Vláda ve své osnově zákona o složení
a pravomoci senátu navrhovala v § 12. ustanovení,
dle něhož opatří senátu potřebné
úředníky a zřízence předsednictvo
senátu v dohodě s ministerstvem vnitra ze zaměstnanců
ministru vnitra podřízených. Ústavní
výbor vyloučil toto ustanovení ze zákona
o složení a pravomoci senátu z toho důvodu,
poněvadž ustanovení toto nesouvisí přímo
se zákonem o složení a pravomoci senátu
a usnesl se na tom, předložiti Národnímu
sbromáždění podle §§ 14. a
17. jednacího řádu ku schválení
samostatný návrh zákona, v némž
by otázka kanceláře senátu a zároveň
i otázka kanceláře sněmovny poslanecké
byly rozřešeny.
Ústavní výbor navrhuje, aby byla přijata
připojená osnova zákona.
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Potřebné úředníky a zřízence
pro kanceláře sněmovny poslanecké
a senátu opatří předsednictvo příslušného
sboru zákonodárného v dohodě s ministrem
vnitra.
Ministr vnitra navrhuje předsednictvu sněmoven vhodné
síly především ze zaměstnanců
jemu podřízených, jest však oprávněn
navrhnouti vhodné síly i z jiných úřadů
veřejných, žádá-li o to předsednictvo
některé sněmovny.
Úředníci a zřízenci kanceláře
sněmovny poslanecké a senátu zůstávají,
případně budou zařadění
ve status ministerstva vnitra, nebo toho úřadu,
z něhož byli do kanceláře sněmovny
poslanecké nebo senátu povoláni.
Žádá-li předsednictvo sněmovny
poslanecké neb senátu o odvolání některého
úředníka neb zřízence, nahradí
jej ministr vnitra jiným.
V případu tom vstupuje úředník
a zřízenec v původní svůj status
se zachováním veškerých nároků
na časový postup. Mimořádně
přídavky placené předsednictvem sněmovny
poslanecké a senátu však dnem vystoupení
z kanceláře sněmovní bez jakýchkoliv
dalších nároků odpadají.
Člen sněmovny poslanecké a senátu
nemůže býti zároveň členem
kanceláře kterékoliv z obou sněmoven.
Posavadní úřednici a zřízenci
kanceláře Národního shromáždění
ustanovení na zákl. § 3. a 8. zák. z
9. září 1918. c. 36 sb. zák. a nař.,
předsednictvem prvého Národního shromáždění,
přikáží se při zachování
všech dosud nabytých práv a nároků,
kanceláři poslanecké sněmovny nebo
senátu po dohodě obou předsednictev s ministrem
vnitra a přejmou se extra statum do služeb ministerstva
vnitra.
Úředníci a zřízenci kanceláří
sněmovních jsou služebně podřízení
předsednictvu sněmovny, které jsou přikázáni.
Předsednictvo stanoví též obor jejich
působnosti po případě zvláštním
služebním řádem.
Zákon tento, který nabývá účinnosti
zároveň se zákony o jednacích řádech
sněmovny poslanecké a senátu, provede ministr
vnitra.