Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920.

Tisk 2804.

Zpráva

rozpočtového výboru

o vládním návrhu zákona (tisk č. 1962)

o potravní daní na čáře.

Zákon

ze dne ............... 1920

o potravní dani na čáře.

Národní shromáždění republiky Československé usnáší se na tomto zákoně:

§ 1.

Ministr financí se zmocňuje, aby rozšířil potravní daň na čáře v Praze, Brně a Bratislavě na části těchto měst, ležící doposud mimo čáru, jakož i na předměstské obce, a prohlásil i další města za uzavřená pro vybírání potravní daně, pokud tato města sama nebo s předměstskými obcemi, mají více než 80.000 obyvatelů.

§ 2.

V místech, v §u 1. uvedených, vybírá se potravní daň dle přiložené sazby, tvořící část tohoto zákona, z předmětů v sazbě vyjmenovaných na čáře, která uzavřené území ohraničuje.

§ 3.

Finanční správa určí na obvodu území pojatého do čáry daně potravní, jakož i vnitř tohoto území (nádraží, přístavy, jatky a pod.) místa, kde vstup poplatného zboží do uzavřeného území jest dovolen, a zařídí na místech těch úřady pro vybírání potravní daně na čáře.

Doprava poplatného zboží na jiných místech jest dovolena jen na předběžné ohlášení a zvláštní povolení.

Kdyby na obvodu čáry potravní daně z ohledů místních nebo v zájmu účelného a snadného střežení čáry úřad pro vybírání potravní daně nebyl zřízen přímo na místě, kde čára protíná veřejnou cestu k dopravě poplatného zboží určenou, nýbrž buď uvnitř nebo vně čáry daně po travní, jest povinen každý, kdo dopravuje v místech těch poplatné zboží do uzavřeného území, v případě prvém od místa vstupu do území čáry až k úřadu užíti jedině veřejné cesty vykázané k dopravě zboží, v případě druhém dříve, než přestoupí čáru, se zbožím dostaviti se k úřadu a po zdanění jeho užíti k další dopravě do území čáry vykázané cesty.

Finanční úřad může, uzná-li toho potřebu, stanoviti pro určitý úsek čáry, nebo celý její obvod, na dobu určitou nebo do odvolání, že i jiné zboží smí býti dopravováno směrem do uzavřeného území pouze na cestách vykázaných pro zboží poplatné.

Nešetření těchto ustanovení jest důchodkovým přestupkem a trestá se pokutou od 10 K do 1000 K.

§ 4.

Potravní daň na čáře povinen jest zaplatiti každý, kdo poplatné zboží dopravuje do obvodu čáry daně potravní, a to hned při překročení čáry s odchylkou v §u 3. vytčenou, neb uvnitř čáry před výstupem z prostoru vykázaného pro vybírání daně.

Kdyby na uzavřeném území za účelem prodeje byla ve větším rozsahu chována zvířata, nebo byly vyráběny předměty podle sazebních položek 2. až 11., pokud se týče 13. až 16., jest ministr financí zmocněn, rozšířiti potravní daň podle tohoto zákona i na zvířata, neb i na předměty právě uvedené a stanoviti nařízením způsob placení daně.

§ 5.

Kdo dopravuje poplatné zboží do uzavřeného území, jest povinen, dostaviti se s tímto zbožím k úřadu potravní daně, a ústně nebo písemně ohlásiti úřadu druh a množství (váhu) jeho podle sazebního označení a zaplatiti příslušnou potravní daň s příslušnými přirážkami, načež obdrží platební stvrzenku úřadem vydanou.

Finanční orgánové mají právo, přesvědčiti se prohlídkou o správnosti udání strany, při čemž strana je k vyzvání povinna předložit orgánům těm průkazy vztahující se ke zboží, podati žádané vysvětlení a vykonati pokud možno pomocné práce.

Mají-li úřady pochybnost o váze zboží, a není-li možno skutečnou váhu zjistiti hned na místě, je strana povinna za úřední intervence dáti zjistiti váhu na nejbližší veřejné váze.

Má-li strana za to, že vyměřením daně buď co do sazebního posuzování zboží nebo co do množství váhy je zkrácena, musí námitky své podati úřadu ihned, pokud zboží ještě je v úředním řízení. Úřad jest povinen, ihned vyšetřiti učiněné námitky a zjistiti skutečnosti, jež mají vliv na rozhodnutí o učiněných námitkách; dále má úřad, je-li toho pro sazební posouzení zboží zapotřebí a je-li to možno, poříditi v přítomnosti stran dva úřední vzorky a tyto vzorky s protokolem sepsaným o námitkách strany předložiti nadřízenému úřadu k rozhodnutí.

Strana je povinna, složiti při úřadě zálohu na spornou daň i s přirážkami nebo daň tu zplna zajistiti.

Nepodá-li strana námitek, pokud zboží je ještě v úředním řízení, ztrácí právo, bráti zapravenou daň později v odpor, vyjímajíc možné početní chyby.

§ 6.

Potravní daň na čáře nevybírá se:

1. nedosahuje-li potravní daň s přirážkami z každého druhu zboží podle sazby aspoň 20 h;

2. dopravují-li se přes čáru "corpora delicti", je-li při tom šetřeno podmínek, jež stanoveny jsou v prováděcím nařízení;

3. když drobný dobytek, který z hospodářských důvodů vystoupil z uzavřeného území, opět se vrací za podmínek stanovených prováděcím nařízením.

§ 7.

Poplatné zboží, jež má být uzavřeným územím pouze provezeno, nepodléhá dani na čáře.

Průvoz takového zboží územím potravní dané na čáře upraven bude cestou nařizovací. Ministr financí jest zmocněn stanoviti a vybírati přiměřený poplatek za úřední doprovod takového zboží územím potravní daně na čáře

§ 8.

Podél čáry daně potravní a to uvnitř této čáry, ustanoví finanční úřad hledíc k místním poměrům kontrolní území, jehož šíře měřena od čáry dané potravní nemá zpravidla přesahovati 2 km.

Úchylky dovoleny jsou z příčin místních zvláště tam, kde úřad potravní daně jest uvnitř čáry, nebo z ohledů kontrolních tam, kde by podloudné pronášení poplatného zboží nabylo většího rozsahu. V místech takových může finanční úřad rozšířiti kontrolní území až na 3 km.

Uvnitř tohoto kontrolního území musí každý, kdo dopravuje jakékoli zboží a na jakýchkoli cestách směrem do uzavřeného území, finančním orgánům na vyzvání dovoliti prohlídku zboží a prokázati se platební stvrzenkou, že zboží poplatné bylo již zdaněno; kdyby takové stvrzenky neměl, musí věrohodným způsobem prokázati, že zboží takové pochází z uzavřeného území.

Finanční orgánové jsou oprávněni, při úřední kontrole užívat i cest, pěšin a mezí. Za prokázanou škodu, jež by tím byla způsobena, ručí finanční správa.

§ 9.

Ustanovení zákona ze dne 11. června 1919, č. 332 Sb. z. a n., platí obdobně o zabírání a vyvlastnění budov, potřebných pro umístění úřadů a strážnic, anebo pozemků pro stavby takových budov nebo pro postavení sloupů označujících běh čáry nebo výstražných tabulek. V nezbytných případech může se toto zabrání, nebo vyvlastnění, vztahovat i na domy obytné.

Veřejné dopravní podniky jsou povinny, poskytnouti bezplatně místností pro úřady potravní daně a pro strážnice, jakož i prostory potřebné pro úřední výpravu zboží a pro postavení výstražných tabulek a udržovati místnosti a prostory ty svým nákladem ve stavu dobrém, pro účely, o něž jde, upotřebitelném.

§ 10.

Ministr financí je zmocněn:

1. dovoliti a upraviti paušálování daně

a) pro zboží, jež obecenstvo ve svých zavazadlech s sebou nese nebo veze, a

b) v případech, kde by zdaňování zboží podle sazby působilo straně velké obtíže, nebo kde by kontrola vyžadovala nepoměrného nákladu;

2. stanovit sazby tárové pro zboží, které se zdaňuje podle váhy a jež se dopravuje v sudech, bednách, koších, krabicích atd.

§ 11.

Nápoje, vyjmenované v §u 1, č. 1 a č. 2 zákona o všeobecné dani nápojové ze dne 25. září 1919, č. 533 Sb. z. a n., dovoleno jest dopraviti do uzavřeného území bez zapravení potravní daně na čáře, jsou-li určeny pro svobodné skladiště.

Povolení ke zřízení svobodného skladiště udílí finanční úřad za podmínek, stanovených nařízením.

Prováděcím nařízením stanoveny budou dále podmínky, za kterých přiznati může finanční správa obchodníkovi s těmito nápoji místo svobodného skladiště vrácení daně z nápojů, jež z uzavřeného území byly opět vyvezeny.

§ 12.

Za zboží zdaněné pro uzavřené uzemí, které vyvezeno bylo do jiného místa ve státě československém, které pro vybírání daně potravní je prohlášeno za uzavřené, vrátí se za podmínek, stanovených prováděcím nařízením, daň až do oné částky, kterou bylo zboží v druhém místě opět zdaněno.

§ 13.

Poplatné zboží lze do uzavřeného území dopravit a při úřadech potravní daně vydaniti pouze v hodinách pravidelné obchodní dopravy, jež určí finanční úřad.

Pouze cestujícím má být umožněno, aby mohli u všech úřadů kdykoli poplatné předměty, které s sebou nesou, vydaniti. Jiné osoby, zvláště obchodníci, odbavují se za podmínek stanovených nařízením prováděcím.

§ 14.

Přestupky tohoto zákona se stíhají podle důchodkového trestního zákona se změnami, stanovenými v tomto zákoně.

Trestnost důchodkových přestupků promlčuje se ve třech letech.

§ 15.

Zboží, které dopraveno bylo do uzavřeného území podloudně nebo s kterým učiněn byl pokus podloudnictví, může finanční správa prohlásiti za propadlé ve prospěch státu, nehledíc na to, komu patří a zdali se proti určité osobě zavede trestní řízení.

Zřízenec, pověřený důchodkovým dozorem, jest oprávněn, jsou-li zde podmínky odstavce 1., postarati se na útraty strany o bezpečné uschovaní až do rozhodnutí povolaného úřadu.

§ 16.

Zboží, poplatné podle tohoto zákona, vyjímajíc ono, které jest uloženo do veřejných skladišť (§ 11) nebo u veřejných dopravních podniků, podléhá dodatečnému zdanění.

Počínaje dnem účinnosti tohoto zákona je každý držitel zboží povinen do 5 dnů zboží při úřadě k tomu určeném ohlásiti a dodatečně zdaniti.

Osvobozeno je zboží, z něhož daň podle jednotlivých sazebních položek nečiní více než 10 K.

Při placení dodatečné daně odečte se daň, jez podle dosavadních ustanovení ze zboží toho podle sazby byla zaplacena.

Živnostníci a obchodníci se zbožím takovým jsou povinni, v prvních 30 dnech platnosti tohoto zákona orgánům finančním na vyzvání prokázati, že zboží toto bylo zdaněno, neb odkud zboží to mají.

Kdo opomine poplatné zásoby buď vůbec ohlásiti k dodatečné dani, nebo kdo je ohlásí nesprávné tak, že dodatečná daň činí o 10% méně než odpovídá skutečným zásobám, propadne pokutě v částce čtyř- až osminásobné daně, o jejíž zkrácení šlo. Jiné nesprávnosti v ohlášení podléhají pokutě od 20 K do 1000 K.

§ 17.

Ustanovení § 16. má platnost i pro případ dalšího rozšíření uzavřeného území, při čemž stanovené lhůty počítají se ode dne, kterým cestou nařizovací působnost zákona na nové území nabude účinnosti.

§ 18.

Nezapravené berní částky vymáhají se týmž způsobem jako zadržené přímé daně.

O promlčení daně platí ustanovení zákona ze dne 18. března 1878, č. 31. ř. z.

§ 19.

Potravní daň na čáře vybírá státní správa finanční svými orgány.

Ministr financí se zmocňuje, by dohodl se s obcemi, které dosud vybírají potravní daň na čáře pro stát na základě smluvním, aby personál svůj daly za náhradu výloh finanční správě k disposici na tak dlouho, až bude finanční správě možno, vybírání odevzdati výhradně vlastním orgánům.

Dále se ministr financí zmocňuje, by, pokud převezme od obcí těchto personál, jež tyto obce při vybírání daně na čáře a dávek souvisících s ní dosud zaměstnávají, mohl tak učiniti i u těch osob, které nevyhovují veškerým podmínkám ustanoveným pro přijetí do státní služby a by upravil jich služební poměry dle pravidel platných pro státní zaměstnance.

§ 20.

Obce, zahrnuté do uzavřeného území, mají právo usnášeti se samostatně o přirážce k potravní dani na čáře z předmětův, uvedených v pol. 1. až 22. připojené sazby, až do výše 50%.

Obce tyto mohou se též usnášeti o samostatných obecních dávkách z nápojův uvedených v pol. 23. a 24., jakož i z ostatních předmětů, podléhajicích státním daním, s tím účinkem, aby tyto dávky byly vybírány státními orgány ve spojitosti s potravní daní na čáře; usnesení o těchto dávkách podléhají schválení ministerstva vnitra v dohodě s ministerstvem financí.

Stejným způsobem mohou býti na žádost obcí vybírány 1 jiné obecní dávky, pokud to jejich povaha dovoluje a pokud.jsou zákonitě odůvodněny.

§ 21.

Za vybírání samostatných obecních dávek jest finanční zpráva oprávněna odečísti pro sebe z výnosu dávek obecních poměrný příspěvek na úhradu celkové režie, spojené s vybíráním státní daně a těchto dávek. Příspěvek tento však nesmí přesahovati polovinu této režie. Do režie počítají se skutečné náklady na vydržování všech osob a zařízení užívaných k vybírání daně a příslušných dávek s výjimkou požitků zaopatřovacích. Výlohy samostatné, sloužící výhradně účelu jednostrannému, buď státnímu neb obecnímu, jdou na vrub dotčené strany.

Je-li do uzavřeného území zahrnuto několik obcí, vyžaduje se souhlasného usnesení těchto obcí o tom, v jaké výši se má vybírati přirážka k potravní dani na čáře, a dále, které obecní dávky a v jaké výši se mají vybírati, a konečně, jak se výnos těchto dávek má rozděliti.

Pokud nedojde mezi těmito obcemi do 30 dnů po tom, kdy jim návrh obce Pražské byl doručen, k dorozumění, rozhodne ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitra.

Obcím súčastněným vyhrazeno jest právo, kontrolovati způsobem, o němž se dohodnou s ministerstvem fiinancí, svými orgány vybírání obecní přirážky a obecních dávek, nahlížeti do všech rejstříků a účtů, týkajících se přirážek a dávek a činiti si z nich výpisy.

§ 22.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. května 1920.

Dnem tímto zrušují se dosavadní ustanovení o potravní dani na čáře, platná pro Prahu, Brno a Bratislavu, pokud odporují ustanovením tohoto zákona.

Dále zrušuje se pro Bratislavu platnost ustanovení o odškodnění podle uherského VI. zák. čl. z r. 1899 s tím dodatkem, že odškodnění toto bude se obci vypláceti podle dosavadních ustanovení až do doby, kdy budou zavedeny dávky podle § 20, nejdéle však do 30. září 1920.

§ 23.

Provésti tento zákon ukládá se ministru financí.

Sazba potravní daně na čáře.

Položka
Předměty, které podléhají potravní dani
Míra zdanění
Sazba
K
h
1Dobytek a maso, podléhající dani z masa. Daň se vybírá dle sazeb a ustanovení zákona o dani z masa ze dne ...................... 1920
2Husy, kachny, krůty
za kus
1 -
3Ostatní drůbež domácí
" "
- 40
4Holubi, hrdličky
" "
- 10
5Bažanti, tetřevi a tetřívci
" "
1 40
6Koroptve, sluky
" "
-40
7Ostatní ptactvo k jídlu
" "
- 06
8Zajíci, králíci
" "
- 60
9Jeleni, sobi a losi, srnčí a dančí, kamzíci, černá zvěřina
za 1 kg
- 20
10Ryby těchto druhů: kapr, losos, úhoř, štika, pstruh, lín, sumec, šíl, dále raci, ústřice, jedlí plži
" "
- 20
11Ostatní ryby
" "
- 10
12Maso syrové nebo připravené nebo jiné výrobky a vůbec jedlé části ze zvířat, uvedených v pol. 2. až 11
" "
- 30
13Máslo, jedlé oleje a jiné jedlé tuky rostlinné neb umělé
" "
- 30
14Sýry tvrdé, nebo ve zvláštním balení
" "
- 20
15Sýry ostatní včetně tvarohu
" "
- 10
16Vejce
za kus
-01
17Mýdlo, připravené z tuků
za 1 kg
- 10
18Ovoce čerstvé
" "
- 04
19Ovoce konservované (naložené, sušené, kanditové, povidla) včetně loupaných ořechů a ořechových jader, a sušená zelenina
" "
- 08
20Zelenina jiná, pokud nespadá pod položku 19
" "
- 02
21Luštěniny, rýže
" "
- 04
22Seno a sláma, řezanka
za 1 kg
- 02
23Pivo při dovozu přes čáru potravní daně
za 1 hl
3 -
Poznámka:
Při výrobě piva vnitř uzavřeného území vybírá se kromě všeobecné daně pivní ještě z každého hl vystaveného piva, pokud jest k lidskému požívání způsobilé, dávka 3 K z 1 hl způsobem, jež stanoví prováděcí nařízení.
Při vývozu piva, vyrobeného vnitř uzavřeného území, vrátí se tato dávka 3 K z 1 hl, vyváží-li podnikatel pivovaru najednou nejméně 50 l piva vlastní výroby ať již v jedné nebo více nádobách a řídí-li se při tom podle pravidel stanovených v prováděcím nařízení.
24Víno, mošt a jiné šťávy z hroznů, a víno, mošt a vůbec šťávy z jiného ovoce.
Daň se vybírá podle sazeb a ustanovení zákona

Odůvodnění.

Rozpočtový výbor projednával návrh na novou úpravu potravní daně na čáře, ač byl si toho vědom, že daň tato jako jiné daně nepřímé nenachází sympatií v širší veřejnosti. Přihlížeje však k nutnosti přivésti příjmy a výdaje do rovnováhy, byl nucen k vládnímu návrhu v plném rozsahu dáti svého souhlasu. Zákon o potravní dani dosud platné spočívá na cís. patentu ze dne 25. května 1829, je tudíž bez mála sto let stár. Potravní daň na čáře byla tehdy součástkou "Všeobecné daně potravní", během doby se však podstatně finanční poměry státu změnily tím, že pro jednotlivé druhy životních potřeb vydány byly zvláštní zákony. Sazby státní daně potravní jak byla zavedena v roce 1829, až na 20% přirážku zavedenou v roce 1859, se vůbec nezměnily.

Potravní daň na čáře vybírána jest prostřednictvím měst, totiž v nájmu. Nájemné to obnášelo ku př. v Praze až do r. 1900 K 2,000.000.- později bylo snižováno až, těsně před válkou obnášelo pouze K 1,500.000. I při tomto sníženém nájemném byla nucena obec pražská značné sumy na vybírání daně dopláceti. Podobně tomu tak bylo v Brně. Město Bratislava jest na tom poněkud lépe, poněvadž dle uherských zákonů jest jí zaručen jistý minimální zisk. V důsledku toho byla nucena obec pražská žádati, aby jí byl zaručen 10% hrubý výnos daně, při čemž by stát hradil věcnou režii úplně a režii osobní podle určitého nákladu.

Následkem neustálého zvyšování mezd personálu a ostatní režie stal se poměr tento pro stát i obce neudržitelným, takže hrubý měsíční výnos potravní daně na čáře v Praze klesl na K 15-20.000.- měsíčně. Z toho následuje, že tento stav je na dále neudržitelným, a nezbývalo buď potravní daň zrušiti neb jí nově upraviti. Vláda přihlížejíc ku značným státním výdajům rozhodla se pro druhou eventualitu. Rozpočtový výbor pak uvažuje o finanční situaci státu nemohl se jinak rozhodnouti než osnovu zákona v plném rozsahu schváliti.

Pokud merita věci se týče, působnost nového zákona o potravní dani, rozšiřuje se na obvod celé Velké Prahy. Naproti tomu v návrhu vládním některé předměty z potravní daně se vylučují; jsou to zejména mouka, obilí a mlýnské výrobky, pečivo, chléb atd., dále vylučují se některé průmyslové tuky a oleje.

Konečně usnesl se rozpočtový výbor proti původnímu návrhu vládnímu vyloučiti z působnosti zákona o potravní dani uhlí a topivo. Při svém rozhodování byl nucen rozpočtový výbor přihlížeti k finanční tísní, v jaké se nachází naše velká města a konečně i k potřebám existence personálu při vybírání potravní daně zúčastněného.

V Praze, dne 9. dubna 1920.

R. Jaroš,
předseda.
Jirásek,
zpravodaj.





Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP