Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Kreibich, Špatný.
235 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministerský předseda Černý; ministři: dr. Beneš, dr. Brdlík, dr. Burger, dr. Fatka, Husák, dr. Kovařík, dr. Popelka; správce ministerstva financí dr. Engliš.
Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr. Körner.
Z kanceláře sněmovní:
sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 20. schůzi poslanecké sněmovny.
Dovolenou pro neodkladné zaměstnání úřední udělil jsem těmto poslancům: na schůzi dnešní a event. zítřejší posl. J. Bečkovi, dovolenou pro neodkladné záležitosti rodinné na dobu jednoho týdne udělil jsem posl. Svobodovi.
Jako nemocní omlouvají se: na dnešní schůzi posl. Kostka, do konce tohoto týdne posl. Mark, na celý měsíc listopad a dodatečně za schůze od 26./10 1920 posl. Füssy.
Žádám, aby byly sděleny změny
ve výborech.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Předseda klubu čsl. socialistů vysílá do výboru socialisačního na místo posl. Laube posl. dr. Vrbenského a do výboru pro průmysl, obchod a živnosti místo posl. dr. Bartoška posl. Drobného.
Předseda klubu republikánské strany
čsl. venkova vysílá do výboru zemědělského na místo posl.
Štolby posl. Mašatu.
Předseda: Došly
tyto spisy:
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Návrhy:
Návrh posl. Bradáče, Mašaty, Berana a soudr. na úpravu hospodářských a sociálních poměrů zemědělského lidu v Podkarpatské Rusi.
Návrh posl. Bráneckého a soudr. na reviziu zásobovací služby a osvobodenia malých rolníkov z rekvisičného systému na Slovensku.
Návrh posl. Sladkého, Landové-Štychové a spol., aby zrušen byl § 21 školní novely ze dne 2. května 1883, týkající se poskytování úlev v docházce školní.
Návrh posl. dr. Matouška, dr. Rašína, dr. Meissnera, Stříbrného, Bradáče,
Modráčka a soudr., aby vláda s největším urychlením provedla důsledky § 97 ústavní listiny podáním zvláštního návrhu zákona na úpravu služebních poměrů soudců.
Návrh posl. Myslivce, Roudnického, Vrabce a soudr. v příčině vojenských pensistů včetně vdov a sirotků a úpravy jejich pensijních požitků.
Návrh posl. Myslivce, Roudnického, Vrabce a soudr. v příčině vojenských pensistů, včetně jich vdov a sirotků.
Návrh posl. Tučného, dr. Franke, Zeminové a spol., aby byl vydán nový zákon o obchodních pomocnících a jiných zřízencích.
Návrh posl. Rýpara a spol. na zřízení nádraží, postavení nádražní budovy a rozšíření nádražní koleje železniční v Zubří u Val. Meziříčí na Moravě.
Návrh posl. Petrovického, Veverky, Votruby, G. Navrátila a soudr. na vydávání zpátečních jízdenek ze všech stanic Československé republiky do Prahy.
Návrh posl. G. Navrátila, dr. Matouška, dr. Lukavského, dr. Mazance a soudr. na úpravu vedlejších přídavků státním zaměstnancům.
Návrh posl. Adámka a soudr. na
změnu zemského zákona král. Českého ze dne 2. dubna 1867 o ukládání
mýt na veřejných silnicích, které jsou erární.
Předseda: Byly
podány tyto interpelace: Žádám aby byly přečteny.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Interpelace posl. dr. Schollicha, dr. Luschky, inž. Junga a soudr. o zavření německého ústavu pro výchovu učitelek.
Interpelace posl. Mayera a soudr. k ministru veřejných prací za příčinou přídělu uhlí dělníkům při zemědělství.
Interpelace posl. dr. Luschky a soudr. k ministerskému předsedovi, aby uveřejněna byla z mírových smluv ustanovení o opčním právu.
Interpelace posl. Kalliny a soudr. k ministru sociální péče o nedostačitelnosti rent, jež mají býti vypláceny Všeobecným pensijním ústavem.
Interpelace posl. dr. Schollicha a soudr. k ministru vnitra o postupu při propůjčování československého státního občanství.
Interpelace posl. dr. Schollicha a soudruhů na ministra železnic o šovinistických přehmatech v olomouckém ředitelství státních drah.
Interpelace posl. dr. Lodgmana a soudr. o jednání českého učitele Václava Soukupa v Libčevsi proti obvodnímu a pokladenskému lékaři dr. Rudolfu Hoblerovi k ministru školství a národní osvěty.
Interpelace posl. dr. Lodgmana a soudr. k ministru vnitra o insultování pro nošení odznaku U. D. C.
Interpelace posl. dr. Baerana a soudr. k ministru vnitra o provádění zákona státního občanství.
Interpelace posl. Špatného, Trnobranského a spol. k ministerskému předsedovi a ministrovi vnitra o protičeských násilnostech v Tachově.
Interpelace posl. Sajdla, Spatného a spol. k ministru železnic, proč Böhmerwaldbundu v Čes. Budějovicích vystavena byla volná jízdenka.
Interpelace posl. dr. Lukavského a soudr. na ministerského předsedu o podloudnictví cizích pojišťoven v našem státu.
Interpelace posl. Surányiho k ministru zahraničních věcí o poměru republiky Československé vůči Maďarsku.
Interpelácia poslanca Bendu a společníkov o neriadoch, odkrytých v ústrednom družstve v Bratislave.
Pilná interpelace posl. Čermaka, Hirsche, Hillebranda, Deutschové a soudr. o výtržnostech legionářů v Teplicích a Liberci dne 28. října 1920.
Pilná interpelace posl. dr. Lehnerta, Bobka, Windirsche, Kostky a soudr. k ministerskému předsedovi a ministru vnitra o násilnostech spáchaných při schůzi legionářů dne 28. října 1920 v Liberci.
Dotazy:
Dotaz posl. Simma a soudr. k ministru spravedlnosti o osobách, odsouzených pro padělání kolků na bankovkách.
Dotaz posl. Junga, Patzela a soudr. k ministerskému předsedovi o vypsání voleb v území těšínském a hlučínském.
Dotaz posl. Josefa Mayera a soudr. k ministru národní obrany o událostech v Chebu při nastoupení nováčků.
Dotaz posl. Josefa Mayera a soudr. k ministru financí o používání německých finančních dozorců na Slovensku.
Dotaz posl. dr. Raddy a soudr. k ministru školství a národní osvěty o německé dívčí škole občanské v Slavonicích.
Dotaz posl. dr. Raddy a soudr. k ministerskému předsedovi a ministru školství a národní osvěty o německé dívčí škole občanské v Myslicích.
Dotaz posl. Simma a soudr. k ministrovi veřejných prací o zaopatření uhlí státním úřadům v okresu Jablonec-Tannwald.
Dotaz posl. Záruby a soudr. k ministru vnitra ve věci pohořelých v obci Kletečné (pol. okres Pelhřimov).
Dotaz posl. Al. Kříže k ministru pošt a telegrafů o neudržitelných poměrech v telegrafní a telefonní službě v Českých Budějovicích.
Dotaz posl. Berana, Bradáče, Mašaty a spol. k ministru zásobování ohledne provádění výkupu obilí na Podkarpatské Rusi.
Dotaz posl. Čuříka a spol. k ministru školství a národní osvěty o nesprávném jednání učitelských sil sl. Marákové a p. Marka v Drahotuších na Moravě.
Dotaz posl. Laube k ministru pro výživu lidu v záležitosti válečné lidové kuchyně v Semilech.
Dotaz posl. Sajdla k ministru financí v záležitosti daňových předpisů v obci Plasech, okres Kralovice u Plzně.
Dotaz posl. inž. Junga a soudr. k ministru železnic o služby sproštěných železničních zřízencích.
Dotaz posl. Junga a soudr. k ministru železnic o zlepšení železničního spojení v západním Slezsku a obzvláště do Opavy a z ní.
Dotaz posl. Josefa Mayera a soudr. k ministru spravedlnosti o odmítání německých podání u pražského obchodního soudu.
Dotaz posl. Patzela k ministru národní obrany o nastoupení nováčků do Chebu.
Dotaz posl. Josefa Mayera a soudr. k ministru železnic o poměrech při pokladní službě na chebském nádraží.
Dotaz posl. Patzela a soudr. k ministru financí o tom, že na uchazečích o československou státní příslušnost vymáhá se zřeknutí nároků na vlastnictví válečných půjček.
Dotaz posl. Simma, Junga a soudr. k ministru železnic o zlepšení provozu ve spojení západního Slezska s Prahou.
Dotaz posl. Simma, Junga a soudr.
k vládě o výroku ministra financí, odpírajícím učitelstvu výpomoci,
přiznávanou státním zaměstnancům.
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byly tiskem rozdány návrhy: Žádám o jejich
sdělení.
Zástupce sněmovního tajemníka dr. Mikyška (čte):
Tisk 677. Návrh posl. Knirsche, Křepka Böhra, dr. Baerana, dr. Kafky a soudr. na změnu § 6 zákona ze dne 7. ledna 1920, č. 31. sb. z. a n. a odst. IV. vládního nařízení z 24. ledna 1920, č. 53 sb. z. a n. o poplatku z propůjčení služeb při služebních smlouvách.
Tisk 679. Návrh posl. dr. Matouška, dr. Lukavského, Bergmana, G. Navrátila, a soudr. na úpravu požitků úředníků velkostatků na odpočinku a jejich pozůstalých.
Tisk 688. Návrh posl. Chalupníka a soudr. na změnu §§ 77 a 82 živnosten. řádu, nov. z r. 1885.
Tisk 692. Návrh posl. Landové-Štychové, Laube a soudr. týkající se stavebních povinností bank a peněžních společností v rep. Československé.
Tisk 693. Návrh posl. Anděla, Mlčocha a soudr. o poskytnutí státní pomoci požárem postiženým obyvatelům v Třešti.
Tisk. 694. Návrh posl. Landové-Štychové, dr. Vrbenského, dr. Bartoška a spol. na novelisaci ustanovení XVI hlavy I. dílu všeob. trest. zákona ze dne 27. května 1852 o vyhnání plodu ze života.
Tisk 695. Návrh posl. Trnobranského, Špatného, Drobného a spol., aby upraveny byly poměry výměnkářů.
Tisk 696. Návrh posl. Chalupníka, Prokeše, Černého a soudr. na zařadění obnosu 5 milionů korun do státního rozpočtu pro rok 1921 na stavbu státní průmyslové školy ve Vítkovicích na Moravě.
Tisk 698. Návrh posl. Landové-Štychové,
Zeminové, Pechmanové a soudr. na doplnění ustanovení zákonů o
pojištění pracujících vrstev povinným pojištěním mateřským.
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byla tiskem rozdána tato zpráva:
Zástupce sněmovního tajemníka dr. Mikyška (čte):
Tisk 717. Zpráva státně-zřízeneckého
výboru o nouzové výpomoci civilním a vojenským státním zaměstnancům,
jakož i zaměstnancům v podnicích a fondech státem spravovaných.
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byly tiskem rozdány interpelace:
Zástupce sněmovního tajemníka dr. Mikyška (čte):
Tisk 675. Interpelace posl. dr. Noska, Koška a soudr. na ministerstvo zásobování ve příčině nadměrné drahoty textilního zboží.
Tisk 676. Interpelace posl. dr.
Noska, Adámka a soudr. na min veř. prací ve příčině nesnesitelné
drahoty uhlí.
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byly tiskem rozdány odpovědi:
Zástupce sněmovního tajemníka dr. Mikyška (čte):
Tisk 700. Odpověď min. veř. prací na interpelaci posl. Fr. Zeminové a spol. v zálež. zabrání budovy pro nově zřízené veřejné školy dívčí v Třeboni.
Tisk 701. Odpověď min. zemědělství, financí a zásobování na interpelaci posl. Molíka a soudr. ve věci živelní pohromy na Znojemsku.
Tisk 702. Odpověď min. školství
na interpelaci posl. dr. Budayho, dr. Kmeťka a soudr. v zálež.
nezákonného nariadenia školského referátu v Bratislave o učitelskej
zkúške dospelosti na cirkevných ústavoch nadobudnutých.
Předseda: Přikazuji
tyto počátkem dnešní schůze rozdané návrhy výboru iniciativnímu:
Zástupce sněmovního tajemníka dr. Mikyška (čte):
Tisk 677. Návrh posl. Knirsche, Křepka, Böhra, dr. Baerana, dr. Kafky a soudr. na změnu § 6 zákona ze dne 7. ledna 1920, č. 31 sb. z. a n. odst. IV. vládního nařízení z 24. ledna 1920, č. 53 sb. z. a n. o poplatku z propůjčení služeb při služebních smlouvách.
Tisk 679. Návrh posl. dr. Matouška, dr. Lukavského, Bergmana, G. Navrátila a soudr. na úpravu požitků úředníků velkostatků na odpočinku a jejich pozůstalých.
Tisk 688. Návrh posl. Chalupníka a soudr. na změnu §§ 77 a 82 živn. řádu. Nov. z r. 1885.
Tisk 692. Návrh posl. Landové-Štychové, Laube a soudr. týkající se staveb. povinností bank a peněžních společností v rep. Československé.
Tisk 693. Návrh posl. Anděla, Mlčocha a soudr. o poskytnutí státní pomoci požárem postiženým obyvatelům v Třešti.
Tisk 694. Návrh posl. Landové-Štychové, dr. Vrbenského, dr. Bartoška a spol. na novelisaci ustanovení XVI. hlavy I. dílu všeob. trest. zákona ze dne 27. května 1852 o vyhnání plodu ze života.
Tisk 695. Návrh posl. Trnobranského, Spatného, Drobného a spol., aby upraveny byly poměry výměnkářů.
Tisk 696. Návrh posl. Chalupníka, Prokeše, Černého a soudr. na zařadění obnosu 5 milionů korun do státního rozpočtu pro rok 1921 na stavbu státní průmyslové školy ve Vítkovicích na Moravě.
Tisk. 698. Návrh posl. Landové-Štychové,
Zeminové, Pechmanové a soudr. na doplnění ustanovení zákonů o
pojištění pracujících vrstev povinným pojištěním mateřským.
Předseda: Máme přistoupiti k prvnímu odstavci denního pořadu dnešní schůze ke zprávě výboru státně-zřízeneckého o vládním návrhu zákona a nouzové výpomoci civilním a vojenským státním zaměstnancům, jakož i zaměstnancům v podnicích a fondech státem spravovaných.
Jelikož však o tomto předmětu denního pořadu dnešní schůze vede se ještě jednání mezi stranami, přerušuji schůzi až do 7. hod. večerní.
(Schůze přerušena ve 4 hod.
5 min. odp. - opět
zahájena v 10 hod. 5 min. večer.)
Předseda (zvoní):
Zahajuji pokračování schůze a přistupujeme k prvnímu odstavci
dnešního denního pořadu, jímž je
1.) zpráva výboru státně-zřízeneckého o vládním návrhu zákona (tisk 640) o nouzové výpomoci civilním a vojenským státním zaměstnancům, jakož i zaměstnancům v podnicích a fondech státem spravovaných (tisk 717).
Pilnost osnovy této byla odůvodněna ve schůzi 17., k projednávání podle § 55 jedn. řádu udělila sněmovna souhlas.
V řízení zkráceném podle § 55 jedn. řádu usnese se sněmovna před zahájením prvého čtení k návrhu předsedovu, zda se má konati v prvém čtení rozprava podrobná a v jaké lhůtě nejpozději jest jednání vyříditi a jak nejdéle smí jednotlivý řečník mluviti.
Navrhuji, jak jsem učinil po prvé, aby byla konána rozprava jednotná, aby jednotlivý řečník mohl mluviti nejdéle 10 minut a aby jednání bylo během 2 hodin ukončeno.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Návrh jest přijat.
Uděluji slovo panu zpravodaji
posl. Gustavu Navrátilovi.
Zpravodaj posl. G. Navrátil: Vážené shromáždění! Státně-zřízenecký výbor projednával vládní návrh zákona (tisk 640) o nouzové výpomoci civilním a vojenským státním zaměstnancům, jakož i zaměstnancům v podnicích a fondech státem spravovaných a zaměstnancům v pensi. Projednával jej na základě usnesení plena Národního shromáždění, které, jak vám známo, vrátilo osnovu po prvém čtení k novému projednání. Státně -zřízenecký výbor znova uvážil veškeré okolnosti, které mluví jednak pro naléhavost návrhu samého, jednak také různé změny, které byly v plenu samém přijaty v prvém čtení a které opětně ve výboru přišly k řeči. Myslím, že nemusím zvláště znova zdůrazňovat hospodářskou situaci státních zaměstnanců. Jejich nouze, bída, přímý rozvrat jejich rodin a hospodářského stavu byl tak jednomyslně vylíčen již v plenu samém a tak často v předcházejících schůzích státně-zřízeneckého výboru, že mohu konstatovati, že v tomto bodu zajisté nejen všichni členové Národního shromáždění, nýbrž i všichni, kdo mají do této otázky co mluviti, ba i vláda, byli jednomyslní. Ostatně vidím, že důvodová zpráva k vládní předloze také plně oceňuje hrozný stav státních zaměstnanců, a proto prosím, abyste mne omluvili, když nechci dalším líčením stavu státních zaměstnanců schůzi prodlužovati. Pouze se zmíním k jednotlivým paragrafům vládní osnovy, o změnách, které byly provedeny, a zároveň o různých okolnostech, které vedly stát.-zřízenec. výbor k odmítnutí různých pozměňovacích návrhů.
K § 1 bylo jednomyslně přijato, aby rozšířen byl tento paragraf na soudce, ačkoliv již přirozeně také jim by výpomoc patřila, ale pro jasnost zákona bylo nutno, aby soudcovský stav byl tam zvláště vyznačen.
K § 1 byla také projednávána otázka platnosti zákona samého. Je známo, že organisace nejen ve svých manifestačních a veřejných projevech, nýbrž také deputativně ve výboru státně zřízeneckém projevily přání, aby platnost byla schválena zpětně, a sice od 1. října 1920, ba deputace naznačily, že kdyby tato změna byla provedena, že by se s vládní osnovou úplně spokojily a že by zajisté také všecko členstvo různých organisací naprosto, byť ne navždy, ale alespoň zatím pro dobu nejnaléhavější bylo uklidněno. Výbor sám vyslechl prohlášení p. ministra financí který slíbil, že také v plénu své prohlášení bude opakovati - a sice v tom směru, že vláda je ochotna, pokud hotovost pokladní to dovolí, zvláštní kvotu, a sice říjnovou kvotu k této výpomoci, poskytnouti jako mimořádnou nouzovou výpomoc předvánoční. Výslovně p. ministr konstatoval - a to jest nutno, aby zde bylo zdůrazněno - ze neváže tuto výplatu na otázku úhrady, nýbrž že jedině směrodatným pro něj bude, zdali hotovosti v pokladně budou po ruce, a že jest ochoten i úvěrovými akcemi peníze si opatřiti. To bylo uvítáno od státně- zřízeneckého výboru s povděkem a proto upustil výbor sám většinou od toho, aby v zákoně samém byl termín platnosti zvrácen oproti vládnímu návrhu a stanoven termín 1. října 1920.
Další návrh, který byl projednáván, aby totiž § 1 byl pozměněn podle návrhu posl. Grünznera, Tauba a soudr. tiskem 567 a 568, byl po zevrubné debatě odmítnut, a sice z toho důvodu, že finanční náklad, který by tato změna znamenala, tak ohromně by vzrostl, že naprosto v dnešní době by nebylo možno, aby stát úhradu nalezl.
Další důvody, které byly uvedeny pro tuto záměnu, že vládní osnova vůbec není dosti demokratická, nebyly také uznány většinou, a to po vývodech p. ministra financí, který dokazoval že navrženou osnovou dosahuje se právě u zřízence zlepšení jeho příjmů o plných 48%, kdežto u úřednických kategorií toto procento klesá a u vyšších tříd dokonce pod 20%. Jest viděti, že určitá progresivita zde jest, že spravedlivě vládním návrhem všem nebo aspoň těm nejpotřebnějším bylo pomoženo, alespoň když se uváží percentuelní zvýšení jejich příjmů. Vzhledem k tomu většina státně-zřízeneckého výboru odmítla pozměňovací návrhy a přijala většinou návrh vládní v plném znění dle § 1.
K § 2 byly dány také různé náměty, aby pro pensisty se pomoc zvýšila. Po vývodech pana ministra financí, který ohlásil zvláštní návrh zákona - že totiž během nejpozději 4 neděl bude předložena vládní osnova, kde pensistům nejen základní pense, nýbrž také jejich mimořádné měsíční výpomoci budou upraveny - přijal státně-zřízenecký výbor § 2 ve znění vládního návrhu.
Chci k tomu zde zvláště podotknouti, že pan ministr slíbil, že při dotyčném vládním návrhu o úpravě pensí bude také pomýšleno na nepřevzaté pensisty, kteří, jak známo vám, trpí největší bídu, neboť jsou úplně opuštění a jejich příjmy, které snad přece dostávají z Rakouska a jiných států sukcesivních, jsou vzhledem k valutárním diferencím tak nepatrné, že naprosto nemohou z nich žíti. Pan ministr financí slíbil, že učiní v tom směru určité prohlášení, takže výbor byl přesvědčen, že příjmy pensistů budou zlepšeny a jejich poměry a příjmy slušným způsobem upraveny. Proto i § 2 byl beze změny schválen.
K § 3, který rovněž byl schválen beze změny, nutno konstatovati, aby odklizeny byly případné nejasnosti - které bohužel z vládní strany bývají k horšímu vysvětlovány a také k horšímu prováděny - že úprava těchto mimořádných výpomocí platí i pro četníky, že platí také pro četnické gážisty, dále že platí také pro státní šoféry, kteří bývají z různých úprav platových státních zaměstnanců vylučováni, snad vzhledem k tomu, že mají mimořádné příjmy - možná, že ten důvod u vlády platí, ačkoliv jest nesprávný - a hlavně, že výpomoc ta platí pro tak zvané smluvní úředníky, kteří i dnes mají ve směru vymáhání rychlejších úprav platových státních zaměstnanců velké překážky. Jde o smluvní úředníky a zřízence, jako kresliče v různých podnicích státních, a těm jednomyslně uznáno ve výboru, že tato výpomoc, o kterou jde, jim přináleží. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)
V důvodové zprávě tisk 717 byl tiskový omyl, který se tam vloudil, a sice omylem, tam kde se mluví o § 3, stojí "výpomocní úředníci a zřízenci." Prosím, aby slovo "výpomocní" bylo opraveno na slovo "smluvní."
§ 4 byl po prohlášení p. ministra financí, který přistoupil na plné uplatnění paritního zákona učitelského, škrtnut, což s povděkem bylo všeobecně státně zřízeneckým výborem vzato na vědomí. Tím nabývají učitelé plných práv, která jim nemohla býti zajisté upírána, a každá pochyba a zajisté i neklid, který do učitelských rad původně úmyslem, aby pro ně omezeno bylo právo na tuto výpomoc, byl zanesen, byl zase odstraněn.
Vzhledem ke škrtnutí § 4 byly další paragrafy pozměněny, a nutno jen ještě podotknouti k bývalému § 5, nyní § 4, který se týká ošacovací akce, že i tu bylo nutno poukázati na to, že srážky, které zřízencům budou činěny z platů a výpomocí na látky a potřeby životní, které z nákupny pro ošacení odeberou, by mohly v jednotlivých případech, kde větší počet rodinných členů umožňuje větší úvěr - až 2 až 3 tisíce - dosáhnouti takových obnosů, že by výpomoc sama byla úplně bezvýslednou.
Pan ministr financí projevil souhlas s návrhy učiněnými v tom směru ve státně zřízeneckém výboru, že omezena byla srážka jednotlivým participientům na nejvyšší obnos jedné poloviny nouzové měsíční výpomoci, takže vždy a v každém případě aspoň polovina nového obnosu bude sloužiti nejen k opatření šatstva, nýbrž i k úpravě celé existenční otázky zaměstnanců a zřízenců. V tom směru není žádného nebezpečí že by akce na prázdno vyšla.
To jsou veškeré změny, které státně
zřízenecký výbor učinil, a návrh sám byl i ve druhém čtení většinou
přijat. Končím svůj referát tím, že prosím, aby slavné Národní
shromáždění schválilo zákon, jak v tisku čís. 717 byl předložen.
(Výborně!)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Po řeči páně zpravodajově dávám slovo prvnímu řečníku, panu
posl. Blažkovi.
Poslanec Blažek: Vážení
pánové a dámy! Jménem klubu československých poslanců sociálně
demokratických (levice) protestuji proti způsobu, kterým se tato
záležitost projednává. V úterý přijat byl velkou většinou sněmovní
návrh na nouzovou výpomoc ve znění státním zaměstnancům přijatelném.
Jakmile většina učinila usnesení, které odpovídá vůli státních
zaměstnanců a ne stanovisku vlády, ihned začal působiti vliv vládní
na strany, aby toto usnesení nestalo se skutkem. Přes noc nastala
úplná změna. Vliv vládní uplatňoval se více, než vůle většiny
sněmovny hotovým odhlasováním již projevená. Návrh v úterý přijatý
nyní je úplně zvrácen. Toto jednání je nejvýš nedůstojné, ono
dokazuje, že většina sněmovny není ničím, když se její usnesení
nelíbí vládě, a že mnozí poslanci nehlasují podle svého přesvědčení
a podle vůle těch, které zastupují (Výkřiky.), nýbrž pod
tlakem vlády. Ponecháváme voličstvu a státním zaměstnancům, aby
z tohoto stavu vyvodili důsledky. My nemůžeme nésti zodpovědnost
za praxi presidia. Prohlašujeme obsah vládního návrhu pro státní
zaměstnance za naprosto nedostatečný a abychom projevili toto
stanovisko... (Výkřiky.)