Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Oba sněmovní výbory, jimž vládní návrh byl přikázán, sdílí stanovisko vlády, že jest žádoucno spořitelní regulativ z r. 1844 platný pro země české nahraditi novým zákonem upravujícím právní poměry spořitelen, jenž by také zjednal podklad pro zřizování spořitelen na Slovensku, kde jest jich naléhavá potřeba.

Vládní návrh zákona zdělán byl v dohodě se svazem českých spořitelen a lze tedy míti za to, že jsou v něm zužitkovány získané zkušenosti a ze bude našemu spořitelnictví vyhovovat.

Jen v některých věcech pozměnily sněmovní výbory původní návrh podle podnětů učiněných Sdružením českoslovanského úřednictva ústavů peněžních v tom směru, aby obchodování spořitelen bylo poněkud uvolněno. Tak vypuštěno v § 8. ustanovení o nejvyšší částce, kterou lze na vkladní knížku spořitelní ukládat. Změnou § 13. zmocněny spořitelny ku přijímání vkladů v žírovém hrazeném účtě a k vydávání šeků všeobecně. V § 15. lit. e připuštěno zřetelněji výjimkou z pravidla přijímání směnek k eskontu, i když jsou opatřeny jen dvěma podpisy. K žádosti téhož stavovského sdružení vypuštěn zákaz činnosti funkcionářů spořitelních v jiných peněžních ústavech (§ 7.); výbory měly za to, že stanovami jednotlivých spořitelen i zakročením jejich správy bude moci přes to býti účelně čeleno škodlivému kumulování funkcí.

Některé další změny přičiněny sněmovními výbory z vlastního podnětu, jako zejména k § 2. (účel spořitelen rozšířen na zužitkování úspor vůbec, nejen drobných úspor méně majetných vrstev), k § 6. (volby podle zásad poměrného zastoupení), k § 24. (revise svazová uvedena v souvislost s dozorem státním) a k § 27. (zastoupení zaměstnanců v poradním sboru jednou třetinou) kromě jiných změn pouze slohových.

V jedné věci uchýlily se sněmovní výbory od vládního návrhu podstatně. Neuznaly za nutno, aby jednotnost zákonné úpravy spořitelen byla prováděna do takové krajnosti, že by osvědčené spořitelny spolkové musily ve všech případech přeměnit se ve spořitelny komunální nebo přikročit k obtížné a nákladné likvidaci. Dodatkem k § 33. připuštěna tedy výjimka pro Českou spořitelnu v Praze a První moravskou spořitelnu v Brně, dva staré ústavy vynikajícího významu, zřízené ještě před vydáním spořitelního regulativu z r. 1844, aby mohly potrvati dále jako spořitelny spolkové po pronikavých změnách, jež z podnětu Národního shromáždění a za součinnosti ministerstva vnitra byly právě provedeny v jejich organisaci po stránce národnostní, která jedině zavdávala příčinu ke stížnostem.

Oba podepsané výbory navrhují, aby Národní shromáždění dalo ústavní souhlas ku připojené pozměněné osnově zákona.

Národní shromáždění republiky Českovenské usneslo se na tomto zákoně:

Spořitelny jsou samostatnými veřejnými peněžními ústavy, které provozují pod státním dozorem úvěrní obchody a které přebytků svých obchodů mohou užiti toliko k účelům všeužitečným.

Spořitelny zapisuji se do obchodního rejstříku jako firmy jednotlivců

Účelem spořitelen jest, aby občanstvu poskytovaly příležitost úspory bezpečně ukládati a je rozmnožovati.

Název spořitelna přísluší jedině peněžním ústavům, vyhovujícím předpisům tohoto zákona. Jest nepřípustno užívati označení spořitelna ve spojitosti s jinými slovy ve firmě nebo ve vnějším označení ústavu, zřízeného na jiném právním základě.

Názvu spořitelní knížka smí býti užíváno pouze pro knížky vydané spořitelnami, zřízenými podle tohoto zákona.

Založení spořitelen povoluje státní správa toliko obcím, okresům a župám.

K žádosti je připojiti osnovu spořitelních stanov, zhotovenou podle vzorcových stanov spořitelen.

Zakladatel musí převzíti zvláštním prohlášením ručení za veškeré příští závazky spořitelny a musí krýti náklady zřizovací buď garančním fondem nebo ze svého.

Při zápisu do obchodního rejstříku buď připojen ověřený opis prohlášení o ručení.

Zastupitelský sbor zakladatele spořitelny systemisuje úřednická místa, jmenuje úředníka vedoucího a revisory účtů, a usnáší se o návrhu na zrušení spořitelny. Bezprostřední správu vede jednak výbor volený zastupitelským sborem zakladatele, jednak pak ředitelství volené ze členů výboru. Obojí volba koná se podle zásad poměrného zastoupení.

Členství spořitelního výboru jest čestným úřadem.

Voleny mohou býti do spořitelního výboru osoby volitelné do zastupitelstva obecního. Členové spořitelního výboru nesmějí se státi dlužníky spořitelny, rovněž musí se zdržeti jak jednání, tak i hlasování o věcech týkajících se jejich soukromých zájmů.

Stanovy spořitelen musí obsahovati ustanovení o nejmenší částce, již lze na jednu knížku vložiti, o výpovědních lhůtách, o podmínkách zúročení, připisování úroků z kapitálu, dále základní pravidla o úpravě služebních poměrů zaměstnanců s tím výslovným ustanovením, že vedoucímu úředníku náleží hlas ve správě spořitelny,

Při správě jmění, vedení knih a účtů, mají spořitelny povinnost řádného obchodníka.

Všeobecný reservní fond spořitelny tvoří se z přebytků vyplývajících po zúročení vkladů (§ 8) a po srážce správních výloh, odměn a případných věnování, jichž provozování obchodů vyžaduje. Fond tento jest určen k úhradě možných ztrát spořitelny.

Vedle všeobecného fondu reservního buďtež utvořen zvláštní reservní fondy k úhradě kursovních rozdílů na cenných papírech a zvláštní fond pensijní, po případě též zvláštní fondy k úhradě ztrát při jednotlivých, zvláště určených oborech spořitelní činnosti. Dostoupí-li všeobecný reservní fond nejméně 50/0 vkladů, může býti užito přiměřené částky ročního výtěžku nebo všeobecného reservního fondu k dobročinným nebo všeobecně prospěšným účelům k čemuž však třeba povolení státní správy. V případech tohoto druhu obzvláštního zřetele hodných může státní správa výjimečně uděliti povolení k takovému věnování i tehdy, když všeobecný reservní fond této výše nedosahuje.

Knížky neb vkladní listy, které spořitelny vydávají na vklady znějí sice na určité jiného vkladatelem udané, mají však povahu papírů na majitele svědčících, takže každý, kdo takovou knížku předloží, jest pokládán i bez průkazu totožnosti za řádného držitele, a budiž mu vyplacena žádaná částka, pokud není výplatě na překážku řízení umořovací o knížce spořitelní (o vkladním listě), nebo zákaz soudní, aneb není-li vklad vázán způsobem připuštěným stanovami. Vklady mohou býti vázány zejména na podpis, heslo, průkazní lístek, nebo na okolnost, o níž jest již předem jisto, že nastati musí.

Pro umoření spořitelních knížek (vkladních listů) platí ustanovení daná o umoření obdobných soukromých listin. Lhůta umořovací činí šest měsíců.

Vklady spořitelen, jakož i úroky z těchto vkladů promlčují se ve čtyřiceti letech. Promlčecí lhůta počíná dnem, kdy poslední vklad byl učiněn nebo poslední výplata byla konána, anebo, kdy ústav v knížce naposledy připsal úroky. Promlčené pohledávky připadnou reservnímu fondu spořitelnímu.

Spořitelny jsou však oprávněny zastaviti další úrokování pohledávky, jestliže nevybrané úroky vzrostly do výše původního vkladu, aniž se vkladatel po tu dobu ke vkladu byl hlásil.

Spořitelny mohou přijímati vklady v žírovém hrazeném účtu a jsou oprávněny vydávati šeky podle šekového zákona.

U spořitelen mohou býti ukládány podle platných zákonů a nařízení pohotové prostředky nezletilců, opatrovanců, veřejných fondů, nadací a korporací. Taktéž může býti spořitelnám dáváno v úschovu a správu ostatní jmění nezletilců a opatrovanců.

Zužitkování peněz uložených do spořitelny musí se díti způsoby poskytujícími dostatečné jistoty. Těmi jsou hlavně:

a) Zúročitelně zápůjčky na nemovitosti ve státě Československém až do sirotčí jistoty a s tou podmínkou, že budovy, na něž se zápůjčka poskytne, budou pojištěny u některé domácí požární pojišťovny. Při zápůjčkách těch budiž vyhrazeno právo obapolné pololetní výpovědi buď celého dluhu neb jeho části, zároveň však budiž již předem ustanoven způsob pravidelného povlovného spláceni kapitálu (anuity).

b) Zakupování státních papírů československých a jiných cenných papírů, které jsou uznány ve státě Československém za cenné papíry poskytující sirotčí jistoty, po případě zakupování cenných papírů, které státní správa spořitelnám dovolila koupit.

c) Zálohy ne delší než pololetní na cenné papíry shora uvedené do výše tří čtvrtin kursovní hodnoty, již mají v den složení, nikdy však přes hodnotu nominální.

d) Zápůjčky státu, župám, okresům, obcím, jakož i jiným veřejnoprávním korporacím, které mají právo vypisovati přirážky nebo rozvrhovati úhradní příspěvky, jsou-li korporace tyto oprávněny činiti takové zápůjčky, a opatřily-li si k tomu potřebného schválení. I pro tyto zápůjčky platí ustanovení o obapolné výpovědi a o závazku pravidelného povlovného splácení. Zakladateli nesmí býti zápůjčky poskytovány.

e) Eskompt a reeskompt směnek, které jsou splatny ve státě Československém a jsou zpravidla opatřeny podpisy tří, nejméně však podpisy dvou úvěruhodných osob.

f) Zálohy zastavárnám, které spořitelna zřídí (§ 20). g) Otevřený úvěr jiným všeobecně prospěšným ústavům, které jsou při spořitelně zřízeny ve smyslu § 20, až do určité výše přiměřené peněžnímu obchodu, pokud stanovy těchto ústavů dovolují výslovně použití otevřeného úvěru.

h) Přechodné uložení volných pohotovostí na úrok u jiných spořitelen nebo bank. Vklady tyto nutno v účetní závěrce zvlášť vykazovati.

Spořitelny smějí použíti způsobu pod c) e), f), g), h), jakož i jiných v tomto paragrafu neuvedených způsobů jen pokud k tomu dosáhnou povolení státní správy.

Spořitelny mohou přijímati se schválením státním do úschovy a správy cenné papíry a jiné hodnoty.

Státní správa povoluje spořitelnám, jakým způsobem v případě potřeby mohou si opatřiti hotové prostředky.

Státní správa schvaluje stanovy spořitelen, jakož i jich změny.

Dozor státní správy na spořitelny vztahuje se na přesné plnění tohoto zákona, nařízení prováděcích, stanov, jakož i na jich správu majetkovou. Státní správa za tím účelem sleduje stav spořitelen, bdí nad přiměřenou mobilitou svěřeného jmění a má právo či niti ihned vhodná opatření na odvrácení škod, kdyby nastaly obavy o úplné a náležité zajištění úhrady vkladů. Za tím účelem může případně i rozpustiti spořitelní výbor. Státní správa jest povinna přihlížeti k tomu, aby režie spořitelen nebyla nepoměrně nákladná, aby byla zavedena a prováděna přiměřená opatření kontrolní při přejímání a vyplácení vkladů a poskytování zápůjček, a aby bezpečně byly uschovány vlastní hodnoty ústavů, nebo ony, které jemu svěřeny byly. K usnadnění dozoru jsou spořitelny povinny předkládati každoročně státní správě účetní závěrky a hlavní výkazy podle pravidel účetních řádně sdělané.

Dozor nad spořitelnami vykonává státní správa zvláště ustanovenými vládními komisary. Ke hrazení nákladů, které státní správě výkonem tohoto dozoru vzejdou, může býti spořitelně uloženo placení ročního úhrnného poplatku, jehož výši určí státní správa.

Spořitelny mohou s povolením státní správy zřizovati odbočky, sběrny a platebny, vedle toho ústavy odpovídající poslání spořitelen, na př. emisní, hypoteční -ústavy, úvěrní spolky, zastavárny, záložny pro osobní úvěr. Ústavy tyto musí býti odděleně spravovány. Výše kapitálu potřebná pro založení takových ústavů musí býti zvláště schválena státní správou.

Pokud nejsou spořitelny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zaručeny obcí nebo okresem, jsou povinny do pěti let buď přeměniti se na spořitelnu odpovídající tomuto zákonu, nebo se sloučiti s jinou takovou spořitelnou, nebo konečně likvidovati. Neučiní-li tak, provede státní správa potřebná opatření z moci úřední.

Ostatní spořitelny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku musí své stanovy přizpůsobiti do jednoho roku tomuto zákonu, jinak tak učiní správa státní z moci úřední.

Zrušení spořitelny nastává:

a) Usnese-li se na tom spořitelní výbor a opatření toto schválí zastupitelský sbor zakladatele (§ 5) a státní správa;

b) nařídí-li je státní správa z příčin zvláště závažných.

Zrušení provede se podle přesného plánu. Čisté jmění přebývající po úplném uspokojení všech závazků spořitelny; připadne zakladateli, aby ho užil k účelům všeobecně prospěšným.

Veškeré spořitelny jsou sloučeny ve svazy. Počet svazů, jich organisace a působnost bude stanovena státní správou.

K úkolům svazů náleží zejména:

a) Revidovati spořitelny a jich pobočné ústavy odbornými svazovými revisory, nejméně jednou za dvě léta, a podávati zprávy o vykonané revisi státnímu dozorčímu úřadu;

b) sbírati statistická data od spořitelen a zpracovati je k svým účelům; data tato buďtež na požádání předkládána ministerstvu vnitra a státnímu statistickému úřadu. Dále podává Svaz data státnímu statistickému úřadu podle zákona o organisaci statistické služby z 28. ledna 1919, č. 49 sbírky zákonů a nařízení;

c) sledovati a hájiti zájmy společné spořitelnám prostřednictvím odborných porad a odborného tisku;

d) podávati iniciativní návrhy veřejným úřadům a dobrá zdání jimi vyžádaná v oborech, týkajících se zájmů spořitelen a úvěrních poměrů vůbec;

e) vysílati zástupce do odborných poradních sborů, zejména v záležitostech veřejného úvěrnictví.

Spořitelny jsou povinny podrobovati se opatřením a výzvám Svazu učiněným u plnění jejich úkolů.

Úhrada nákladů na činnost svazů rozvrhne se na členy podle stupnice, odpovídající výši vkladů.

K hájení zájmů spořitelnictví buď zřízen spořitelní poradní sbor, jenž sestává z předsedy, jeho náměstka a čtyř členů, jmenovaných správou státní, a ze šesti členů, vysílaných Svazy spořitelen; nejméně třetina poradního sboru budiž vzata ze zaměstnanců spořitelen. Týž podává státní správě dobrá zdání v otázkách, týkajících se spořitelnictví.

Členství v tomto poradním sboru trvá tři léta a jest úřadem čestným. Členové vystupující mohou býti voleni nebo jmenováni poznovu.

O organisaci a působnosti tohoto spořitelního sboru poradního bude vydán státní správou zvláštní statut.

Spořitelní knížky jsou prosty poplatků. Z listin a spisů, které se naskytnou při zápůjčkových a depositních obchodech spořitelních podrobena jest zákonnému poplatku pouze ta listina, která vstupuje na místo zástavního nebo depositního listu bez ohledu na svou formu a název.

Vědomé neoprávněné užívání názvu spořitelna nebo spořitelní knížka (§ 3.) trestá se soudy jakožto přečin pokutou do 10.000 Kč a krom toho vězením do jednoho roku, pokud čin tento nepodléhá trestům přísnějším. V rozsudku může býti vysloveno, že formy, štítky, zásoby knížek a tiskopisů mají býti zničeny a že nesprávné označení má býti odčiněno. Dále může býti též stanoveno, že odsouzení vinníkovo má býti veřejně a na jeho náklad vyhlášeno.

Splnění povinností uložených tímto zákonem spořitelnám může býti na funkcionářích jich vymáháno státní správou pořádkovými pokutami až do 1.000 Kč.

Práva a povinnosti, přikázané tímto zákonem státní správě, přísluší vykonávati ministerstvu vnitra, jez se dohodne s příslušnými ministerstvy při povolení přijímati vklady v žírovém hrazeném účtu (§ 13) a při zřizování emisních hypotečních ústavů (§ 20).

Ministerstvo vnitra může výkon jednotlivých práv a povinností jemu příslušejících přenésti na podřízené úřady správy vnitřní.

Zákon tento nabývá účinnosti 30 dní po vyhlášení. § 3. však stává se účinným v Čechách, na Moravě a ve Slezsku pro spořitelny, které nejsou zaručeny obcí nebo okresem, teprve po pěti letech, pro ostatní spořitelny po jednom roce. Na Slovensku stávají se ustanovení § 3. účinnými pro veškeré peněžní ústavy rok po vyhlášení tohoto zákona.

Spořitelní regulativ ze dne 27. září 1844, jakož i ostatní zákony a nařízení spořitelnictví se týkající, pozbývají platnosti s účinností tohoto zákona.

Zákon tento nedotýká se České spořitelny v Praze a První moravské spořitelny v Brně.. Stanovy obou těchto ústavů zůstávají v platnosti, buďtež však podle pokynů ministerstva vnitra přizpůsobeny pravidlům tohoto zákona o provozování obchodů spořitelních.

Ministr vnitra může nařizovati provedení revise v těchto ústavech na jejich náklad.

Provésti tento zákon náleží ministru vnitra, jemuž přísluší vydati vzorcové stanovy a vzorcový jednací řád pro spořitelny, jakož i schvalovati služební, disciplinární a pensijní řády spořitelen.