu nákladu
a nechť zvolí úhradu takovou, kterou by nebyly životní potřeby
nově zdražovány a která by umožnila, aby tyto nevyhnutelné a plně
odůvodněné přídavky drahotní mohly v době co nejkratší býti všeobecně
vypláceny.
Předseda: Kdo souhlasí s touto resolucí, usnesenou již v senátě, za niž se přimlouvali oba páni zpravodajové, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Resoluce tato jest schválena.
Žádám o přečtení další resoluce.
Zástupce sněm. taj. dr. Mikyška:
Druhá resoluce přijatá senátem zní (čte):
Duchovenstvu z duchovní správy,
činnému i ve výslužbě, cele nebo částečně z fondů státem spravovaných
placenému, nechť pří sluší nouzová výpomoc dle § 1. odst. b.,
I. třída zákona o nouzové výpomoci civilním a vojenským zaměstnancům,
s prodloužením drahotního a nákupního přídavku do konce prosince
1921.
Předseda: Kdo souhlasí s touto resolucí, usnesenou v senátě a právě přečtenou, prosím, aby povstal. (Děje se.) Žádám pány zapisovatele, aby konstatovali počet hlasů, a sice tytéž, kteří prováděli hlasování dle jmen. (Nepokoj.) Prosím o klid.
(Po sečtení hlasujících zapisovateli):
Pro tento resoluční návrh hlasovalo 144, proti němu 107 poslanců. Je tedy tento resoluční návrh schválen.
Přistoupíme k hlasování o třetí
resoluci. Žádám o její přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška:
Třetí resoluce přijatá senátem zní (čte):
Vláda se vyzývá, aby ošacovací
akci pro státní zaměstnance opětně slíbenou co nejdříve provedla
a též na učitele a na zaměstnance ve výslužbě se nacházející rozšířila.
Předseda: Kdo souhlasí s resolucí právě přečtenou, usnesenou senátem, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Resoluční tento návrh jest schválen.
Žádám o přečtení 4. resoluce.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška:
Čtvrtá resoluce přijatá senátem zní (čte):
Vláda se vyzývá, aby cestou nařizovací
upravila zástavní právo v § 4 uvedené a provádění tohoto práva
způsobem co možná nejšetrnějším, a aby předložila toto nařízení
Národnímu shromáždění ku vědomosti.
Předseda (zvoní): Poněvadž při této resoluci jsou odchylná usnesení obou výborů - neboť výbor státně-zřízenecký doporučuje přijetí této resoluce až na poslední větu: "a aby předložila toto nařízení Národnímu shromáždění ku vědomosti" - dám hlasovati odděleně, nejprve totiž ve smyslu usnesení výboru státně zřízeneckého a potom dám hlasovati ještě o zbývající větě "a aby předložila toto nařízení Národnímu shromáždění ku vědomosti", jak to doporučuje výbor rozpočtový. Není snad proti tomuto způsobu hlasování námitek? (Nebyly.)
Námitek není. Kdo tedy souhlasí s první částí této resoluce přijaté senátem ve smyslu návrhu výboru státně-zřízeneckého, totiž až po slovo "nejšetrnějším", prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Tato část resoluce jest schválena.
Kdo souhlasí teď, aby se schválila ještě také zbývající věta: "a aby předložila toto nařízení Národnímu shromáždění ku vědomosti ", jak to doporučuje rozpočtový výbor, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh jest zamítnut.
Žádám o přečtení 5. resoluce.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Resoluce posl. Roudnického,
dr. Petersilky a soudr.: "Zákon o nouzové výpomoci
nechť týká se také profesorů bohosloveckých na učilištích diecesních,
jichž platy upravuje zákon z 7. října 1919.
Předseda: Kdo souhlasí s touto resolucí, navrženou p. posl. Roudnickým, posl. dr. Petersilkou a soudr., prosím, aby povstal. (Děje se.)
Poněvadž jest to tentýž poměr hlasů jako při resoluci první... (Posl. dr. Czech [německy]: Prosím o sečtení hlasů.) Jsou-li pochybnosti, dám sečísti hlasy a žádám pány zapisovatele, a to p. poslance Bradáče, Zárubu, jakož i p. poslance Kreibicha a Marka, aby provedli sčítání.
(Po sečtení hlasů zapisovateli:)
Pro resoluci přečtenou odevzdáno bylo 142, proti ní 112 hlasů. Je tedy schválena.
Žádám o přečtení poslední resoluce,
která byla podána.
Zástupce sněm. taj. Mikyška
(čte): Resoluce posl. Jos. Kříže a soudr.: "Vláda
se vyzývá, aby tytéž výhody, které platí z tohoto zákona pro státní
zaměstnance zařazené i nezařazené, poskytla v plné míře i pro
zaměstnance státní, tak zv. smluvní, pokud se týká jejich přídavků
čtvrtletních, tak i výhod, plynoucích z akce, zvané ošacovací."
Předseda: Kdo souhlasí s touto resolucí navrženou p. posl. Křížem a soudr. prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, tento resoluční návrh p. posl. J. Kříže a soudr. je přijat.
Předpokládám, že proti tomu nebude námitek, provedeme-li ihned druhé čtení. (Souhlas.)
Táži se pánů zpravodajů, mají-li
nějaké námitky, opravy textové a slohové?
Zpravodaj posl. G. Navrátil:
Ne. Není tomu tak.
Zpravodaj posl. Buříval: Nikoli.
Předseda: Kdo souhlasí se zákonem přijatým právě v prvním čtení v té formě, jak byl přijat, také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon jest schválen také ve čtení druhém.
Tím jest tento odstavec denního pořadu dnešní schůze vyřízen. (Potlesk.)
Přistoupíme ke druhému, jímž jest
2. pokračování rozpravy o státním rozpočtu na rok 1921.
Uděluji slovo prvnímu řečníku
p. posl. dr. Blahovi.
Posl. dr. Blaho: Slavná snemovňa! V tejto rozpočtovej debate, ktorá bola bohatá na zaujímavé momenty, nebolo poukázané na jednu okolnosť. My Slováci hľadíme na spor česko-nemecký, ktorý je tak starý, ako táto česká zem a ako národ český sám, objektívne a spravodlive. Hneď pri zahájení debaty s veľkou pozornosťou sme vypočuli skutočne precítenú a serióznu reč poslanca kolegy s nemeckej strany agrárnej Křepka, ktorý medzi iným užil zaujímavého výrazu, že české strany chcú-li s Nemcami pracovať, musia "einkehren", to znamená, aby české strany vstúpily do seba, aby ľutovaly, poneváč toto nemecké slovo nič iného neznačí, ako vstúpiť do seba. Na túto poznámku v krátkosti odpovedám: Najprv nemecké strany musia umkehren. Áno, páni Nemci musia obrátiť voz svojej politiky voči československému štátu hodne na pravo. Chceme-li, aby sme sa dopracovali štátnej politiky, musíme si podať ruky navzájom, isť proti sebe, nie k nacionálnym hádkam, ale k plodnej, hospodárskej a sociálnej činnosti. Jedna okolnosť všeobecne napadla poslucháčov v tejto debate, že láska k Habsburgom a láska k bývalej dynastii na nemeckých stranách a na nemecko-nacionálnej strane zvlášť vzrastla a zmohútnela a že je dnes tak veľká a silná, čo jenie možné stranám československým nijako pochopiť. My, ktorí známe nemecko-nacionálnu mentalitu, vieme, že Nemci nikdy nemali lásku k Habsburgom, ale všade dávali prednost Hohenzollernom a nemeckej dynastii z Nemecka.
Sám som bol toho svedkom, keď nemeckí študenti vyhadzovali obrazy Habsburgov, Franca Josefa, a miesto nich povesili si Viléma a Bismarka do spolkových miestností a týchto vzývali ako svojich svätých. Táto láska k Hohenzollernom po utvorení československej republiky nejak vybledla a prejavuje sa teraz v nepochopiteľnej láske k Habsburgom a k ich pomníkom.
Páni moji, nevidíte v tom odpor a istú averziu proti tomuto štátu, proti tejto republike? Preto tvrdím, že naši kolegovia Nemci musia rozhodne obrátiť a z tejto mentality sa vyliečiť, jestliže chcú prispeť k pozitívnej práci a postaviť sa bezpodmienečne na základ republiky.
Pán poslanec Szentiványi, ktorý nám tu včera hovoril o útisku národností v našej republike, nechal si na konec tak zvaný "schlager" a pohrozil nám, že jestliže československá republika bude tak zachádzať s Maďarmi ako posiaľ, že oni nebudú vyberčiví v zbraniach proti nám a proti štátu. (Hlas: Oni nejsou vybíravými.) Týmto nám pohrozil. Ale kolega Szentiványi mal viac smelosti pohroziť interpeláciou pod č. 843, kde sa strašne žaluje na utiskovanie a hrozí skoro drzým spôsobom, ohlasuje boj, že vraj si to Maďari nedajú ľúbiť, že je maďarčina na Slovensku prenasledovaná, že je zakazované na uliciach maďarsky hovoriť a že sme vo Zvoleni zbili Maďarov, insultovali ich atď. Celá jeho interpelácia sa hemží nesprávnosťami, nepravdami, je plná zášti a jedu proti vláde a republike. Náhodou som bol práve vo Zvoleni, keď sa tam Maďari údajne inzultovali. Mestom šiel sokolský sprievod. Okolo šla jedna dáma, maďarská židovka, ktorá si pred sokolským sprievodom odpľula. - odpusťte, že musím tohoto výrazu užiť tu v parlamente - a učinila na Sokolov poznámku "fuj". Za toto bola pokáraná na mieste, ale v celku sa jej nič zlého nestalo. Je všeobecne známo, že Slováci ešte nikdy ani jednoho Maďara nezabili, ani neposlovenčili.
Čo sa dialo nám a našej strane za starej maďarskej vlády, to my Slováci dobre vieme. Nech si všímne pán kolega Szentiványi pomerov, ktoré vládnu v dnešnom Maďarsku, kde je robotníctvo utlačované a týrané. V našich slovenských ostrovoch na Čabe, v Sarvaši, v blízkosti Pešti, v Miškovci, u Ostrihomu, na okolí Vacova, kde máme asi 500.000 Slovákov, boly pozatvárané všetky školy, odstranené slovenské knihy, zakázané i na pohraboch spievať nábožné slovenské piesne a náš ľud je všetkými možnými prostriedkami utiskovaný. Z tohoto faktu vidíme, jak tá sloboda tam v Maďárii vypadá. Preto sa hrozieb kol. Szentiványiho nebojíme a vieme, ako máme tie jeho žaloby hodnotiť. Keď hovoril vo svojej reči: "Nebudeme vyberať v zbraniach..." na toto mu krátko odpovedám, že on sám je nie v sbieraní a hromadení zbraní nijako preberavým, (Místopředseda inž. Botto převzal předsednictví.) lebo sa našlo u neho celé skladište zbraní: pištole, pušky, Manlicherovky atď. Možná, že je snáď veľkým sberateľom zbraní, že miluje starožitnosti - bolo však úradne dokázané, že tam boly i nové pušky. Tedy opakujem, čo povedel kolega Dérer: Zemani a páni madarskí džentrici sa ničomu nenaučili a v ničom sa nenapravili.
Pan kolega Bobok pripomíná vo svojej reči, aby sme chránili a bránili osobitosť Slovenska. Vážené Národné shromaždenie, já by som sa pýtal jeho a kolegov z jeho strany, kde vláda, alebo Česi na Slovensku nebránia a nechránia osobitosti Slovenska. Ja o žiadnom podobnom útoku neviem. Priznávam ovšem, že by sa mohol najsť niekto, kto by mal inú mienku. Ale to je nie žiadnym útokom. Rozumie sa, že túto osobitosť chráni každý Slovák, nech patrí k tej alebo onej strane. O tom už medzi nami nemôže byť žiadnej debaty. Dúfam, že budete tak priateľskí voči nám, že nám to uznáte a že i slovenským soc. demokratom priznáte, že sú alespoň tak dobrými Slovákmi ako Vy. (Posl. dr. Juriga: To sú Čechoslováci, my sme čistými Slovákmi!) vy páni, nemáte sa čo vychvaľovať so slovenčinou, vyrástli ste, obidvaja jednou nohou na Morave. (Veselost. Potlesk.) Keď sa pozrete po kultúrnej činnosti tých nenávidených českých ľudí na Slovensku, keď si uvedomíte, kdo chráni slovenčinu na slovenských gymnáziách, na meštiankach, odborných školách (Posl. Tománek: Nechcú sa učiť slovensky!) nie oni krásne hovoria slovensky, poviem Vám, že ani jeden zo Slovákov, a zvlášte z Vás, nenaučí sa ani jeden za deset rokov tak dobre česky, ako sa Česi naučili za 1 rok po slovensky. Prosím Vás, kto píše učebné knihy slovenské. Snáď nie Česi? (Hlasy: Tým česť a chvála!) Áno, ale práve preto Vás žiadam, aby ste negeneralizovali a bratov Čechov neurážali. (Posl. dr. Labay: Já som to nepovedal!) Vy, pane kolego, snáď nie, ale deje sa to v novinách a časopisoch ľudovej strany a na Vašich schôdzach. Myslím, že ani Vám, ani nám to neposlúži, keď robíte radosť Maďarom a Nemcom.
O otázke slovenskej autonómie nechcem sa rozširovať, ale vážené shromaždenie, myslím, že o tomto témate dnes hovoriť, znamená hádzať prázdne heslá do sveta dotiaľ, dokiaľ nie sú vybudované základy kultúrne a hospodárske na Slovensku. Musíte si uvedomiť, že by to dopadlo s nami tak, ako s Podkarpatským Ruskom. Chraňme sa takej autonómie, to by sme boli skoro u konca. Dnes máme na Podkarpatskom Rusku asi 7 národností ruských: Starorusov, Ukrajincov, Uhrorusov, Karpatorusov, Rušnákov, Ruténov, Rusínov a práve toľko spisovných jazykov. Tam zavládol Babylon. Žiadny štátny úrad nevie, ako má písať. (Odpor.) Ja viem, ako vypadá tá autonómia. Pánovia, keby prestal československý štát financovať Podkarpatskú Rus, (Výkřiky.) bola by skoro hotová.
Vážené Národné shromaždenie! Dokiaľ ľudová strana neodmaďarští tie maďarské elementy (Hlasy: Veď sme Slováci!) ktoré sa na Vás lepia (Odpor.), Ani poriadne slovensky neznáte, (Hlas: Ale jsme Slováci!) prosím, ja hovorím, keď tie elementy odstránite zo svojej strany (Hlas: a dáme je Vám!) - my ich nechceme potom to bude docela inak u nás vypadať. Tieto elementy kričia najviac po tej autonómii, kdo Vám tlieska, keď o tom hovoríte? Tlieska Vám Lodgman, Szentiványi, Lelley, Körmendy, tedy Nemci a Maďari. (Hluk. Výkřiky: Všetci i Vy chcete autonómiu! Posl. dr. Juriga: Nehovoril Šrobár a Hodža za autonómiu?! Místopředseda inž. Botto zvoní.) Taká autonómia, akú Vy chcete, jest na Slovensku nemožná. Ostatne poukazujem na to, že všetky práce, či už vlády alebo Národného shromaždenia smerujú k tomu, aby sa slovenská samospráva behom času vybudovala. (Hlasy: To je správné!) Nemáme snáď samosprávu v školstve na Slovensku? (Velký hluk a odpor. Místopředseda inž. Botto zvoní.) Rozumiem Vám, ten odpor je preto, že tam sedí Štefánek. Ale zajtra tam môže sedeť iný. Referát je samostatný, ten menuje učiteľov a poukazuje samostatne platy.
Preto Vás vtedy žiadam, aby sa všeobecne pracovalo na postupnom vybudovaní tejto samosprávy. Nielen hádzať hesla a fráze do národa. Pýtam sa Vás, pánovia, uvážili ste už, čo by dnes autonómia stála. Povedzte len slovenskému sedliakovi, že bude platiť o 50% daní viac, než posiaľ a poďakuje sa Vám. (Hlas: Teraz platí viac než 100%.) Pane kolego, o tom není reč. Toľko o autonómii všeobecne.
Pristupujem k jednej otázke, v ktorej Vás usvedčím, ako sa v skutočnosti tá samospráva buduje, v pozemkovej reforme. Totíž práve včera radily sa slovenské strany, ako sa má sostaviť správny výbor pre expozitúru Pozemkového úradu v Trenč. Tepliciach a ako treba vymedziť kompetenciu tohoto úradu na Slovensku. (Ano, tak je to správné, tak je to dobre!) Táto expozitúra bude samostatne prideľovať a sama schvalovať parceláciu. (Výborně!) Uvážme-li, koľko pôdy dalo sa do pachtu na Slovensku, že dosiaľ bolo už pridelené asi 150.000 jutár, tedy vyše 300.000 meric bezzemkom a maloroľníkom do pachtu, nie sú tedy oprávnené výtky a kritiky, že sa v Pozemkovej reforme na Slovensku nič nerobí. So širokou kompetenciou vybudovaná expozitúra bude môcť vo svojej vlastnej pôsobnosti nielen parcelovať, ale i financovať a podobné operácie schvaľovať. To bude umožnené tým, že ministerstvo financií už likvidovalo fond 50,000.000 K, ktorý byl už dávno sľúbený a v poslednej dobe bol i Pozemkovému úradu vyplatený. Máme tedy pevnú nádeju, že pozemková reforma na Slovensku sa urýchli a že riešenie otázky sociálnej bude rýchlejším tempom postupovať vpred. V poslednej dobe bolo zakúpené panstvo Popperovo v Podhradí, župe trenčianskej a také Koburgovské statky v župe gemerskej sú na ceste, aby boly rozdelené. V Zemplínskej župe bolo pridelené tamnojším maloroľníkom panstvo Kohnerovo, parceluje sa, a s inými veľkostatkármi sa vyjednáva. V prvom rade budú sa deliť a parcelovať statky špatne spravované, kde veľkostatkári, hlavne židia a Maďari sabotujú každé vládne nariadenie, neorú a pôdu neosievajú. Na tieto statky siahne Pozemkový úrad najdriev. Prosím, pri tejto pozemkovej reforme je pamätané i na Oravsko a Spišsko, inak považujem za dôležité, aby parcelácia a rozdelenie šlo opatrne a rozumne. Inak by bola ohrožená produkcia a výživa, poneváč pri rozdelovaní veľkých majetkov býva výroba v prvých rokoch obyčajne menšia a táto okolnosť by mohla ohroziť zásobovanie a výživu nášho ľudu. Prizvukujem, že s parceláciou a s pozemkovou reformou musí prijsť nielen hospodárske vzdelanie našej roľníckej mládeže, ale že toto vzdelanie musí postupovať súbežne s reformou. Nebudeme-li staväť hospodárskych a roľnických škôl, bude odborné ich vzdelanie zanedbané, ohrozíme produkciu a ľud, trebaže tu pôdu bude mať, ale nebude mať odborných schopností a zdatností, riadne ju obrobiť, keď nebude znať všetky pomôcky, aby z tej pridelenej pôdy vyťažil toľko, koľko sa pred tým na veľkostatku vyťažilo. Na tom závisí naša budúca zemedelská produkcia.
Vážené Národné shromaždenie, pokladám za potrebné, ako to referent rozpočtu minister Sonntág už spomenul, že je treba, aby bol pre republiku vypracovaný a prijatý nový lesný zákon, ktorý má veľký význam, zvlášte pre Slovensko. Maďarský lesný zákon je nedostatočný, vykazuje veľké medzery a je ho treba zreformovať, aby sme dostali moc a vliv na tieto lesy a hospodárstvo v nich. (Tak jest!) Také anomálie, aké sú dosiať u nás, že máme predané drevo za 5-6 korún 1 metr, na príklad v Josefovskom panstve v Topolčiankach, kde predáva sa ešte dnes palivové drevo za 4 K. Dosiaľ nebola urobená žiadna náprava, ani cestou zákonitou, ani cestou nariaďovacou, aby staré, pre náš štát nadmieru škodlivé smluvy boly zrušené. Týmto neprirodzeným stavom bylo Slovensko poškodené o ťažké tisíce a miliony.
Dovoľujem si pripomenúť, aby náš terajší minister zemedelstva vykonal potrebné reformy nielen v oddeleniach, ale i v personálnych miestoch ministerstva zemedelstva. Zvlášte ide tu o XV. oddelenie ministerstva zemedelstva, ktoré ovláda naše lesy. Je treba, aby tam boly vykonané isté zmeny v ten smysel, že by naše lesné riaditeľstva v Báňskej Bystrici, v Solivaroch, v Lipt. Hrádku, v Žarnovici a v Užhorode prišly skutočne do povolaných a odborných rúk, aby výnosy týchto lesov boly iné, než sú dnes. Pánovia, správa našich lesov stojí tak ohromné peniaze a náklad je tak veľký, že každého národohospodára priamo zarážajú a prekvapujú pomerne malé a nízke výnosy.
Vážené Národné shromaždenie, o finančnom zákone ministerstva financií, ktorý nám bol v rovnováhe predložený, vyslovili sa nemeckí kolegovia velice pochybovačne. Rozpočet vraj predstavuje snášku cifier na papiere, rovnováha existuje vraj len na papiere a celý návrh nazývajú vôbec len papierom. Tu je povinnosťou našou a celého parlamentu, aby sme spoločnou prácou dokázali, že náš finančný minister bude s to, aby všetko, čo je v rozpočte, nielen vyplnil, ale všetky položky zrealisoval a také vyplatil, a tu pokladám za potrebné, aby všetky elementy, ktoré uznávajú tento štát, postavily sa na jeho plattformu, nerobily nikde politiku negácie a istého politického nihilizmu, ale aby sa spojily k tvorivej práci a podaly vláde ruku. U nás sa stále kričí a volá: Vláda, nech to urobí vláda, nech to spraví štát - a nevolá sa súčasne na spoločnosť, ľud - i vy musíte podať ruku vláde (obraceje se k poslancům strany ľudové), aby nestála osamotena. Je tedy našou úlohou, vychovávať ľud k citu povinnosti proti štátu, a to je práve to, čo sa nedeje. Musíme vychovávať ľud v názoru, že jestliže má štát povinnosti voči občianstvu, musíme také ľudu povedeť, že má občan povinnosť dať štátu, čo mu patrí a nekričať a agitovať: Nedávajte štátu nič, neodovzdávajte obilia, neplaťte daní! (Hlas: To som nekričal!) Vy ste to nekričal, ale tady poslanec Juriga to hlása na každej schôdzi. Preto musíme mať svoj vlastný názor na to, keď sa hovorí o niektorej strane, že bude robiť pasívnu rezistenciu k životným potrebám a nezbytnostiam štátu a k štátnej pôžičke.
Vážené shromaždenie, takú agitáciu, nech vychodí odkiaľkolvek, považujem za protištátny čin. Kdo vyhrožuje pasívnou rezistenciou a nedá štátu ničoho, tomu môže vláda povedeť: Nedáte-li štátu, čo mu patrí, nemáte práva také od nás ničoho žiadat, na prídely čakať a požadovať, aby sme vám staväli dráhy, cesty a platili úradníkov, atď. To viedlo by k rozvratu a vnútornému shrúteniu celého štátu. Pozrime sa na príklad, ako usilovne upisujú nemecké sporiteľne a maďarské banky a kapitalisti našu poslednú štátnu pôžičku.
Nedávno bola u ministra financií deputácia tak zvaných peňažných ústavov zo Slovenska. Bola to deputácia maďarských peňažných ústavov a nemala žiadnej inej žiadosti, než aby naša vláda dala zálohu na odvlečené peniaze, ktoré odvliekli, keď utekali pred Čechmi do Pešti, aby dala na ich depozita v Pešti záruku 100 milionov a uznala válečné požičky maďarské v plnej 100% hodnote. Ďalej žiadali, aby mohli tieto válečné požičky lombardovať u štátnych pokladní - tedy chcú všetko od vlády. Pýtal som sa jednoho ich zástupcu, keby vláda všetko uznala a dala vám zálohu na tie peniaze, ktoré máte v Pešti, koľko byste upísali na štátnu požičku? (Hlas: Ani haléře by nedali! - Posl. dr. Hodža: Oni chcú, by boli zaradení do kategorie ústavov výsadných!) Dovoľujem si pána ministra financií upozorniť, aby nesadol na lep a nedal sa zaviesť. Ďalej vyzývam pána ministra financií, aby si všímnul jednoho zjavu, ktorý nielen v Čechách a na Morave, ale i na Slovensku ohrožuje hospodársky život. Je to uschovávanie, tezaurovanie peňazí. Nedávno boly vydané nové stokoruny, na Slovensku sotva že sme ich videli, už zmizely a stále miznú. Uschovávajú ich práve tí, ktorí agitujú proti štátu, podkopávajú jeho existenciu, ktorí zneužívajú práva hosťovského, sú to Maďari, cudzinci a keťasi. Ale na vonkove i naši sedliaci. Je treba, aby sme pôsobili na ľud a zcela otvorene mu povedeli: Neschovávajte peniazí, dajte ich do obehu a tým, ktorí nemajú dôvery k nášmu štátu, ale peniaze predsa len shromažďujú a skrývajú, musíme povedať ostré slovo, a pán minister musí na túto ich vlasteneckú činnosť energickými prostriedkami posvietiť.
Vážené Národné shromaždenie, pokladám za svoju povinnosť pripomenúť tiež otázku bratislavského prístavu a dunajskej paroplavby. Je slýchať, že terajšej vláde bol urobený kapitalistickou společnosťou návrh, aby dala dunajskú paroplavbu a celý prístav do pachtu. Dnes, keď bratislavský prístav a hospodárenie jeho je tak aktívne, keď vykazuje ku koncu tohoto roku asi 12,000.000 K aktív a keď vláda pristupuje k jeho vybudovaniu a výstavbe najpotrebnejších objektov, bolo by národným hriechom prístav tento, ako i dunajskú paroplavbu dať súkromnej spoločnosti do pachtu. Štát by z tohoto obchodu mal velice málo a domáci ľudia, Slováci, ztratili by vôbec vliv na prístav a dunajskú plavbu a nemali by žiadneho slova v tejto špeciálne slovenskej otázke. Rozpočtové položky na vybudovanie prístavu bratislavského sú v celku nízke a nedostatočné. Jestliže sa skutočne má všetko, čo sa projektuje, vybudovať, jestliže Bratislava má byť centrom medzinárodnej dunajskej komisie, strediskom obchodu s východom, nielen že preliminovaný obnos nestačí, ale nedostačovalo by ani 100,000.000 K na výstavbu a zariadenie prístavných skladišť atď.