Ustanovení obecních zřízení
(městských statutů) o měšťanech
a právu měšťanském se zrušují.
Užitky z obecního jmění (ústavů,
fondů), které byly dosud vyhrazeny měšťanům,
plynou do obecní pokladny.
Pokud požitky nadací vázány byly podmínkou
měšťanství, nastupuje místo této
podmínky příslušnost k obci.
Správa ústavů, fondů a nadací
měšťanských, určených pro
měšťany určité obce, a propůjčování
požitků z nich, pokud již nebyly vykonávány
orgány obecními, přecházejí
na orgány tyto.
Osobám nemajetným, kterým z ústavů,
fondů a nadací, zmíněných v
§u 2, byly již pravoplatně přiznány
užitky, vyhrazené dosud měšťanům,
ponechávají se tyto užitky nadále za
stejných podmínek a ve stejné míře,
avšak nejvýše na dožití dočasného
poživatele.
Na nemovitosti, ze kterých jako z obecního statku
podle ustanovení obecního zřízení
(městských statutů) brali užitky a požitky
měšťané, vztahují se ustanovení
zákona ze dne 17. července 1919. č. 421 sb.
z. a n.
Ustanovení tohoto zákona vztahují se jak
na obce tak i na osady.
Na Slovensko se zákon tento nevztahuje.
Práva užívací nebo požívací,
na nemovitostech obce v pozemkových knihách pro
měšťany (měšťanstvo) zapsaná
a podle tohoto zákona zrušená, buďtež
na návrh obce nebo dohlédacího úřadu
v pozemkové knize vymazána.
Zákon tento počíná působiti
dnem svého vyhlášení. Provésti
jej ukládá se ministru vnitra.
Instituce měšťanství a zvláštního
měšťanského práva, s nímž
spojeny jsou i různé hmotné výhody
a požitky, jest přežitkem minulých dob,
nehodícím se již do dnešního společenského
zřízení, založeného na principu
rovnosti občanů všech. Instituce tato není
ani v souhlasu se zásadou, přijatou v §u 106
ústavní listiny československé republiky,
která neuznává výsady pohlaví,
rodu, ani povolání.
Jest proto třeba aby ustanovení okresních
zřízení a městských statutů
o právu měšťanském byla výslovně
zrušena, což děje se § l navržené
osnovy zákona, a aby zároveň nárok
na užitky z jmění dosud měšťanům
vyhrazeného, nárok na požitky takových
nadací i správa nadací těchto byly
ve smyslu nynějšího společenského
řádu zákonem nově upraveny. Úpravu
tuto provádí připojená osnova zákona,
kterou statek dosud měšťanský prohlašuje
za jmění obecní a podmínka měšťanství
pro právo požitků z nadací, fondů
a ústavů, dosud měšťanských,
nahrazuje se podmínkou příslušnosti
k obci.
Aby však tato právní změna vzhledem
k osobám, kterým pravoplatně byly již
přiznány užitky, dosud měšťanům
vyhrazené, nepůsobila příliš
tvrdě, ustanovuje § 3, že osobám těmto,
pokud jsou nemajetny, mají přiznané požitky
z ústavů, fondů a nadání (nikoliv
z vlastního jmění) býti ponechány,
avšak jen do dožití dočasného jeho
poživatele.
Návrh členů Národního shromáždění
L. Pika, J. Ulricha, J. Marka a soudr. žádal také
zrušení instituce čestného občanství.
Úmysl tento nebyl však většinou ústavního
výboru schválen. Propůjčování
čestného občanství jest po názoru
většiny výboru projevem uznání
za občanské zásluhy, a pokud nejsou s ním
spojeny žádné zvláštní výhody
ani majetkové, ani politické (na př. výsadní
právo volební) není zřízením
nedemokratickým, jako jim není na př. čestné
členství ve spolku. Proto nebylo zrušení
čestného občanství do navržené
osnovy zákona pojato.
Ústavní výbor doporučuje Národnímu
shromáždění, aby připojenou osnovu
zákona schválilo.