Průmysl kovodělný obmezuje v poslední době ve slévárnách výrobu na 5, po případě na 4 dny v týdnu; naproti tomu velké pražské strojírny jsou dosud zaměstnány.
Nejtíže jest nezaměstnaností postižen průmysl keramický a stavební. Jeho závody z valné části odpočívají. Přesné statistiky zaměstnanosti nelze vzhledem k velkým různostem v jednotlivých krajinách stanoviti. Na příklad zaměstnána jest kamenina 14%, mosaika 10%, obkladačky 7%, ohnivzdorné zboží 21%, kaolin 55%, cihelny 30%, cement 40%, vápno 30%, sklo tabulové 90%, sklo duté 80% atd. Průmysl textilní vykazuje asi 30% výroby proti své kapacitě.
Jeden z nejdůležitějších předpokladů průmyslové výroby, zásobení uhlím, zlepšil se poněkud během tohoto roku, ale přece ještě nestačí, takže občas stále ještě dochází k zastavení různých velmi důležitých podniků průmyslových pro nedostatek uhlí.
Vysvítá to na př. z číslic, že průmysl dřevařský požadoval za půl roku 161.000 tun uhlí, dostal však pouze 45.000 tun, průmysl chemicky 950.391 tun, dostal však pouze 509.628 tun, průmysl staviv a keramiky stavební 1,651.409 tun, dostal pouze 714.661 tun a textilní 1,131.654 a dostal 496.417 tun atd.
Jisto je, že rozdělování průmyslového uhlí mohlo by se díti ekonomičtěji, a doufám, že nove zřízená uhelná rada za účasti zájemníků dovede zjednati nápravu.
Snad největší potíž jest v průmyslu železářském. V některých artiklech nemůžeme konkurovat s cizinou, zejména ne s průmyslem říšskoněmeckým. Důvody leží na snadě. Slevárenské surové železo, základní to surovina pro naše slevárny, stojí v tuzemsku 295 K za 100 kg, kdežto v Německu pouze 166 M, tyčové železo domácí 450 K, v Německu 255 M. Uhlí a koks zdražen byl u nás daní uhelnou a zvýšením dopravních sazeb takovou měrou jako nikde jinde. Kdežto uhlí u nás stálo 30-40 K loco důl, koks 76-82 K, stálo v Německu vestfalské uhlí 16 M, koks 28 M. Před válkou bylo zdejší uhlí levnější než na příklad v Anglii, nyní však jest uhlí anglické o 52% levnější než naše. Při tom stojí na příklad doprava 100 kg železa na vzdálenost 100 km u nás 6.90 K, naproti tomu v Německu pouze 2.08 M. Vliv uhelné daně lze posouditi z toho, že její zavedení mělo za následek zdražení válcovaného železa o 100 K; z toho lze také posouditi vliv, jejž by mělo snížení uhelné daně na celý náš hospodářský život.
To je jedna z nejdůležitějších otázek, přes kterou nemůžeme přejíti k dennímu pořádku, protože potřebujeme laciné železo a to můžeme míti jen tehdy, když bude snížena uhelná dávka. Já bych šel dál, snížil bych vůbec dávku pro výrobu v železárnách u koksu, poněvadž bych tím způsobem dostal bási pro úplně jinou kalkulaci železa, s kterou bychom již mohli konkurovati s cizinou. Poukazuji také při rozboru našich průmyslových poměrů i na desolátní stav našeho přirážkového hospodářství samosprávného, jenž znemožňuje rozvoj v průmyslu vůbec a volá po nejrychlejší nápravě. Jest naprosto nemožno, aby průmyslu dařilo se v obcích, kde již dnes platí se 1400% přirážky, a v okresích, jejichž přirážky jdou rovněž současně do set. Po této strance vítám snahu finanční správy, zavésti pořádek ve financích obecních, okresních a zemských vůbec.
Stejně důležitá jest otázka normalisace dopravy vůbec a dopravy železniční zvláště. Jest zcela zbytečné mluviti o povznesení exportu, vyjednávati obchodní smlouvy atd., není-li naděje, aby exportujícímu průmyslu ve větší míře dostalo se vagonů pro vývoz. Dnes jest vývoz možný výhradně jen do Německa a Rakouska, poněvadž do jiných zemí naše železniční správa vozů nepřistavuje.
Je pravda, že je určitou dobu přistavovala, ale skutečnost, že vagony nebyly vráceny, že máme v cizině 10 tisíc vagonů, které se nám nevracejí anebo po dlouhé době, a to pak ještě rozbité, vedla k této politice. Export do států sukcesorních, zejména do Jugoslavie, Maďarska, Polska a Rumunska díti se může fakticky jen přes Vídeň, poněvadž jen do Vídně lze zboží dodávati a teprve z Vídně dopraví je cizí reexportéři do vzdálenějších zemí. Podobně je to i u Německa.
O otázce reglementace dovozu a vývozu jsem se již zmínil. Dlužno všeobecně žádati její rychlé odbourání, poněvadž svou těžkopádností daleko více poškozuje než prospívá. Rychlé vydání volných listin dovozních a vývozních, jež bylo po jednoročním zdržení v těchto dnech signalisováno opět na 4 neděle, dlužno co nejvíce urychliti, a to tím spíše, že nelze očekávati, že by státy, s nimiž jsme uzavřeli nebo chceme uzavříti obchodní smlouvy, daly si na další dobu naše vázané zahraniční hospodářství líbiti. Odstraněním vázaného obchodu zahraničního přispějeme též k ozdravění našeho hospodářského života, který právě tímto vázaným hospodářstvím nejvíce byl zdemoralisován. - V některých oborech vedlo toto hospodářství k bezohlednému využití podnikatelského egoismu, v jiných oborech k neslýchané zvůli byrokracie, a poškozen těžce průmysl, jakož i jeho zaměstnanci.
Nejdůležitějším předpokladem konkurenční schopnosti naší vůči cizině jest konečně uklidnění našich domácích poměrů, konsolidace. (Výborně!) - Vážené shromáždění, jest nutno aspoň při tom dotknouti se otázky socialisace. Pokud se týká socialisace, bylo vysloveno v rozpočtovém výboru přání - nevím, bylo-li jednomyslné, ale aspoň proti němu nebylo protestováno - aby otázka socialisace nebyla luštěna podle zvučných hesel a frází, nýbrž aby položena byla na pitevní stůl vědeckého bádání a reálně politického hodnocení. (Tak jest!) Nemůže jíti pouze o spoluúčast dělnictva, nýbrž i o spoluodpovědnost dělnictva. (Výborně! Tak jest.) Nutno uznati, a já to rád s tohoto místa činím, že kromě politických základních práv lidstva existují také ekonomická základní práva lidstva. (Výborně!) A o těchto jednati a se dorozuměti jest povinností naší i Národního shromáždění. (Výborně!) Myslím, že na fantastické a doktrinářské spekulace, na stranicko-politická hesla není dnes ani času, ani místa. (Zcela správně!) Dlužno také říci, že by odvážný experiment, kdyby ztroskotal - a on obyčejně ztroskotá - poškodil nejen náš hospodářský život a bídu ještě v rozmnožil, nýbrž že by odsunul uznání toho, co jsem pojmenoval základními právy hospodářskými. Na příkladu Ruska máme dosti. Proto jest nezbytno míti úplně jasno o tom, co a jak má a může býti socialisováno. My chceme o všech těchto otázkách mluviti zcela objektivně, zcela seriosně a bylo by třeba - já to nemohu navrhnouti, ale mohu to jako přání přednésti - aby pro otázky socialisační byl zvláštní výbor, který by se zabýval specielně těmito otázkami. (Hlasy: Jest zde!) Vím, ale co udělal? Ještě nic. Jest nejvýš na čase, aby se pustil do práce. Chtěl bych zde uvésti to, co nedávno řekl prof. Oppenheimer - snad u některých pánů je jeho autorita neuznávána - u příležitosti socialisační ankety v Berlíně. Podotýkám mimochodem, že anketa otázku socialisační naprosto nerozřešila. Řekl: "Chtěl bych tu říci hlasitě, aby to slyšela celá Evropa: Erfurtský program začíná touto větou: Hospodářský vývoj měšťácké společnosti vede nutně ke zkáze malých závodů. (Die ökonomische Entwicklung der bürgerlichen Gesellschaft führt mit Naturnotwendigkeit zum Untergang des Kleinbetriebes.) Tato věta jest základním předpokladem Marxových dedukcí, která s nimi stojí a padá. A tato věta jest falešná. Platí pouze pro průmysl - dovozuje Oppenheimer nikoli však pro zemědělství, má však platnost pro celkové hospodářství a jest proto nesprávná. To se dá mezi odborníky ve dvou minutách dokázati. Na této jedné větě zemřelo Rusko. Bylo mou povinností učiniti vše - praví Oppenheimer - aby na této větě i Německo nezahynulo. S malou obměnou mohli bychom totéž říci i o našich poměrech v naší republice. (Velmi dobře!)
V průběhu jednání o rozpočtu ministerstva sociální péče byla vyslovena různá přání, mezi jiným také, aby předložen byl obšírný program o činnosti tohoto úřadu, o jeho práci. Já se k tomuto přání připojuji. Náš stát započal hned po svém znovuzřízení vyvíjeti sociální politiku pokrokovou ve velkých rysech, a tento směr udělal nám v cizině dobré jméno. Vůdčí roli na poli světovém nemůžeme si arciť v tomto oboru osobovati, zvláště ne, když naše poměry nejsou úplně konsolidovány, ale myslím, že náš existenční zájem žádá, abychom na nakročené cestě dále mužně pokračovali.
Není sporu, že rozvážná sociální politika značnou měrou přispěla ke konsolidaci našeho mladého státu a bude zajisté hráti velkou úlohu ve vývoji dalším. Spory mezinárodního zákonodárství dělnického ukazují, že jsme svými zákony o nezaměstnanosti, ochraně žen a dětí, domácké práci nastoupili pravou cestu. My jsme během krátké doby zlepšili pojištění nemocenské a úrazové a musíme přikročiti nyní k tomu, aby definitivně byla vyřízena otázka pojištění starobního a invalidního. (Výborně!)
Třeba uvážiti, že jde o dalekosáhlé finanční otázky, jimž musí předcházeti napřed statistické šetření. V Rakousku se na ty věci připravovali celá desítiletí a nebylo myslitelno, abychom my s konečným návrhem přišli, když jsme neměli ani dostatek odborných sil.
Péče o válečné poškozence jest úplně vybudována, péče o mládež vyžaduje dalších opatření. Kritickou jest jistě u nás otázka bytová. V tomto ohledu nemělo posud ministerstvo pro sociální péči dostatečných prostředků finančních, poněvadž se očekávalo, že soukromohospodářský ruch stavební úplně zde se zmůže a tím, že vlastně ta celá akce ministerstva bude zbytečná. Bohužel zklamali jsme se na celé čáře, ale pravdou zůstane, že nápravu lze očekávati pouze od přiměřeného rozmnožení bytových místností novostavbami. (Souhlas.) Posud byla stavební činnost podporována tím, že byly obcím a obecně prospěšným družstvům poskytovány státní podpory na stavbu malých bytů. Povolena dotace ročně 30 mil. K a zajištěn stavební náklad těchto stavebníků v obnosu 700 mil. K. (Posl. Dubický: To jest vyčerpáno!) To jest vyčerpáno a má se věnovati nyní nových 30 mil. nebo 50 mil., takže by všechny projekty, které byly započaty, mohly býti skončeny; a dále má býti věnováno dalších 350 mil. K pro obce a družstva, jež nemohou rozestavěné stavby pro nedostatek úvěru dokončit.
I přípravy k specialisaci, k dodávání určitých artiklů se dějí. Průmyslu a obchodu týká se dodávková kancelář právě organisovaná u ministerstva obchodu, živností a průmyslu za účelem hospodárné a jedině účelné koncentrace živnostenských dodávek státních v jediném místě. Všechny resorty by měly tuto snahu ministerstva obchodu účinně podporovati. Posavadní komise pro státní dodávky, zřízená po převratu, přetvořuje se na širším podkladě v poradní sbor pro státní dodávky, zabezpečující všem súčastněným kruhům, zvláště též malému živnostnictvu, činnou účast na dodávkové agendě. Řemesla a živnosti nejsou v rozpočtu ministerstva obchodu poděleny tak štědře, jak by bylo zapotřebí. Dlužno tudíž vítati prohlášení pana ministra obchodu v rozpočtovém výboru, že přispěje z určitých položek ministerstva zahraničního obchodu na tyto záležitosti.
Z činnosti tohoto resortu chtěl bych uvésti reorganisaci a rozšíření státní služby pro zvelebování živností, jakož i ústavu pro zvelebování živností, kterážto akce je v plném proudu. Ústav pro zvelebování živností u obchodní a živnostenské komory pražské bude v nejbližší době postátněn. V Turčanském Sv. Martině zakládá se nový ústav pro zvelebování živností a dostane dokonce novou budovu příštím rokem; ústav martinský bude míti odbočky v Bratislavě, Košicích a Užhorodu. Zemský ústav pro zvelebování živností v Brně má býti akcí touto pověřen a státem vydatně subvencován, při ústavech v Praze a v Brně odbočky tvořeny nejsou a zastupují jejich úlohu nynější samosprávné ústavy pro zvelebování živností v Plzni, v Chebu, Liberci, v Hradci Králové a v Opavě, kterým dostane se státních úředníků a náhrady výloh za výkony pro stát prováděné. Opatřování pracovních pomůcek a poskytování provozovacích zápůjček a subvencí sdruženým živnostníkům nalezne zejména na Slovensku vítaného přijetí. Svépomocným družstvům živnostenským úvěrním i provozovacím dostává se pece a pomoci ať jde o společný nákup strojů, pracovních pomůcek a materiálu, o prodej výrobků, o zjednání úvěru či o jiné úkoly družstevní a sdružené svépomoci. Vedle odborně-technické stránky pamatováno v rozpočtu ministerstva obchodu i na potřebu komerčního vzdělání. Sem spadá též podpora živnosti a průmyslu, výstavnictví, pokusnictví a zkušebnictví. Položky na příplatky na úvěr pro živnostníky válkou poškozené byly zvýšeny, ovšem ne tak, jak si to přáli páni zástupci, ale byly zvýšeny. Ve všech směrech zvelebování průmyslu a živností pamatováno bylo zvláště na Podkarpatskou Rus, jejíž výdaje jsou zvláště vykázány. O cizineckém a lázeňském ruchu hovořiti dále nechci.
Nebyl bych úplný, kdybych se neměl zmíniti o našich poměrech zdravotních v republice. Již před válkou jevil se pravidelně klesající přírůstek obyvatelstva, způsobeny hlavně klesáním porodů. Kdyby klesání toto pokračovalo, došli bychom ve 30 letech k mrtvému bodu, od něhož by obyvatelstvo počalo ubývati. Přírůstek lze zvýšiti zvýšením počtu narozených a snížením počtu úmrtnosti. Zvýšení počtu porodů nemáme v moci, za to úmrtnost můžeme značně snížiti. Největší podíl na vysoké úmrtnosti má tuberkulosa, jež zaviňuje průměrně čtvrtinu všech úmrtí ve státě, pak úmrtnost dětí do jednoho roku. Kdybychom uvedli tato hrozivá čísla na míru pokročilých v tom směru států, docílili bychom značného snížení úmrtnosti. Pro boj proti tuberkulose chystá ministerstvo zdravotnictví velkou akci společně s ostatními ministerstvy; boj proti sociálním nemocím chce uložiti úředním lékařům - hlavně obvodním - spolu s naprosto nutnou úpravou jejich materielních poměrů. Za těch poměrů, jak dnes slouží, není možno existovati.
Ke snížení úmrtnosti přispěje mocně řádné vypravení a vysvobození z dnešní kritické situace stavu nemocnic a jich další vybudování. Boj proti infekčním nemocem nutno zahájiti od východu říše, kde tyf skvrnitý, neštovice a úplavice jsou stálým domovem a odkud hrozí na jaře zavlečení cholery. Přál bych si, aby ministerstvo zdravotnictví předložilo osnovy zákonů o prostituci, o organisaci perodní pomoci, o lázních a pramenech, aby předložilo lékařský řád a zákon o komorách lékařských, zákon o potírání tuberkulosy, o tělesné výchově a vůbec celkový zákon zdravotní a organisaci služby zdravotní.
Prvním předpokladem nápravy jsou klid, pořádek a právní jistota uvnitř státu. Státní rozpočet musí vykazovati rovnováhu, všechny neproduktivní výdaje musejí býti omezeny.
Nutno říci při celkovém rozpočtu, že výdaje na školství byly zvýšeny. Porovnáme-li procento, jakým rozpočet pro rok 1921 proti dřívějším rozpočtům pamatuje na školství a osvětu, musíme vysloviti aspoň prima vista uspokojení. V r. 1919 činil náklad na školství 112,000.000 korun, tedy 1·7% celkového rozpočtu, v r. 1920 činil náklad na školství 203,000.000 K, tedy 1·9%, v roce 1921 činí 668,000.000 K, čili 44·.3% celkového státního rozpočtu. Přirozeně, obraz není ještě úplný. Museli bychom jmenovati ještě číslice, na kolik země a okresy přispívají. Avšak ani zvýšené položky nestačí odstraniti a odčiniti starou křivdu, již ve směru kulturním Vídeň na nás páchala. (Výborné!) Všimněme si jen škol vysokých, dále středních, obecných a menšinových škol, zejména na Slovensku, a uvidíme, jak bídně jsme na tom. Na umění a vědu věnují se částky nepatrné, a jak řekl pan kolega Dyk při jednání v rozpočtovém výboru, jest to částka kulturního národa nedůstojná, celkem pouze 10 1/2 mil. K; na př. na konservaci památek 250.000 K, na zakupování památek v cizině 100.000 K, na stavbu chrámu sv. Víta 100.000 K atd. Také položky na lidovou výchovu jsou nepatrné.
Demokracie není jen právo, nýbrž i povinnost, zodpovědnost, a jednou z těchto povinností je péče o vzdělání lidu a my musíme na tom trvati, aby přes to, že jsou v rozpočtu malé položky, bylo co nejvíce vykonáno pro lidové vzdělání.
Dnes s plným uspokojením můžeme říci, že nás státní rozpočet jest v rovnováze a že při tom nenastal žádný přesun vydání mimořádných do vydání řádných, jak patrno z porovnání s rozpočtem na rok 1920. Z této rovnováhy rozpočtové vysvítá teprve jasně hospodářská situace našeho státu u porovnání se státy sousedními. S chloubou můžeme říci, že jsme prvým státem v Evropě, který vykazuje rozpočtovou rovnováhu. Neobešlo se to bez velkých obětí a ne vždy spravedlivě rozdělených, ale ať se dnes kdokoli na náš rozpočet i s jeho vadami, které nikterak nepopíráme, dívá s té či oné stránky, kdyby kritikové domácí i zahraniční měli špetku soudnosti, musili by uznati úctyhodnou snahu naší finanční správy a našeho finančního ministra, vybřednouti již jednou ze začarovaného kruhu a dáti základ spořádanému, pevnému hospodářství státnímu. Pan ministr financí svoji povinnost učinil, nyní jest na nás, abychom i my svoji povinnost učinili: jednotlivci, strany a národy.
Dovolte, abych ukončil slovy našeho
Arnošta Denise, která uveřejnil nedávno v článku "Bílá
Hora" (čte): "V této chvíli jest v módě pesimismus
a já doznávám, že melancholikům neschází znamenitých důvodů, aby
dosvědčili své obavy. Nová Evropa trpí velmi těžkými chorobami.
Nejvíce jest se báti dle mého názoru tupé resignace. Abychom zmohli
obtíže, jež nás obléhají se všech stran, jest jediný prostředek:
práce a úsilí; ale tato práce bude úrodná a toto úsilí bude pevné,
jen když hned na počátku si přestaneme namlouvat, že v zápase,
v nějž vstupujeme, jsme tak jak tak poraženi. Nedejme se zastrašovati
přízrakem minulosti a připomínejme si méně nedostatky a více ctnosti,
jimiž jsme dosáhli úspěchu. Po Čechách bojujících Čechy vítězné!
Lazar vyšel z hrobu, mysleme méně na jeho smrt než na jeho vzkříšení!"
(Výborně! - Hlučný potlesk.)