Odpovídaje na dotaz dovoluji si především
předeslati toto:
Mírová smlouva uzavřená s Rakouskem
neobsahuje žádného ustanovení o přejímání
býv. rak. státních zaměstnanců,
tedy také ne o přejímání zaměstnanců
rakouských státních drah. Dotaz má
asi na mysli ustanovení mírové smlouvy, týkající
se práva optovati za jistých předpokladů
pro tu či onu státní příslušnost.
Z ustanovení mírové smlouvy však neplyne,
že osoby optující pro československou
státní příslušnost, musí
býti také převzaty do služeb Československé
republiky. Doposud nepřicházelo toto ustanovení
mírové smlouvy v úvahu.
Ze zřízenců zaměstnaných na
tratích rakouských byli to povětšině
jen příslušníci české
národnosti, kteří se o přijetí
do služeb našich bez odvolání se na znění
mírové smlouvy hlásili. Každá
jednotlivá žádost byla důkladně
zkoumána. Týmž způsobem postupuje ministerstvo
železnic při projednávání nových,
již však jen velmi spoře přicházejících
žádostí. Sestavení zvláštní
komise pro zkoumání těchto žádostí
nepokládá ministerstvo železnic za těchto
okolností za nutné.
Ohledně maďarských železničních
zaměstnanců jest nejprve podotknouti, že konečné
znění mírové smlouvy není dosud
známo. Z nynějšího maďarského
státu nepřijímá se do našich
železničních služeb vůbec žádný
personál.
Dotaz má pravděpodobně na mysli přejímání
zaměstnanců rakouských státních
drah v oblasti Čech, Moravy a Slezska a zaměstnanců
bývalých uherských státních
drah na Slovensku, kteří byli z různých
příčin po převratu místa zbaveni
anebo jejichž služební poměr byl rozvázán.
Akce týkající se takových zaměstnanců
z oblasti mimoslovenské jest až na několik
případů, ve kterých si ministerstvo
vyhradilo dodatečné přezkoumání
všech pro rozhodnutí směrodatných okolností,
také již zakončena.
Směrodatným zde bylo právní stanovisko.
Bylo-li prokázatelně zjištěno, že
zřízencem byl služební poměr
vůči republice Československé rozvázán,
byly případné žádosti o znovupřijetí
zamítnuty s odůvodněním, že zřízenec
se pokládá podle předpisů služebního
řádu za dobrovolně vystouplého. Pro
malý počet ještě zbývajících
nevyřízených případů
nejeví se ani zde nutnost zřizovati k projednání
jejich zvláštní komise.
Zpětné přijímání zřízenců
bývalých uherských státních
drah na Slovensku dělo se k jejich žádosti
na popud organisací jen za určitých kautel
buď z příčin humanních, aneb
z důvodů, aby se odpomohlo nezaměstnanosti.
Na počátku tohoto roku zřídilo k tomu
účelu ředitelství státních
drah v Bratislavě na přání politických
organisací resp. jejich odboček na Slovensku tak
zv. rehabilitační komisi, jejíž
úkolem jest podávati návrhy a dobrozdání
o znovupřijímání těchto zřízenců.
Této rehabilitační komisi v Bratislavě,
zřízené po dohodě s vládním
železničním referentem, jsou po ruce na šesti
místech ředitelského obvodu bratislavského
sbory důvěrníků, kteří
získávají místní informace
o dotyčných zřízencích, takže
ani zde nejeví se potřeba zřizovati zvláštní
stížnostní komisi, ježto zmíněné
opatření účelu dotazem zamýšlenému
plně vyhovuje.