Zápůjčce 50,000.000 Kč, již uzavře
městský výbor v Bratislavě podle usnesení
valného shromáždění zastupitelského
sboru ze dne 29. října 1919 za účelem
konverse nezaložených obecních dluhů
a úhrady nutných stavebních nákladů
a uskuteční vydáním dílčích
dlužních úpisů za podmínek schválených
státní správou, přiznává
se osvobození od kolkův a poplatků co do
kapitálu o úroků.
Toto osvobození vztahuje se zejména na listiny,
právní jednání a podání
na správní úřady, jakož i na
dílčí dluhopisy a kupony.
Dílčích dluhopisů, vydaných
městským výborem v Bratislavě k účelu
v § 1 vytčenému, smí býti užíváno
k ukládání peněz, jez náležejí
nadacím, ústavům, jež podléhají
veřejnému dozoru, a poštovnímu šekovému
úřadu, rovněž tak k uložení
peněz sirotcích, svěřenských
a depositních, a konečně až do výše
bursovního kursu, avšak nikoli přes jmenovitou
hodnotu, za služební a obchodní kauce.
Provésti tento zákon, jenž nabývá
účinnosti dnem vyhlášení, ukládá
se ministrům financí, vnitra a spravedlnosti.
Valné shromáždění zastupitelského
sboru města Bratislavy usneslo se dne 29. října
1919 uzavříti zápůjčku 50,000.000
Kč buď emisí vlastních 4-41/2% dílčích
dluhopisů, anebo v bankovních komunálních
obligacích. Výnosu zápůjčky
té má býti užito ke splacení
městských dluhů u budapešťských
a bratislavských bank v částce 16 mil. Kč,
jakož i kontokorrentních zápůjček
u bank sdružených ve Svazu českých bank
v Praze, jež dostoupily výše 20,000.000 Kč.
Zbytku zápůjčky bude použito na různé
nutné stavby (výstavbu zahradního města,
jatek, měšťanské dívčí
školy a j.). Uvedené bankovní úvěry
jsou 5-6% zúročitelny.
Podáním ze dne 29. ledna. 1920 zažádal
starosta města Bratislavy jménem městské
rady za povolení vydati podle výše uvedeného
usnesení valného shromáždění
městského zastupitelského sboru vlastní
dílčí dlužní úpisy v úhrnné
jmenovité hodnotě 50,000.000 Kč, jakož
i za osvobození titrů této zápůjčky
od daní, kolků a poplatků a za přiznání
pupilární jistoty.
V dohodě s ministerstvem vnitra povolilo ministerstvo financi
v zásadě městské radě v Bratislavě
vydati po skončení subskripce na 4 1/2% prémiovou
státní půjčku dílčí
dluhopisy v úhrnné jmenovité hodnotě
50,000.000 Kč.
Žádost za osvobozeni této zápůjčky
od kolků a poplatků pokládá ministerstvo
financí za důvodnou. Podle zákona ze dne
25. března 1902, č. 70 ř. z., přiznáno
bylo zápůjčkám zemí, obcí
a jiných autonomních svazů uzavřeným
ke splnění svěřených jim veřejných
úkolů, anebo ke konversi osvobození od kolků
a poplatků. Zákon ten na Slovensku neplatí.
Poněvadž předpoklady, za nichž zákon
ten poskytuje osvobození od kolků a poplatků
zápůjčkám obcí v zemích
českých, jsou u této zápůjčky
města Bratislavy splněny, jest spravedlivo, aby
se jí dostalo téže výhody. To může
se státi pouze zvláštním zákonem.
Zápůjčce 20 mil. Kč města Bratislavy
z roku 1910 dostalo se téhož osvobození uherským
zákonným článkem XVII. z roku 1911.
Naproti tomu nebylo by na místě zápůjčku
města Bratislavy osvoboditi od daní. Osvobození
takové se zásadně v zemích českých
nepovolovalo a zásadu tu bylo by zachovati i pro Slovensko
v zájmu jednotnosti. Žádost za přiznání
sirotčí jistoty zápůjčce, o
niž zde jde, považuje se za odůvodněnou
vzhledem k významu Bratislavy jako hlavního města
Slovenska, jež ceká mnohoslibný rozvoj jako
veledůležitého města obchodního
a přístavního, čímž stoupne
také jeho finanční síla.
Osnovu tu bylo by přikázati výboru právnímu
a rozpočtovému s požádáním,
aby o ní podaly zprávu s největším
urychlením.