Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Podúředníkům při státních báňských podnicích, vztahuje-li se na ně služební pragmatika (zákon ze dne 25. ledna 1914, č. 15, pokud se týče č. 16 ř. z.), přiznává se hodnost veřejných úředníků státu československého a zařaďují se do tříd hodn. státních úředníků za podmínek a podle pravidel v §§ 2. a 3. stanovených.

1. Vykáže-li se podúředník, který byl přijat podle platných ustanovení do podúřednické kategorie, nepřetržitou dobou 5letou v některém odvětví státní báňské správy počítajíc ode dne, kterého složil závěrečnou zkoušku na báňské škole, po případě nižší škole průmyslové, škole mistrovské, 2roční škole obchodní, neb jiném rovnocenném ústavě anebo kterého složil pro zednické mistry předepsanou zkoušku a může se zároveň vykázati nejméně 20letou úhrnnou službou státní, zařaďuje se do skupiny D, v § 52. služební pragmatiky uvedených.

2. Nemá-li podúředník předběžného vzdělání v bodu 1. stanoveného a byl přijat jako býv. déle sloužící poddůstojník anebo legionář, prokáže-li se nejméně 20letou úhrnnou službou státní a nejméně 7letou službo v kancelářském a účetním oboru na státních báňských podnicích, zařaďuje se rovněž do skupiny D v § 52. služební pragmatiky uvedené.

Podúředníci, v § 2. uvedení, zařaďují se do onoho platového stupně příslušné hodnostní třídy, který odpovídá jejich požitkům včetně služebních dosavad 5letých přídavků a paušálů na ošacení.

Nekryjí-li se jejich požitky s určitým platovým stupněm úřednickým, zařaďují se do stupně nejblíže nižšího a vyměřuje se jim v náhradu za rozdíl mezi jejich nově vyměřeným požitkem v kategorii úřednické a svrchu zmíněným požitkem v kategorii podúřednické do pense nevpočítatelný přídavek, který se při příštím postupu do vyššího stupně platového zvýšením platu zruší.

Podúředníci, kteří neslouží po dobu v § 2. vyznačenou, zůstávají v hodnosti podúřednické potud, pokud nedosáhnou služební doby v tomto paragrafu stanovené.

V podúřednické hodnosti postupují podle dosavadní pro podúředníky stanovené platové stupnice (2leté po případě 3leté).

Služební doba ztrávená v platovém stupni podúřednickém započítá se při posledním jmenování podle § 2. a 3. do postupu v tom platovém stupni, do kterého byl zaměstnanec jako úředník zařaděn.

Tito úředníci budou míti název:

A. při provozu: v XI. hodn. třídě "důlní", v X. hodn. třídě "naddůlní", v IX. hodn. třídě "hormistr" po případě "huťmistr" a v VIII. hodn. třídě "vrchní hormistr", po případě "vrchní huťmistr".

B. v kancelářích: v XI. hodn. třídě "báňský asistent", v X. hodn. třídě "báňský oficiál", v IX. hodn. třídě "báňský kontrolor" a v VIII. hodn. třídě "vrchní bánský kontrolor".

Zaměstnancům státních báňských podniků, pokud se na ně jako na státní sluhy vztahuje služební pragmatika anebo pokud náležejí dosud jako prozatímní dozorci do stavu dělnictva podle § 131. ob. hor. zákona přiznává se hodnost podúředníků státu čs. a zařaďují se do stupnice služného, stanovené pro podúředníky zákonem ze dne 7. října 1919, sb. zák. a nař. č. 541.

Zařadění toto jest závislým od toho, splní-li zaměstnanec podmínky v tomto paragrafu pod 1, 2 a 3 stanovené:

1. a) Vyučil-li se řemeslu kovodělnému a složil-li úředně ustanovenou jak topičskou, tak i strojnickou zkoušku nebo zkoušku šoférskou anebo

b) může-li se vykázati nejméně 5letou praxí jako lama nebo rubač anebo předák u jiného odvětví a absolvoval s prospěchem buď pokračovací hornickou školu v Kopistech u Mostu, anebo této na roveň postavenou jinou pokračovací školu, po případě pokračovací školu obchodní, nebo

c) má-li 5letou praxi v účetnictví u státních báňských podniků s dobrou kvalifikací a absolvoval některou školu pokračovací anebo obchodní;

2. zastává-li nejméně 5 let místo úředně ohlášeného dozorce v jámě nebo na povrch, anebo má-li 5letou služební dobu při obsluze parních kotlů nebo strojů anebo jest nejméně 10 let silou kancelářskou;

3. je-li po 30 let v úhrnné službě státní.

V příčině státních sluhů platí tato ustanovení jen potud, pokud použití všeobecného zákona o jmenování sluhů podúředníky není pro ně výhodnějším.

Zaměstnanci státních báňských podniků ze stavu dělnictva (§ 131. ob. hor. zákona), kteří sice splnili podmínky v § 8. (bod 1 jakož i bod 2.) vyjmenované, jsou však v úhrnně službě státní méně než 30 ale více než 20 let, zařaďují se do kategorie státních sluhů, na něž se vztahuje služební pragmatika s požitky, stanovenými zákonem ze dne 7. října 1919, sb. zák. a na. č. 541. V této kategorii postupují potud, pokud nedosáhnou úhrnné služební doby v § 8. stanovené.

Při zařaďování zaměstnanců ze stavu dělnického do kategorie sluhovské, po případě podúřednické, jest připočítati do postupu v těchto jmenovaných kategoriích dosud ztrávenou služební dobu stabilní v největší výměře 5 let.

Rozdíl mezi jejích dosavadním výdělkem za uplynulý rok bez dětských přídavkův a platovým stupněm včetně místního přídavku kategorie sluhovské po případě podúřednické, bude jim vyplácen jako do pense, nevpočitatelný přídavek, který bude při postupech do vyšších stupňů platových o zvýšení platu včetně místního přídavku zkrácen.

Veškerá nařízení býv. rak. ministerstva veřejných prací po případě orby, týkající se zvýšení požitků služebními přídavky, zůstávají pro ty zaměstnance, kteří jsou dnem vyhlášení tohoto zákona v službách státu jako podúředníci, v účinnosti.

Pro zaměstnance, kteří do kategorie sluhovské neb podúřednické jmenováni byli ze stavu dělnictva po dni vyhlášení tohoto zákona, neplatí tato nařízení, vyjma o přídavku na ošacení.

Je-li v tomto zákoně zmínka o úhrnné službě státní, rozumí se touto službou léta ztrávená ve stabilním i nestabilním dělnickém stavu, dále doba započtená na základě zvláštních ustanovení.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provésti zákon ukládá se ministru veřejných prací v dohodě s ministrem financí, vnitra, sociální péče a s ministrem pro sjednocení zákonodárství a organisace správy.

[Úředníci, kteří dosud byli jmenováni z kategorie podúřednické, byli zařaďováni vesměs do skupiny E dle § 52. služební pragmatiky, i když jejich předběžné vzdělání odpovídalo podmínkám vyjmenovaným v § 2 odst. 1 navrženého zákona. Podle tohoto zákona budou však zařaděni do skupiny D i oni zaměstnanci, jichž předběžné vzdělání neodpovídá podmínkám v § 52. služební pragmatiky stanoveným, jelikož jejich pracovní úkony spadají skoro výhradně do služby účetní (§ 2. odst. 2.). Zařadění těchto zaměstnanců jest přechodným a jedná se v tomto případě jen o 20 podúředníků.]

Při státních báňských podnicích v Mostě, v Příbrami a Sv. Jáchymově jsou obsazena místa dozorčího personálu v jámě a na povrchu, dále místa kancelářských sil administrativních z části zaměstnanci kategorie podúřednické a sluhovské. Mimo to byla i část strojníků a topičů bývalou vládou zařaděna do kategorie státních sluhů. Ostatní dozorci, strojníci a topiči zůstali jako dělníci na denní plat; ač se mohou vykázati stejným předběžným vzděláním, praxí a služební dobou jako jejich druhové, protože míst pro tato dozorecká místa systemisovaných v kategorii podúřednické a sluhovské není dostatek.

Poměry zaměstnanců s obdobným předchozím vzděláním v stejné služební činnosti byly u jiných odvětví správy státní již zákonně upraveny.

Podle těchto zákonů mohou zaměstnanci kategorie státních sluhů a podúředníků dosáhnouti hodnostních tříd úřednických, splnili podmínky těmito zákony předepsané.

Není tedy divu, že se i zaměstnanci při státních báňských podnicích upomínají o úpravu služebních poměrů tím spíše, že nehledě ke kvalifikaci a služebním létům z větší části ve svém přidělení služebním mají i větší zodpovědnost za životy dělnictva a majetek státní. Jest tedy nejvýše spravedlivo, aby i poměry na státních báňských podnicích byly upraveny obdobně a v duchu vydaných již zákonů podle následujících směrnic:

Do této kategorie jsou zařaděni dozorci v jámě na hutích, v úpravnách, při stavbách, při strojích, dále kancelářský personál, a mi to i personál pověřený správou skladišť. Bývalou rakouskou vládou byli dříve na zodpovědnějších místech v kancelářích a hlavně při správě skladišť jmenováni od případu k případu kvalifikovaní podúředníci netechnickými úředníky. Toto jmenování od roku 1911 nemělo více místa, tak že zaměstnanci tito zůstávali i na dále v kategorii podúřednické.

Podúředníci státních báňských podniků, pokud nevyšli z řad déle sloužících poddůstojníků, mají následující vzdělání:

Obecnou po případě měšťanskou školu, báňskou školu (nižší), s odbornou zkouškou, po případě nižší školu průmyslovou, mistrovskou školu, zkoušku pro zednické mistry, dvouroční obchodní školu a pod., a víceletou dělnickou praxi a pak praxi v služebním přidělení provisorního dozorce, pokud jsou zaměstnáni u provozu.

Bylo by tedy s ohledem na shora zmíněnou úpravu v jiných odvětvích státní správy zařaditi i podúředníky při státních báňských - podnicích, pokud zaměstnanci tito podléhají zákonu o služební pragmatice ze dne 25. ledna 1914, ř. z. č. 16, do kategorie úřednické, stanoviti jim podle výše jejich dosavadního platu, stanoveného podle zákona ze dne 7. října 1919, včetně služebních přídavků a paušálů, požitky stejného, po případě, jsou-li dosavadní požitky vyšší, tedy nejblíže nižšího platového stupně v kategorii státních úředníků a v náhradu za případný rozdíl mezi jejich nynějším podúřednickým a úřednickým platem vyměřiti jim do pense nevpočítatelný služební přídavek, který se při postupu zvýšením platu zkrátí.

Do této kategorie jest zařaděna, jak svrchu řečeno, pouze část zaměstnanců, vyšlá z řad kvalifikovaných dělníků, kteří jako strojvůdci, topiči, dozorci na dole a na povrchu, jakož i kancelářský personál byli určeni k tomu, aby za stávek zajišťovali nejnutnější provoz státních dolů a hutí, jsouce vázáni ve službě předpisy zákona o služební pragmatice.

Za bývalé rakouské vlády byli kvalifikovaní dělníci zařaďováni do kategorie sluhovské po případě podúřednické tím způsobem, že se jim z dosavadní služební doby ztrávené v kategorii dělnické připočetlo nejvýše 5 let do postupu v kategorii sluhovské po případě podúřednické, tak že byli zařaděni po nejméně 5leté státní službě do druhé platové stupnice. Rozdíl mezi základní roční mzdou (při 365 směnách, a platem podle stupnice sluhovské po případě podúřednické vyplácen jim byl jako osobní přídavek nevpočítatelný do pense, který se zmenšoval při pozdějším povyšování o zvýšení platu a místního přídavku.

Tuto praxi bylo by i při nynější úpravě zachovati s tou obměnou, že se osobní přídavek vypočte z rozdílu průměrně roční mzdy při 365 směnách a platem sluhovským po případě podúřednickým. Výhody býv. rak. vládou podúředníkům přiznávané (služební přídavek) mimo přídavku na ošacení bylo by zrušiti.

Jelikož zákonem o minimálních mzdách pro horníky všechny přídavky, až na přídavek pro děti byly zahrnuty do výměry nejnižší mzdy, bylo by při jmenování dělníků do kategorie sluhovské po př. podúřednické dbáti toho, aby zmíněný osobní přídavek vyměřován byl s ohledem na to, že drahotní přídavky sloučeny byly s nejnižší mzdou a že přídavek na děti jest vyjádřen v drahotním přídavku stanoveném pro podúředníky a sluhy zákonem ze dne 7. října 1919.

Ježto ti zaměstnanci kategorie státních sluhů, kteří mají odborné vzdělání, byli by v nevýhodě proti těm, kteří tohoto vzdělání nemají a pouze na základě svého osvědčeného praktického působení byli jmenováni do kategorie státních sluhů, byl na toto předběžné vzdělání vzat zřetel a oni zaměstnanci, kteří složili zkoušku strojnickou a topičskou a zastávají po delší čas místa topičů, strojmistrů anebo dozorců při strojních zařízeních anebo absolvovali s prospěchem pokračovací školu báňskou v Kopistech u Mostu anebo jinou rovnocennou školu pokračovací byli zařaděni do kategorie podúřednické.

Dále byl vzat zřetel na dělníky s kvalifikací stanovenou v § 8. pro podúředníky, nesplnili-li úplně podmínky v tomto § vytčené tím, že jmenováni budou zatím sluhy a postoupí, až tyto podmínky splní, do kategorie podúřednické.

Státně zřízenecký výbor doporučuje Národnímu shromáždění zákon tento ku ústavnímu schválení.