Zasedání Národního shromáždění československého r. 1920

Tisk 2843

Zpráva

ústavního výboru

o návrzích členů Národního shromáždění Dra Th. Bartoška, Dra Machara, Emila Špatného, L. Pika, Dra C. Duška a soudruhů, tisk 277, na zabavení jmění Bedřicha Habsburka,

týchž navrhovatelů, tisk 278, na zajištění náhrady škod obětem politické persekuce v letech 1914 -1918, při likvidaci Rakousko-Uherska a jednání mírovém

a o návrhu členů Národního shromáždění Dra Th. Bartoška, A. Konečného, Em. Špatného, Ant. Nováka a spol., tisk. 679, aby byla zabezpečena náhrada škody obětem politické persekuce za války.

Všecky tyto tři návrhy byly původně přikázány k projednání výboru pro potrestání válečných vinníků, druhý z nich kromě toho výboru finančnímu a třetí výboru právnímu.

Vzhledem k tomu, že žádný z uvedených výborů návrhů neprojednal, byly tyto návrhy v dnešní schůzi Národního shromáždění přikázány ku projednání výboru ústavnímu, aby je neprodleně projednal a ještě v dnešní schůzi podal o nich zprávy.

Výbor ústavní vyhověl tomuto příkazu a doporučuje Národnímu shromáždění, aby přijalo tento zákon:

Zákon

ze dne...............................1920

o náhradě škody obětem politické persekuce za války 1914 -1918.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda se zmocňuje, aby podle svého uvážení poskytla ze státních peněz přiměřenou náhradu státním příslušníkům republiky Československé, nebo pozůstalým (§ 2) těch státních příslušníků, kteří ve válce roku 1914 až 1918 byli protiprávně rakousko-uherskými, rakouskými nebo uherskými státními úřady a orgány občanskými nebo vojenskými nebo úřady a orgány států s Rakousko-Uherskem spojených, z důvodů politických internováni, konfinováni, drženi ve vazbě zajišťovací, vyšetřovací nebo trestní, usmrceni nebo na těle a zdraví těžce poškozeni, pokud jde o osoby, které

a) způsobem shora uvedeným byly vážně poškozeny na své existenci,

b) pokud nebyly již jiným způsobem odškodněny a

c) náhrady státní dosud nezbytně potřebují.

§ 2.

Náhrada uvedená v §u 1. může býti poskytnuta pozůstalým osob tam jmenovaných, pokud byly výživou svou na osoby ony odkázány a vyhovují podmínkám, uvedeným v §u 1 pod písmeny a), b), c).

§ 3.

Pokud jde o osoby, které podmínkám uvedeným v §u 1 pod písmeny a), b), c) nevyhovují, kteréž však podle rakouských nebo uherských zákonů, vydaných před 28. říjnem 1918, nebo podle mírových smluv mají vůči Rakousko - Uhersku, nebo jejich spojencům přímý nebo nepřímý nárok na náhradu škod, způsobených jim za války roku 1914 - 1918, jest vláda oprávněna škody tyto dáti zjistiti a vůči Rakousko-Uhersku po př. jejich spojencům uplatniti a, pokud státu československému náhrada škod těchto bude jmenovanými státy nebo reparační komisí přiznána a skutečně vyplacena, osobám oněm, po př. jejich pozůstalým (§ 2) je vyplatiti.

§ 4.

Podrobnější ustanovení o tom, kdo za náhradu může žádati, ve které lhůtě a u kterých úřadů, které úřady o žádosti rozhodují, vydána budou nařízením.

§ 5.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provésti jej ukládá se vládě.

Zároveň doporučuje ústavní výbor Národnímu shromáždění, aby přijalo tuto

resoluci:

"Vláda a příslušné úřady se vyzývají, aby k osobám, uvedeným v §u 1. právě přijatého zákona a k jejich pozůstalým přihlížela při přidělování půdy zabrané podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 sb. z. a nař., při obsazování míst ve službě státní, státních ústavů a podniků a při jiných hospodářských a sociálních opatřeních, státem ve prospěch válečných poškozenců podnikaných.

V Praze 14. dubna 1920.

Předseda:
Zpravodaj:
Dr. Meissner v. r.
Dr. Bartošek v. r.




Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP