Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Vláda se zmocňuje, aby v přechodné době až do konce roku 1920 slučovala neb rozlučovala obce všeho druhu a aby měnila hranice obcí, okresů politických, soudních a zastupitelských a k tomu cíli i hranice žup a zemí.

V této době není potřebí k těmto opatřením dobrých zdání, vyjádření nebo souhlasu zúčastněných obcí nebo jakýchkoli sborů správních, úřadů nebo sborů zákonodárných.

Vláda však jest povinna zamýšlené sloučení, rozloučení nebo změnu hranic uveřejniti po dobu osmí dnů vyhláškou v zúčastněných obcích. V dalších osmi dnech má každý právo podati připomínky u ministerstva vnitra, které o nich rozhodne, dohodnouc se s ministerstvem spravedlnosti.

Vláda se zmocňuje, aby, měníc podle § 1 hranice zemské, upravila nařízením místní platnost říšských i zemských zákonů dosud tam platných.

Ministr vnitra se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem financí s konečnou platností rozhodl o majetkovém vyrovnání mezi zeměmi v případech sloučení, rozloučení, nebo změny hranic okresů a obcí, kde jde současně o změnu hranic mezi dosavadními zeměmi a kde zúčastněné zemské (správní) výbory se nedohodnou.

Ministr vnitra se zmocňuje, aby v dohod- s ministrem financí v případech slučování, rozlučování nebo změny hranic obcí a okresů povoloval dočasné vybírání obecních a okresních přirážek a dávek nestejnou výší v jednotlivých čáě stech, kde dosud byly vybírány nestejnou výší.

Tato pravomoc může býti přenesena na úřady, které jsou podle všeobecných ustanovení příslušny povolovati vybírání přirážek a dávek obecních a okresních.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zároveň se zrušuje ustanovení § 23 zákona ze 7. února 1919, č. 76 Sb. z. a n., jakož i zákon ze dne 19. prosince 1919, č. 8 Sb. zák. a nař. z roku 1920.

Provedení tohoto zákona ukládá se ministru vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

§ 23 novely k obecním zřízením dal vládě obsáhlé právo slučovati a rozlučovati obce, jakož i měniti hranice obcí a okresů. Vydáním zákona o zřízení župních a okresních úřadů objevila se nutnost pamatovati i na změnu hranic žup a na menší změny hranic zemských, zejména s ohledem na přičlenění území nově získaných, zejména od Rakouska. Ostatně již před tím při praktickém provádění tohoto paragrafu se ukázalo, že znění jeho, ačkoliv jest velice široké, nehodí se přece na všechny případy. Hlavně nebylo lze zmocnění tohoto použíti kde změnou hranic obecních resp. okresních měly býti změněny i hranice zemské, což mělo za následek, že dosud nebylo lze vyříditi žádosti za sloučení obcí, ležících na rozhraní dvou zemí, ačkoliv opatření toto jevilo se z důvodů administrativních velmi naléhavým. Též vznikly pochybnosti při slučování měst statutárních s obcemi přilehlými, neboť v příslušných městských statutech bývá obvod obecní pravidelné přesně vymezen, takže přesto, že podle všeobecného znění cit. § 23 možno sloučení obcí nebo změnu hranic povoliti bez slyšení zákonodárného sboru, bylo by možno žádati vydání formálního zákona ve všech podobných případech, jako se skutečně stalo při Praze, Brně a Olomouci, kde šlo zároveň o obsahovou změnu dosavadních statutů. Poněvadž tu však není podstatného rozdílu proti případům, v nichž lze § 23 novely použíti, odporučuje se znění zákona rozšířiti i na tyto případy. Při této příležitosti doporučuje se též slovo "okresů" v prvé větě dotčeného paragrafu blíže vysvětliti tím způsobem, že se tím míní okresy politické, soudní i zastupitelské.

Proto se navrhuje aby § 23. novely byl nahrazen § 1 připojené osnovy.

Budou-li při slučování obcí měněny i hranice zemské, jest nutno rozhodnouti, které zemské zákony mají v dotčeném území platiti; při řešení otázky této bude třeba často přihlížeti ke konkretním okolnostem, pročež navrhuje se, aby vládě dostalo se příslušného zmocnění (§ 2). Toto ustanovení bude zejména také praktické při přičlenění Vitorazska a Valčicka.

§ 3 a 4 jest výrazem praktické potřeby, upravovati poměry finanční, která se při některých případech slučování a rozlučování obcí objevila.

Poněvadž zákonem tímto má býti nahrazeno znění § 23 novely k obecním zřízením navrhuje se, aby příslušné ustanovení novely bylo výslovně zrušeno (§ 5).

Rozpočtový výbor připojuje svůj souhlas s usnesením ústavního výboru.