Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Vládní návrh byl předsednictvem Národního shromáždění přidělen ústavnímu výboru ku podání zprávy do 3 dnů a současně byl přikázán též výborům právnímu i rozpočtovému. Ústavní výbor projednával o návrhu dne 13. dubna a nabyl přesvědčení své v tom, že vláda soustředěním úvěrních ústavů má na mysli zjednodušení správy a náležité vzájemné doplňování ústavů úvěrních k dosažení největšího rozvoje v zájmu státu. V důvodové zprávě se uvádí, že přijetím a vyhlášením ústavního zákona přestala existovati země jako zvláštní, výsostnými právy nadaný ústavní orgán a jako samostatný subjekt právní. Ve zprávě důvodové se dále připomíná., že tím vzešla nutnost různé instituce, jež autonomií zemskou jsou podmíněny, neb z ní vyrostly, nově upraviti a také na poli práva majetkového vhodná učiniti zákonná opatření, aby odstraněním země jako ústavního orgánu a právního nositele majetkových práv a závazků nedoznaly poruchy důležité zájmy veřejné i soukromé. Opatření takové nutno učiniti bezprostředně, aby nevznikl bezprávný stav, který by přivodil hospodářství veřejné i soukromé v nejistotu a ve zmatek. Ministerstvo financí dokládá ve své důvodové zprávě, že se to týče zejména instituce zemských bank, které byly ve všech zemích českých zřízeny jak pro úvěr komunální, meliorační, železniční i pro úvěr hypoteční.

Rozmach českých bank jest obdivuhodný a zasluhuje všeobecného uznání. Koncem roku 1918 dosáhla částka ta důstojné číslice 1.848,000.000 K. Rozkvet svůj děkují zemské banky hlavně tomu, že vybaveny byly zárukou zemí na všechny své závazky. Země musely vzíti na se zemskou záruku, jež byla pro rozvoj banky velmi důležitou. Jelikož v ústavní listině jest uvedeno, že své právo autonomní musejí země odstoupiti, jest nutno, aby záruku zemí za závazky zemských bank převzal sám stát. Stanou-li se ústavy, o jichž sloučení se jedná, ústavy státními, bude z důvodů komerčních, tak i k usnadnění dozoru nad nimi vhodnějším zařízením, spojí-li se všechny zemské ústavy v ústavy dva se sídlem v Praze, jež pak budou v ostatních posavadních sídlech spojených ústavů vydržovati samostatné pobočky. Na Slovensku jest nutno založiti Zemskou a Hypoteční banku jako pobočky za tím účelem, aby lid slovenský byl hospodářsky posilněn a pro naše peněžnictví české vychováván. Zemské banky - Hypoteční i Zemská banka - snadným způsobem zakoupí pobočky českých bank v Bratislavě, poněvadž mají dosti velkých finančních prostředků, velký počet rozhledného a zdatného úřednictva, které za dobré, vydatné pomoci vyškoleného a ku veliké potěše všeobecné velmi zapracovaného ředitelství Zemské banky a Hypoteční banky dovede uvésti pobočky na Slovensku a i na jiném místě do náležitého chodu k radosti a uspokojení všeobecnému. Jest tedy jistě odůvodněn požadavek, aby stávající ústavy zemské nejen doznaly dalšího rozvoje ve svém dosavadním okrsku působnosti, nýbrž i aby jejich činnost vhodným způsobem byla rozšířena také na onu část území republiky, která dosavad takovéhoto ústavu nemá.

Z uvedeného stručného odůvodnění usnesl se ústavní výbor slavnému Národnímu shromáždění vřele doporučiti ke schválení přiložený vládní návrh s osnovou zákona.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Zemská banka království Českého, Zemědělská banka markrabství Moravského a Komunální úvěrní ústav země slezské (Kommunal - Kredit - Anstalt des Landes Schlesien) slučují se v jediný ústav tak, že posavadní Zemská banka království Českého jest ústřednou a Zemědělská banka markrabství Moravského, jakož i Komunální úvěrní ústav země slezské jsou filiálkami nového ústavu.

Sídlem nového ústavu jest Praha a jeho obchodní firma zní: »Zemská banka Československá«.

Stejným způsobem slučují se posavadní zemské ústavy pro úvěr hypotekární, t. j. Hypoteční banka království Českého, Hypoteční banka markrabství Moravského a Rakousko-slezský pozemkový úvěrní ústav (Oesterreichisch-Schlesische Bodenkreditanstalt) v jediný ústav se sídlem v Praze, jehož obchodní firma zní: »Hypoteční banka Československá«.

Týmž způsobem znamenají firmu i filiálky Zemské banky Československé nebo Hypoteční banky Československé, jenže jsou povinny ke znění firmy připojiti označení »pobočka v...«

Stanovami bude určeno, zda a v kterých jiných jazycích a jakým způsobem má býti firma označována.

Firma nových ústavův a poboček jejich budiž zapsána do rejstříku obchodního.

Oba ústavy jsou veřejnými, všeobecně prospěšnými ústavy a samostatnými právními subjekty.

Dnem, kdy nabude tento zákon účinnosti, přecházejí všecka majetková práva a závaznosti bývalých zemských úvěrních ústavů na ústav, který byl sloučením jejich podle tohoto zákona utvořen. Týmž dnem přestává ručení zemí za závazky bývalých zemských úvěrních ústavů. Za veškeré závazky, převzaté oběma ústavy, ručí stát.

Od doby uvedené v §u 2 zaniká pravomoc, která stanovami sloučených ústavů byla vyhrazena zemským výborům a jejich nadřízeným orgánům, a bude, pokud tento zákon neustanovuje jinak, vykonávána ministrem financí a ministerskou radou tak, že pravomoc přísluševší zemským výborům, přechází na ministra financí, kdežto k vykonávání pravomoci orgánů, nadřízených zemským výborům, povolána jest ministerská rada.

Účetní uzávěrky předkládají se Národnímu shromáždění.

Členy ředitelstev a jejich náhradníky volí k návrhu ministra financí Národní shromáždění a to každá sněmovna z poloviny. Pro každé místo volení navrhne min. financí kandidáty; není-li počet volených členů ředitelstev a jejich náhradníků dělitelný dvěma, svolí poslanecká sněmovna o 1 člena a 1 náhradníka více než senát. Ze zvolených členů ředitelstev jmenuje president republiky předsedy bank a po dvou jejich náměstcích.

Dozor na nové ústavy přísluší ministru financí, který také jmenuje dozorčí komisaře.

Sloučením se nemění až do vyhlášení statutu Zemské banky Československé a Hypoteční banky Československé (§ 5) ničeho na posavadní vnitřní organisaci spojených ústavů. Dokud sněmovny nezvolí nových ředitelů, úřadují ředitelstva v dosavadním složení dále. Do té doby je však vláda oprávněna volené členy ředitelstev ústředen a poboček nových ústavů nahraditi neb ředitelstva doplniti jmenováním nových členů.

Stálí ředitelé a úředníci spojených ústavů, kteří až do vyhlášení tohoto zákona byli platně jmenováni, stávají se řediteli a úředníky nových ústavů s týmiž služebními požitky a právy. Ministru financí je vyhrazeno po dobu dvou roků po účinnosti tohoto zákona jednotlivé úředníky přesazovati z ústředních úřadů do poboček nebo naopak.

Ustanovení statutu o složení i pravomocí ředitelstev, jakož i o zásadách pro poskytování úvěru, schvaluje Národní shromáždění.

Sloučené ústavy budou i po spojení, pokud vládním nařízením nebude jinak ustanoveno, svou obchodní činnost samostatně vyvíjeti. Jsou však povinny dbáti pokynů správ posavadní »Zemské banky království Českého« a »Hypoteční banky království Českého«, které až na další opatření, jež se stane zvláštním nařízením vládním, anebo statutem, budou působiti jako ústřední správy nových ústavů.

Při svých obchodech mohou Ústřední úřady a filiálky nových ústavů vydávati dílčí dlužní úpisy (zástavní listy), jichž užívaly až posud jako samostatné ústavy. Oprávnění to trvá jen do vyčerpání zásob dosavadních tiskopisů, nejdéle však do konce roku 1920. Od té doby dlužno poskytovati zápůjčky jen v titrech nových ústavů.

Ústavy nově povstalé mají právo působiti v celém území republiky Československé; mohou a byly-li k tomu ministrem financí vyzvány, jsou povinny zříditi další pobočky.

Nebude-li stanovami nebo zvláštním vládním nařízením jinak určeno, budou pobočky nových ústavů zřízené tímto zákonem nebo po vyhlášení tohoto zákona nově povstalé samostatně účtovati, jsou vsak povinny sdělávati své účetní závěrky po. dle pokynův ústředních úřadů a předkládati je jí ke schválení. Na základě uzávěrek poboček jakož i uzávěrky vlastní sdělá ústřední úřad společnou uzávěrku účetní, jež podléhá schválení zákonodárných sborů, jež se předloží Národnímu shromáždění.

Všecky výjimky z obecných zákonů, povolené některému ze spojených ústavů, platí pro oba nové ústavy obdobně.

Sloučení ústavů není podrobeno ani dani ani poplatku.

Zákon tento, jehož provedení se ukládá ministru financí, nabude účinnosti dnem vyhlášení.