Podle § 54 ústavní listiny bude zřízen
stálý 24 členný výbor obou
sněmoven, aby v době od rozpuštění
veškeré sněmovny neb od uplynutí jejího
volebního období až do opětného
sejití sněmoven, dále po dobu, po kterou
zasedání jejich jest odročeno nebo ukončeno,
činil neodkladná opatření a vykonával
dozor na moc vládní a výkonnou. Jednací
řád poslanecké sněmovny a senátu
upraven jest zákonem a to pro každou z obou sněmoven
zákonem zvláštním. Je proto účelno,
aby prostálý výbor podle § 54 úst.
list. také zvláštním zákonem
jednací řád byl upraven. Zákon tento
může však omeziti se pouze na stanovení
několika pro tento výbor nutných specielních
ustanovení, poněvadž jinak platiti má
podle tohoto návrhu pro jednání zmíněného
výboru jednací řád sněmovny
poslanecké a práva jeho předsedy upravena
jsou analogicky právům předsedy poslanecké
sněmovny.
Ze specielních ustanovení o tomto stálém
výboru významným jest zejména funkce,
kterou dává výboru tomuto § 4 navržené
osnovy, podle něhož může výboru
tomuto býti souhlasným usnesením obou sněmoven
uloženo: a) aby podal oběma sněmovnám
výborovou zprávu o naléhavé předloze
vládní, b) aby v případu nesouhlasu
obou sněmoven, který nebyl podle § 44 ústavní
listiny odklizen, podal o věci oběma sněmovnám
společnou zprávu. V této své funkci
jest ovšem tento stálý výbor na rozdíl
od úkolů, které ukládá mu §
54 ústavní listiny, činným po čas
zasedání obou sněmoven.
Ústavní výbor navrhuje, aby Národní
shromáždění dalo připojené
osnově zákona ústavní souhlas.
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Ustavující schůzi stálého výboru
svolá předseda sněmovny poslanecké
do pěti dnů od skončené volby stálého
výboru.
Další schůze svolává předseda
stálého výboru.
Po dobu, po kterou jest výbor podle § 54 ústavní
listiny činný, jest předseda povinen svolati
jej ke schůzi nejméně jednou za 14 dní;
podle potřeby může však svolati schůze
častěji.
Předseda jest povinen svolati schůzi do pěti
dnů, žádá-li za to předseda vlády
neb alespoň devět členů výboru,
udávajíce předmět jednání.
Kdyby předseda stálého výboru schůze
podle ustanovení tohoto paragrafu nesvolal, učiní
tak předseda sněmovny poslanecké, po případě
předseda senátu.
V případech naléhavých může
schůzi stálého výboru svolati předseda
vlády.
Pokud § 54 úst. listiny a tento zákon nestanoví
odchylek, platí pro porady tohoto výboru obdobně
ustanovení jednacího řádu sněmovny
poslanecké o výborech a pro jeho usnášení
se a práva předsedova obdobně ustanovení
jednacího řádu sněmovny poslanecké
o usnášení se plné schůze a o
právech předsedy sněmovny.
Souhlasným usnesením sněmovny poslanecké
a senátu může Stálému výboru
Národního shromáždění
býti uloženo, aby o naléhavé osnově
vládní nebo v oněch případech,
kdy usnesení obou sněmoven spolu nesouhlasí,
pokud nesouhlas tento není odklizen způsobem vytčeným
v §u 44 úst. listiny, podal oběma sněmovnám
o věci společnou zprávu podle § 33 jednacích
řádů obou sněmoven.
Kde se k nějakému opatření výboru
nebo předsednictva jeho vyžaduje souhlasu předsedy
sněmovny (senátu), je třeba při stálém
výboru souhlasu předsedy sněmovny poslanecké.
Na členy stálého výboru vztahuje se
též ustanovení §§3 a 52 zákonu
o jednacím řádu obou sněmoven.
Ustanovení § 27, odst. 3. těchto zákonů
pro jednání stálého výboru
neplatí. Předsedové obou sněmoven
mají právo, kdykoli býti přítomní
jednání stálého výboru.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem svého vyhlášení.