Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Anděl, dr. Spina.
244 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministerský předseda Tusar; ministři: dr. Hotowetz, Stříbrný.
Z
kanceláře sněmovní: sněmovní tajemník dr. Říha,
jeho zástupcové Nebuška a Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 8. schůzi poslanecké sněmovny.
Včerejším usnesením předsednictva poslanecké sněmovny pověřen byl knihovník Národního shromáždění Zdeněk Mikyška zastupováním sněmovního tajemníka.
Udělil jsem dovolenou posl. Laubemu na tři dny pro zaměstnání politickými záležitostmi, poslanci dru Hodžovi na čtyři dny pro neodkladné zaměstnání, poslanci Bobkovi na týden pro účastenství na kongresu v holandském Haagu, poslanci Vranému pro dnešní schůzi z rodinných důvodů.
Do dnešní schůze se dostavil a poslanecký slib vykoná do mých rukou posl. Robert Kunst.
Žádám pana tajemníka, aby přečetl
formuli slibu, a pana poslanec Kunsta žádám, aby přistoupil,
podal mně ruku a pronesl slovo "slibuji".
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
"Slibuji, že budu věren republice
československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati
podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."
Posl. Kunst (podávaje
předsedovi ruku): Slibuji.
Předseda:
Došly tyto dotazy: Žádám pana sněmovního tajemníka, aby je
přečetl.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Dotaz poslanců Votruby, Petrovického Veverky a soudr. na ministra financí stran vyměřování výdělkové daně obchodníkům z aprovisačního zboží.
Dotaz posl. Navrátila a soudr. na ministra železnic o nymburských událostech.
Interpellácia poslanca dra Kmetku a spoločníkov na pana ministra školstva a národnej osvety ohľadom vydania slovenských učebných knih pre školy ľudové a stredné na Slovensku.
Interpelace posl. dr. Lukavského a soudr. na ministra školství a národní osvěty, jakým způsobem chce opatřiti na všech pražských školách pravidelné vyučování po hlavních prázdninách letošních, čili co učiní, aby ve školním roce 19201921 nebylo na žádné pražské škole vyučování střídavého.
Interpelace posl. dr. Lukavského a soudr. na ministra veřejných prací a obchodu týkající se dodávek vápna a cementu.
Interpelace posl. Berana, Tůmy a soudr. na ministra vnitra stran násilného počínání si dělnictva v Poříčí u Českých Budějovic.
Interpelace posl. Sajdla, Slavíčka, Laubeho, dra Uhlíře a spol. na ministra financí o přídělu cukru pro výrobu šťáv a nápojů z plodin lesních.
Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány interpelace:
Tisk č. 69. Interpelace poslanců dra Feyerfeila, Kaisera, inž. Kalliny a soudr. k ministru školství a národní osvěty o surovostech správce české obecné školy v Nových Hradech Fr. Svobody proti německému dítěti.
Tisk č. 71. Naléhavá interpelace poslanců dra Hanreicha, dra Spiny a soudr. k ministru vnitra, týkající se bezodkladného vypsání obecních voleb do některých obcí polit. okresu Mikulova.
Tisk č. 75. Interpelace poslance dra Schollicha a soudr. k ministru národní obrany o chování se podplukovníka Bruno Kleibra v Bělotíně (soud. okr. Hranice).
Tisk č. 80. Interpelace poslance Tausika, Tadlánka, Daruly a soudr. na min. nár. obrany o nezákonném popravování občanských osob ve východním Slovensku vojenskými orgány a o nezákonném postupu velitelů vojenských oddílů.
Tisk č. 91. Interpelace poslanců Horáka, Vávry a spol. na min. zásobování o zastoupení příslušníků českoslov. živn. obchodnické strany středostavovské v občanské kontrole.
Tisk č. 93 interpelace poslanců J. Kříže a soudr. na min. železnic ohledně nevyplacení služebních požitků vyplývajících ze zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 sb. zák. a nař. zaměstnancům Košicko-Bohumínské dráhy.
Tisk č. 94. Interpelace poslanců Pechmanové a spol., na vládu v příčině jmenování ad personam poštovního úřednictva dopravního skupiny D do VII. a VIII. hodn. třídy.
Tisk č. 96. Interpelace poslance J. Kříže a soudr. na min. pošt a telegrafů stran nesprávného zařazení poštovních zaměstnanců při poštovním úřadě v Růžomberku na Slovensku.
Tisk č. 97. Interpelace poslance dra Lukavského na min. spravedlnosti pro porušování práva jazykového.
Tisk č. 98. Interpelace poslanců dra Uhlíře, Trnobranského, Tučného a soudr. na min. obchodu o krisi v textilním průmyslu.
Tisk č. 101. Interpelace poslance dra Schollicha a soudr. k min. železnic o nápisech a pod. na priv. místní dráze novojičínské.
Tisk č. 102. Interpelace poslance J. Mayera a soudr. k min. vnitra o vypsání obecních voleb v obci Rež (okres Jilemnice).
Tisk č. 103. Naléhavá interpelace poslance Böllmanna a soudr. k min. veř. prací na přidělování spalovacích látek pro jarní obdělání polností.
Tisk č. 105. Interpelácia poslancov Svetlíka, Oktaveca, Bečka a súdr. na min. verejných prácí a min. organizácije zahraničného obchodu ohladom udaného, uzavretého obchodu zo štátom maďarským, nákupom železnej rudy a predajom koksu a vedla toho dokázanej pasivnej resistencije Rima-muránskej a Šalgotarjanskej spoločnosti na Slovensku.
Tisk č. 111. Interpelace poslance J. Fischera a soudr. na ministra Národní obrany o zabití rolníka Voita v Rossbachu u Aše.
Tisk č. 112. Interpelace poslance
Krause a soudr. k min. obchodu o jmenování německých členů do
Živnostenské rady českosl. a o jejím jednacím řádu.
Zást. sněmovního tajemníka Nebuška (čte): Došly návrhy:
návrh poslance Svobody, Ulricha, Mikulíčka a soudr. na zřízení správních komisí k výkonu práv a vedení záležitostí a správy okresních silničních výborů na Moravě,
návrh posl. Svobody, Bouška a soudr. o zřízení státní regulační komise pro Velké Brno,
návrh posl. Windirsche, Hellera, dra Lehnerta, Bobka, Kostky a soudr. na změnu zákona ze dne 29./II. 1920 č. 123. (volební řád poslanecké sněmovny).
Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány návrhy:
Tisk č. 58. Návrh poslanců Tučného, Špatného a spol., aby byl vydán zákon na upravení poměrů kupeckých učňů a praktikantů.
Tisk č. 99. Návrh poslanců Pika, Remeše, Kasíka a soudruhů na úpravu provozování pohřebnictví.
Tisk č. 100. Návrh poslanců J. Mayera a soudr. v záležitosti živelní pohromy krupobitím v obci Pilmersreuthu, okres Cheb.
Tisk č. 104. Návrh poslanců Sladkého, Landové-Štychové a spol., aby dívčí lyceum ve Sl. Ostravě bylo přeměněno ve vyšší reformní reálné gymnasium a převzato zcela ve státní správu počátkem školního roku 1920/21.
Počátkem dnešní schůze byl tiskem rozdán:
Tisk č. 108. Vládní návrh zákona,
kterým se částečně mění zákon ze dne 31./1. 1919, č. 75 sb. z.
a n. o řádu volení v obcích republiky Československé.
Předseda: Přikazuji
počátkem dnešní schůze rozdané návrhy výboru iniciativnímu: Žádám
pana tajemníka, aby je přečetl.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
Tisk č. 58. Návrh poslanců Tučného, Špatného a spol., aby byl vydán zákon na upravení poměrů kupeckých učňů a praktikantů.
Tisk č. 99. Návrh poslanců Pika, Remeše, Kasíka a soudr. na úpravu provozování pohřebnictví.
Tisk č. 100. Návrh poslance J. Mayera a soudr. v záležitosti živelní pohromy krupobitím v obci Pilmersreuthu, okr. Cheb.
Tisk č. 104. Návrh poslanců Sladkého,
Landové-Štychové a spol., aby dívčí lyceum ve Sl. Ostravě bylo
přeměněno ve vyšší reformní reálné gymnasium a převzato zcela
ve státní správu počátkem školního roku 1920/21.
Předseda: Navrhuji,
aby výborům, kterým tyto návrhy byly přikázány, stanoveny byly
ku podání zprávy tyto lhůty:
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
Tisk č. 3. Vládní návrh zákona, jímž se upravují ustanovení o prohlášení za mrtvého - lhůta 3 týdny.
Tisk č. 4. Vládní návrh zákona, kterým se zabraňuje úplatkům - lhůta 8 dní.
Tisk č. 5. Vládní návrh zákona, jímž se mění přechodný zákon čl. LIII. z roku 1913 o jednotné soudcovské a advokátní zkoušce - lhůta 8 dní.
Tisk č. 6. Vládní návrh zákona, jímž se povoluje užíti dílčích dluhopisů, jež budou vydány Moravou v úhrnné jmenovité hodnotě 110,000.000 K, k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů - lhůta 8 dní.
Tisk č. 22. Vládní návrh zákona, kterým se pozměňují ustanovení zákonná ze dne 7. července 1871 čís. 112 ř. z. o zkouškách a periodických přehlídkách parních kotlů - lhůta 14 dní.
Tisk č. 29. Vládní návrh zákona, kterým se upravuje z důvodů války promlč ní práva ku předpisu a vymáhaní pojistného - lhůta 8 dní.
Tisk č. 31. Vládní návrh zákona, kterým se rozšiřuje obor působnosti živnostenských inspektorů na Slovensku - lhůta 8 dní.
Tisk č. 32. Vládní návrh zákona
o odčinění odsouzení vojenskými soudy - lhůta 1 měsíc.
Předseda: Konstatuji, že sněmovna jest schopna usnášeti se. Kdo jest pro navržené lhůty, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Navržené lhůty jsou schváleny.
Došla žádost krajského soudu v Liberci ze dne 20. května 1920 č. Bl. VI. 261/20-7, aby poslanecká sněmovna projevila souhlas s trestním řízením proti posl. Františku Windirschovi pro přestupek dle § 7. zákona ze dne 17. října r. 1 919, č. 368 sb. zák. a nař.
Věc tu přikážu výboru imunitnímu.
Dodatečně sděluji, že k řízení volby předsedy v ustavující schůzi výboru státně-zřízeneckého označil jsem místo zaneprázdněného poslance Brodeckého posl. Hakena.
Dne 15. a 16. června t. r. ustavily
se tyto výbory: Žádám o jich přečtení.
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
branný výbor: předseda Udržal František; místopředsedové Pik Ludvík, Kreibich Karl, Myslivec Václav; zapisovatelé Zavřel František, Karpíšková Bety;
dopravní: předseda inž. Bečka Bohdan ; místopředsedové Marek Jaroslav, Stodola Kornel; zapisovatelé Hackenberg Theodor, Pelikán Jan;
kulturní: předseda dr. Srdínko Otakar; místopředsedové Houser Fr., Sladký Václav, Hancko Antonín; zapisovatelé Hálek Jaroslav, Sychravová Anna;
právní: předseda dr. Hruban Mořic, místopředsedové dr. Černý Josef, dr. Czech Ludwig, Hampl Antonín; zapisovatelé dr. Markovič Ivan, dr. Haas Viktor, Landová-Štychová;
soc.-politický: předseda Teska Josef ; místopředsedové Dubický Jan, Taub Siegfried, Čuřík Antonín; zapisovatelé Geršl František, Langr Fr., Vrabec Josef;
státně-zřízenecký: předseda Brodecký Vilém; místopředsedové Taub Siegfried, Vahala Antonín; zapisovatelé Pechmanová Ludm., Černý Jan;
zásobovací: předseda Hackenberg Theodor; místopředsedové Srba Antonín, Mašata František; zapisovatelé Koudelka Jan, Záruba Milo;
zemědělský: předseda Prokůpek Adolf ; místopředsedové Biňovec František, Drobný Vladimír, Adámek Josef; zapisovatelé Chalupa Albín, Dubický Jan, Tomik Michal;
socialisační:
předseda Tučný Alois ; místopředsedové Brožík Karel,
dr. Blaho Pavel, Pohl Adolf ; zapisovatelé Svoboda
František, Dubický Jan.
Předseda: Dle ohlášení předsednictva klubu poslanců čsl. soc.-demokratické strany dělnické nastupuje ve výboru sociálně-politickém poslanec Klein za posl. Skaunicovou.
Dále mně bylo sděleno předsedou klubu německé křesťansko-sociální strany, že ve výboru rozpočtovém poslanec Böhr nastupuje za posl. Bobka.
Do výboru rozpočtového vyslán byl předsednictvem klubu Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei za poslance inž. Junga posl. Josef Patzel.
Přistoupíme k dennímu pořadu.
1. Pokračování v jednání o zprávě výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu o vládním návrhu zákona o zřízení úřadu pro zahraniční obchod. (Tisk 113.).
Sděluji, že v zastoupení ministerstva zahraničního dostavil se prof. dr. Antonín Hobza, chéf právního oddělení tohoto ministerstva.
Žádám o přečtení došlých pozměňovacích
návrhů.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Pozměňovací návrh posl. dra Rašína, dra Lukavského a druhů k vládnímu návrhu zákona o zřízení úřadu pro zahraniční obchod (č. t. 21.)
Podepsaní navrhují: § 4. mějž toto znění: "V působnost úřadu pro zahraniční obchod náleží, aby ve shodě se súčastněnými ministerstvy uzavíral a prováděl kompensační, dodávací a obchodní smlouvy s cizími státy."
Návrh poslance Kostky k vládní osnově (zák. o úřadu pro zahraniční obchod).
Návrh k § 3.
A) Druhý odstavec tohoto paragrafu podle zprávy výboru pro průmysl a živnosti budiž škrtnut.
B) Návrh eventuelní.
V případě nepřijetí tohoto škrtnutí navrhuje se toto znění odstavce druhého:
"Úmyslné klamání úřadů za
účelem zkrácení takových poplatků trestá se podle důchodkového
trestního zákona atd.
Předseda: Oba jsou dostatečně podporovány a jsou předmětem jednání.
Uděluji slovo dalšímu řečníku
zapsanému v záznamu řečnickém, a sice řečníku na straně pro
p. kol. Petrovickému.
Poslanec Petrovický: Slavná sněmovno! Jest jisto, že náš stát je státem průmyslovým a státem vývozním. A tímto faktem měla by se říditi naše vláda, zejména pokud se týče její zahraniční obchodní politiky. Avšak poznali jsme, že zahraniční naše obchodní politika nebyla vedena takovým směrem, jak by vyžadoval náš průmysl, jak by vyžadoval náš obchod a živnosti. Přesvědčili jsme se již v revolučním Národním shromáždění, že ani tento zákonodárný sbor nesouhlasil s tehdejší zahraniční obchodní politikou vládní. A byl to dr. Viškovský a soudr., kteří v loni, a sice 17. února podali zvláštní návrh v tomto směru a následkem tohoto návrhu ministerstvo obchodu vydalo o několik dní později, 26. února loňského roku, zvláštní nařízení, kterým byly tenkráte vytvořeny u nás syndikáty jednotlivých průmyslových odborů, které měly míti na prvém místě účel kontroly zahraničního obchodu. Vydávaly dovozní a vývozní povolení ve svém oboru a některým syndikátům bylo také dáno právo organisovati vývoz a opatřovati suroviny. Nechci podrobiti zde detailní kritice činnost těchto syndikátů. Byly tenkráte již stížnosti vůči činnosti zmíněných syndikátů a nejvíce stížností bylo na syndikát dřevařský, ne snad se strany obchodníků dřívím a se strany pilařů, nýbrž i se strany živnostníků, kteří zabývají se zpracováním dříví. Bohudíky, že tento syndikát dřevní vzal za své a živnostnictvo očekává právě od nově tvořícího se úřadu pro zahraniční obchod, že postupem času dosavadní syndikáty, které ještě existují, vezmou za své. Vláda vydala ještě jedno nařízení, a sice z 2. dubna loňského roku č. 171 sb. z. a n., kterým byla zřízena kontrola a kompensační úřad pro mezinárodní obchod. Tímto úřadem a těmito syndikáty, vyvolanými zejména tenkráte odborovým radou ministerstva obchodu drem Matysem, měla býti vybudována pevná linie naší hospodářské, obchodní tu- i zahraniční politiky. Ale jak daleko vykonaly tyto instituce svůj úkol, vidíme z toho, že dnes s touto obchodní zahraniční politikou nebylo spokojenosti nejenom v kruzích odborných, nýbrž ani v kruzích společenských. Vidíme, že samotná důvodová zpráva, která byla nám předložena, poukazuje na to, že náš obchod s cizinou je passivní. Ovšem zároveň ukazuje k tomu, co jest příčinou toho: velký dovoz potravin, za které platíme miliardy v cizině. Nejenom to, že co dovezeme, sníme, nýbrž ještě mnohé a mnohé velké miliony doplácíme. A tu není co se diviti, že naše finanční hospodářství je rozvráceno a že se hledají cesty tuto rozvrácenost jaksi zastaviti a zjednati zase rovnováhu v budoucnosti v našem finančním hospodářství.
Ministerstvo financí chce utvořiti jaksi záchranu přechodnou, a sice vypsáním IV. válečné půjčky, a nové ministerstvo pro zahraniční obchod chce položiti jaksi trvalou basi pro záchranu našeho finančního hospodářství, pro zlepšení a vyvazení našeho státu z těch ohromných dluhů, ve kterých vězí. Již mírová smlouva nám uložila velké povinnosti, a sice zaplatiti podíl předválečných dluhů rakouskouherských, zaplatiti ten podíl, který nám bude diktován teprve reparační komisí, za majetek státní a panovničí.
Dále musíme zaplatiti 750,000.000 franků ve zlatě za své osvobození, 10 miliard bankovek jest v oběhu a jedna miliarda nezaplacených účtů za dodávky našich podniků, tedy našich výrobků, dodaných rakouskému státu. K tomu máme ještě mnoho vnitřních dluhů, a sice schodky v rozpočtu z roku 1919, v rozpočtu na rok 1920, které činí kolem 16 miliard, a potom ještě menší dluh vnitřní kolem 4 miliard, takže náš dluh dnes kromě těch 750 milionů franků ve zlatě, které máme zaplatiti za své osvobození, činí kolem 40 miliard korun československých.
A tu jest samozřejmo, že veliké naděje kladou se a upínají se k úřadu pro zahraniční obchod, jehož kompetence jest vymezena ve vládním návrhu o tomto úřadu v § 6. A právě při zahájení schůze byl panem místotajemníkem sněmovním přednesen pozměňovací návrh dra Rašína a soudr. pokud se týče § 4. Tento pozměňovací návrh zní v tom smyslu, že v působnost úřadu pro zahraniční obchod náleží, aby ve shodě se zúčastněnými ministerstvy uzavírala prováděl kompensační, dodávací a obchodní smlouvy s cizími státy.
V původním znění bylo, aby prováděl kompensační a dodávací smlouvy s cizími státy. Navrhovatelé žádají, aby bylo v kompetenci tohoto úřadu uzavírati obchodní smlouvy. Tímto návrhem nikterak není dotčena kompetence ministerstva obchodu, ježto v samotné důvodové zprávě bylo řečeno, že úřad pro zahraniční obchod jest provisorní. Tedy zajisté až toto provisorium přestane, kompetence ministerstva obchodu zůstane zase neztenčena a bude zajisté jemu náležeti uzavírati obchodní smlouvy. V dnešní době žádných pevných obchodních smluv se nečiní a ty úmluvy, kterých v poslední době jsme byli svědky, jež se dály s republikou Rakouskou a dnešního právě času s republikou německou, jsou úmluvy mezi naším státem a zmíněnými státy o tom, co my můžeme jim na jedné straně vyvézti, přenechati a co ony státy mohou zase vyvézti a přenechati nám.
Zajisté právě celní a obchodní smlouvy budou sjednávány později, až budou lépe upraveny podmínky výroby a obchodu nejen v naší republice, nýbrž také v okolních státech republiku obepínajících. A tu bych si přál, aby do kompetence tohoto úřadu pro zahraniční obchod tento požadavek našeho klubu byl vsunut, ale také aby do jeho kompetence náleželo exportní oddělení ministerstva zahraničí a ministerstva obchodu. Beztak exportní oddělení ministerstva zahraničního zabývalo se jenom jaksi informativní stránkou a tu jest samozřejmo, že o tuto stránku informativní bude lépe postaráno, jestliže bude patřiti také do kompetence úřadu pro zahraniční obchod. Předpokládám ovšem, že také tento úřad pro zahraniční obchod bude míti celý vliv a, řeknu, celou váhu na obsazování našich konsulátů. Přáli bychom si, aby tyto konsuláty byly vybaveny silami prvořadými, aby to byly síly, pokud se týče našeho průmyslu, obchodu a živností, skutečně odborné a aby nestávali se, jak v některých případech známo, úředníky lidé docela bez odborné kvalifikace, jenom podle toho, ku které politické straně náležejí. (Výborně!)
V důvodové zprávě jest poukázáno k tomu, že úřad pro zahraniční obchod bude hleděti k tomu, aby vývoz našich produktů byl regulován tak, aby zejména zde v tuzemsku nebyly ceny tímto vývozem hnány do výšky a aby vývoz našich produktů se co nejlépe, pokud se týče stránky finanční a výsledků, vyplácel. Poukazuji jen k tomu, že zkušenost, pokud se týká vývozu, s některými našimi produkty jako sladem, chmelem a uhlím, je z minulosti velice smutná. Slad od nás odvezl se do zemí se špatnou valutou: do Rakouska a Německa a odtud, zejména z Německa, se nám vrací pivo velmi drahé, kdy náš průmysl pivovarský postrádá této důležité suroviny a dělnictvo pivovarské nemůže býti plně zaměstnáno.
Rovněž mám za to, že bude regulován a upraven u nás vývoz dříví, o kterémž vývozu, zejména pokud se týče těch ohromných cen za dříví, řekl sám nynější ministr pro tento úřad zahraniční dr. Hotowetz ve schůzi hospodářského výboru, že to, co se dálo s obchodem dřívím, vrcholilo opravdu na hranici s pravým zločinem. Vážené shromáždění ! Přesvědčili jsme se, že z roční produkce, která obnáší u nás v Cechách, na Moravě a ve Slezsku, přibližně stanoveno, 8 milionů metrů pevných, na Slovensku 6 mil. pevných metrů a v Karpatské Rusi 2 mil. pevných metrů, celkem 16 mil. pevných metrů, téměř dvě třetiny byly od nás vyváženy, kdežto u nás v tuzemsku průmyslové závody dřevo zpracující postrádaly této opravdu potřebné suroviny.
Vítám zároveň v důvodové zprávě, že úřad zřídí si poradní sbor všech oborů, aby jeho názor mohl býti založen na širší znalosti poměrů. Avšak reklamuji zejména pro živnostnictvo zastoupení, aby zejména živnostnictvo nebylo přezíráno a bagatelisováno, jako se dělo zejména v těch různých syndikátech a různých komisích z minula. Když syndikát dřevní vzal za své, byla ustavena zvláštní dřevařská komise, pro kterou živnostnictvo a zejména zemská jednota společenstev kolářů a zemská jednota společenstev truhlářů žádala zvláštní zastoupení. Nejenom že tohoto zastoupení drobné toto živnostnictvo neobdrželo, nýbrž ministerstvo obchodu neuznalo ani za dobré na tuto slušnou žádost těchto dvou odborných zemských jednot vůbec odpověděti. A tu bych si přál, aby do těchto poradních sborů byli také přibráni zástupci různých oborů živnostenských, aby také na ně bylo pamatováno, a ne, jak dřívější praxe ukazuje, jenom pouze na ty velké, kdežto malé byly opomíjeny. Rovněž bych měl přání, aby byly podrobeny detailní revisi všecky pododbory nynější komise pro zahraniční obchod, a sice v tom směru, aby v těchto pododborech skutečně byly zastoupeny jednotlivé odbory odborníky a aby také zastoupení dostalo se živnostem a obchodním oborům.
Důvodová zpráva dotýká se ve svém exposé také cenové politiky a praví: "Umělé snižování cen mstí se poklesem výroby, podloudným vývozem, pokoutní lichvou a podvýživou, umělý vývoz poklesem odbytu, nemožností exportu a stagnací výroby." Při té příležitosti musím poukázati k tomu, že právě u nás šablonovitým způsobem oceňují anebo stanoví se ceny jednotlivých výrobků, jednotlivého zboží a zejména, pokud se týče stanovení maximálních cen. Maximální ceny, které na to neb ono zboží u nás jsou stanoveny, byly by tenkrát správné, kdyby zde byla všeobecná disciplinovanost, všeobecná svědomitost na všech stranách a kdyby skutečně stanovení a potom dodržován těchto maximálních cen vázalo všecky zájemníky, nejenom toho, kdo vyrábí, nejen toho, kdo prodává, nýbrž i toho, kdo na tom spolupracuje, a ne, když příkladně dnes se sjednají maximální ceny, sjednají se zároveň kolektivní smlouvy na mzdy, a jakmile tyto ceny potom jsou nařízeny vládou, tu přichází výrobce nebo obchodník znovu do kolise pokud se týče kolektivních smluv, dělníci domáhají se zvýšení a tu tyto maximální ceny není možno nikdy dodržeti, jestliže výrobce nebo obchodník tak nemá přijíti opravdu k citelné hospodářské ztrátě. Vítám také konečně prohlášení v této důvodové zprávě obsažené, kde se praví, že dlužno dbáti toho, aby soukromá podnikavost v obchodní činnosti nejdůležitější nebyla podlamována, nýbrž jen lépe organisována a finančně sesilována, aby byla lépe zaručena její solidnost a reelnost a aby byl vykonáván dostatečný dozor státu.
Řekl jsem, že vítám toto prohlášení o soukromé podnikavosti a máme snad naději, že konečně jednou u nás skutečně dojde k tomu, že bude přistoupeno k likvidaci hospodářství státního, toho státního obhospodařování a k likvidaci jednotlivých ústředen, kterýžto slib již několikráte minulými vládami byl průmyslníkům a zejména živnostníkům veřejně dán a také veřejně prohlášen. Vždyť vidíme, že dnes ústředny, které vlastně dnes jsou vyzvednuty ještě k další činnosti, kde vlastně jejich existence jest udržována, nejsou ve své činnosti objektivní, a vidíme, že jejich činnost nese se pouze jednostranně, pouze třídně. Činnost těchto ústředen prospívá jen jedné třídě, pouze jednotlivcům, a jestliže byly u nás po převratu prohlášeny pouze za přechodný zjev, tu jistě by bylo na čase, aby bylo pomýšleno aspoň postupně, aby jedna ústředna za druhou likvidovala v zájmu veřejném, v zájmu průmyslu, obchodu a živností.
Živnostnictvo zejména těžce nese tuto třídnost ústředen a těžce to nese i ostatní občanstvo. A těžce zajisté živnostnictvo neslo, že v prohlášení vládním, které začátkem sněmování bylo předneseno panem ministerským předsedou Tusarem, bylo živnostnictvo přezíráno a řekl bych zrovna velkopansky odbyto. Samozřejmě, že bude živnostnictvo dožadovati se volnosti obchodu. Jako v poslední době i agrární stav domáhá se, aby konečně zemědělec byl volný, tím spíše musí se domáhati toho řemeslník a obchodník, který po šest let válečných trpěl nejvíce tímto státním obhospodařováním a podlamováním činnosti, a to právě se strany ústředen.
Jestliže by i dnes živnostnictvo
mělo býti i nadále odstrkováno se strany vládních kruhů, kdyby
ještě dnes nemělo býti vzpomenuto na ten stav, který po celou
dobu po převratu byl pořád jaksi brzděn, jemuž bylo upíráno téměř
skoro právo na život, samozřejmo, že by živnostníci nemohli povinnostem,
které jsou na ně kladeny pokud se týče poplatnosti, zadost učiniti
a tím zároveň jistě i finance státní vzaly by velké úhony. Žádám
proto, vážené shromáždění, aby v tomto směru bylo se strany vlády
na živnostnictvo pamatováno, a doporučuji, aby doplňovací návrh,
pokud se týče změn, § 4. byl slavnou sněmovnou přijat a současně
odhlasován. (Potlesk.)