Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920.

Tisk 2813.

Zpráva

právního výboru

O vládním návrhu zákona (tisk č. 2646),

jímž se stanoví poměr trestů v území různého práva.

Právní výbor, uznávaje pilnost věci, o niž se jedná, projednal osnovu vládní ve schůzi dne 9. dubna 1920 konané a přičiniv k jednotlivým ustanovením jejím za souhlasu zástupců zúčastněných ministerstev změny a doplňky povahou věci vyžadované, usnesl se jednomyslně navrhnouti Národnímu shromáždění, aby ústavně schválilo připojeny zákon.

V Praze dne 9. dubna 1920.

Dr. Josef Matoušek v. r.,
předseda.
Dr. Ant. Klouda v. r.,
zpravodaj.


Zákon

ze dne ........... 1920,

jímž se stanoví poměr trestů v území různého práva.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Než budou pro celé území Československé republiky sjednocena ustanovení o ukládání a výkonu trestů soudních, budiž postupováno podle těchto pravidel:

§ 2.

Je-li v některém zákoně nebo nařízení, platném také pro oblast trestního práva uherského, stanoven jen některý z trestův uvedených v trestním zákoně ze dne 27. května 1852. č. 117 ř. z., nebo, má-li trest podle tohoto trestního zákona býti vykonán na území kdysi uherském, buď při ukládání a vykonávání trestů užito zásad:

1. Uzavření na odděleném místě rovná se vězení mladistvých osob podle § 27. zák. čl. XXXVI. z roku 1908.

2. Na místě vězení ne delšího dvou měsíců nastupuje uzamčení podle § 18., odst. 2. čl. zák. XL. z roku 1879; jinak rovná se vězení trestu vězení podle III. hlavy čl. zák. V. z roku 1878 s tou odchylkou, že při trestu vězení, uloženém podle zákona ze dne 27. května 1852. č. 117 ř. z., může se vězen na vlastní náklad stravovati.

3. Tuhé vězení rovná se vězení podle III. hlavy čl. zák. V. z roku 1878, není však možno toto tuhé vězení přeměniti v trest peněžitý.

4. Trest uzamčení a vězení podle bodů č. 2 a 3 vykoná se ve věznicích okresních soudů, nebo ve věznici sborového sondu, jenž trest uložil.

5. Žalář, není-li delší dvou let, rovná se žaláři podle III. hlavy čl. zák. V. z roku 1878 a vykoná se v obvodovém žaláři nebo věznici sondu sborového, určené pro výkon žaláře, jinak rovná se káznici podle III. hlavy čl. zák. V. z roku 1878 s tou změnou, že neplatí zde obmezení časové, vytčené tam, a vykoná se v zemské trestnici.

6. O těžkém žaláři platí ustanovení bodu 5.

7. Zostření uložená rozsudkem zůstávají v platnosti právě tak, jako výhody plynoucí z počítání samovazby podle trestního zákona ze dne 27. května 1852. č. 117 ř. z.

8. Na vězních, odsouzených podle trest. zákona ze dne 27. května 1852. č. 1 17 ř. z. pro takové trestné činy, za něž uložený trest dovoleno jest odpykati s úlevami, stanovenými ve zvláštních nařízeních a výnosech (t. zv. politické trestné činy), vykoná se trest jako státní vězení se zachováním uvedených úlev.

§ 3.

Má-li trest podle práva uherského býti vykonán mimo oblast tohoto práva, vykoná se:

1. vězení osob mladistvých podle § 27 zák. čl. XXXVI. z roku 1908 jako uzavření na odděleném místě podle § 270 trestního zákona ze dne 27. května 1852. č. 117 ř. z.;

2. uzamčení jako vězení podle téhož trestního zákona;

3. vězení ne delší jednoho roku, sprostil-li soud v rozsudku podle § 41. čl. zák. V. z roku 1878 odsouzeného práce a svolil-li k tomu, aby se stravoval na vlastní náklad, jako vězení podle trestního zákona ze dne 27. května 1852. č. 117 ř. z., při čemž budiž zproštění práce rozsudkem vyřčené zachováno;

4. vězení bez těchto úlev uložené na dobu ne delší jednoho roku jako tuhé vězení podle trestního zákona ze dne 27. května 1852. č. 1 17 ř. z.;

5. vězení delší jednoho roku jako žalář podle téhož trestního zákona se zachováním případných výhod co do osvobození od práce a možnosti stravovati se na vlastní náklad, vyslovených rozsudkem podle § 41 čl. zák. V. z r. 1878;

6. žalář, není-li delší pěti let, jako žalář podle trestního zákona ze dne 27. května 1852. č. 117 ř. z.;

7. žalář, delší pěti let jako těžký žalář podle téhož trestního zákona;

8. státní vězení v trestnicích určených k tomu (odst. 3. nařízení vlády republiky Československé ze dne 17. ledna 1920, č. 38 sb. z. a n.), a to způsobem stanoveným v § 35. zák. čl. V. z r. 1878 a se všemi ulehčeními, která jsou podle ustanovení platných v území výkonu trestu poskytována trestancům, kteří byli odsouzeni pro delikty politické;

9. káznice jako těžký žalář podle trestního zákona ze dne 27. května 1852. č. 117 ř. z. ve státní trestnici.

§ 4.

Ministerstvo spravedlnosti jest oprávněno z vážných důvodů (přeplnění ústavu, ohledy zdravotní a bezpečnostní) pro čas nezbytné potřeby učiniti nutná opatření co do místa výkonu trestu

§ 5.

Tento zákon nabývá účinnosti osmého dne po vyhlášení a výkon jeho ukládá se ministru spravedlnosti.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP