Návrh vlády vyhovuje jednak hospodářské
potřebě, jednak znamená další
krok pro unifikaci právního rádu v republice
Československé, zaváděje formu společnosti
s ručením omezeny také na Slovensko a Podkarpatskou
Rus.
Současně však provádí se podle
usnesení výboru rozpočtového nová
úprava zdanění těchto společností.
Společnosti s ručením obmezeným jsou
dle dosud platného práva (§§ 115 a 116
zák. ze dne 15. března 1096. č. 58, ř.
z. zdaňovány buď dle hlavy I. nebo dle hlavy
II. zák. o osobních daních, podle toho, zdali
ukládací kapitál nepřesahuje 1,000.000
Kč nebo činí více než 1,000.000
Kč. Jsou tedy zdaňovány v prvém případě
t. zv. všeobecnou daní výdělkovou podle,
prostřední výnosnosti podniku, ve druhém
případě t. zv. zvláštní
daní výdělkovou dle skutečně
docíleného čistého zisku. Při
vyměřování zvláštní
daně výdělkové považují
se výminečně za odpočítatelnou
položku dary, placené úroky hypotekárních
dluhů a ztráta utrpěná v roce, předcházejícím
bezprostředně onomu roku, jehož výtěžky
tvoří základ vyměřovací.
Daňová sazba činí v tomto případě
dle výše docíleného zisku 4 až
10% (u jiných, na př. akciových společností
vždy 10%). Společnostem rodinným poskytují
se ještě další výhody.
Vyhovuje přání Národního shromáždění,
vysloveném v resoluci, jež byla přijata na
90. schůzi dne 18. listopadu 1919, navrhuje výbor
právní, aby všechny společnosti s r.
o., bez ohledu na výši uklácího kapitálu,
byly zdaňovány dle II. hlavy zák. o osobních
daních, a to dle povšechných norem této
hlavy, platných na p. pro akciové společnosti.
Tím odpadne v prvé radě výhoda, že
společnosti s ukládacím kapitálem
do 1,000.000 Kč podléhají všeobecné
dani výdělkové, průměrně
mnohem nižší, než jest daň akciových
společností, dále odpadnou však také
výhody prve již zmíněné (menší
základna daňová, nižší sazba).
Výhody tyto, jež byly snad v roce 1906 odůvodněny,
nemají dnes již žádného spravedlivého
podkladu. Mnohý podnik byl založen ve formě
společnosti s r. o. jen k obcházení daňových
předpisů. To platí zejména o podnicích
založených cizozemskými akciovými společnostmi,
jež své zdejší filiálky přetvořovaly
ve společnosti s r. o., aby ušly vyššímu
zdanění; akciová společnost se zúčastnila
na kmenovém kapitálu nezřídka až
99%, zdejší ředitel 1%; po roce ředitel
dle smlouvy vystoupil, společnost však trvá
dále a požívá daňových
výhod. Také jest hranice 1,000.000 Kč zcela
nahodilou. Společnost s kapitálem pod 1,000.000
Kč, jež další potřebný kapitál
provozovací přijme od svých členů
jako zápůjčku, jest schopna také riskantnějších
obchodů, poněvadž společníci
v nejhorším případě ručí
jen svým poměrně malým vkladem; také
tu není zajisté důvodu pro nějakou
daňovou výhodu. Mnohá společnost byla
zde za války založena jen za tím účelem,
aby po využití příznivé konjunktury
a po docílení značných zisků
opět se rozešla, zaplativši poměrně
mírnou daň dle I. hlavy zák. o osobních
daních a nepodléhajíc zejména dani
z likvidačních přebytků dle paragrafu
96 cit. zák. vůbec jsou společnosti s ruč.
obm. svou hospodářskou strukturou a obmezeným
ručením svých podílníků
tak blízky akciovým společnostem, že
za nynějších nad míru stísněných
poměrů našeho státu nebylo by spravedlivo,
aby pozívaly nějakých výhod ať
už v 1. neb v II. hlavě zák. o osobních
daních.
Právní výbor navrhuje přijetí
zákona v tomto znění:
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Platnost zákona ze dne 6. března 1906, č.
58 ř. z. o společnostech s ručením
obmezeným, rozšiřuje se se změnami a
doplňky článku II. a III. na Slovensko a
Podkarpatskou Rus.
§§ 115 a 116 zákona ze dne 6. března 1906,
č. 58 ř. z. nahrazují se těmito předpisy:
Pro zdaňování společností s
r. o. platí, počínajíc berním
rokem 1920 tytéž zásady, podle nichž se
zdaňují společnosti akciové.
Ukládacím kapitálem po rozumu § 100,
odst. 2. zák. o osobních daních ze dne 25.
října 1896, č. 220 ř. z. rozumí
se splaceny kmenový kapitál s příplatky
podle § 72. a nezaplaceny dluh z prioritních obligací.
Při vyměřování daně
přídavečné dlužno ukládacím
kapitálem podle § 100, odst. 7.a 8. zákona
o osobních daních rozuměti splacený
kmenový kapitál s příplatky podle
§ 72.
Ustanovení §§ 117-120 téhož zákona
zůstávají v platnosti se změnami provedenými
zákonem ze dne 27. května 1919, č. 304 sb.
z. a n. a ze dne 7. ledna 1920, č. 31 sb. z. a n.
Ustanovení článku I. a III. nabývají
účinnosti dnem 1. května 1920; ustanovení
článku II. dnem 1. ledna 1920.
Provedením tohoto zákona pověřují
se ministři spravedlnosti, obchodu, financí a ministr
pro sjednocení zákonodárství a správy.