Pro berní rok 1920 a následující podléhají
pravovárečná měšťanstva
(pravovárečné komunity) dani výdělkové
podle II. hlavy zákona ze dne 25. května 1896, č.
220 ř. z.
Tento zákon, jehož provedení se ukládá
ministru financí, nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
Otázka zdaňování pravovárečných
měšťanstev zaměstnávala již
v letech dřívějších vídeňský
správní dvůr soudní. Praxe jeho nebyla
v tomto směru jednotná. Tak rozhodnutím ze
dne 23. dubna 1902, č. 2827 (Budw. č. 949) prohlásil
je za povinné daní výdělkovou podle
II. hlavy zák. o os. d., kdežto v pozdějších
rozhodnutích (tak na př. v rozhodnutí ze
dne 23. března 1904, č. 3306 (Budw. 2510), z téhož
dne č. 3061 (Budw. č. 2511), ze dne 7. prosince
7904, č. 13.005 (Budw. č. 3133) přiklonil
se ke stanovisku opačnému, totiž, že tyto
komunity dani výdělkové podle II. hlavy cit.
zákona nepodléhají. Spornou při tom
byla otázka, zda komunity ty podléhají veřejnému
účtování čili nic. V rozhodnutí
prve uvedeném správní soudní dvůr
tuto povinnost uznal, a prohlásil, že se u pravovárečných
měšťanstev jedná o společnosti
výdělečné, podrobené státnímu
dozoru podle §u 22 cís. pat. z 26. listopadu 1852,
č. 253 ř. z., tedy o berní subjekty povinné
klásti veřejné účty. V rozhodnutích
pozdějších však této povinnosti
neuznal.
Kolísavost názoru o právní kvalifikaci
pravovárečných měšťanstev
jeví se jak v literatuře, tak i v praxi civilních
soudů. Tak na př. Randa ve svém spisu »Rakouské
právo obchodní« upírá pravovárečným
komunitám kvalifikaci právnických osob vůbec
a klade je na roveň veřejným obchodním
společnostem. Naproti tomu Ulbrich (»Právo
správní«) hájí stanovisko, že
komunity jest považovati za korporace, tedy osoby právnické,
ke kterémuž názoru dospěl i bývalý
vídeňský nejvyšší soudní
dvůr, jenž rovněž prohlašuje pravovárečná
měšťanstva za osoby právnické (rozhodnutí
ze dne 8. května 1900, čís. 6071, Sp. Adler-CIemons).
Podobně i soudy obchodní postupují nestejně
při zápisu pravovárečných komunit
do obchodního rejstříku. Tak pražský
obchodní soud zanáší tyto komunity do
obchodního rejstříku firem jednotlivců
jako osoby právnické - jiné soudy do rejstříků
společností. (Randa: »Rak. právo obch.«)
Co do sporné otázky povinnosti pravovárečných
měšťanstev klásti veřejné
účty uznal sice býv. vídeňský
správní soud, že účty pravovárečných
měšťanstev sdělují se periodicky
okruhu osob v komunitě spojených; okolnost ta však
nestačí podle jeho názoru, aby se z toho
dala odvozovati povinnost jich účty veřejně
klásti, ježto není zákonných
ustanovení, aby komunnity k veřejnému sdělování
účtů mohly býti přinuceny.
Aby se nadále předešlo všem pochybnostem
o právní kvalifikaci pravovárečných
měšťanstev se stanoviska berního a aby
bylo možno je podrobiti výdělkové dani
podle II. hlavy zák. o osob. daních, je třeba
tuto jich daňovou povinnost zákonem výslovně
stanoviti.
Návrh budiž přikázán výboru
rozpočtovému.