Zákony ze dne 17. prosince 1919, čís. 16
a 17 sb. z. a n. z r. 1920, jimiž se upravují služební
poměry trvale ustanovených zřízenců
při obcích v Čechách, na Moravě
a ve Slezsku a trvale ustanovených zřízenců
a cestářů okresních zastupitelstev
v Čechách a okresních silničních
výborů na Moravě a ve Slezsku, kategorie
úředních sluhů při těchto
samosprávných sborech ustanovených nedošla
plného uspokojení a to proto, že hmotné
poměry - minimální základné
služné - upraveny stejně jako u ostatních
zaměstnanců, totiž tak, že úřední
sluhové při okresech a silničních
výborech mají 2000 Kč základního
služného, úřední sluhové
při obcích pak mají rozdílné
základní služné podle počtu obyvatel,
takže v obcích přes 10.000 obyvatel má
úřední sluha 2000 Kč, v obcích
od 6.000 do 10.000 obyvatel 1.700 Kč a v obcích
od 2.000 do 6.000 obyvatel 1.500 Kč, v obcích menších
1.200 Kč počátečního základního
služného.
Úřední sluhové, zaměstnaní
v samosprávě obecní a okresní, touto
úpravou služebních požitků velmi
značně se liší od úředních
sluhů státních, vůči kterým
postavení jejich jest v podstatné nevýhodě,
ač konají tytéž úřední
práce: jejich úkony jsou pro veřejnost stejně
důležité jako úkony úředních
sluhů státních a jistě soustřeďuje
se na ně více povinností, neboť - jak
známo - samosprávné korporace šetří
na pracovních silách, za to však ukládají
zaměstnaným práce v hojnosti.
Úřední sluhové autonomie obecní
a okresní nemají žádného postupu,
ač všude vykonávají službu podúřednickou
a namnoze i úřednickou. Konajíť úřední
sluhové tito mimo kancelářské práce
manipulační též práce úřednické,
vedou expedici, registraturu, opisují, rozmnožují
úřední vyhlášky, píší
na stroji, udržují stálý styk se stranami,
konají pochůzky a intervence ve věcech úředních,
a pod., mimo to zaměstnáni jsou v zásobovacích
komisích, kde konají práce manipulační
a účetní a j.
Přes důležitost těchto prací
úředními těmito sluhy vykonávaných
a přes dalekosáhlou zodpovědnost, která
při svědomitém plnění úřední
povinnosti na nich spočívá, není úředním
sluhům naší samosprávy zabezpečena
možnost, aby existenci svoji plně uhájili.
Samosprávné korporace jsou dosud základnou
všeho úřadování ve státě,
ale zřízenectvo těchto úřadů
nedošlo uznání, na něž úřední
činností svou plný má nárok
a zůstalo daleko za všemi stavy zřízeneckými
buďsi ve službách státních či
jiných veřejných, buďsi ve službách
soukromých zaměstnanými.
V Národním shromáždění
schválen byl dne 24. března 1920 zákon, kterým
se upravuje jmenování úředních
sluhů všech státních oborů podúředníky.
Přijetí tohoto zákona zavdalo podnět
představitelce samosprávných zřízenců
okresní a obecní autonomie, »Ústřední
Jednotě samosprávných zaměstnanců
okresních a obecních úřadů
a ústavů v československé republice«,
jakož i »Klubu úředních sluhů
sdružených v Jednotě«, že obrátili
se na jednotlivé kluby poslanecké se žádostí,
aby poměry úředních sluhů autonomie
obecní a okresní upraveny byly na stejných
základech jako právní a hmotné poměry
úředních sluhů státních.
Navrhovatelé, uznávajíce oprávněnost
a důvodnost požadavku úředních
sluhů v samosprávných korporacích
zaměstnaných, aby jim po řádné
nejméně desítileté službě
ve vlastnosti trvale ustanovených úředních
sluhů ztrávené zjednána byla zákonná
možnost, aby nabyli nároků na jmenování
podúředníky a na služební požitky
ve stejné výši jako státní podúředníci
jmenovaní z úředních sluhů
státních, dovolují si učiniti Národnímu
shromáždění tento návrh:
Vládě se ukládá, aby neprodleně
předložila návrh zákona, kterým
se právní a hmotné poměry úředních
sluhů zaměstnaných při obcích,
okresech a sílničních výborech upravují
v souhlase s úpravou služebních poměrů
státních úředních sluhů
podle zásad zákona v Národním shromáždění
dne 24. března 1920 usneseného.
Projednání návrhu tohoto přikázáno
budiž výborům státně zřízeneckému
a ústavnímu.