Otázka surovin, která jest životní otázkou našeho průmyslu musí býti ovšem také řešena způsobem jiným než až dosud. Dosud o věci ponejvíce rozhodovala komise pro zahraniční obchod, tedy stará komise vývozní a dovozní. Pánové, zde máme přece jen zase takový aparát byrokratický, který zejména obchodu nikdy neprospěl. Já nechci poukazovati na veliký počet úřednictva, snad jest ho třeba, mne jde především o to, aby to úřednictvo bylo tak organisováno, aby ve prospěch obchodu rychle vyřizovalo veškeré žádosti, a pánové, podmínka obchodu a průmyslu jest jediná, to jest rychlost vyřizování. A tu jsme právě viděli, že v komisi pro zahraniční obchod tato podmínka není nikterak respektována. Ve své důvodové zprávě uvádím, jakým způsobem se úřaduje v komisi pro zahraniční obchod. Na př. podaná žádost v pododboru chemikálním projde 14 úřady než jest vyřízena. Tedy uvažte, když se to děje s každou žádostí našeho vývozce a dovozce, jak jest poškozen náš obchod a zejména náš export, když takovým vleklým způsobem se věci v komisi pro zahraniční obchod vyřizují.
A že také zde není kontrola, jest dokázáno, pánové, nedávnou neblahou a jistě pro nás všechny nepříjemnou úplatkářskou aférou v Bratislavi a v roce 1919 podobnou nečistou aférou v exposituře Moravsko-Ostravské. Tedy schází zde naprosto kontrola, schází zde organisace aparátu úřednického, ale zejména schází zde jednotné vedení. Až dosud vlastně ta komise nevěděla, v jakém poměru nalézá se vůči ministerstvu obchodu. A my víme na př., že také expositury na př. v Jablonci, která udělovala povolení pro vývoz zboží jabloneckého, nebo expositura karlovarská, která udělovala povolení vývozu pro porcelán, nevyhovovaly proto, poněvadž žadatel pražský nedostal v pražské ústředně povolení, nýbrž musil se ucházeti o povolení v té exposituře jablonecké nebo karlovarské a pod. Ale správci těchto expositur byli vybaveni zase takovou naprostou pravomocí, že nebyli kontrolováni a mohli si dělati ve svém úřadě, co chtěli. Tedy tato decentralisace, která snad jinak jest správná, škodí v tom momentě, když není zde jednotného vedení z ústředí a když schází potřebná kontrola. Dokazuji také, že i komise pro zahraniční obchod - v zájmu snad našeho domácího průmyslu - odmítla častokráte žádost o dovoz různých předmětů, které jsme nemohli u nás v dostatečném množství vyrobiti a které zejména byly dražší než zboží dovezené. Poukazuji na př. na konkrétní případ isolačního drátu, který u nás vyrábějí pouze dva podniky, a to Bergmannovy závody v Podmoklí a kabelové závody v Bratislavi.
Žádost určitého žadatele byla odmítnuta v době, kdy se mohl velice levně a velice výhodně tento předmět dovézti sem. Byla zamítnuta s poukazem, že máme již dvě továrny, které vyrábějí tento předmět, ale prakse vypadá takto: Nejen že nemohly tyto dvě továrny dostatečné množství vyráběti, nýbrž ony stanovily ceny, které byly daleko vyšší než drát importovaný. Tedy jest přirozeno, že nepodporujeme tak náš domácí průmysl a že vlastně tímto způsobem zdražujeme u nás veškeré předměty.
A pánové, stejně také u syndikátů. Syndikáty stejně tak nemají u nás své vyhraněné pravomoci. My víme příklad, že určité pododbory, na příklad smaltovny jak poukazuji, dělaly si krátce co chtěly, navzájem si pánové povolovali, co jim bylo vhod, a co jim bylo nepříjemno, krátce a dobře odmítali. Pan ministr Hotowetz byl tak upřímný a poctivý, že nám to také doznal ve své důvodové zprávě a poukázal, že zájem jednotlivců častokráte přehlušoval zájem celku. Na příště tedy musíme tomu předejíti a musíme vybudovat náležitou organisaci a kontrolu, aby takový syndikát nemohl bez újmy našeho života obchodního uděliti anebo zamítnouti povolení, jak se mu dle jeho sobeckých zásad uzná. Zde tedy máme druhý důvod a druhou příčinu, jakým způsobem se u nás veškeré potřeby zdražují. Hledáme lichváře, chceme lichvu odstraniti a nikdy nesáhneme na ten pravý kořen.
Ukázal jsem zde, jakým způsobem je možno částečně dnešní zdražovací vlnu odstraniti, a jistě bude povinností nového úřadu, aby v tomto smyslu působil. Já zdůraznil zejména ještě, že nový úřad musí vypracovat reální program exportu kompensačního. Export kompensační podle mého názoru nebude pouze předmětem hospodářství přechodného, on bude jistě také předmětem našeho hospodářství normálního a tu je již také třeba, abychom v této situaci kompensačního exportu náležitě ve prospěch svého zahraničního obchodu využili. Je přirozeno, že s otázkou zahraničního obchodu souvisí velmi úzce otázka celní politiky, otázka exportních tarifů a stejně tak otázka našeho vozového parku. Je ovšem těžko žádat velký dovoz anebo vývoz, když náš vozový park je nedostatečný. My jsme včera intervenovali v ministerstvu železnic a tu nám byly hlášeny takové enormní sumy za jeden nový vagon, že opravdu je těžko tomu, kdo je u pramene a má rozhodovati o tom, aby náš vozový park doplnil, opatřiti s i peněžní prostředky. Ale přes to přese všecko myslím, že musíme k tomu vědomě pracovat, abychom svůj vozový park doplnili, neboť to je také, řekl bych jedna záruka, že nový úřad blahodárně může zasáhnout v náš život a v naznačeném programu působiti.
Také se zmiňuji o tom, že je naprosto nutno, aby byla zostřena pohraniční kontrola. O této kapitole mohli bychom mluviti dlouho. Je známa ze stesků, a zejména poslancům slovenským bude známa z prakse. Tedy je třeba, abychom i zde ty neznámé živly z tohoto nekalého obchodu odstranili, aby nový úřad zajistil si i zde kontrolu, znemožnil podloudnictví a také postižené trestal. Stejně tak musíme zameziti inserci v našem tisku, kterou se doporučuje opatření vývozních a dovozních povolení.
Pánové, bylo o tom mnoho řečeno. Stále a stále bylo proti tomu protestováno. Vezměte si naše noviny a takřka každý den naleznete insert, že ten neb onen nabízí vývozní a dovozní povolení. Domnívám se, že by zde náš tisk mohl působiti k očistě našeho života a že nemá přijímati insertů takového druhu, které podporují korupci. Pánové snad i zde, bohužel, převládá sobecká stránka administrace, která chce přijímati peníze za inserty a nehledí na obsah insertu samotného. Musíte v tom směru také působiti, aby redakce a administrace listů spolupůsobily a spolupracovaly k očistě našeho hospodářského života.
Já bych, pánové, ještě vyslovil jedno přání širokých vrstev našeho lidu, širokých mas konsumenstva. A toto přání je, aby žádné opatření nového úřadu nečelilo proti zájmům občanstva. Poukazuji tu na konkretní fakt z poslední doby na trhu obuvi. Vy víte, že u nás obuvi bylo vyhotoveno takové množství, že továrny, které nemohou snad vyvážeti, na druhé straně nechtějí dát obuv za lacinější peníz na domácí trh. Postup továrníků jest asi takový: Oni řeknou: "My máme ohromné sklady a my továrny zavřeme a dělnictvo propustíme." A budou se dožadovati buďto, aby vláda se za ně postavila a povolila snad ty vysoké ceny obuvi, které stávají, anebo aby vláda povolila značný vývoz do ciziny. A tu, pánové, domnívám se, že jest již na čase, abychom podobným choutkám našich továrníků učinili patřičnou hráz, abychom náležitými opatřeními znemožnili intriky našich fabrikantů, poněvadž to znamená, že zlevňovací vlna, která postupuje celou Evropou, zastavila se u bran naší republiky a u nás zlevňování nechce se vůbec rozuměti. Já se domnívám - a vy, pánové, mně prominete, že poněkud odbočuji od svého referátu našeho výboru - že je nutno, aby zde vláda zasáhla proti snaze, že nesmí připustiti, aby továrny s obuví byly zavírány, aby dělnictvo bylo propouštěno, takže by na jedné straně vláda musela zase poskytovati podporu v nezaměstnání a na druhé straně abychom klidně přihlíželi k tomu, až pánové nějak se domluví a mohou opětně obuv buďto u nás na domácím trhu anebo cestou exportu za vysoké ceny vyvézti. Já se domnívám, že továrníci - nechci jejich jména jmenovati v poslanecké sněmovně, ať je to továrník ve Zlíně nebo továrník v Pardubicích anebo továrník ve Vršovicích, to je lhostejná věc - všichni vydělávali za válečné konjunktury ohromné miliony. A tu myslím, že je na čase, aby z těchto velkých zisků na úkor širokých mas také něco vrátili, aby na domácím trhu, kde je potřebí mnoho obuvi, obuv dali za lacinější ceny.
Tedy, pánové, to by byl jistě závažný důvod, proč máme vytvořiti nový úřad pro zahraniční obchod. Já jsem vám již řekl, že nemůžeme čekati, až zreformujeme administrativu našich stávajících ministerstev. To by trvalo poněkud dlouho. My zde potřebujeme rychlé pomoci, zejména v otázce zásobovací, a tu nám nezbývá nic jiného, než dáti souhlas k tomu, aby tento nový úřad, který je provisorní, byl dnešní sněmovnou schválen a aby to, co jsem řekl a co také je v naší zprávě důvodové jakožto výsledek debaty v komisi, bylo jaksi vodítkem pro praksi tohoto nového úřadu. My si přejeme všichni bez rozdílu, aby nový úřad zcentralisoval veškeré agendy, související s otázkou vývozu a dovozu. Všichni si přejeme, aby nový úřad sjednotil v tomto smyslu veškerou kompetenci, jejímž roztříděním vlastně se dnes znemožnil každý reelní obchod zahraniční. Ale my také doufáme, že se podaří novému úřadu, aby obchod zahraniční - a v tom smyslu bude také vrhat reflexi na obchod vnitřní - dál se způsobem legálním, způsobem čistým. Přejeme si, aby byli odstraněni z našeho života nezodpovědní živlové, kteří stále a stále mají na paměti zdražovati veškeré prostředky a kterým ani nenapadá, aby konečně přiznali potřebu mas konsumenstva.
Prohlásil jsem zde již, že jest všeobecným naším přáním, aby nový úřad nebyl úřadem byrokratickým, a bylo nám slíbeno panem ministrem Hotowtzem, že v zájmu našeho obchodu veškerá agenda půjde naznačenou cestou, to jest rychle, bez úplatkářství, způsobem takovým, který podminuje zdárný vývoj našeho obchodu zahraničního. A k tomu bych stále opakoval, že si přejeme, a apeluji zde znovu na ministerstvo pro zahraničí, aby naše politika zahraniční byla vedena vždy v takovém směru, abychom jednak nevyvolávali zbytečných sporů, jednak abychom se také vyrovnali u nás vnitřně, národnostně v naší republice, a já konstatuji, že přece jen většina řečníků v předcházející debatě politické zdůraznila nutnost, že jest třeba, aby v naší republice nastal život národnostně smířlivý, a jest přirozeno, že stejným způsobem musíme pracovati i za hranicemi.
Pánové, jde pouze o vytvoření úřadu provisorního. Já bych při této příležitosti přál si jen jedno. Zahraniční obchod jako takový není pouze potřebou pro mimořádné doby dnešní krise. Zahraniční obchod a styky hospodářské s ostatními národy zůstanou vždy závažnou součástkou našeho obchodu vůbec a přál bych sobě, aby při ministerstvu obchodu, které přece jest k tomu také určeno, na to již bylo pamatováno pro doby normální, aby v ministerstvu obchodu bylo vytvořeno samostatné oddělení pro zahraniční obchod, takové, jaké již mají jiné státy. Poukazuji na Anglii, která již ode dávné doby má vybudováno oddělení pro zahraniční obchod, a jistě nalezneme podobné případy i v jiných zemích. Zkušeností, které budou získány v době úřadování nového ministerstva, jest zapotřebí využíti také pro doby normální pro jak doufám - nové oddělení ministerstva obchodu.
Pánové, o předloze vládní jednali jsme včera ve výboru za přítomnosti ministrů a zástupců všech ministerstev a výsledek jednání jest návrh, který podáváme v tisku 113 a který také určité paragrafy vládní předlohy poněkud zkorigoval. Dovolte mně, abych na změny tyto poukázal. § 1. se nemění. V § 2. v 5. rádce od shora před slovem "úpravy" vsunuli jsme slovo "správní", takže věta resp. pasus zní:
"Na úřad pro zahraniční obchod přechází působnost dosud přikázaná jednotlivým ministerstvům co do povolování dovozu a vývozu, jakož i průvozu všeho zboží (vyjímaje předměty státního monopolu), a co do jinaké správní úpravy a kontroly zahraničního obchodu." Zde bylo nutno vymeziti tímto slůvkem "správní" působnost této úpravy.
V § 3. na žádost ministerstva financí bylo jako závěr vsunuto:
"Zkrácení poplatků trestá se podle důchodkového trestního zákona a jako těžký důchodkový přestupek 4 až 20násobnou částkou zkráceného poplatku." Za slůvkem "zřídí" v 1. odst. § 3., kde se mluví o poradních sborech, bylo vzájemnou dohodou usneseno doporučiti dodatek: "má slyšeti také o směrnicích svého úřadování", takže tento pasus zní celý:
"Úřad pro zahraniční obchod jest oprávněn vybírati za povolení, která udílí, poplatky. Jejich výši stanoví po slyšení odborných poradních sborů, jez si zřídí a jež má slyšeti také o směrnicích svého úřadování." Zde, pánové, přece jen jsme vytvořili moderní luštění našeho úřadování, že jsme vsunuli přímo do zákona instituci poradních sborů, které přece jen v určitém slova smyslu mohou vykonávati vliv na vedení nového úřadu. Předpokládám, že i veřejnost, kterou zejména tato otázka administrativy zajímala, bude s tímto ustanovením spokojena.
Pokud jde o § 4., v původním návrhu stálo ve třetí řádce slůvko "uzavíral a prováděl kompensační dodávací smlouvy." Uzavírati smlouvy přísluší pouze ministerstvu zahraničnímu, tedy nové provisorní ministerstvo resp. nový provisorní úřad nemůže uzavírati smlouvy, on jako interesovaný činitel může je však připravovati vzájemně s ministerstvem zahraničním. Proto místo slůvka "uzavíral" jsme vsunuli slůvko "připravoval."
V § 5. v druhé řádce od shora, kde se mluví o tom, kdy zákon účinnosti pozbyl, bylo v původním znění ustanovení, že vláda nařízením zruší tento úřad. Ve výboru bylo usneseno, že to není parlamentární, aby zákon, který vytvoří parlament, tedy sbor zákonodárný, vláda nařízením rušila. Bylo tedy nutno učiniti opatření, aby zákon byl opětně zrušen zákonem, resp. aby prošel zákonodárným sborem. Tedy prosím, místo slova "vláda nařízením" je pak řádka tohoto znění: "Kdy účinnosti pozbývá, ustanoví se zvláštním zákonem." § 6. je nezměněn.
Mne došel těsně před naším referátem pozměňovací návrh posl. dra. Rašína, Lukavského a druhů: Podepsaní navrhují změnu § 4., a to následovně: "V působnost úřadu pro zahraniční obchod náleží, aby ve shodě se zúčastněnými ministerstvy uzavíral a prováděl kompensační, dodávací a obchodní smlouvy s cizími státy."
Pan kol. dr. Rašín si přeje, aby do § 4., který jinak slovně souhlasí, bylo také vsunuto, aby i obchodní smlouvy podléhaly prováděním novému úřadu. K tomu já připomínám, že i výbor včera o této věci jednal a bylo vzájemným rozhovorem ujasněno, že obchodní smlouvy, kterých de facto vlastně ještě nemáme, patří jedině a pouze ministru obchodu. Poněvadž nový úřad je útvarem provisorním, nemůže přece provádět obchodní smlouvy, které tangují také i dobu normální. Proto, abychom zase ty otázky nekomplikovali, nedoporučujeme, aby na nový úřad byla přenesena působnost v otázkách smluv obchodních. Nám jde pouze o to, abychom v tom provisoriu projednávali kompensační a dodávací smlouvy. To jest už tak značná působnost nového úřadu, že netřeba jí komplikovati ještě smlouvami obchodními. Tedy z tohoto důvodu, poněvadž včerejší usnesení dělo se po vážné a kritické debatě za přítomnosti všech ministerstev a za přítomnosti hlasování schopného výboru, bylo jednomyslně doporučeno, aby vládní návrh se změnami, které jsme vám dnes v tisku 113 na váš stolek položili, byl sněmovnou přijat.
Oproti tomu nedoporučuji z důvodů, které jsem vám uvedl, přijetí návrhu pana dra Rašína.
Buďme si toho vědomi, že dnešního
dne máme schválit veledůležitý úřad a já vás ubezpečuji, že ten
úřad potřebuje všestranné podpory celé veřejnosti. Tedy bude na
místě také, aby sněmovna uznala tuto nutnost a aby jednomyslným
přijetím také schválila intence, pro které provisorní úřad byl
dnes schválen. (Potlesk.)